Bio-based refinery intermediate production via hydrodeoxygenation of fast pyrolysis bio-oil

Vědecké články | 2021 | REFINE LabInstrumentace
GC/MSD, GC
Zaměření
Průmysl a chemie
Výrobce
Agilent Technologies

Význam tématu

Pyrolyzní bio-olej z lignocelulózní biomasy představuje potenciálně dostupný obnovitelný zdroj uhlíkatých látek pro výrobu kapalných paliv. Avšak jeho vysoký obsah kyslíku (>30 wt%), rozpuštěné vody (>20 wt%), kyselost a tepelná nestabilita znemožňují přímé využití v dopravě nebo v rafinériích. Hydrotreatment (HDT) a zejména hydrodeoxygenace (HDO) nabízí cestu k částečné nebo úplné deoxygenaci, stabilizaci a konverzi bio-oleje na reálné mezispotřeby (refinery intermediates) vhodné pro další ko-procesování s ropnými proudy. Studie analyzuje mild-HDT jako nízkonákladový první stupeň stabilizace a přeměny flash-pyrolyzního bio-oleje směrem k rafinérnímu vstupu.

Cíle a přehled studie / článku

Cílem bylo prozkoumat možnost upgradu organické fáze ablativního rychlého pyrolyzního bio-oleje (50/50 pšenično-ječmenné slámy) pomocí mírného hydrotreatmentu v kontinuálním pilotním reaktoru s ohledem na:
  • vliv teploty (573, 603, 633 K), tlaku (4 a 7 MPa) a H2/bio-oil poměru (506 a 843 NL/L) na průběh procesu, životnost katalyzátoru a kvalitu produktu,
  • schopnost vytvořit stabilní organickou fázi kompatibilní s rafinérními intermediáty,
  • identifikaci hlavních přetrvávajících kyslíkatých komponent a hlavních cest nežádoucího tvorby koksu,
  • odhad spotřeby vodíku a charakterizaci odplynů a kapalných produktů.

Použitá metodika

Upgrading probíhal v TRL3 kontinuálním hydroprocesním pilotním zařízení. Provedené varianty (označené Cond. 1–5) měnily pouze vybrané parametry, zatímco ostatní byly konstantní (LHSV 1 h-1, přívod 20 ml/h, katalyzátor v inertním zředění 5.6 v/v). Každý běh byl provozován až do vzniku provozního tlakového poklesu (DP) nebo dosažení 5 dnů on-stream (DOS). Analytika zahrnovala: hustota (ASTM D4052), simulovanou destilaci (ASTM D7169), S, C, H (ASTM D5453, D5291), rozpuštěná voda (ASTM D1744), TAN (ASTM D664), MCR (ASTM D4530), Faix metoda pro karbonylové sloučeniny, titrace pro karboxylové kyseliny, Folin-Ciocalteu pro celkové fenoly, GC–MS pro kvantifikaci těkavých sloučenin (>100 sloučenin), on-line plynová chromatografie (Agilent 7890) pro odplyny. Spotřeba H2 byla určena vodíkovou bilancí zahrnující plynné produkty, organickou a vodnou fázi.

Použitá instrumentace

  • TRL3 kontinuální hydroprocesní pilotní reaktor centra CPERI/CERTH, CERTH pilot plant (popis v autorčiných předešlých pracích),
  • Ranido NiMo/Al2O3 sulfidovaný katalyzátor (částicový rozměr 0.8–1.2 mm),
  • Agilent 7890 GC s FID a TCD pro on-line analýzu plynů,
  • GC–MS pro analýzu těkavých organických látek,
  • LECO přístroj pro elementární analýzu (C,H),
  • Digitální densimetr (ASTM D4052) a další standardní laboratorní přístroje pro titrace, viskozitu (ISO 3104), atd.

