GC/MSD, HPLC, GC
ZaměřeníPrůmysl a chemie
VýrobceThermo Fisher Scientific
Komplexní kvantitativní studie hydrodeoxygenace slámového bio-oleje nad sulfidem NiMo: shrnutí
Význam tématu
Hydrotreatment (hydrodeoxygenace, HDO) pyrolyzních bio-olí je klíčová pro přeměnu biomasou získaných tekutých produktů na rafinériím kompatibilní suroviny a pokročilé biopaliva. HDO s použitím sulfided katalyzátorů představuje kompromis mezi účinností a odolností vůči síře; přesto je detailní kvantitativní pochopení změn na molekulární úrovni nedostatečné. Studie rozebíraného článku poskytuje rozsáhlou kvantifikaci složek bio-oleje a produktů HDO, což je nezbytné pro cílený vývoj katalyzátorů a optimalizaci procesu s ohledem na kvalitu produktů a spotřebu vodíku.
Cíle a přehled studie
Cílem bylo kvantitativně sledovat osud jednotlivých nízkomolekulárních kyslíkatých látek a vzniklých uhlovodíků při jednoetapovém HDO slámového bio-oleje (ablative fast pyrolysis) nad sulfided NiMo/Al2O3. Autoři zkoumali široké spektrum podmínek (teplota 240–360 °C, tlak 2–8 MPa) a kombinovali selektivní GC-MS kvantifikaci volatilých látek (přímá i nepřímá kvantifikace), s funkcionalitně-specifickými metodami (CAN, Faix, Folin−Ciocalteu) pro doplnění informací o nevolatilních frakcích.
Použitá metodika a postupy
- Surovina: slámový bio-olej z ablativní rychlé pyrolýzy (wheat/barley 1:1), kondenzovaný a spontánně rozdělený na organickou a vodnou fázi. - Předúprava: filtrace, dopování 0,5 wt % dimethyl disulfidem (DMDS) pro udržení sulfidace katalyzátoru. - Reaktor: kontinuální pevné lůžko; katalyzátor sulfided NiMo/Al2O3 (5.5 wt % NiO, 28.3 wt % MoO3); WHSV 1 h−1; H2 průtok 90 L·h−1. - Experimentální režimy: série T/4 (T = 240–350 °C při konstantním 4 MPa) a T/P (T = 300–360 °C při 2–8 MPa). - Analytika: GC-MS (Thermo Focus GC + DSQ, EI 70 eV, full scan 20–500 Da, kolona ZB-5MSi) s interními standardy; přímé kalibrace pro 115 sloučenin (6-bodové křivky), ~140 sloučenin kvantifikováno nepřímo podle strukturální podobnosti. - Funkční analýzy: CAN (potenciometrická titrace, Metrohm 716 DMS Titrino) pro karboxylové kyseliny; Faix metoda (oximace a reverzní titrace) pro karbonyly; Folin−Ciocalteu pro celkové fenoly (galová kyselina jako standard).
Použitá instrumentace
- GC-MS: Thermo Fisher Focus GC s autoinjektorem AI 3000 a DSQ mass spektrometrem; kolona ZB-5MSi (30 m), injekce 1 µL, split 1:20; program 32 °C až 300 °C.
- Interní standardy: 1-butoxypropan-2-ol a 2-naphthaldehyd; přípravné rozpouštědla: acetone/n-butanol atd.
- Katalytický reaktor: kontinuální pevné lůžko se sulfided NiMo/Al2O3; DMDS jako zdroj síry.
- Titrace CAN: Metrohm 716 DMS Titrino; Faix: oximace s hydroxylaminem v DMSO následné titrace; Folin−Ciocalteu: UV–vis měření při 765 nm (Shimadzu UV-1800).
Hlavní výsledky a diskuse
- Kvantifikace: v organické fázi bylo přímo kvantifikováno 115 látek, dalších ~140 nepřímo; v nejlepším produktu (360 °C, 8 MPa) bylo GC-MS identifikováno >50 wt % volatillních složek, ve vstupním bio-oleji ~32 %. - Rozdělení fází: některé kyslíkaté sloučeniny (např. kyseliny, benzendioly) se při HDO přesouvaly do vodné fáze, proto je zásadní analyzovat obě fáze, jinak by se jejich zbytkové množství přehlédlo. - Reaktivita funkčních skupin: nejsenzitivnější byly aldehydy (zmizely při nejmírnějších podmínkách). Ketony a alkoholy byly méně reaktivní (kompletní odstranění až při vyšších T/P). Karboxylové kyseliny začaly reagovat >~260–290 °C, avšak kompletní odstranění vyžadovalo nejtvrdší podmínky (360 °C, 8 MPa). Fenoly byly nejméně reaktivní; monoalkylované fenoly (ortho-substituce) vykazovaly nižší reaktivitu kvůli sterickému brždění. - Pyrolytická ligninová frakce: pod vyšší závažností se zvyšoval podíl propylfenolů (např. 4-propylfenol), což autoři připisují rozkladu pyrolytického ligninu a následné deoxygenaci vzniklých fragmentů. - Vznik uhlovodíků: dekaboxylace/dekarbonylace vyšších kyselin vedla k C15/C17 n-alkanům; n-alkany až do C32 byly detekovány, při vysoké teplotě se objevila i jejich izomerizace a krakování. - Porovnání metod: CAN, Faix a GC-MS poskytly komplementární informace; pod vysokou závažností si Faix a GC-MS souhlasily (poměr ~100 %), CAN ukázal, že ~65–75 % titrovaných kyselin pocházelo z GC-MS detekovaných volatilních kyselin (většinou C2–C3). - Optimalizace podmínek: jednoetapové HDO při 340 °C a 4 MPa bylo identifikováno jako optimální kompromis mezi vysokým stupněm deoxygenace a minimální hydrogenací aromatických kruhů (tedy nižší spotřebou H2), což činí produkty vhodnějšími pro následné ko-procesování v rafinérii.
