Navrhované změny reagují na pět prioritních oblastí, mezi které patří transfer, zlepšení podmínek pro vědkyně a vědce, snížení administrativní zátěže, strategický přístup k řízení vědy a ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu.
„Musíme reagovat na nedostatky, který současný systém má. Jde v první řadě o velkou byrokratickou zátěž pro výzkumníky a jednotlivé instituce, jež doprovázejí zastaralé postupy. Celý tento systém je nedostatečně koordinován. Dále převládá nízká spolupráce mezi výzkumnými organizacemi, podniky a státní správou. Výsledky detailního srovnávání s dalšími evropskými zeměmi ukazují, že jejich podíl soukromých zdrojů, které jdou do výzkumu, je ve srovnání s ČR výrazně vyšší. Při utváření návrhu změn jsme dále postupovali v souladu s evropskými dokumenty, jež byly v oblasti vědy a výzkumu přijaty v posledních letech. Jedná se zejména o podporu inovací a vyhodnocování výsledků výzkumu, podporu lidí ve vědě a v neposlední řadě bezpečnostní a etické zásady, které dodneška dopodrobna řešeny nebyly,“ uvedla v úvodu setkání ministryně Helena Langšádlová hlavní důvody a impulzy pro přípravu a předložení novely zmíněného zákona. Klíčové změny byly na akci následně představeny v pěti prioritních oblastech.
<h3>Transfer znalostí a podpora inovací</h3>
Podle slov ministryně Langšádlové návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nahlíží právě na transfer znalostí jakožto na nedílnou součást výzkumu a vývoje.
V této souvislosti ministryně poukázala na určité indikátory zhodnocování výzkumu a inovační výkonnosti – jako je například počet podaných patentů ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, zakládání spin-offů či umístění ČR v žebříčku <a href="https://vedavyzkum.cz/inovace/inovace/european-innovation-scoreboard-cesko-je-ke-standardu-eu-v-inovacich-o-krok-bliz">European Innovation Scoreboard</a> –, které naznačují, že Česká republika má v této oblasti prostor ke zlepšení.
Podle nového návrhu zákona se má stát ústředním orgánem státní správy pro inovace Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento krok je reakcí na skutečnost, že v rámci české legislativy doposud nebyl stanoven ústřední orgán státní správy, který by nesl odpovědnost za segment inovací.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Lab_Rulez_AI_Novy_zakon_ma_ambici_zlepsit_pracovni_podminky_pro_vedce_i_spolupraci_vedy_a_byznysu_9e8bdd3bfb/LabRulez-AI-Novy-zakon-ma-ambici-zlepsit-pracovni-podminky-pro-vedce-i-spolupraci-vedy-a-byznysu.jpg" alt="LabRulez/AI: Nový zákon má ambici zlepšit pracovní podmínky pro vědce i spolupráci vědy a byznysu"/>
Další ambicí v rámci zákona, která podle slov ministryně vychází z evropského prostředí, je financování testbedů, tedy testovacích a demonstračních laboratoří pro zavádění pokročilých technologií do malých a středních podniků. „Podporou testbedů posílíme spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a firmami. To nám dá potenciál posunout se mezi nejsilnější inovátory v rámci Evropy,“ uvedla Langšádlová.
Stejně tak podle ministryně povede k posílení inovací i změna v rámci návrhu zákona, jež projektům zajistí flexibilitu. Tedy tím způsobem, aby návrhy projektů bylo možné přijímat, hodnotit a jejich financování zahájit průběžně, nikoliv pevně k určitému datu. Zároveň například tato úprava, která řeší i otázky financování vědy a výzkumu, umožní to, aby výdaje podle rozhodnutí poskytovatele bylo možné hradit zálohově, zpětně nebo kombinovaně.
<h3>Zlepšení podmínek pro vědkyně a vědce</h3>
„To nejcennější, co v našem systému vědy a výzkumu máme, jsou lidé. Proto se nový zákon zaměřuje na ně a na jejich specifickou situaci na trhu práce,“ zmínila k návrhu zákona ministryně Langšádlová s tím, že cílem návrhu je dále také zlepšit podmínky pro vědce a vědkyně.
Kromě toho, že podle návrhu bude každá výzkumná organizace v rámci své koncepce rozvoje mít plán, jak konkrétně rozvíjet kariéru výzkumných pracovníků – a to jak ve fázi výzkumníků začínajících, po přerušení kariéry, tak i výzkumníků navrátivších se ze zahraničí –, se návrh také zaměří na harmonizaci osobního a pracovního života výzkumníků. Dalšími body návrhu v této oblasti je pak i mobilita – projekty bude možné na základě dohody prodloužit nebo přenést na jiné pracoviště – a návratová politika.
<h3>Snížení administrativní zátěže</h3>
„Návrh nového zákona vychází z dokumentu Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, jehož vznik inicioval Svaz průmyslu a dopravy. Tento rozsáhlý dokument mapuje celý proces od podání první žádosti o účelovou podporu až po controlling. Na základě doporučení vyplývajících z tohoto dokumentu jsme udělali návrhy úprav v zákoně tak, aby se v maximální míře snížila administrativní zátěž. Nutné je tedy zřízení sjednoceného místa, kam se budou žádosti podávat a kde se budou administrovat,“ popsala ministryně genezi úprav v oblasti administrativy.
Za tímto účelem by tak podle návrhu měla vzniknout jednotná online platforma pro podávání návrhů projektů výzkumu a jejich administrací, která bude součástí stávajícího informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Zároveň platforma bude napojena na ostatní agendové informační systémy a základní registry, tak aby se požadovaná data automaticky uložila a stát je opakovaně nechtěl doložit. V této souvislosti se tak bude vyžadovat pouze to, co státní správa nemá.
K usnadnění administrativního procesu bude také možné některé skutečnosti prokazovat pouze čestným prohlášením. V návaznosti na tuto změnu však podle návrhu budou zavedeny i sankce za uvedení nepravdivých údajů.
<h3>Strategický přístup k řízení vědy</h3>
„Důvodem k posílení strategického řízení vědy je skutečnost, že v České republice je na počet obyvatel unikátně velký počet výzkumných organizací, tedy 183. Plus dalších sto výzkumných organizací je registrováno na ministerstvu školství. Jedná se o organizace, které sice jsou v registru, avšak nedostávají institucionální podporu DKRVO. V souvislosti s těmito vysokými čísly je potřeba posílit nejen koordinaci, ale i vyšší efektivitu a transparentnost,“ uvedla ke čtvrté prioritě návrhu zákona ministryně.
Krok k tomuto cíli podle ministryně představují koncepční dokumenty – zejména na národní úrovni u poskytovatelů podpory (ministerstva, agentury, Akademie věd ČR) – a jejich provázanost. Ministryně v tomto bodě poznamenala, že u dvou velkých poskytovatelů – ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva školství – tyto dokumenty absentují.
Ministryně Langšádlová dále dodala, že v této oblasti bude dále podle návrhu zákona kladen větší důraz na vyhodnocování plnění cíle programů.
<h3>Ochrana bezpečnostních zájmů země</h3>
„Jedná se zejména o pronikání vnitřních nepřátelských entit do akademického prostředí. Příkladů z médií byla celá řada. Toto téma je pravidelně součástí veřejné zprávy od Bezpečnostní informační služby, a proto, i po dohodě se zástupci bezpečnostní komunity, je v návrhu řešena otázka ochrany bezpečnostních zájmů státu v akademické oblasti a ve výzkumu. Zavádí se princip předběžné opatrnosti a institucionální odolnosti. A samozřejmě jednotlivé instituce musejí přijmout taková opatření, aby nedocházelo ke zneužívání duševního vlastnictví a aby byly odolné vůči těmto neblahým skutečnostem,“ vyjádřila se k poslední prioritě ministryně a vyzdvihla v této souvislosti Univerzitu Karlovu, která již tato opatření přijala.
Zároveň v rámci oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu přináší návrh zákona, po zkušenosti s koronavirovou krizí a konfliktem na Ukrajině, také uvedení možnosti flexibilní rychlé přípravy nového programu účelové podpory pro řešení aktuální krize. V tomto případě bude možné uvést flexibilní změnu stávajícího programu, „tak aby segment vědy a výzkumu dokázal pomoci při řešení těchto nepředvídatelných událostí“.

