GC, GCxGC, HPLC
ZaměřeníPrůmysl a chemie
VýrobceAgilent Technologies, LECO
Shrnutí: Komparativní studie obsahu aromátů v pyrolýzních olejích z plastů a pneumatik — srovnání běžných rafinérských metod
Význam tématu
Pyrolýza odpadních plastů a pneumatik produkuje kapalné frakce, které mohou sloužit jako surovina pro petrochemii nebo jako paliva po vhodném upgradu. Obsah aromátů v těchto olejích je klíčový pro procesy jako steam cracking, kvalitu paliv (cetane number, smoke point) a plnění regulačních limitů (např. ASTM D1655 pro letecký petrolej). Analytická přesnost při stanovení aromátů proto přímo ovlivňuje rozhodnutí o dalším zpracování a ekonomické využitelnosti těchto produktů.
Cíle a přehled studie
Cílem studie bylo porovnat tři rutinně dostupné metody v rafinérských laboratořích pro stanovení aromátů v pyrolýzních olejích z odpadních polyolefinů (PE, PP) a ze šrotu pneumatik: Fluorescenční indikátorová adsorpce (FIA, ASTM D1319), HPLC s diferenčním refraktometrickým detektorem (HPLC-RI, EN 12916 / ASTM D6379/D6591) a komplexní dvoudimenzionální plynová chromatografie s FID (GC×GC-FID, ASTM D8396). Studie zahrnovala analýzu surových olejů, dělených destilací na naphtha/kerosen/gas oil, a produktů po hydrotreatmentu za různých podmínek. Pro interpretaci odchylek byly využity modelové sloučeniny a spiking experimenty.
Použitá metodika a instrumentace
- FIA (ASTM D1319): posuvná adsorpční chromatografie na dlouhém Sloupcovém sloupci s barveným indikátorem; použitelná pro vzorky s bodem varu do ~315 °C.
- HPLC-RI (EN 12916 / ASTM D6379/D6591): dvě reverzní/polární kolony (Zorbax NH2 + SB-CN) s n-heptanem jako mobilní fází a diferenčním RI detektorem; kalibrace mono-, di- a triaromátů pomocí o-xylenu, fluorenu a fenanthrenu (resp. někde 1-methylnaphthalene).
- GC×GC-FID (ASTM D8396): Agilent 8890 GC s LECO QuadJet modulační jednotkou, primární středněpolární kolona (DB-17 ms) a sekundární nepolární kolona (DB-1 HT), FID detekce, korekce ploch podle efektivního počtu uhlíků (ECN).
- Doplňkové postupy: frakční destilace Fischer HMS 500; hydrotreatment v laboratorním reaktoru se sulfided katalyzátorem; příprava saturátové frakce adsorpcí přes Ag‑SiO2 pro referenční stanovení aromátů u hluboce hydrotratovaných vzorků.
- FIA: metoda vykazovala významné chyby pro surové pyrolýzní oleje. Typické dieny (např. α,ω‑dieny, limonene, α‑terpinene) a řada heterokomponent byly FIA interpretovány jako aromáty, protože hranice mezi olefinickou a aromatickou zónou se rozplývala a aromatický pás nebyl jasně identifikovatelný. U některých kerosenů z pneumatik FIA přestřelila aromatický obsah až o desítky procent oproti GC×GC. FIA je navíc časově náročná a omezená na nízké destilační rozmezí (<315 °C).
- HPLC‑RI: metoda je rychlejší, ale ukázala systematické zkreslení způsobené nejednotnou odpovědí jednotlivých aromatických struktur na RI detektor. Alkylbenzeny vykazovaly relativně jednotné odpovědi (≈86–100 % vs. o‑xylene), ale cykloaromatické struktury a aromatické olefiny měly výrazně vyšší odpověď — což vedlo k nadhodnocení monoaromátů. Naopak většina diaromátů (naphthalény, biphenyly) vykazovala nižší odpověď než fluorene (používaný standard podle EN12916), což způsobilo podhodnocení diaromátů. Použití 1‑methylnaphthalenu jako standardu (ASTM D6379) poskytlo lepší shodu s GC×GC pro některé vzorky. U triaromátů se navíc některé neplně kondenzované struktury mohou eluovat v diaromatické oblasti, což komplikuje kvantifikaci.
- GC×GC‑FID: poskytla nejspolehlivější a nejbližší výsledky k referenčnímu odhadu aromátů (saturáty izolované adsorpcí) u hluboce hydrotratovaných vzorků bez olefinů a heteroatomů (rozdíly <5 %). Dvoudimenzionální separace umožnila rozlišit koeluce interferujících nasycených cykloalkánů, olefinů a heteroatomových sloučenin; uniformní odpověď FID (korekce ECN) redukovala systematické chyby RI. U některých gas‑oil vzorků z pneumatik došlo k mírnému nadhodnocení kvůli tetracykloalkánům koeluujícím do monoaromatické oblasti, avšak tato odchylka byla menší než u HPLC.