Přínosy a praktické využití metody
- Studium poskytuje detailní molekulární mapu změn při HDO skutečného slámového bio‑oleje nad sulfided katalyzátorem, užitečnou pro vývoj selektivnějších katalyzátorů (zejména pro efektivní odstranění karboxylových skupin). - Identifikuje ekonomicky příznivý provozní bod (340 °C, 4 MPa) s nižší spotřebou vodíku a produkty kompatibilními s rafinérním zpracováním. - Metodika kombinující GC‑MS s funkcionalitními analytickými metodami (CAN, Faix, FC) slouží jako robustní protokol pro kvantitativní hodnocení HDO procesů.
Budoucí trendy a možnosti využití
- Další optimalizace sulfided NiMo katalyzátorů (podpora, složení) zaměřená na selektivitu vůči kyselinám a dlouhodobou stabilitu.
- Vícefázové nebo vícestupňové strategie pro dosažení vyšší deoxygenace s kontrolou hydrogenace aromátů a nižší spotřebou H2.
- Detailnější studium nevolatilních frakcí (pyrolytický lignin, huminy) a jejich vlivu na deoxygenační kinetiku a tvoření meziproduktů.
- Integrované hodnocení ekonomiky a uhlíkové stopy (H2 zdroj), včetně využití obnovitelného vodíku.
Závěr
Autoři poskytli první rozsáhlou kvantitativní mapu průběhu HDO slámového bio‑oleje nad sulfided NiMo katalyzátorem, propojující molekulární kvantifikaci s funkčními analytickými metodami. Z výsledků plyne, že jednoetapové HDO při 340 °C a 4 MPa nabízí příznivý kompromis mezi kvalitou produktu a udržitelností spotřeby vodíku a že klíčovým směrem dalšího vývoje je zlepšení odstraňování karboxylových funkcí a řešení nevolatilních ligninických frakcí.
Reference
- Bridgwater AV. Review of fast pyrolysis of biomass and product upgrading. Biomass Bioenergy 2012, 38, 68–94.
- Mohan D, Pittman CU, Steele PH. Pyrolysis of wood/biomass for bio-oil: a critical review. Energy Fuels 2006, 20(3), 848–889.
- Mortensen PM et al. A review of catalytic upgrading of bio-oil to engine fuels. Appl. Catal., A 2011, 407, 1–19.
- Bi Y et al. Compositional changes during hydrodeoxygenation of biomass pyrolysis oil. Energy Fuels 2014, 28(4), 2571–2580.
- Staš M et al. Overview of analytical methods used for chemical characterization of pyrolysis bio-oil. Energy Fuels 2014, 28(1), 385–402.
- Elliott DC et al. Catalytic hydroprocessing of fast pyrolysis bio-oil from pine sawdust. Energy Fuels 2012, 26(6), 3891–3896.
- de Miguel Mercader F et al. Competition between hydrotreating and polymerization reactions during pyrolysis oil hydrodeoxygenation. AIChE J. 2011, 57, 3160–3170.
- de Miguel Mercader F et al. Hydrodeoxygenation of pyrolysis oil fractions: process understanding and quality assessment. Energy Environ. Sci. 2011, 4(3), 985–997.
- Elliott DC et al. Hydrocarbon liquid production via catalytic hydroprocessing of phenolic oils fractionated from fast pyrolysis. ACS Sustainable Chem. Eng. 2015, 3(5), 892–902.
- Nowakowski DJ et al. Lignin fast pyrolysis: results from an international collaboration. J. Anal. Appl. Pyrolysis 2010, 88(1), 53–72.
- Elliott DC et al. Catalytic Hydroprocessing of Biomass Fast Pyrolysis Bio-oil to Produce Hydrocarbon Products. Environ. Prog. Sustainable Energy 2009, 28, 441–449.
- Routray K, Barnett KJ, Huber GW. Hydrodeoxygenation of pyrolysis oils. Energy Technol. 2017, 5(1), 80–93.
