Upgrading of hydrothermal liquefaction biocrudes from mono- and co-liquefaction of cow manure and wheat straw through hydrotreating and distillation

Vědecké články | 2023 | REFINE LabInstrumentace
GC/MSD, Elementární analýza, Titrace
Zaměření
Průmysl a chemie
Výrobce
Metrohm, Agilent Technologies

Význam tématu


Konverze mokrého zemědělského odpadu (především sláma a hnůj) na kapalné uhlovodíky nabízí významný potenciál pro snížení emisí CO2 a substituci fosilních paliv v náročných odvětvích (letectví, námořní doprava, těžká doprava). Hydrotermální likvidace (HTL) umožňuje zpracování vlhkých zbytků bez energeticky náročného sušení; následné katalytické hydrotratování (hydrotreatment) převede biokrud na rafinérně kompatibilní frakce. Studie se zaměřuje na porovnání HTL biokrudů z individuálních surovin (pšeničná sláma, kravský hnůj) a jejich kombinace (co-HTL) s cílem posoudit výtěžnost uhlíku, chemické vlastnosti a upgradovatelnost produktů hydrotreatmentem a destilací.

Cíle a přehled studie


Hlavní cíle byly: určení vlivu složení biokrudu (sláma, hnůj, optimalizovaná směs 1.1:1 Manure:Straw) na průběh hydrotreatingu; sledování vlivu teploty hydrotreatingu (340, 360, 380, 400 °C) na vlastnosti upravených olejů; destilace produktů z nejvyšší teploty a zhodnocení vhodnosti jednotlivých řezů jako náhrad fosilních paliv. Biokrudy byly vyrobeny v kontinuálním pilotním HTL zařízení a následně upgradovány v experimentálním kontinuálním hydrotreatingovém reaktoru.

Použitá instrumentace


  • Kontinuální pilotní HTL zařízení (Aarhus University pilot plant).
  • Kapičkový ko-konvergentní down-flow plněný reaktor s dvojitým katalytickým ložem: sulfided CoMo na Al2O3 (2.8 wt% Co, 10.3 wt% Mo, 35 g) a NiMo na Al2O3 (2.5 wt% Ni, 13.4 wt% Mo, 50 g); ložiska oddělena vrstvou skleněných kuliček.
  • Podmínky hydrotreatingu: H2 99.9 %, 45 NL h−1 (vstup), tlak 80 bar; WHSV biokrudu 0.7 h−1 (CoMo) a 0.5 h−1 (NiMo); průtok biokrudu 25 g h−1; H2/oil m.h. ≈ 0.18; sulfidační směs dimethyl disulfide 4.4 wt% ve vyhydrotreátovaném gasoil při rampě do 330 °C a 40 bar.
  • Batch destilační aparatura: Fischer® Scientific se SPALTROHR HMS 500 spirálovou kolonkou (90 teoretických pater); řezy: <150 °C (benzín), 150–250 °C (kerosen), 250–360 °C (diesel), >360 °C (bottom residue).
  • Analytika: Elementar Vario EL Cube (CHNS), Karl Fischer coulometrie (voda), Anton Paar Stabinger SVM 3000 (hustota/viskozita), 888 Titrando (TAN, základní N), micro Conradson (µMCR NMC 420), Agilent GC/MS (7890B/5977A) a QTOF (Agilent 7200) pro identifikaci těkavých a semi‑těkavých látek, simulovaná destilace (Agilent 6890, DB-HT SIMDIS), PONA analýza (Agilent 6890 s HP-PONA kolonkou), separace nasycených sloučenin AgNO3‑SiO2 a Al2O3 metoda.