Hlavní výsledky a diskuse

  • Koksování a ucpávání reaktoru: Principální limiting factor byla tvorba koksu z nenasycených kyslíkatých komponent (fenoly, furany), které se silně adsorbují na katalytickou plochu a vedou k rychlému nárůstu diferenčního tlaku (DP) a mechanickému ucpání. Ve všech testovaných podmínkách došlo k významnému ucpání katalyzátorového lůžka; nejdelší životnost katalyzátoru (5 DOS) byla dosažena při 603 K, 7 MPa a 843 NL H2/L bio-oleje.
  • Vliv tlaku a H2: Vyšší tlak (7 vs 4 MPa) a vyšší H2/bio-oil poměr (843 vs 506 NL/L) prodlužovaly životnost katalyzátoru a podporovaly hlubší deoxygenaci. Nižší tlak vedl k těžším produktům a vyššímu MCR; nižší H2/bio-oil zvyšoval obsah fenolů a nárůst tvorby CO2.
  • Kvalita kapalné fáze (organická): Mírný HDT významně zlepšil vlastnosti organické fáze. Příklad nejlepších výsledků: viskozita klesla z 156 na 4.9 cSt, CAN (karboxylové kyseliny) z 78 na 0.2 mgKOH/g, hustota z 1.024 na 0.9162 g/ml, obsah kyslíku z ~37 na ~4 wt%. Voda přítomná v původním bio-oleji se oddělila jako druhá (vodná) fáze.
  • Kompozice organické fáze: GC–MS ukázal, že reaktivní aldehydy a ostatní lehké kyslíkaté sloučeniny byly rychle hydrogenovány; fenoly představovaly dominantní zbývající kyslíkaté sloučeniny. Při vyšších teplotách se zvýšilo štěpení ligninových zbytků a tvorba lehčích fenolů a uhlovodíků; paradoxně se pod vyšší teplotou (633 K) zvýšil celkový obsah těkavých fenolů v produktu díky intenzivnějšímu rozkladu pyrolytického ligninu.
  • Destilační rozdělení a produktové výtěžky: S nárůstem teploty rostl podíl v rozmezí benzín–nafta (gasoline + diesel) z ~56 na ~72 wt% (srovnání nízké vs vysoké teploty), což indikuje preferované krakování při vyšších teplotách. Nižší tlak dal naopak těžší produktové složení.
  • Plynné produkty a spotřeba H2: Vznikaly CO2, CO, CH4 a lehké parafiny; CO2 vznikal preferenčně při nižším H2/bio-oil poměru, CO při nižším tlaku. Spotřeba vodíku rostla s teplotou, tlakem a s vyšším H2/poměrem, což koreluje s intenzitou HDO a krakování. Část uhlíku byla ztracena do plynu (CH4 a CO2 tvořily významný díl).

Přínosy a praktické využití metody

  • Mírný HDT funguje jako účinný stabilizační krok: redukuje kyselost, vodu a část kyslíku, konvertuje reaktivní carbonylové sloučeniny na stabilnější alkoholy/uhlovodíky a produkuje organickou fázi s vlastnostmi blízkými rafinérním intermediátům vhodnou pro ko-hydropracování s ropnými proudy.
  • Díky snížení viskozity a kyselosti je organická fáze lépe zpracovatelná, skladovatelná a vhodná pro další stupně hydrotreatmentu nebo přímé mísení s petrolejovými frakcemi.
  • Technologicky představuje mild-HDT kompromisní a méně kapitálově náročnou cestu než plné HDO, který může být integrací do stávajících rafinerií přispět k výrobě hybridních „green“ paliv.

Budoucí trendy a možnosti využití

  • Optimalizace předúpravy: snížení obsahu fenolů a jiných koksotvorných sloučenin před vstupem do HDT (např. frakcionace, chemická modifikace) by mohlo výrazně prodloužit životnost katalyzátoru a snížit provozní problémy s koksováním.
  • Vývoj katalyzátorů s vyšší odolností vůči koksu a jedovatým nečistotám bio-oleje (nové sulfidované i neseřezané materiály) a optimalizace jejich struktury mohou zlepšit provozní stabilitu.
  • Snížení provozních podmínek: zkoumání ještě nižších teplot a alternativních hydrogenačních strategií ke snížení spotřeby H2 a snižování tvorby plynů (CO, CO2) pro lepší uhlíkovou výtěžnost.
  • Integrace s rafinerií: testy mísitelnosti a ko-hydrotreatmentu upravené organické fáze s konkrétními těžkými ropnými proudy za reálných rafinérních podmínek a ekonomické modelování celé hodnotové řetězce.

Závěr

Mírný hydrotreatment flash-pyrolyzního bio-oleje byl ukázán jako slibná technologie pro výrobu stabilnějších, méně kyselých a částečně deoxygenovaných organických meziproduktů vhodných pro další zpracování v rafinerii. Hlavními omezeními zůstává intenzivní tvorba koksu a potřeba vysokých tlaků a významných přebytků vodíku pro dosažení uspokojivé životnosti katalyzátoru a hloubky deoxygenace. Optimální testované podmínky v této studii (603 K, 7 MPa, 843 NL H2/L) nabídly nejlepší kompromis mezi kvalitou produktu a životností zařízení. Další výzkum by měl směřovat k prevenci koksování, vývoji odolnějších katalyzátorů a energeticko-ekonomické optimalizaci H2 použití.

