A comparative study of aromatic content in pyrolysis oils from waste plastics and tires: Assessing common refinery methods

Vědecké články | 2024 | REFINE LabInstrumentace
GC, GCxGC, HPLC
Zaměření
Průmysl a chemie
Výrobce
Agilent Technologies, LECO

Shrnutí: Komparativní studie obsahu aromátů v pyrolýzních olejích z plastů a pneumatik — srovnání běžných rafinérských metod


Význam tématu
Pyrolýza odpadních plastů a pneumatik produkuje kapalné frakce, které mohou sloužit jako surovina pro petrochemii nebo jako paliva po vhodném upgradu. Obsah aromátů v těchto olejích je klíčový pro procesy jako steam cracking, kvalitu paliv (cetane number, smoke point) a plnění regulačních limitů (např. ASTM D1655 pro letecký petrolej). Analytická přesnost při stanovení aromátů proto přímo ovlivňuje rozhodnutí o dalším zpracování a ekonomické využitelnosti těchto produktů.
Cíle a přehled studie
Cílem studie bylo porovnat tři rutinně dostupné metody v rafinérských laboratořích pro stanovení aromátů v pyrolýzních olejích z odpadních polyolefinů (PE, PP) a ze šrotu pneumatik: Fluorescenční indikátorová adsorpce (FIA, ASTM D1319), HPLC s diferenčním refraktometrickým detektorem (HPLC-RI, EN 12916 / ASTM D6379/D6591) a komplexní dvoudimenzionální plynová chromatografie s FID (GC×GC-FID, ASTM D8396). Studie zahrnovala analýzu surových olejů, dělených destilací na naphtha/kerosen/gas oil, a produktů po hydrotreatmentu za různých podmínek. Pro interpretaci odchylek byly využity modelové sloučeniny a spiking experimenty.
Použitá metodika a instrumentace
  • FIA (ASTM D1319): posuvná adsorpční chromatografie na dlouhém Sloupcovém sloupci s barveným indikátorem; použitelná pro vzorky s bodem varu do ~315 °C.
  • HPLC-RI (EN 12916 / ASTM D6379/D6591): dvě reverzní/polární kolony (Zorbax NH2 + SB-CN) s n-heptanem jako mobilní fází a diferenčním RI detektorem; kalibrace mono-, di- a triaromátů pomocí o-xylenu, fluorenu a fenanthrenu (resp. někde 1-methylnaphthalene).
  • GC×GC-FID (ASTM D8396): Agilent 8890 GC s LECO QuadJet modulační jednotkou, primární středněpolární kolona (DB-17 ms) a sekundární nepolární kolona (DB-1 HT), FID detekce, korekce ploch podle efektivního počtu uhlíků (ECN).
  • Doplňkové postupy: frakční destilace Fischer HMS 500; hydrotreatment v laboratorním reaktoru se sulfided katalyzátorem; příprava saturátové frakce adsorpcí přes Ag‑SiO2 pro referenční stanovení aromátů u hluboce hydrotratovaných vzorků.
Hlavní výsledky a diskuse
  • FIA: metoda vykazovala významné chyby pro surové pyrolýzní oleje. Typické dieny (např. α,ω‑dieny, limonene, α‑terpinene) a řada heterokomponent byly FIA interpretovány jako aromáty, protože hranice mezi olefinickou a aromatickou zónou se rozplývala a aromatický pás nebyl jasně identifikovatelný. U některých kerosenů z pneumatik FIA přestřelila aromatický obsah až o desítky procent oproti GC×GC. FIA je navíc časově náročná a omezená na nízké destilační rozmezí (<315 °C).
  • HPLC‑RI: metoda je rychlejší, ale ukázala systematické zkreslení způsobené nejednotnou odpovědí jednotlivých aromatických struktur na RI detektor. Alkylbenzeny vykazovaly relativně jednotné odpovědi (≈86–100 % vs. o‑xylene), ale cykloaromatické struktury a aromatické olefiny měly výrazně vyšší odpověď — což vedlo k nadhodnocení monoaromátů. Naopak většina diaromátů (naphthalény, biphenyly) vykazovala nižší odpověď než fluorene (používaný standard podle EN12916), což způsobilo podhodnocení diaromátů. Použití 1‑methylnaphthalenu jako standardu (ASTM D6379) poskytlo lepší shodu s GC×GC pro některé vzorky. U triaromátů se navíc některé neplně kondenzované struktury mohou eluovat v diaromatické oblasti, což komplikuje kvantifikaci.
  • GC×GC‑FID: poskytla nejspolehlivější a nejbližší výsledky k referenčnímu odhadu aromátů (saturáty izolované adsorpcí) u hluboce hydrotratovaných vzorků bez olefinů a heteroatomů (rozdíly <5 %). Dvoudimenzionální separace umožnila rozlišit koeluce interferujících nasycených cykloalkánů, olefinů a heteroatomových sloučenin; uniformní odpověď FID (korekce ECN) redukovala systematické chyby RI. U některých gas‑oil vzorků z pneumatik došlo k mírnému nadhodnocení kvůli tetracykloalkánům koeluujícím do monoaromatické oblasti, avšak tato odchylka byla menší než u HPLC.
Přínosy a praktické využití metody
  • Pro komplexní a spolehlivé stanovení aromátů v pyrolýzních olejích (zejména u vzorků s vysokým obsahem olefinů a heteroatomů) je metodou volby GC×GC‑FID. Poskytuje nejpřesnější rozdělení do skupin a nejmenší systematické chyby.
