Production of secondary raw materials from the hydrotreating of plastic waste pyrolysis oils

Vědecké články | 2026 | REFINE LabInstrumentace
GCxGC, GC/MSD, Pyrolýza, X-ray, ICP-OES, Elementární analýza
Zaměření
Průmysl a chemie
Výrobce
Agilent Technologies, PerkinElmer, LECO

Význam tématu


Pyrolytické oleje z nerecyklovatelných plastů představují potenciální zdroj sekundárních surovin pro petrochemii, avšak jejich přímé využití je omezeno vysokou koncentrací heteroatomů (Cl, Br, N, S, O), vysokým obsahem aromátů a olefinů a chemickou nestabilitou (např. styren). Úprava těchto olejů hydrotreatingem a následnou frakcí umožňuje jejich zapojení do cirkulárních toků surovin – jako zdroj BTEX, naphthalenu či těžších frakcí pro paliva či průmyslové chemikálie. Studie je významná pro transformaci vysoce kontaminovaných proudů (WEEE, odpadní obaly) do využitelných produktů, minimalizaci skládkování a podporu legislativních cílů recyklace plastů.

Cíle a přehled studie


Cílem článku bylo ověřit, zda lze hydrotreatingem za použití komerčních hydrotreatingových katalyzátorů (NiMo/Al2O3 a CoMo/Al2O3) účinně degradovat a odstraňovat heteroatomy (zejm. Cl a Br) z reálného plastového pyrolyzátu pocházejícího ze směsi WEEE a odpadních obalů (doplněného styrenem) a následně frakcionací získat destilační řezy (naphtha, kerosene, AGO, residue) vhodné pro další materiálové využití. Experimenty proběhly kontinuálně při zvyšování teploty po 24 h krocích 240 → 270 → 300 → 330 → 360 °C a s fixními provozními podmínkami (WHSV 1 h⁻1, p = 10 MPa, H2/feed ≈ 400 m3/m3). Hlavní otázky: účinnost HDN/HDS/HDX, vliv teploty a volby katalyzátoru, složení destilátů a možnosti jejich valorizace.

Použitá metodika


Vstupní PWPO (15 L) vznikl smícháním pyrolyzátů z WP a WEEE a dosycením styrenem (~15 wt% ve směsi). Hydrotreating probíhal v laboratorním fixbed reaktoru (tubulární, 23 mm ID) se směsí katalyzátoru a SiC (1:2 obj.), katalyzátory NiMo/γ-Al2O3 a CoMo/γ-Al2O3; katalytická náplň 32 g, PWPO 32 g h⁻1, H2 14 L min⁻1, tlak 10 MPa, WHSV 1 h⁻1; před provozem katalyzátory vysulfenovány DMDS/SRGO. Po každých 24 h byly odebírány primární hydrotreated liquids a plyny; primární kapaliny byly frakcí destilovány na naphtha (<150 °C), kerosene (150–250 °C), AGO (250–360 °C) a residue (>360 °C). Analýzy: CHN, S (ASTM), halogeny (ICP-OES po mikrovlnné spal.), ED-XRF pro kovy, GC×GC-FID/MS pro složení uhlovodíků, viskozita/density (ASTM metody), plyny GC-FID.

Použitá instrumentace


  • Laboratorní hydrotreatingová jednotka (fix-bed, CACTU Solutions) – čtyřzónový plynulý ohřev, vysokotlaký separátor.
  • LECO CHN TrueSpec (EN ISO 21663:2021), Mitsubishi TS-100 (ASTM D5453, D4629) pro S a N.
  • ICP-OES Optima 8000 po mikrovlnné indukované komustii pro Cl a Br.
  • ED-XRF Rigaku NEX DE pro analýzu kovů.
  • GC×GC-FID/MS (Agilent 8890 + SepSolve modulátor) pro komplexní uhlovodíkové rozbory (PIONA/ASTM D8396 modifikace).
  • Fischer Technology automatický destilační přístroj se Spaltrohr kolonkou pro frakcionaci.
  • Anton Paar SVM 3000 pro density/kinematickou viskozitu.

