Martin Kozák z&nbsp;MFF UK se snaží posunout možnosti elektronové mikroskopie dál, aby mikroskopy „viděly“ přesněji a&nbsp;aby bylo možné elektrony ovládat jemněji než dosud. Na výzkum získal ERC Starting Grant eWaveShaper. Za jeden z&nbsp;dílčích výsledků tohoto projektu nyní jeho tým obdržel Cenu Wernera von Siemense.<h5>Ve svém výzkumu propojujete světlo a&nbsp;elektrony a&nbsp;snažíte se velmi přesně řídit něco, co je samo o&nbsp;sobě těžko uchopitelné. Co na tom fascinuje nejvíc?</h5>Asi fakt, že světlo i&nbsp;elektrony nám umožňují, oba svým vlastním způsobem, dostat se k&nbsp;hranicím fyzikálního poznání. U&nbsp;světla je pro nás&nbsp;klíčovou veličinou čas, protože díky velmi krátkým laserovým pulzům můžeme fyzikální děje sledovat a&nbsp;řídit s&nbsp;mimořádnou časovou přesností. Elektrony nám naopak umožňují zobrazovat s&nbsp;vysokým prostorovým rozlišením. V&nbsp;nejlepších elektronových mikroskopech je díky nim možné vidět i&nbsp;jednotlivé atomy a&nbsp;zároveň zkoumat, co se v&nbsp;materiálech odehrává.Právě spojení časové přesnosti světla a&nbsp;vysokého prostorového rozlišení elektronů je pro mě na tom tak přitažlivé. Můžeme díky němu sledovat například rozložení optického pole v&nbsp;okolí nanostruktur a&nbsp;fotonických materiálů. To nám pomáhá porozumět jejich fungování na mikroskopické úrovni.<h5>Vaším cílem tedy je spojit časovou přesnost světla s&nbsp;prostorovou přesností elektronů?</h5>Ano, právě o&nbsp;to se snažím už téměř deset let. Spojit tyto dvě věci dohromady s&nbsp;cílem vyvíjet nové metody, díky nimž bude možné sledovat fyzikální procesy zároveň velmi detailně v&nbsp;prostoru i&nbsp;velmi přesně v&nbsp;čase.<h5>Když ale chcete spojit takto přesné prostorové zobrazení i&nbsp;s&nbsp;vysokým časovým rozlišením, běžný elektronový mikroskop už nestačí, je to tak?&nbsp;</h5>Ano. U&nbsp;klasického mikroskopu máme velmi dobrou kontrolu nad prostorovým rozlišením, protože elektronový svazek lze zaostřit na extrémně malou stopu, takže je možné zkoumat i&nbsp;jednotlivé atomy. Nemáme ale stejnou kontrolu nad tím, kdy přesně elektrony na vzorek přilétají. Elektronový mikroskop k&nbsp;tomu má vlastní prostředky, konkrétně elektronovou optiku, která svazek fokusuje a&nbsp;zároveň s&nbsp;ním různým způsobem pracuje. Dá se to trochu připodobnit ke starým CRT obrazovkám, kde elektronový svazek přejížděl po obrazovce a&nbsp;vytvářel obraz.Tady je ale situace mnohem náročnější v&nbsp;tom, že svazek musí být zaostřený do extrémně malé stopy. Jednou z&nbsp;největších výzev elektronové mikroskopie je proto stabilita. S&nbsp;oblibou používám přirovnání, že trefit jeden atom na vzdálenost asi čtyřiceti centimetrů, což odpovídá délce tubusu mikroskopu, je podobné, jako kdybyste se z&nbsp;Měsíce snažila trefit pětikorunu.<h5>Je vůbec možné takovou přesnost v&nbsp;elektronové mikroskopii udržet?</h5>Právě to je jedna z&nbsp;velkých výzev. Elektronová mikroskopie se vyvíjí už téměř sto let a&nbsp;v&nbsp;mnoha ohledech se dostala velmi blízko fyzikálním limitům. Tomu odpovídá i&nbsp;samotná technologie. Přístroje musí být mimořádně stabilní, je nutné potlačovat magnetický i&nbsp;elektrický šum a&nbsp;pracovat s&nbsp;velmi pečlivým stíněním. V&nbsp;řadě oblastí už se tedy přesnost neposouvá snadno a&nbsp;je potřeba hledat nové cesty.Dlouhou dobu se vývoj elektronových mikroskopů soustředil hlavně na to, aby bylo možné zobrazit co nejmenší struktury s&nbsp;co nejvyšším rozlišením. My se snažíme přidat ještě další rozměr, a&nbsp;sice čas. Zajímá nás, co se v&nbsp;materiálu děje ve chvíli, kdy na něj dopadne světlo a&nbsp;nějakým způsobem ho vybudí. Elektrony v&nbsp;materiálu na to začnou reagovat, a&nbsp;právě tuto dynamiku bychom chtěli sledovat na velmi krátkých časových škálách.<h5>Používáte k&nbsp;tomu tedy nějaký vylepšený elektronový mikroskop?</h5>Ano, spíš upravený. Pořídili jsme v&nbsp;zásadě téměř standardní elektronový mikroskop, ale doplnili jsme ho o&nbsp;femtosekundový laser. Ten jsme zavedli jednak do zdroje elektronů a&nbsp;zároveň také do komory, kam se vkládají vzorky. V&nbsp;této upravené sestavě pak provádíme například i&nbsp;experimenty, za které se nám nedávno podařilo získat Cenu Wernera von Siemense.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_2_ecda76c117.jpg" alt="Forum UK: Martin Kozák na hranici světla a elektronů " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_2_ecda76c117.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"><h5>Dělá se podobný výzkum i&nbsp;jinde ve světě?