Analýza vysoce čistého titanu pomocí Agilent 9500 ICP-QQQ

Taťána Gazárková v&nbsp;současné době působí jako postdoktorandka v&nbsp;Laboratoři antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky na MBÚ AV ČR. Během doktorského studia se věnovala chromatografii a&nbsp;hmotnostní spektrometrii. Nedávno získala druhé místo v&nbsp;soutěži „Cena Sanofi za farmacii (Sanofi Prize for Pharmacy) 2026“, kterou vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v&nbsp;ČR.Taťána Gazárková v&nbsp;současné době působí jako postdoktorandka v&nbsp;Laboratoři antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky na MBÚ AV ČR. Během doktorského studia se věnovala chromatografii a&nbsp;hmotnostní spektrometrii. Nedávno získala druhé místo v&nbsp;soutěži „Cena Sanofi za farmacii (Sanofi Prize for Pharmacy) 2026“, kterou vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v&nbsp;České republice, a&nbsp;to za svoji disertační práci s&nbsp;názvem „Analýza steroidů pomocí moderních chromatografických a&nbsp;hmotnostně spektrometrických technik: Od fundamentálních studií k&nbsp;cíleným bioanalytickým aplikacím“ (školitelka: Lucie Nováková, Univerzita Karlova).<h5>Co dělá tento obor podle Vás obzvláště zajímavým nebo jedinečným?</h5>Na analytické chemii mě baví, že je do určité míry detektivní prací. Často hledáte způsob, jak „zviditelnit neviditelné“. Jinými slovy, získat ze složitého vzorku informaci, která vás zajímá, a&nbsp;následně ji správně interpretovat. Na bioanalytické chemii mě navíc oslovuje její mezioborovost. Propojuje analytickou chemii s&nbsp;biochemií, biologií a&nbsp;medicínou, takže člověk musí umět nejen převést biologickou či klinickou otázku do podoby měřitelného analytického experimentu, ale také získaná data zasadit zpět do širšího biologického kontextu. Právě toto propojení různých perspektiv mě na oboru baví asi nejvíc. Zároveň zde zůstává velký prostor i&nbsp;pro základní výzkum, od studia samotných analytických technik přes jejich zdokonalování až po vývoj nových metodických přístupů.<h5>Kudy vedla Vaše cesta do <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://mbu.cas.cz/vyzkum/laborator-antibioticke-rezistence-a-mikrobialni-metabolomiky">Laboratoře antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky</a> a&nbsp;na jakém projektu právě pracujete?</h5>Na MBÚ mě přivedl společný projekt dr. Zdeňka Kameníka s&nbsp;doc. Janem Bobkem z&nbsp;1. LF UK. Pro mě to byla zároveň příležitost posunout se od cílené analýzy a&nbsp;studia chromatografických technik směrem k&nbsp;necílené metabolomice a&nbsp;novým biologickým otázkám.V projektu se snažíme najít nové biologicky aktivní látky, které by byly účinné zejména vůči patogenním houbám. Jako jejich potenciální zdroj studujeme streptomycety, tedy bakterie známé svou schopností vytvářet velké množství biologicky aktivních sloučenin, včetně řady dnes používaných antibiotik. Zaměřujeme se přitom na méně prozkoumané streptomycety asociované