<p><strong>Martin Kozák z&nbsp;MFF UK se snaží posunout možnosti elektronové mikroskopie dál, aby mikroskopy „viděly“ přesněji a&nbsp;aby bylo možné elektrony ovládat jemněji než dosud. Na výzkum získal ERC Starting Grant eWaveShaper. Za jeden z&nbsp;dílčích výsledků tohoto projektu nyní jeho tým obdržel Cenu Wernera von Siemense.</strong></p><h5><strong>Ve svém výzkumu propojujete světlo a&nbsp;elektrony a&nbsp;snažíte se velmi přesně řídit něco, co je samo o&nbsp;sobě těžko uchopitelné. Co na tom fascinuje nejvíc?</strong></h5><p>Asi fakt, že světlo i&nbsp;elektrony nám umožňují, oba svým vlastním způsobem, dostat se k&nbsp;hranicím fyzikálního poznání. U&nbsp;světla je pro nás&nbsp;klíčovou veličinou čas, protože díky velmi krátkým laserovým pulzům můžeme fyzikální děje sledovat a&nbsp;řídit s&nbsp;mimořádnou časovou přesností. Elektrony nám naopak umožňují zobrazovat s&nbsp;vysokým prostorovým rozlišením. V&nbsp;nejlepších elektronových mikroskopech je díky nim možné vidět i&nbsp;jednotlivé atomy a&nbsp;zároveň zkoumat, co se v&nbsp;materiálech odehrává.</p><p>Právě spojení časové přesnosti světla a&nbsp;vysokého prostorového rozlišení elektronů je pro mě na tom tak přitažlivé. Můžeme díky němu sledovat například rozložení optického pole v&nbsp;okolí nanostruktur a&nbsp;fotonických materiálů. To nám pomáhá porozumět jejich fungování na mikroskopické úrovni.</p><h5><strong>Vaším cílem tedy je spojit časovou přesnost světla s&nbsp;prostorovou přesností elektronů?</strong></h5><p>Ano, právě o&nbsp;to se snažím už téměř deset let. Spojit tyto dvě věci dohromady s&nbsp;cílem vyvíjet nové metody, díky nimž bude možné sledovat fyzikální procesy zároveň velmi detailně v&nbsp;prostoru i&nbsp;velmi přesně v&nbsp;čase.</p><h5><strong>Když ale chcete spojit takto přesné prostorové zobrazení i&nbsp;s&nbsp;vysokým časovým rozlišením, běžný elektronový mikroskop už nestačí, je to tak?&nbsp;</strong></h5><p>Ano. U&nbsp;klasického mikroskopu máme velmi dobrou kontrolu nad prostorovým rozlišením, protože elektronový svazek lze zaostřit na extrémně malou stopu, takže je možné zkoumat i&nbsp;jednotlivé atomy. Nemáme ale stejnou kontrolu nad tím, kdy přesně elektrony na vzorek přilétají. Elektronový mikroskop k&nbsp;tomu má vlastní prostředky, konkrétně elektronovou optiku, která svazek fokusuje a&nbsp;zároveň s&nbsp;ním různým způsobem pracuje. Dá se to trochu připodobnit ke starým CRT obrazovkám, kde elektronový svazek přejížděl po obrazovce a&nbsp;vytvářel obraz.</p><p>Tady je ale situace mnohem náročnější v&nbsp;tom, že svazek musí být zaostřený do extrémně malé stopy. Jednou z&nbsp;největších výzev elektronové mikroskopie je proto stabilita. S&nbsp;oblibou používám přirovnání, že trefit jeden atom na vzdálenost asi čtyřiceti centimetrů, což odpovídá délce tubusu mikroskopu, je podobné, jako kdybyste se z&nbsp;Měsíce snažila trefit pětikorunu.</p><h5><strong>Je vůbec možné takovou přesnost v&nbsp;elektronové mikroskopii udržet?</strong></h5><p>Právě to je jedna z&nbsp;velkých výzev. Elektronová mikroskopie se vyvíjí už téměř sto let a&nbsp;v&nbsp;mnoha ohledech se dostala velmi blízko fyzikálním limitům. Tomu odpovídá i&nbsp;samotná technologie. Přístroje musí být mimořádně stabilní, je nutné potlačovat magnetický i&nbsp;elektrický šum a&nbsp;pracovat s&nbsp;velmi pečlivým stíněním. V&nbsp;řadě oblastí už se tedy přesnost neposouvá snadno a&nbsp;je potřeba hledat nové cesty.</p><p>Dlouhou dobu se vývoj elektronových mikroskopů soustředil hlavně na to, aby bylo možné zobrazit co nejmenší struktury s&nbsp;co nejvyšším rozlišením. My se snažíme přidat ještě další rozměr, a&nbsp;sice čas. Zajímá nás, co se v&nbsp;materiálu děje ve chvíli, kdy na něj dopadne světlo a&nbsp;nějakým způsobem ho vybudí. Elektrony v&nbsp;materiálu na to začnou reagovat, a&nbsp;právě tuto dynamiku bychom chtěli sledovat na velmi krátkých časových škálách.</p><h5><strong>Používáte k&nbsp;tomu tedy nějaký vylepšený elektronový mikroskop?</strong></h5><p>Ano, spíš upravený. Pořídili jsme v&nbsp;zásadě téměř standardní elektronový mikroskop, ale doplnili jsme ho o&nbsp;femtosekundový laser. Ten jsme zavedli jednak do zdroje elektronů a&nbsp;zároveň také do komory, kam se vkládají vzorky. V&nbsp;této upravené sestavě pak provádíme například i&nbsp;experimenty, za které se nám nedávno podařilo získat Cenu Wernera von Siemense.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_2_ecda76c117.jpg" alt="Forum UK: Martin Kozák na hranici světla a elektronů " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_2_ecda76c117.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"></p><h5><strong>Dělá se podobný výzkum i&nbsp;jinde ve světě?</strong></h5><p>Časově rozlišená elektronová mikroskopie se začala výrazně rozvíjet na <strong>Caltechu </strong>(California Institute of Technology je prestižní americká technická a&nbsp;přírodovědná univerzita v&nbsp;Pasadeně v&nbsp;Kalifornii patřící ke světové špičce ve výzkumu fyziky, chemie, astronomie – pozn. red.) zhruba od roku 2000. Až donedávna se většina výzkumu soustředila hlavně na transmisní elektronové mikroskopy, tedy přístroje, které vzorek prosvěcují a&nbsp;obraz dál zpracovávají pomocí další optiky.