</h5>Časově rozlišená elektronová mikroskopie se začala výrazně rozvíjet na Caltechu (California Institute of Technology je prestižní americká technická a&nbsp;přírodovědná univerzita v&nbsp;Pasadeně v&nbsp;Kalifornii patřící ke světové špičce ve výzkumu fyziky, chemie, astronomie – pozn. red.) zhruba od roku 2000. Až donedávna se většina výzkumu soustředila hlavně na transmisní elektronové mikroskopy, tedy přístroje, které vzorek prosvěcují a&nbsp;obraz dál zpracovávají pomocí další optiky.V&nbsp;posledních letech se obor rozvíjí i&nbsp;dalšími směry, například k&nbsp;nižším energiím elektronů, ale to už jsou spíš technické detaily. Podstatné je, že ve světě jde stále o&nbsp;poměrně úzkou a&nbsp;specializovanou oblast.<h5>Jak si tedy stojíte v&nbsp;tomto kontextu vy?</h5>V&nbsp;českém prostředí je naše sestava zatím unikátní – jiný takový systém tu v&nbsp;tuto chvíli není. Další podobné zařízení se nyní začíná budovat v&nbsp;Brně.A&nbsp;pokud jde o&nbsp;světové měřítko, těchto experimentálních sestav není mnoho. Odhadem jich je kolem padesáti. Je to tedy obor, který je mezinárodně velmi zajímavý, ale pořád poměrně exkluzivní a&nbsp;soustředěný jen na několik pracovišť.<h5>Je pro vás&nbsp;v&nbsp;něčem přínosné, že podobné pracoviště vzniká i&nbsp;v&nbsp;Brně? Berete to spíš jako inspiraci, nebo i&nbsp;jako zdravý impuls?</h5>Určitě je to pozitivní. Jak jsem říkal, tahle komunita je poměrně malá, takže lidé v&nbsp;oboru většinou dobře vědí, kdo se čemu věnuje, a&nbsp;zatím to funguje spíš tak, že mají tendenci spolupracovat než si vyloženě konkurovat. V&nbsp;tomhle ohledu je to docela přátelské prostředí. Když přijdeme s&nbsp;nějakým nápadem, který by bylo vhodné vyzkoušet na mikroskopu, jaký mají třeba kolegové v&nbsp;Německu, jednoduše jim napíšeme a&nbsp;domluvíme se. Taková spolupráce posouvá obor dopředu, protože neztrácíte čas objevováním něčeho, co už mezitím vyřešil někdo jiný.Proto je pro nás&nbsp;důležité budovat takovou experimentální sestavu, která je vůči&nbsp;ostatním spíš doplňková než paralelní – aby uměla něco trochu jiného nebo aby stejnou věc dokázala dělat jiným způsobem.Samozřejmě věda je dnes i&nbsp;konkurenční prostředí. Člověk&nbsp;musí přemýšlet nad tím, jak získávat financování a&nbsp;jak si udržet vlastní výzkumný směr.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_3_9b201109b2.jpg" alt="Forum UK: Martin Kozák na hranici světla a elektronů " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_3_9b201109b2.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"><h5>Jde tedy také o&nbsp;to najít místo, kde můžete přinést něco nového?</h5>Určitě. Záleží na nápadech, na inspiraci z&nbsp;předchozích výsledků i&nbsp;na realistickém odhadu toho, na co máte kapacitu, prostředky a&nbsp;technické zázemí. A&nbsp;zároveň je ve vědě vždycky přítomné určité riziko. Dost často se ukáže, že směr, který na začátku nevypadal nijak mimořádně slibně, nakonec přinese zajímavější výsledky, než člověk&nbsp;čekal. Překvapení je ve vědě vždycky součástí procesu.<h5>Takže i&nbsp;grantový projekt se může časem posunout jinam, než se původně čekalo?</h5>Ano, to se stává běžně. Třeba u&nbsp;ERC projektu, který nyní řešíme, jsme měli na začátku tři&nbsp;hlavní směry. Dva z&nbsp;nich ovšem mezitím někdo jiný rozpracoval dřív, než se náš výzkum naplno rozběhl. Proto jsme se začali víc posouvat do dalších oblastí. Naštěstí právě u&nbsp;ERC grantů se s&nbsp;tím do určité míry počítá. Jsou nastavené tak, že není zásadní problém, když člověk&nbsp;svůj výzkumný směr během řešení částečně upraví – pokud dál dělá něco dostatečně zajímavého a&nbsp;smysluplného.<h5>Za jeden z&nbsp;dílčích výsledků v&nbsp;rámci grantu ERC jste získali Cenu Wernera von Siemense. V&nbsp;čem je pro vás&nbsp;toto ocenění přínosné?</h5>Kromě toho, že je to samozřejmě velmi příjemné, je to pro náš tým i&nbsp;cenná forma uznání a&nbsp;také dobrá reklama. A&nbsp;to nejen navenek, ve společenském kontextu, ale i&nbsp;uvnitř Matematicko-fyzikální fakulty UK.<h5>V&nbsp;jakém smyslu?</h5>Pořád je potřeba získávat nové studující a&nbsp;podobné ocenění může být jedním z&nbsp;faktorů, které je motivují, aby do naší skupiny přihlásili. Samozřejmě by to neměla být jejich hlavní motivace, ale jako jeden z&nbsp;bonusů to fungovat může. Když se rozhoduje talentovaný student, čemu by se chtěl věnovat, i&nbsp;takovýto veřejný úspěch ho může trochu postrčit.Z&nbsp;hlediska své skupiny si ale rozhodně nemůžu&nbsp;stěžovat. V&nbsp;tuto chvíli vedu pět doktorandů, tři&nbsp;bakaláře a&nbsp;jednoho diplomanta, takže už máme poměrně široce rozprostřenou síť budoucích pokračovatelů. časově-rozlišené laserové spektroskopii materiálů, takže máme vlastně dvě hlavní tematické linie a&nbsp;dvě laboratoře.<h5>Jak se studenty a&nbsp;studentkami v&nbsp;takto náročném výzkumu pracujete?