s&nbsp;hostitelskými organismy, u&nbsp;nichž jsme již v&nbsp;předchozích experimentech pozorovali antifungální aktivitu. Zajímají nás zejména kmeny aktivní proti Candida albicans, u&nbsp;nichž tuto aktivitu nedokážeme vysvětlit přítomností již známé bioaktivní látky. Právě tyto kmeny mohou být zajímavým zdrojem nových sloučenin. Výsledky necílené metabolomické analýzy pak dále propojujeme také s&nbsp;geonomickými analýzami, což nám umožňuje získat komplexnější pohled na biosyntetický potenciál vybraných kmenů.<h5>Zapojila jste se také do letošního Vědafestu, popularizační akce pro veřejnost. Jaké to bylo?</h5>S popularizací vědy už mám určité zkušenosti z&nbsp;Noci vědců nebo Veletrhu vědy ze svého předchozího pracoviště, ale letošní Vědafest pro mě byl přesto v&nbsp;něčem nový. Tentokrát jsem totiž představovala oblast, do které jsem sama relativně nedávno vstoupila. Bylo proto náročnější najít správné analogie a&nbsp;vysvětlit podstatu tématu jednoduše a&nbsp;zároveň přesně a&nbsp;správně. Právě to ale bylo inspirativní. Člověka to nutí podívat se na vlastní práci z&nbsp;jiné perspektivy. A&nbsp;nejhezčí pro mě byla bezprostřednost a&nbsp;zvídavost dětí, které často přicházely s&nbsp;otázkami, jež by dospělého ani nenapadly.<h5>Nedávno jste dokončila doktorské studium. Co jsou pro Vás největší výzvy na vědecké cestě a&nbsp;co Vám je pomáhá překonat?</h5>Jednou z&nbsp;největších, ale zároveň i&nbsp;nejzajímavějších výzev je podle mě nejistota, která je s&nbsp;výzkumem neoddělitelně spojená. Člověk často dlouhou dobu neví, zda se při řešení dané otázky vydal správným směrem a&nbsp;zda se mu nakonec podaří najít ten pomyslný poslední dílek skládačky. Právě tato nejistota je pro mě ale současně tím, co dělá vědu vzrušující.Další velkou výzvou, kterou vnímám zejména u&nbsp;mezioborových projektů, je komunikace. Je důležitá už při formulaci hypotézy a&nbsp;plánování experimentů, ale stejně tak při interpretaci výsledků (včetně těch negativních) a&nbsp;jejich zasazení do širšího kontextu. Každý obor má do určité míry svůj vlastní jazyk a&nbsp;najít společné porozumění není vždy samozřejmé.Mně osobně velmi pomáhá možnost problémy průběžně konzultovat s&nbsp;kolegy, ať už individuálně nebo na pravidelných laboratorních seminářích. Velkou výhodou naší současné skupiny je její mezioborovost; díky ní mám možnost vidět jeden problém z&nbsp;několika různých úhlů. A&nbsp;důležité je pro mě také neztratit zvědavost, protože právě ta člověka vede k&nbsp;dalším otázkám.<h5>Jaké máte po doktorátu plány?</h5>Po doktorátu jsem se rozhodla, že nemusím mít hned přesně nalinkované, co bude následovat. Ráda bych si nějakou dobu nechala otevřené dveře k&nbsp;různým možnostem a&nbsp;dál stavěla na zkušenostech z&nbsp;analytické chemie, ale zároveň je propojovala s&nbsp;dalšími oblastmi s&nbsp;biologickým nebo medicínským přesahem. Věřím, že se člověk může učit celý život, takže jsem vlastně sama zvědavá, kam mě další cesta zavede.Děkujeme za rozhovor!