Reference

1 EIBI, European Industrial Bioenergy Initiative. http://www.etipbioenergy.eu/ (2019).
2 SETIS, Strategic Energy Technology Information System. https://setis.ec.europa.eu (2019).
3 Dimitriadis A., Dimaratos A., Doulgeris S., Bezergianni S., Samaras Z., Emissions Optimization Potential of a Diesel Engine Running on HVO: a Combined Experimental and Simulation Investigation, SAE Technical Paper, 2019.
4 Dimitriadis A., Seljak T., Vihar R., Baškovic U.Z., Dimaratos A., Bezergianni S., Samaras Z., Katrasnik T., Improving PM-NOx trade-off with paraffinic fuels: a study towards diesel engine optimization with HVO, Fuel 265 (2020).
5 Krar M., Kovacs S., Kallo D., Hancsok J., Fuel purpose hydrotreating of sunflower oil on CoMo/Al2O3 catalyst, Bioresour. Technol. 101 (2010) 9287–9293.
6 Bezergianni S., Dimitriadis A., Comparison between different types of renewable diesel, Renew. Sustain. Energy Rev. 21 (2013) 110–116.
7 Bezergianni S., Dimitriadis A., Kikhtyanin O., Kubicka D., Refinery coprocessing of renewable feeds, Prog. Energy Combust. Sci. 68 (2018) 29–64.
8 Chrysikou L.P., Dagonikou V., Dimitriadis A., Bezergianni S., Waste cooking oils exploitation targeting EU 2020 diesel production: environmental and economic benefits, J. Clean. Prod. 219 (2019) 566–575.
9 Anex R.P., Aden A., Kazi F.K., Fortman J., Swanson R.M., Wright M.M., Technoeconomic comparison of biomass-to-transportation fuels via pyrolysis, gasification, and biochemical pathways, Fuel 89 (2010) S29–S35.
10 Dauenhauer P.J., Colby J.L., Balonek C.M., Suszynski W.J., Schmidt L.D., Reactive boiling of cellulose for integrated catalysis through an intermediate liquid, Green Chem. 11 (2009) 1555–1561.
11 Conrad S., Apfelbacher A., Schulzke T., Fractionated condensation of pyrolysis vapours from ablative flash pyrolysis, Proc. 22nd European Biomass Conf. (2014) 1127–1133.
12 Trinh T.N., Jensen P.A., Johansen K.D., Knudsen N.O., Sørensen H.R., Hvilsted S., Comparison of lignin, macroalgae, wood, and straw fast pyrolysis, Energy Fuels 27 (2013) 1399–1409.
13 Mortensen P.M., Grunwaldt J.-D., Jensen P.A., Knudsen K.G., Jensen A.D., A review of catalytic upgrading of bio-oil to engine fuels, Appl. Catal. A 407 (2011) 1–19.
14 Oasmaa A., Alešn, Catalytic hydrotreatment of some technical lignins, Bioresour. Technol. 45 (1993) 189–194.
15 Elliott D.C., Historical developments in hydroprocessing bio-oils, Energy Fuels 21 (2007) 1792–1815.
16 Wildschut J., Mahfud F.H., Venderbosch R.H., Heeres H.J., Hydrotreatment of fast pyrolysis oil using heterogeneous noble-metal catalysts, Ind. Eng. Chem. Res. 48 (2009) 10324–10334.
17 Yang Z., Kumar A., Huhnke R.L., Review of recent developments to improve storage and transportation stability of bio-oil, Renew. Sustain. Energy Rev. 50 (2015) 859–870.
18 Li N., Huber G.W., Aqueous-phase hydrodeoxygenation of sorbitol with Pt/SiO2–Al2O3, J. Catal. 270 (2010) 48–59.
19 Li N., Tompsett G.A., Huber G.W., Renewable high-octane gasoline by aqueous-phase hydrodeoxygenation of C5 and C6 carbohydrates over Pt/zirconium phosphate catalysts, ChemSusChem 3 (2016) 1154–1157.
20 Dickerson T., Soria J., Catalytic fast pyrolysis: a review, Energies 6 (2013) 514–538.
21 Kadarwati S., Hu X., Gunawan R., Westerhof R., Gholizadeh M., Hasan M.D.M., Li C.-Z., Coke formation during the hydrotreatment of bio-oil using NiMo and CoMo catalysts, Fuel Process. Technol. 155 (2017) 261–268.
