Low-resolution FAIMS for increased peptide coverage in low-load and single-cell proteomics

Postery | 2026 | Thermo Fisher Scientific | ASMSInstrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/Orbitrap, LC/HRMS
Zaměření
Proteomika
Výrobce
Thermo Fisher Scientific

Význam tématu


Field Asymmetric Ion Mobility Spectrometry (FAIMS) se běžně používá v low-input a single-cell proteomice ke snížení chemického pozadí a zvýšení selektivity před vlastním hmotnostním spektrometrem. Nicméně volba provozního režimu FAIMS představuje kompromis mezi selektivitou a přenosovou účinností iontů: použití jediného kompensačního napětí (CV) je rychlé a kvantitativně stabilní, ale může omezit pokrytí peptidů. Studie zkoumá jednoduché provozní vylepšení – snížení „resolution“ FAIMS úpravou teploty vnější elektrody – jako způsobu zvýšení iontového toku a tím i identifikací u nízkých nábojů vzorku až po jednotlivé buňky, bez nutnosti prodlužovat duty cycle nebo používat více CV.

Cíle a přehled studie / článku


Hlavním cílem bylo ověřit, zda úmyslné snížení rozlišení FAIMS (prostřednictvím snížení teploty vnější elektrody z 100 °C na 80 °C) zvýší přenos iontů a tím počet identifikací peptidů a proteinů v nízkonaložních vzorcích a single-cell experimentech, a to při zachování výhod provozu s jedním CV. Studie porovnává standardní a nízké rozlišení napříč sérií HeLa digestů (250 pg–16 ng) a skutečnými izolovanými buňkami H460.

Použitá metodika a instrumentace


Metodika:
  • Hodnocení FAIMS resolution: vstřikování FlexMix kalibračního roztoku a sledování CV rozložení pro několik vybraných iontů (m/z 322, 524, 622, 922).
  • Analytické experimenty: srovnání vnější elektrody FAIMS při 100 °C (standard) vs. 80 °C (nízké rozlišení).
  • Vzorkové série: HeLa digest titrace 250 pg–16 ng; jednotlivé H460 buňky izolované a zpracované one‑pot protokolem v 384‑well destičce; 0‑cell kontroly zahrnuty jako pozadí.
  • MS režimy: DIA měření s optimalizovanými šířkami oken a maxIT podle zatížení; u single cell použití 20 Th oken a maxIT 40 ms.
  • Datové zpracování: Spectronaut v20.1, vyhledávání proti UniProt (UP000005640, reviewed) + CRAPome, FDR 1 % na úrovni proteinů; kvantifikace na úrovni MS1; u single‑cell aplikován filtr min. kvantity 10 pro odstranění šumu.

Použitá instrumentace:
  • UHPLC: Thermo Neo UHPLC; trap kolona PepMap C18 (5 mm × 300 μm i.d.), separace na Aurora Rapid 8×75 XT C18 (50 °C).
  • MS: Thermo Orbitrap Astral mass spectrometer se zdrojem EASY‑Spray a rozhraním FAIMS Pro Duo.
  • FAIMS parametry: pevné CV –48 V; nosný proud plynu 3.5 L/min; srovnání outer electrode teplot 100 °C vs. 80 °C.
  • Příprava vzorků / single‑cell: cellenONE robot (One‑Pot protokol), lýza a tryptická digestace v 384‑well (podmínky: 40 °C/70 % RH 30 min + následných 1.5 h po doplnění trypsinu), použití 0.2 % DDM a TEAB při lyzi.
  • Standardní materiály: Thermo Pierce HeLa peptides rozpuštěné v 0.1 % TFA + 0.015 % DDM.