</p><p>V&nbsp;posledních letech se obor rozvíjí i&nbsp;dalšími směry, například k&nbsp;nižším energiím elektronů, ale to už jsou spíš technické detaily. Podstatné je, že ve světě jde stále o&nbsp;poměrně úzkou a&nbsp;specializovanou oblast.</p><h5><strong>Jak si tedy stojíte v&nbsp;tomto kontextu vy?</strong></h5><p>V&nbsp;českém prostředí je naše sestava zatím unikátní – jiný takový systém tu v&nbsp;tuto chvíli není. Další podobné zařízení se nyní začíná budovat v&nbsp;Brně.</p><p>A&nbsp;pokud jde o&nbsp;světové měřítko, těchto experimentálních sestav není mnoho. Odhadem jich je kolem padesáti. Je to tedy obor, který je mezinárodně velmi zajímavý, ale pořád poměrně exkluzivní a&nbsp;soustředěný jen na několik pracovišť.</p><h5><strong>Je pro vás&nbsp;v&nbsp;něčem přínosné, že podobné pracoviště vzniká i&nbsp;v&nbsp;Brně? Berete to spíš jako inspiraci, nebo i&nbsp;jako zdravý impuls?</strong></h5><p>Určitě je to pozitivní. Jak jsem říkal, tahle komunita je poměrně malá, takže lidé v&nbsp;oboru většinou dobře vědí, kdo se čemu věnuje, a&nbsp;zatím to funguje spíš tak, že mají tendenci spolupracovat než si vyloženě konkurovat. V&nbsp;tomhle ohledu je to docela přátelské prostředí. Když přijdeme s&nbsp;nějakým nápadem, který by bylo vhodné vyzkoušet na mikroskopu, jaký mají třeba kolegové v&nbsp;Německu, jednoduše jim napíšeme a&nbsp;domluvíme se. Taková spolupráce posouvá obor dopředu, protože neztrácíte čas objevováním něčeho, co už mezitím vyřešil někdo jiný.</p><p>Proto je pro nás&nbsp;důležité budovat takovou experimentální sestavu, která je vůči&nbsp;ostatním spíš doplňková než paralelní – aby uměla něco trochu jiného nebo aby stejnou věc dokázala dělat jiným způsobem.</p><p>Samozřejmě věda je dnes i&nbsp;konkurenční prostředí. Člověk&nbsp;musí přemýšlet nad tím, jak získávat financování a&nbsp;jak si udržet vlastní výzkumný směr.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_3_9b201109b2.jpg" alt="Forum UK: Martin Kozák na hranici světla a elektronů " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_3_9b201109b2.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"></p><h5><strong>Jde tedy také o&nbsp;to najít místo, kde můžete přinést něco nového?</strong></h5><p>Určitě. Záleží na nápadech, na inspiraci z&nbsp;předchozích výsledků i&nbsp;na realistickém odhadu toho, na co máte kapacitu, prostředky a&nbsp;technické zázemí. A&nbsp;zároveň je ve vědě vždycky přítomné určité riziko. Dost často se ukáže, že směr, který na začátku nevypadal nijak mimořádně slibně, nakonec přinese zajímavější výsledky, než člověk&nbsp;čekal. Překvapení je ve vědě vždycky součástí procesu.</p><h5><strong>Takže i&nbsp;grantový projekt se může časem posunout jinam, než se původně čekalo?</strong></h5><p>Ano, to se stává běžně. Třeba u&nbsp;ERC projektu, který nyní řešíme, jsme měli na začátku tři&nbsp;hlavní směry. Dva z&nbsp;nich ovšem mezitím někdo jiný rozpracoval dřív, než se náš výzkum naplno rozběhl. Proto jsme se začali víc posouvat do dalších oblastí. Naštěstí právě u&nbsp;ERC grantů se s&nbsp;tím do určité míry počítá. Jsou nastavené tak, že není zásadní problém, když člověk&nbsp;svůj výzkumný směr během řešení částečně upraví – pokud dál dělá něco dostatečně zajímavého a&nbsp;smysluplného.</p><h5><strong>Za jeden z&nbsp;dílčích výsledků v&nbsp;rámci grantu ERC jste získali Cenu Wernera von Siemense. V&nbsp;čem je pro vás&nbsp;toto ocenění přínosné?</strong></h5><p>Kromě toho, že je to samozřejmě velmi příjemné, je to pro náš tým i&nbsp;cenná forma uznání a&nbsp;také dobrá reklama. A&nbsp;to nejen navenek, ve společenském kontextu, ale i&nbsp;uvnitř <strong>Matematicko-fyzikální fakulty UK</strong>.</p><h5><strong>V&nbsp;jakém smyslu?</strong></h5><p>Pořád je potřeba získávat nové studující a&nbsp;podobné ocenění může být jedním z&nbsp;faktorů, které je motivují, aby do naší skupiny přihlásili. Samozřejmě by to neměla být jejich hlavní motivace, ale jako jeden z&nbsp;bonusů to fungovat může. Když se rozhoduje talentovaný student, čemu by se chtěl věnovat, i&nbsp;takovýto veřejný úspěch ho může trochu postrčit.</p><p>Z&nbsp;hlediska své skupiny si ale rozhodně nemůžu&nbsp;stěžovat. V&nbsp;tuto chvíli vedu pět doktorandů, tři&nbsp;bakaláře a&nbsp;jednoho diplomanta, takže už máme poměrně široce rozprostřenou síť budoucích pokračovatelů. časově-rozlišené laserové spektroskopii materiálů, takže máme vlastně dvě hlavní tematické linie a&nbsp;dvě laboratoře.</p><h5><strong>Jak se studenty a&nbsp;studentkami v&nbsp;takto náročném výzkumu pracujete?</strong></h5><p>Samozřejmě je to vždycky i&nbsp;otázka toho, jak rychle se dokáží osamostatnit. Na začátku je potřeba, aby se hodně učili a&nbsp;postupně získávali zkušenosti. Ideální stav by byl, kdybychom je mohli do laboratoře v&nbsp;podstatě pustit a&nbsp;nechat je, aby se co nejvíc naučili sami. Jenže takhle jednoduše to nefunguje, protože v&nbsp;rámci grantů zároveň potřebujeme i&nbsp;konkrétní výsledky. Je tedy nutné hledat mezi tím rovnováhu.