- Stankovikj F et al. Evolution of Functional Groups during Pyrolysis Oil Upgrading. Energy Fuels 2017, 31(8), 8300–8316.
- Sanna A et al. Hydrodeoxygenation of the aqueous fraction of bio-oil with Ru/C and Pt/C catalysts. Appl. Catal., B 2015, 165, 446–456.
- Ferrell JR et al. Standardization of chemical analytical techniques for pyrolysis bio-oil. Biofuels, Bioprod. Biorefin. 2016, 10(5), 496–507.
- Christensen E et al. Acid Number Determination of Pyrolysis Bio-oils using Potentiometric Titration: LAP; NREL 2016.
- Black S et al. Determination of Carbonyls in Pyrolysis Bio-oils by Potentiometric Titration. Faix Method. LAP; NREL 2016.
- Rover MR, Brown RC. Quantification of total phenols in bio-oil using the Folin−Ciocalteu method. J. Anal. Appl. Pyrolysis 2013, 104, 366–371.
- Patel M, Kumar A. Production of renewable diesel through the hydroprocessing of lignocellulosic biomass-derived bio-oil: A review. Renew. Sust. Energy Rev. 2016, 58, 1293–1307.
- Romero Y et al. Hydrodeoxygenation of 2-ethylphenol as a model compound over sulfided Mo-based catalysts. Appl. Catal., B 2010, 98(3), 213–223.
- Hellinger M et al. Catalytic hydrodeoxygenation of guaiacol over platinum supported on metal oxides and zeolites. Appl. Catal., A 2015, 490, 181–192.
- Wang H, Male J, Wang Y. Recent advances in hydrotreating of pyrolysis bio-oil and its oxygen-containing model compounds. ACS Catal. 2013, 3(5), 1047–1070.
- French RJ et al. Evaluate Impact of Catalyst Type on Oil Yield and Hydrogen Consumption from Mild Hydrotreating. Energy Fuels 2014, 28, 3086–3095.
- Zacher AH et al. Pyrolysis of woody residue feedstocks: upgrading of bio-oils from mountain-pine-beetle-killed trees and hog fuel. Energy Fuels 2014, 28(12), 7510–7516.
- Auersvald M et al. Hydrotreatment of straw bio-oil from ablative fast pyrolysis to produce suitable refinery intermediates. Fuel 2019, 238, 98–110.
- Schulzke T, Conrad S, Westermeyer J. Ablative Flash Pyrolysis of Straw—Conversion Process and Valorization Options. 2015.
- Yoshimura Y et al. Influences of oxygen-containing substances on deactivation of sulfided molybdate catalysts. Appl. Catal. 1991, 73(1), 55–63.
- Michailof C et al. Quantitative and qualitative analysis of hemicellulose, cellulose and lignin bio-oils by GC×GC–TOFMS. J. Chromatogr. A 2014, 1369, 147–160.
- Stankovikj F et al. Quantification of bio-oil functional groups and evidences of the presence of pyrolytic humins. Energy Fuels 2016, 30(8), 6505–6524.
- Gunawan R et al. Upgrading of bio-oil into advanced biofuels and chemicals. Part I. Transformation of GC-detectable light species during hydrotreatment using Pd/C. Fuel 2013, 111, 709–717.
- Elliott DC. Historical developments in hydroprocessing bio-oils. Energy Fuels 2007, 21(3), 1792–1815.
- Zacher AH et al. A review and perspective of recent bio-oil hydrotreating research. Green Chem. 2014, 16(2), 491–515.
- Chaiwat W et al. Importance of holdup of heavy species during hydrotreatment of bio-oil in a continuous packed-bed reactor. Fuel 2013, 112, 302–310.
- Laurent E, Delmon B. Study of the hydrodeoxygenation of carbonyl, carboxylic and guaiacyl groups over sulfided catalysts. Appl. Catal., A 1994, 109(1), 77–96.
- Stankovikj F et al. Characterization of the Water-Soluble Fraction of Woody Biomass Pyrolysis Oils. Energy Fuels 2017, 31(2), 1650–1664.
- Gevert B et al. Kinetics of the HDO of methyl-substituted phenols. Appl. Catal. 1987, 31(1), 119–131.
- Bunch AY, Ozkan US. Reaction network of benzofuran hydrodeoxygenation over Ni–Mo/Al2O3. J. Catal. 2002, 206(2), 177–187.
- Elliott DC, Neuenschwander GG. Liquid fuels by low-severity hydrotreating of biocrude. In Developments in Thermochemical Biomass Conversion; 1997.
- Joseph J et al. Compositional changes to low water content bio-oils during aging: NMR, GC/MS, LC/MS study. Energy Fuels 2016, 30(6), 4825–4840.
- Patil SK et al. Comparison of structural features of humins formed catalytically from glucose, fructose, and HMF. Energy Fuels 2012, 26(8), 5281–5293.
- Everette JD et al. Thorough study of reactivity of various compound classes toward the Folin−Ciocalteu reagent. J. Agric. Food Chem. 2010, 58(14), 8139–8144.
Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.