- Pro komplexní a spolehlivé stanovení aromátů v pyrolýzních olejích (zejména u vzorků s vysokým obsahem olefinů a heteroatomů) je metodou volby GC×GC‑FID. Poskytuje nejpřesnější rozdělení do skupin a nejmenší systematické chyby.
- HPLC‑RI lze využít jako rychlou screeningovou metodu pro frakce s nízkým obsahem interferentů, avšak je nutné zvolit správné standardy kalibrace (1‑methylnaphthalene vs. fluorene) a počítat s biasem u specifických struktur (cykloaromáty vs. alkylbenzeny).
- FIA je nevhodná pro surové pyrolýzní oleje s vysokým obsahem dienů a heteroatomů; může být použitelná pouze pro hydrotratované, nízkovroucí a „čisté“ vzorky bez olefinů.
- Širší nasazení GC‑VUV (ASTM D8519) a SFC (ASTM D5186/D8305) jako doplňkových technik; VUV nabízí selektivitu pro typy uhlovodíků, SFC umožní využití FID s rychlou separací.
- Standardizace kalibrací HPLC‑RI přizpůsobených specifickému složení pyrolýzních olejů (výběr vhodných vzorových sloučenin pro mono/di/tri aromáty) zvýší spolehlivost výsledků.
- Automatizace zpracování dat u GC×GC včetně chemometrie a databází pro rychlé přiřazování skupin umožní širší implementaci v průmyslových laboratořích navzdory časově náročnějším analýzám.
- Mezilaboratorní studie a aktualizace norem pro materiály z odpadů (WPPO) budou důležité pro harmonizaci postupů v průmyslu upcyklace plastů a pneumatik.
Studie jasně ukazuje, že pro validní stanovení aromátů v pyrolýzních olejích s komplexním složením je nejspolehlivějším nástrojem GC×GC‑FID. HPLC‑RI zůstává užitečnou, rychlejší alternativou, ale vyžaduje pečlivou volbu kalibračních standardů a známost biasů vůči konkrétním aromatickým strukturám. FIA je kvůli citlivosti na dieny a heterokomponenty a omezenému rozsahu varu nejméně vhodná pro surové pyrolýzní směsi. Výsledky mají praktický dopad na volbu analytického postupu při adaptaci pyrolýzních olejů pro rafinérské a petrochemické aplikace, stejně jako pro kontrolu shody s palivovými normami.
Reference
- Dogu O., Pelucchi M., Van de Vijver R., Van Steenberge P.H.M., D’Hooge D.R., Cuoci A., et al. The chemistry of chemical recycling of solid plastic waste via pyrolysis and gasification: State-of-the-art, challenges, and future directions. Prog Energy Combust Sci 2021;84:100901.
- Kusenberg M., Eschenbacher A., Delva L., De Meester S., Delikonstantis E., Stefanidis G.D., et al. Towards high-quality petrochemical feedstocks from mixed plastic packaging waste via advanced recycling: The past, present and future. Fuel Process Technol 2022;238:107474.
- Kusenberg M., Eschenbacher A., Djokic M.R., Zayoud A., Ragaert K., De Meester S., et al. Opportunities and challenges for the application of post-consumer plastic waste pyrolysis oils as steam cracker feedstocks: To decontaminate or not to decontaminate? Waste Manag 2022;138:83–115.
- Quek A., Balasubramanian R. Liquefaction of waste tires by pyrolysis for oil and chemicals—A review. J Anal Appl Pyrol 2013;101:1–16.
- ASTM D8519. Standard Test Method for Determination of Hydrocarbon Types in Waste Plastic Process Oil Using Gas Chromatography with Vacuum Ultraviolet Absorption Spectroscopy Detection (GC‑VUV). ASTM; 2023.
- ASTM D1319. Standard Test Method for Hydrocarbon Types in Liquid Petroleum Products by Fluorescent Indicator Adsorption. ASTM; 2020.
- ASTM D6379. Standard Test Method for Determination of Aromatic Hydrocarbon Types in Aviation Fuels and Petroleum Distillates—HPLC with RI Detection. ASTM; 2021.
- EN 12916. Petroleum Products — Determination of Aromatic Hydrocarbon Types in Middle Distillates — HPLC‑RI. CEN; 2019.
- ASTM D8396. Standard Test Method for Determination of Hydrocarbon Types in Middle Distillates by Two‑Dimensional Gas Chromatography with FID (GC×GC‑FID). ASTM; 2022.
- Striebich R.C., Shafer L.M., Adams R.K., West Z.J., DeWitt M.J., Zabarnick S. Hydrocarbon Group‑Type Analysis of Petroleum‑Derived and Synthetic Fuels Using Two‑Dimensional Gas Chromatography. Energy Fuels 2014;28(9):5696–706.
- Vozka P., Kilaz G. How to obtain a detailed chemical composition for middle distillates via GC×GC‑FID without the need of GC×GC‑TOF/MS. Fuel 2019;247:368–77.
- Straka P., Auersvald M., Vrtiška D., Kittel H., Šimáček P., Vozka P. Production of transportation fuels via hydrotreating of scrap tires pyrolysis oil. Chem Eng J 2023;460:141764.
Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.