  • HPLC‑RI lze využít jako rychlou screeningovou metodu pro frakce s nízkým obsahem interferentů, avšak je nutné zvolit správné standardy kalibrace (1‑methylnaphthalene vs. fluorene) a počítat s biasem u specifických struktur (cykloaromáty vs. alkylbenzeny).
  • FIA je nevhodná pro surové pyrolýzní oleje s vysokým obsahem dienů a heteroatomů; může být použitelná pouze pro hydrotratované, nízkovroucí a „čisté“ vzorky bez olefinů.
Budoucí trendy a možnosti využití
  • Širší nasazení GC‑VUV (ASTM D8519) a SFC (ASTM D5186/D8305) jako doplňkových technik; VUV nabízí selektivitu pro typy uhlovodíků, SFC umožní využití FID s rychlou separací.
  • Standardizace kalibrací HPLC‑RI přizpůsobených specifickému složení pyrolýzních olejů (výběr vhodných vzorových sloučenin pro mono/di/tri aromáty) zvýší spolehlivost výsledků.
  • Automatizace zpracování dat u GC×GC včetně chemometrie a databází pro rychlé přiřazování skupin umožní širší implementaci v průmyslových laboratořích navzdory časově náročnějším analýzám.
  • Mezilaboratorní studie a aktualizace norem pro materiály z odpadů (WPPO) budou důležité pro harmonizaci postupů v průmyslu upcyklace plastů a pneumatik.
Závěr
Studie jasně ukazuje, že pro validní stanovení aromátů v pyrolýzních olejích s komplexním složením je nejspolehlivějším nástrojem GC×GC‑FID. HPLC‑RI zůstává užitečnou, rychlejší alternativou, ale vyžaduje pečlivou volbu kalibračních standardů a známost biasů vůči konkrétním aromatickým strukturám. FIA je kvůli citlivosti na dieny a heterokomponenty a omezenému rozsahu varu nejméně vhodná pro surové pyrolýzní směsi. Výsledky mají praktický dopad na volbu analytického postupu při adaptaci pyrolýzních olejů pro rafinérské a petrochemické aplikace, stejně jako pro kontrolu shody s palivovými normami.
Reference
  • Dogu O., Pelucchi M., Van de Vijver R., Van Steenberge P.H.M., D’Hooge D.R., Cuoci A., et al. The chemistry of chemical recycling of solid plastic waste via pyrolysis and gasification: State-of-the-art, challenges, and future directions. Prog Energy Combust Sci 2021;84:100901.
  • Kusenberg M., Eschenbacher A., Delva L., De Meester S., Delikonstantis E., Stefanidis G.D., et al. Towards high-quality petrochemical feedstocks from mixed plastic packaging waste via advanced recycling: The past, present and future. Fuel Process Technol 2022;238:107474.
  • Kusenberg M., Eschenbacher A., Djokic M.R., Zayoud A., Ragaert K., De Meester S., et al. Opportunities and challenges for the application of post-consumer plastic waste pyrolysis oils as steam cracker feedstocks: To decontaminate or not to decontaminate? Waste Manag 2022;138:83–115.
  • Quek A., Balasubramanian R. Liquefaction of waste tires by pyrolysis for oil and chemicals—A review. J Anal Appl Pyrol 2013;101:1–16.
  • ASTM D8519. Standard Test Method for Determination of Hydrocarbon Types in Waste Plastic Process Oil Using Gas Chromatography with Vacuum Ultraviolet Absorption Spectroscopy Detection (GC‑VUV). ASTM; 2023.
  • ASTM D1319. Standard Test Method for Hydrocarbon Types in Liquid Petroleum Products by Fluorescent Indicator Adsorption. ASTM; 2020.
  • ASTM D6379. Standard Test Method for Determination of Aromatic Hydrocarbon Types in Aviation Fuels and Petroleum Distillates—HPLC with RI Detection. ASTM; 2021.
  • EN 12916. Petroleum Products — Determination of Aromatic Hydrocarbon Types in Middle Distillates — HPLC‑RI. CEN; 2019.
  • ASTM D8396. Standard Test Method for Determination of Hydrocarbon Types in Middle Distillates by Two‑Dimensional Gas Chromatography with FID (GC×GC‑FID). ASTM; 2022.
  • Striebich R.C., Shafer L.M., Adams R.K., West Z.J., DeWitt M.J., Zabarnick S. Hydrocarbon Group‑Type Analysis of Petroleum‑Derived and Synthetic Fuels Using Two‑Dimensional Gas Chromatography. Energy Fuels 2014;28(9):5696–706.
  • Vozka P., Kilaz G. How to obtain a detailed chemical composition for middle distillates via GC×GC‑FID without the need of GC×GC‑TOF/MS. Fuel 2019;247:368–77.
  • Straka P., Auersvald M., Vrtiška D., Kittel H., Šimáček P., Vozka P. Production of transportation fuels via hydrotreating of scrap tires pyrolysis oil. Chem Eng J 2023;460:141764.

Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.

PDF verze ke stažení a čtení
 

Podobná PDF

A comparative study of aromatic content in pyrolysis oils from waste plastics and tires: Assessing common refinery methods
Production of transportation fuels via hydrotreating of scrap tires pyrolysis oil
Production of secondary raw materials from the hydrotreating of plastic waste pyrolysis oils
Quantitative determination of olefins in pyrolysis oils from waste plastics and tires using selective adsorption by Ag–SiO2 followed by GC×GC-FID