</h5>Samozřejmě je to vždycky i&nbsp;otázka toho, jak rychle se dokáží osamostatnit. Na začátku je potřeba, aby se hodně učili a&nbsp;postupně získávali zkušenosti. Ideální stav by byl, kdybychom je mohli do laboratoře v&nbsp;podstatě pustit a&nbsp;nechat je, aby se co nejvíc naučili sami. Jenže takhle jednoduše to nefunguje, protože v&nbsp;rámci grantů zároveň potřebujeme i&nbsp;konkrétní výsledky. Je tedy nutné hledat mezi tím rovnováhu.Nejvíc se mi osvědčilo, když pracují od začátku na několika projektech. Jeden bývá navázán přímo na grant, kde pracují pod větším dohledem nebo s&nbsp;větší podporou a&nbsp;vedle toho dostanou ještě jedno nebo dvě menší témata, která už jsou opravdu víc jejich a&nbsp;další rozvoj záleží hlavně na nich.<h5>Věnujete se základnímu výzkumu. Může mít ale vaše práce i&nbsp;praktické využití?</h5>Právě v&nbsp;projektu, za nějž jsme dostali cenu, jsme ukázali, že vady elektronové optiky lze v&nbsp;určitém režimu elektronového mikroskopu korigovat. Naším cílem teď je tento princip dál rozvinout tak, aby se z&nbsp;něj nestal jen zajímavý experimentální výsledek, ale skutečně využitelný nástroj. Pokud se to podaří, mohl by do budoucna přispět k&nbsp;přesnějšímu zobrazování v&nbsp;elektronové mikroskopii a&nbsp;obecně k&nbsp;lepší kontrole elektronových svazků.<h5>Co zatím brání tomu, aby se tento princip dal využít i&nbsp;v&nbsp;běžnější praxi?</h5>Jedním z&nbsp;problémů při&nbsp;převodu tohoto principu do běžných elektronových mikroskopů je to, že potřebujeme velmi vysokou špičkovou intenzitu světelných vln. Vyjádřeno jako výkon na jednotku plochy jde o&nbsp;hodnoty v&nbsp;řádu terawattů na centimetr čtvereční. A&nbsp;takové intenzity kontinuální lasery samy o&nbsp;sobě nedokážou dosáhnout.&nbsp;Právě proto teď pracujeme na různých způsobech, jak interakci mezi světlem a&nbsp;elektrony zesílit.<h5>V&nbsp;čem by takové řešení mohlo být lepší než to, co se používá dnes?</h5>Současné korektory pro dosažení atomového rozlišení fungují, ale jsou poměrně složité. Obvykle je tvoří soustava několika různě tvarovaných elektromagnetických čoček. Naším cílem je zjistit, zda by podobnou funkci nešlo nahradit něčím mnohem jednodušším, v&nbsp;čemž bychom ke korekci sférické vady zobrazení využívali pouze jedné interakce mezi světlem a&nbsp;elektrony.<h5>Takže i&nbsp;z&nbsp;takto základního výzkumu může časem vyrůst konkrétní aplikace?</h5>Ano, i&nbsp;když bych to takto úplně přímo neřekl. Jsme trochu na pomezí mezi základním a&nbsp;aplikovaným výzkumem. V&nbsp;jádru jde stále o&nbsp;základní výzkum, protože nás&nbsp;zajímá fyzika interakce elektronů s&nbsp;fotony ve volném prostoru. Zároveň je s&nbsp;tím ale spojené velké množství technické práce — je potřeba připravit experimentální sestavu, upravit elektronový mikroskop a&nbsp;vytvořit podmínky, v&nbsp;nichž lze tyto experimenty vůbec provádět.Právě tato technická řešení se pak mohou promítnout i&nbsp;do praktických aplikací. Podobnou cestou šli například kolegové v&nbsp;Německu, kteří asi před deseti lety vyvinuli způsob kontroly elektronů v&nbsp;určitém typu zdroje elektronového mikroskopu. Později uzavřeli smlouvu s&nbsp;výrobcem elektronových mikroskopů a&nbsp;ten na základě jejich patentů začal nabízet přístroj, který tuto ultrarychlou kontrolu umožňuje.Firmy ale samozřejmě sledují především to, zda má daná technologie dostatečný komerční potenciál. U&nbsp;takto specializovaných zařízení je to složitější: když se podobných experimentálních sestav po světě prodají jen desítky, jde z&nbsp;jejich pohledu o&nbsp;poměrně úzký segment.<h5>Na čem tedy nejvíc záleží, aby se podobný objev opravdu dostal do praxe?</h5>Nejde jen o&nbsp;to ukázat, že daný princip funguje. Je také potřeba vytvořit podmínky, aby se dal využít v&nbsp;reálném přístroji – tedy vyvinout nové typy mikroskopů nebo jejich součástí, které tuto metodu dokážou spolehlivě využít.Z&nbsp;hlediska komerčního uplatnění je ale klíčová také poptávka. Nestačí vymyslet, jak by to mohlo fungovat. Je třeba také ukázat, k&nbsp;čemu by to bylo užitečné a&nbsp;proč by o&nbsp;takové řešení měl být zájem.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_4_186dc68003.jpg" alt="Forum UK: Martin Kozák na hranici světla a elektronů " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_4_186dc68003.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"><blockquote><h4>doc. RNDr. Martin Kozák, Ph.D.</h4>Působí na Katedře chemické fyziky a optiky Matematicko-fyzikální fakulty UK, kde vede skupinu zaměřenou na ultrarychlou laserovou spektroskopii a časově rozlišenou elektronovou mikroskopii pevných látek. Ve svém výzkumu propojuje světlo a elektrony a hledá nové způsoby, jak s jejich pomocí přesněji zobrazovat a zkoumat děje v materiálech. Obdržel ERC Starting Grant eWaveShaper, v jehož rámci buduje nové metody ultrarychlé elektronové mikroskopie a zkoumá možnosti tvarování elektronové vlnové funkce světlem. Letos získal se svým výzkumným týmem Cenu Wernera von Siemense za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, a to za práci o korekci sférické vady elektronových čoček pomocí tvarovaných světelných vln.</blockquote>