</p><p>Nejvíc se mi osvědčilo, když pracují od začátku na několika projektech. Jeden bývá navázán přímo na grant, kde pracují pod větším dohledem nebo s&nbsp;větší podporou a&nbsp;vedle toho dostanou ještě jedno nebo dvě menší témata, která už jsou opravdu víc jejich a&nbsp;další rozvoj záleží hlavně na nich.</p><h5><strong>Věnujete se základnímu výzkumu. Může mít ale vaše práce i&nbsp;praktické využití?</strong></h5><p>Právě v&nbsp;projektu, za nějž jsme dostali cenu, jsme ukázali, že vady elektronové optiky lze v&nbsp;určitém režimu elektronového mikroskopu korigovat. Naším cílem teď je tento princip dál rozvinout tak, aby se z&nbsp;něj nestal jen zajímavý experimentální výsledek, ale skutečně využitelný nástroj. Pokud se to podaří, mohl by do budoucna přispět k&nbsp;přesnějšímu zobrazování v&nbsp;elektronové mikroskopii a&nbsp;obecně k&nbsp;lepší kontrole elektronových svazků.</p><h5><strong>Co zatím brání tomu, aby se tento princip dal využít i&nbsp;v&nbsp;běžnější praxi?</strong></h5><p>Jedním z&nbsp;problémů při&nbsp;převodu tohoto principu do běžných elektronových mikroskopů je to, že potřebujeme velmi vysokou špičkovou intenzitu světelných vln. Vyjádřeno jako výkon na jednotku plochy jde o&nbsp;hodnoty v&nbsp;řádu terawattů na centimetr čtvereční. A&nbsp;takové intenzity kontinuální lasery samy o&nbsp;sobě nedokážou dosáhnout.&nbsp;Právě proto teď pracujeme na různých způsobech, jak interakci mezi světlem a&nbsp;elektrony zesílit.</p><h5><strong>V&nbsp;čem by takové řešení mohlo být lepší než to, co se používá dnes?</strong></h5><p>Současné korektory pro dosažení atomového rozlišení fungují, ale jsou poměrně složité. Obvykle je tvoří soustava několika různě tvarovaných elektromagnetických čoček. Naším cílem je zjistit, zda by podobnou funkci nešlo nahradit něčím mnohem jednodušším, v&nbsp;čemž bychom ke korekci sférické vady zobrazení využívali pouze jedné interakce mezi světlem a&nbsp;elektrony.</p><h5><strong>Takže i&nbsp;z&nbsp;takto základního výzkumu může časem vyrůst konkrétní aplikace?</strong></h5><p>Ano, i&nbsp;když bych to takto úplně přímo neřekl. Jsme trochu na pomezí mezi základním a&nbsp;aplikovaným výzkumem. V&nbsp;jádru jde stále o&nbsp;základní výzkum, protože nás&nbsp;zajímá fyzika interakce elektronů s&nbsp;fotony ve volném prostoru. Zároveň je s&nbsp;tím ale spojené velké množství technické práce — je potřeba připravit experimentální sestavu, upravit elektronový mikroskop a&nbsp;vytvořit podmínky, v&nbsp;nichž lze tyto experimenty vůbec provádět.</p><p>Právě tato technická řešení se pak mohou promítnout i&nbsp;do praktických aplikací. Podobnou cestou šli například kolegové v&nbsp;Německu, kteří asi před deseti lety vyvinuli způsob kontroly elektronů v&nbsp;určitém typu zdroje elektronového mikroskopu. Později uzavřeli smlouvu s&nbsp;výrobcem elektronových mikroskopů a&nbsp;ten na základě jejich patentů začal nabízet přístroj, který tuto ultrarychlou kontrolu umožňuje.</p><p>Firmy ale samozřejmě sledují především to, zda má daná technologie dostatečný komerční potenciál. U&nbsp;takto specializovaných zařízení je to složitější: když se podobných experimentálních sestav po světě prodají jen desítky, jde z&nbsp;jejich pohledu o&nbsp;poměrně úzký segment.</p><h5><strong>Na čem tedy nejvíc záleží, aby se podobný objev opravdu dostal do praxe?</strong></h5><p>Nejde jen o&nbsp;to ukázat, že daný princip funguje. Je také potřeba vytvořit podmínky, aby se dal využít v&nbsp;reálném přístroji – tedy vyvinout nové typy mikroskopů nebo jejich součástí, které tuto metodu dokážou spolehlivě využít.</p><p>Z&nbsp;hlediska komerčního uplatnění je ale klíčová také poptávka. Nestačí vymyslet, jak by to mohlo fungovat. Je třeba také ukázat, k&nbsp;čemu by to bylo užitečné a&nbsp;proč by o&nbsp;takové řešení měl být zájem.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_4_186dc68003.jpg" alt="Forum UK: Martin Kozák na hranici světla a elektronů " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_UK_Martin_Kozak_na_hranici_svetla_a_elektronu_4_186dc68003.jpg 234w," sizes="100vw" width="1400" height="933"></p><blockquote><h4><strong>doc. RNDr. Martin Kozák, Ph.D.</strong></h4><p>Působí na <strong>Katedře chemické fyziky a optiky Matematicko-fyzikální fakulty UK</strong>, kde vede skupinu zaměřenou na ultrarychlou laserovou spektroskopii a časově rozlišenou elektronovou mikroskopii pevných látek. Ve svém výzkumu propojuje světlo a elektrony a hledá nové způsoby, jak s jejich pomocí přesněji zobrazovat a zkoumat děje v materiálech. Obdržel <strong>ERC Starting Grant eWaveShaper</strong>, v jehož rámci buduje nové metody ultrarychlé elektronové mikroskopie a zkoumá možnosti tvarování elektronové vlnové funkce světlem. Letos získal se svým výzkumným týmem <strong>Cenu Wernera von Siemense</strong> za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, a to za práci o korekci sférické vady elektronových čoček pomocí tvarovaných světelných vln.</p></blockquote>

