GC, GCxGC, ICP-OES
ZaměřeníPrůmysl a chemie
VýrobceAgilent Technologies
Význam tématu
Fischer–Tropsch (FT) technologie umožňují přeměnu zachyceného CO2 spolu se zeleným vodíkem na uhlovodíkové intermediáty kompatibilní se stávající petrochemickou infrastrukturou. Nahrazení fosilních naphthových frakcí FT‑produkty představuje cestu k oběhovému (circular) zásobování uhlíkem v produkci lehkých olefinů (zejm. ethylénu a propylénu). Hodnocení technické vhodnosti, provozních dopadů (výnosy, tvorba dehtu/coke) a vlivu na uhlíkovou stopu steam‑crackingu je proto zásadní pro posouzení průmyslové realizovatelnosti tohoto přístupu.Cíle a přehled studie
Cílem studie bylo experimentálně vyhodnotit FT‑derived feedstocks vyrobené z CO2 (RWGS + FT) jako vstupy pro parní krakování (steam cracking). Konkrétně autoři:- vyrobili tři typy FT produktů: surový FT olej (FT oil), hydrotreovaný FT olej (HDT FT oil) a hydrotreovaný FT naphtha (HDT FT naphtha),
- provedli podrobnou kompoziční analýzu pomocí GC×GC s různými detektory a ICP‑OES,
- porovnali výkon v bench‑scale steam crackeru s referenčním fosilním naphtha při průmyslově relevantních podmínkách,
- vyčíslili dopad na CO2 intenzitu výroby ethylénu na úrovni crackeru a prostudovali strategie integrace (blending, hydrotreatment).
Použitá metodika a instrumentace
Metodika shrnuta:- Konverze CO2: Reverse Water‑Gas Shift (RWGS) následovaný Fischer–Tropsch syntézou za laboratorně‑pilotních podmínek (integrovaný CPOX/RWGS koncept pro nahřev a recyklaci lehkých složek).
- Upgrading: dvoustupňové hydroprotreatment (HDT) s 3 % Pt/γ‑Al2O3 katalyzátorem; nízkoteplotní HDT (160 °C, 50 bar) pro hydrogenaci olefinů a vysokoteplotní HDT (340 °C, 50 bar) pro odstraňování oxygenátů; destilace (Pilodist PD104HT) s 200 °C řezy pro získání naphthy.
- Kompoziční analýzy: GC×GC‑FID pro hydrokarbonový profil; GC×GC‑SCD/NCD pro S a N; GC×GC‑AED pro oxidované a chlorované sloučeniny; ICP‑OES pro kovy; LOA pro sledování lehkých oxygenátů v produktech.
- Steam cracking: bench‑scale steam cracker (BSSC, Ghent University) provozovaný při průtoku 150 g·h⁻1, poměr pára/uhlovodík 0.5, tlak v cívce 1.7 bar, teplota na vstupu cívky 550 °C a testované výstupní teploty cívky (COT) 820, 850, 880 °C; on‑line analýza RGA, GC×GC‑FID, LOA; bilance s přesností ±5 %.
- Pilodist PD104HT destilační jednotka
- Agilent 8890 GC systém s flow‑modulovaným GC×GC
- GC×GC systémy s FID, SCD, NCD, AED detektory
- ICP‑OES pro elementární analýzu kovů
- Bench‑scale steam cracker (BSSC) pro simulaci krakovacích cív
- LOA (Light Oxygenates Analyzer) pro detekci methanolu, formaldehydu apod.
Hlavní výsledky a diskuse
Klíčové kompoziční poznatky:- FT‑derived feedstocks jsou velmi parafinní, s minimem aromátů, naphthenů a prakticky bez S, N, halogenů. Celkové obsahy kovů byly nízké (7–14 ppm).
- Surový FT olej obsahoval relativně vysoké množství oxygenátů (~11.7 wt%) a olefinů (~11.3 wt%), což překračuje průmyslové limity pro krakování (typicky 0.01 wt% O a ~2 wt% olefinů). Hydrotreatment tyto složky efektivně odstranil (HDT FT oil, HDT FT naphtha ≈ stabilní, saturované frakce).
- Přítomnost vyšších primárních alkoholů ve FT produktu byla interpretována jako důsledek částečně oxidovaných Co‑specií nebo vlivu zbytkového CO2 v syngasu; to vedlo k vyšší selektivitě k alcoholům než je obvyklé u plně redukovaných Co katalyzátorů.