Nový zákon má ambici zlepšit pracovní podmínky pro vědce i spolupráci vědy a byznysu

Teď Stanislav Fort pracuje na vývoji velkých jazykových modelů a přemýšlí nad částečným návratem do Česka, kde vnímá stimulující prostředí a obrovský potenciál.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_AI_demokratizuje_pristup_k_informacim_Muze_prinest_vedeckou_revoluci_8f80e03820/Universitas:-AI-demokratizuje-pristup-k-informacim.-Muze-prinest-vedeckou-revoluci.jpg" alt="Universitas: AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci"/>
Stanislav Fort ze sebe sypal v pražské kavárně odpovědi tak rychle, že pak měla umělá inteligence problém s jejich přepisem. Ohromující je i množství jeho zájmů – od astrofyziky přes nejmodernější technologie až po právo a filozofii či klimatickou změnu.
<h4>Věnujete se výzkumu a vývoji umělé inteligence. Jaké jsou největší mýty, se kterými se setkáváte?</h4>
Často se setkávám s tím, že kvůli současnému rychlému vývoji lidé nevědí, co již umělá inteligence umí. Na Twitteru jsem třeba konfrontován s názory vědců z jiných oborů, podle kterých „toto umělá inteligence nikdy nedokáže“ – přitom to je již dávno realitou. 
Nesmíme opomínat, že se neuronové sítě učí jinak než lidé, takže pro ně nelze aplikovat stejné předpoklady jako pro lidské chování. Když člověk například umí hrát šachy, tak je vysoce pravděpodobné, že umí i další intelektuální věci. Pro umělou inteligenci ale takové korelace neplatí. Často umí jen to, na co konkrétně je natrénovaná. 
<h4>Poslední dva roky probíhá doslova revoluce schopností, co umělá inteligence umí a jak rychle se učí.</h4>
Ano, poslední dva roky díky velkým jazykovým modelům zažíváme obrovský pokrok překračující celá desetiletí předchozího vývoje. Umělá inteligence jako výzkumný obor existuje již více než sedmdesát let, ale až v roce 2012 nastal zlom, kdy se rozšířilo využití neuronových sítí. Trochu to připomíná princip fungování našeho mozku. Víme, že máme neurony, díky kterým můžeme myslet nebo si pamatovat, ale ještě úplně přesně nevíme, jak to vlastně funguje. A něco obdobného nyní platí i pro umělou inteligenci: máme mnoho malých výpočetních jednotek spojených do komplexních sítí, které ve výsledku produkují odpovědi. Umí se učit i z poměrně malého množství dat, ale úplně přesně nevíme jak. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_AI_demokratizuje_pristup_k_informacim_Muze_prinest_vedeckou_revoluci_2_553aeac241/Universitas:-AI-demokratizuje-pristup-k-informacim.-Muze-prinest-vedeckou-revoluci_2.jpg" alt="Universitas: AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci"/>
<h4>Na jak dlouhou dobu dopředu umíme odhadnout vývoj umělé inteligence?</h4>
To je pro mě osobně velmi zajímavá otázka – extrémně mě totiž zajímá předvídání budoucnosti a speciálně schopností systémů AI. Beru totiž velmi vážně možná rizika umělé inteligence a ta právě úzce souvisí s předvídáním jejích schopností. Existují pravidelné turnaje, kde se schází odborníci a predikují budoucí vývoj. Jedním z těchto predikovaných výsledků je třeba úspěšnost umělé inteligence v řešení matematického testu. Ještě loni v létě forecasteři odhadovali, že se současného skóre dosáhne až v roce 2025. Takže ani skuteční znalci oboru nedokázali odhadnout vývoj na pouhý rok dopředu. 
<h4>Dokážeme odhadnout, jak inteligence změní pracovní trh? Bude to další nástroj, který rozšíří naše schopnosti, nebo nás bude spíše nahrazovat?</h4>
Myslím, že to bude kombinace. Není žádnou novinkou, že nové technologie nahrazují některé profese, jen nyní se to děje extrémně rychle. Dlouho jsme si mysleli, že stroje nejdříve nahradí manuální práci, ale vývoj poslední doby ukazuje, že to bude spíše naopak. Tedy že dříve budou nahrazeny „modernější“ obory, kde je klíčová interakce s počítačem.
Dnes již umělá inteligence v řadě případů nahradila třeba překladatele, což demokratizuje přístup k informacím. Například moje babička se tak pomocí online překladačů dostává k informacím ze světa. A právě tuto demokratizaci přístupu k informacím nebo zlevnění a zpřístupnění nejrůznějších analýz například v medicíně nebo technologiích vnímám velmi pozitivně a můžeme z toho jako společnost velmi profitovat. 
<h4>Jaká jsou podle vás největší rizika umělé inteligence?</h4>
Hlavním rizikem je to, že stavíme systém, který potenciálně může být chytřejší než my. Právě inteligence je totiž naší hlavní výhodou a důvodem, proč v současném světě máme převahu, ačkoliv jsou například lvi nebo gorily mnohem silnější než my lidé. 
Často zaznívá, že člověk může využít umělou inteligenci k něčemu špatnému, ale to není to hlavní riziko. To by pak byl pouze další nástroj v řadě takových, jako jsou atomové bomby nebo další zbraně a technologie. U umělé inteligence poprvé vyvíjíme nástroj, který může být autonomní, mnohem chytřejší a efektivnější. Může nás překvapit a můžeme ztratit schopnost ji ovládat. 
Opět musíme myslet na to, že umělá inteligence se učí zcela jinak než člověk. Když například člověku řekneme přines mi čaj, tak automaticky ví, že u toho nemá polít koberec a že se má vyhnout dítěti, které si hraje na zemi. Počítač toto všechno musíme naučit. S rostoucím počtem vstupních dat je to naštěstí stále menší problém, ale nevíme a neumíme kontrolovat, zda při učení něco neopomínáme. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_AI_demokratizuje_pristup_k_informacim_Muze_prinest_vedeckou_revoluci_3_6247a6335f/Universitas:-AI-demokratizuje-pristup-k-informacim.-Muze-prinest-vedeckou-revoluci_3.jpg" alt="Universitas: AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci"/>
<h4>Zmiňujete vstupní data. Lze bránit stereotypům ve výstupech, například aby „director“ nebyl při automatickém překladu ve většině případů muž-ředitel, protože to byla častější varianta ve vstupních datech?</h4>
To je obrovský problém. Umělá inteligence takto odhaluje všechny stereotypy, které ve společnosti máme. Ale podobně jako lidský překladatel dokáže z kontextu odhadnout, kdy máme na mysli ženu a kdy muže, pokročilejší systémy budou s těmito možnostmi pracovat a umět je rozpoznat. Zabývá se tím naštěstí docela velké množství lidí.
<h4>Jaký je naopak potenciál umělé inteligence?</h4>
Za mě je to automatizace a analyzování velkého množství dat, což může přinést obrovské benefity pro celé lidstvo. Doposud byl veškerý pokrok závislý na schopnostech jednotlivců či maximálně skupin lidí. Umělá inteligence již nyní v některých aspektech, jako je například šíře dat, na kterých se učila, převyšuje schopnosti lidského mozku. Brzy tak může přijít skutečná revoluce ve vědě a inovacích. Pomocí technologií můžeme vyřešit řadu problémů či zabránit katastrofám. Například již dnes bychom pravděpodobně dokázali odklonit asteroid, který by mohl ohrozit Zemi. 
Každý rozvoj technologií má samozřejmě i negativní stránku. Průmyslová revoluce výrazně zlepšila naši životní úroveň, vedla k poklesu extrémní chudoby a k objevu léčby řady nemocí, zároveň ale výrazně přispěla ke klimatické změně, se kterou se nyní potýkáme. Při aplikaci nových technologií je potřeba volit obezřetný přístup, dobře nastavit pravidla, brát v potaz možná rizika a aktivně se jim snažit předcházet. Myslet na to, aby nedocházelo ke koncentrování moci nebo jinému znevýhodňování. Pokrok ale zastavit nejde. 
<h4>Slovo pokrok dobře vystihuje i vaši dosavadní kariéru. Máte neuvěřitelný rozhled, řadu netradičních zkušeností, loni jste se dostal do seznamu Forbes 30 pod 30. Za studiem do zahraničí jste zamířil již po maturitě na gymnáziu v Táboře. Co vás k tomu tehdy přimělo či inspirovalo?</h4>
Už od konce základní školy jsem vnímal, že bych chtěl dělat vědu a že špičková věda se dělá v zahraničí. Takže jsem se začal učit anglicky a zjišťovat informace. Nechával jsem si například každý rok posílat z Cambridge katalog studijních programů, abych věděl, jak probíhá přijímací řízení, na co se připravit. Pocházím z malé vesnice o pěti stech obyvatelích, takže to nebylo úplně běžné a vyžadovalo to mnoho mého aktivního zapojení. 
Důležité také bylo, že jsem se účastnil řady olympiád a <a href="https://www.soc.cz/">středoškolské odborné činnosti</a>, díky čemuž jsem potkával více lidí s podobnými ambicemi nebo dokonce již se zkušeností se studiem v zahraničí. To vnímám jako zásadní, proto se to nyní snažím vracet. Jsem mentorem v Yoda Mentorship, lektoruji na letní akademii Discover nebo jsem organizoval fyzikální a astronomické olympiády. Dává mi to obrovský smysl. 
<h4>Po studiu černých děr a teoretické fyziky na Cambridge jste se rozhodl pro doktorát v oboru umělé inteligence na Stanfordu. Co vás přimělo k takto neobvyklé změně oboru?</h4>
Na Cambridge se mi velmi líbilo – bylo to velmi intelektuální prostředí a uměl jsem si tam představit i další kariéru. Měl jsem dokonce nabídku pokračovat na doktorát ve skupině, ve které v té době ještě pracoval Stephen Hawking. Postupně jsem si ale uvědomil, že mě zajímají problémy, které teoretická fyzika neumí vyřešit. Že bych chtěl dělat vědu, která má větší přesah do praxe. V té době (rok 2016 – pozn. red.) porazil program AlphaGo tehdejšího šampiona ve hře go, což se podle odhadů mělo stát až o dekády později. Došlo mi, že v hlubokých neuronových sítích je jedinečný potenciál a že toho chci být součástí. A tak jsem se rozhodl vykročit do neznáma a přijmout největší intelektuální výzvu svého dosavadního života – doučit se umělou inteligenci, abych mohl pokračovat doktorským studiem na Stanfordu, kde se krom samotných znalostí velmi dbá i na jejich využití v praxi. 
<h4>I proto jste mezi magistrem a doktorátem strávil rok v Google Brain, výzkumném oddělení Google zaměřeném na AI. Jaké to bylo?</h4>
Byla to pro mě extrémně transformativní zkušenost a jsem rád, že jsem prošel osmi koly pohovorů, mohl se zapojit do jejich ročního programu a být součástí velmi kvalitních výzkumů. Během toho roku jsem pracoval na pěti různých projektech od zpracování přirozeného jazyka až po rozpoznávání obrázků. Tyto zkušenosti pak hodně ovlivnily i mé další směřování. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_AI_demokratizuje_pristup_k_informacim_Muze_prinest_vedeckou_revoluci_4_52a8807238/Universitas:-AI-demokratizuje-pristup-k-informacim.-Muze-prinest-vedeckou-revoluci_4.jpg" alt="Universitas: AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci"/>
<blockquote>
Stanislav Fort BA (Hons), MSci, MS, Ph.D.
</blockquote>
<blockquote>
Po gymnázium v Táboře zamířil na Cambridge, kde se věnoval teoretické fyzice a výzkumu černých děr. Před několika měsíci dokončil doktorát na Stanfordu v oboru umělé inteligence. Podílel se na řadě výzkumných projektů zaměřených na vývoj a využití AI například v Google Brain či startupu Anthropic. Do srpna letošního roku byl ředitelem vývoje a výzkumu velkých jazykových modelů ve startupu stability AI. Jako dobrovolník mentoruje a spoluorganizuje olympiády pro mladé. Ve volném čase rád běhá (i maratony), chodí po horách a s manželkou cestuje po světě. Společně s manželkou teď také používají příjmení Fort (bez háčku).
</blockquote>

AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci

Přinášíme program konference i s připomenutím, že se stále ještě můžete do 11. 11. 2023 na konferenci registrovat.
Konference Science Communication 2023 se uskuteční v Praze ve čtvrtek 23. listopadu 2023 od 9:00 do 17:00. Letošní ročník nazvaný „Dobrá komunikace začíná zevnitř“ nabídne pohled odborníků, kteří jsou zodpovědní za komunikaci vědecko-výzkumných institucí i těch, kteří jim s komunikací pomáhají jako externí spolupracovníci.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Konference_Science_Communication_2023_jiz_v_listopadu_7c2f5f9987/Vedavyzkum.cz:-Konference-Science-Communication-2023-jiz-v-listopadu.jpg" alt="Vědavýzkum.cz: Konference Science Communication 2023 již v listopadu"/>
Barbora Fričová již více než sedm let vede oddělení komunikace jednoho z největších ústavů Akademie věd České republiky - <a href="https://lcms.cz/companies/62">Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR</a>. Ve svém příspěvku přiblíží šíři agendy, kterou má komunikační oddělení na starosti a jeho hlavní cíle. Představí komunikační kanály a pravomoci mezi vědci, vedením ústavu a komunikačním oddělením a přiblíží, jak se na oddělení dozvídají o vědeckých i nevědeckých novinkách, a které výstupy dále a jak komunikují.
Druhým hostem bude tiskový mluvčí <a href="https://lcms.cz/companies/12">Masarykovy univerzity</a> Radim Sajbot, který shrne, co obnáší role tiskového mluvčího ve chvíli, kdy je vystaven nepředvídatelné situaci. Zaměří se například na krizovou komunikaci, její interní komunikační kanály a konkrétní situace, které kdy řešil, a také na chvíle, kdy média potřebují rychlé vyjádření odborníka ke konkrétnímu tématu.
Jan Císař z komunikační agentury Strateggo, která se specializuje na spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi, se zaměří na konkrétní otázky, na které by se měli ptát marketéři vědců a vědci marketérů předtím, než se pustí do ostré komunikace.
Součástí programu bude také panelová diskuse nazvaná Jak motivovat vědce ke spolupráci?, ve které se k hostům konference přidá ještě socioložka Nina Fárová z Univerzity Hradec Králové a Národního kontaktního centra –⁠ gender a věda. V rámci diskuse se mluvčí zaměří například na to, co jsou hlavní překážky, kvůli kterým vědci nekomunikují svůj výzkum a jak jim je pomoci překonat nebo kde je hranice mezi vyjádřením soukromé osoby a zaměstnance instituce. Diskuse se dotkne také toho, jak řešit situace, kdy veřejné vyjádření vědce není v souladu s hodnotami instituce nebo vědeckým konsensem.
Příspěvky také přednesou Petr Celtka z Ústavu experimentální medicíny <a href="https://lcms.cz/companies/10">AV ČR</a>, který přiblíží témata HR Award a přístupnosti webových stránek pro osoby s handicapem a Iveta Hovorková z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, která představí konkrétní způsoby, kterými pomáhají vědcům v komunikaci. Tatiana Witkowska a Jacek Sztolcman z Varšavské univerzity přiblíží, jak ve spolupráci s vědci každý rok živě komentují vyhlášení laureátů Nobelových cen.
<blockquote>
Více informací ke konferenci včetně <a href="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSc07vtVpW_ov8gH_w2_1mMhubAmd27FdRCCY4RVEuAZDgj3_w/viewform">registračního formuláře</a> (registrace je možná do 11.11.2023) a časového harmonogramu najdete na webových stránkách <a href="https://www.komunikacevedy.cz/">komunikacevedy.cz</a>. 
</blockquote>