22 Hu X., Wang Y., Mourant D., Gunawan R., Lievens C., Chaiwat W., Gholizadeh M., Wu L., Li X., Li C.-Z., Polymerization on heating up of bio-oil: a model compound study, AIChE J. 59 (2013) 888–900.
23 Gholizadeh M., Gunawan R., Hu X., Kadarwati S., Westerhof R., Chaiwat W., Hasan M.D.M., Li C.-Z., Importance of hydrogen and bio-oil inlet temperature during the hydrotreatment of bio-oil, Fuel Process. Technol. 150 (2016) 132–140.
24 Wang Y., Mourant D., Hu X., Zhang S., Lievens C., Li C.-Z., Formation of coke during the pyrolysis of bio-oil, Fuel 108 (2013) 439–444.
25 Venderbosch R.H., Ardiyanti A.R., Wildschut J., Oasmaa A., Heeres H.J., Stabilization of biomass-derived pyrolysis oils, J. Chem. Technol. Biotechnol. 85 (2010) 674–686.
26 Elliott D.C., Hart T.R., Neuenschwander G.G., Rotness L.J., Zacher A.H., Catalytic hydroprocessing of biomass fast pyrolysis bio-oil to produce hydrocarbon products, Environ. Prog. Sustain. Energy 28 (2009) 441–449.
27 Sanna A., Vispute T.P., Huber G.W., Hydrodeoxygenation of the aqueous fraction of bio-oil with Ru/C and Pt/C catalysts, Appl. Catal. B Environ. 165 (2015) 446–456.
28 Han Y., Gholizadeh M., Tran C.-C., Kaliaguine S., Li C.-Z., Olarte M., GarciaPere M., Hydrotreatment of Pyrolysis Bio-Oil: A Review, Fuel Process. Technol. 195 (2019) 106140.
29 Furimsky E., Chemistry of catalytic hydrodeoxygenation, Catal. Rev. Sci. Eng. 25 (1983) 421–458.
30 Furimsky E., Catalytic hydrodeoxygenation, Appl. Catal. A 199 (2000) 147–190.
31 Li X., Gunawan R., Wang Y., Chaiwat W., Hu X., Gholizadeh M., Mourant D., Bromly J., Li C.-Z., Changes in aromatic structure and coke forming propensity during catalytic hydrotreatment of a fast pyrolysis bio-oil with Pd/C, Fuel 116 (2014) 642–649.
32 Gholizadeh M., Gunawan R., Hu X., Mourant D., Westerhof R., Lievens C., Chaiwat W., Different reaction behaviours of the light and heavy components of bio-oil during hydrotreatment in a continuous packed-bed reactor, Fuel Process. Technol. 146 (2016) 76–84.
33 Zacher A., Olarte M., Santosa D., Elliot D.C., Jones B., A review and perspective of recent bio-oil hydrotreating research, Green Chem. 16 (2014) 491–515.
34 Schulzke T., Conrad S., Westermeyer J., Fractionation of flash pyrolysis condensates by staged condensation, Biomass Bioenergy 95 (2016) 287–295.
35 Horacek J., Kubicka D., Bio-oil hydrotreating over conventional CoMo & NiMo catalysts: the role of reaction conditions and additives, Fuel 198 (2017) 49–57.
36 Bezergianni S., Dimitriadis A., Temperature effect on co-hydroprocessing of heavy gas oil-waste cooking oil mixtures for hybrid diesel production, Fuel 103 (2013) 579–584.
37 Dimitriadis A., Bezergianni S., Co-hydroprocessing gas-oil with residual lipids: effect of residence time and H2/oil ratio, J. Clean. Prod. 131 (2016) 321–326.
38 ASTM D4052e18a, Standard Test Method for Density, Relative Density, and API Gravity of Liquids by Digital Density Meter (2018).
39 ASTM D7169e20e1, Standard Test Method for Boiling Point Distribution ... by High Temperature GC (2020).
40 ASTM D5453e19a, Standard Test Method for Determination of Total Sulfur ... by UV Fluorescence (2019).
41 ASTM D5291-16, Standard Test Methods for Instrumental Determination of Carbon, Hydrogen, and Nitrogen (2016).
42 ASTM D1744-13, Standard Test Method for Determination of Water in Liquid Petroleum Products by Karl Fischer Reagent (2013).