Martin Kozák na hranici světla a elektronů 

Mezinárodní tým vedený vědci z CEITEC Masarykovy univerzity vyvinul výpočetní metodu, která umožňuje navrhovat zcela nové antimikrobiální peptidy – krátké bílkoviny schopné zabíjet bakterie. Namísto zdlouhavého hledání látek v přírodě nyní pomocí molekulárních simulací předpovídají jejich vlastnosti a navrhují nové molekuly s požadovaným účinkem. Vybrané peptidy eliminovaly i bakterie odolné vůči běžným antibiotikům a uspěly v preklinických testech na myších. Výsledky představují nový přístup k vývoji budoucích antibiotik i dalších biologicky aktivních peptidů.Antibiotická rezistence patří podle Světové zdravotnické organizace mezi největší zdravotní hrozby současnosti. Každým rokem přibývá bakterií odolných vůči dostupným antibiotikům. Vývoj nových léčiv je přitom časově i finančně velmi náročný proces, během kterého většina kandidátních molekul selže.Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity proto zvolili jiný přístup. Místo náhodného hledání antimikrobiálních látek vytvořili postup pro jejich cílený návrh na základě molekulárních pravidel. Pomocí molekulárních simulací vědci detailně analyzovali přibližně 150 peptidů a z jejich chování odvodili pravidla pro návrh molekul, které při kontaktu s bakteriální membránou vytvářejí stabilní póry. Tyto drobné otvory naruší buněčnou bariéru, takže bakterie ztrácí kontrolu nad svým vnitřním prostředím a zahyne. „Zjistili jsme, jak konkrétní aminokyseliny poskládat tak, aby výsledné peptidy vytvářely póry v bakteriální membráně. Díky tomu dnes umíme vytvořit obrovské množství peptidů, ze kterých můžeme vybírat ty s požadovanými vlastnostmi,“ říká <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ceitec.cz/prof-rndr-robert-vacha-phd/u27252">Robert Vácha</a> z CEITEC Masarykovy univerzity, který výzkum vedl.Nejúčinnější navržené peptidy následně vědci v laboratoři ověřili. Potvrdili jejich účinnost proti skupině nejnebezpečnějších bakterií odolných vůči antibiotikům. Nejlepších výsledků dosáhli u bakterie Acinetobacter baumannii, kterou Světová zdravotnická organizace řadí mezi prioritní rezistentní patogeny. Výzkumníci zároveň ověřili, že nejúspěšnější peptid nepoškozuje lidské červené krvinky ani nevykazuje významnou toxicitu vůči lidským buňkám. Účinnost potvrdili také ve dvou preklinických myších modelech bakteriální infekce.Význam studie nespočívá jen v objevu jednoho kandidáta na antibiotikum, ale především v samotné metodě navrhování. Na základě výsledků výzkumu totiž vytvořili soubor pravidel a 52 návrhových šablon, podle nichž lze navrhnout přibližně 10&nbsp;bilionů molekul, které mohou využít další týmy při vývoji nových peptidů narušujících membrány. Stejný princip, který se osvědčil proti bakteriím, by se v budoucnu mohl uplatnit i při vývoji protinádorových léčiv, biosenzorů nebo systémů pro cílené doručování léčiv.„Dosud se většinou hledaly aktivní molekuly, které vytvořila sama příroda a u nich se pak zkoumal mechanismus účinku. My jsme postup obrátili. Nejprve jsme zkoumali, jaké vlastnosti musí mít molekula pro daný mechanismus – v&nbsp;našem případě šlo o stabilizaci membránového póru – a potom jsme získané znalosti využili k&nbsp;návrhu takových peptidů. Tento přístup by mohl urychlit vývoj nových léčiv, abychom udrželi krok s narůstající antibiotickou rezistencí,“ doplňuje Robert Vácha, který na svůj výzkum získal ERC granty.Na studii spolupracovali vědci z University of Pennsylvania, University of Groningen, Univerzity Palackého v Olomouci a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Výsledky byly publikovány v časopise <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41589-026-02269-z.epdf">Nature Chemical Biology</a>.<blockquote><h4>Původní článek</h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41589-026-02269-z">Computational design of antimicrobial peptide nanopores</a></h4>Rahul Deb, Marcelo D. T. Torres, Ivo Kabelka, Jan Přibyl, Kateřina Dvořáková Bendová, Edo Vreeker, Markéta Koběrská, Gabriela Balíková Novotná, Miloš Petřík, Giovanni Maglia, Cesar de la Fuente-Nunez &amp; Robert VáchaNat. Chem. Biol., 2026, 22, 1–12<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1038/s41589-026-02269-z">https://doi.org/10.1038/s41589-026-02269-z</a>&nbsp;<h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/">CC-BY 4.0</a></h6></blockquote>

Nová antibiotika navržená na počítači. Vědci vytvořili návod, jak stavět molekuly proti odolným bakteriím