Konference Science Communication 2023 již v listopadu

V týdnu od 13. listopadu na Vás čekají v oblasti kapalné fáze a především HPLC a LC/MS následující webináře.
<blockquote>
<h4><a href="https://www.lcms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4>
</blockquote>
<blockquote>
👉 Vyhledávejte a filtrujte více než 2 500 GC a LC webinářích.
</blockquote>
<h5>1. Thermo Fisher Scientific: Simplifying digital transformation with the Thermo Scientific Ardia Platform</h5>
<ul>
<li>Po, 13.11.2023, 20:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3188">Registrace</a></li>
</ul>
Thermo Scientific Ardia Platform, převratné řešení pro vědce, kteří chtějí plně využít potenciál svých dat.
<h5>2. Separation Science/Merck: Expanding PFAS Analysis Beyond Environmental Matrices</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 10:00 (CET)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3175">Registrace</a></li>
</ul>
Prozkoumejte zkušenosti získané z aplikací v oblasti životního prostředí a způsob, jakým lze tyto poznatky přenést do jiných oblastí.
<h5>3. Thermo Fisher Scientific: Quantitative Excellence in Pharma &amp; Biopharma</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 13:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3199">Registrace</a></li>
</ul>
Objevte přelomovou technologii, která slibuje zcela novou úroveň chromatografického výkonu v aplikacích s nízkým průtokem a nutí vás přehodnotit možnosti.
<h5>4. Thermo Fisher Scientific: Leveraging innovative stationary phase architectures and multi-detection strategies in biopharma and proteomics research to enhance precision, efficiency, and results</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 13:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3136">Registrace</a></li>
</ul>
První prezentace se bude zabývat snahou o zvýšení chromatografického výkonu v aplikacích s nízkým průtokem. Druhá část nás zavede k detekčním technologiím.
<h5>5. Technology Networks/SCIEX: Optimizing SWATH-DIA for Exposomics and Metabolomics</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 15:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3130">Registrace</a></li>
</ul>
Jak optimalizovat necílené přístupy na Zeno SWATH DIA pomocí modulárního pracovního postupu.
<h5>6. Metrohm: The basics of precise pH measurement</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 16:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3154">Registrace</a></li>
</ul>
Stanovení hodnoty pH může být poměrně jednoduché, pokud věnujete pozornost několika důležitým detailům.
<h5>7. New Food magazine/SCIEX: Enhancing food safety analysis with diagnostic Ion screening</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 16:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3125">Registrace</a></li>
</ul>
Několik typů vzorků při použití diagnostického iontového screeningu k upřednostnění necílových vlastností pro analýzu bezpečnosti potravin.
<h5>8. Bruker Daltonics: Clinical Proteomics: Getting the best out of the worst</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 10:00 (CET)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3184">Registrace</a></li>
</ul>
V této prezentaci budou diskutovány problémy a optimalizovaná analýza čisté plazmy spolu s analýzou obohacenou o funkcionalizované nanočástice na souboru 264 pacientů s Beckerovou myodystrofií.
<h5>9. Agilent Technologies: Characterization of Nanoparticle based formulations: Dissolution Studies with NanoDis</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 15:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3152">Registrace</a></li>
</ul>
Profil uvolňování poly(mléčno-ko-glykolových) (PLGA) nanokapslí obsahujících all-trans kyselinu retinovou (RA). Disoluční studie.
<h5>10. SCIEX: PFAS summit: a scientific series (Day 1) - Part II: Food and environmental testing with SCIEX OS software</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 15:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3134">Registrace</a></li>
</ul>
Jak PFAS, tyto &quot;věčné chemikálie&quot; ovlivnily naše testování a výzkum potravin a jak může software SCIEX OS pomoci tyto sloučeniny identifikovat a kvantifikovat.
<h5>11. The Analytical Scientist/MOBILion Systems: Ion Mobility: Unlocking Biological Potential</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 17:00 (CET)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3178">Registrace</a></li>
</ul>
Připojte se k webináři u kulatého stolu, kde budou odborníci z biotechnologického průmyslu diskutovat o transformačních výhodách iontové mobility.
<h5>12. Wiley Analytical Science/Bio-Techne: Flex Your mAbs: LC-MS Characterization of Charge Variants from MauriceFlex™</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 17:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3177">Registrace</a></li>
</ul>
Pracovní postup s použitím nového přístroje MauriceFlex pro frakcionaci nabytých variant mAb s následnou analýzou LC-MS.
<h5>13. Waters Corporation: Solutions for Training and Education: Successfully Implement New PFAS Methods in Your Lab</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 19:30 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3095">Registrace</a></li>
</ul>
Jak může náš tým pomoci urychlit zavádění nových funkcí aplikací a uvolnit laboratorní zdroje, abyste se mohli soustředit na plnění očekávání zákazníků.
<h5>14. Thermo Fisher Scientific: Screening waters for contaminants using high-resolution accurate MS</h5>
<ul>
<li>Čt, 16.11.2023, 11:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3189">Registrace</a></li>
</ul>
Metoda přesné hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením (HRAM) k detekci více než 500 sloučenin ve skotských vodách, včetně přípravků na ochranu rostlin, léčiv a výrobků osobní péče (PPCP).
<h5>15. Waters Corporation: Meeting the new EU regulatory requirements and recommendations for PFAS analysis in food</h5>
<ul>
<li>Čt, 16.11.2023, 11:00 (CET)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3183">Registrace</a></li>
</ul>
Evropské PFAS regulace pro potraviny a krmiva. Jak dosáhnout vhodných detekčních limitů s vaší PFAS metodou? Jak můžete minimalizovat přenos vzorků?
<h5>16. Thermo Fisher Scientific: A Multitude of Separation Techniques Hyphenated to MS for Biopharmaceutical Characterization — Case Studies from a Development Lab</h5>
<ul>
<li>Čt, 16.11.2023, 13:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3200">Registrace</a></li>
</ul>
Nedávný pokrok, výzvy a poznatky z pracovních postupů založených na MS ve společnosti Symphogen.
<h5>17. Waters Corporation: Ask Me Anything About Streamlining Workflows: Creative Problem Solving and Tailored Calculations</h5>
<ul>
<li>Čt, 16.11.2023, 15:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3165">Registrace</a></li>
</ul>
Možnosti softwaru Empower Software pro návrh výpočtů na míru potřebám vaší laboratoře a řešení vašich problémů.
<h5>18. Waters Corporation: Increased Efficiency for Routine Biopharma Workflows with Flexible Lab Automation</h5>
<ul>
<li>Čt, 16.11.2023, 17:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3195">Registrace</a></li>
</ul>
Jak můžete svůj drahocenný čas věnovat návrhu a analýze experimentů, zatímco robot Andrew+ a OneLab sw provádí pipetování a přípravu vzorků.

