Taťána Gazárková v&nbsp;současné době působí jako postdoktorandka v&nbsp;Laboratoři antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky na MBÚ AV ČR. Během doktorského studia se věnovala chromatografii a&nbsp;hmotnostní spektrometrii. Nedávno získala druhé místo v&nbsp;soutěži „Cena Sanofi za farmacii (Sanofi Prize for Pharmacy) 2026“, kterou vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v&nbsp;ČR.Taťána Gazárková v&nbsp;současné době působí jako postdoktorandka v&nbsp;Laboratoři antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky na MBÚ AV ČR. Během doktorského studia se věnovala chromatografii a&nbsp;hmotnostní spektrometrii. Nedávno získala druhé místo v&nbsp;soutěži „Cena Sanofi za farmacii (Sanofi Prize for Pharmacy) 2026“, kterou vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v&nbsp;České republice, a&nbsp;to za svoji disertační práci s&nbsp;názvem „Analýza steroidů pomocí moderních chromatografických a&nbsp;hmotnostně spektrometrických technik: Od fundamentálních studií k&nbsp;cíleným bioanalytickým aplikacím“ (školitelka: Lucie Nováková, Univerzita Karlova).<h5>Co dělá tento obor podle Vás obzvláště zajímavým nebo jedinečným?</h5>Na analytické chemii mě baví, že je do určité míry detektivní prací. Často hledáte způsob, jak „zviditelnit neviditelné“. Jinými slovy, získat ze složitého vzorku informaci, která vás zajímá, a&nbsp;následně ji správně interpretovat. Na bioanalytické chemii mě navíc oslovuje její mezioborovost. Propojuje analytickou chemii s&nbsp;biochemií, biologií a&nbsp;medicínou, takže člověk musí umět nejen převést biologickou či klinickou otázku do podoby měřitelného analytického experimentu, ale také získaná data zasadit zpět do širšího biologického kontextu. Právě toto propojení různých perspektiv mě na oboru baví asi nejvíc. Zároveň zde zůstává velký prostor i&nbsp;pro základní výzkum, od studia samotných analytických technik přes jejich zdokonalování až po vývoj nových metodických přístupů.<h5>Kudy vedla Vaše cesta do <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://mbu.cas.cz/vyzkum/laborator-antibioticke-rezistence-a-mikrobialni-metabolomiky">Laboratoře antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky</a> a&nbsp;na jakém projektu právě pracujete?</h5>Na MBÚ mě přivedl společný projekt dr. Zdeňka Kameníka s&nbsp;doc. Janem Bobkem z&nbsp;1. LF UK. Pro mě to byla zároveň příležitost posunout se od cílené analýzy a&nbsp;studia chromatografických technik směrem k&nbsp;necílené metabolomice a&nbsp;novým biologickým otázkám.V projektu se snažíme najít nové biologicky aktivní látky, které by byly účinné zejména vůči patogenním houbám. Jako jejich potenciální zdroj studujeme streptomycety, tedy bakterie známé svou schopností vytvářet velké množství biologicky aktivních sloučenin, včetně řady dnes používaných antibiotik. Zaměřujeme se přitom na méně prozkoumané streptomycety asociované s&nbsp;hostitelskými organismy, u&nbsp;nichž jsme již v&nbsp;předchozích experimentech pozorovali antifungální aktivitu. Zajímají nás zejména kmeny aktivní proti Candida albicans, u&nbsp;nichž tuto aktivitu nedokážeme vysvětlit přítomností již známé bioaktivní látky. Právě tyto kmeny mohou být zajímavým zdrojem nových sloučenin. Výsledky necílené metabolomické analýzy pak dále propojujeme také s&nbsp;geonomickými analýzami, což nám umožňuje získat komplexnější pohled na biosyntetický potenciál vybraných kmenů.<h5>Zapojila jste se také do letošního Vědafestu, popularizační akce pro veřejnost. Jaké to bylo?</h5>S popularizací vědy už mám určité zkušenosti z&nbsp;Noci vědců nebo Veletrhu vědy ze svého předchozího pracoviště, ale letošní Vědafest pro mě byl přesto v&nbsp;něčem nový. Tentokrát jsem totiž představovala oblast, do které jsem sama relativně nedávno vstoupila. Bylo proto náročnější najít správné analogie a&nbsp;vysvětlit podstatu tématu jednoduše a&nbsp;zároveň přesně a&nbsp;správně. Právě to ale bylo inspirativní. Člověka to nutí podívat se na vlastní práci z&nbsp;jiné perspektivy. A&nbsp;nejhezčí pro mě byla bezprostřednost a&nbsp;zvídavost dětí, které často přicházely s&nbsp;otázkami, jež by dospělého ani nenapadly.<h5>Nedávno jste dokončila doktorské studium. Co jsou pro Vás největší výzvy na vědecké cestě a&nbsp;co Vám je pomáhá překonat?</h5>Jednou z&nbsp;největších, ale zároveň i&nbsp;nejzajímavějších výzev je podle mě nejistota, která je s&nbsp;výzkumem neoddělitelně spojená. Člověk často dlouhou dobu neví, zda se při řešení dané otázky vydal správným směrem a&nbsp;zda se mu nakonec podaří najít ten pomyslný poslední dílek skládačky. Právě tato nejistota je pro mě ale současně tím, co dělá vědu vzrušující.Další velkou výzvou, kterou vnímám zejména u&nbsp;mezioborových projektů, je komunikace. Je důležitá už při formulaci hypotézy a&nbsp;plánování experimentů, ale stejně tak při interpretaci výsledků (včetně těch negativních) a&nbsp;jejich zasazení do širšího kontextu. Každý obor má do určité míry svůj vlastní jazyk a&nbsp;najít společné porozumění není vždy samozřejmé.Mně osobně velmi pomáhá možnost problémy průběžně konzultovat s&nbsp;kolegy, ať už individuálně nebo na pravidelných laboratorních seminářích. Velkou výhodou naší současné skupiny je její mezioborovost; díky ní mám možnost vidět jeden problém z&nbsp;několika různých úhlů. A&nbsp;důležité je pro mě také neztratit zvědavost, protože právě ta člověka vede k&nbsp;dalším otázkám.<h5>Jaké máte po doktorátu plány?</h5>Po doktorátu jsem se rozhodla, že nemusím mít hned přesně nalinkované, co bude následovat. Ráda bych si nějakou dobu nechala otevřené dveře k&nbsp;různým možnostem a&nbsp;dál stavěla na zkušenostech z&nbsp;analytické chemie, ale zároveň je propojovala s&nbsp;dalšími oblastmi s&nbsp;biologickým nebo medicínským přesahem. Věřím, že se člověk může učit celý život, takže jsem vlastně sama zvědavá, kam mě další cesta zavede.Děkujeme za rozhovor!

