Jarní pandemie nemoci COVID-19 ukázala, že univerzity mají ve společnosti nezastupitelnou roli. Školy se rychle zorientovaly, kde je potřeba pomoct, a nabídly své kapacity a síly.

Překvapivý objev mezinárodního týmu vědců, jejž vedl Karel Pacák z amerického Státního zdravotního ústavu (National Institute of Health), otevírá cestu k novému a dosud netestovanému přístupu k léčbě.

Michal Šimíček a Juli Rodriguez Bagó hledají cesty, jak zlevnit a zpřístupnit více lidem nový a velmi nadějný způsob léčby rakoviny – buněčnou terapii.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustí od září 2020 výuku nových ekonomických programů.

Vývoji nového typu účinných antibiotik by mohl pomoci výzkumný projekt studenta PřF Univerzity Palackého v Olomouci Ondřeje Kováče, který své bádání zaměřil na první totální syntézu antibiotika Kibdelomycin.

Pro Universitas se Rut Bízková zamýšlí nad tím, co je potřeba, aby se inovacím ve východních zemích Evropské unie více dařilo, a jak situaci změní pandemie koronaviru. Paradoxně by mohla pomoci.

Posílat evropské peníze do rozvíjejících se států Unie a čekat, že se díky tomu tamní věda vyšvihne na západní úroveň, je nesmysl. Naznačila to nová studie sdružení Alliance4Life.

Na konci února přijel Franco Moretti do Prahy, aby na pozvání Akademie múzických umění a Akademie věd České republiky přednášel o dramatických sítích.

Právě pod jeho dohledem se objevy vědců mění na inovace používané v praxi. Ale snadné to podle ředitele Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého Romana Jurečky často nebývá.

Inbreeding tu máme. Prosazení jakýchkoliv pravidel bude ovšem v Česku složité: panuje tu velká nechuť k čemukoli nucenému. Čtveřice významných osobností české vědy se vyjadřuje v anketě Universitas.cz.