Webináře LabRulezLCMS týden 46/2023

Jak má vypadat dobrá analytická metoda? Je jednoduchá, rychlá, robustní? Jde nám o citlivost nebo rozlišení píků? A může mít analytická chromatografická metoda vůbec všechny tyto atributy dohromady? Pokud ano, jak se postavit k jejímu efektivnímu vývoji a uspět? Lze vývoj metody urychlit?
👉 <a href="https://waters.zoom.us/rec/play/sx2tlTOsSW9Se6Y5HEJl_bdUXeuuM6Ora2LWW9zcsSnihfLFx2DVHfQfbiEfoVHwm4ZH3vCbZP5Xb2OB.-zKvFoXME9uB8NsG?canPlayFromShare=true&amp;from=share_recording_detail&amp;continueMode=true&amp;componentName=rec-play&amp;originRequestUrl=https%3A%2F%2Fwaters.zoom.us%2Frec%2Fshare%2FzwAz-93kiHlVhpYIIG4qxsdzD9juT-w01BPpH2cYiml2FjxpBdmd-iOwYue9Ef36.roYXwS6j69p3_OGi">Záznam webináře</a>
<h3>Vývoji LC metody sluší systematičnost</h3>
Parametrů, které ovlivňují chromatografickou retenci a separaci je celá řada – od výběru stacionární a mobilní fáze a jejího průtoku, pH, teploty, přes použití aditiv, tvaru a strmosti gradientu až po výběr vhodné detekce píků. Zkušený analytik sice může na základě vlastností analytů a dlouholeté praxe sáhnout „na první dobrou“ po vhodné koloně i vyhovujících podmínkách, ale na mnoha pracovištích je potřeba mít výběr podmínek doložen a opodstatněn. Čím podrobněji se navíc prozkoumají při samotném vývoji metody vlivy různých faktorů, tím snáze se může posuzovat robustnost metody. Robustní metoda způsobí méně problémů při jejím dalším působení v rutinním provozu. Proto existují systematické přístupy, které jsou opakem intuitivního přístupu výše popsaného zkušeného analytika, a které pokrývají vliv všech zvolených faktorů a jejich kombinací:
Full Factorial Approach – testuje se každá kombinace faktorů – stacionární fáze, organické rozpouštědlo, pH mobilní fáze. Poskytuje ucelený obrázek, ale je to zdlouhavý přístup, vyžaduje časté přepínání kolon a změnu mobilních fází
<a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=5&amp;search=AQbD">AQbD (Analytical Quality by Design)</a> – je založen na softwaru, který navrhne potřebné experimenty a po jejich provedení vyhodnotí nejrobustnější prostor podmínek pro vývoj dané metody. Pracuje jen s jednou stacionární fází v daný moment
Systematický protokol – je alternativou, kde jsou vyváženy jak rychlost vývoje metody, tak i množství prohledaných podmínek pro výslednou robustnost metody.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Waters_Pristupy_k_vyvoji_LC_metody_9270b0d45f/Waters-Pristupy-k-vyvoji-LC-metody.jpg" alt="Waters: Přístupy k vývoji LC metody"/>
<blockquote>
<h5>Než začneme s vývojem metody…</h5>
</blockquote>
<blockquote>
Tip 1: Je váš LC systém v dobré kondici? Ujistěte se proměřením vašeho referenčního standardu, že vše chodí jak má
</blockquote>
<blockquote>
Tip 2: Vždy vyberte průměr kolony s ohledem na disperzi vašeho LC
</blockquote>
<blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Waters_Piky_s_vetsim_objemem_piku_nez_je_samotna_disperze_stroje_budou_k_disperzi_mene_nachylne_a6f47a2fe8/Waters-Piky-s-vetsim-objemem-piku-nez-je-samotna-disperze-stroje-budou-k-disperzi-mene-nachylne.jpg" alt="Waters: Píky s větším objemem píku než je samotná disperze stroje budou k disperzi méně náchylné"/>
</blockquote>
<blockquote>
Tip 3: I jednoduchý hmotnostní detektor (<a href="https://lcms.cz/products/206">Acquity QDa</a>) usnadní identifikaci píku a potvrzení jejich elučního pořadí ve směsném vzorku a výrazně tak může urychlit vývoj metody
</blockquote>
<h3>Systematický protokol pro vývoj LC metody</h3>
<h5>1. Definice cílů a kritérií pro budoucí metodu</h5>
Maximální počet separovaných píků. Rozlišení píků ≥2. Symetrie píků 0.8-1.5. Kapacitní faktor ≥ 2. To vše mohou být požadavky na budoucí LC metodu a tedy cíle jejího vývoje. Kromě kritérií definujeme také povahu vzorku a chromatografický systém, který má být použit.
<h5>2. Rychlý průzkum retence na reverzních fázích</h5>
Tento krok poslouží k rychlému vyhodnocení vhodného separačního módu a volbě vhodné pH oblasti. Testuje se retence analytů při kyselém (kys. mravenčí) a bazickém (hydroxid amonný) pH při použití běžného ACN gradientu (5-90% ACN). Vhodným sorbentem je tedy C18 fáze na hybridních částicích, které vydrží vysoké i nízké pH. 
V tomto kroku jde především o retenci než separaci. Pokud retence za zvolených podmínek na koloně není, bude nutné uvažovat o HILIC. Pokud jsou všechny analyty na koloně zadržovány, lze přejít k dalšímu vývoji metody na reverzních fázích a to tedy buď v kyselé nebo bazické oblasti pH.
<blockquote>
<a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=5&amp;search=CSH+C18">CSH C18</a> je vhodnou fází pro počáteční scouting. Je stabilní při pH 1-11 a slabý kladný náboj na povrchu částice poskytne dobrý tvar píků i případným bazickým látkám.
</blockquote>
<h5>3. Screening kolon</h5>
V tomto kroku se zvolí sada 4-6 kolon s odlišnou selektivitou a odzkouší se také obě mobilní fáze, s ACN nebo MeOH. Kolony můžou být různé v závislosti na analytech a na pH, které vzešlo z prvotního průzkumu. Například, pokud vyšlo lépe bazické pH, nemohu zařadit kolony na čistě silikagelových částicích. V kyselém prostředí (pH~3) je výběr širší. Kromě silikagelových částic lze použít i hybridní nabité částice nebo mixed-mód sorbenty, které v kyselém pH poskytují další retenční mechanismus.
<blockquote>
<a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=5&amp;search=BEH+C18%2C+HSS+T3%2C+HSS+PFP%2C+CSH+Phenyl-hexyl">BEH C18, HSS T3, HSS PFP, CSH Phenyl-hexyl</a> je příklad balíčku kolon s širokou selektivitou pro screening v kyselém pH.
</blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Waters_Screeningovy_protokol_pro_systematicky_vyvoj_LC_metod_0d9b148901/Waters-Screeningovy-protokol-pro-systematicky-vyvoj-LC-metod.jpg" alt="Waters: Screeningový protokol pro systematický vývoj LC metod"/>
<h5>4. Optimalizace podmínek</h5>
Finálním krokem je doladění podmínek, pokud doposud zvolené parametry (kolona, pH oblast, ACN vs MeOH) nesplňují zcela vytčené cíle. V této fázi se zpravidla lehce upravuje gradient, zkouší se drobné změny pH, teploty a zvažují se případně další parametry – třeba použití aditiv do mobilní fáze. Na konci protokolu by mělo být v ideálním případě dosaženo všech vytčených cílů a splněny nároky na LC metodu. Při optimalizaci také získáme důležité informaci o robustnosti metody – třeba právě k drobným odchylkám pH, teploty a podobně.
<h3>Lze vývoj metody urychlit bez rezignace na systematičnost a důkladný screening podmínek?</h3>
<h5>Nebojte se menších částic</h5>
Vyvíjíte HPLC metodu. Jste zvyklí na 5 µm částice. Zkuste HPLC kolony s 3.5 µm! Při optimalizaci průtoku můžete dosáhnout stejné separace jako na 5 µm kolonách, ale v čase kratším o 30%. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Waters_Column_Calculator_pro_prepocet_podminek_pri_zmene_velikosti_castic_kolony_f3aa668bc9/Waters-Column-Calculator-pro-prepocet-podminek-pri-zmene-velikosti-castic-kolony.jpg" alt="Waters: Column Calculator pro přepočet podmínek při změně velikosti částic kolony"/>
<h5>Zvolte vhodný kolonový hardware</h5>
Organické kyseliny, organofosfáty, oligonukleotidy, fosfolipidy a další skupiny analytů, které mají charakter Lewisovy báze nespecificky interagují s oxidy kovu na kovových površích a ulpívají na nich. 
Takovým povrchem je i chromatografické kolona z nerezové oceli. Tyto interakce pak vedou ke špatnému tvaru píků, velké variabilitě výsledků a malé citlivosti. Snaha vyřešit tyto problémy pak může přímočarý vývoj metody změnit v bloudění v nepřehledném bludišti. Čas potřebný k ověřování výsledků a řešení příčin problémů prodlužuje vývoj metody.
<a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=5&amp;search=MaxPeak+High+Performance">MaxPeak High Performance</a> Surfaces je nová a inovativní technologie přinášející zvýšení výtěžnosti, citlivosti a reprodukovatelnosti metody tím, že zamezuje nespecifickým interakcím analytů, které mohou vést ke ztrátám vzorku. MaxPeak HPS technologie přináší důvěryhodnost výsledků již od prvních nástřiků a je dalším z faktorů, které mohou vývoj metody urychlit.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Waters_Technologie_Max_Peak_HPS_zabranuje_ulpivani_analytu_na_nerezove_LC_kolone_501f9ccb34/Waters-Technologie-MaxPeak-HPS-zabranuje-ulpivani-analytu-na-nerezove-LC-kolone.jpg" alt="Waters: Technologie MaxPeak HPS zabraňuje ulpívání analytů na nerezové LC koloně"/>

Urychlete vývoj HPLC metody o 30 % (záznam CZ webináře)