- Ethylén: FT oil 37.3 wt%, HDT FT oil 40.3 wt%, HDT FT naphtha 40.8 wt% vs. fosilní naphtha 26.2 wt% — nárůst ethylénové selektivity 38–48 % ve prospěch FT derivátů.
- Souhrn C2+C3: významně vyšší pro FT‑feeds; P/E (propylén/ethylén) poměr nižší u FT‑feeds (~0.40–0.42) než u fosilního naphtha (0.57), což indikuje preferenční štěpení lineárních n‑parafinů za vzniku ethylénu.
- PyGas (C5–C9) a PFO (C10+): významně sníženy u FT‑feedů oproti fosilnímu naphtha (např. PyGas při 850 °C: fosilní 26.1 wt% vs. FT oil 17.5 wt%). PFO se u hydrotreovaných a destilovaných FT naphth přiblížilo výrazně nižším hodnotám; surový FT oil vykazoval vyšší PFO při nižším COT z důvodu těžších C10+ složek.
- CO/CO2: surový FT oil produkoval více CO v důsledku štěpení oxygenátů; po hydrotreatmentech se emisní tvorba CO snížila výrazně.
- Coke (radiant coil, 6 h run při 850 °C): HDT FT naphtha ~0.08 g, FT oil a HDT FT oil ~0.12 g. Autoři upozorňují, že bench‑scale měření zachycují coke primárně v radiantu; fouling v konvekci a TLE může být jinak ovlivněn přítomností nasycených/nenasycených oxygenátů a olefinů.
- Cracker‑level CO2 intenzita byla snížena u FT‑feedů; autorský výpočet ukázal až ~27% snížení CO2‑intenzity ethylénu oproti fosilnímu naphtha v případě hydrotreovaných a optimalizovaných FT frakcí. Surový FT oil vykázal ~22% snížení proti fosilnímu naphtha; další hydrotreatment dal jen ~7% dodatečné úspory, čímž se ukazuje kompromis mezi kvalitou feedu a navazujícími energetickými/hydrogenovými náklady upgradingu.
- Hydrogenová spotřeba: odhadovaná spotřeba pro kompletní hydrodeoxygenaci FT oil ~0.34 kg H2 na 100 kg FT oil (přestože do reaktoru bylo dodáno ~2.43 kg H2/100 kg, pouze ~14 % bylo spotřebováno reakcemi; zbytek se recykluje v průmyslovém provozu).
- Hydrotreatment je efektivní a často nezbytný krok, pokud se má FT‑olej zpracovávat s vysokými podíly a splňovat průmyslové limity pro oxygen a olefiny. Alternativně lze nižší podíly surového FT‑oleje bezpečně integrovat do směsí s fosilním naphtha (např. 5 wt% blend sníží olefiny pod 2 wt%, ale oxygenaty zůstanou nad limitem pro vyšší blending bez HDT).
- FT‑derived feedstocks jsou vhodné jako hydrogen‑booster v blendovacích strategiích pro vyrovnání nízkého H/C a špatné selektivity u odpadních pyrolyzních olejů (plastů). Autoři ukazují, že pomocí ~18 % FT oil lze stabilizovat zpracování až 15 % nízkokvalitního py‑oilu bez zvýšení CO2‑intenzity nad referenci.
Přínosy a praktické využití metody
- FT‑derived stram jsou technicky kompatibilní se stávajícími steam cracker technologiemi a vykazují vyšší výtěžnost klíčového produktu (ethylén) díky vysokému obsahu lineárních n‑parafinů a minimálnímu obsahu aromátů a naphthenů.
- Možnost využití FT produktů umožňuje zapojení zachyceného CO2 do hodnototvorných petrochemických řetězců, čímž se snižuje závislost na fosilním uhlíku a podporuje oběhová ekonomika uhlíku.
- FT produkty mohou zlepšit zpracovatelnost a snížit tvorbu těžších aromátů a PFO ve směsích s nízkokvalitními odpadními oleji, čímž prodlužují run‑length a zvyšují efektivitu krakovacích provozů.
Budoucí trendy a možnosti využití
- Potřeba širších techno‑ekonomických a životního‑cyklu (LCA) analýz, zahrnujících výrobu zeleného H2, energetické požadavky RWGS/FT a upgradu (HDT, destilace) pro reálné porovnání uhlíkové stopky.
- Optimalizace integrovaného RWGS‑FT procesu s cílem minimalizovat reziduální CO2 v syngasu a tím omezit tvorbu oxygenátů při FT (lepší redukční stav Co katalyzátorů).
- Strategie hydrogenového managementu na úrovni závodu (recyklace H2 z HDT/krakování), integrace elektrické energie pro snížení emisí při výrobě H2 a možná elektrifikace některých jednotek.
