Advancing circular plastics: hydrotreatment of pyrolysis oils for high-yield ethylene production

Vědecké články | 2026 | REFINE LabInstrumentace
GC, GCxGC, Pyrolýza
Zaměření
Průmysl a chemie
Výrobce
Agilent Technologies

Význam tématu

Použití chemického recyklu jako řešení rostoucí krize s odpadními plasty je klíčové pro dosažení cirkulární ekonomiky. Pyrolýza plastů poskytuje kapalné produkty (pyrolyzní oleje), které lze převést zpět na základní olefiny prostřednictvím parního krakování. Nicméně reálné směsné komunální plastové odpady (MPW) produkují Py-oily s širokým bodem varu, vysokým obsahem nasycených a nasycených nenasycených látek a přítomností heteroatomů (N, O, Cl) a stopových kovů, které omezují jejich přímé použití v průmyslových krakerech. Studie se zaměřuje na hydrotreatment (HDT) jako strategii upgradu destilovaných dieselových frakcí z pyrolýzy MPW k dosažení „cracker-ready“ surovin a maximalizaci výtěžnosti ethylenu.

Cíle a přehled studie / článku

Cíle studie byly následující:
  • Vyhodnotit vliv hydrotreatmentu na složení dieselové frakce pyrolýzního oleje získaného z reálného, silně směsného komunálního plastového odpadu.
  • Detailně charakterizovat surové a hydrotreátované frakce pomocí GC×GC se specializovanými detektory.
  • Porovnat výkon 25 wt% směsí těchto frakcí s referenčním fosilním naphtha v bench-scale parním krakru s ohledem na výtěžnost ethylenu, vznik vedlejších produktů (CO, BTX) a tendenci k tvorbě těžkých frakcí (PFO).
Studie kombinuje laboratorní hydrotreatment, pokročilou chromatografii a bench-scale parní krakování pro komplexní posouzení použitelnosti upgradovaných pyrolyzních frakcí v petrochemickém řetězci.

Použitá metodika a instrumentace

Metodika v bodech:
  • Zdrojový materiál: reálný směsný komunální plastový odpad bohatý na PE/PP s příměsemi PET, PVC, PS, PA, PUR, EVOH, EVA.
  • Pyrolýza a vakuová destilace za účelem získání diesel-range frakce (C9–C25, IBP–FBP ~ 136–425 °C).
  • Hydrotreatment proveden v třifázovém kontinuálním CSTR (Robinson–Mahoney, 250 mL SS316) při 330 °C, 70 bar, WHSV 5.76 kgfeed·h−1·kgcat−1 a H2/HC = 866.7 Nm3·m−3, použit komerční NiMo/γ-Al2O3 katalyzátor pro saturaci olefinů a odstraňování heteroatomů.
  • Parní krakování v bench-scale BSSC: Incoloy 800HT reaktorová spirála (1.475 m, ID 6 mm), proud kapaliny 150 g·h−1, H2O/HC = 0.5 (hmot.), COP = 1.7 bar, CIT = 550 °C, testované COT = 820/850/880 °C; směsi 25 wt% Py-Diesel nebo HDT Py-Diesel + 75 wt% fosilní naphtha; čistý fosilní naphtha jako benchmark.
Použitá instrumentace (vybrané položky):
  • GC×GC-FID pro kvantifikaci PIONA a rozbor uhlovodíkových skupin.
  • GC×GC-NCD pro detekci sloučenin obsahu dusíku.
  • GC×GC-AED (specificky kanály pro O a Cl) pro kvantifikaci kyslíkatých a chlorovaných komponent.
  • Ag–SiO2 (AgNO3/SiO2) selektivní adsorbent pro izolaci olefinických látek před analýzou.
  • Refinery Gas Analyzer (RGA) a TCD/FID pro on-line analýzu lehkých plynů (C1–C4, H2, CO, CO2, atd.).
  • Heated valve-based on-line sampler a vyhřívané přívodní vedení pro odběr reaktorového výstupu do GC×GC.
  • Coriolis průtokoměry pro dávkování suroviny a páry; Mettler Toledo DA-100 pro měření hustoty kapaliny.
Poznámka: hydrotreatment byl testován v CSTR režimu (kapalná fáze) proto, že naphtha frakce by za těchto podmínek převařila a znesnadnila interpretaci kinetiky v trojfázovém systému.