Rozhovor: Čím zaujala analytická chemie postdoktorandku Taťánu Gazárkovou

Per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS), často označované jako „věčné chemikálie“, patří díky své mimořádné perzistenci mezi významné kontaminanty životního prostředí. Jejich spolehlivá detekce a stanovení jsou zásadní pro ochranu veřejného zdraví i životního prostředí. Tento článek se věnuje významu analýzy PFAS, současným metodám jejich detekce a stanovení i budoucím směrům v oblasti monitoringu a řešení kontaminace těmito látkami.<h3>PFAS a jejich dopady na zdraví</h3>PFAS představují skupinu syntetických organických sloučenin s rozmanitými strukturami, vlastnostmi a způsoby využití. Navzdory této rozmanitosti obsahují všechny PFAS perfluoroalkylové skupiny, které jsou mimořádně odolné vůči degradaci v životním prostředí i metabolické degradaci [1]. Právě tato vysoká perzistence je jednou z jejich charakteristických vlastností a zároveň důvodem, proč je řešení problematiky PFAS tak náročné.<h3>Dokumentované zdravotní účinky</h3>Současné vědecké poznatky spojují expozici PFAS s řadou nepříznivých účinků na zdraví:<ul><li>Účinky na reprodukci, včetně snížené plodnosti a zvýšeného krevního tlaku u těhotných žen [8]</li><li>Účinky na vývoj dětí, jako jsou nízká porodní hmotnost, dřívější nástup puberty a změny chování [8]</li><li>Oslabení funkce imunitního systému, včetně snížené odpovědi na očkování</li><li>Narušení působení přirozených hormonů a funkcí endokrinního systému</li><li>Zvýšené hladiny cholesterolu a vyšší riziko obezity</li><li>Zvýšené riziko několika typů nádorových onemocnění, včetně nádorů prostaty, ledvin, varlat, dutiny ústní a hltanu, mozku a endokrinních orgánů [3]</li></ul>Studie z roku 2023 spojila kontaminaci vody látkami PFAS s až 33% nárůstem výskytu nádorových onemocnění v postižených oblastech [3]. Výzkumníci porovnali regiony se zvýšenými koncentracemi PFAS s údaji o výskytu nádorových onemocnění z amerického National Cancer Institute a po zohlednění faktorů, jako jsou kouření a obezita, zjistili vyšší výskyt několika typů nádorů.<h3>Perzistence v životním prostředí a kontaminace</h3>Mimořádná perzistence PFAS představuje zásadní problém z hlediska ochrany životního prostředí. PFAS jsou považovány za jedny z nejperzistentnějších organických látek v životním prostředí [7]. To znamená, že i kdyby bylo jejich používání okamžitě ukončeno, stávající kontaminace by nadále ovlivňovala ekosystémy a vodní zdroje po celé generace.Studie z roku 2023 provedená ve vojenském prostoru využívaném k požárnímu výcviku odhadla, že bez sanačních opatření bude kontaminace PFAS přetrvávat po staletí [7]. Výzkum zjistil, že koncentrace terminálních PFAS stále překračují regulační limity až 2 000krát, a to i několik desetiletí po ukončení používání pěnidel tvořících vodní film (AFFF). Prekurzory přitom v průběhu sledovaného období představovaly přibližně polovinu extrahovatelného organického fluoru (EOF).<h3>Současné metody detekce a stanovení</h3><h4>Standardizované metody EPA</h4>Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) vyvinula několik standardizovaných metod pro analýzu PFAS, z nichž každá je určena pro specifické aplikace a typy vzorků.<h5>Metoda EPA 533</h5><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/epa-533-drying-down-pfas-samples-after-spe">Metoda EPA 533</a> se zaměřuje na PFAS s kratšími uhlíkovými řetězci, v rozsahu C4 až C12. Metoda byla zveřejněna v prosinci 2019, doplňuje metodu 537.1 a má několik důležitých vlastností:<ul><li>Využívá kvantifikaci metodou izotopového zřeďování s izotopově značenými vnitřními standardy přidávanými před extrakcí, což snižuje celkovou nejistotu stanovení.</li><li>Využívá SPE patrony se slabým aniontoměničem, na rozdíl od polystyren-divinylbenzenu používaného v metodě 537.1</li><li>Umožňuje analyzovat 25 sloučenin PFAS, včetně dalších PFAS s krátkým řetězcem, které nebyly součástí metody 537.1</li><li>Umožňuje delší dobu uchovávání vzorků: 28 dní do extrakce a dalších 28 dní do analýzy, oproti 14 dnům do extrakce u metody 537.1</li><li>Jako konzervační činidlo používá octan amonný, zatímco metoda 537.1 využívá pufr Trizma® [1]</li></ul><h5>Metoda EPA 537/537.1</h5><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/sample-concentration-epa-method-537-pfas-determination">Metoda EPA 537</a> byla poprvé zveřejněna v roce 2009 pro stanovení 14 PFAS v pitné vodě [6]. V roce 2018 byla aktualizována na metodu 537.1, která byla následně v roce 2020 redakčně upravena:<ul><li>Využívá <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/what-is-solid-phase-extraction-spe">extrakci na pevné fázi (SPE)</a> a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/preparing-samples-for-lc-ms/ms-analysis">kapalinovou chromatografii s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS)</a></li><li>Metoda 537.1 rozšířila počet stanovovaných látek na 18 PFAS, včetně HFPO-DA, jedné ze složek technologie GenX</li><li>Pro extrakci využívá sorbent na bázi styren-divinylbenzenu (SDVB)</li><li>Vzorky musí být extrahovány do 14 dnů a extrakty analyzovány do 28 dnů</li><li>K eluci analytů se používá methanol. Extrakt se následně upravuje na konečné složení methanol:voda 96:4 [1]</li></ul>Metody 533 a 537.1 společně umožňují stanovit celkem 29 různých sloučenin PFAS v pitné vodě a jsou schváleny pro monitoring v rámci pátého pravidla pro monitorování neregulovaných kontaminantů (UCMR 5) a předpisu PFAS National Primary Drinking Water Regulation [1] [3].<h5>Metoda EPA 1633</h5><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/preparing-diverse-sample-matrices-for-epa-method-1633">Metoda EPA 1633</a>, zveřejněná v roce 2024, představuje významný pokrok v analýze PFAS:<ul><li>Byla vyvinuta pro analýzu 40 sloučenin PFAS v různých matricích, včetně povrchových a podzemních vod, odpadních vod, půdy, biologických kalů, sedimentů, průsakových vod ze skládek a rybí tkáně</li><li>Rozšiřuje možnosti analýzy nad rámec pitné vody, na kterou jsou zaměřeny metody 533 a 537.1</li><li>Poskytuje standardizovaný postup, který může nahradit modifikované metody původně určené pro pitnou vodu, například upravenou metodu EPA 537, dříve používané pro jiné typy matric [1]</li></ul><h4>Konvenční analytické techniky</h4>Zlatým standardem analýzy PFAS jsou chromatografické techniky ve spojení s hmotnostní spektrometrií:<ul><li>Kapalinová chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) je nejčastěji používanou metodou pro analýzu PFAS a nabízí vysokou citlivost a selektivitu [1]</li><li>Hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením (HRMS) umožňuje rychlou detekci a identifikaci jednotlivých PFAS při velmi nízkých koncentracích [5]</li></ul>Tyto techniky umožňují detekovat PFAS na úrovni ppt (10⁻¹²), což je zásadní vzhledem k velmi nízkým koncentracím, při nichž mohou být PFAS spojovány s nepříznivými zdravotními účinky [1]. Vyžadují však sofistikované přístrojové vybavení, specializované odborné znalosti a značné finanční prostředky, a proto nejsou v mnoha regionech, zejména v rozvojových zemích, snadno dostupné.<h4>Nové technologie pro detekci PFAS</h4>V současnosti se vyvíjí několik inovativních přístupů, jejichž cílem je překonat omezení konvenčních analytických metod:<ul><li>Elektrochemické biosenzory využívající modifikované elektrody vykazují potenciál pro selektivní detekci PFAS s nízkými mezemi detekce [2]</li><li>Povrchově zesílená Ramanova spektroskopie (SERS) využívá kovové nanočástice a lze ji využít jako přenosnou metodu pro analýzu přímo na místě [1]</li><li>Molekulárně vtištěné polymery (MIP) nabízejí tepelnou a fyzikální stabilitu, možnost opakovaného použití a nízké náklady na syntézu materiálů určených k detekci PFAS [6]</li></ul>Cílem těchto nových technologií je nabídnout dostupnější, v terénu použitelné a ekonomicky výhodnější alternativy k tradičním laboratorním metodám.<h3>Výzvy spojené s detekcí PFAS</h3><h4>Analytické výzvy</h4>Analýza PFAS přináší několik technických problémů:<ul><li>Všudypřítomnost PFAS v laboratorním vybavení a příslušenství může při měření na úrovni ppt způsobovat kontaminaci pozadí [1]</li><li>Řada součástí kapalinových chromatografů, hmotnostních spektrometrů a systémů pro extrakci na pevné fázi obsahuje materiály, ze kterých se mohou uvolňovat sloučeniny PFAS [9]</li><li>Vzhledem k existenci tisíců různých PFAS je jejich komplexní analýza obtížná, protože analytické standardy jsou dostupné pouze pro malou část těchto sloučenin [1]</li><li>Složité matrice, jako jsou potraviny a environmentální vzorky, vyžadují náročnější postupy přípravy vzorků</li></ul><h4>Globální rozdíly v analytických možnostech</h4>Dostupnost technologií pro analýzu PFAS se v jednotlivých částech světa výrazně liší:<ul><li>Mnoho rozvojových regionů, zejména v Africe, nemá dostatečně vybavené laboratoře s přístroji potřebnými pro detekci a stanovení PFAS</li><li>V těchto regionech často chybí kvalifikovaní odborníci se zkušenostmi s analýzou PFAS</li><li>Vysoké náklady na pořízení a údržbu sofistikovaných analytických přístrojů představují významnou překážku pro rozsáhlejší monitoring PFAS v oblastech s omezenými zdroji [1]</li><li>Pozornost a finanční prostředky jsou často směřovány k naléhavějším problémům, jako jsou infekční onemocnění, chudoba a potravinová bezpečnost, namísto k environmentálním kontaminantům, mezi které patří také PFAS</li></ul><h4>Regulační rámec a plnění požadavků</h4>Regulační rámec pro PFAS se po celém světě rychle vyvíjí:<ul><li>EPA v září 2024 finalizovala ustanovení § 8(a)(7) amerického zákona Toxic Substances Control Act, které výrobcům a dovozcům ukládá povinnost podávat informace o používání PFAS od roku 2011 [10]</li><li>Elektronické vykazování údajů o PFAS mělo být zahájeno 11. července 2025, přičemž konečné termíny pro podání hlášení připadají na rok 2026</li><li>Společnosti musí předkládat podrobné informace, včetně chemické identity látek, objemů výroby, jejich použití v průmyslových a spotřebitelských výrobcích, expozice pracovníků a způsobů likvidace [10]</li></ul>Tyto předpisy zvyšují poptávku po účinnějších a dostupnějších metodách analýzy PFAS, které umožní zajistit plnění regulačních požadavků a ochranu veřejného zdraví.<h3>Budoucí směry v analýze PFAS</h3><h4>Technologický pokrok</h4>Budoucnost analýzy PFAS spočívá ve vývoji dostupnějších, citlivějších a komplexnějších metod:<ul><li>Metody necíleného screeningu, které umožňují identifikovat neznámé PFAS bez potřeby analytického standardu pro každou konkrétní sloučeninu</li><li>Metody analýzy celkového fluoru, jako je stanovení adsorbovatelného organického fluoru (AOF) nebo test celkových oxidovatelných prekurzorů (TOP assay), umožňují kvantifikovat fluor přítomný ve vzorku [1]</li><li>Přenosné senzory a technologie použitelné v terénu, které umožňují monitoring přímo v místě odběru a rychlou reakci na případy kontaminace</li><li>Řešení využívající umělou inteligenci, která mohou zlepšit analýzu a interpretaci dat u komplexních směsí PFAS</li></ul><h4>Spolupráce a koordinovaný přístup</h4>Řešení globálního problému kontaminace PFAS vyžaduje koordinované úsilí:<ul><li>Mezinárodní partnerství mezi výzkumnými týmy v rozvinutých a rozvojových regionech zaměřená na předávání odborných znalostí a budování analytických kapacit</li><li>Standardizaci analytických metod, která zajistí konzistentnost a porovnatelnost výsledků mezi různými laboratořemi a regiony</li><li>Otevřené sdílení dat a mezinárodní spolupráci umožňující využít společné znalosti a zdroje</li><li>Začlenění monitoringu PFAS do širších systémů sledování stavu životního prostředí a veřejného zdraví</li></ul><h3>Závěr</h3>Detekce a stanovení PFAS nejsou pouze technickou výzvou, ale také důležitou součástí ochrany veřejného zdraví a životního prostředí [1]. Vzhledem k mimořádné perzistenci těchto „věčných chemikálií“ nabývá vývoj účinných, dostupných a komplexních analytických metod stále většího významu. Pokrok v analytických technologiích, posilování regulačních rámců a rozvoj mezinárodní spolupráce mohou přispět k lepšímu pochopení, monitorování a postupnému zmírňování dopadů kontaminace PFAS.Standardizované metody EPA 533, 537.1 a 1633 představují zásadní nástroje pro monitoring PFAS v různých environmentálních matricích. Pro pokrytí celého spektra PFAS a zlepšení globální dostupnosti jejich analýzy je však zapotřebí další vývoj a inovace [1] [6]. Další postup vyžaduje dlouhodobé investice do výzkumu a vývoje, budování analytických kapacit v regionech s omezenými zdroji a důraz na environmentální spravedlnost, která zajistí všem komunitám přístup k nástrojům a informacím potřebným k ochraně před expozicí PFAS. Pouze komplexní přístup může pomoci řešit složité problémy spojené s těmito perzistentními kontaminanty.<blockquote>Přečtěte si také další díly naší <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/introducing-our-environmental-contaminants-series-making-sense-of-the-alphabet-soup">série o kontaminantech životního prostředí</a>, které se věnují <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-persistent-organic-pollutants-pops">perzistentním organickým polutantům (POPs)</a>, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-polycyclic-aromatic-hydrocarbons-pahs">polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAHs)</a>, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-semi-volatile-organic-compounds-svocs">polotěkavým organickým sloučeninám (SVOCs)</a> a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-polychlorinated-biphenyls-pcbs">polychlorovaným bifenylům (PCBs)</a>.</blockquote>