Historie kapalinových chromatografů se začala psát již v roce 1973 představením systému HP 1010 který vážil více jak 500kg. Během následujících let se systémy zmenšovaly, zrychlovaly, modularizovaly a tento vývoj vyvrcholil v roce 1995 uvedením dnes již <a href="https://lcms.cz/products/870">legendární HP 1100</a>. Tato platforma si díky své spolehlivosti a modularitě získala srdce nejednoho chromatografisty a právem se stala nejrozšířenějším kapalinovým chromatografem na světě. Jenom v České republice Altium eviduje více jak 450 instalovaných systémů. Tyto kapalinové chromatografy díky svým vlastnostem najdete v drtivé většině státních kontrolních laboratořích, farmaceutických laboratořích, environmentálních laboratořích, v nemocnicích ale také samozřejmě na univerzitní půdě. Rok 2016 byl ale opět rokem přelomovým. Firma Agilent Technologies dovršila kompletní obměnu portfolia kapalinových chromatografů, která začala již na konci roku 2014 představením systému <a href="https://lcms.cz/products/154">1290 Infinity II</a>.
Tato nová generace <a href="https://lcms.cz/products/155">kapalinového chromatografu Agilent 1260 Infinity II</a> je díky své modulární koncepci s největším spektrem chromatografických modulů určena pro všechny typy aplikací v klasické konvenční chromatografii. Zároveň díky tlakovému rozsahu až do 600 bar Vám tento systém přináší možnost urychlit analýzy, ušetřit rozpouštědla a to vše bez ztráty rozlišení a s velkým důrazem na minimální disperzi.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Obrazek_1_Agilent_1260_Infinity_II_s_Vialsamplerem_4399a06962/Altium-Obrazek-1-Agilent-1260-Infinity-II-s-Vialsamplerem.jpg" alt="Altium: Obrázek 1 - Agilent 1260 Infinity II s Vialsamplerem"/>
Zpětná kompatibilita s předchozími generacemi HPLC systémů je jeden ze zásadních požadavků našich uživatelů. Vývojové oddělení firmy Agilent Technologies si tento požadavek plně uvědomuje a proto při vývoji nových generací modulů klade na zpětnou kompatibilitu maximální důraz. U kapalinových chromatografů Agilent není žádný problém postupně upgradovat HPLC systém z roku 1995 novými moduly z roku 2016 a zároveň dosáhnout 100% kompatibility převáděných metod. Jedná se o jedinečnou zpětnou kompatibilitu, kterou Vám žádná jiná firma neposkytne.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Obrazek_2_Agilent_1260_Infinity_II_s_Multisamplerem_66b2b2f035/Altium-Obrazek-2-Agilent-1260-Infinity-II-s-Multisamplerem.jpg" alt="Altium: Obrázek 2 - Agilent 1260 Infinity II s Multisamplerem"/>
Jako názorný příklad této zpětné kompatibility může posloužit transfer klasické konvenční metody stanovení antihistaminik z kvartérního systému Agilent 1100 na kvartérní systém Agilent 1260 Infinity II. Ze srovnávacího chromatogramu je jasně patrné excelentní zachování rozlišení a retenčních čásů. Jak již bylo výše napsáno, tlakový rozsah až 600 bar umožňuje uživatelům analýzy také zkracovat a to bez ztráty rozlišení díky čemuž ušetří nejen čas, ale především rozpouštědla. Podrobněji je toto popsáno v aplikační nótě pod číslem <a href="https://lcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/5991_6914_EN_1f7a2e8bb2/5991-6914EN.pdf">5991-6914EN</a>, která je volně k dispozici na webových stránkách firmy Agilent Technologies. Podívejme se nyní trochu podrobněji co vše Vám generační obměna u jednotlivých modulů přináší.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Obrazek_3_Srovnani_retencnich_casu_a_rozliseni_fd6a6a8c03/Altium-Obrazek-3-Srovnani-retencnich-casu-a-rozliseni.jpg" alt="Altium: Obrázek 3 - Srovnání retenčních časů a rozlišení"/>
<h3>Čerpadla</h3>
Nová generace čerpadel doznala hned několika zajímavých inovací. Nově všechny typy čerpadel mohou využít integrovaného degasseru mobilní fáze. Díky této integraci dojde k redukci výšky celého systému což ocení především méně vzrostlí chromatografisté. Isokratické čerpadlo nově obsahuje integrovaný 3-kanálový přepínací ventil díky kterému můžete automatizovaně přepínat mezi 3 mobilními fázemi. Kvartérní čerpadla patří bepochyby k nejrozšířenějším a nejoblíbenějším typům čerpadel. Nová generace těchto čerpadel převzala celou řadu moderních technologických inovací od nejvyšší modelové řady 1290 Infinity II.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Obrazek_4_Agilent_1260_Infinity_II_Kvarterni_cerpadlo_b03de9b790/Altium-Obrazek-4-Agilent-1260-Infinity-II-Kvarterni-cerpadlo.jpg" alt="Altium: Obrázek 4 - Agilent 1260 Infinity II Kvartérní čerpadlo"/>
<h3>Autosamplery</h3>
S novou generací přichází řada novinek také u autosampleru. S ohledem na aplikační požadavky v kombinaci s množstvím analyzovaných vzorků, Vám nově můžeme nabídnout hned 2 nové produkty.
Nový Vialsampler je určený především pro standardní uživatele využívající klasické 2ml vialky. Externí oplach nástřikové jehly pro zajištění minimálního nežádoucího přenosu mezi jednotlivými analýzami je oproti předchozí generaci, která k oplachu využívala uživatelem definovanou vialku s rozpouštědlem, nově zajišťován externím rozpouštědlem díky čemuž je dosaženo daleko lepších hodnot pro tento klíčový parametr.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Obrazek_4_Agilent_1260_Infinity_II_Vialsampler_d7e2ab5c75/Altium-Obrazek-4-Agilent-1260-Infinity-II-Vialsampler.jpg" alt="Altium: Obrázek 5 - Agilent 1260 Infinity II Vialsampler"/>
Oproti předchozí generaci došlo k navýšení kapacity na 132 vialek, které jsou nově umístěny ve dvou samostatných zásobnících, umožňující uživatelům dodávat vialky na zásobníku také v průběhu běžících analýz. Zcela nový koncept doznalo chlazení vzorků. Firma Agilent Technologies u nové generace upouští od modulu, který zajišťoval cirkulaci vzduchu v autosampleru, a nově k chlazení vzorků využívá minikompresoru, který je umístěn přímo v modulu vialsampleru. Tento minikompresor je možné kdykoliv do netermostatované verze vialsampleru dodat a uživatel tak může flexibilně reagovat na vzniklý požadavek chlazení vzorků.
Největší novinkou u tohoto modulu je bezpochyby možnost integrovaného termosatu kolon. Jedná se o velice ekonomické řešení určené především pro uživatele, kteří nevyžadují ve svých metodách chladit chromatografické kolony. Termostat pojme až 2 chromatografické kolony a může být vybaven novou generací čtečky chromatografických kolon, která slouží jak ke sledování historie kolon, tak ji maximálně využijí také začínající chromatografisté.Identifikační systém kolon dokáže Vaši kolonu ochránit před aplikací nekompatibilních podmínek a zabránit tak mnohdy nevratnému poškození kolony.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Obrazek_4_Agilent_1260_Infinity_II_Vialsampler_s_otevrenym_integrovanym_termostatem_kolon_5d7e518e06/Altium-Obrazek-4-Agilent-1260-Infinity-II-Vialsampler-s-otevrenym-integrovanym-termostatem-kolon.jpg" alt="Altium: Obrázek 6 - Agilent 1260 Infinity II Vialsampler s otevřeným integrovaným termostatem kolon"/>
Kromě vialsampleru firma Agilent Technologies nabízí také sofistikovanější verzi autosampleru, která je určena pro chromatografisty, potýkající se s těmi nejnáročnějšími analytickými výzvami při nástřiku vzorku. Tento autosampler nese nově název Multisampler. Tato verze obsahuje celou řadu revolučních řešení, které z tohoto autosampleru dělají naprosto unikátní a nejflexibilnější autosampler na trhu.
Ve své základní konfiguraci disponuje kapacitou 108 vialek kterou je možné v případě potřeby rozšířit až na neuvěřitelných více jak 6000 pozic a to vše bez nutnosti rozšiřování autosampleru o další externí modul. Autosampler je určený jak pro klasické vialky tak mikrotitrační destičky. Díky unikátní možnosti zapojení dvou nezávislých jehel („Dual Needle“) můžete výrazně urychlit nástřik, oddělit od sebe vzorky standardů a vzroků nebo nastřikovat diametrálně rozdílné objemy bez manuálního zásahu do systému.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Obrazek_4_Agilent_1260_Infinity_II_Multisampler_43ed58a0ec/Altium-Obrazek-4-Agilent-1260-Infinity-II-Multisampler.jpg" alt="Altium: Obrázek 7 - Agilent 1260 Infinity II Multisampler"/>
<h3>Termostaty kolon</h3>
Mnoho změn doznal také termostat kolon. I zde došlo k přejmenování tohoto modulu a nově nese název Multicolumn Thermostat. Termostat funguje na principu Peltiera s možností chlazení a ohřevu bez nuceného oběhu vzduchu. V porovnání s předchozí generaci máte nově možnost připojit ke každé koloně vlastní předohřev mobilní fáze tzv. Quick-Connect Heat Exchangers. 
Kombinace novýho typu ventilu který umožňuje automatizovaně přepínat mezi čtyřmi chromatografickými kolonami, nové generace identifikačního systému kolon a dvou oddělených teplotních zón představuje nejflexibilnější řešení pro uživatele zabývající se vývojem chromatografických metod.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Obrazek_4_Agilent_1260_Infinity_II_Multikolonovy_termostat_kolon_e61438340c/Altium-Obrazek-4-Agilent-1260-Infinity-II-Multikolonovy-termostat-kolon.jpg" alt="Altium: Obrázek 8 Agilent 1260 Infinity II Multikolonový termostat kolon"/>
<h3>Detektory</h3>
Novou generaci UV a DAD detektorů spojuje jeden charakteristický prvek. Všechny detektory nově disponují maximální rychlostí sběru dat až 120 Hz. Pomineme-li fakt že se jedná o nejrychlejší detektory ve své třídě do 600 bar, umožňují Vám tyto detektory díky širokému rozsahu vlnových délek, velkému výběru průtočných cel, proměnlivé optické štěrbině a mnoha jiným důležitým parametrům, pokrýt kompletní aplikační požadavky v klasické chromatografii.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Obrazek_4_Agilent_1260_Infinity_II_DAD_detektor_8962058628/Altium-Obrazek-4-Agilent-1260-Infinity-II-DAD-detektor.jpg" alt="Altium: Obrázek 9 - Agilent 1260 Infinity II DAD detektor"/>
Kromě klasických UV a DAD detektorů nabizí nová generace Infinity II také celou řadu speciálních detektorů jako jsou například RI, FLD nebo ELSD detektory. Z této skupiny jsou fluorescenční detektory bezpochyby nejrozšířenější. Díky moderní xenonové flash lampě a největšímu rozsahu vlnových délek na trhu představují tyto detektory nejlepší volbu, jak pro rutinní laboratoře zabývající například stanovením polyaromatických uhlovodíků, tak pro vědecko-výzkumné laboratoře, které ocení především nejširší rozsah vlnových délek, který je nebude omezovat v žádné aplikaci. ELSD detektory se stále více dostávají do chromatografického povědomí a nahrazují refraktometrické detektory především díky výrazně větší citlivosti a možnosti využití gradientových profilů.
Nová generace 1260 Infinity II přináší do kategorie systémů s tlakovým limitem 600 bar celou řadu moderních technologický inovací. Díky tomu se systém 1260 Infinity II stává tou nejlepší volbou jak pro současné uživatele starších kapalinových chromatografů Agilent, tak pro nové potenciální uživatele kteří od HPLC systému očekávají především spolehlivost a robustnost.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Obrazek_4_Agilent_1260_Infinity_II_ELSD_detektor_946e50cca6/Altium-Obrazek-4-Agilent-1260-Infinity-II-ELSD-detektor.jpg" alt="Altium: Obrázek 10 - Agilent 1260 Infinity II ELSD detektor"/>