Martin Kozák na hranici světla a elektronů 

<p><strong>Mezinárodní tým vedený vědci z CEITEC Masarykovy univerzity vyvinul výpočetní metodu, která umožňuje navrhovat zcela nové antimikrobiální peptidy – krátké bílkoviny schopné zabíjet bakterie. Namísto zdlouhavého hledání látek v přírodě nyní pomocí molekulárních simulací předpovídají jejich vlastnosti a navrhují nové molekuly s požadovaným účinkem. Vybrané peptidy eliminovaly i bakterie odolné vůči běžným antibiotikům a uspěly v preklinických testech na myších. Výsledky představují nový přístup k vývoji budoucích antibiotik i dalších biologicky aktivních peptidů.</strong></p><p>Antibiotická rezistence patří podle Světové zdravotnické organizace mezi největší zdravotní hrozby současnosti. Každým rokem přibývá bakterií odolných vůči dostupným antibiotikům. Vývoj nových léčiv je přitom časově i finančně velmi náročný proces, během kterého většina kandidátních molekul selže.</p><p>Vědci z <strong>CEITEC Masarykovy univerzity</strong> proto zvolili jiný přístup. Místo náhodného hledání antimikrobiálních látek vytvořili postup pro jejich cílený návrh na základě molekulárních pravidel. Pomocí molekulárních simulací vědci detailně analyzovali přibližně <strong>150 peptidů</strong> a z jejich chování odvodili pravidla pro návrh molekul, které při kontaktu s bakteriální membránou vytvářejí stabilní póry. Tyto drobné otvory naruší buněčnou bariéru, takže bakterie ztrácí kontrolu nad svým vnitřním prostředím a zahyne. <i>„Zjistili jsme, jak konkrétní aminokyseliny poskládat tak, aby výsledné peptidy vytvářely póry v bakteriální membráně. Díky tomu dnes umíme vytvořit obrovské množství peptidů, ze kterých můžeme vybírat ty s požadovanými vlastnostmi,“</i> říká<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ceitec.cz/prof-rndr-robert-vacha-phd/u27252"><strong>Robert Vácha</strong></a><strong> z CEITEC Masarykovy univerzity</strong>, který výzkum vedl.</p><p>Nejúčinnější navržené peptidy následně vědci v laboratoři ověřili. Potvrdili jejich účinnost proti skupině nejnebezpečnějších bakterií odolných vůči antibiotikům. Nejlepších výsledků dosáhli u bakterie<strong> Acinetobacter baumannii</strong>, kterou Světová zdravotnická organizace řadí mezi prioritní rezistentní patogeny. Výzkumníci zároveň ověřili, že nejúspěšnější peptid nepoškozuje lidské červené krvinky ani nevykazuje významnou toxicitu vůči lidským buňkám. Účinnost potvrdili také ve dvou preklinických myších modelech bakteriální infekce.</p><p>Význam studie nespočívá jen v objevu jednoho kandidáta na antibiotikum, ale především v samotné metodě navrhování. Na základě výsledků výzkumu totiž vytvořili soubor pravidel a 52 návrhových šablon, podle nichž lze navrhnout přibližně <strong>10&nbsp;bilionů molekul</strong>, které mohou využít další týmy při vývoji nových peptidů narušujících membrány. Stejný princip, který se osvědčil proti bakteriím, by se v budoucnu mohl uplatnit i při vývoji protinádorových léčiv, biosenzorů nebo systémů pro cílené doručování léčiv.</p><p><i>„Dosud se většinou hledaly aktivní molekuly, které vytvořila sama příroda a u nich se pak zkoumal mechanismus účinku. My jsme postup obrátili. Nejprve jsme zkoumali, jaké vlastnosti musí mít molekula pro daný mechanismus – v&nbsp;našem případě šlo o stabilizaci membránového póru – a potom jsme získané znalosti využili k&nbsp;návrhu takových peptidů. Tento přístup by mohl urychlit vývoj nových léčiv, abychom udrželi krok s narůstající antibiotickou rezistencí,“</i> doplňuje Robert Vácha, který na svůj výzkum získal <strong>ERC granty</strong>.</p><p>Na studii spolupracovali vědci z <strong>University of Pennsylvania, University of Groningen, Univerzity Palackého v Olomouci</strong> a <strong>Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR</strong>. Výsledky byly publikovány v časopise<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41589-026-02269-z.epdf"><i><strong>Nature Chemical Biology</strong></i></a>.</p><blockquote><h4><strong>Původní článek</strong></h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41589-026-02269-z"><strong>Computational design of antimicrobial peptide nanopores</strong></a></h4><p>Rahul Deb, Marcelo D. T. Torres, Ivo Kabelka, Jan Přibyl, Kateřina Dvořáková Bendová, Edo Vreeker, Markéta Koběrská, Gabriela Balíková Novotná, Miloš Petřík, Giovanni Maglia, Cesar de la Fuente-Nunez &amp; Robert Vácha</p><p><i><strong>Nat. Chem. Biol.</strong></i>, 2026, <strong>22</strong>, 1–12</p><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1038/s41589-026-02269-z"><span>https://doi.org/10.1038/s41589-026-02269-z</span></a><span>&nbsp;</span></p><h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/"><strong>CC-BY 4.0</strong></a></h6></blockquote>

Nová antibiotika navržená na počítači. Vědci vytvořili návod, jak stavět molekuly proti odolným bakteriím