Rozhovor: Čím zaujala analytická chemie postdoktorandku Taťánu Gazárkovou

Vědci z CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Magneticky ovládaní bioboti dokážou během kvašení aktivně promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se samy oddělit od výsledného produktu. Výsledky publikoval tým profesora Martina Pumery v časopise ACS Nano.„Robota si dnes lidé často představí jako elektronické zařízení. Ve skutečnosti je to ale jakýkoliv systém, který dokáže autonomně vykonávat určitou činnost,“ vysvětluje Martin Pumera z CEITEC VUT.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_7d9ff82875.jpeg" alt="CEITEC VUT/Jakub Rozboud: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Martin Pumera ve své laboratoři na CEITEC VUT." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_7d9ff82875.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067">Výzkumný tým vytvořil tzv. bioboty – biohybridní mikrorobotické kapsle obsahující pivovarské kvasinky a magnetické nanočástice. Když kvasinky při fermentaci produkují oxid uhličitý, bioboti se díky vznikajícím bublinkám samovolně pohybují nahoru a dolů v kapalině. Tím přirozeně promíchávají obsah nádoby a zefektivňují kvašení. Oproti běžným statickým částicím tak dokážou urychlit chemické procesy důležité při výrobě potravin.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_4_af5fd4611f.jpg" alt="CEITEC VUT/Archiv Martina Pumery: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Mikrorobot z hematitu (ilustrační obrázek)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_4_af5fd4611f.jpg 209w," sizes="100vw" width="1600" height="1192">Významnou výhodou technologie je také snadné oddělení biobotů od hotového nápoje. Díky obsaženým magnetickým částicím je lze po skončení fermentace řídit magnetickým polem a odstranit bez nutnosti další filtrace. Vědci navíc ukázali, že bioboty lze opakovaně použít v několika výrobních cyklech.„Oproti běžným statickým částicím se mikroroboti aktivně pohybují v celém objemu kapaliny, takže dokážou pokrýt větší prostor a celý proces zefektivnit. Zároveň tak umožňují snadnější automatizaci výroby,“ doplňuje Martin Pumera. Tým nyní diskutuje možné využití technologie s velkým evropským pivovarem.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_3_e8e5a3a55a.jpg" alt="CEITEC VUT/Archiv Martina Pumery: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Mikroroboti g-C₃N₄ (ilustační foto)." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_3_e8e5a3a55a.jpg 158w," sizes="100vw" width="1476" height="1460">Skupina Martina Pumery se využití mikrorobotů a pokročilých materiálů v potravinářství věnuje dlouhodobě. V minulosti například vyvinula flexibilní senzor pro chytré obaly, který dokáže odhalit zkažené rybí maso. Nové bioboty tak představují další krok k modernějším metodám kontroly kvality a bezpečnosti potravin.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_2_75c7fed958.jpeg" alt="CEITEC VUT/ACS Nano: Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin: Obálka časopisu ACS Nano, na níž je obrázek k článku Martina Pumery." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Mikroroboti_z_CEITEC_mohou_urychlit_vyrobu_piva_i_kontrolu_kvality_potravin_2_75c7fed958.jpeg 117w," sizes="100vw" width="1600" height="2128">

Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin 

Aplikace

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Produkt

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Vzorkování III - potraviny, zemědělství, předměty běžného užívání

Kniha Vzorkování III se zabývá vzorkováním potravin, zemědělství, předměty běžného užívání. Je součástí uceleného souboru knih  Vzorkování.