Přijměte naše pozvání na odborný seminář společnosti Anton Paar, zaměřený na moderní metody měření alkoholu a kontrolu obsahu CO₂ a O₂ v alkoholických i nealkoholických nápojích.Během semináře vám představíme možnosti přesné a efektivní kontroly klíčových parametrů nápojů v praxi a ukážeme, jak mohou moderní analytická řešení pomoci při každodenní kontrole kvality i efektivní optimalizaci výrobního procesu.Teoretické informace doplníme praktickými ukázkami měření na přístrojích Anton Paar přímo na místě a zkušenostmi z reálných aplikací a praxe.<h5>Na co se můžete těšit?</h5><ul><li>moderní metody měření obsahu alkoholu a extraktu</li><li>kontrolu CO₂ a O₂ v alkoholických i nealkoholických nápojích</li><li>praktické ukázky laboratorních a procesních řešení Anton Paar</li><li>tipy pro efektivnější kontrolu kvality a optimalizaci výroby</li><li>prostor pro vaše dotazy a odbornou diskuzi</li></ul><h5>Kdy a kde?</h5><ul><li>22. září 2026 | 10:00–15:00</li><li>Anton Paar Czech Republic – Nagano Park</li><li>K Červenému dvoru 3269/25a, Praha 3 – Strašnice</li></ul>Seminářem vás provede Ing. Veronika Mrňová.<blockquote><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.anton-paar.com/cz-cs/servis-podpora/seminare/detail/event/mereni-alkoholu-a-kontrola-obsahu-co2-a-o2-v-alkoholickych-a-nealkoholickych-napojich/">REGISTRUJTE SE NA SEMINÁŘ</a>Účast na semináři je zdarma. Kapacita je omezena, doporučujeme včasnou registraci.</blockquote>Těšíme se na setkání s vámi!Anton Paar Czech Republic

Pozvánka na seminář Anton Paar - Měření alkoholu a kontrola obsahu CO2 a O2 v alkoholických a nealkoholických nápojích

Osobnosti

Věda a výzkum

Video

Článek

Nejbližší akce

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Anton Paar vyvíjí, vyrábí a distribuuje vysoce přesné laboratorní přístroje a procesní měřicí systémy a nabízí uživatelsky specifická řešení automatizace a robotizace.

Anton Paar

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Linde Dusík 5.3 – tlaková lahev

Linde dusík 5.3 (≥99,999 %) pro GC, analytiku a průmysl. Vysoce čistý ochranný, proplachovací a nosný plyn.

Dusík 5.3 od společnosti Linde je vysoce čistý inertní plyn o čistotě ≥ 99,999 %, vhodný pro náročné analytické, průmyslové i výzkumné aplikace.Díky nízkému obsahu stopových nečistot je ideální jako nosný plyn v plynové chromatografii a jako pracovní plyn v analytických přístrojích. Zároveň slouží jako ochranný, proplachovací a promývací plyn v technologických procesech, kde je nutné zajistit stabilní inertní prostředí bez rizika kontaminace.Dusík 5.3 představuje optimální kompromis mezi vysokou čistotou a ekonomickou efektivitou pro široké spektrum aplikací.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Vysoká čistota ≥ 99,999 % (5.3)</li><li>Nízký obsah stopových nečistot</li><li>Chemicky inertní plyn</li><li>Vhodný pro analytické aplikace (GC)</li><li>Stabilní a reprodukovatelné vlastnosti</li><li>Univerzální průmyslové i laboratorní využití</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: dusík (N₂)</li><li>Čistota: ≥ 99,999 % (5.3)</li><li>Forma dodávky: tlaková lahev<ul><li>50 l (200 bar)</li><li>50 l (300 bar)</li></ul></li></ul><h4>Oblasti použití</h4><ul><li>Ochranný a proplachovací plyn v metalurgii a zpracování kovů</li><li>Chemický, potravinářský a elektronický průmysl</li><li>Nosný a ochranný plyn v polovodičovém průmyslu</li><li>Nulovací plyn v analytické a měřicí technice</li><li>Promývací plyn při vytlačování a profukování zařízení</li><li>Nosný plyn v plynové chromatografii (GC)</li><li>Univerzální chladivo (např. při smršťování)</li><li>Zpracování plastů</li><li>Stavebnictví, potravinářství</li><li>Biologie, medicína a výzkum</li></ul>

Linde Dusík 6.0 – tlaková lahev

Linde dusík 6.0 (≥99,9999 %) pro GC, polovodiče a výzkum. Ultra čistý inertní plyn pro náročné analytické a technologické aplikace.

Dusík 6.0 od společnosti Linde představuje ultra čistý inertní plyn o čistotě ≥ 99,9999 %, určený pro nejnáročnější analytické, laboratorní a technologické aplikace.Díky extrémně nízkému obsahu stopových nečistot je ideální pro použití v analytických metodách s vysokými nároky na citlivost, jako je plynová chromatografie, a také v polovodičovém průmyslu či výzkumu. Zajišťuje maximální stabilitu, minimalizaci kontaminace a reprodukovatelnost výsledků.Dusík 6.0 je vhodný všude tam, kde je kritická čistota média a přesná kontrola procesních podmínek.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Ultra vysoká čistota ≥ 99,9999 % (6.0)</li><li>Minimální obsah stopových nečistot</li><li>Chemicky inertní plyn</li><li>Ideální pro analytiku a polovodičový průmysl</li><li>Vysoká stabilita a reprodukovatelnost</li><li>Vhodný pro nejnáročnější aplikace</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: dusík (N₂)</li><li>Čistota: ≥ 99,9999 % (6.0)</li><li>Forma dodávky: tlaková lahev<ul><li>10 l (200 bar)</li><li>50 l (200 bar)</li></ul></li></ul><h4>Oblasti použití</h4><ul><li>Ochranný a proplachovací plyn v metalurgii a zpracování kovů</li><li>Chemický, potravinářský a elektronický průmysl</li><li>Nosný a ochranný plyn v polovodičovém průmyslu</li><li>Nulovací plyn v analytické a měřicí technice</li><li>Promývací plyn při vytlačování a profukování zařízení</li><li>Nosný plyn v plynové chromatografii (GC)</li><li>Univerzální chladivo (např. při smršťování)</li><li>Zpracování plastů</li><li>Stavebnictví a potravinářství</li><li>Biologie, medicína a výzkum</li></ul>

Linde Dusík potravinářský – tlaková lahev

Potravinářský dusík od Linde pro MAP balení, inertizaci a ochranu potravin. Zabraňuje oxidaci a prodlužuje trvanlivost výrobků.