Hlavní výsledky a diskuse

Klíčové změny složení po hydrotreatmentu:
  • Výrazné snížení dusíku: z ~1159–1546 mg·kg−1 v surovém Py-Diesel na <10 mg·kg−1 v HDT Py-Diesel.
  • Odstranění detekovatelného kyslíku: z ~1776 mg·kg−1 před HDT na nedetekovatelné hladiny po HDT.
  • Saturace nenasycených uhlovodíků: celkový obsah olefinů a dienů z ~50.8 wt% → ~8.4 wt% po HDT (α-olefiny, iso-olefiny a diolefiny výrazně poklesly).
  • Zvýšení H/C poměru z 1.98 → 2.03 a posun složení směrem na paraffiny (n- a iso-paraffiny), nárůst naphthenů díky hydrogenaci aromátů.
Výkon v parním krakru (25 wt% směsi s naphtha):
  • HDT Py-Diesel blend dosáhl maximální výtěžnosti ethylenu ~31.7 wt% při COT = 880 °C, což překonalo čistou fosilní naphthu (~29.6 wt% pod stejnými podmínkami).
  • Extrapolace naznačuje, že čistý HDT Py-Diesel by mohl dále zvýšit výtěžnost ethylenu (~38.2 wt%), oproti ~36.6 wt% pro surový Py-Diesel.
  • HDT také snížil vznik CO a BTX (benzen, toluen, xyleny), což signalizuje snížení oxidativních a aromatizačních vedlejších reakcí vyvolaných heteroatomy a nenasycenostmi.
  • I přes zlepšení zůstává zvýšený podíl PFO (C10+) u pyrolyzních frakcí v porovnání s naphthou, což je dáno těžšími aromatickými a naphthenickými komponentami v Py-oilech.
Diskuse praktických omezení:
  • Hydrotreatment efektivně řeší heteroatomy a stabilizuje matrici, ale destilace zůstává nezbytná ke zúžení bodu varu a odstranění kovů; to však snižuje celkový výtěžek kapaliny.
  • Těžké C10+ aromáty a naphtheny podporují tvorbu koků a usazenin; jejich omezení může vyžadovat další kroky (hydrokrakování, katalytická pyrolýza nebo recyklace těžších frakcí do procesu).
  • Kruné aspekty průmyslové škálovatelnosti zahrnují spotřebu vodíku a energetické nároky HDT; použití nízkouhlíkového vodíku může udržet nízkou uhlíkovou stopu.

Přínosy a praktické využití metody

Praktické přínosy implementace HDT na dieselové frakce z MPW pyrolyzních olejů:
  • Transformace kontaminovaných, těžce recyklovatelných plastových odpadů na ‚cracker-ready‘ suroviny, které lze bezpečně spoluvádět v existujících petrochemických zařízeních.
  • Zvýšení výtěžnosti ethylenu, snížení nežádoucích produktů (CO, BTX) a lepší provozní stabilita kotlů / pecí díky nižšímu obsahu olefinů a heteroatomů.
  • Možnost průmyslového nasazení formou směsí (blending) s fosilním naphtha, což je reálný přístup vzhledem k rozdílům v dostupnosti a škále výroby.
  • Hydrotreatment jako osvědčený rafinérský krok lze integrovat do stávajících provozů s relativně nízkou technologickou bariérou, pokud jsou řešeny předúprava (filtrace, destilace) a ochrana katalyzátoru před kovy.

Budoucí trendy a možnosti využití

Možné směry dalšího vývoje a aplikace:
  • Integrace hydrotreatmentu s hydrokrakováním, aby bylo možné zpracovat celé spektrum pyrolýzních olejů bez potřeby rozsáhlé frakcionace a maximalizovat kapalný výtěžek.
  • Optimalizace katalyzátorů a provozních režimů (např. PFR/fixed-bed testy) pro dlouhodobou životnost při zpracování plně reálných plných frakcí Py-oil, včetně řízení stopových kovů.
  • Implementace hloubkové filtrace a ochranných guard-bed technik pro odstranění kovů před HDT a prodloužení provozní doby katalyzátorů.
  • Detailní foulingové studie (např. pomocí FAST zařízení) ke kvantifikaci rizika usazování a návrhu protikroků v průmyslovém měřítku.
  • Kombinace procesního modelování a kinetiky parního krakování pro škálování a ekonomickou optimalizaci; komplexní LCA/GHG hodnocení zahrnující spotřebu vodíku a energetické toky s důrazem na nízkouhlíkový vodík.