Vzorkování III - potraviny, zemědělství, předměty běžného užívání volně navazuje na předešlé díly o správném odběru a úpravě vzorků pro rozbory ve všech oborech lidské činnosti a o vzorkování v životním prostředí. Další díly budou věnovány vzorkování v různých odvětvích průmyslu.
<ul>
<li>ISBN 978-80-86380-80-3
</li>
<li>291 stran
</li>
<li>pevná vazba, formát B5, náklad 1 000 výtisků
</li>
<li>Vydal: Ing. Václav Helán – 2 THETA Český Těšín, jako svou 104. publikaci
</li>
<li>Autoři: Richard Koplík, Šárka Poláková, Ivo Šrámek, Eva Šviráková a kol.
</li>
<li>Recenzenti: Ing. Jitka Sosnovcová, Státní zdravotní ústav, Praha; Prof. Jiří G. K. Ševčík, DrSc., Univerzita Karlova, Praha; Doc. Ing. Igor Hochel, CSc., Vysoká škola chemicko - technologická, Praha
</li>
</ul>
<h3>OBSAH:</h3>
<h4>1. Obsah knihy</h4>
<ul>
<li>1.1 Historie </li>
<li>1.2 O čem je tato kniha</li>
<li>1.3 Návod k použití</li>
</ul>
<h4>2. Potraviny, zemědělská produkce, předměty běžného užívání</h4>
Vymezení základních pojmů. Přehled kompetencí při státní kontrole potravin, zemědělství a předmětů běžného užívání.
<ul>
<li>2.1 Vymezení základních pojmů <ul>
<li>2.1.1 Pojmy související s výrobou, distribucí a spotřebou potravin </li>
<li>2.1.2 Pojmy související se zemědělstvím</li>
<li>2.1.3 Pojmy související s předměty běžného užívání</li>
</ul>
</li>
<li>2.2 Přehled kompetencí při státní kontrole potravin, zemědělství a předmětů běžného užívání</li>
</ul>
<h4>3. Odběr vzorků potravin a potravinových surovin</h4>
Účel a základní schéma vzorkování potravin. Vlastnosti potravin významné z hlediska vzorkování. Vzorkování jako výběr. Vzorkování ve vztahu k požadavkům na jakost potravin a vytváření vzorkovacích plánů. Odborná literatura a předpisy týkající se odběru vzorků potravin. Nástin pravidel vzorkování některých potravinářských materiálů. Pravidla vzorkování potravin ve specifických případech stopové analýzy. Vzorkování pro mikrobiologické zkoušení potravin. Vzorkování jako součást řízení a kontroly jakosti ve výrobě potravin a skladování potravinových surovin. Vzorkování potravin a stravy v rámci činnosti kontrolních institucí.
<ul>
<li>3.1 Účel a základní schéma vzorkování potravin</li>
<li>3.2 Vlastnosti potravin významné z hlediska vzorkování </li>
<li>3.3 Vzorkování jako výběr <ul>
<li>3.3.1 Zajištění náhodnosti reprezentativního odběru balených potravin</li>
</ul>
</li>
<li>3.4 Vzorkování ve vztahu k požadavkům na jakost potravin a vytváření vzorkovacích plánů<ul>
<li>3.4.1 Počet vzorků a jeho vliv na výpovědní hodnotu analýzy</li>
<li>3.4.2 Rozhodování o jakosti šarže, hodnoty AQL, LQ a operativní charakteristiky</li>
<li>3.4.3 Atributové vzorkovací plány a vzorkovací plány s kvantifikovaným znakem jakosti</li>
<li>3.4.4 Dvoutřídní a třítřídní atributové vzorkovací plány</li>
</ul>
</li>
<li>3.5 Odborná literatura a předpisy týkající se odběru vzorků potravin<ul>
<li>3.5.1 Základní pojmy týkající se vzorkování podle vyhlášky 211/2004 a podle technických norem </li>
<li>3.5.2 Podstata hlavních ustanovení vyhlášky o vzorkování</li>
<li>3.5.3 Obsah technických norem týkajících se vzorkování</li>
</ul>
</li>
<li>3.6 Nástin pravidel vzorkování některých potravinářských materiálů<ul>
<li>3.6.1 Zrnité sypké materiály rostlinného původu</li>
<li>3.6.2 Kusové materiály rostlinného původu </li>
<li>3.6.3 Nápoje </li>
<li>3.6.4 Mléko a mléčné výrobky</li>
<li>3.6.5 Maso a masné výrobky </li>
<li>3.6.6 Vejce a výrobky z vajec </li>
<li>3.6.7 Tuky a oleje</li>
<li>3.6.8 Pitná voda</li>
</ul>
</li>
<li>3.7 Pravidla vzorkování potravin ve specifických případech stopové analýzy <ul>
<li>3.7.1 Vzorkování za účelem stanovení stopových prvků</li>
<li>3.7.2 Vzorkování za účelem stanovení 3-MCPD</li>
<li>3.7.3 Vzorkování za účelem stanovení mykotoxinů</li>
<li>3.7.4 Vzorkování za účelem stanovení dusičnanů</li>
<li>3.7.5 Vzorkování za účelem stanovení organických průmyslových kontaminantů</li>
<li>3.7.6 Vzorkování za účelem stanovení pesticidů</li>
</ul>
</li>
<li>3.8 Vzorkování pro mikrobiologické zkoušení potravin <ul>
<li>3.8.1 Důvody mikrobiologického zkoušení potravin</li>
<li>3.8.2 Mikrobiologická kritéria </li>
