Jaký dopad mají poznatky základního výzkumu na inovace v byznysu? Lze na výsledcích základního výzkumu postavit byznysový záměr? Jak efektivně propojovat výzkum a vývoj firem s nejnovějšími vědeckými poznatky?

V tomto článku se pokusím popsat svou cestu k roli vedoucí fungující vědecké skupiny a zároveň poskytnout některé užitečné informace, které by ostatním mohly pomoci dosáhnout tohoto cíle.

Vývoji nového typu účinných antibiotik by mohl pomoci výzkumný projekt studenta PřF Univerzity Palackého v Olomouci Ondřeje Kováče, který své bádání zaměřil na první totální syntézu antibiotika Kibdelomycin.

Třetinu jídla vyplýtváme při získávání surovin a třetinu při distribuci. A další část nám zůstane doma v ledničkách, říká Vladimír Kočí z VŠCHT, který zkoumá dopad lidských činností na planetu.

RNDr. Ivo Starý, CSc., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. přednáší o původu a významu pravo/levotočivosti v okolním světě.

Jižní Korea se za poslední roky stala světovým lídrem v oblasti výzkumu a inovací. Silně investovala a provedla systémové reformy a ve vědeckém prostředí sází hlavně na produktivitu a rozmanitost.

„Věřím na týmovou spolupráci.“

Navázat na dlouhodobou studii těhotenství a dětství ELSPAC, která se v Brně a Znojmě odehrávala v letech 1991 až 2011, chtějí odborníci z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty MU.

Koho krize zatím nejvíce ovlivnila? Měli by mít čeští výzkumníci větší přístup k anonymizovaným datům a proč mají české univerzity šanci získat kvalitní vědce ze zahraničí?

Vědecko-výzkumná centra CEITEC Masarykovy univerzity (MU) a CEITEC Vysokého učení technického v Brně (VUT), podepsali spolu s CzechInvest memorandum o porozumění (MOU).