Potravinářský dusík od společnosti Linde je vysoce čistý inertní plyn určený pro použití v potravinářském a nápojářském průmyslu. Splňuje všechny relevantní legislativní požadavky pro použití v kontaktu s potravinami.Dusík se používá především k vytěsnění kyslíku, čímž zabraňuje oxidaci, růstu mikroorganismů a degradaci potravin. Díky svým inertním vlastnostem prodlužuje trvanlivost výrobků a zachovává jejich kvalitu, chuť i vzhled.Je vhodný pro široké spektrum aplikací od balení v modifikované atmosféře až po inertizaci nápojů a skladování citlivých surovin.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Potravinářská kvalita splňující legislativní požadavky</li><li>Inertní plyn bez vlivu na chuť a vůni</li><li>Zabraňuje oxidaci a mikrobiálnímu růstu</li><li>Prodlužuje trvanlivost produktů</li><li>Vhodný pro MAP balení a inertizaci</li><li>Bezbarvý, bez zápachu</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: dusík (N₂)</li><li>Kvalita: potravinářská (food grade)</li><li>Forma dodávky: tlaková lahev<ul><li>20 l (200 bar)</li><li>50 l (200 bar)</li></ul></li></ul><h4>Oblasti použití</h4><h5>Potravinářský průmysl:</h5><ul><li>Balení v modifikované atmosféře (MAP)</li><li>Vytěsnění kyslíku při balení potravin</li><li>Skladování olejů a tuků – prevence oxidace</li><li>Kryogenní chlazení a zmrazování (v kapalné formě)</li></ul><h5>Nápojářský průmysl:</h5><ul><li>Inertizace nápojů a technologických zařízení</li><li>Ošetření vína – ochrana proti oxidaci</li><li>Prodloužení životnosti nápojů</li></ul>

Linde Argon pro spektrometrii, tlaková lahev

Linde argon ≥99,998 % pro spektrometrii, GC a výzkum. Vysoce čistý inertní plyn pro přesná analytická měření a ochranné atmosféry.

Argon pro spektrometrii od společnosti Linde je vysoce čistý inertní plyn dodávaný v čistotě ≥ 99,998 %, určený pro náročné analytické a laboratorní aplikace.Díky své chemické inertnosti a nízkému obsahu nečistot je ideální pro použití v spektrometrických metodách, kde zajišťuje stabilní a reprodukovatelné podmínky měření. Argon se běžně využívá jako nosný plyn v plynové chromatografii a jako ochranný plyn při spektrálních analýzách materiálů.Je vhodný pro aplikace, kde je klíčová čistota plynu, minimalizace interferencí a vysoká přesnost výsledků.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Vysoká čistota ≥ 99,998 %</li><li>Chemicky inertní plyn</li><li>Nízký obsah stopových nečistot</li><li>Vhodný pro spektrometrii a GC</li><li>Stabilní a reprodukovatelné analytické podmínky</li><li>Bezbarvý, bez zápachu</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: argon (Ar)</li><li>Čistota: ≥ 99,998 %</li><li>Forma dodávky: tlaková lahev<ul><li>50 l (200 bar)</li></ul></li></ul><h4>Oblasti použití</h4><ul><li>Nosný plyn v plynové chromatografii (GC)</li><li>Ochranný plyn při spektrálních zkouškách materiálů</li><li>Spektrometrie (např. emisní a hmotnostní)</li><li>Měřicí technika</li><li>Výzkum a vývoj</li></ul>

Linde Argon 4.6, tlaková lahev

Linde argon 4.6 pro MIG, TIG a PAW svařování. Inertní plyn s vysokou čistotou pro stabilní oblouk a ochranu svaru bez oxidace.

Argon 4.6 od společnosti Linde je vysoce čistý inertní plyn určený především jako ochranný plyn pro svařovací aplikace. Díky nízkému ionizačnímu potenciálu umožňuje snadné zapálení a stabilní udržení svařovacího oblouku bez nežádoucích reakcí s kovovým materiálem.Argon poskytuje účinnou ochranu svarové lázně před oxidací a kontaminací atmosférickými plyny, čímž přispívá ke kvalitě svaru a mechanickým vlastnostem spoje. Je vhodný pro široké spektrum svařovacích metod i materiálů.Produkt splňuje požadavky normy ČSN EN ISO 14175.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Vysoká čistota (třída 4.6)</li><li>Inertní plyn bez chemické reaktivity</li><li>Nízký ionizační potenciál – snadné zapálení oblouku</li><li>Stabilní svařovací proces</li><li>Ochrana svaru před oxidací</li><li>Vhodný pro široké spektrum kovů</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: argon (Ar)</li><li>Čistota: typicky ≥ 99,996 % (4.6)</li><li>Norma: ČSN EN ISO 14175</li><li>Forma dodávky: tlaková lahev<ul><li>10 l (200 bar)</li><li>20 l (200 bar)</li><li>50 l (200 bar)</li><li>50 l (300 bar)</li></ul></li></ul><h4>Oblasti použití</h4><ul><li>Ochranný plyn pro svařování MIG<ul><li>hliník a jeho slitiny</li><li>měď a její slitiny</li><li>nikl a jeho slitiny</li></ul></li><li>Ochranný plyn pro svařování TIG (WIG)<ul><li>nelegované a legované oceli</li><li>vysokolegované CrNi oceli</li><li>hliník, měď, nikl a jejich slitiny</li></ul></li><li>Plazmové svařování (PAW)</li><li>Ochrana kořene svaru proti oxidaci</li><li>Svařování titanu a vysoce legovaných materiálů</li><li>Plnící plyn pro žárovky a zářivky</li></ul>

Linde Argon 4.8, tlaková lahev

Linde argon 4.8 pro MIG, TIG a plazmové svařování. Vysoce čistý inertní plyn pro stabilní oblouk a kvalitní svar bez oxidace.

