Toward accurate olefin quantification in plastic waste oils: Analytical strategies and future directions

Vědecké články | 2025 | REFINE LabInstrumentace
GC, GCxGC, HPLC, FTIR Spektroskopie, NMR, Titrace, RAMAN Spektrometrie, SFC, GC/MSD
Zaměření
Průmysl a chemie
Výrobce

Význam tématu

Pyrolytické a hydrotermální konverze odpadních plastů produkují olefiny v ropných frakcích (pyrolysis oils, POs), které mají vysokou energetickou a chemickou hodnotu, ale současně představují analytickou výzvu z hlediska přesného stanovení nenasycených uhlovodíků. Spolehlivé kvantifikace olefinů jsou zásadní pro hodnocení stability surovin, plánování hydrogenačního upgradu, optimalizaci dálších procesů (např. steam cracking) a dodržení palivových norem. Chybné nebo neporovnatelné analytické postupy komplikují porovnání studií a rozhodování o využití produktů v průmyslové praxi.

Cíle a přehled studie / článku

Cílem přehledového článku je kriticky zhodnotit meziroční a moderní analytické přístupy pro identifikaci a kvantifikaci olefinů v ropných frakcích z termochemického zpracování plastů (1995–2025). Autoři mapují výhody a omezení: titrace (BrN, BrIn, IV), spektroskopie (FTIR, Raman, 1H NMR), chromatografie (HPLC, SFC, 1D-GC, GC×GC), selektivní přístupy (Ag+-komplexace, derivatizace) a měkké ionizační MS (PI, FI, cold‑EI). Hodnocení kombinuje literární přehled s vlastními experimenty na modelech a reálných vzorcích, identifikuje metodické mezery a navrhuje směry dalšího standardizačního vývoje.

Použitá metodika a instrumentace

  • Titrace: bromové a jodové titrace podle ASTM (D1159, D2710, D1492, D5554) s modifikacemi (Hg(OAc)2 katalýza pro IV).
  • Spektroskopie: FTIR (vč. QCL-photoacoustic), Raman (fibre‑probe), 1H NMR a 2D HSQC pro typy vodíků a korelace 1H–13C.
  • Kapalinová chromatografie: FIA (ASTM D1319), normal‑phase HPLC se detektory RI/UV/ELSD, superkritická tekutinová chromatografie (SFC, ASTM D6550).
  • Plynová chromatografie: 1D‑GC (PONA/Petrol columns, ASTM D6729/D6733) pro plyny i kapalné frakce; online RGA pro plyny.
  • Vysokorozlišující separace: GC×GC (var. konfigurace Normal‑Phase / Reverse‑Phase) spojená s FID a TOF‑MS.
  • Selektivní detekce: GC‑VUV (VGA‑100/101) pro funkční skupiny a dekonvoluci PIONA; GC×GC‑PI‑TOFMS a další měkké ionizace (PI, CI, FI, potenciálně cold‑EI) pro zachování molekulových iontů.
  • Derivatizace: DMDS, ozonolýza, epoxidace, methoxymerkurace/demercurace, OsO4 dihydroxylace, Paterno–Büchi fotochemie pro lokalizaci dvojných vazeb a zlepšení chromatografie/MS.
  • Ag+-based selektivita: Ag‑SiO2 SPE, Ag‑impregnované kolony (LC/SFC/GC), Ag‑ionické kapaliny a membrány pro oddělení olefin/parafin.