Hlavní výsledky a diskuse


  • Vstupní PWPO: hustota ≈ 911 kg m⁻3, C 86.5 wt%, H 9.6 wt%; heteroatomy: N ~7000 mg kg⁻1, S 337 mg kg⁻1, Cl 837 mg kg⁻1, Br 346 mg kg⁻1; významné množství aromátů (styren ~33 wt% v naphtha řezu) a kovů (Si, Mg, Al).
  • Destilační rozdělení původního PWPO: naphtha ~49 wt%, kerosene 22 wt%, AGO 10.8 wt%, residue 16.8 wt%.
  • Obecné chování katalyzátorů: CoMo měl silnější výkon hydrodenitrogenace při nižších teplotách (částečně), NiMo poskytl lepší výsledky při vyšších teplotách díky silnější hydrogenační kapacitě (vysoká aktivace H2, hydrogenace aromatických/olefinických vazeb).
  • Hydrodehalogenace (HDX): obě soupravy prokázaly vysokou HDX aktivitu; u NiMo při 360 °C bylo dosaženo prakticky úplného odstranění halogenů (<5 mg kg⁻1), u CoMo bylo dosaženo podobné úrovně již při ~330 °C. Mechanismy: kombinace katalytické hydrogenace, termického rozštěpení C–Cl/C–Br a možného dočasného blokování katalyzátoru NH4Cl (sublimace >350 °C).
  • Hydrodenitrogenace (HDN) a hydrosulfurizace (HDS): s rostoucí T klesaly N a S; nejlepší HDN ~94 % s NiMo při 360 °C (N ≈ 411 mg kg⁻1 v primárním liquidu). HDS méně účinné než HDN (vliv inhibičního působení Cl).
  • Frakční složení po hydroprocesu (nejlepší případ: NiMo, 360 °C): naphtha ~48 wt% (prakticky bez halogenů, N,S <10 mg kg⁻1), obsah aromátů ~74–78 wt% s BTEX ≈ 73–78 wt% (BTEX činí ~75 wt% naphthy) a olefiny pouze ~2 wt%; kerosene ~17 wt% s vysokým podílem naftalenů (~17.6 wt%) a nízkým obsahem olefinů (~1 wt%); AGO ~14 wt% bohatý na di- a triarylé (naphthalenes, biphenyls), residue ~20 wt% s vyšším obsahem nasycených vysokomolekulárních složek.
  • Produkce plynné frakce byla malá (0.3–1.2 wt%); hlavní plyny: CH4, C2H6, C3H8 (NiMo dal více propanu).
  • Provozní problém: při CoMo na konci pokusu došlo ke zvýšenému poklesu tlaku v důsledku depozice pevných solí (převážně NH4Cl) u výstupu, což indikuje riziko při průmyslovém škálování a potřebu řešení odstraňování/snížení NH4Cl.

Přínosy a praktické využití metody


  • Dokázaná možnost transformovat vysoce halogenovaný PWPO použitím běžných, relativně levných hydrotreatingových katalyzátorů na frakce s nízkým obsahem halogenů, síry a dusíku – otevírá to dveře pro jejich zpracování v rafineriích a petrochemii.
  • Naphtha jako zdroj BTEX: hydrotreated naphtha (NiMo, 360 °C) obsahuje vysoký podíl BTEX (≈75 wt%), nízký obsah heteroatomů a nízkou olefinitu → vhodná surovina pro extraktivní separaci a výrobu benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů pro výrobu plastů (polyamidy, polystyren, polycarbonáty atd.).
  • Kerosene a AGO bohaté na naftalen → možnost využití pro výrobu anhydridu ftalového či jako doplněk pro výrobu aromatické složky u SAF (mísení s parafinickým SPK) nebo jako feedstock v petrochemii.
  • Residuum (~20 wt%) lze směšovat s těžkými frakcemi, použít jako topné/marine palivo nebo poslat do hydrocrackingu/raffinérského zařízení pro konverzi na lehčí produkty.