<p><strong>V týdnu od 31. srpna na Vás čekají v oblasti atomové a molekulové spektroskopie a spektrometrie následující webináře.</strong></p><blockquote><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.icpms.cz/webinars"><strong>👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</strong></a></h4><p><strong>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi</strong> s více než <strong>5 500 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři</strong></p></blockquote><h5><span><strong>1. Technology Networks: Modern Methods for Faster Microbial Analysis</strong></span></h5><ul><li>Út, 1.9.2026 11:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/webinar/6454">Registrace</a></li></ul><p>Zjistěte, jak moderní analytické metody urychlují mikrobiologické testování. Webinář porovná MALDI-TOF, FTIR a DNA/RNA elektroforézu a jejich využití pro efektivní identifikaci a klasifikaci mikroorganismů.</p><h5><span><strong>2. Agilent Technologies: ICP-MS for Hybrid Photoelectrode Characterization</strong></span></h5><ul><li>Út, 1.9.2026 21:30 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/webinar/6411">Registrace</a></li></ul><p>Zjistěte, jak Agilent 7850 ICP-MS umožňuje kvantifikovat množství katalyzátoru na hybridních fotoelektrodách a podporuje výzkum materiálů pro výrobu solárních paliv.</p><h5><span><strong>3. SciY/Mestrelab Research: From Legacy Workflows to Paperless Labs: Track Every Sample, Process, and Decision</strong></span></h5><ul><li>Čt, 3.9.2026 17:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/webinar/6425">Registrace</a></li></ul><p>Zjistěte, jak digitalizace a LIMS pomáhají přejít k bezpapírovému provozu laboratoře, zlepšit sledovatelnost vzorků a procesů a efektivněji spravovat laboratorní data.</p><h5><span><strong>4. Agilent Technologies: Learn to Select and Apply the Proper Internal Standard in ICP-OES</strong></span></h5><ul><li>Čt, 3.9.2026 20:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/webinar/6412">Registrace</a></li></ul><p>Osvojte si správné používání vnitřních standardů v ICP-OES. Webinář ukáže, jak zvolit vhodný standard pro korekci matricových efektů, instrumentálního driftu a zlepšení přesnosti elementární analýzy.</p>

Webináře LabRulezICPMS týden 36/2026

Webináře

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Pragolab s.r.o.

Merck

Agilent Technologies

Technology Networks

Thermo Fisher Scientific

Altium International (HPST)

Business Review Webinars

SCIEX

<p><strong>Focus will be given to the safety, authenticity and quality of food and beverages as well as the future of food products such as meat substitutes and alternative proteins.</strong></p>
<p>This online symposium will cover:</p>
<ul>
<li><strong>Untargeted food analysis using different MS platforms</strong></li>
<li><strong>Applications of near-infrared hyperspectral imaging in food quality control</strong></li>
<li><strong>Applications of behavioral science in food research</strong></li>
<li><strong>Solid phase micro-extraction for beverage analysis</strong></li>
<li><strong>Challenges and opportunities in fermentation for production of alternative proteins</strong></li>
<li><strong>ELNs to support data management in food and beverage labs</strong></li>
<li><strong>Key strategies for pesticide analysis using GC-MS</strong></li>
<li><strong>Nutritional and toxic plant-based elemental analysis using ICP-MS</strong></li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Brian Quinn, PhD (Head of Mass Spectrometry, Queen&#39;s University Belfast)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Vincent Baeten, PhD (Scientific Director, Walloon Agricultural Research Centre)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Michelle Niedziela, PhD (VP of Research &amp; Innovation, HCD Research)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Erich Leitner, PhD (Professor, Graz University of Technology)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Stefan Cretnik, PhD (Product Manager, PAL System)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Theresa Liao (Content Specialist, SciNote)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Wade Opperman (Manager of the Americas, SciNote)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Moran Farhi, PhD (VP of Research, The Better Meat Co.)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Liyan Xing, PhD (Senior Application Scientist, PerkinElmer)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Anastasia Andrianova, PhD (GC/MS Applications Scientist, Agilent Technologies)</p>
</blockquote>


Technology Networks: Advances in Food & Beverage Analysis 2023

Advances in Food & Beverage Analysis 2023

The third edition of this online symposium will provide industry and academic scientists with the opportunity to hear from experts from across the field.

<p><strong>Are you seeing a loss in sensitivity? Are your RSDs inconsistent? Are you facing instrument downtime issues due to need for frequent maintenance? These questions and many others have been observed by users and lead to hours of troubleshooting to find the cause of the problem.</strong></p>
<p>Using good quality appropriate supplies for applications and proper maintenance of different components in the workflow will help to achieve good quality data and enhance productivity.</p>
<p>In this webinar, we will discuss:</p>
<ul>
<li><p><strong>The function of all the critical components in the sample introduction system and workflow.</strong></p>
</li>
<li><p><strong>Using right kind of supplies for your applications.</strong></p>
</li>
<li><p><strong>Tips &amp; tricks on maintenance &amp; troubleshooting.</strong></p>
</li>
</ul>
<p>Attend all three sessions to get an e-certificate plus limited-time discount on selected supplies.</p>
<p>Note - Discounts are applicable for India only</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Dr. Rajni Mujoo (Technical Support Specialist, Chemistries &amp; Supplies Division<br/>Agilent Technologies)</p>
<p>Dr. Rajni is working with us as Technical Support Specialist in Chemistries and Supplies Division at Agilent Technologies since 2011. She has a Ph.D degree in Food Science from CFTRI, Mysore and Post Doctorate from Department Of Food Science, Michigan State University. She also has four International Presentations &amp; 13 publications in reputed National &amp; International journals to her credit. Rajni has a total work experience of 16 yrs spread across research and Sales building expertise in different Instrument techniques.</p>
</blockquote>


Agilent India - Excellence Lab Webinar Series-LC, GC and Spectroscopy Supplies

Boost Productivity of your Elemental Analysis with Spectroscopy Supplies

Components in the sample introduction system and workflow, using right supplies for your applications and tips & tricks on maintenance & troubleshooting.

Boost your Elemental Analysis with Spectroscopy Supplies

<h3><strong>Building a strong foundation for your analytical workflow</strong></h3>
<p>Your results are only as accurate as your reference. Within Pharma QC, whether you are performing dissolution testing or releasing finished goods, having accurate, reliable and fully characterized Reference Materials is critical. This webinar will provide viewers with an overview of key concepts relating to Reference Materials.</p>
<p>With a multitude of suppliers serving the industry – both compendial and commercial – there are myriad choices of Reference Materials available for a quality control laboratory. We will discuss how different quality grades are “fit for purpose,” best practices in Reference Material production, and what to look for in a Reference Material Certificate of Analysis.</p>
<p>We will also discuss a novel concept: fully characterized Certified Reference Materials (CRMs) qualified against compendial standards. These CRMs are designed to replace a laboratories in-house working standards and pair with a laboratory’s primary Reference Standards to form a strong, well-characterized and fully traceable Reference Material foundation.</p>
<h3><strong>Key Learning Objectives</strong></h3>
<ul>
<li>Understand how different Reference Material quality grades are fit-to-purpose</li>
<li>Provide key concepts in Reference Material manufacture and characterization</li>
<li>Detail Certificate of Analysis (CoA) key attributes that will be common across sources</li>
</ul>
<h3><strong>Audience</strong></h3>
<ul>
<li>Laboratory Directors</li>
<li>Pharmaceutical Quality Control (QC) Managers</li>
<li>Pharmaceutical Quality Control (QC) technicians</li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>Presenter: Michael Hurst (Product Manager - Reference Materials)</strong></p>
</blockquote>