Závěr

Hydrotreatment destilované dieselové frakce z pyrolýzy směsného komunálního plastového odpadu zásadně zlepšuje kvalitu suroviny pro parní krakování: významně snižuje hladiny dusíku, kyslíku a olefinů, zvyšuje podíl parafinů a vede k vyšším výtěžkům ethylenu při současném snížení CO a BTX. Nicméně přetrvávající těžké aromatické zbytky (C10+) omezují úplné vyloučení rizika foulingu a tvorby PFO; řešení tohoto problému pravděpodobně vyžaduje kombinaci hydrotreatmentu, hydrokrakování a selektivních frakcionačních/filtračních kroků. Výsledky potvrzují, že HDT je klíčovým umožňovačem integrace pyrolyzních olejů z reálných MPW do petrochemických infrastuktur a představují praktickou cestu k lepší cirkularitě plastů.

Reference

Vybrané položky citované ve studii (standardní formát):
  • Aboulkas A., El Harfi K., El Bouadili A., 2010. Thermal degradation behaviors of polyethylene and polypropylene. Energy Conversion and Management 51 (7), 1363–1369.
  • Auersvald M., Šiman M., Vozka P., Straka P., 2025. Quantitative determination of olefins in pyrolysis oils from waste plastics and tires using selective adsorption by Ag–SiO2 followed by GC×GC-FID. Talanta 281, 126792.
  • Cañete S., Faba L., Ordóñez S., 2025. Continuous hydrogenation of plastic wastes pyrolysis oil over used hydrotreatment catalysts. Catalysis Today 454, 115308.
  • Eschenbacher A., Varghese R.J., Delikonstantis E., et al., 2022. Highly selective conversion of mixed polyolefins to valuable base chemicals. Applied Catalysis B: Environmental 309, 121251.
  • Gracida‑Alvarez U.R., Benavides P.T., Lee U., Wang M., 2023. Life-cycle analysis of recycling of post-use plastic to plastic via pyrolysis. Journal of Cleaner Production 425, 138867.
  • Kusenberg M., Eschenbacher A., Delva L., De Meester S., Delikonstantis E., Stefanidis G.D., Ragaert K., Van Geem K.M., 2022a. Towards high-quality petrochemical feedstocks from mixed plastic packaging waste via advanced recycling. Fuel Processing Technology 238, 107474.
  • Kusenberg M., Roosen M., Zayoud A., et al., 2022e. A comprehensive experimental investigation of plastic waste pyrolysis oil quality and its dependence on the plastic waste composition. Fuel Processing Technology 227, 107090.
  • Kusenberg M., De Langhe S., Parvizi B., et al., 2024. Characterization and impact of oxygenates in post-consumer plastic waste-derived pyrolysis oils on steam cracking process efficiency. Journal of Analytical and Applied Pyrolysis, 106571.
  • Lauwaert J., Raghuveer C.S., Thybaut J.W., 2017. A three-phase Robinson-Mahoney reactor as a tool for intrinsic kinetic measurements. Chemical Engineering Science 170, 694–704.
  • Pyl S.P., Van Geem K.M., Puimège P., et al., 2012a. Wood-derived olefins by steam cracking of hydrodeoxygenated tall oils. Bioresource Technology 126, 48–55.
  • Reyniers M.-F., Froment G.F., 1995. Influence of metal-surface and sulfur addition on coke deposition in the thermal-cracking of hydrocarbons. Ind. Eng. Chem. Res. 34 (3), 773–785.
  • Thunman H., Berdugo Vilches T., Seemann M., et al., 2019. Circular use of plastics – transformation of petrochemical clusters into thermochemical recycling plants. Sustainable Materials and Technologies 22, e00124.
  • Zacher A.H., Olarte M.V., Santosa D.M., Elliott D.C., Jones S.B., 2014. A review of bio-oil hydrotreating research. Green Chemistry 16 (2), 491–515.
Poznámka: Kompletní seznam literatury a doplňující analytická data jsou k dispozici v doprovodných materiálech původního článku.

Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.

PDF verze ke stažení a čtení
 

Podobná PDF

CO2 to chemicals: evaluating the potential of Fischer-Tropsch naphthas as a circular source of light olefins
Production of secondary raw materials from the hydrotreating of plastic waste pyrolysis oils
Toward accurate olefin quantification in plastic waste oils: Analytical strategies and future directions
Quantitative determination of olefins in pyrolysis oils from waste plastics and tires using selective adsorption by Ag–SiO2 followed by GC×GC-FID