Budoucí trendy a možnosti využití


  • Optimalizace frakční destilace: posun řezných teplot pro maximalizaci koncentrace BTEX v naphtha frakci a soustředění naftalenů do jediné frakce pro snadnější další zpracování.
  • Integrace do rafinérských procesů: zkoumání přímého spolupracování pyrolyzátů s hydrokrakery, FCC nebo jednotkami pro extraktivní separaci aromátů v rámci tzv. waste-refinery konceptu.
  • Řešení depozice NH4Cl a managementu vzniklých kyslých plynů: studie pre-odstraňovacích kroků (adsorpce NH3/HCl), umístění chladičů/oddělovacích zařízení, alternativní katalytické formulace méně náchylné k blokování.
  • Pokročilé katalyzátory: vývoj katalyzátorů s vyšší tolerancí vůči halogenům a s kombinačním hydrogenačně-dehalogenačním profilem; ekonomicky přijatelná řešení vůči Pt-group katalyzátorům.
  • Hospodárné využití těžkých frakcí: studie hydrocrackingu residue pro zvýšení výtěžku naphthy/kerosenu a posílení ekonomiky procesu.
  • Regulační a logistické aspekty: definování požadavků na jakost vstupních PWPO, bezpečnostní management produktů s nízkým obsahem heteroatomů a posouzení LCA pro environmentální efektivitu.

Závěr


Hydrotreating smíšeného, halogenovaného PWPO z WEEE a VP se standardními NiMo a CoMo katalyzátory prokázal velký potenciál: při dostatečné teplotě (330–360 °C) lze dosáhnout téměř úplného odstranění Cl a Br a významného snížení N a S. NiMo/Al2O3 vykazuje lepší výkon při vyšších teplotách (hlavně díky silnější hydrogenaci), což vedlo k prakticky halogen-free naphtha frakci bohaté na BTEX, kerosenu bohatému na naftalen a průmyslově využitelnému AGO. Pro praxi jsou klíčové opatření proti usazování solí (NH4Cl), optimalizace destilace a integrace do rafinerií nebo chemických závodů. Studie otevírá cestu k materiálovému využití pyrolyzátů v cirkulární ekonomice plastů a naznačuje hlavní směry dalšího vývoje.