Význam detekce per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS)

Vědci z CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Magneticky ovládaní bioboti dokážou během kvašení aktivně promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se samy oddělit od výsledného produktu. Výsledky publikoval tým profesora Martina Pumery v časopise ACS Nano.„Robota si dnes lidé často představí jako elektronické zařízení. Ve skutečnosti je to ale jakýkoliv systém, který dokáže autonomně vykonávat určitou činnost,“ vysvětluje Martin Pumera z CEITEC VUT.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_7d9ff82875.jpeg" alt="CEITEC VUT/Jakub Rozboud: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Martin Pumera ve své laboratoři na CEITEC VUT." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_7d9ff82875.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067">Výzkumný tým vytvořil tzv. bioboty – biohybridní mikrorobotické kapsle obsahující pivovarské kvasinky a magnetické nanočástice. Když kvasinky při fermentaci produkují oxid uhličitý, bioboti se díky vznikajícím bublinkám samovolně pohybují nahoru a dolů v kapalině. Tím přirozeně promíchávají obsah nádoby a zefektivňují kvašení. Oproti běžným statickým částicím tak dokážou urychlit chemické procesy důležité při výrobě potravin.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_4_af5fd4611f.jpg" alt="CEITEC VUT/Archiv Martina Pumery: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Mikrorobot z hematitu (ilustrační obrázek)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_4_af5fd4611f.jpg 209w," sizes="100vw" width="1600" height="1192">Významnou výhodou technologie je také snadné oddělení biobotů od hotového nápoje. Díky obsaženým magnetickým částicím je lze po skončení fermentace řídit magnetickým polem a odstranit bez nutnosti další filtrace. Vědci navíc ukázali, že bioboty lze opakovaně použít v několika výrobních cyklech.„Oproti běžným statickým částicím se mikroroboti aktivně pohybují v celém objemu kapaliny, takže dokážou pokrýt větší prostor a celý proces zefektivnit. Zároveň tak umožňují snadnější automatizaci výroby,“ doplňuje Martin Pumera. Tým nyní diskutuje možné využití technologie s velkým evropským pivovarem.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_3_e8e5a3a55a.jpg" alt="CEITEC VUT/Archiv Martina Pumery: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Mikroroboti g-C₃N₄ (ilustační foto)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_3_e8e5a3a55a.jpg 158w," sizes="100vw" width="1476" height="1460">Skupina Martina Pumery se využití mikrorobotů a pokročilých materiálů v potravinářství věnuje dlouhodobě. V minulosti například vyvinula flexibilní senzor pro chytré obaly, který dokáže odhalit zkažené rybí maso. Nové bioboty tak představují další krok k modernějším metodám kontroly kvality a bezpečnosti potravin.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_2_75c7fed958.jpeg" alt="CEITEC VUT/ACS Nano: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Obálka časopisu ACS Nano, na níž je obrázek k článku Martina Pumery." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_2_75c7fed958.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2128">

Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin 

Osobnosti

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Věda a výzkum

Článek

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Společnost Organomation, založená v roce 1959, navrhuje a vyrábí vysoce kvalitní dusíkové koncentrátory a extrakční systémy. Jejich laboratorní přístroje, známé svou inovativností a odolností, se používají po celém světě pro efektivní přípravu vzorků a jsou doprovázeny silnou zákaznickou podporou.

Organomation

Waters AccQ·Tag Ultra Chemistry kit

Kompletní sada pro analýzu a stanovení aminokyselin v různorodých matricích metodou UPLC/UV po jednoduché a rychlé předkolonové derivatizaci AQC (6-aminoquinolyl-N-hydroxysuccinimidyl carbamate) čindlem.

Kvalitativní i kvantitativní analýza aminokyselin je společná mnoha oblastem výzkumu i kontrol kvality výrobních procesů. Robustní a spolehlivé metody jsou tak potřeba při analýzách rozličných matic vzorků – proteinové a peptidové hydrolyzáty, buňěčná kultivační média, potraviny, nápoje a krmiva. Zde všude lze využít AccQ·Tag, který obsahuje derivatizační sadu, standardy a také kolonu a eluenty pro následné chromatografické stanovení.
Předkolonová derivatizace je snadná, rychlá a probíhá činidlem AQC (6-aminoquinolyl-N-hydroxysuccinimidyl carbamate) ve vodném prostředí podle následujícího schématu:
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Waters_Predkolonova_derivatizace_cinidlem_AQC_6_aminoquinolyl_N_hydroxysuccinimidyl_carbamate_ve_vodnem_prostredi_74617df064/Waters-Predkolonova-derivatizace-cinidlem-AQC-(6-aminoquinolyl-N-hydroxysuccinimidyl-carbamate)-ve-vodnem-prostredi.jpg" alt="Waters: Předkolonová derivatizace činidlem AQC (6-aminoquinolyl-N-hydroxysuccinimidyl carbamate) ve vodném prostředí"/>
<ul>
<li>Primární a sekundární amino skupiny reagují velmi rychle s AQC za vzniku derivátů viditelných pro fluorescenční i UV detekci</li>
<li>Nadbytek činidla reaguje s vodou, ale výrazně pomaleji než s aminokyselinami</li>
<li>Vedlejší produkty jsou dobře chromatograficky separovány a neruší analýzu aminokyselin</li>
<li>Derivatizace probíhá přímo ve vialkách, deriváty jsou stabilní a umožňují tak případné retestování vzorku</li>
</ul>
Derivatizované aminokyseliny jsou separovány na koloně <a href="https://lcms.cz/library?search=AccQ%20Ultra%20C18&amp;mainauthorItems=5">AccQ·Tag Ultra C18</a> 2.1 x 100 mm s 1.7 µm hybridními BEH částicemi.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Separace_derivatizovanych_aminokysel_na_kolone_Acc_Q_Tag_Ultra_C18_2_1_x_100_mm_s_1_7_m_hybridnimi_BEH_casticemi_ef2463364c/Separace-derivatizovanych-aminokysel-na-kolone-AccQTag-Ultra-C18-2.1-x-100-mm-s-1.7-m-hybridnimi-BEH-casticemi.jpg" alt="Waters: Separace derivatizovaných aminokysel na koloně AccQ·Tag Ultra C18 2.1 x 100 mm s 1.7 µm"/>
V případě nutnosti vysoké propustnosti vzorků je sada upravena pro automatizovanou derivatizaci a přípravu vzorků na platformách
<ul>
<li><a href="https://www.andrewalliance.com/">Andrew Alliance</a> a jeho <a href="https://lcms.cz/library?search=Andrew&amp;mainauthorItems=5">aplikační použití</a></li>
<li>Hamilton</li>
<li>Tecan</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Water_Andrew_Alliance_robot_pro_pipetovani_33534c49c3/Water-Andrew-Alliance-robot-pro-pipetovani.jpg" alt="Water - Andrew Alliance robot pro pipetování.jpg"/>
Další informace naleznete na webu <a href="https://www.waters.com/waters/Amino-Acid-Analysis-Standards-%26-Kits/nav.htm?cid=134635960&amp;alias=Alias_aaa_CHEMISTRY&amp;locale=%22e=en_GD%22">Waters Corporation</a>.