Použitá metodika


  • HTL kampaně: tři kontinuální kampaně pro slámu, hnůj a optimalizovanou směs (co-HTL). Biokrud po separaci filtrován v acetonu (1:1 hmot.), odpařen solvent a vzorky ~2.5 kg pro každé hydrotreatmentové běhy.
  • Hydrotreating: dvoufázové katalytické lože sulfido­váno in situ; NiMo zóna nastavena na 340–400 °C (testy při 20 °C krocích); vzorkování po ustálení (min. 4 h). Produkty separovány na olej a vodný fázi (centrifugace ke kompletní separaci).
  • Destilace: olejové fáze z 400 °C hydrotreatmentu destilovány za definovaných tlaků; experimentalní řezy porovnány se simulovanou destilací (±3.5 % shoda).
  • Vyhodnocení: elementární bilance (C, H, N, S), HHV podle Channiwala‑Parikh korelace, balancování uhlíku a dusíku mezi frakcemi (olej, voda, plyn), GC/MS a skupinové analýzy nasycených sloučenin; test rozpustnosti bottom residue ve vakuovém plynovém oleji (VGO) mikroskopickou kontrolou precipita­tů při různých teplotách.

Hlavní výsledky a diskuse


  • Výtěžnosti a uhlíkové bilance: hydrotreatment poskytl produkty s >80 wt% uhlíkové výtěžností vztahované na vstupní biokrud; při zpracování 1000 kg C biomas se HTL biokrud z pšeničné slámy/dobrovolně hnoje daly 410/440 kg C jako biokrud, kombinace byla synergická a zvýšila biokrud na 531 kg C (≈+25 % oproti nasycené směsi).
  • Vliv složení (co‑HTL): kombinovaný biokrud obsahoval více recalcitrantních N‑heteroaromatů (Maillard‑typ produkty), které byly rezistentní k hydrodenitrogenaci. To vedlo k nižší spotřebě H2 (co‑HTL 11–18 gH2/kg o.d. oproti 18–36 gH2/kg u samostatných biokrudů) a vyššímu zůstatku N v olejové frakci.
  • Teplotní efekt: zvyšování teploty hydrotreatingu (až na 400 °C) výrazně zlepšilo fyzikálně‑chemické vlastnosti (snížení viskozity o 1–2 řády, pokles hustoty, snížení obsahu vody <1 wt%, snížení TAN a µMCR). Deoxygenace byla velmi účinná (>90 % při ≥360 °C), avšak denitrogenace byla omezená u co‑HTL produktů.
  • Destilace a produktové řezy: vyšší teploty hydrotreatingu posunuly materiál ze zbytkové frakce (BR) do lehčích řezů (benzín, kerosen) vlivem krakování BR. Při hydrotreatingu slámy/hnůj/co‑HTL došlo ke snížení BR z ~54–62 wt% (340 °C) na ~25–38 wt% (400 °C); největší nárůst benzínu zaznamenán u hnůj‑pochodné frakce (nejvyšší experimentální benzínový výtěžek 20.7 wt%).
  • Složení a vlastnosti řezů: benzínové řezy byly bohaté na cykloalkany; izomerizace/reforming budou potřeba ke zvýšení oktanového čísla (experimentální RON ~61–64 vs. 95 požadovaných). Kerosiny/diesely měly vyšší podíl n‑alkánů u hnůjových vstupů (více lipidového původu). Sulfur v řezích 20–110 ppm (nutná další desulfurizace pro standardní paliva). HHV upravených a destilátů bylo vysoké (>42 MJ/kg), blízko krud‑olejovým hodnotám.
  • Miscibilita BR s VGO: BR z jednotlivých feedstocků byly při pokojové teplotě zcela mísitelné s vakuovým plynovým olejem, zatímco BR z co‑HTL potřeboval zvýšenou teplotu (~45 °C) pro úplné rozpuštění. To naznačuje možnost co‑zpracování v rafinériích (hydrocracking) po mírném zahrátí.
  • Problémy a katalyzátory: u co‑HTL došlo k většímu uhlíkatému povlaku na NiMo bedu (méně na CoMo), což koreluje s pozorovanými hmotnostními přenosovými omezeními a sníženou H2 spotřebou. Použité drcené katalyzátory mohou zesilovat hmotnostní přenosové limity; používání extrudátů v reálných rafinérských podmínkách vyžaduje další studium.