Argon 4.8 od společnosti Linde je vysoce čistý inertní plyn určený pro náročné svařovací aplikace, zejména při zpracování neželezných kovů. Díky vyšší čistotě oproti standardním variantám poskytuje lepší stabilitu svařovacího oblouku a vyšší kvalitu svaru.Nízký ionizační potenciál argonu umožňuje snadné zapálení oblouku a jeho stabilní hoření bez chemické reakce s materiálem. Plyn účinně chrání svarovou lázeň před oxidací a kontaminací, což je zásadní zejména při svařování citlivých materiálů.Produkt splňuje požadavky normy ČSN EN ISO 14175.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Vysoká čistota (třída 4.8)</li><li>Inertní plyn bez chemické reaktivity</li><li>Stabilní a snadné zapálení oblouku</li><li>Zlepšená kvalita svaru</li><li>Ochrana proti oxidaci</li><li>Vhodný pro neželezné i legované materiály</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: argon (Ar)</li><li>Čistota: typicky ≥ 99,998 % (4.8)</li><li>Norma: ČSN EN ISO 14175</li><li>Forma dodávky: tlaková lahev<ul><li>5 l (200 bar)</li><li>10 l (200 bar)</li><li>20 l (200 bar)</li><li>50 l (200 bar)</li><li>50 l (300 bar)</li></ul></li></ul><h4>Oblasti použití</h4><ul><li>Ochranný plyn pro svařování MIG<ul><li>hliník a jeho slitiny</li><li>měď a její slitiny</li><li>nikl a jeho slitiny</li></ul></li><li>Ochranný plyn pro svařování TIG (WIG)<ul><li>nelegované a legované oceli</li><li>vysokolegované CrNi oceli</li><li>hliník, měď, nikl a jejich slitiny</li></ul></li><li>Plazmové svařování (PAW)</li><li>Ochrana kořene svaru proti oxidaci</li><li>Svařování citlivých a vysoce legovaných materiálů</li><li>Plnící plyn pro zářivky a žárovky</li></ul>

Linde Argon 5.0, tlaková lahev

Linde argon 5.0 pro TIG, PAW, GC a spektrometrii. Vysoce čistý inertní plyn pro citlivé materiály a přesná analytická měření.

Argon 5.0 od společnosti Linde je vysoce čistý inertní plyn (≥ 99,999 %), určený pro náročné aplikace, kde je klíčová maximální čistota a stabilita prostředí.Díky své čistotě je ideální pro svařování citlivých kovů, jako je titan, tantal nebo zirkon, kde i minimální kontaminace může negativně ovlivnit kvalitu svaru. Argon 5.0 se dále uplatňuje v analytických metodách, polovodičových technologiích a výzkumu, kde zajišťuje stabilní a reprodukovatelné podmínky.Produkt splňuje požadavky normy ČSN EN ISO 14175.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Velmi vysoká čistota ≥ 99,999 % (5.0)</li><li>Inertní plyn bez chemické reaktivity</li><li>Minimální obsah stopových nečistot</li><li>Vhodný pro citlivé materiály a přesné aplikace</li><li>Stabilní analytické a technologické prostředí</li><li>Univerzální použití (svařování, analytika, výzkum)</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: argon (Ar)</li><li>Čistota: ≥ 99,999 % (5.0)</li><li>Norma: ČSN EN ISO 14175</li><li>Forma dodávky: tlaková lahev<ul><li>10 l (200 bar)</li><li>20 l (200 bar)</li><li>50 l (200 bar)</li></ul></li></ul><h4>Oblasti použití</h4><ul><li>Ochranný plyn pro svařování TIG a PAW<ul><li>titan, tantal, zirkon a další citlivé kovy</li></ul></li><li>Polovodičový průmysl<ul><li>napařování a difuzní procesy</li><li>příprava tenkých vrstev</li></ul></li><li>Analytika<ul><li>nosný plyn v plynové chromatografii (GC)</li><li>ochranný plyn při spektrálních analýzách</li></ul></li><li>Výroba světelných zdrojů<ul><li>plnící plyn pro zářivky a žárovky</li></ul></li><li>Měřicí technika, výzkum a vývoj</li></ul>

Linde Argon 6.0, tlaková lahev

Linde argon 6.0 (≥99,9999 %) pro GC, spektrometrii a polovodiče. Ultra čistý inertní plyn pro nejcitlivější analytické a technologické aplikace.

Argon 6.0 od společnosti Linde představuje ultra čistý inertní plyn s čistotou ≥ 99,9999 %, určený pro nejnáročnější aplikace v analytice, polovodičovém průmyslu a výzkumu.Díky extrémně nízkému obsahu stopových nečistot je ideální pro použití v plynové chromatografii, spektrometrii a dalších metodách citlivých na kontaminaci. Zajišťuje maximální stabilitu měření, minimalizaci interferencí a vysokou reprodukovatelnost výsledků.Argon 6.0 je rovněž vhodný pro technologické procesy, jako je příprava tenkých vrstev nebo difuzní postupy, kde je vyžadována absolutní čistota ochranné atmosféry.Produkt splňuje požadavky normy ČSN EN ISO 14175.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Ultra vysoká čistota ≥ 99,9999 % (6.0)</li><li>Minimální obsah stopových nečistot</li><li>Chemicky inertní plyn</li><li>Ideální pro analytiku a polovodiče</li><li>Vysoká stabilita a reprodukovatelnost</li><li>Vhodný pro nejcitlivější aplikace</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: argon (Ar)</li><li>Čistota: ≥ 99,9999 % (6.0)</li><li>Norma: ČSN EN ISO 14175</li><li>Forma dodávky: tlaková lahev<ul><li>10 l (200 bar)</li><li>50 l (200 bar)</li></ul></li></ul><h4>Oblasti použití</h4><ul><li>Polovodičový průmysl<ul><li>napařovací a difuzní procesy</li><li>příprava tenkých vrstev</li></ul></li><li>Analytika<ul><li>nosný plyn v plynové chromatografii (GC)</li><li>ochranný plyn při spektrálních analýzách</li></ul></li><li>Výroba světelných zdrojů<ul><li>plnící plyn pro zářivky a žárovky</li></ul></li><li>Měřicí technika</li><li>Výzkum a vývoj</li></ul>