Stanovení celkové antioxidační aktivity (RADANAL)

Analýza vzorků metodou průtokové injekční analýzy FIA-ECD.

<h3>Analyzované vzorky:</h3>
<ul>
<li>Ovoce (např. jablka, rybízy, angrešty, třešně)</li>
<li>Materiál rostlinného původu (např. listy, pupeny, květy, kůra, štěpky, jadérka)</li>
<li>Nápoje (např. pivo, víno, džus)</li>
<li>Moč</li>
</ul>
<h3>Analyzované látky:</h3>
<ul>
<li>Celková antioxidační aktivita</li>
<li>8-hydroxy-2&#39;-deoxyguanosin</li>
<li>8-hydroxyguanosin</li>
<li>Resveratrol</li>
<li>Rutin</li>
<li>Quercetin</li>
</ul>
Naše laboratoř se dlouhodobě zabývá využití elektrochemie pro studium bioaktivních látek. Pro analýzy je používaná metoda průtokové injekční analýzy s elektrochemickou detekcí (FIA-ECD) pro hodnocení celkové antioxidační aktivity nápojů, potravních doplňků a extraktů z ovoce, listí a bylin. Tato metoda je založená na měření náboje v μC a poskytuje objektivní srovnání schopností antioxidačních látek předávat náboj nezávisle na matrici. Metoda je použáváná také pro hodnocení celkové antioxidační aktivity lidské moče.
V případě zájmu o stanovení konkrétních látek ve víně (ve vztahu ke zdraví např. resveratrol, rutin, quercetin) je na našem pracovišti volena metoda UPLC-MS/MS – vysokoúčinná kapalinová chromatografie s detekcí na trojitém kvadrupólu.
<h3>Přístrojové vybavení:</h3>
<h5>Přístrojové vybavení pro FIA-ECD:</h5>
<ul>
<li>Model 582 Solvent Delivery Module</li>
<li>Model 542 HPLC Autosampler</li>
<li>Elektrochemický detektor <a href="https://lcms.cz/library?search=coularray&amp;mainauthorItems=3">Coularray Detector ESA</a>, Model 5600A</li>
</ul>
<h5>Přístrojové vybavení pro HPLC-MS/MS</h5>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/library?search=ultimate&amp;mainauthorItems=3">UltiMate 3000 Binary RSLC</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/library?search=access%20max&amp;mainauthorItems=3&amp;instrumentationItems=35-31-32">TSQ Quantum Access Max</a> s ionizací elektrosprejem H–ESI</li>
</ul>

Stanovení antioxidantů (RADANAL)

Analýza ve vzorcích ovoce metodou ultraúčinné kapalinové chromatografie kombinované s hmotnostní spektrometrií UHPLC-MS.

<h3>Analyzované vzorky:</h3>
<ul>
<li>Ovoce (např. jablka, rybízy, angrešty, třešně, víno)</li>
</ul>
<h3>Analyzované látky:</h3>
<ul>
<li>Salicylová kyselina</li>
<li>p-kumarová kyselina</li>
<li>Gallová kyselina</li>
<li>Kávová kyselina</li>
<li>Ferulová kyselina</li>
<li>Syringová kyselina</li>
<li>Resveratrol</li>
<li>Floretin </li>
<li>Kaempferol</li>
<li>(+)-katechin</li>
<li>(-)-epikatechin</li>
<li>Kvercetin</li>
<li>Chlorogenová kyselina</li>
<li>Amygdalin</li>
<li>Floridzin</li>
<li>Rutin</li>
</ul>
<h3>Přístrojové vybavení:</h3>
<h5>Přístrojové vybavení pro HPLC-MS/MS</h5>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/library?search=ultimate&amp;mainauthorItems=3">UltiMate 3000 Binary RSLC</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/library?search=access%20max&amp;mainauthorItems=3&amp;instrumentationItems=35-31-32">TSQ Quantum Access Max</a> s ionizací elektrosprejem H–ESI</li>
</ul>

Analýza pesticidů ve vzorcích včel a pylu (RADANAL)

Analýza pesticidů ze skupiny neonikotinoidů, organofosfátů a karbamátů metodou ultraúčinné kapalinové chromatografie kombinované s hmotnostní spektrometrií UHPLC-MS.

<h3>Analyzované vzorky:</h3>
<ul>
<li>Vzorky mrtvých včel</li>
<li>Vzorky pylových zásob a pylových zrn</li>
</ul>
<h3>Analyzované látky:</h3>
<ul>
<li>Acefát</li>
<li>Diazinon</li>
<li>Dimethoát</li>
<li>Chlorfenvinfos</li>
<li>Chlorpyrifos</li>
</ul>
Pesticidy ze skupiny organofosfátů a karbamátů patří mezi tzv. blokátory acetylcholinesterázy (AChE). Způsobují svým působením vysokou a dlouhodobou stimulaci nervových buněk vedoucí k třesu, křečím, hyperaktivitě, ztrátě koordinace, paralýze a smrti.
<h3>Přístrojové vybavení:</h3>
<h5>Přístrojové vybavení pro HPLC-MS/MS</h5>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/library?search=ultimate&amp;mainauthorItems=3">UltiMate 3000 Binary RSLC</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/library?search=access%20max&amp;mainauthorItems=3&amp;instrumentationItems=35-31-32">TSQ Quantum Access Max</a> s ionizací elektrosprejem H–ESI</li>
</ul>

LCTech FREESTYLE GPC automat pro čištění vzorků

LCTech FREESTYLE GPC je plně automatický chromatografický systém pro přípravu vzorků a slouží pro čištění vzorků potravin, krmiva a životního prostředí.

Unikátní mechanika a software činí z LCTech Freestyle GPC (Gel Permeation Chromatography) nejflexibilnější GPC systém na trhu. Patentovaný, rychlý a přesný systém uchycení jednotlivých zásobníků pro vzorky a baňky pro sběr frakcí, umožňuje rychlé překonfigurování systému dle okamžitých požadavků laboratoře. Tuto GPC flexibilitu dále umocňuje možnost upgradu na automatickou vakuovou odparku, případně dále na automatický SPE systém.
LCTech Freestyle GPC je standardně nabízen se šířkou ramene pro upevnění zásobníků 74 cm.
LCTech zajišťuje snadnou manipulaci s GPC kolonami, neboť nabízí vhodné plnicí sady pro rychlé a snadné doplňování kolon přímo v laboratoři. Díky robustní konstrukci jsou GPC kolony těsné a ihned připravené k použití. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LC_Tech_FREESTYLE_GPC_snadne_plneni_a_manipulace_s_GPC_kolonami_3e1710c992/LCTech-FREESTYLE-GPC_snadne-plneni-a-manipulace-s-GPC-kolonami.jpg" alt="LCTech: Snadné plnění a manipulace s GPC kolonami"/>
Další informace o tomto systému naleznete v <a href="https://hpst.cz/sites/default/files/download/2023/06/freestyle_newbrochure.pdf">brožuře Freestyle GPC</a>.

LCTech GPC quattro systém pro čištění vzorků

LCTech GPC quattro slouží k čištění vzorků z oblasti potravin, krmiv a životního prostředí. Současně lze použít až 4 GPC kolony v jednom přístroji. 