- Laboratorní a pilotní testy foulingu a coke v plném rozsahu (včetně konvekčních sekcí a TLE) jsou nutné pro úplné posouzení provozních rizik při dlouhodobém provozu.
- Další vývoj katalyzátorů FT směrem k selektivnějšímu výstupu lehkých olefinů nebo snížení vedlejších oxygenátů může snížit potřebu nákladného HDT.
Závěr
Studie experimenálně demonstrovala, že CO2‑derived Fischer–Tropsch feedstocks (po vhodném upgradu nebo jako komponenty blendů) jsou perspektivními, „čistými“ alternativami k fosilním naphthám pro výrobu lehkých olefinů ve stávajících steam‑crackerech. Hlavními výhodami jsou vysoká ethylénová selektivita (o ~38–48 % vyšší než u fosilního naphtha v testech), nízký obsah kontaminantů a možnost použít FT frakce jako vyrovnávací složky při zpracování složitějších cirkulárních uhlíkatých toků. Klíčové výzvy zůstávají v oblasti hydrotreatmentu (spotřeba vodíku a energie), řízení oxygenátů v surovém FT oleji a v posouzení celkové energeticko‑emisní a ekonomické bilance při industrializaci.Reference
- IPCC, Climate Change 2023: Synthesis Report. Contribution of Working Groups I, II and III to the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change, 2023.
- IEA, Energy Efficiency 2025, International Energy Agency, Paris, 2025.
- IEA, Policy Toolbox for Industrial Decarbonisation, IEA, Paris, 2025.
- IRENA, Decarbonising hard-to-abate sectors with renewables: Perspectives for the G7, 2024.
- Mynko O. et al., Electrification of steam cracking as a pathway to reduce the impact of the petrochemical industry on climate change, J. Clean. Prod., 2023.
- Van Geem K.M. et al., Making chemicals with electricity, Science, 2019.
- Cuéllar‑Franca R. et al., Utilising carbon dioxide for transport fuels: economic and environmental sustainability of different FT designs, Appl. Energy, 2019.
- Tweddle G. et al., Alternative Naphtha – Replacing Fossil-Based Feedstocks, nova‑Institute, 2024.
- IEA, Global energy review, 2021.
- Dry M.E., High quality diesel via the Fischer–Tropsch process – a review, J. Chem. Technol. Biotechnol., 2002.
- Cao Y. et al., Synthesis gas production with adjustable H2/CO ratio, Energy & Fuels, 2008.
- Jaramillo P. et al., Comparative Analysis of Production Costs and LCA of FT liquids, Environ. Sci. Technol., 2008.
- Dimitriou I. et al., Carbon dioxide utilisation for production of transport fuels: process and economic analysis, Energy & Environ. Sci., 2015.
- de Jong B.C.A. et al., Sustainable Fuels from CO2‑Rich Synthesis Gas via FT, ACS Catal., 2025.
- Ostadi M. et al., Potential Expansion of Low‑Carbon Liquid Fuel Production, Sustainability, 2025.
- Unruh D. et al., Fischer−Tropsch Synfuels from Biomass: Maximizing Carbon Efficiency, Energy & Fuels, 2010.
- Gao Y. et al., Iron‑based catalysts for FT to olefins, Catal. Commun., 2023.
- Yahyazadeh A. et al., Fischer–Tropsch synthesis for light olefins: catalyst review, Reactions, 2021.
- Karaba A. et al., Fischer‑Tropsch Wax as feedstock for steam‑cracking, Chem. Eng. & Technol., 2021.
- Dancuar L.P. et al., Performance of Sasol SPD naphtha as steam cracking feedstock, 2003.
- Wang F. et al., Experimental investigation and modeling of steam cracking of FT naphtha, Chem. Eng. Process., 2010.
- Neuner P. et al., Chemical Conversion of FT Waxes and Plastic Waste Pyrolysis Condensate, Reactions, 2022.
- Van Geem K.M. et al., Dimensional analysis for scaling steam cracking coils, Chem. Eng. J., 2007.
- Pyl S.P. et al., Rapeseed oil methyl ester pyrolysis: GC×GC analysis, J. Chromatogr. A, 2011.
- Harper M.R. et al., Comprehensive reaction mechanism for n‑butanol pyrolysis, Combust. Flame, 2011.
- Kusenberg M. et al., Feasibility of chemical recycling via steam cracking of plastic waste pyrolysis oils, Waste Manag., 2022.