Pixabay/Mizianitka: Reference Materials in Pharma QC

MilliporeSigma - Reference Materials in Pharma QC

<p> Vážení přátelé,</p>
<p>připravili jsme pro Vás sérii jedinečných bezplatných seminářů. které byly z důvodu preventivních opatření změněny na sérii webinářů.</p>
<p>Představení novinek v analytické instrumentaci bude prošpikováno řadou aplikačních řešení.</p>
<h3><strong>Program:</strong></h3>
<h5><strong>24. 03. 2020 od 10.00 hod</strong></h5>
<ul>
<li><strong>LC/MS kvantitativní analýza s iontovou mobilitou</strong> – Jan Buček</li>
<li><strong>Stanovení reologických vlastností „nejen“ v průmyslové praxi</strong> – Petra Volfová</li>
</ul>
<h5><strong>26. 03. 2020 od 10.00 hod</strong></h5>
<ul>
<li><strong>Charakterizace polydisperzních částic pomocí DLS</strong> – Anna Pleskačová</li>
<li><strong>Svět moderních separačních technik a jejich zastřešující software</strong> – Jaroslav Novák</li>
</ul>
<h5><strong>31. 03. 2020 od 10.00 hod</strong></h5>
<ul>
<li><strong>Novinky a trendy v přípravě vzorku + chromatografické kolony</strong> - Michaela Barycharová/Zuzana Snížková</li>
<li><strong>Analýza povrchů materiálů</strong> – Pavel Janderka</li>
</ul>
<h5><strong>02. 04. 2020 od 10.00 hod</strong></h5>
<ul>
<li><strong>ICP-MS: překonávání interferencí s trojitým kvadrupólem, teorie a aplikace</strong> – Lucie Krajcarová</li>
<li><strong>Tipy a triky v charakterizaci minoritních organických nečistot</strong> - Lukáš Plaček</li>
</ul>
<h5><strong>07. 04. 2020 od 10.00 hod</strong></h5>
<ul>
<li><strong>Automatizace v práci se vzorkem</strong> – Magdalena Voldřichová</li>
<li><strong>UV a UV-VIS spektrofotometrie a její využití + Lyofilizace: kde všude nám může prospět</strong> – David Petráš</li>
</ul>
<p>Prezentace jsou dostupné ke stažení <a href="https://www.pragolab.cz/udalosti/detail/222">na webu společnosti Pragolab</a> a prezentace z oblasti chromatografie a hmotnostní spektrometrie také v knihovnách <a href="https://gcms.cz/library?search=pragolab">LabRulezGCMS</a> a <a href="https://lcms.cz/library?search=Pragolab">LabRulezLCMS</a>.</p>


Pragolab: QUANTITATION TODAY - série webinářů

QUANTITATION TODAY - série webinářů

<p><strong>Innovating for the future with cutting-edge solutions</strong></p><p><strong>Given the speed and scale of progress with Artificial Intelligence (AI) in today’s world, researchers and professionals across various scientific fields from the Danaher group of companies have stepped up in the game of AI and advanced technology to seek breakthrough solutions to age-old problems.</strong></p><h3><strong>Agenda</strong></h3><h5><strong>Introduction to Danaher</strong></h5><h5><strong>3D biology and the paradigm shift in next generation drug discovery</strong></h5><ul><li>Presented by Molecular Device</li></ul><h5><strong>AIVIA - introduction to AI based image analysis</strong></h5><ul><li>Presented by Leica Microsystems</li></ul><h5><strong>Analytical advances in the characterization of mRNA</strong></h5><ul><li>Presented by Phenomenex</li></ul><h5><strong>Unlocking the power of data with IDBS</strong></h5><ul><li>Presented by IDBS</li></ul><h5><strong>The power of AI: from planning and the lab to success in life sciences</strong></h5><ul><li>Presented by Abcam</li></ul><h5><strong>Practical approaches to EV characterization and purification: leveraging nano Flow Cytometry and ultracentrifugation for clinical and commercial success</strong></h5><ul><li>Presented by Beckman Coulter Life Sciences</li></ul><h5><strong>AI-MS/MS-AI mass spectrometry application with AI</strong></h5><ul><li>Presented by SCIEX</li></ul><h5><strong>Work smarter, not harder: emerging lessons on data in biopharma R&amp;D</strong></h5><ul><li>Presented by Genedata</li></ul><h5><strong>In silico process development with mechanistic chromatography modelling</strong></h5><ul><li>Presented by Cytiva</li></ul><h5><strong>CRISPR meets NGS: the powerful duo for drug discovery</strong></h5><ul><li>Presented by IDT</li></ul><h3><strong>Presenter:</strong></h3><ul><li>Gokhale, Aarti Arun, Ph.D (Sr Manager, Gene Reading, APAC, IDT)</li><li>Teo Chong Kok Ph.D (Scientific Account Manager, Genedata)</li><li>Edward Lim (General Manager, SEA, Beckman Coulter Life Sciences)</li><li>Taryn Guinan, Ph.D (Sr Applications Specialist, ANZ, Leica Microsystem)</li><li>Edward Wong, Ph.D (Sr Manager, Gene Writing &amp; Editing, APAC, IDT)</li><li>Stephan Waldert, Ph.D (Director, Data Science &amp; AI, Abcam)</li><li>Manish Manakchand (Commercial Director, Asia, IDBS)</li><li>Namrata Saxena (Technical Manager, Phenomenex)</li><li>Hans Lin (Field Application &amp; Market Development Specialist, SCIEX)</li><li>Mok Wei Chuan (Go Silico Sales Specialist, APAC, Cytiva)</li><li>Minho Tak, Ph.D (Sr Application Scientist, JAPAC, Molecular Device)</li></ul>

SCIEX: AI and technology advancements from Danaher

AI and technology advancements from Danaher

In this live webinar, let’s explore how Danaher group of companies leverage AI and technologies in providing advanced solutions.