LCTech GPC (Gel Permeation Chromatography) quattro:
<ul>
<li>Paralelní uspořádání 4 kolon v jednom přístroji umožňuje zpracování až 4 vzorků současně (až 40 analýz během 8 hodin).</li>
<li>Porovnání sériového a paralelního zpracování vzorků naleznete v odkaze <a href="https://hpst.cz/sites/default/files/download/2023/06/lctech_gpcquattro_comparison-dioxin.pdf">Accelerated Sample Preparation for Dioxin Analysis</a>.</li>
<li>Snadná volba a uchovávání metod, definování nové metody, možnost využití stejných metod pro všechny kolony nebo možno definovat zcela nezávislé podmínky analýz pro jednotlivé kolony, nezávislý start analýz.</li>
<li>Automatické čištění systému.</li>
<li>Ovládání pomocí dotykového displeje, možnost vizualizace dat na PC.</li>
<li></li>
<li><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LC_Tech_GPC_quattro_Rozsireni_systemu_dle_aktualnich_potreb_cb08b32784/LCTech-GPC-quattro_Rozsireni-systemu-dle-aktualnich-potreb.jpg" alt="LCTech: Rozšíření systému dle aktuálních potřeb laboratoře"/></li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LC_Tech_GPC_quattro_Priklad_pouziti_GPC_quattro_s_nezavislymi_podminkami_analyz_pro_jednotlive_kolony_a36f8d5cab/LCTech-GPC-quattro_Priklad-pouziti-GPC-quattro-s-nezavislymi-podminkami-analyz-pro-jednotlive-kolony.jpg" alt="LCTech: Příklad použití GPC quattro s nezávislými podmínkami analýz pro jednotlivé kolony"/>

LCTech GPC uno systém pro čištění vzorků

LCTech GPC uno je snadný a univerzální systém pro gelovou permeační chromatografii sloužící k čištění vzorků z oblasti potravin, krmiv a životního prostředí. 

LCTech GPC uno je snadný a univerzální systém pro gelovou permeační chromatografii sloužící k čištění vzorků potravin, krmiv a životního prostředí. Po manuálním nástřiku LCTech GPC uno dále zpracuje vzorky automaticky.
LCTech GPC uno je manuální systém s možností variabilního dávkování vzorku a programovatelného časového profilu pro sběr frakcí. Možnost postupného rozšíření formou upgradu o další GPC moduly až na GPC quattro.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LC_Tech_GPC_quattro_Rozsireni_systemu_dle_aktualnich_potreb_cb08b32784/LCTech-GPC-quattro_Rozsireni-systemu-dle-aktualnich-potreb.jpg" alt="LCTech: Rozšíření systému dle aktuálních potřeb laboratoře"/>
Další informace naleznete v prospektu <a href="https://www.hpst.cz/sites/default/files/download/2023/06/lctech-product-gpc-uno-quattro.pdf">GPC uno a Quattro</a>.

Vzorkování III - potraviny, zemědělství, předměty běžného užívání

Kniha Vzorkování III se zabývá vzorkováním potravin, zemědělství, předměty běžného užívání. Je součástí uceleného souboru knih  Vzorkování.

Vzorkování III - potraviny, zemědělství, předměty běžného užívání volně navazuje na předešlé díly o správném odběru a úpravě vzorků pro rozbory ve všech oborech lidské činnosti a o vzorkování v životním prostředí. Další díly budou věnovány vzorkování v různých odvětvích průmyslu.
<ul>
<li>ISBN 978-80-86380-80-3
</li>
<li>291 stran
</li>
<li>pevná vazba, formát B5, náklad 1 000 výtisků
</li>
<li>Vydal: Ing. Václav Helán – 2 THETA Český Těšín, jako svou 104. publikaci
</li>
<li>Autoři: Richard Koplík, Šárka Poláková, Ivo Šrámek, Eva Šviráková a kol.
</li>
<li>Recenzenti: Ing. Jitka Sosnovcová, Státní zdravotní ústav, Praha; Prof. Jiří G. K. Ševčík, DrSc., Univerzita Karlova, Praha; Doc. Ing. Igor Hochel, CSc., Vysoká škola chemicko - technologická, Praha
</li>
</ul>
<h3>OBSAH:</h3>
<h4>1. Obsah knihy</h4>
<ul>
<li>1.1 Historie </li>
<li>1.2 O čem je tato kniha</li>
<li>1.3 Návod k použití</li>
</ul>
<h4>2. Potraviny, zemědělská produkce, předměty běžného užívání</h4>
Vymezení základních pojmů. Přehled kompetencí při státní kontrole potravin, zemědělství a předmětů běžného užívání.
<ul>
<li>2.1 Vymezení základních pojmů <ul>
<li>2.1.1 Pojmy související s výrobou, distribucí a spotřebou potravin </li>
<li>2.1.2 Pojmy související se zemědělstvím</li>
<li>2.1.3 Pojmy související s předměty běžného užívání</li>
</ul>
</li>
<li>2.2 Přehled kompetencí při státní kontrole potravin, zemědělství a předmětů běžného užívání</li>
</ul>
<h4>3. Odběr vzorků potravin a potravinových surovin</h4>
Účel a základní schéma vzorkování potravin. Vlastnosti potravin významné z hlediska vzorkování. Vzorkování jako výběr. Vzorkování ve vztahu k požadavkům na jakost potravin a vytváření vzorkovacích plánů. Odborná literatura a předpisy týkající se odběru vzorků potravin. Nástin pravidel vzorkování některých potravinářských materiálů. Pravidla vzorkování potravin ve specifických případech stopové analýzy. Vzorkování pro mikrobiologické zkoušení potravin. Vzorkování jako součást řízení a kontroly jakosti ve výrobě potravin a skladování potravinových surovin. Vzorkování potravin a stravy v rámci činnosti kontrolních institucí.
<ul>
<li>3.1 Účel a základní schéma vzorkování potravin</li>
<li>3.2 Vlastnosti potravin významné z hlediska vzorkování </li>
<li>3.3 Vzorkování jako výběr <ul>
<li>3.3.1 Zajištění náhodnosti reprezentativního odběru balených potravin</li>
</ul>
</li>
<li>3.4 Vzorkování ve vztahu k požadavkům na jakost potravin a vytváření vzorkovacích plánů<ul>
<li>3.4.1 Počet vzorků a jeho vliv na výpovědní hodnotu analýzy</li>
<li>3.4.2 Rozhodování o jakosti šarže, hodnoty AQL, LQ a operativní charakteristiky</li>
<li>3.4.3 Atributové vzorkovací plány a vzorkovací plány s kvantifikovaným znakem jakosti</li>
<li>3.4.4 Dvoutřídní a třítřídní atributové vzorkovací plány</li>
</ul>
</li>
<li>3.5 Odborná literatura a předpisy týkající se odběru vzorků potravin<ul>
<li>3.5.1 Základní pojmy týkající se vzorkování podle vyhlášky 211/2004 a podle technických norem </li>
<li>3.5.2 Podstata hlavních ustanovení vyhlášky o vzorkování</li>
<li>3.5.3 Obsah technických norem týkajících se vzorkování</li>
</ul>
</li>
<li>3.6 Nástin pravidel vzorkování některých potravinářských materiálů<ul>
<li>3.6.1 Zrnité sypké materiály rostlinného původu</li>
<li>3.6.2 Kusové materiály rostlinného původu </li>
<li>3.6.3 Nápoje </li>
<li>3.6.4 Mléko a mléčné výrobky</li>
<li>3.6.5 Maso a masné výrobky </li>
<li>3.6.6 Vejce a výrobky z vajec </li>
<li>3.6.7 Tuky a oleje</li>
<li>3.6.8 Pitná voda</li>
</ul>
</li>
<li>3.7 Pravidla vzorkování potravin ve specifických případech stopové analýzy <ul>
<li>3.7.1 Vzorkování za účelem stanovení stopových prvků</li>
<li>3.7.2 Vzorkování za účelem stanovení 3-MCPD</li>
<li>3.7.3 Vzorkování za účelem stanovení mykotoxinů</li>
<li>3.7.4 Vzorkování za účelem stanovení dusičnanů</li>
<li>3.7.5 Vzorkování za účelem stanovení organických průmyslových kontaminantů</li>
<li>3.7.6 Vzorkování za účelem stanovení pesticidů</li>
</ul>
</li>
<li>3.8 Vzorkování pro mikrobiologické zkoušení potravin <ul>
<li>3.8.1 Důvody mikrobiologického zkoušení potravin</li>
<li>3.8.2 Mikrobiologická kritéria </li>
<li>3.8.3 Mikroorganismy, paraziti a jejich toxiny a metabolity významné pro potraviny</li>
<li>3.8.4 Parametry vzorkovacích plánů dle mikrobiologických kritérií pro jednotlivé potravinové komodity </li>
<li>3.8.5 Potraviny mikrobiologicky nerizikové</li>
<li>3.8.6 Zásady práce při vzorkování a manipulaci se vzorky určenými k mikrobiologickému zkoušení</li>
<li>3.8.7 Plány odběru vzorků</li>
<li>3.8.8 Aplikace různých plánů vzorkování v souvislosti s ochranou zdraví spotřebitele</li>
</ul>
</li>
<li>3.9 Vzorkování jako součást řízení a kontroly jakosti ve výrobě potravin a skladování potravinových surovin<ul>
<li>3.9.1 Výroba piva</li>
<li>3.9.2 Vinařství</li>
<li>3.9.3 Zpracování ovoce a zeleniny</li>
<li>3.9.4 Zpracování masa </li>
<li>3.9.5 Zpracování mléka</li>
<li>3.9.6 Vzorkování v obilnářství a v mlýnské a pekárenské technologii</li>
</ul>
</li>
<li>3.10 Vzorkování potravin a stravy v rámci činnosti kontrolních institucí <ul>
<li>3.10.1 Odběr vzorků potravin a pokrmů v rámci státního zdravotního dozoru</li>
<li>3.10.2 Odběr vzorků potravin a pokrmů Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí</li>
<li>3.10.3 Odběr vzorků potravin, potravinových surovin, krmiv a vedlejších produktů živočišného původu v rámci činnosti Státní veterinární správy</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>4. Vzorkování v zemědělství</h4>
Vzorkování zemědělské půdy, rostlin. Vzorkování pro potřeby přesných polních zkoušek. Vzorkování hnojiv, krmiv. 
<ul>
<li>4.1 Vzorkování zemědělské půdy<ul>
<li>4.1.1 Vzorkování pro zjištění výživového stavu půdy</li>
<li>4.1.2 Vzorkování za účelem odhadu úrovně znečištění zemědělských půd</li>
<li>4.1.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků půd</li>
</ul>
</li>
<li>4.2 Vzorkování rostlin<ul>
<li>4.2.1 Vzorkování za účelem zjištění prvkového složení rostlin</li>
<li>4.2.2 Vzorkování trvalých kultur</li>
<li>4.2.3 Vzorkování osiva a sadby </li>
<li>4.2.4 Úřední odběry vzorků technického konopí </li>
<li>4.2.5 Vzorkování rostlin na plochách v režimu ekologického zemědělství </li>
<li>4.2.6 Odběr vzorků pro účely stanovení GM rostlin v porostech kukuřice</li>
</ul>
</li>
<li>4.3 Vzorkování pro potřeby přesných polních zkoušek <ul>
<li>4.3.1 Rostlinné vzorky </li>
<li>4.3.2 Půdní vzorky </li>
<li>4.1.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků půd</li>
</ul>
</li>
<li>4.4 Vzorkování hnojiv <ul>
<li>4.4.1 Odběr a přeprava vzorků hnojiv</li>
<li>4.4.2 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků hnojiv</li>
<li>4.1.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků půd</li>
</ul>
</li>
<li>4.5 Vzorkování krmiv<ul>
<li>4.5.1 Požadavky na odebírané vzorky krmiv</li>
<li>4.5.2 Vlastní odběr vzorků krmiv </li>
<li>4.5.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků krmiv</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>5. Předměty běžného užívání</h4>
Legislativa. Státní zdravotní dozor v oboru předmětů běžného užívání. Odběr a analýza vzorků PBU mimo kosmetických výrobků. Kosmetika. Materiály pro styk s pitnou vodou.
<ul>
<li>5.1 Legislativa<ul>
<li>5.1.1 Právní předpisy určující SZD nad výrobky určenými pro styk s potravinami a pokrmy</li>
<li>5.1.2 Právní předpisy určující SZD nad hračkami určenými pro děti ve věku do 3 let a výrobky určenými pro děti ve věku do 3 let</li>
</ul>
</li>
<li>5.2 Státní zdravotní dozor v oboru předmětů běžného užívání<ul>
<li>5.2.1 Hygienické požadavky na předměty běžného užívání kontrolované u výrobců, dovozců, distributorů a prodejců PBU</li>
</ul>
</li>
<li>5.3 Odběr a analýza vzorků PBU mimo kosmetických výrobků</li>
<li>5.4 Kosmetika <ul>
<li>5.4.1 Legislativa</li>
<li>5.4.2 Základní pojmy </li>
<li>5.4.3 Vzorkování kosmetických přípravků</li>
</ul>
</li>
<li>5.5 Materiály pro styk s pitnou vodou<ul>
<li>5.5.1 Odběr vzorků</li>
</ul>
</li>
</ul>
Autorský rejstřík
O Autorech
Věcný rejstřík
Sponzoři, inzerce

