GCxGC, GC/MSD, Pyrolýza, X-ray, ICP-OES, Elementární analýza
ZaměřeníPrůmysl a chemie
VýrobceAgilent Technologies, PerkinElmer, LECO
Význam tématu
Pyrolytické oleje z nerecyklovatelných plastů představují potenciální zdroj sekundárních surovin pro petrochemii, avšak jejich přímé využití je omezeno vysokou koncentrací heteroatomů (Cl, Br, N, S, O), vysokým obsahem aromátů a olefinů a chemickou nestabilitou (např. styren). Úprava těchto olejů hydrotreatingem a následnou frakcí umožňuje jejich zapojení do cirkulárních toků surovin – jako zdroj BTEX, naphthalenu či těžších frakcí pro paliva či průmyslové chemikálie. Studie je významná pro transformaci vysoce kontaminovaných proudů (WEEE, odpadní obaly) do využitelných produktů, minimalizaci skládkování a podporu legislativních cílů recyklace plastů.
Cíle a přehled studie
Cílem článku bylo ověřit, zda lze hydrotreatingem za použití komerčních hydrotreatingových katalyzátorů (NiMo/Al2O3 a CoMo/Al2O3) účinně degradovat a odstraňovat heteroatomy (zejm. Cl a Br) z reálného plastového pyrolyzátu pocházejícího ze směsi WEEE a odpadních obalů (doplněného styrenem) a následně frakcionací získat destilační řezy (naphtha, kerosene, AGO, residue) vhodné pro další materiálové využití. Experimenty proběhly kontinuálně při zvyšování teploty po 24 h krocích 240 → 270 → 300 → 330 → 360 °C a s fixními provozními podmínkami (WHSV 1 h⁻1, p = 10 MPa, H2/feed ≈ 400 m3/m3). Hlavní otázky: účinnost HDN/HDS/HDX, vliv teploty a volby katalyzátoru, složení destilátů a možnosti jejich valorizace.
Použitá metodika
Vstupní PWPO (15 L) vznikl smícháním pyrolyzátů z WP a WEEE a dosycením styrenem (~15 wt% ve směsi). Hydrotreating probíhal v laboratorním fixbed reaktoru (tubulární, 23 mm ID) se směsí katalyzátoru a SiC (1:2 obj.), katalyzátory NiMo/γ-Al2O3 a CoMo/γ-Al2O3; katalytická náplň 32 g, PWPO 32 g h⁻1, H2 14 L min⁻1, tlak 10 MPa, WHSV 1 h⁻1; před provozem katalyzátory vysulfenovány DMDS/SRGO. Po každých 24 h byly odebírány primární hydrotreated liquids a plyny; primární kapaliny byly frakcí destilovány na naphtha (<150 °C), kerosene (150–250 °C), AGO (250–360 °C) a residue (>360 °C). Analýzy: CHN, S (ASTM), halogeny (ICP-OES po mikrovlnné spal.), ED-XRF pro kovy, GC×GC-FID/MS pro složení uhlovodíků, viskozita/density (ASTM metody), plyny GC-FID.
Použitá instrumentace
- Laboratorní hydrotreatingová jednotka (fix-bed, CACTU Solutions) – čtyřzónový plynulý ohřev, vysokotlaký separátor.
- LECO CHN TrueSpec (EN ISO 21663:2021), Mitsubishi TS-100 (ASTM D5453, D4629) pro S a N.
- ICP-OES Optima 8000 po mikrovlnné indukované komustii pro Cl a Br.
- ED-XRF Rigaku NEX DE pro analýzu kovů.
- GC×GC-FID/MS (Agilent 8890 + SepSolve modulátor) pro komplexní uhlovodíkové rozbory (PIONA/ASTM D8396 modifikace).
- Fischer Technology automatický destilační přístroj se Spaltrohr kolonkou pro frakcionaci.
- Anton Paar SVM 3000 pro density/kinematickou viskozitu.
Hlavní výsledky a diskuse
- Vstupní PWPO: hustota ≈ 911 kg m⁻3, C 86.5 wt%, H 9.6 wt%; heteroatomy: N ~7000 mg kg⁻1, S 337 mg kg⁻1, Cl 837 mg kg⁻1, Br 346 mg kg⁻1; významné množství aromátů (styren ~33 wt% v naphtha řezu) a kovů (Si, Mg, Al).
- Destilační rozdělení původního PWPO: naphtha ~49 wt%, kerosene 22 wt%, AGO 10.8 wt%, residue 16.8 wt%.