<h4><strong>Eight Webinars and a Roundtable with Experts from Merck&nbsp;</strong></h4><p><strong>Analytical Excellence Week' is organized to empower professionals in the field of analytical chemistry. Over the course of eight insightful sessions, industry experts will share their knowledge and best practices to streamline your analytical workflows and enhance your efficiency.</strong></p><p>From <strong>understanding quality grades</strong> in inorganics and solvents to <strong>exploring sustainable practices</strong> in the lab, each webinar covers essential topics that will enhance your analytical capabilities. Learn how to <strong>optimize your Karl Fischer titration</strong>, achieve precision in PFAS testing, and gain <strong>troubleshooting tips for LC-MS</strong> to effectively address common challenges and improve your laboratory results.<br>The sessions will also address critical aspects of <strong>safety and sustainability</strong>, ensuring you are well-equipped to handle hazardous chemicals responsibly while making strides toward greener laboratory practices.</p><p>This is an invaluable opportunity to gain insights that can significantly optimize your analytical processes. Don’t miss your chance to elevate your expertise and contribute to a more efficient and sustainable future in analytical workflows.<br>Each session is specifically designed to address essential topics that directly impact your daily practices, making it relevant for all professionals working in a chemical analysis laboratory.</p><h3><strong>Day 2: Tuesday, 11 February</strong></h3><h4><strong>Dihydropinene, γ-Valerolactone, and Dimethyl Isosorbide: Bio-Sourced Versatile Green Solvents for Diverse Organic Synthesis</strong></h4><p><strong>The growing environmental concerns and regulatory restrictions on conventional organic solvents derived from non-renewable sources have spurred the search for greener, sustainable alternatives. This presentation will explore the potential of dihydropinene (DHP), γ-valerolactone (GVL), and dimethyl isosorbide (DMI) as bio-sourced and biodegradable solvents, offering a promising solution to replace toxic and non-renewable solvents. DHP, derived from turpentine oil, is an effective substitute for solvents such as n-hexane, benzene, and dichloromethane, while GVL and DMI are ideal replacements for hazardous solvents such as DMF, NMP, and DMA.</strong></p><p>These solvents not only perform well in various chemical transformations but also offer significant environmental benefits due to their biodegradability, low toxicity, and recyclability. The presentation will highlight the applications of DHP, GVL, and DMI in green chemistry, showcasing their potential in organic synthesis and industrial processes. It will also discuss their role in advancing sustainable practices, reducing dependency on fossil-based solvents, and promoting safer working environments. By focusing on green solvent solutions, the presentation will emphasize their future potential in scientific research, production, and industrial applications.</p><p><strong>By attending this webinar, you will learn:</strong></p><ul><li><strong>Sustainable Solvent Alternatives:</strong> How bio-based solvents such as DHP, GVL, and DMI can replace conventional toxic solvents, providing eco-friendly, biodegradable options for chemical processes.</li><li><strong>Environmental and Safety Benefits:</strong> The environmental advantages of these solvents, including biodegradability, low toxicity, and recyclability, and how they promote safer and greener practices in research and industry.</li><li><strong>Practical Applications:</strong> How these solvents can be effectively used in organic synthesis, industrial processes, and various scientific fields, contributing to more sustainable and efficient chemical solutions.</li></ul><p><strong>Who should attend:</strong><br>This presentation will benefit those working in pharmaceutical and drug discovery R&amp;D, process development of API, environmental scientists and sustainability experts, industry professionals in chemical engineering and manufacturing, materials science researchers, and students and researchers in green chemistry.</p><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> <i>Saikat Sinha, (R&amp;D Manager, Merck)&nbsp;</i></p></blockquote><h4><strong>Enhance Your PFAS Testing: Achieve Precision and Reduce Background Noise with Specialized Consumables</strong></h4><p><strong>Join this presentation to explore advanced LC-MS/MS methods for determining PFAS analytes at low levels across diverse samples and matrices. Learn how to identify contamination sources, reduce background noise, and improve testing precision with specific recommendations on PFAS-qualified consumables. Discover various LC-MS/MS PFAS testing workflows and strategies to minimize errors, supported by data from both regulated and non-regulated methods.</strong></p><p><strong>By attending this webinar, you will learn:</strong></p><ul><li>Detailed insights into different LC-MS/MS PFAS methods</li><li>Techniques to identify and test contamination sources</li><li>Strategies to reduce background noise</li><li>Practical tips and tricks for improved testing</li></ul><p><strong>Who should attend</strong>:<br>This webinar is essential for lab technicians, lab managers, and quality assurance managers involved in developing in-house methods or verifying regulated testing protocols such as EPA Methods 533, 537.1, and 1633.</p><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Patrik Appelblad, (Fellow and Technical Lead, Analytical Chemistry R&amp;D, Merck)&nbsp;</p></blockquote>

Merck: Webinar Series & Expert Roundtable

Webinar Series & Expert Roundtable (Day 2)

(Day 2) - Part 1: Dihydropinene, γ-Valerolactone, and Dimethyl Isosorbide: Solvents for Organic Synthesis and Part 2: Enhance Your PFAS Testing