Reference


  1. Plastics Europe. The Circular Economy for Plastics. A European Analysis (2024).
  2. X. Shi, Z. Chen, L. Wu, W. Wei, B.J. Ni, Microplastics in municipal solid waste landfills: Detection, formation and potential environmental risks, Curr. Opin. Environ. Sci. Health 31 (2023) 100433.
  3. P. Yuan et al., Overlooked yet critical pathways for microplastics input to soil and groundwater system..., Water Res. 284 (2025) 124041.
  4. B. Hegedüs et al., Investigation of gasoline-like transportation fuel obtained by plastic waste pyrolysis and distillation, J. Clean. Prod. 447 (2024) 141500.
  5. M. Laghezza, S. Fiore, F. Berruti, A review on the pyrolytic conversion of plastic waste into fuels and chemicals, J. Anal. Appl. Pyrolysis 179 (2024) 106479.
  6. G. Ragonnaud, Circularity requirements for vehicle design and management of end-of-life vehicles. European Parliament (2025).
  7. M. Kusenberg et al., Opportunities and challenges for the application of post-consumer plastic waste pyrolysis oils as steam cracker feedstocks, Waste Manag. 138 (2022) 83–115.
  8. M. Kusenberg et al., Assessing feasibility of chemical recycling via steam cracking of untreated PWPO..., Waste Manag. 141 (2022) 104–114.
  9. A. Karaba et al., Waste plastic pyrolysis oils promising feedstock for monomers via steam cracking, J. Anal. Appl. Pyrolysis 186 (2025) 106950.
  10. A. Serras-Malillos et al., Quantification of composition of pyrolysis oils of complex plastic waste by GC-MS, RSC Adv. 14 (2024) 9892.
  11. L. Esposito et al., Valorization of plastic residue from WEEE by pyrolysis, Waste Manag. 112 (2020) 1–10.
  12. L.S. Stefano et al., Thermal pyrolysis of real plastic sample from small WEEE..., Therm. Sci. Eng. Prog. 48 (2024) 102403.
  13. B.B. Perez-Martinez et al., Certain Determination of Chlorine and Bromine in Pyrolysis Oils from WEEE Plastics, ACS Omega 9 (2024) 32593–32603.
  14. W. Zeb et al., Purification and characterisation of post-consumer plastic pyrolysis oil fractionated by vacuum distillation, J. Clean. Prod. 416 (2023) 137881.
  15. S. Cañete et al., Continuous hydrogenation of plastic wastes pyrolysis oil over used hydrotreatment catalysts, Catal. Today 454 (2025) 115308.
  16. I. Hita et al., Kinetic Modeling of Hydrotreating and Hydrocracking for upgrading scrap tires pyrolysis oil, Energy Fuels 29 (2015) 7542–7553.
  17. S. Bezergianni et al., Alternative Diesel from Waste Plastics, Energies 10 (2017) 1750.
  18. F. Faisal et al., Upgrading MSW pyrolysis oil through distillation and hydrotreatment, Energy Rep. 9 (2023) 555–560.
  19. S. Rodríguez et al., Suitable properties of HY zeolite of NiW/HY catalysts for hydroprocessing a PPO/VGO blend, J. Anal. Appl. Pyrolysis 186 (2025) 106910.
  20. P. Kokayeff et al., Hydrotreating in Petroleum Processing, Handbook of Petroleum Processing (2014).
  21. J.G. Speight, Hydrotreating and Hydrocracking Processes in Refining Technology, CRC Press (2023).
  22. E.V. Parkhomchuk et al., Catalytic hydroprocessing of oil residues for marine fuel production, Fuel 341 (2023) 127714.
  23. Y. Zhang et al., Techno-economic analysis of two bio-oil upgrading pathways, Chem. Eng. J. 225 (2013) 895–904.
  24. E. Nejadmoghadam et al., Impact of dewatering on pyrolysis oil upgrading, Chem. Eng. J. 533 (2026) 174193.
  25. V.L. Mangesh et al., Upgrading MSW pyrolysis oil toward automobile engine applications, Energy Rep. 9 (2023) 555–560.
  26. A. Sujithraj et al., Hydroprocessing of mixed waste plastic to diesel using Fe/Mo-Al2O3, Process Saf. Environ. Prot. 193 (2025) 683–695.
  27. M. Badlaoui et al., Performance comparison of tire pyrolysis oils in hydrotreating, Chem. Eng. J. 520 (2025) 165115.