Víno - analýza, technologie, gastronomie

Publikace je koncipována jako učebnice pro vysoké i střední školy, také jako zdroj informací pro pěstitele i gastronomy a odborníky nově se vytvářející specializace enogastronomie. 





Informace obsažené v publikaci jsou vhodné, jak pro studenty vysokých i středních škol, tak pro pěstitele, gastronomy a odborníky nově se vytvářející specializace enogastronomie. Publikace si klade za cíl vysvětlit vzájemné vztahy pokrmu a vína. Autor knihy Prof. Vlastimil Fic se výrazně zasloužil o rozvoj Zahradnické fakulty v Lednici a za vědeckovýzkumnou práci a přenos výsledků výzkumu do praxe mu bylo uděleno prezidentem republiky Státní vyznamenání ˝Za vynikající práci˝.
<ul>
<li>ISBN 978-80-86380-77-3
</li>
<li>320 stran
</li>
<li>pevná vazba, formát B5, náklad 1 000 výtisků
</li>
<li>Vydal: Ing. Václav Helán – 2 THETA Český Těšín, jako svou 102. publikaci, 1. vydání, 2015
</li>
<li>Autoři: Vlastimil Fic a kolektiv
</li>
<li>Recenzenti: Ing. Karel Průša, CSc.; Vinicola, s.r.o., PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA; Vysoká škola hotelová Praha
</li>
<li>Publikace je financována s podporou Vinařského fondu
</li>
</ul>
<h3>OBSAH:</h3>
<h4>PŘEDMLUVA</h4>
<h4>SLOVO AUTORŮ A VYDAVATELE</h4>
<h4>1. VSTUP VÍNA DO GASTRONOMIE</h4>
<h4>2. ZALOŽENÍ NAUKY ENOGASTRONOMIE</h4>
Gastronomie. Víno. Enogastronomie.
<ul>
<li>2.1 Gastronomie</li>
<li>2.2 Víno</li>
<li>2.3 Enogastronomie <ul>
<li>2.3.1 Implementace párování vín a pokrmů<ul>
<li>2.3.1.1 Jak harmonizovat pokrm a víno </li>
<li>2.3.1.2 Příklady aplikace principů párování</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>3. CHEMIE A BIOCHEMIE VÍNA</h4>
Podmínky pro produkci kvalitních hroznů. Chemické složení hroznů, moštu a vína. Aromatické látky. Metody chemické analýzy vína. 
<ul>
<li>3.1 Podmínky pro produkci kvalitních hroznů<ul>
<li>3.1.1 Půda</li>
<li>3.1.2 Ekologické podmínky</li>
<li>3.1.3 Nejdůležitější živiny v půdě</li>
<li>3.1.4 Toxické kovy</li>
</ul>
</li>
<li>3.2 Chemické složení hroznů, moštu a vína<ul>
<li>3.2.1 Minerální látky v hroznech</li>
<li>3.2.2 Minerální látky v moštu</li>
<li>3.2.3 Minerální látky ve vínech </li>
<li>3.2.4 Využití prvkového a izotopového složení k autentifikaci vín </li>
<li>3.2.5 Voda</li>
<li>3.2.6 Ethanol </li>
<li>3.2.7 Cukry</li>
<li>3.2.8 Oxid siřičitý</li>
<li>3.2.9 Oxid uhličitý</li>
<li>3.2.10 Karboxylové kyseliny</li>
<li>3.2.11 Fenolové látky a třísloviny</li>
<li>3.2.12 Dusíkaté látky</li>
<li>3.2.13 Pektinové látky</li>
<li>3.2.14 Enzymy</li>
<li>3.2.15 Vitaminy</li>
<li>3.2.16 Další látky <ul>
<li>3.2.16.1 Aldehydy a ketony </li>
<li>3.2.16.2 Alkoholy</li>
<li>3.2.16.3 Estery</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li>3.3 Aromatické látky <ul>
<li>3.3.1 Biosyntéza aromatických látek v plodech</li>
<li>3.3.2 Kvalitativní složení ovocného aroma</li>
<li>3.3.3 Aromatické a buketní látky vína<ul>
<li>3.3.3.1 Alkoholy </li>
<li>3.3.3.2 Karbonylové sloučeniny</li>
<li>3.3.3.3 Estery</li>
<li>3.3.3.4 Těkavé kyseliny </li>
<li>3.3.3.5 Terpenoidy</li>
<li>3.3.3.6 Norisoprenoidy </li>
<li>3.3.3.7 Methoxypyraziny </li>
<li>3.3.3.8 Těkavé fenoly </li>
<li>3.3.3.9 Vonné thioly</li>
<li>3.3.3.10 Vývoj aromatických látek vína podle ročníků</li>
</ul>
</li>
<li>3.3.4 Vztah aromatických látek a oxidu siřičitého <ul>
<li>3.3.4.1 Použití oxidu siřičitého ve víně </li>
<li>3.3.4.2 Projevy oxidu siřičitého ve víně</li>
<li>3.3.4.3 Vztah oxidu siřičitého k aromatickým látkám vína</li>
</ul>
</li>
<li>3.3.5 Aromatizace vín <ul>
<li>3.3.5.1 Aromatizace vyluhováním koření a drog přímo ve víně</li>
<li>3.3.5.2 Aromatizace speciálními formami aromatických látek </li>
<li>3.3.5.3 Aromatizace vín ležením za specifických podmínek</li>
<li>3.3.5.4 Aromatizace vín z aspektu evropské a české legislativy</li>
</ul>
</li>
<li>3.3.6 Víno jako složitý systém</li>
</ul>
</li>
<li>3.4 Metody chemické analýzy vína <ul>
<li>3.4.1 Základní požadavky na stanovení parametrů ve víně </li>
<li>3.4.2 Principy stanovení jednotlivých analytických parametrů v moštu a ve víně<ul>
<li>3.4.2.1 Stanovení cukernatosti moštu </li>
<li>3.4.2.2 Stanovení hustoty moštu a vína pyknometricky</li>
<li>3.4.2.3 Stanovení alkoholu ve víně </li>
<li>3.4.2.4 Stanovení cukrů ve víně </li>
<li>3.4.2.5 Stanovení kyselosti a organických kyselin ve víně </li>
<li>3.4.2.6 Stanovení konzervačních látek ve víně </li>
<li>3.4.2.7 Stanovení minerálních látek ve víně</li>
<li>3.4.2.8 Stanovení bílkovin v bílých vínech spektrofotometricky </li>
<li>3.4.2.9 Stanovení přírodních a syntetických barviv ve víně</li>
</ul>
</li>
<li>3.4.3 Využití instrumentálních metod pro stanovení vybraných parametrů ve víně</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>4. MIKROBIOLOGIE VÍNA</h4>
Mikroorganismy vína. Mikrobiologie kvasného procesu. Mikroflóra vína. Nedostatky, nemoci a vady vín.
<ul>
<li>4.1 Mikroorganismy vína<ul>
<li>4.1.1 Eukaryotické mikroorganizmy </li>
<li>4.1.2 Kvasinky</li>
<li>4.1.3 Mikromycety </li>
<li>4.1.4 Bakterie</li>
<li>4.1.5 Metody studia mikroorganismů</li>
</ul>
</li>
<li>4.2 Mikrobiologie kvasného procesu <ul>
<li>4.2.1 Přirozená mikroflóra</li>
<li>4.2.2 Kulturní kvasinky </li>
<li>4.2.3 Kvasné procesy ve víně<ul>
<li>4.2.3.1 Etanolové kvašení </li>
<li>4.2.3.2 Malolaktická fermentace</li>
<li>4.2.3.3 Vliv kvasinek na charakter vína </li>
<li>4.2.3.4 Síření</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li>4.3 Mikroflóra vína<ul>