Přínosy a praktické využití metody


  • Co‑HTL zvýšila celkovou účinnost přeměny uhlíku z biomasy do upgradovaných olejů (z 34 % pro slámu a 38 % pro hnůj až na ~43 % u kombinace), což zvyšuje potenciál lokálního odběru mokrého odpadu a ekonomiky procesu.
  • Upravené produkty dosáhly fyzikálně‑chemických parametrů blízkých rafinérním mezivýrobkům a některé frakce mohou být slučitelné s aplikací v těžké dopravě nebo jako bunker paliva po smíchání/sazení v rafinérii.
  • Destilační separace umožňuje koncentrovat recalcitrantní N‑sloučeniny do těžkých řezů (diesel, BR), čímž se lehké frakce učiní vhodnějšími pro další zpracování nebo přímé míchání s uhlovodíky z ropy.
  • Miscibilita BR se VGO otevírá možnost integrovaného zpracování v existujících hydrocrackingových jednotkách; to usnadňuje industrializaci bez nutnosti rozsáhlých samostatných zařízení.

Budoucí trendy a možnosti využití


  • Vývoj katalyzátorů a provozních režimů cílených na odstraňování aromatických N‑heterocyklů (pokročilé sulfidy, dvoustupňové systémy, NiMo/CoMo v kombinaci s hydrotukací/izomerací) a optimalizace WHSV pro hlubší denitrogenaci.
  • Integrace hydrotreatingu s hydrokrakováním (pro BR) a následnou izomerizací/reformováním (pro zlepšení oktanového čísla benzinu) za účelem produkce palivových specifikací (včetně SAF‑kompatibility při velmi hluboké denitrogenaci).
  • Zpracování vodné fáze HTL (gasifikace, mokrá oxidace, elektro‑oxidace) a návrat živin (struvit) pro zvýšení celkové uhlíkové a ekonomické bilance procesu.
  • Dlouhodobé zkoušky životnosti katalyzátorů při reálných směsích (extrudáty, větší stolice) a studie kokování v průběhu provozu; techno‑ekonomické a životní cyklus analýzy pro škálování procesu.

Závěr


Studie ukazuje, že kombinované (co‑HTL) zpracování pšeničné slámy a kravského hnoje zvyšuje výrobu biokrudů a následně uhlíkovou výtěžnost upgradovaných olejů; současně však generuje více stabilních dusíkatých aromatických látek, které omezují účinnost denitrogenace během hydrotreatingu. Zvýšení teploty hydrotreatingu zlepšuje vlastnosti produktů a přesouvá materiál z těžkých zbytků do lehčích palivových frakcí, ovšem další kroky (hlubší hydrodenitrogenace, hydrokrakování a izomerizace) budou často nezbytné k dosažení specifikací pro letecká paliva a některé silniční aplikace. Celkově je kombinace agrárních mokrých odpadů perspektivní cestou k produkci pokročilých biopaliv a k cirkulárnímu využití uhlíku.

