VYUŽITÍ LC – MS/MS SYSTÉMŮ VE FYTOCHEMICKÉM VÝZKUMU PLODŮ TŘEŠNÍ

Význam tématu

Obilné ovoce rodu Prunus, zejména třešně a višně, představuje významný zdroj bioaktivních sloučenin s antioxidačními vlastnostmi. Monitoring obsahu těchto látek je klíčový pro kvalitu potravinářských produktů, šlechtitelské programy i sledování nutričních benefitů v praxi.

Cíle a přehled studie

Cílem práce bylo vyvinout robustní a citlivou metodu pro kvantitativní stanovení hlavních fenolických antioxidantů v plodech třešní z Portugalska a České republiky. Studie zahrnovala:

• Profilování fenolických látek pomocí lineární iontové pasti.
• Optimalizaci a validaci kvantitativní analýzy pomocí ultraúčinné kapalinové chromatografie spojené s tandemovou hmotnostní spektrometrií.

Použitá metodika a instrumentace

Pro screening fenolických sloučenin byl nasazen systém LTQ XL (lineární iontová past) s pumpou Ultimate 3000. Kvantifikace vybraných antioxidantů proběhla na přístrojovém uspořádání:

• Ultraúčinný kapalinový chromatograf UltiMate 3000 Binary RSLC (Thermo Fisher Scientific).
• Tandemový hmotnostní spektrometr TSQ Quantum Access Max s elektrosprejovou ionizací (H-ESI).
• Chromatografická kolona Hypersil GOLD (50×2,1 mm, 1,9 µm) při 30 °C, gradientová eluce, mobilní fáze A: 0,1 % mravenčí kyseliny ve vodě, B: 0,1 % mravenčí kyseliny v methanolu, průtok 0,3 ml/min, injekce 10 µl.
• Úprava vzorku: extrakce homogenizovaného ovoce 100% methanolem s 2 % mravenčí kyseliny.

Hlavní výsledky a diskuse

Analýza prokázala významné zastoupení rutinu v třešňových plodech, zatímco kvercetin byl detekován jen v stopových množstvích, což odráží relativní stabilitu rutinových forem. Amygdalin vykazoval významné kolísání koncentrací, neboť je lokalizován především v semenech a difunduje do dužniny.
Obsahy kyseliny syringové byly nižší než u flavonoidních antioxidantů. Poměr epikatechinu k katechinu ukázal výraznou převahu epikatechinu. Chlorogenová kyselina se vyskytovala ve srovnání s ostatními fenoly v menším množství a kyselina ferulová byla téměř nedetekovatelná.

Přínosy a praktické využití metody

Metoda umožňuje rychlou a přesnou kvantifikaci klíčových antioxidantů v ovoci, což přispívá k:

• Hodnocení kvality surovin pro potravinářský průmysl.
• Podpoře výzkumu nutričních a zdravotních účinků plodů.
• Šlechtitelským programům zaměřeným na zvýšení obsahu bioaktivních látek.

Budoucí trendy a možnosti využití

Další rozvoj může směřovat k:

• Rozšíření metodiky na další druhy ovoce a potravinářské matrice.
• Implementaci vysokoúčinných metabolomických přístupů pro komplexní profilování fenolů.
• Automatizaci přípravy vzorků a zvýšení throughputu analýz v rutinních laboratořích.

Závěr

Vyvinutá LC–MS/MS metoda prokazuje vysokou citlivost i reprodukovatelnost při stanovení hlavních fenolických antioxidantů v třešních. Umožňuje detailní pohled na skladbu bioaktivních látek, což podporuje jak vědecký výzkum, tak průmyslové aplikace v oblasti potravinářské kvality a výživy.

Reference

1. Mrduljšš N., Krešič G., Bilušič T., Polyphenols: Food sources and health benefits, 2017.
2. Jandera P., Škeříková V., Řehová L., Horna A., et al., RP-HPLC analysis of phenolic compounds and flavonoids in beverages and plant extracts using a CoulArray detector, J. Sep. Sci., 2005, 28, 1005-1022.
3. Sochor J., Zitka O., Shutková H., Horna A., Kizek R., et al., Content of phenolic compounds and antioxidant capacity in fruits of apricot genotypes, Molecules, 2010, 15, 6285-6305.
4. Perez-Vizcaino F., Fraga C.G., Research trends in flavonoids and health, Arch. Biochem. Biophys., 646, 2018, 107-112.