43 ASTM D664e18e2, Standard Test Method for Acid Number of Petroleum Products by Potentiometric Titration (2018).
44 ISO 3104, Petroleum Products — Determination of Kinematic Viscosity (2020).
45 Christensen E., Ferrell J., Olarte M.V., Padmaperuma A.B., Lemmon T., Acid Number Determination of Pyrolysis Bio-oils Using Potentiometric titration: NREL LAP (2016).
46 Rover M.R., Brown R.C., Quantification of total phenols in bio-oil using the Folin–Ciocalteu method, J. Anal. Appl. Pyrolysis 104 (2013) 366–371.
47 Auersvald M., Shumeiko B., Stas M., Kubicka D., Chudoba J., Simacek P., Quantitative study of straw bio-oil hydrodeoxygenation over a sulfidized NiMo catalyst, ACS Sustain. Chem. Eng. 7 (2019) 7080–7093.
48 Bu Q., Lei H., Zacher A.Z., et al., A review of catalytic hydrodeoxygenation of lignin-derived phenols from biomass pyrolysis, Bioresour. Technol. 124 (2012) 470–477.
49 Choudhary T., Phillips C., Renewable fuels via catalytic hydrodeoxygenation, Appl. Catal. A 397 (2011) 1–12.
50 Si Z., Zhang X., Wang C., Ma L., Dong R., An overview on catalytic hydrodeoxygenation of pyrolysis oil and its model compounds, Catalysts 7 (2017) 169.
51 Schmitt C.C., Raffelt K., Zimina A., et al., Hydrotreatment of fast pyrolysis bio-oil fractions over nickel-based catalyst, Top. Catal. 61 (2018) 1769–1782.
52 Cordero-Lanzac T., Palos R., Hita I., et al., Revealing the pathways of catalyst deactivation by coke during the hydrodeoxygenation of raw bio-oil, Appl. Catal. B 239 (2018) 513–524.
53 Botella L., Stankovikj F., Sánchez J.L., et al., Bio-oil hydrotreatment for enhancing solubility in biodiesel and the oxidation stability of resulting blends, Front. Chem. 83 (2018).
54 Cordero-Lanzac T., Palos R., Arandes J.M., Castano P., Stability of an acid activated carbon based bifunctional catalyst for the raw bio-oil hydrodeoxygenation, Appl. Catal. B 203 (2017) 389–399.
55 Mortensen P.M., Gardini D., Damsgaard C.D., et al., Deactivation of Ni-MoS2 by bio-oil impurities during hydrodeoxygenation of phenol and octanol, Appl. Catal. A 523 (2016) 159–170.
56 Mullen C.A., Boateng A.A., Mild hydrotreating of bio-oils with varying oxygen content produced via catalytic fast pyrolysis, Fuel 245 (2019) 360–367.
57 Mohammada M., Kandaramath T.H., Yaako Z., et al., Overview on the production of paraffin-based biofuels via catalytic hydrodeoxygenation, Renew. Sustain. Energy Rev. 22 (2013) 121–132.
58 Senol O.I., Ryymin E.M., Viljava T.R., Krause A.O.I., Reactions of methyl heptanoate hydrodeoxygenation on sulphided catalysts, J. Mol. Catal. Chem. 268 (2007) 1–8.
59 Jones S., Valkenburg C., Walton C., et al., Production of Gasoline and Diesel from Biomass via Fast Pyrolysis, Hydrotreating and Hydrocracking: a Design Case, PNNL (2009).
60 Arbogast S., Bellman D., Paynter J.D., Wykowski J., Advanced biofuels from pyrolysis oil… Opportunities for cost reduction, Fuel Process. Technol. 106 (2013) 518–525.

Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.

PDF verze ke stažení a čtení
 

Podobná PDF

Efficient One-Stage Bio-Oil Upgrading over Sulfided Catalysts
Hydrotreatment of straw bio-oil from ablative fast pyrolysis to produce suitable refinery intermediates
Quantitative Study of Straw Bio-oil Hydrodeoxygenation over a Sulfided NiMo Catalyst
Advancing circular plastics: hydrotreatment of pyrolysis oils for high-yield ethylene production