Linde Acetylen pro plamenovou fotometrii, tlaková lahev

Linde acetylen ≥99,6 % pro plamenovou fotometrii a AAS. Vysoce účinný hořlavý plyn pro analytické i technologické aplikace.

Acetylen pro plamenovou fotometrii od společnosti Linde je vysoce účinný hořlavý plyn dodávaný v čistotě přibližně 99,6 %, rozpuštěný v acetonu nebo DMF (dimethylformamidu). Tato forma zajišťuje bezpečné skladování a manipulaci díky stabilizaci plynu v porézní hmotě uvnitř tlakové lahve.Acetylen vyniká nejvyšší teplotou plamene ze všech běžně používaných palivových plynů a velmi rychlým ohřevem. Tyto vlastnosti ho předurčují jak pro analytické aplikace, tak pro průmyslové procesy. V analytice se používá především jako provozní plyn pro plamenovou fotometrii a atomovou absorpční spektrometrii (AAS), kde zajišťuje stabilní plamen a přesné výsledky měření.Díky speciální konstrukci lahví splňuje acetylen dodávaný společností Linde nejpřísnější bezpečnostní normy a poskytuje vysokou provozní spolehlivost.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Vysoká účinnost – nejvyšší teplota plamene mezi palivovými plyny</li><li>Čistota cca ≥ 99,6 % (pro analytické aplikace)</li><li>Rozpuštěný v acetonu nebo DMF pro bezpečné skladování</li><li>Stabilní a intenzivní plamen</li><li>Vhodný pro analytiku i průmyslové použití</li><li>Splňuje přísné bezpečnostní normy</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: acetylen (C₂H₂)</li><li>Čistota: cca ≥ 99,6 % (pro fotometrii)</li><li>Forma dodávky: rozpuštěný v acetonu nebo DMF v tlakové lahvi (váha 8 kg)</li></ul><h4>Oblasti použití</h4><h5>Analytika:</h5><ul><li>Provozní plyn pro plamenovou fotometrii</li><li>Provozní plyn pro atomovou absorpční spektrometrii (AAS)</li></ul><h5>Průmyslové aplikace:</h5><ul><li>Svařování a pájení plamenem</li><li>Řezání kyslíkem</li><li>Tepelné zpracování (např. nauhličování povrchů)</li><li>Plamenové ohřevy a tváření za tepla</li><li>Drážkování, kalení, čištění a rovnání plamenem</li></ul><h5>Další aplikace:</h5><ul><li>Sklářský průmysl (např. tvorba separačních vrstev)</li></ul>

Linde Acetylen čistý, tlaková lahev

Linde acetylen ≥98,5 % pro svařování, řezání a ohřev. Nejúčinnější hořlavý plyn s vysokou teplotou plamene a rychlým ohřevem.

Acetylen čistý od společnosti Linde je vysoce účinný hořlavý plyn dodávaný v čistotě ≥ 98,5 %, rozpuštěný v acetonu. Tato forma umožňuje bezpečné skladování a manipulaci díky stabilizaci plynu v porézní náplni tlakové lahve.Acetylen se vyznačuje nejvyšší teplotou plamene ze všech běžně používaných palivových plynů a velmi rychlou rychlostí ohřevu. V kombinaci s kyslíkem dosahuje vynikajících technologických vlastností, což ho činí ideálním pro široké spektrum průmyslových aplikací.Jeho unikátní vlastnosti nacházejí uplatnění nejen ve svařování a řezání, ale také v metalurgii (např. nauhličování povrchů) a ve sklářském průmyslu.<h4>Klíčové vlastnosti</h4><ul><li>Vysoká účinnost – nejvyšší teplota plamene</li><li>Čistota ≥ 98,5 %</li><li>Rozpuštěný v acetonu pro bezpečné skladování</li><li>Velmi rychlý ohřev</li><li>Stabilní a intenzivní plamen</li><li>Univerzální průmyslové využití</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><ul><li>Plyn: acetylen (C₂H₂)</li><li>Čistota: ≥ 98,5 %</li><li>Forma dodávky: rozpuštěný v acetonu v tlakové lahvi</li><li>Typ lahve:<ul><li>1,8 kg</li><li>4 kg</li><li>7 kg</li><li>8 kg</li><li>10 kg</li></ul></li></ul><h4>Oblasti použití</h4><ul><li>Svařování a pájení plamenem</li><li>Řezání kyslíkem</li><li>Plamenový ohřev</li><li>Drážkování plamenem</li><li>Kalení plamenem</li><li>Čištění a rovnání plamenem</li><li>Tváření za tepla</li></ul><h4>Další aplikace:</h4><ul><li>Metalurgie (např. nauhličování povrchů)</li><li>Sklářský průmysl (tvorba separačních vrstev)</li></ul>

Produkty z kategorie Plyny v tlakových lahvích - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Nová antibiotika navržená na počítači. Vědci vytvořili návod, jak stavět molekuly proti odolným bakteriím

Martin Kozák na hranici světla a elektronů

Pozvánka na seminář Anton Paar - Měření alkoholu a kontrola obsahu CO2 a O2 v alkoholických a nealkoholických nápojích