Agilent 1260 Infinity II: nová generace kapalinových chromatografů

Perzistence a bioakumulace. Dvě zásadní charakteristiky a dva hlavní důvody pro analýzu PFAS (per/polyfluoroalkylovaných) látek. PFAS látky jsou dnes již dobře známé průmyslově vyráběné syntetika, jejichž stále se zvyšující množství v životním prostředí vede celosvětově k postupnému zavádění regulací a legislativních limitů. Laboratoře ALS zajištují přesné, rychlé a spolehlivé akreditované analýzy širokého spektra PFAS látek, jejichž seznam, i rozsah testovaných matric, stále narůstá.
<blockquote>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/em_1_pfas_cz_cc960b9783/em_1_pfas_cz.pdf">PDF EnviroMail™ č.1 ke stažení</a></li>
<li>ALS Webinář St, 29.11.2023, 10:00 (CET): <a href="https://events.teams.microsoft.com/event/b0594525-d390-40c7-89eb-4ccf64eb54e9@485ca04e-6f74-4050-9764-cdb4bfa89c25">Problematika PFAS a jejich analýza v životním prostředí</a></li>
</ul>
</blockquote>
<h3>PFAS jak je známe…</h3>
Věčné kontaminanty (forever chemicals). Název, který se již, bohužel, vžil pro tuto skupinu syntetických látek, které je možné detekovat napříč všem složkám životního prostředí. Jedinečná chemická struktura PFAS látek (dnes je jich popsáno více než 5000) dává finálním průmyslovým produktům unikátní vlastnosti jako je termostabilita, dielektrické vlastnosti, nebo schopnost snižovat povrchové napětí. Díky tomu se PFAS používají v různých odvětvích průmyslu a jsou součástí celé řady produktů od mechanických součástek, elektroniky, protipožárních pěn, až po běžné produkty v našich domácnostech jako jsou kosmetické výrobky, obalové materiály, textilie nebo pánve. Vysoké koncentrace PFAS v různých složkách životního prostředí, tak i jejich dnes již známé nepříznivé účinky na zdraví člověka, vedou k stále častějším regulacím používání PFAS.
Nejznámějšími reprezentanty této skupiny jsou perfluoroktansulfonát (PFOS) a perfluoroktanová kyselina (PFOA), které byly mezi látkami zařazenými do <a href="https://lcms.cz/articles?search=Stockholmsk%C3%A1+%C3%BAmluva">Stockholmské úmluvy</a> v roce 2009, respektive 2019, v budoucnu jsou navrženy i další látky ze skupiny PFAS: perfluorohexansulfonát (PFHxS). ECHA (Evropská agentura pro chemické látky, European Chemical Agency) publikovala návrh na plán výrazného omezení PFAS v téměř všech odvětvích a v budoucnu připouští jejich používání jen v těch oborech, kde je nelze nahradit.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_PFAS_webinar_banner_0aa8a1daad/ALS-PFAS-webinar-banner.jpg" alt="ALS: Webinář: Problematika PFAS a jejich analýza v životním prostředí (29.11.2023)"/>
<h3>Legislativa a zaváděné regulace</h3>
Legislativní limity v pitné vodě ve většině členských zemí EU byly do nedávna stanoveny jen pro PFOS a PFOA. Od 1.1.2022 platí SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Ta udává přechodné období do 12. ledna 2026, kdy mají členské státy přijmout opatření nezbytná k zajištění toho, aby u vod určených k lidské spotřebě byly dodrženy hodnoty dvou ukazatelů pro PFAS a to „PFAS celkové“ a „suma PFAS“.
Pro sumu PFAS je stanoven limit 0.1 μg/l, který se týká 20 látek, označených hvězdičkou (*) v Tabulce 1. Pro parametr „PFAS celkové“ (limit 0.5 μg/l) budou technické pokyny teprve vypracovány a následně se členské státy budou moci rozhodnout, zda budou používat ukazatel „PFAS celkové“, ukazatel „suma PFAS“ nebo obojí.
<h4>Skupina: Perfluoroalkylkarboxylové kyseliny</h4>
<h5>Analyt / Zkratka / Standardní metoda (μg/l) / Nízko-limitní metoda (μg/l)</h5>
<ul>
<li>Perfluorobutanová kyselina / PFBA / 0.01 / 0.002</li>
<li>Perfluoro-3-methoxypropanová kyselina / PFMPA / 0.025 / 0.001</li>
<li>Perfluoropentanová kyselina / PFPeA / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluoro-4-methoxybutanová kyselina / PFMBA / 0.025 / 0.001</li>
<li>Perfluorohexanová kyselina / PFHxA / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Tetrafluoro-2-(heptafluoropropoxy) propanová kyselina / HFPO-DA / 0.02 / 0.001</li>
<li>Perfluoroheptanová kyselina / PFHpA / 0.01 / 0.0003</li>
<li>4,8-dioxa-3H-perfluorononanová kyselina / DONA / 0.01 / 0.002</li>
<li>7H-perfluoroheptanová kyselina / HPFHpA / 0.01 / 0.001</li>
<li>Perfluoroktanová kyselina / PFOA / 0.005 / 0.0003</li>
<li>Perfluoro-3,7-dimethyloktanová kyselina / P37DMOA / 0.01 / 0.001</li>
<li>Perfluorononanová kyselina / PFNA / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluorodekanová kyselina / PFDA / 0.01 / 0.0003</li>
<li>2H,2H,3H,3H-Perfluoroundekanová kyselina / H4PFUnDA / 0.02 / 0.0003</li>
<li>Perfluoroundekanová kyselina / PFUnDA / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perflurododekanová kyselina / PFDoDA / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluorotridekanová kyselina / PFTrDA / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluorotetradekanová kyselina / PFTeDA / 0.025 / 0.0003</li>
<li>Perfluorohexadekanová kyselina / PFHxDA / 0.05 / n.a.</li>
<li>Perfluorooktadekanová kyselina / PFOcDA / 0.05 / n.a.</li>
</ul>
<h4>Skupina: Perfluoroalkylsulfonové kyseliny</h4>
<h5>Analyt / Zkratka / Standardní metoda (μg/l) / Nízko-limitní metoda (μg/l)</h5>
<ul>
<li>Perfluoropropanesulfonová kyselina / PFPrS / 0.02 / 0.001</li>
<li>Perfluoro(2-ethoxyethane)sulfonová kyselina / PFEESA / 0.1 / 0.001</li>
<li>Perfluorobutansulfonová kyselina / PFBS* / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluoropentansulfonová kyselina / PFPeS / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluorohexansulfonová kyselina / PFHxS / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluoroheptansulfonová kyselina / PFHpS / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluoroktansulfonová kyselina / PFOS / 0.005 / 0.0003</li>
<li>n-Decafluoro-4-(pentafluoroethyl) cyclohexanesulfonová kyselina / PFECHS / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluorononansulfonová kyselina / PFNS / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluorodekansulfonová kyselina / PFDS / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluoroundekan sulfonová kyselina / PFUnDS / 0.01 / 0.001</li>
<li>Perfluorododekansulfonová kyselina / PFDoDS / 0.01 / 0.0003</li>
<li>Perfluorotridekan sulfonová kyselina / PFTrDS / 0.02 / 0.001</li>
</ul>
<h4>Skupina: Fluorotelomerní sulfonáty</h4>
<h5>Analyt / Zkratka / Standardní metoda (μg/l) / Nízko-limitní metoda (μg/l)</h5>
<ul>
<li>4:2 fluorotelomerní sulfonát / 4:2 FTS / 0.01 / 0.0003</li>
<li>6:2 fluorotelomerní sulfonát / 6:2 FTS / 0.01 / 0.0003</li>
<li>8:2 fluorotelomerní sulfonát / 8:2 FTS / 0.01 / 0.0003</li>
<li>10:2 fluorotelomerní sulfonát / 10:2 FTS / 0.01 / n.a.</li>
</ul>
<h4>Skupina: Perfluorované sulfonamidy</h4>
<h5>Analyt / Zkratka / Standardní metoda (μg/l) / Nízko-limitní metoda (μg/l)</h5>
<ul>
<li>N-methyl-perfluorooktansulfonamid / MeFOSA / 0.05 / 0.002</li>
<li>N-ethyl-perfluorooktansulfonamid / EtFOSA / 0.05 / 0.002</li>
</ul>
<h4>Skupina: Perfluorované sulfonamidy</h4>
<h5>Analyt / Zkratka / Standardní metoda (μg/l) / Nízko-limitní metoda (μg/l)</h5>
<ul>
<li>N-methyl perfluorooktan sulfonamidoethanol / MeFOSE / 0.025 / 0.002</li>
<li>N-ethyl perfluorooktan sulfonamidoethanol / EtFOSE / 0.025 / 0.002</li>
</ul>
<h4>Skupina: Deriváty perfluorooktansulfoamidooctové kyseliny</h4>
<h5>Analyt / Zkratka / Standardní metoda (μg/l) / Nízko-limitní metoda (μg/l)</h5>
<ul>
<li>perfluorooktan sulfonamidooctová kyselina / FOSAA / 0.01 / 0.001</li>
<li>N-Methyl perfluorooktan sulfonamidooctová kyselina / MeFOSAA / 0.01 / 0.001</li>
<li>N-Ethyl perfluorooktan sulfonamidooctová kyselina / EtFOSAA / 0.01 / 0.001</li>
</ul>
<h4>Skupina: Fluorotelomerní karboxylové kyseliny</h4>
<h5>Analyt / Zkratka / Standardní metoda (μg/l) / Nízko-limitní metoda (μg/l)</h5>
<ul>
<li>3-Perfluoropropyl propanová kyselina (3:3) / 3:3 FTCA / 0.1 / 0.0003</li>
<li>n-2-Perfluorohexyl ethanová kyselina (6:2) / 6:2 FTCA / 0.1 / 0.001</li>
<li>3-Perfluoropentyl propanová kyselina (5:3) / 5:3 FTCA / 0.02 / 0.001</li>
<li>2H-Perfluoro-2-oktenová kyselina (6:2) / 6:2 FTUCA / 0.02 / 0.001</li>
<li>3-Perfluoroheptyl propanová kyselina (7:3) / 7:3 FTCA / 0.02 / 0.0003</li>
<li>n-2-Perfluorooctyl ethanová kyselina (8:2) / 8:2 FTCA / 0.1 / 0.001</li>
<li>2H-Perfluoro-2-dekaenová kyselina (8:2) / 8:2 FTUCA / 0.02 / 0.001</li>
</ul>
<h4>Skupina: Chlorované perfluoralkylosulfonové kyseliny</h4>
<h5>Analyt / Zkratka / Standardní metoda (μg/l) / Nízko-limitní metoda (μg/l)</h5>
<ul>
<li>9-Chlorohexadekafluoro-3-oxanonan-1-sulfonová kyselina / 9Cl-PF3ONS / 0.01 / 0.001</li>
<li>11-Chloroeikosafluoro-3-oxaundekan-1-sulfonová kyselina / 11Cl-PF3OUdS / 0.01 / 0.002</li>
</ul>
*Analyty zahrnuté do součtu 20 PFAS v pitné vodě podle SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2184 ze 16. prosince 2020 o kvalitě vody určené pro lidskou spotřebu.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Czech_Republic_Pro_vice_INFO_kontaktujte_nase_odborniky_fe5c754e47/ALS-Czech-Republic-Pro-vice-INFO-kontaktujte-nase-odborniky.jpg" alt="ALS Czech Republic: Pro více INFO kontaktujte naše odborníky"/>