Hlavní výsledky a diskuse

  • Titrační metody (BrN, BrIn, IV): rychlé a levné, ale značně ovlivněné matricí. BrN často podhodnocuje lineární α‑olefiny a nadhodnocuje při substitučních reakcích s aromaty a heteroatomy; IV s Hg(OAc)2 výrazně zlepšuje reaktivitu a koreluje lépe s chromatografickými daty pro polyolefinové POs.
  • FTIR a Raman poskytují rychlý screening funkčních skupin a sledování trendů mezi frakcemi, avšak kvantifikace je kvůli různé intenzitě pásů a matricovým efektům omezená.
  • 1H NMR přesně kvantifikuje olefinické typy vodíků (4–6.6 ppm) a umožňuje celkovou „whole‑sample“ analýzu včetně vysokomolekulárních a termicky labilních složek; měří však mol% olefinových H, nikoli přímo počet dvojných vazeb, a vyžaduje korelace na molekulární úroveň.
  • 1D‑GC (PONA) je užitečná pro lehčí frakce (plyny, naphtha), ale naráží na koeluce izomerů a neschopnost spolehlivě rozlišit olefiny od naphthenů při vyšších uhlík. Převody TIC nebo FID area% na wt% vyžadují korekce RRF/ECN.
  • GC×GC přináší zásadní zlepšení separace (až do C75+) a v kombinaci s TOFMS a FID umožní podrobné PIONA profilování; přesto je rozlišení olefinů versus cyklo‑parafin někdy problematické bez použití selektivních přístupů.
  • GC‑VUV poskytuje silnou funkční selektivitu (odlišení olefin/naphthen/aromatika) a umožňuje tzv. pseudo‑absolutní kvantifikaci bez potřeby standardů; je však limitováno malou knihovnou spekter a užším dynamickým rozsahem detektoru.
  • Měkké ionizace (PI, FI, CI, případně cold‑EI) v kombinaci s GC×GC zachovávají molekulové ionty a poskytují diagnostické fragmenty pro určení pozice dvojných vazeb a bočního větvení; PI je v literatuře nejčastěji úspěšná pro PO aplikace.
  • Derivatizace (DMDS, ozonolýza, Paterno–Büchi, apod.) umožňuje lokalizaci dvojných vazeb a dramaticky zjednodušuje interpretaci MS dat, ale přidává práci se vzorkem, toxické reagenice (Hg, OsO4) a složitou interpretaci u polyenů.
  • Ag+ komplexace (Ag‑SiO2 SPE nebo argentace kolony) efektivně odděluje olefiny od parafinů i v těžších, komplexních frakcích; Ag‑SPE se jeví jako praktický, rychlý pre‑separační krok před GC×GC nebo NMR.

Přínosy a praktické využití metody

  • Navržené kombinované workflowy (selektivní adsorpce/derivatizace + GC×GC + VUV/PI‑MS + ortogonální titrace/NMR) přinášejí robustní, navzájem validované výsledky pro rozhodování o upgradu POs a jejich opětovném použití jako krakovacího nebo palivového feedstocku.
  • Praktická doporučení: použít Ag+-SPE pro těžké frakce, GC×GC‑FID/TOFMS pro detailní specii, GC‑VUV pro rychlý PIONA screening a PI‑MS pro určení pozice dvojných vazeb; titrace (IV s Hg(OAc)2) jako rychlý kontrolní test při porovnání podobných frakcí.
  • Pro průmyslové nasazení jsou důležité: správné vzorkování, nastavování velikosti vzorku u titrací, použití interních standardů a ECN‑korekce u FID kvantifikace, a pravidelná kalibrace RGA pro plyny.

Budoucí trendy a možnosti využití

  • Standardizace a validace: potřeba jednotných jednotek (wt%, mmol C=C/100 g), sady RRF/ECN pro olefinové podtřídy a referenčních materiálů pro POs napříč volatilními rozmezími.
  • Rozšíření referenčních knihoven: VUV a PI/soft‑ionizační spektrální databáze a veřejně dostupné referenční chromatogramy pro vyšší počet izomerů.
  • Integrace strojového učení: automatizované dekonvoluční algoritmy (time‑interval deconvolution, tile‑based analýzy) pro VUV a GC×GC‑TOFMS datové sady.
  • Rozvoj „hybridních“ pracovních postupů: online ozonolýza nebo PB‑reakce spojená s APCI/UHRMS pro rychlé určení polohy dvojných vazeb ve vysokomolekulárních frakcích.
  • Optimalizace Ag+ metodiky: robustní Ag‑SPE cartridge, odolné Ag‑kolony a membránové přístupy pro opakovanou průmyslovou analýzu, včetně protistrategií proti deaktivaci (S, H2, světlo).
  • Širší použití cold‑EI a dalších nízkoenergetických ionizačních zdrojů v praxi – zatím málo publikovaných aplikací na POs, perspektivní pro budoucí validaci.