<li>4.3.1 Bakterie mléčného kvašení ve víně<ul>
<li>4.3.1.1 Bakterie mléčného kvašení izolované z moštu a vína</li>
<li>4.3.1.2 Bakterie mléčného kvašení ve vztahu k jablečno-mléčnému kvašení</li>
</ul>
</li>
<li>4.3.2 Octové bakterie ve víně </li>
<li>4.3.3 Nežádoucí působení bakterií ve víně</li>
</ul>
</li>
<li>4.4 Nedostatky, nemoci a vady vín<ul>
<li>4.4.1 Negativní, vzhledové, buketní, chuťové a tím souhrnné hodnoty vína</li>
<li>4.4.2 Nedostatky vína</li>
<li>4.4.3 Nemoci vína</li>
<li>4.4.4 Vady vína</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>5. VÍNA S KLIMATICKÝMI, PĚSTITELSKÝMI A TECHNOLOGICKÝMI ZVLÁŠTNOSTMI</h4>
Produkce biovína. Víno Barrique. Tokajské víno. Další druhy vín.
<ul>
<li>5.1 Produkce biovína<ul>
<li>5.1.1 Obecné cíle a zásady ekologické rostlinné produkce i ve vztahu k produkci hroznů a biovína </li>
<li>5.1.2 Režim začlenění pozemků do ekologické produkce </li>
<li>5.1.3 Předpoklady podporující úspěšnost bioprodukce vína </li>
<li>5.1.4 Ochrana porostů <ul>
<li>5.1.4.1 Choroby porostů révy vinné</li>
<li>5.1.4.2 Škůdci živočišní</li>
</ul>
</li>
<li>5.1.5 Technologie zpracování hroznů pro biovíno</li>
<li>5.1.6 Biovíno a pokrm</li>
</ul>
</li>
<li>5.2 Víno Barrique </li>
<li>5.3 Tokajské víno </li>
<li>5.4 Další druhy vín <ul>
<li>5.4.1 Kategorie vín a produktů aromatizovaných</li>
<li>5.4.1 Kategorie vín šumivých</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>6. TECHNIKA A JEJÍ ŠETRNÉ ŘÍZENÍ V TECHNOLOGII VÍNA</h4>
Mechanizační prostředky pro sklizeň a dopravu hroznů. Příjmová zařízení. Drtící, odstopkovací a separační zařízení. Lisy. Čerpadla ve vinařství. Zařízení pro oddělení kalů z moštu a vína. Technická zařízení pro výrobu červených vín. Zařízení pro teplotní regulaci nádob. Filtrační zařízení. Plnicí linky ve vinařských provozech.
<ul>
<li>6.1 Mechanizační prostředky pro sklizeň a dopravu hroznů <ul>
<li>6.1.1 Prostředky pro částečně mechanizovanou sklizeň </li>
<li>6.1.2 Stroje pro plně mechanizovanou sklizeň </li>
<li>6.1.3 Mechanizační prostředky pro dopravu sklizených hroznů</li>
</ul>
</li>
<li>6.2 Příjmová zařízení</li>
<li>6.3 Drtící, odstopkovací a separační zařízení<ul>
<li>6.3.1 Drtiče hroznů</li>
<li>6.3.2 Mlýnkoodstopkovače</li>
<li>6.3.3 Moderní řešení odstopkovacích zařízení</li>
<li>6.3.4 Zařízení pro separaci bobulí</li>
</ul>
</li>
<li>6.4 Lisy<ul>
<li>6.4.1 Mechanické lisy šroubové </li>
<li>6.4.2 Hydraulické lisy </li>
<li>6.4.3 Pneumatické lisy</li>
<li>6.4.4 Hydrolisy</li>
<li>6.4.5 Šnekové a pásové lisy</li>
</ul>
</li>
<li>6.5 Čerpadla ve vinařství <ul>
<li>6.5.1 Objemová čerpadla </li>
<li>6.5.2 Odstředivá čerpadla</li>
</ul>
</li>
<li>6.6 Zařízení pro oddělení kalů z moštu a vína <ul>
<li>6.6.1 Zařízení pro sedimentaci</li>
<li>6.6.2 Zařízení pro odstřeďování</li>
<li>6.6.3 Dekantační odstředivky, flotační sestavy</li>
</ul>
</li>
<li>6.7 Technická zařízení pro výrobu červených vín <ul>
<li>6.7.1 Zařízení s mechanickým promícháváním </li>
<li>6.7.2 Zařízení s cirkulací kvasícího moštu přes matolinový klobouk</li>
</ul>
</li>
<li>6.8 Zařízení pro teplotní regulaci nádob <ul>
<li>6.8.1 Mobilní zařízení pro teplotní regulaci</li>
<li>6.8.2 Stacionární termoregulační systémy</li>
</ul>
</li>
<li>6.9 Filtrační zařízení<ul>
<li>6.9.1 Tlakové naplavovací filtry</li>
<li>6.9.2 Tlakové vložkové filtry (deskové)</li>
<li>6.9.3 Vakuové rotační filtry</li>
<li>6.9.4 Membránové filtry</li>
</ul>
</li>
<li>6.10 Plnicí linky ve vinařských provozech<ul>
<li>6.10.1 Plnící zařízení</li>
<li>6.10.2 Přísun lahví v plnících linkách</li>
<li>6.10.3 Uzavírací zařízení ve vinařství</li>
<li>6.10.4 Etikety a etiketovací stroje</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>7. ANATOMIE A FUNKCE LIDSKÝCH SMYSLŮ</h4>
Anatomie a lidské smysly. Základy psychofyziky. Metody senzorického hodnocení potravin.
<ul>
<li>7.1 Anatomie a lidské smysly <ul>
<li>7.1.1 Centrální nervová soustava a smyslové vnímání </li>
<li>7.1.2 Smyslové orgány <ul>
<li>7.1.2.1 Smysl chuťový</li>
<li>7.1.2.2 Smysl čichový</li>
<li>7.1.2.3 Smysl zrakový</li>
<li>7.1.2.4 Smysl sluchový </li>
<li>7.1.2.5 Smysly taktilní, pro chlad, teplo a bolest </li>
<li>7.1.2.6 Smysly kinestetické</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li>7.2 Základy psychofyziky</li>
<li>7.3 Metody senzorického hodnocení potravin <ul>
<li>7.3.1 Rozdílové zkoušky<ul>
<li>7.3.1.1 Párová porovnávací zkouška</li>
<li>7.3.1.2 Zkouška DUO-TRIO </li>
<li>7.3.1.3 Trojúhelníková zkouška</li>
<li>7.3.1.4 Zkoušky s více jak třemi vzorky</li>
<li>7.3.1.5 Zkouška „A“ – „NE A“</li>
</ul>
</li>
<li>7.3.2 Pořadová zkouška</li>
<li>7.3.3 Senzorické posuzování pomocí stupnic a profilů<ul>
<li>7.3.3.1 Senzorické posuzování pomocí stupnic</li>
<li>7.3.3.2 Senzorické posuzování profilovými metodami</li>
</ul>
</li>
<li>7.3.4 Některé další metody senzorického posuzování </li>
<li>7.3.5 Konzumentské zkoušky</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>8. POSUZOVATELÉ A JEJICH VÝCHOVA</h4>
Obecná charakteristika. ČSN ISO 8586-1 a ČSN ISO 8586-2.
<ul>
<li>8.1 Obecná charakteristika</li>
<li>8.2 ČSN ISO 8586-1 Vybraní posuzovatelé </li>
<li>8.3 ČSN ISO 8586-2 Odborní senzoričtí posuzovatelé (experti)</li>
</ul>
LITERATURA.
SOUHRN
SUMMARY 
RÉCAPITULATION 
РЕЗЮМЕ
ZUSAMMENFASSUNG.
O AUTORECH
INZERCE
rof. Vlastimil Fic patřil k lidem, kteří se výrazně zasloužili o rozvoj Zahradnické fakulty v Lednici.