Reference


  1. Singh D., Sharma D., Soni S.L., Sharma P.K., Kumar Sharma P., Jhalani A., A review on feedstocks, production processes, and yield for different generations of biodiesel, Fuel. 262 (2020) 116553.
  2. Masson-Delmotte V. et al., IPCC, 2021: Climate Change 2021: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to the Sixth Assessment Report of the IPCC, Cambridge, 2021.
  3. Gegg P., Budd L., Ison S., The market development of aviation biofuel: drivers and constraints, J. Air Transp. Manag. 39 (2014) 34–40.
  4. IEA, Key World Energy Statistics 2021, Paris, 2021.
  5. Henrich E., Dahmen N., Dinjus E., Sauer J., The role of biomass in a future world without fossil fuels, Chem.-Ing.-Tech. 87 (2015) 1667–1685.
  6. Berendes D.M. et al., Estimation of global recoverable human and animal faecal biomass, Nat. Sustain. 1 (2018) 679–685.
  7. dos Passos J.S., Matayeva A., Biller P., Synergies during hydrothermal liquefaction of cow manure and wheat straw, J. Environ Chem. Eng. (2022) 108181.
  8. Lu J., Watson J., Liu Z., Wu Y., Elemental migration and transformation during hydrothermal liquefaction of biomass, J. Hazard. Mater. 423 (2022) 126961.
  9. Jarvis J.M. et al., FT‑ICR MS analysis of blended pine‑microalgae feedstock HTL biocrudes, Fuel 216 (2018) 341–348.
  10. Sudasinghe N., Cort J.R., Hallen R., Olarte M., Schmidt A., Schaub T., Hydrothermal liquefaction oil and hydrotreated product from pine feedstock characterized by 2D NMR and FT‑ICR MS, Fuel 137 (2014) 60–69.
  11. Elliott D.C., Historical developments in hydroprocessing bio‑oils, Energy Fuels 21 (2007) 1792–1815.
  12. Prado G.H.C., Rao Y., De Klerk A., Nitrogen removal from oil: a review, Energy Fuels 31 (2017) 14–36.
  13. Biller P., Sharma B.K., Kunwar B., Ross A.B., Hydroprocessing of bio‑crude from continuous HTL of microalgae, Fuel 159 (2015) 197–205.
  14. Elliott D.C. et al., Process development for HTL of algae feedstocks in continuous-flow reactor, Algal Res. 2 (2013) 445–454.
  15. Jarvis J.M. et al., Impact of iron porphyrin complexes when hydroprocessing algal HTL biocrude, Fuel 182 (2016) 411–418.
  16. Zhao B. et al., Two-stage upgrading of hydrothermal algae biocrude to kerosene-range biofuel, Green Chem. 18 (2016) 5254–5265.
  17. Albrecht K.O. et al., Impact of heterotrophically stressed algae for biofuel production via HTL and hydrotreating, Algal Res. 14 (2016) 17–27.
  18. Castello D., Haider M.S., Rosendahl L.A., Catalytic upgrading of HTL biocrudes: Different challenges for different feedstocks, Renew. Energy 141 (2019) 420–430.
  19. Yu J. et al., Catalytic hydrotreatment of bio‑crude from HTL of aspen wood: catalyst screening, Sustain Energy Fuels 1 (2017) 832–841.
  20. Marrone P.A. et al., Bench‑scale evaluation of hydrothermal processing for conversion of wastewater solids to fuels, Water Environ. Res. 90 (2018) 329–342.
  21. Elliott D.C. et al., Catalytic hydroprocessing of fast pyrolysis bio‑oil from pine sawdust, Energy Fuels 26 (2012) 3891–3896.
  22. Elliott D.C., Wang H., French R., Deutch S., Iisa K., Hydrocarbon liquid production from biomass via hot‑vapor‑filtered fast pyrolysis and catalytic hydroprocessing of the bio‑oil, Energy Fuels 28 (2014) 5909–5917.
  23. Verdier S. et al., Pilot‑scale hydrotreating of catalytic fast pyrolysis biocrudes: process performance and product analysis, Sustain Energy Fuels. 5 (2021) 4668–4679.
  24. Auersvald M. et al., Hydrotreatment of straw bio‑oil from ablative fast pyrolysis to produce suitable refinery intermediates, Fuel 238 (2019) 98–110.
  25. Shumeiko B. et al., Efficient one‑stage bio‑oil upgrading over sulfided catalysts, ACS Sustain. Chem. Eng. 8 (2020) 15149–15167.