<li>3.8.3 Mikroorganismy, paraziti a jejich toxiny a metabolity významné pro potraviny</li>
<li>3.8.4 Parametry vzorkovacích plánů dle mikrobiologických kritérií pro jednotlivé potravinové komodity </li>
<li>3.8.5 Potraviny mikrobiologicky nerizikové</li>
<li>3.8.6 Zásady práce při vzorkování a manipulaci se vzorky určenými k mikrobiologickému zkoušení</li>
<li>3.8.7 Plány odběru vzorků</li>
<li>3.8.8 Aplikace různých plánů vzorkování v souvislosti s ochranou zdraví spotřebitele</li>
</ul>
</li>
<li>3.9 Vzorkování jako součást řízení a kontroly jakosti ve výrobě potravin a skladování potravinových surovin<ul>
<li>3.9.1 Výroba piva</li>
<li>3.9.2 Vinařství</li>
<li>3.9.3 Zpracování ovoce a zeleniny</li>
<li>3.9.4 Zpracování masa </li>
<li>3.9.5 Zpracování mléka</li>
<li>3.9.6 Vzorkování v obilnářství a v mlýnské a pekárenské technologii</li>
</ul>
</li>
<li>3.10 Vzorkování potravin a stravy v rámci činnosti kontrolních institucí <ul>
<li>3.10.1 Odběr vzorků potravin a pokrmů v rámci státního zdravotního dozoru</li>
<li>3.10.2 Odběr vzorků potravin a pokrmů Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí</li>
<li>3.10.3 Odběr vzorků potravin, potravinových surovin, krmiv a vedlejších produktů živočišného původu v rámci činnosti Státní veterinární správy</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>4. Vzorkování v zemědělství</h4>
Vzorkování zemědělské půdy, rostlin. Vzorkování pro potřeby přesných polních zkoušek. Vzorkování hnojiv, krmiv. 
<ul>
<li>4.1 Vzorkování zemědělské půdy<ul>
<li>4.1.1 Vzorkování pro zjištění výživového stavu půdy</li>
<li>4.1.2 Vzorkování za účelem odhadu úrovně znečištění zemědělských půd</li>
<li>4.1.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků půd</li>
</ul>
</li>
<li>4.2 Vzorkování rostlin<ul>
<li>4.2.1 Vzorkování za účelem zjištění prvkového složení rostlin</li>
<li>4.2.2 Vzorkování trvalých kultur</li>
<li>4.2.3 Vzorkování osiva a sadby </li>
<li>4.2.4 Úřední odběry vzorků technického konopí </li>
<li>4.2.5 Vzorkování rostlin na plochách v režimu ekologického zemědělství </li>
<li>4.2.6 Odběr vzorků pro účely stanovení GM rostlin v porostech kukuřice</li>
</ul>
</li>
<li>4.3 Vzorkování pro potřeby přesných polních zkoušek <ul>
<li>4.3.1 Rostlinné vzorky </li>
<li>4.3.2 Půdní vzorky </li>
<li>4.1.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků půd</li>
</ul>
</li>
<li>4.4 Vzorkování hnojiv <ul>
<li>4.4.1 Odběr a přeprava vzorků hnojiv</li>
<li>4.4.2 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků hnojiv</li>
<li>4.1.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků půd</li>
</ul>
</li>
<li>4.5 Vzorkování krmiv<ul>
<li>4.5.1 Požadavky na odebírané vzorky krmiv</li>
<li>4.5.2 Vlastní odběr vzorků krmiv </li>
<li>4.5.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků krmiv</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>5. Předměty běžného užívání</h4>
Legislativa. Státní zdravotní dozor v oboru předmětů běžného užívání. Odběr a analýza vzorků PBU mimo kosmetických výrobků. Kosmetika. Materiály pro styk s pitnou vodou.
<ul>
<li>5.1 Legislativa<ul>
<li>5.1.1 Právní předpisy určující SZD nad výrobky určenými pro styk s potravinami a pokrmy</li>
<li>5.1.2 Právní předpisy určující SZD nad hračkami určenými pro děti ve věku do 3 let a výrobky určenými pro děti ve věku do 3 let</li>
</ul>
</li>
<li>5.2 Státní zdravotní dozor v oboru předmětů běžného užívání<ul>
<li>5.2.1 Hygienické požadavky na předměty běžného užívání kontrolované u výrobců, dovozců, distributorů a prodejců PBU</li>
</ul>
</li>
<li>5.3 Odběr a analýza vzorků PBU mimo kosmetických výrobků</li>
<li>5.4 Kosmetika <ul>
<li>5.4.1 Legislativa</li>
<li>5.4.2 Základní pojmy </li>
<li>5.4.3 Vzorkování kosmetických přípravků</li>
</ul>
</li>
<li>5.5 Materiály pro styk s pitnou vodou<ul>
<li>5.5.1 Odběr vzorků</li>
</ul>
</li>
</ul>
Autorský rejstřík
O Autorech
Věcný rejstřík
Sponzoři, inzerce

Produkty z kategorie Odborná literatura - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Mikroroboti z CEITEC mohou urychlit výrobu piva i kontrolu kvality potravin

Rozhovor: Čím zaujala analytická chemie postdoktorandku Taťánu Gazárkovou

Analýza vysoce čistého titanu pomocí Agilent 9500 ICP-QQQ