- Obecné chování katalyzátorů: CoMo měl silnější výkon hydrodenitrogenace při nižších teplotách (částečně), NiMo poskytl lepší výsledky při vyšších teplotách díky silnější hydrogenační kapacitě (vysoká aktivace H2, hydrogenace aromatických/olefinických vazeb).
- Hydrodehalogenace (HDX): obě soupravy prokázaly vysokou HDX aktivitu; u NiMo při 360 °C bylo dosaženo prakticky úplného odstranění halogenů (<5 mg kg⁻1), u CoMo bylo dosaženo podobné úrovně již při ~330 °C. Mechanismy: kombinace katalytické hydrogenace, termického rozštěpení C–Cl/C–Br a možného dočasného blokování katalyzátoru NH4Cl (sublimace >350 °C).
- Hydrodenitrogenace (HDN) a hydrosulfurizace (HDS): s rostoucí T klesaly N a S; nejlepší HDN ~94 % s NiMo při 360 °C (N ≈ 411 mg kg⁻1 v primárním liquidu). HDS méně účinné než HDN (vliv inhibičního působení Cl).
- Frakční složení po hydroprocesu (nejlepší případ: NiMo, 360 °C): naphtha ~48 wt% (prakticky bez halogenů, N,S <10 mg kg⁻1), obsah aromátů ~74–78 wt% s BTEX ≈ 73–78 wt% (BTEX činí ~75 wt% naphthy) a olefiny pouze ~2 wt%; kerosene ~17 wt% s vysokým podílem naftalenů (~17.6 wt%) a nízkým obsahem olefinů (~1 wt%); AGO ~14 wt% bohatý na di- a triarylé (naphthalenes, biphenyls), residue ~20 wt% s vyšším obsahem nasycených vysokomolekulárních složek.
- Produkce plynné frakce byla malá (0.3–1.2 wt%); hlavní plyny: CH4, C2H6, C3H8 (NiMo dal více propanu).
- Provozní problém: při CoMo na konci pokusu došlo ke zvýšenému poklesu tlaku v důsledku depozice pevných solí (převážně NH4Cl) u výstupu, což indikuje riziko při průmyslovém škálování a potřebu řešení odstraňování/snížení NH4Cl.
Přínosy a praktické využití metody
- Dokázaná možnost transformovat vysoce halogenovaný PWPO použitím běžných, relativně levných hydrotreatingových katalyzátorů na frakce s nízkým obsahem halogenů, síry a dusíku – otevírá to dveře pro jejich zpracování v rafineriích a petrochemii.
- Naphtha jako zdroj BTEX: hydrotreated naphtha (NiMo, 360 °C) obsahuje vysoký podíl BTEX (≈75 wt%), nízký obsah heteroatomů a nízkou olefinitu → vhodná surovina pro extraktivní separaci a výrobu benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů pro výrobu plastů (polyamidy, polystyren, polycarbonáty atd.).
- Kerosene a AGO bohaté na naftalen → možnost využití pro výrobu anhydridu ftalového či jako doplněk pro výrobu aromatické složky u SAF (mísení s parafinickým SPK) nebo jako feedstock v petrochemii.
- Residuum (~20 wt%) lze směšovat s těžkými frakcemi, použít jako topné/marine palivo nebo poslat do hydrocrackingu/raffinérského zařízení pro konverzi na lehčí produkty.
Budoucí trendy a možnosti využití
- Optimalizace frakční destilace: posun řezných teplot pro maximalizaci koncentrace BTEX v naphtha frakci a soustředění naftalenů do jediné frakce pro snadnější další zpracování.
- Integrace do rafinérských procesů: zkoumání přímého spolupracování pyrolyzátů s hydrokrakery, FCC nebo jednotkami pro extraktivní separaci aromátů v rámci tzv. waste-refinery konceptu.
- Řešení depozice NH4Cl a managementu vzniklých kyslých plynů: studie pre-odstraňovacích kroků (adsorpce NH3/HCl), umístění chladičů/oddělovacích zařízení, alternativní katalytické formulace méně náchylné k blokování.
- Pokročilé katalyzátory: vývoj katalyzátorů s vyšší tolerancí vůči halogenům a s kombinačním hydrogenačně-dehalogenačním profilem; ekonomicky přijatelná řešení vůči Pt-group katalyzátorům.
- Hospodárné využití těžkých frakcí: studie hydrocrackingu residue pro zvýšení výtěžku naphthy/kerosenu a posílení ekonomiky procesu.