Hlavní výsledky a diskuse


Klíčové nálezy:
  • Snížení teploty vnější elektrody na 80 °C rozšiřuje CV peaky (nižší „resolution“) a zvyšuje integrovaný průtok iontů přes FAIMS u testovacích iontů FlexMix; pro některé m/z bylo pozorováno zvýšení peak area o ~18–21 %.
  • V 250 pg HeLa digestu došlo k výraznému navýšení identifikovaných peptidů: ze 28 063 (standard) na 35 258 při 80 °C (+25.6 %). Počet identifikovaných proteinů a sumární proteinové kvantity se rovněž zvyšovaly.
  • Při titraci vstupu (250 pg–16 ng) vyšší ionový tok při nízkém rozlišení vedl k nárůstu peptidových identifikací o 14–34 % napříč všemi zatíženími; největší relativní zisk byl při nejnižším zatížení (250 pg): až +34 % peptidů a +10 % proteinů.
  • Nastavení menších DIA oken spolu s kratšími maxIT výhodně využila zvýšený ion‑flux u nízkého rozlišení – zúžení oken zlepšilo počet peptidových identifikací u low‑resolution FAIMS, zatímco u standardního režimu většinou snižovalo identifikace.
  • U single‑cell experimentů (H460) bylo dosaženo zvýšení průměrných identifikací peptidů o ~21 % a proteinů o ~4 % při nízkém rozlišení. 0‑cell kontroly potvrdily, že získaná zvýšení jsou důsledkem citlivosti na nízkou abundanci, nikoli artefaktu zpracování.
  • Charakteristika prekursorů: snížení rozlišení neovlivnilo retence výrazně, zaznamenal se jen mírný posun mediánu m/z; mírné zvýšení podílu +3 nabitých iontů u low‑resolution bylo pozorováno, zejména při vyšších vstupech.
  • Quantitativní kvalita: zvýšený ionový počet v MS1/MS2 vedl ke zlepšení kvantitativní preciznosti (nižší koeficienty variability) u vzorků měřených při sníženém rozlišení.

Diskuse:
Studie ukazuje, že úmyslné snížení selektivity FAIMS rozšiřuje okno přenosu iontů a tím zmírňuje ztráty peptidů způsobené agresivním filtrováním. Výhodou je jednoduchost a okamžitý přínos pro citlivost u nízkých vstupů bez nutnosti prodlužování instrumentálního cyklu (více CV) nebo zásadních změn v analytickém workflow. Nevýhodou může být snížená selektivita vůči chemickému pozadí za určitých okolností, což ale v kontextu této studie vedlo spíše ke zisku signálu než ke zvýšení šumu.

Přínosy a praktické využití metody


Praktické implikace a doporučení:
  • Pro analýzy s extrémně nízkým zatížením vzorku (single cell, sub‑ng) lze za účelem maximalizace počtu identifikací zkusit snížit vnější teplotu FAIMS na ~80 °C.
  • Je vhodné přizpůsobit DIA šířky oken a maximální injekční časy (maxIT): při vyšším ion‑fluxu postačí kratší maxIT a užší okna, čímž se získá lepší selektivita bez ztráty citlivosti.
  • Zachování jednoduchosti provozu s jedním CV ponechává benefit kratšího duty cycle a stabilnější kvantifikace ve srovnání s multi‑CV strategiemi.
  • Postup je snadno implementovatelný na přístrojích vybavených FAIMS bez nutnosti dalšího hardwaru nebo zásadních změn v datovém zpracování.

Budoucí trendy a možnosti využití


Možné směry dalšího rozvoje:
  • Systematické prozkoumání trade‑offu mezi zvýšeným ion‑fluxem a potenciálním nárůstem nepříznivého pozadí v různých matricích (např. buněčné lyzáty vs. biologické tekutiny).
  • Optimalizace kombinovaných strategií: adaptivní používání nízkého rozlišení pro nízkonaložní segmenty analýzy a standardního rozlišení pro větší zatížení, případně dynamické přepínání parametrů podle očekávaného ionového toku.
  • Integrace s pokročilými algoritmy zpracování dat, které využijí zvýšeného počtu fragmentních iontů pro lepší identifikace a kvantifikaci při zachování kontroly FDR.
  • Rozšíření testů na širší spektrum buněčných typů a klinických vzorků k ověření robustnosti metody v heterogenních populacích a při různých vzorcích zpracování.

Závěr


Studie dokládá, že jednoduché snížení FAIMS rozlišení prostřednictvím snížení teploty vnější elektrody (z 100 °C na ~80 °C) účinně zvyšuje přenos iontů, což vede k podstatnému nárůstu peptidových i proteinových identifikací u nízkonaložních vzorků včetně single‑cell experimentů. Tento přístup poskytuje nákladově efektivní a snadno implementovatelnou optimalizaci ke zlepšení citlivosti a kvantitativní kvality bez nutnosti zásadních změn v přístrojovém vybavení nebo workflow.

Reference


  1. Hoch DG, Belford M, Heil LR et al. Low‑resolution FAIMS for increased peptide coverage in low‑load and single‑cell proteomics. Sci Rep. 2026.

Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.

PDF verze ke stažení a čtení
 

Podobná PDF

Balancing speed and depth: Doubling throughput in single-cell proteomics using Orbitrap Astral Zoom MS
Deeper proteome coverage and faster throughput for low-input and single cell samples on the Orbitrap Ascend Tribrid mass spectrometer
Deeper proteome coverage and faster throughput for low input samples on the Thermo Scientific Orbitrap Astral mass spectrometer
Label-free DIA-based workflow for single-cell proteomic analysis on an Orbitrap Exploris 480 mass spectrometer