Stanovení pesticidů a jejich degradačních produktů (ALS ČR)

ALS ČR má pro stanovení pesticidních látek k dispozici moderní instrumentální techniky LC/MS a GC/MS, v případě stanovení organochlorových pesticidů je využíváno GC/ECD.

Pro stanovení přítomnosti a množství pesticidů ve vodě se nejčastěji používají metody založené na extrakci kapalina-kapalina nebo extrakci pevnou fází (SPE) s následnou analýzou chromatografickými metodami (plynová či kapalinová chromatografie) při využití různých detektorů (UV, ECD a MS).Při využití systému LC/MS je možné vzorky analyzovat metodou přímého nástřiku vzorku, tj. vzorek není zakoncentrován ani přečišťován, zahrnuje pouze přídavek značených extrakčních standardů, odstranění mechanických částic odstředěním a následnou filtraci vzorku a konečnou úpravu pH.Při MS detekci je sledována intenzita rozpadu iontu prekurzoru na iont produktový po dodání kolizní energie (MRM, multiple reaction monitoring). Pro každý analyt jsou stanovovány dva MRM přechody. Za pozitivní výsledek je považován takový, kdy poměr mezi přechody pro analyt ve vzorku odpovídá poměru přechodů ve standardu.Pomocí LC/MS intrumentace je možné analyzovat přibližně 350 látek (účinné látky a vybrané metabolity).<blockquote><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.alsglobal.cz/zazadat-o-nabidku?utm_source=labrulez&amp;utm_medium=refferal">Pro více informací neváhejte kontaktovat naše odborníky pomocí tohoto odkazu nebo QR kódu níže</a><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Czech_Republic_odkaz_pro_novinky_a_nektere_produkty_krome_vod_2_84d1c13f35.jpg" alt="ALS Czech Republic: Více informací o rozborech naleznete po naskenování QR kódu" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Czech_Republic_odkaz_pro_novinky_a_nektere_produkty_krome_vod_2_84d1c13f35.jpg 245w," sizes="100vw" width="957" height="500"></blockquote><h3>Třídy pesticidů</h3><ul><li>Organochlorové pesticidy a jejich metabolity</li><li>Organofosfátové pesticidy a jejich metabolity</li><li>Močovinové pesticidy<ul><li>Isoproturon</li><li>Chlorotoluron</li></ul></li><li>Dinitroanilinové pesticidy<ul><li>Trifluralin</li><li>Pendimethalin</li></ul></li><li>Karbamáty</li><li>Pyretroidy</li><li>Pesticidy na bázi glyfosátu</li><li>Triazinové pesticidy a jejich metabolity</li><li>Chloracetanilidové pesticidy a jejich metabolity<ul><li>Alachlor</li><li>Acetochlor</li><li>Metolachlor</li></ul></li><li>Fenoxyalkanové kyseliny</li><li>Kvarterní amoniové soli<ul><li>Parakvát</li><li>Chlormekvát</li></ul></li><li>Neonikotinové pesticidy</li></ul><h3>Zajištění kvality výsledků</h3>Laboratoř ALS ČR je akreditovaná podle mezinárodní normy ISO/IEC 17025.<h4>Identifikace</h4><ul><li>retenční čas (nebo relativní retenční čas) analytu ve vzorku musí v rámci stanoveného rozmezí odpovídat retenčnímu času (relativnímu retenčnímu času) kalibračního standardu.</li><li>minimálním přijatelným retenčním časem pro vyšetřovaný analyt je dvojnásobek retenčního času, který odpovídá mrtvému objemu kolony</li><li>selektivita měření je dána použitím MS detekce, kdy jsou sledovány 2 MRM přechody, jejichž poměr musí být stejný pro každý analyt jak ve standardu, tak i ve vzorku. Tímto metoda vyhovuje požadavkům na provádění analytických metod a interpretaci výsledků dle rozhodnutí Komise 2002/657/ES</li></ul><h4>Kvantifikace</h4><ul><li>před každou analýzou vzorku je provedena kalibrace</li><li>kvantifikace je prováděna metodou vnějšího standardu a výtěžnost je korigována na výtěžnost extrakčních standardů případně na výtěžnost fortifikovaného blanku</li><li>v případě koncentrací analytů ve vzorcích vyšších než je horní mez koncentračního rozmezí je nutno vzorky vhodně ředit a analýzu opakovat</li><li>během analýzy jsou sledovány kontrolní vzorky</li></ul><h4>Kontrolní vzorky</h4><h5>A. Metod blank</h5><ul><li>je připraven stejným způsobem jako vzorek</li><li>slouží pro ověření čistoty skla, chemikálií, rozpouštědel, zařízení a prostředí během manipulace se vzorky</li><li>měří se před zahájením analýzy a následně s 5% četností</li></ul><h5>B. Fortifikovaný blank</h5><ul><li>fortifikovaný blank obsahuje přídavek standardu o známé koncentraci, se kterým je zacházeno stejně jako se vzorkem od přípravy vzorku po procesování výsledků</li><li>měří se s 5% četností</li><li>používá se do regulačních diagramů</li></ul><h5>C. Instrument blank</h5><ul><li>slouží ke kontrole instrumentu</li><li>provádí se nástřikem čistého rozpouštědla</li></ul><h5>D. Laboratorní duplikát</h5><ul><li>měří se s 5% četnosti</li><li>slouží ke kontrole přesnosti naměřených dat</li></ul><blockquote><h4>Pesticidy</h4></blockquote><blockquote>Pesticidy jsou látky určené k prevenci, ničení, potlačení, odpuzení či kontrole škodlivých činitelů, tedy nežádoucích mikroorganismů, rostlin a živočichů během výroby, skladování, transportu, distribuce a zpracování potravin, zemědělských komodit a krmiv.</blockquote><blockquote>Do životního prostředí se takto dostává nezanedbatelné množství cizorodých látek, které mohou působit i na jiné (necílové) činitele a iniciovat narušení terestrického či vodního ekosystému. Negativním důsledkem je také možnost vzniku rezistence škůdce vůči účinkům pesticidů, zvláště pokud je přípravek neodborně používán.</blockquote><blockquote>Je zřejmé, že na trhu je k dispozici široká škála účinných látek pesticidů. Celosvětově je registrováno více než 800 účinných látek pesticidů. V České republice se každoročně používá přibližně 400 druhů účinných látek, jejich počet se neustále rozšiřuje.</blockquote><blockquote>Pesticidy je možné zařadit do více než 100 klasifikačních tříd – skupin (př.: karbamáty, triaziny, pyrethroidy, organofosfáty, organochlorové, fenoxyalkanové pesticidy, pesticidy na bázi glyfosátu a další).</blockquote><blockquote>Účinné látky pesticidů jsou formulovány do obchodního produktu tzv. přípravku na ochranu rostlin. Obchodní produkt je fyzikální směsí jedné nebo více biologicky aktivních látek s dalšími inertními přísadami, které napomáhají dosáhnout účinné aplikaci, ekonomickému dávkování a bezpečnému použití.</blockquote><blockquote>Přípravky na ochranu rostlin se mohou vyskytovat ve dvou základních formulacích, v kapalné nebo pevné, které lze používat jako pevné či tekuté nástrahy, postřiky, aerosoly, poprašky, mořidla, nátěry a impregnace.</blockquote>

Produkty - strana 2

Mohlo by Vás zajímat

Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin

Význam detekce per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS)

Rozhovor: Čím zaujala analytická chemie postdoktorandku Taťánu Gazárkovou