- Regulační a logistické aspekty: definování požadavků na jakost vstupních PWPO, bezpečnostní management produktů s nízkým obsahem heteroatomů a posouzení LCA pro environmentální efektivitu.
Závěr
Hydrotreating smíšeného, halogenovaného PWPO z WEEE a VP se standardními NiMo a CoMo katalyzátory prokázal velký potenciál: při dostatečné teplotě (330–360 °C) lze dosáhnout téměř úplného odstranění Cl a Br a významného snížení N a S. NiMo/Al2O3 vykazuje lepší výkon při vyšších teplotách (hlavně díky silnější hydrogenaci), což vedlo k prakticky halogen-free naphtha frakci bohaté na BTEX, kerosenu bohatému na naftalen a průmyslově využitelnému AGO. Pro praxi jsou klíčové opatření proti usazování solí (NH4Cl), optimalizace destilace a integrace do rafinerií nebo chemických závodů. Studie otevírá cestu k materiálovému využití pyrolyzátů v cirkulární ekonomice plastů a naznačuje hlavní směry dalšího vývoje.
Reference
- Plastics Europe. The Circular Economy for Plastics. A European Analysis (2024).
- X. Shi, Z. Chen, L. Wu, W. Wei, B.J. Ni, Microplastics in municipal solid waste landfills: Detection, formation and potential environmental risks, Curr. Opin. Environ. Sci. Health 31 (2023) 100433.
- P. Yuan et al., Overlooked yet critical pathways for microplastics input to soil and groundwater system..., Water Res. 284 (2025) 124041.
- B. Hegedüs et al., Investigation of gasoline-like transportation fuel obtained by plastic waste pyrolysis and distillation, J. Clean. Prod. 447 (2024) 141500.
- M. Laghezza, S. Fiore, F. Berruti, A review on the pyrolytic conversion of plastic waste into fuels and chemicals, J. Anal. Appl. Pyrolysis 179 (2024) 106479.
- G. Ragonnaud, Circularity requirements for vehicle design and management of end-of-life vehicles. European Parliament (2025).
- M. Kusenberg et al., Opportunities and challenges for the application of post-consumer plastic waste pyrolysis oils as steam cracker feedstocks, Waste Manag. 138 (2022) 83–115.
- M. Kusenberg et al., Assessing feasibility of chemical recycling via steam cracking of untreated PWPO..., Waste Manag. 141 (2022) 104–114.
- A. Karaba et al., Waste plastic pyrolysis oils promising feedstock for monomers via steam cracking, J. Anal. Appl. Pyrolysis 186 (2025) 106950.
- A. Serras-Malillos et al., Quantification of composition of pyrolysis oils of complex plastic waste by GC-MS, RSC Adv. 14 (2024) 9892.
- L. Esposito et al., Valorization of plastic residue from WEEE by pyrolysis, Waste Manag. 112 (2020) 1–10.
- L.S. Stefano et al., Thermal pyrolysis of real plastic sample from small WEEE..., Therm. Sci. Eng. Prog. 48 (2024) 102403.
- B.B. Perez-Martinez et al., Certain Determination of Chlorine and Bromine in Pyrolysis Oils from WEEE Plastics, ACS Omega 9 (2024) 32593–32603.
- W. Zeb et al., Purification and characterisation of post-consumer plastic pyrolysis oil fractionated by vacuum distillation, J. Clean. Prod. 416 (2023) 137881.
- S. Cañete et al., Continuous hydrogenation of plastic wastes pyrolysis oil over used hydrotreatment catalysts, Catal. Today 454 (2025) 115308.
- I. Hita et al., Kinetic Modeling of Hydrotreating and Hydrocracking for upgrading scrap tires pyrolysis oil, Energy Fuels 29 (2015) 7542–7553.
- S. Bezergianni et al., Alternative Diesel from Waste Plastics, Energies 10 (2017) 1750.
- F. Faisal et al., Upgrading MSW pyrolysis oil through distillation and hydrotreatment, Energy Rep. 9 (2023) 555–560.
- S. Rodríguez et al., Suitable properties of HY zeolite of NiW/HY catalysts for hydroprocessing a PPO/VGO blend, J. Anal. Appl. Pyrolysis 186 (2025) 106910.
- P. Kokayeff et al., Hydrotreating in Petroleum Processing, Handbook of Petroleum Processing (2014).
- J.G. Speight, Hydrotreating and Hydrocracking Processes in Refining Technology, CRC Press (2023).