Závěr

Přesné kvantifikace olefinů v olejích z pyrolýzy a hydrotermálního zpracování plastů vyžadují kombinaci technik: žádná jednotlivá metoda není univerzálně spolehlivá pro celé spektrum POs. Praktická řešení zahrnují selektivní separaci (Ag+), výkonné chromatografické separace (GC×GC), selektivní detektory (VUV) a měkké ionizace (PI/CI), doplněné ortogonálními měřeními (modifikovaný IV, 1H NMR). Klíčovými kroky pro pole jsou standardizace, rozšíření referenčních dat a multimodální validace výsledků. Tyto směry umožní důvěryhodné hodnocení kvality a použití plastových pyrolyzních olejů v průmyslových procesech.

Použitá instrumentace

  • GC×GC‑FID/TOF‑MS s modulačními systémy (př. CO2 modulator)
  • GC‑VUV (VGA‑100/VGA‑101)
  • GC‑MS (EI 70 eV) a měkké ionizační zdroje: PI‑TOFMS, CI, FI, cold‑EI (potenciálně)
  • 1H NMR, 2D HSQC (300–600 MHz a více)
  • FTIR (konvenční a QCL‑photoacoustic)
  • Raman spektrometrie s fiber‑optickými sondami
  • HPLC (normal‑phase silica, RI/UV/ELSD detektory)
  • SFC s Ag+ kolonkami (ASTM D6550 kompatibilní konfigurace)
  • RGA (refinery gas analyzers) pro C1–C6 plyny
  • Ag‑SiO2 SPE cartridge a argentace kolony
  • Titrační aparatura (brominometry, amperometrické/potenciometrické stanice pro BrN/BrIn/IV)

Reference

  • Auersvald M., Barzallo G., et al., Toward accurate olefin quantification in plastic waste oils: analytical strategies and future directions, Trends Anal. Chem., 193 (2025) 118463.
  • Auersvald M., Šiman M., Straka P., Vozka P., Determination of olefins in pyrolysis oils – comparability of titration and chromatographic methods, Fuel, 393 (2025) 134921.
  • Van Geem K.M., Pyl S.P., Reyniers M.-F., Vercammen J., Beens J., Marin G.B., Online analysis of complex hydrocarbon mixtures using comprehensive two‑dimensional gas chromatography, J. Chromatogr. A, 1217 (2010) 6623–6633.
  • Dunkle M.N., Pijcke P., et al., Comparing methods for olefin quantification in pygas and plastic pyrolysis oils: GC‑VUV vs GC×GC vs bromine number titration, J. Chromatogr. A, 1713 (2024) 464569.
  • Lazzari E., Piparo M., et al., Chemical elucidation of recycled plastic pyrolysis oils by GC×GC‑PI‑TOF‑MS and GC‑VUV, J. Anal. Appl. Pyrolysis, 176 (2023) 106224.
  • Kaplitz A.S., Schug K.A., Gas chromatography—vacuum ultraviolet spectroscopy in petroleum and fuel analysis, Anal. Sci. Adv., 4 (2023) 220–231.
  • Ni H., Hsu C.S., Ma C., Shi Q., Xu C., Separation and characterization of olefin/paraffin in coal tar and petroleum coker oil, Energy Fuels, 27 (2013) 5069–5075.
  • Beccaria M., Piparo M., et al., Analysis of mixed plastic pyrolysis oil by GC×GC with support of soft ionization, Talanta, 252 (2023) 123799.
  • ASTM standards: D1159 (Bromine number), D2710/D1492 (Bromine index), D5554 (Iodine value), D6550 (SFC method), D6729/D6733 (PONA GC methods), D8519 (GC‑VUV for POs).
  • Ni H., et al., Ag+‑SPE approach for paraffin/olefin separation enabling downstream GC/FT‑MS/NMR characterization, Energy Fuels, (2013).

Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.

PDF verze ke stažení a čtení
 

Podobná PDF

Quantitative determination of olefins in pyrolysis oils from waste plastics and tires using selective adsorption by Ag–SiO2 followed by GC×GC-FID
Advancing circular plastics: hydrotreatment of pyrolysis oils for high-yield ethylene production
COUNTING DOUBLE BONDS: GC×GC–FID FOR PLASTIC PYROLYSIS OILS
A comparative study of aromatic content in pyrolysis oils from waste plastics and tires: Assessing common refinery methods