  26. Subramaniam S. et al., Extended catalyst lifetime testing for HTL biocrude hydrotreating, ACS Sustain. Chem. Eng. 9 (2021) 12825–12832.
  27. Anastasakis K., Biller P., Continuous HTL of biomass in a novel pilot plant with heat recovery and hydraulic oscillation, Energies. 11 (2018) 1–23.
  28. Johannsen I. et al., Design, modelling, and experimental validation of a scalable continuous‑flow HTL pilot plant, Processes 9 (2021) 1–18.
  29. Thorson M.R. et al., Scalable hydrotreating of HTL biocrude to produce fuel blendstocks, Energy Fuels 35 (2021) 11346–11352.
  30. Channiwala S.A., Parikh P.P., A unified correlation for estimating HHV of solid, liquid and gaseous fuels, Fuel 81 (2002) 1051–1063.
  31. dos Passos J.S., Glasius M., Biller P., Hydrothermal co‑liquefaction of synthetic polymers and Miscanthus giganteus: synergistic and antagonistic effects, ACS Sustain. Chem. Eng. (2020).
  32. Straka P., Maxa D., Stas M., A novel method for the separation of high‑molecular‑weight saturates from paraffinic petroleum based samples, Org. Geochem. 128 (2019) 63–70.
  33. Cronin D. et al., Comparative study on the continuous flow HTL of various wet‑waste feedstock types, ACS Sustain. Chem. Eng. 10 (2022) 1256–1266.
  34. Matsushita K. et al., Initial coke deposition on hydrotreating catalysts. Part 1. Changes in coke properties as a function of time on stream, Fuel 83 (2004) 1031–1038.
  35. Chang P.R.R.S., Springer Handbook of Petroleum Technology, Springer, 2017.
  36. Latarche M., Oil fuels chemistry and treatment, in: Pounder’s Mar. Diesel Engines Gas Turbines, Elsevier, 2021, pp. 117–149.
  37. Jarvis J.M. et al., Assessment of Hydrotreatment for HTL biocrudes from sewage sludge, microalgae, and pine feedstocks, Energy Fuels 32 (2018) 8483–8493.
  38. Jarvis J.M. et al., HTL biocrude compositions compared to petroleum crude and shale oil, Energy Fuels 31 (2017) 2896–2906.
  39. Zhang L., Butler T.L., Yang B., Recent Trends, Opportunities and Challenges of Sustainable Aviation Fuel, in: Green Energy to Sustain., 2020: pp. 85–105.
  40. Obeid F. et al., Engine performance and emissions from fuels containing nitrogen and sulphur, Energy Convers. Manag. X. 14 (2022) 100179.
  41. Madsen R.B. et al., Characterizing semivolatile organic compounds of biocrude from HTL of biomass, Energy Fuels 31 (2017) 4122–4134.
  42. Watson J. et al., Valorization of HTL aqueous phase: pathways towards commercial viability, Prog. Energy Combust. Sci. 77 (2020) 100819.
  43. Silva Thomsen L.B. et al., Wet oxidation of aqueous phase from HTL of sewage sludge, Water Res. 209 (2022) 117863.
  44. Matayeva A., Biller P., Hydrothermal liquefaction aqueous phase treatment and hydrogen production using electro‑oxidation, Energy Convers. Manag. 244 (2021) 114462.
  45. Matayeva A., Rasmussen S.R., Biller P., Distribution of nutrients and phosphorus recovery in HTL of waste streams, Biomass Bioenergy 156 (2022) 106323.
  46. Ovsyannikova E., Kruse A., Becker G.C., Valorization of byproducts from HTL of sewage sludge and manure: development of a struvite‑producing unit for nutrient recovery, Energy Fuels 35 (2021) 9408–9423.

Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.

PDF verze ke stažení a čtení
 

Podobná PDF

Crucial correction of the Faix method for the determination of carbonyls in pyrolysis and hydrothermal liquefaction bio-oils with high nitrogen content
Efficient One-Stage Bio-Oil Upgrading over Sulfided Catalysts
Hydrotreatment of straw bio-oil from ablative fast pyrolysis to produce suitable refinery intermediates
Production of secondary raw materials from the hydrotreating of plastic waste pyrolysis oils