<p><strong>Zveme Vás na odborný webinář zaměřený na nejnovější přírůstky v našem portfoliu produktů pro ICP-OES a ICP-MS. Představíme inovativní řešení uvedená na trh v posledních letech, která pomáhají zvyšovat výkon, spolehlivost i efektivitu analýz – a to i při práci s velmi náročnými matricemi.</strong></p><h4><strong>Co Vás na webináři čeká?</strong></h4><h5><strong>1. Novinky pro ICP-OES: odolnější řešení pro náročné aplikace</strong></h5><p>Představíme nový komponent pro ICP-OES hořáky, určený zejména pro analýzu vzorků s vysokým obsahem matrice, včetně aplikací v oblasti bateriových materiálů.</p><p>Součástí prezentace budou také související produkty, které společně tvoří<strong> komplexní řešení pro náročné analýzy:</strong></p><ul><li>V-Groove nebulizér</li><li>řada injektorů pro ICP-OES</li><li>doporučení pro optimalizaci analýz komplexních vzorků</li></ul><h5><strong>2. Rozšířené portfolio PFA příslušenství pro ICP-MS</strong></h5><p>Seznamte se s novou generací PFA komponent navržených pro minimalizaci kontaminace a dosažení maximální čistoty při stopové analýze.</p><p><strong>Představíme:</strong></p><ul><li>nový PFA nebulizér</li><li>PFA lahve pro skladování standardů a vzorků</li><li>PFA vialky</li><li>PFA zvlhčovač argonu (Argon Humidifier)</li></ul><h5><strong>3. Nová řada příslušenství pro ICP-MS 9500</strong></h5><p>Představíme kompletní portfolio spotřebního materiálu a příslušenství pro nový ICP-MS 9500, který byl uveden na trh letos v červnu.</p><p><strong>Dozvíte se více o:</strong></p><ul><li>kompatibilním příslušenství pro ICP-MS 9500</li><li>doporučených provozních komponentech</li><li>možnostech optimalizace výkonu systému</li><li>snížení provozních nákladů a zvýšení efektivity provozu</li></ul><h5><strong>Pro koho je webinář určen?</strong></h5><p><strong>Webinář ocení zejména:</strong></p><ul><li>laboratoře zaměřené na elementární analýzu</li><li>uživatelé systémů ICP-OES a ICP-MS</li><li>specialisté na analýzu bateriových materiálů</li><li>environmentální, farmaceutické, potravinářské a průmyslové laboratoře</li><li>všichni, kdo chtějí mít přehled o nejnovějších trendech a produktech v oblasti ICP spotřebního materiálu</li></ul><p><strong>Připojte se k nám a objevte nové možnosti, jak zvýšit kvalitu výsledků, prodloužit životnost spotřebního materiálu a zefektivnit každodenní provoz Vaší laboratoře.</strong></p><blockquote><p><strong>Přednášející:</strong> Giorgio Ferlat, Alain Desperez</p></blockquote>

Altium: Novinky v portfoliu spotřebního materiálu pro ICP-OES a ICP-MS

Novinky v portfoliu spotřebního materiálu pro ICP-OES a ICP-MS

Zveme vás na webinář o novém spotřebním materiálu pro ICP-OES a ICP-MS. Objevte PFA komponenty, řešení pro bateriové matice i díly pro ICP-MS 9500.

Novinky ve spotřebním materiálu pro ICP-OES a ICP-MS

<p><strong>Understanding the tissue microenvironment in tumour samples is an important factor for predicting response to different treatment regimens. Highly multiplexed imaging of tenfolds of protein markers can help to define this complex biology. However, these assays are costly and not always easy to scale for larger translational studies that are often needed to translate findings to clinical evidence.&nbsp;</strong></p><p>In this webinar, we demonstrate how we move from a highly multiplexed imaging platform used in a discovery phase to identify a marker for response prediction to immunotherapy at the translational phase. This transition was possible with the use of the Invitrogen™ EVOS™ S1000 Spatial Imaging System in combination with the Invitrogen™ Aluora™ Spatial Amplification Kits and a panel of 6 markers. By focusing on the most relevant targets from the discovery panel, the cost per sample is reduced to about 25 % of the initial assay, thereby resulting in a more affordable option for larger translational cohort studies. In addition, we show how relevant protein markers can be combined with in situ proximity Ligation Assay (is PLA) to simultaneously look at protein interactions, in this case demonstrated for PD-1/PD-L1. In summary, this workflow enables scalable, cost-effective spatial biology approaches that bridge discovery and clinical translation.&nbsp;</p><h4><strong>Learning Objectives:</strong></h4><ul><li>Learn how to transition from discovery to translational proteomic imaging assays&nbsp;</li><li>Understand how spectral imaging with the EVOS S1000 Spatial Imaging System can be used for hypothesis-driven research</li><li>Explore the use of spatial amplification reagents for exploring the tissue microenvironment</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Charlotte Stadler, PhD (Co-director of Spatial Biology and Head of the National Spatial Proteomics facility at Science for Life Laboratory)</p><p>Charlotte Stadler is the co-director of the Spatial Biology platform and Head of the National Spatial Proteomics facility at Science for Life Laboratory. She is also a Principal Investigator at the Royal Institute of Technology. She received her Ph.D. in 2012 within the framework of the Human Protein Atlas (HPA) project, with Prof. Emma Lundberg and Prof. Mathias Uhlén as her supervisors. During her PhD she established many of the protocols and pipelines for image based subcellular protein profiling that are used in the Human Protein Cell Atlas. Today, her main focus is to develop and implement services and technologies within spatial biology that can be used projects ranging from discovery to translational and clinical research. In her role she works with many companies in the spatial omics field including Thermo Fisher Scientific. Her internal research projects focus on the implementation and adaptation of multiplexed imaging solutions into clinical practice but also on integrating different omics types for a more complete molecular understanding of the tissue sample biology.&nbsp;</p></blockquote><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Adyary Fallarero, PhD, MBA (Sr. Manager, Thermo Fisher Scientific, Faculty of Pharmacy, University of Helsinki, Finland)</p><p>Dr. Fallarero earned PhD in Biochemistry from the University of Havana, Cuba and a Master in International Business Management (MBA) from the Tampere University of Applied Sciences, in Finland.</p><p>During her more than 10 years of academic career, she published over 75 peer-reviewed publications, co-authored over 10 patents, and was awarded multiple grants to lead research programs focused on early drug discovery of anti-biofilms. In 2018, she received the prestigious Oskar Öflund’s Foundation Grand Prize, for her contributions to the development of the field of bacterial biofilms in Finland.</p><p>She joined Thermo Fisher Scientific in 2016 to work on cell analysis instrumentation, gaining significant expertise in new product development and product management. Since 2021, she has been responsible for new product introductions, portfolio management and commercial enablement of cell and tissue imaging systems.</p></blockquote>

Thermo Fisher Scientific: Spatial Proteomics for Translational Research

Spatial Proteomics for Translational Research

Scale spatial proteomics from discovery to translation. Learn how Thermo Fisher's EVOS S1000 & Aluora kits reduce sample costs for tumor imaging

ICPMS webináře se zaměřením na Spotřební materiál - strana 1