Quantitative Study of Straw Bio-oil Hydrodeoxygenation over a Sulfided NiMo Catalyst

Vědecké články | 2019 | REFINE LabInstrumentace
GC/MSD, HPLC, GC
Zaměření
Průmysl a chemie
Výrobce
Thermo Fisher Scientific

Komplexní kvantitativní studie hydrodeoxygenace slámového bio-oleje nad sulfidem NiMo: shrnutí


Význam tématu

Hydrotreatment (hydrodeoxygenace, HDO) pyrolyzních bio-olí je klíčová pro přeměnu biomasou získaných tekutých produktů na rafinériím kompatibilní suroviny a pokročilé biopaliva. HDO s použitím sulfided katalyzátorů představuje kompromis mezi účinností a odolností vůči síře; přesto je detailní kvantitativní pochopení změn na molekulární úrovni nedostatečné. Studie rozebíraného článku poskytuje rozsáhlou kvantifikaci složek bio-oleje a produktů HDO, což je nezbytné pro cílený vývoj katalyzátorů a optimalizaci procesu s ohledem na kvalitu produktů a spotřebu vodíku.
Cíle a přehled studie

Cílem bylo kvantitativně sledovat osud jednotlivých nízkomolekulárních kyslíkatých látek a vzniklých uhlovodíků při jednoetapovém HDO slámového bio-oleje (ablative fast pyrolysis) nad sulfided NiMo/Al2O3. Autoři zkoumali široké spektrum podmínek (teplota 240–360 °C, tlak 2–8 MPa) a kombinovali selektivní GC-MS kvantifikaci volatilých látek (přímá i nepřímá kvantifikace), s funkcionalitně-specifickými metodami (CAN, Faix, Folin−Ciocalteu) pro doplnění informací o nevolatilních frakcích.
Použitá metodika a postupy

- Surovina: slámový bio-olej z ablativní rychlé pyrolýzy (wheat/barley 1:1), kondenzovaný a spontánně rozdělený na organickou a vodnou fázi. - Předúprava: filtrace, dopování 0,5 wt % dimethyl disulfidem (DMDS) pro udržení sulfidace katalyzátoru. - Reaktor: kontinuální pevné lůžko; katalyzátor sulfided NiMo/Al2O3 (5.5 wt % NiO, 28.3 wt % MoO3); WHSV 1 h−1; H2 průtok 90 L·h−1. - Experimentální režimy: série T/4 (T = 240–350 °C při konstantním 4 MPa) a T/P (T = 300–360 °C při 2–8 MPa). - Analytika: GC-MS (Thermo Focus GC + DSQ, EI 70 eV, full scan 20–500 Da, kolona ZB-5MSi) s interními standardy; přímé kalibrace pro 115 sloučenin (6-bodové křivky), ~140 sloučenin kvantifikováno nepřímo podle strukturální podobnosti. - Funkční analýzy: CAN (potenciometrická titrace, Metrohm 716 DMS Titrino) pro karboxylové kyseliny; Faix metoda (oximace a reverzní titrace) pro karbonyly; Folin−Ciocalteu pro celkové fenoly (galová kyselina jako standard).
Použitá instrumentace

  • GC-MS: Thermo Fisher Focus GC s autoinjektorem AI 3000 a DSQ mass spektrometrem; kolona ZB-5MSi (30 m), injekce 1 µL, split 1:20; program 32 °C až 300 °C.
  • Interní standardy: 1-butoxypropan-2-ol a 2-naphthaldehyd; přípravné rozpouštědla: acetone/n-butanol atd.
  • Katalytický reaktor: kontinuální pevné lůžko se sulfided NiMo/Al2O3; DMDS jako zdroj síry.
  • Titrace CAN: Metrohm 716 DMS Titrino; Faix: oximace s hydroxylaminem v DMSO následné titrace; Folin−Ciocalteu: UV–vis měření při 765 nm (Shimadzu UV-1800).