  28. S.H. Lim et al., Optimizing pyrolysis waste oil as steam cracker feed by hydrotreating/hydrocracking, Resour. Environ. Sustain. 22 (2025) 100277.
  29. Q. Hao et al., Study on deactivation of Ni-based catalyst in hydrotreating WPPO, J. Anal. Appl. Pyrolysis 168 (2022) 105789.
  30. B.S. Yoon et al., Upgrading waste plastic pyrolysis oil via hydrotreating over sulfur-treated Ni-Mo/Al2O3, Fuel 369 (2024) 131688.
  31. J. Seok et al., Catalytic synergy in hydrodechlorination for plastic chemical recycling, J. Am. Chem. Soc. 146 (2024) 23881–23890.
  32. P. Straka et al., Production of transportation fuels via hydrotreating of scrap tires pyrolysis oil, Chem. Eng. J. 460 (2023) 141764.
  33. C. Ortega et al., Methanol to dimethyl ether conversion intrinsic kinetics, Chem. Eng. J. 347 (2018) 741–753.
  34. A.S. Pushnov, Calculation of average bed porosity, Chem. Petrol. Eng. 42 (2006) 14–17.
  35. Z. Guo et al., Mean porosity variations in packed bed, Powder Technol. 354 (2019) 842–853.
  36. A.J. Otaru, A.R. Kennedy, Pressure Drop Across Packed Beds, J. Fluids Eng. 141 (2019).
  37. W. Zhang et al., Relationship between packing structure and porosity in fixed beds, Chem. Eng. Sci. 61 (2006) 8060–8074.
  38. M. Auersvald et al., Comparative study of aromatic content in pyrolysis oils from plastics and tires, Fuel 369 (2024) 131714.
  39. M. Auersvald et al., Quantitative determination of olefins in pyrolysis oils using Ag–SiO2 adsorption and GC×GC-FID, Talanta 281 (2025) 126792.
  40. P. Straka, D. Maxa, M. Stas, Separation of high-molecular-weight saturates, Org. Geochem. 128 (2019) 63–70.
  41. F. Campuzano et al., On the distillation of waste tire pyrolysis oil: structural characterization, Fuel 290 (2021) 120041.
  42. S. Wiriyaumpaiwong, J. Jamradloedluk, Distillation of pyrolytic oil from fast pyrolysis of plastic wastes, Energy Proced. 138 (2017) 111–115.
  43. S. Gulshan et al., Production of aromatics for ex situ catalytic pyrolysis of engineered WEEE, J. Anal. Appl. Pyrolysis 179 (2024) 106510.
  44. B.B. Perez-Martinez et al., Recycling of plastic-rich streams from WEEE: pyrolysis potential and LCA, Energy Conv. Manag. 329 (2025) 119633.
  45. M. Wójcik-Bania, Clay minerals in Polysiloxane systems, Polymer 313 (2024) 127743.
  46. Q. Yan et al., Histidine-magnesium hydroxide curing agent for flame retardant epoxy, Colloid Surf. A 728 (2026) 138488.
  47. X. Li et al., Magnesium–molybdenum–phosphorus flame retardant in PVC, RSC Adv. 15 (2025) 30046–30061.
  48. Y. Li et al., Silane-modified magnesium oxide with diphenyl chlorophosphate for flame-retardant epoxies, Compos. Commun. 60 (2025) 102617.
  49. W. Arjharn et al., Distilled Waste Plastic Oil as fuel for diesel engine, ACS Omega 7 (2022) 9720–9729.
  50. A.P. Silva et al., Naphtha Characterization (PIONA, Density, Distillation Curve), Energies 16 (2023) 3568.
  51. W. Zeb et al., Fractional distillation of waste plastic pyrolysis oil for isolating narrow cuts, Fuel 379 (2025) 133055.
  52. L. Šindelářová et al., Comparison of gas and kerosene oils composition before and after hydrotreating using GC×GC, J. Chromatogr. Open 2 (2022) 100068.
  53. D. Ferdous, A.K. Dalai, J. Adjaye, Hydroprocessing bitumen derived gas oil with NiMo/Al2O3, Fuel 85 (2006) 1286–1297.
  54. M. Sajdak et al., DOE into upgrading pyrolytic oil for SAF additives by hydrotreating/hydrocracking, Waste Manag. 194 (2025) 258–269.
  55. M.F. Wagenhofer et al., Enhancing hydrogenation activity of Ni-Mo sulfide HDS catalysts (2020).
  56. M.K. Prabhu et al., Hydrodesulfurization of methanethiol over Co-promoted MoS2, Nat. Commun. 15 (2024).