- E.V. Parkhomchuk et al., Catalytic hydroprocessing of oil residues for marine fuel production, Fuel 341 (2023) 127714.
- Y. Zhang et al., Techno-economic analysis of two bio-oil upgrading pathways, Chem. Eng. J. 225 (2013) 895–904.
- E. Nejadmoghadam et al., Impact of dewatering on pyrolysis oil upgrading, Chem. Eng. J. 533 (2026) 174193.
- V.L. Mangesh et al., Upgrading MSW pyrolysis oil toward automobile engine applications, Energy Rep. 9 (2023) 555–560.
- A. Sujithraj et al., Hydroprocessing of mixed waste plastic to diesel using Fe/Mo-Al2O3, Process Saf. Environ. Prot. 193 (2025) 683–695.
- M. Badlaoui et al., Performance comparison of tire pyrolysis oils in hydrotreating, Chem. Eng. J. 520 (2025) 165115.
- S.H. Lim et al., Optimizing pyrolysis waste oil as steam cracker feed by hydrotreating/hydrocracking, Resour. Environ. Sustain. 22 (2025) 100277.
- Q. Hao et al., Study on deactivation of Ni-based catalyst in hydrotreating WPPO, J. Anal. Appl. Pyrolysis 168 (2022) 105789.
- B.S. Yoon et al., Upgrading waste plastic pyrolysis oil via hydrotreating over sulfur-treated Ni-Mo/Al2O3, Fuel 369 (2024) 131688.
- J. Seok et al., Catalytic synergy in hydrodechlorination for plastic chemical recycling, J. Am. Chem. Soc. 146 (2024) 23881–23890.
- P. Straka et al., Production of transportation fuels via hydrotreating of scrap tires pyrolysis oil, Chem. Eng. J. 460 (2023) 141764.
- C. Ortega et al., Methanol to dimethyl ether conversion intrinsic kinetics, Chem. Eng. J. 347 (2018) 741–753.
- A.S. Pushnov, Calculation of average bed porosity, Chem. Petrol. Eng. 42 (2006) 14–17.
- Z. Guo et al., Mean porosity variations in packed bed, Powder Technol. 354 (2019) 842–853.
- A.J. Otaru, A.R. Kennedy, Pressure Drop Across Packed Beds, J. Fluids Eng. 141 (2019).
- W. Zhang et al., Relationship between packing structure and porosity in fixed beds, Chem. Eng. Sci. 61 (2006) 8060–8074.
- M. Auersvald et al., Comparative study of aromatic content in pyrolysis oils from plastics and tires, Fuel 369 (2024) 131714.
- M. Auersvald et al., Quantitative determination of olefins in pyrolysis oils using Ag–SiO2 adsorption and GC×GC-FID, Talanta 281 (2025) 126792.
- P. Straka, D. Maxa, M. Stas, Separation of high-molecular-weight saturates, Org. Geochem. 128 (2019) 63–70.
- F. Campuzano et al., On the distillation of waste tire pyrolysis oil: structural characterization, Fuel 290 (2021) 120041.
- S. Wiriyaumpaiwong, J. Jamradloedluk, Distillation of pyrolytic oil from fast pyrolysis of plastic wastes, Energy Proced. 138 (2017) 111–115.
- S. Gulshan et al., Production of aromatics for ex situ catalytic pyrolysis of engineered WEEE, J. Anal. Appl. Pyrolysis 179 (2024) 106510.
- B.B. Perez-Martinez et al., Recycling of plastic-rich streams from WEEE: pyrolysis potential and LCA, Energy Conv. Manag. 329 (2025) 119633.
- M. Wójcik-Bania, Clay minerals in Polysiloxane systems, Polymer 313 (2024) 127743.
- Q. Yan et al., Histidine-magnesium hydroxide curing agent for flame retardant epoxy, Colloid Surf. A 728 (2026) 138488.
- X. Li et al., Magnesium–molybdenum–phosphorus flame retardant in PVC, RSC Adv. 15 (2025) 30046–30061.
- Y. Li et al., Silane-modified magnesium oxide with diphenyl chlorophosphate for flame-retardant epoxies, Compos. Commun. 60 (2025) 102617.
- W. Arjharn et al., Distilled Waste Plastic Oil as fuel for diesel engine, ACS Omega 7 (2022) 9720–9729.
- A.P. Silva et al., Naphtha Characterization (PIONA, Density, Distillation Curve), Energies 16 (2023) 3568.
- W. Zeb et al., Fractional distillation of waste plastic pyrolysis oil for isolating narrow cuts, Fuel 379 (2025) 133055.