Hlavní výsledky a diskuse

- Kvantifikace: v organické fázi bylo přímo kvantifikováno 115 látek, dalších ~140 nepřímo; v nejlepším produktu (360 °C, 8 MPa) bylo GC-MS identifikováno >50 wt % volatillních složek, ve vstupním bio-oleji ~32 %. - Rozdělení fází: některé kyslíkaté sloučeniny (např. kyseliny, benzendioly) se při HDO přesouvaly do vodné fáze, proto je zásadní analyzovat obě fáze, jinak by se jejich zbytkové množství přehlédlo. - Reaktivita funkčních skupin: nejsenzitivnější byly aldehydy (zmizely při nejmírnějších podmínkách). Ketony a alkoholy byly méně reaktivní (kompletní odstranění až při vyšších T/P). Karboxylové kyseliny začaly reagovat >~260–290 °C, avšak kompletní odstranění vyžadovalo nejtvrdší podmínky (360 °C, 8 MPa). Fenoly byly nejméně reaktivní; monoalkylované fenoly (ortho-substituce) vykazovaly nižší reaktivitu kvůli sterickému brždění. - Pyrolytická ligninová frakce: pod vyšší závažností se zvyšoval podíl propylfenolů (např. 4-propylfenol), což autoři připisují rozkladu pyrolytického ligninu a následné deoxygenaci vzniklých fragmentů. - Vznik uhlovodíků: dekaboxylace/dekarbonylace vyšších kyselin vedla k C15/C17 n-alkanům; n-alkany až do C32 byly detekovány, při vysoké teplotě se objevila i jejich izomerizace a krakování. - Porovnání metod: CAN, Faix a GC-MS poskytly komplementární informace; pod vysokou závažností si Faix a GC-MS souhlasily (poměr ~100 %), CAN ukázal, že ~65–75 % titrovaných kyselin pocházelo z GC-MS detekovaných volatilních kyselin (většinou C2–C3). - Optimalizace podmínek: jednoetapové HDO při 340 °C a 4 MPa bylo identifikováno jako optimální kompromis mezi vysokým stupněm deoxygenace a minimální hydrogenací aromatických kruhů (tedy nižší spotřebou H2), což činí produkty vhodnějšími pro následné ko-procesování v rafinérii.
Přínosy a praktické využití metody

- Studium poskytuje detailní molekulární mapu změn při HDO skutečného slámového bio‑oleje nad sulfided katalyzátorem, užitečnou pro vývoj selektivnějších katalyzátorů (zejména pro efektivní odstranění karboxylových skupin). - Identifikuje ekonomicky příznivý provozní bod (340 °C, 4 MPa) s nižší spotřebou vodíku a produkty kompatibilními s rafinérním zpracováním. - Metodika kombinující GC‑MS s funkcionalitními analytickými metodami (CAN, Faix, FC) slouží jako robustní protokol pro kvantitativní hodnocení HDO procesů.
Budoucí trendy a možnosti využití

  • Další optimalizace sulfided NiMo katalyzátorů (podpora, složení) zaměřená na selektivitu vůči kyselinám a dlouhodobou stabilitu.
  • Vícefázové nebo vícestupňové strategie pro dosažení vyšší deoxygenace s kontrolou hydrogenace aromátů a nižší spotřebou H2.
  • Detailnější studium nevolatilních frakcí (pyrolytický lignin, huminy) a jejich vlivu na deoxygenační kinetiku a tvoření meziproduktů.
  • Integrované hodnocení ekonomiky a uhlíkové stopy (H2 zdroj), včetně využití obnovitelného vodíku.