  57. M.V. Bukhtiyarova et al., Hydroprocessing of biomass feedstock over sulfided catalysts for bio-jet fuel, Sustain. Energy Fuels 8 (2024) 3524–3544.
  58. M. Auersvald et al., Hydrotreating of waste plastic pyrolysis oil with increased Cl and N content, PYROLIQ II (2023).
  59. L. Lu et al., Chemical recycling technologies for PVC waste: review, Waste Manag. 166 (2023) 245–258.
  60. J. Wang et al., Catalytic pyrolysis debromination from waste printed circuit boards, Waste Manag. 191 (2025) 191–202.
  61. L. Amodio et al., Simultaneous removal of brominated and chlorinated species during hydropyrolysis of e-waste plastics, J. Hazard. Mater. 465 (2024) 133357.
  62. L. Kaluža, D. Kubička, Comparison of Co, Ni, Mo, CoMo and NiMo sulfided catalysts in rapeseed oil hydrodeoxygenation, React. Kinet. Mech. Catal. 122 (2017) 333–341.
  63. M.S. Kalem, Effect of fractional distillation pretreatment on fuel quality of plastic waste pyrolytic oils, Sep. Purif. Technol. 300 (2022) 121859.
  64. S. Hafeez et al., Hydrotreatment over Pt/Al2O3 of polyethylene-derived pyrolysis oil and wax, Energy Fuels 37 (2023) 16181–16185.
  65. E. Lazzari et al., Chemical elucidation of recycled plastic pyrolysis oils by GC×GC-PI-TOF-MS, J. Anal. Appl. Pyrolysis 176 (2023) 106224.
  66. S. Cañete et al., Efficient styrene removal from RDF pyrolysis oil using waste hydroprocessing catalysts, J. Anal. Appl. Pyrolysis 187 (2025) 106992.
  67. A.A. Gaile et al., Separation of Aromatic Hydrocarbons from Reformate, Chem. Tech. Fuels Oils. 40 (2004) 131–136.
  68. J. Wu et al., Molecular-Level Modeling of Naphtha Continuous Catalytic Reforming, Chem. Eng. Sci. 309 (2025) 121430.
  69. Q. Wang et al., Optimal design of new aromatic extractive distillation process, Energy Proced. 105 (2017) 4927–4934.
  70. V.L. Mangesh et al., Hydroprocessing mixed waste plastics to obtain clean transport fuel, J. Clean. Prod. 358 (2022) 131952.
  71. R. Vedavalli et al., Catalytic conversion of plastic waste into diesel via pyrolysis and hydroprocessing, Process Saf. Environ. Prot. 193 (2025) 327–339.
  72. R. Prajapati et al., Production of a SAF additive from waste polystyrene, ACS Sustain. Chem. Eng. 13 (2025) 212–219.
  73. N.A. Romanova et al., Production of Commercial Naphthalene by Coal-Tar Processing, Coke Chem. 61 (2018) 453–456.
  74. H. de Paz Carmona et al., Suitability of used frying oil for co-processing with AGO, Fuel 214 (2018) 165–173.
  75. H. de Paz Carmona et al., Effectiveness of Mo, NiMo, and CoMo catalysts for co-hydroprocessing furfural-acetone adducts with AGO, Fuel 355 (2024) 129489.
  76. A. Dimitriadis et al., Integration of stabilized bio-oil in LCO hydrotreatment for hybrid fuels, Fuel Process. Technol. 230 (2022) 107220.
  77. R. Palos et al., Waste Refinery: Valorization of waste plastics and ELTs in refinery units—a review, Energy Fuels 35 (2021) 3529–3557.
  78. D. Schlehöfer et al., Compatibility of feed for hydrocracking and FCC with scrap tires and WP pyrolysis oil residue, J. Energy Inst. 123 (2025) 102283.

Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.

PDF verze ke stažení a čtení
 

Podobná PDF

Production of transportation fuels via hydrotreating of scrap tires pyrolysis oil
Upgrading of hydrothermal liquefaction biocrudes from mono- and co-liquefaction of cow manure and wheat straw through hydrotreating and distillation
Advancing circular plastics: hydrotreatment of pyrolysis oils for high-yield ethylene production
A comparative study of aromatic content in pyrolysis oils from waste plastics and tires: Assessing common refinery methods