EnviroMail™ 01/Evropa: PFAS ve vodách: Rozsah analýz a současný stav legislativy

V týdnu od 20. listopadu na Vás čekají v oblasti kapalné fáze a především HPLC a LC/MS následující webináře.
<blockquote>
<h4><a href="https://www.lcms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4>
</blockquote>
<blockquote>
👉 Vyhledávejte a filtrujte více než 2 500 GC a LC webinářích.
</blockquote>
<h5>1. Bruker Daltonics: Transforming the User Experience with Real-time Quality Control for Metabolomics and Lipidomics</h5>
<ul>
<li>St, 22.11.2023, 11:00 (CET)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3185">Registrace</a></li>
</ul>
Webinář se zabývá významem kontroly kvality (QC) v metabolomice a lipidomice a představuje řešení společnosti Bruker pro sledování kvality dat během jejich získávání pomocí TASQ®.
<h5>2. Waters Corporation: Waters Electronic Biopharma Analytical Forum</h5>
<ul>
<li>St, 22.11.2023, 15:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3126">Registrace</a></li>
</ul>
Získejte více informací o nejnovějších poznatcích v analytické chemii a poslechněte si přednášky celé řady odborníků.
<h5>3. Metrohm: The power of LIMS: How to transform your laboratory into a fully integrated digital ecosystem</h5>
<ul>
<li>St, 22.11.2023, 16:00 CET</li>
<li><a href="https://lcms.cz/webinar/3205">Registrace</a></li>
</ul>
Na tomto webináři bude představen příkladný pracovní postup založený na bezproblémové integraci softwaru OMNIS a systému pro správu laboratorních informací od společnosti 1LIMS.

Webináře LabRulezLCMS týden 47/2023

Už pošesté za sebou se na seznam nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers, který zveřejnila společnost Clarivate Analytics ve Spojených státech amerických, dostal odborník na analýzu rostlinných hormonů <a href="https://lcms.cz/articles?search=Ondrej+novak">Ondřej Novák</a> z přírodovědecké fakulty. Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců se letos zařadilo pouze sedm odborníků z českých institucí. Seznam pro rok 2023 vznikl na základě analýzy publikací z let 2011 až 2022 podle databáze Web of Science.
„Být opakovaně v seznamu Highly Cited Researchers je velká pocta a uznání za práci, na které se ale nepodílím sám. Vědecký výzkum je společným dílem mnoha kolegů, kteří spolupracují a sdílejí své nápady a výsledky. Celý náš tým se věnuje základnímu výzkumu a pochopení, jak jsou rostlinné hormony zapojeny v regulaci růstu a vývoje rostlin. Věda je neustálý proces objevování a učení, který nikdy nekončí. Každý náš nový poznatek představuje pouze jeden malý dílek do skládačky, jak funguje svět rostlin, a zároveň otevírá další otázky. To mě inspiruje k dalšímu poznávání a objevování,“ říká Ondřej Novák.
Absolvent přírodovědecké fakulty Ondřej Novák studuje biosyntézu a metabolismus rostlinných hormonů za pomoci moderní hmotnostní spektrometrie. Zabývá se také vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou rostlinných hormonů. Dlouhodobě se věnuje využití nových moderních bioanalytických technik a zjednodušení extrakčních metod pro izolaci biologicky aktivních látek z komplexních biologických matric.
<a href="https://lcms.cz/companies/10">Akademie věd ČR</a> má na letošním seznamu nejcitovanějších vědců světa tři zástupce – Tomáše Jungwirtha, Jana Pergla a Petra Pyška. Na seznamu najdete také Dmitriye Chudakova z <a href="https://lcms.cz/companies/12">Masarykovy univerzity Brno</a>, Jiřího Jaromíra Klimeše z VUT Brno a Ladislava Krištoufka z Karlovy univerzity v Praze.
Mezi nejcitovanější vědce patří 6 849 výzkumnic a výzkumníků z více než 1 300 institucí z 67 zemí světa. Na prvním místě se umístily Spojené státy americké, druhé místo patří Číně. V letošním roce bylo uděleno 7 125 označení Highly Cited Researcher 2023. Počet ocenění převyšuje počet osob, které jej obdržely. Někteří výzkumníci totiž uspěli ve více než jedné oblasti výzkumu.
Systém hodnocení nejcitovanějších vědců se v letošním roce změnil. Analytici nejprve přezkoumali vysoce citované práce z posledního desetiletí a vytvořili předběžný seznam kandidátů. Poté byly použity vylepšené kvalitativní filtry k identifikaci publikačních anomálií včetně extrémní míry hyperautorství, nadměrné autocitace nebo neobvyklých vzorců skupinové citační aktivity. Tyto faktory se staly důvodem k vyřazení ze seznamu.

Ondřej Novák je už pošesté za sebou na seznamu nejcitovanějších vědců světa

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

PFAS

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Základním posláním společnosti ALS je pomáhat našim klientům se kvalifikovaně a informovaně rozhodovat tím, že poskytuje spolehlivá, konzistentní a reprodukovatelná laboratorní data. Zaručujeme spolehlivé výsledky, krátké dodací lhůty, nepřetržitý provoz, odbornou podporu a odběry vzorků.

ALS Czech Republic

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Univerzita Palackého v Olomouci je vysoká škola s dlouhou tradicí. Byla založena již v 16. století a je tak nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. V současnosti představuje moderní vzdělávací instituci se širokou nabídkou studijních oborů a bohatou vědeckou činností.

Univerzita Palackého v Olomouci

Firmu Waters založil v roce 1958 pan James Waters. Od té doby se společnost Waters specializuje na kapalinovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii. Divize TA Instruments působí na poli termální analýzy. V České republice je Waters zastoupen přímou pobočkou, která sídlí v Praze.

Ondřej Novák je už pošesté za sebou na seznamu nejcitovanějších vědců světa

Webináře LabRulezLCMS týden 47/2023

Konference Science Communication 2023 již v listopadu

EnviroMail™ 01/Evropa: PFAS ve vodách: Rozsah analýz a současný stav legislativy

AI demokratizuje přístup k informacím. Může přinést vědeckou revoluci

Agilent 1260 Infinity II: nová generace kapalinových chromatografů

Urychlete vývoj HPLC metody o 30 % (záznam CZ webináře)

Webináře LabRulezLCMS týden 46/2023

Nový zákon má ambici zlepšit pracovní podmínky pro vědce i spolupráci vědy a byznysu

Nejbližší akce

27. Škola hmotnostní spektrometrie 2026

Validace analytické metody a použití programu Excel - 2026

Altium Podzimní semináře na Moravě 2026

Webináře

Unlocking Lab Productivity: Automation Opportunities for LC/MS Laboratories

Comparison of biocompatible and inert UHPLC systems for LC-UV quantitation of large RNA

Next-Generation Pathogen Genomics: The Long-Read Advantage