Závěr

Autoři poskytli první rozsáhlou kvantitativní mapu průběhu HDO slámového bio‑oleje nad sulfided NiMo katalyzátorem, propojující molekulární kvantifikaci s funkčními analytickými metodami. Z výsledků plyne, že jednoetapové HDO při 340 °C a 4 MPa nabízí příznivý kompromis mezi kvalitou produktu a udržitelností spotřeby vodíku a že klíčovým směrem dalšího vývoje je zlepšení odstraňování karboxylových funkcí a řešení nevolatilních ligninických frakcí.
Reference

  1. Bridgwater AV. Review of fast pyrolysis of biomass and product upgrading. Biomass Bioenergy 2012, 38, 68–94.
  2. Mohan D, Pittman CU, Steele PH. Pyrolysis of wood/biomass for bio-oil: a critical review. Energy Fuels 2006, 20(3), 848–889.
  3. Mortensen PM et al. A review of catalytic upgrading of bio-oil to engine fuels. Appl. Catal., A 2011, 407, 1–19.
  4. Bi Y et al. Compositional changes during hydrodeoxygenation of biomass pyrolysis oil. Energy Fuels 2014, 28(4), 2571–2580.
  5. Staš M et al. Overview of analytical methods used for chemical characterization of pyrolysis bio-oil. Energy Fuels 2014, 28(1), 385–402.
  6. Elliott DC et al. Catalytic hydroprocessing of fast pyrolysis bio-oil from pine sawdust. Energy Fuels 2012, 26(6), 3891–3896.
  7. de Miguel Mercader F et al. Competition between hydrotreating and polymerization reactions during pyrolysis oil hydrodeoxygenation. AIChE J. 2011, 57, 3160–3170.
  8. de Miguel Mercader F et al. Hydrodeoxygenation of pyrolysis oil fractions: process understanding and quality assessment. Energy Environ. Sci. 2011, 4(3), 985–997.
  9. Elliott DC et al. Hydrocarbon liquid production via catalytic hydroprocessing of phenolic oils fractionated from fast pyrolysis. ACS Sustainable Chem. Eng. 2015, 3(5), 892–902.
  10. Nowakowski DJ et al. Lignin fast pyrolysis: results from an international collaboration. J. Anal. Appl. Pyrolysis 2010, 88(1), 53–72.
  11. Elliott DC et al. Catalytic Hydroprocessing of Biomass Fast Pyrolysis Bio-oil to Produce Hydrocarbon Products. Environ. Prog. Sustainable Energy 2009, 28, 441–449.
  12. Routray K, Barnett KJ, Huber GW. Hydrodeoxygenation of pyrolysis oils. Energy Technol. 2017, 5(1), 80–93.
  13. Stankovikj F et al. Evolution of Functional Groups during Pyrolysis Oil Upgrading. Energy Fuels 2017, 31(8), 8300–8316.
  14. Sanna A et al. Hydrodeoxygenation of the aqueous fraction of bio-oil with Ru/C and Pt/C catalysts. Appl. Catal., B 2015, 165, 446–456.
  15. Ferrell JR et al. Standardization of chemical analytical techniques for pyrolysis bio-oil. Biofuels, Bioprod. Biorefin. 2016, 10(5), 496–507.
  16. Christensen E et al. Acid Number Determination of Pyrolysis Bio-oils using Potentiometric Titration: LAP; NREL 2016.
  17. Black S et al. Determination of Carbonyls in Pyrolysis Bio-oils by Potentiometric Titration. Faix Method. LAP; NREL 2016.
  18. Rover MR, Brown RC. Quantification of total phenols in bio-oil using the Folin−Ciocalteu method. J. Anal. Appl. Pyrolysis 2013, 104, 366–371.
  19. Patel M, Kumar A. Production of renewable diesel through the hydroprocessing of lignocellulosic biomass-derived bio-oil: A review. Renew. Sust. Energy Rev. 2016, 58, 1293–1307.
  20. Romero Y et al. Hydrodeoxygenation of 2-ethylphenol as a model compound over sulfided Mo-based catalysts. Appl. Catal., B 2010, 98(3), 213–223.
  21. Hellinger M et al. Catalytic hydrodeoxygenation of guaiacol over platinum supported on metal oxides and zeolites. Appl. Catal., A 2015, 490, 181–192.