- Kusenberg M. et al., Comprehensive experimental investigation of plastic waste pyrolysis oil quality, Fuel Process. Technol., 2022.
- Kusenberg M. et al., Contaminant removal from plastic waste pyrolysis oil via depth filtration, Chem. Eng. J., 2023.
- Ad Klerk, FT fuels refinery design, Energy & Environmental Science, 2011.
- Ishida T. et al., Synthesis of higher alcohols by FT over alkali‑modified Co catalysts, Appl. Catal. A, 2013.
- Du H. et al., Activity and selectivity enhancement of silica supported cobalt catalyst for alcohols production, Int. J. Hydrog. Energy, 2022.
- Pei Y. et al., One‑step production of C1–C18 alcohols via FT over activated carbon supported Co catalysts, Chin. J. Catal., 2015.
- Kharrazi A. et al., Enhancement of higher alcohols selectivity in FT using biochar supports, J. Energy Inst., 2024.
- Zepeda T.A., Selectivity modulation via reducibility control of cobalt species, Catal. Today, 2025.
- du Plessis H.E. et al., in situ reduction study of cobalt FT catalysts, Phys. Chem. Chem. Phys., 2013.
- Gnanamani M.K. et al., Effect of CO2 containing syngas on FT synthesis, Catal. Commun., 2011.
- Yao Y. et al., Effect of CO2 on a cobalt‑based catalyst, Chem. Eng. J., 2012.
- Kim S.M. et al., Effect of CO2 in the feed stream on deactivation of Co/γ‑Al2O3 FT catalyst, Catal. Commun., 2008.
- Bekmukhamedov G. et al., Direct combination of RWGS and FTS for fuels, Chem. Eng. J., 2026.
- Hirunsit P. et al., From CO2 to Sustainable Aviation Fuel: tech landscape, ACS Sustain. Chem. Eng., 2024.
- Ibrić N. et al., Direct conversion of CO2 and H2 to liquid fuels via FT: process concept, J. CO2 Util., 2026.
- Kusenberg M. et al., Maximizing olefin production via steam cracking of distilled pyrolysis oils, Sci. Total Environ., 2022.
- Pyl S.P. et al., A comprehensive study of methyl decanoate pyrolysis, Energy, 2012.
- Kusenberg M. et al., Opportunities and challenges for post‑consumer plastic waste pyrolysis oils as steam cracker feedstock, Waste Manag., 2022.
- Delhomme‑Neudecker C. et al., Plastic pyrolysis oils as feedstock for steam crackers: Opportunities and challenges, Hydrocarb. Process., 2024.
- Ristic N.D. et al., Quantitative compositional analysis of Estonian shale oil using GC×GC, Fuel Process. Technol., 2017.
- Li Y. et al., Formation of gum and deposits in an oxygenated naphtha stream, 2007.
- Pyl S.P. et al., Wood‑derived olefins by steam cracking of hydrodeoxygenated tall oils, Bioresour. Technol., 2012.
- Gholami Z. et al., Review on production of light olefins using steam cracking, Energies, 2021.
- Herbinet O. et al., Thermal decomposition of n‑dodecane: experiments and kinetic modeling, J. Anal. Appl. Pyrolysis, 2007.
- Van Geem K.M. et al., Molecular reconstruction of naphtha steam cracking feedstocks, Comput. Chem. Eng., 2007.
- Van Geem K.M. et al., Challenges of modeling steam cracking of heavy feedstocks, Oil & Gas Sci. Technol., 2008.
- Dijkmans T. et al., Production of bio‑ethene and propene: alternatives for bulk chemicals, Green Chem., 2013.
- De Bruycker R. et al., Assessing potential of crude tall oil for green‑base chemicals, Ind. Eng. Chem. Res., 2014.
- De Bruycker R. et al., Steam cracking of bio‑derived normal and branched alkanes, J. Anal. Appl. Pyrolysis, 2016.
- Vandewiele N.M. et al., Thermal decomposition of Jet Propellant‑10, Energy & Fuels, 2014.
- Van Geem K.M. et al., Coke Formation in the Transfer Line Exchanger during Steam Cracking, Ind. Eng. Chem. Res., 2009.
- Vargette L. dos S. et al., Determining fouling tendency in the Fouling Assessment Setup, Heat Mass Transf., 2024.
- Shirazi H.M. et al., Impact of temperature and feedstock composition on coke formation in steam cracking reactors, Heat Mass Transf., 2025.
- Mynko O. et al., Reducing CO2 emissions of existing ethylene plants: evaluation of revamp strategies, J. Clean. Prod., 2022.
Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.