- L. Šindelářová et al., Comparison of gas and kerosene oils composition before and after hydrotreating using GC×GC, J. Chromatogr. Open 2 (2022) 100068.
- D. Ferdous, A.K. Dalai, J. Adjaye, Hydroprocessing bitumen derived gas oil with NiMo/Al2O3, Fuel 85 (2006) 1286–1297.
- M. Sajdak et al., DOE into upgrading pyrolytic oil for SAF additives by hydrotreating/hydrocracking, Waste Manag. 194 (2025) 258–269.
- M.F. Wagenhofer et al., Enhancing hydrogenation activity of Ni-Mo sulfide HDS catalysts (2020).
- M.K. Prabhu et al., Hydrodesulfurization of methanethiol over Co-promoted MoS2, Nat. Commun. 15 (2024).
- M.V. Bukhtiyarova et al., Hydroprocessing of biomass feedstock over sulfided catalysts for bio-jet fuel, Sustain. Energy Fuels 8 (2024) 3524–3544.
- M. Auersvald et al., Hydrotreating of waste plastic pyrolysis oil with increased Cl and N content, PYROLIQ II (2023).
- L. Lu et al., Chemical recycling technologies for PVC waste: review, Waste Manag. 166 (2023) 245–258.
- J. Wang et al., Catalytic pyrolysis debromination from waste printed circuit boards, Waste Manag. 191 (2025) 191–202.
- L. Amodio et al., Simultaneous removal of brominated and chlorinated species during hydropyrolysis of e-waste plastics, J. Hazard. Mater. 465 (2024) 133357.
- L. Kaluža, D. Kubička, Comparison of Co, Ni, Mo, CoMo and NiMo sulfided catalysts in rapeseed oil hydrodeoxygenation, React. Kinet. Mech. Catal. 122 (2017) 333–341.
- M.S. Kalem, Effect of fractional distillation pretreatment on fuel quality of plastic waste pyrolytic oils, Sep. Purif. Technol. 300 (2022) 121859.
- S. Hafeez et al., Hydrotreatment over Pt/Al2O3 of polyethylene-derived pyrolysis oil and wax, Energy Fuels 37 (2023) 16181–16185.
- E. Lazzari et al., Chemical elucidation of recycled plastic pyrolysis oils by GC×GC-PI-TOF-MS, J. Anal. Appl. Pyrolysis 176 (2023) 106224.
- S. Cañete et al., Efficient styrene removal from RDF pyrolysis oil using waste hydroprocessing catalysts, J. Anal. Appl. Pyrolysis 187 (2025) 106992.
- A.A. Gaile et al., Separation of Aromatic Hydrocarbons from Reformate, Chem. Tech. Fuels Oils. 40 (2004) 131–136.
- J. Wu et al., Molecular-Level Modeling of Naphtha Continuous Catalytic Reforming, Chem. Eng. Sci. 309 (2025) 121430.
- Q. Wang et al., Optimal design of new aromatic extractive distillation process, Energy Proced. 105 (2017) 4927–4934.
- V.L. Mangesh et al., Hydroprocessing mixed waste plastics to obtain clean transport fuel, J. Clean. Prod. 358 (2022) 131952.
- R. Vedavalli et al., Catalytic conversion of plastic waste into diesel via pyrolysis and hydroprocessing, Process Saf. Environ. Prot. 193 (2025) 327–339.
- R. Prajapati et al., Production of a SAF additive from waste polystyrene, ACS Sustain. Chem. Eng. 13 (2025) 212–219.
- N.A. Romanova et al., Production of Commercial Naphthalene by Coal-Tar Processing, Coke Chem. 61 (2018) 453–456.
- H. de Paz Carmona et al., Suitability of used frying oil for co-processing with AGO, Fuel 214 (2018) 165–173.
- H. de Paz Carmona et al., Effectiveness of Mo, NiMo, and CoMo catalysts for co-hydroprocessing furfural-acetone adducts with AGO, Fuel 355 (2024) 129489.
- A. Dimitriadis et al., Integration of stabilized bio-oil in LCO hydrotreatment for hybrid fuels, Fuel Process. Technol. 230 (2022) 107220.
- R. Palos et al., Waste Refinery: Valorization of waste plastics and ELTs in refinery units—a review, Energy Fuels 35 (2021) 3529–3557.
- D. Schlehöfer et al., Compatibility of feed for hydrocracking and FCC with scrap tires and WP pyrolysis oil residue, J. Energy Inst. 123 (2025) 102283.
Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.