  22. Wang H, Male J, Wang Y. Recent advances in hydrotreating of pyrolysis bio-oil and its oxygen-containing model compounds. ACS Catal. 2013, 3(5), 1047–1070.
  23. French RJ et al. Evaluate Impact of Catalyst Type on Oil Yield and Hydrogen Consumption from Mild Hydrotreating. Energy Fuels 2014, 28, 3086–3095.
  24. Zacher AH et al. Pyrolysis of woody residue feedstocks: upgrading of bio-oils from mountain-pine-beetle-killed trees and hog fuel. Energy Fuels 2014, 28(12), 7510–7516.
  25. Auersvald M et al. Hydrotreatment of straw bio-oil from ablative fast pyrolysis to produce suitable refinery intermediates. Fuel 2019, 238, 98–110.
  26. Schulzke T, Conrad S, Westermeyer J. Ablative Flash Pyrolysis of Straw—Conversion Process and Valorization Options. 2015.
  27. Yoshimura Y et al. Influences of oxygen-containing substances on deactivation of sulfided molybdate catalysts. Appl. Catal. 1991, 73(1), 55–63.
  28. Michailof C et al. Quantitative and qualitative analysis of hemicellulose, cellulose and lignin bio-oils by GC×GC–TOFMS. J. Chromatogr. A 2014, 1369, 147–160.
  29. Stankovikj F et al. Quantification of bio-oil functional groups and evidences of the presence of pyrolytic humins. Energy Fuels 2016, 30(8), 6505–6524.
  30. Gunawan R et al. Upgrading of bio-oil into advanced biofuels and chemicals. Part I. Transformation of GC-detectable light species during hydrotreatment using Pd/C. Fuel 2013, 111, 709–717.
  31. Elliott DC. Historical developments in hydroprocessing bio-oils. Energy Fuels 2007, 21(3), 1792–1815.
  32. Zacher AH et al. A review and perspective of recent bio-oil hydrotreating research. Green Chem. 2014, 16(2), 491–515.
  33. Chaiwat W et al. Importance of holdup of heavy species during hydrotreatment of bio-oil in a continuous packed-bed reactor. Fuel 2013, 112, 302–310.
  34. Laurent E, Delmon B. Study of the hydrodeoxygenation of carbonyl, carboxylic and guaiacyl groups over sulfided catalysts. Appl. Catal., A 1994, 109(1), 77–96.
  35. Stankovikj F et al. Characterization of the Water-Soluble Fraction of Woody Biomass Pyrolysis Oils. Energy Fuels 2017, 31(2), 1650–1664.
  36. Gevert B et al. Kinetics of the HDO of methyl-substituted phenols. Appl. Catal. 1987, 31(1), 119–131.
  37. Bunch AY, Ozkan US. Reaction network of benzofuran hydrodeoxygenation over Ni–Mo/Al2O3. J. Catal. 2002, 206(2), 177–187.
  38. Elliott DC, Neuenschwander GG. Liquid fuels by low-severity hydrotreating of biocrude. In Developments in Thermochemical Biomass Conversion; 1997.
  39. Joseph J et al. Compositional changes to low water content bio-oils during aging: NMR, GC/MS, LC/MS study. Energy Fuels 2016, 30(6), 4825–4840.
  40. Patil SK et al. Comparison of structural features of humins formed catalytically from glucose, fructose, and HMF. Energy Fuels 2012, 26(8), 5281–5293.
  41. Everette JD et al. Thorough study of reactivity of various compound classes toward the Folin−Ciocalteu reagent. J. Agric. Food Chem. 2010, 58(14), 8139–8144.

Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.

PDF verze ke stažení a čtení
 

Podobná PDF

Efficient One-Stage Bio-Oil Upgrading over Sulfided Catalysts
Bio-based refinery intermediate production via hydrodeoxygenation of fast pyrolysis bio-oil
Hydrotreatment of straw bio-oil from ablative fast pyrolysis to produce suitable refinery intermediates
Upgrading of hydrothermal liquefaction biocrudes from mono- and co-liquefaction of cow manure and wheat straw through hydrotreating and distillation