UCTP-REFINE Lab je výzkumná skupina na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze zaměřená na udržitelné zhodnocování odpadů, chemickou recyklaci a výrobu alternativních surovin pro chemický průmysl a paliva. Tým propojuje chemické inženýrství, katalýzu a pokročilou analytickou chemii při studiu tepelné a katalytické konverze komplexních odpadních proudů, zejména plastů, pneumatik a biomasy, včetně pyrolýzy a následného zušlechťování vzniklých olejů. Velký důraz je kladen na komplexní charakterizaci vstupních surovin, meziproduktů a výsledných produktů s cílem propojit jejich složení a procesní podmínky s kvalitou produktů a podpořit vývoj cirkulárních a nákladově efektivních technologií.<h3>Doktorská pozice: Chemometrické zpracování GC×GC dat alternativních paliv a olejů vznikajících termochemickou konverzí biomasy a plastů</h3><h4>Požadované zkušenosti a předpoklady:</h4><ul><li>magisterské vzdělání v oboru chemie nebo chemického inženýrství,</li><li>velmi dobré znalosti analytické chemie a chemie obecně; zkušenosti z oblasti chemického inženýrství jsou výhodou,</li><li>zkušenosti s chromatografií jsou podmínkou,</li><li>zkušenosti s chemometrickým zpracováním dat (např. v Pythonu) a s GC×GC nejsou nutné, ale představují výhodu,</li><li>výborná znalost angličtiny slovem i písmem, ideálně doložená certifikátem.</li></ul><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/refine_lab_equipment_33ff27095e.jpg" alt="UCTP-REFINE-lab: Process Gas Chromatograph with Electrolyzer" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_refine_lab_equipment_33ff27095e.jpg 208w," sizes="100vw" width="500" height="375"><h4>Náplň práce:</h4><ul><li>úzká spolupráce se všemi zapojenými kolegy a relevantními partnery projektového konsorcia,</li><li>GC×GC analýza komplexních vzorků s využitím detektorů FID, MS a NCD,</li><li>zaměření na alternativní paliva a oleje vznikající termochemickou depolymerací biomasy a plastů a na vzorky po hydrorafinaci,</li><li>pokročilé zpracování GC×GC dat pomocí chemometrických metod pro vývoj predikčních modelů,</li><li>zapojení také do přípravy vzorků,</li><li>podíl na přípravě projektových zpráv, vědeckých publikací a prezentací na konferencích.</li></ul><h4>Co nabízíme:</h4><ul><li>mladý, ale rychle se rozvíjející tým se silnou mezinárodní spoluprací s akademickou i průmyslovou sférou,</li><li>špičkové vybavení a odborné know-how v oblasti hydrorafinace a analýzy kapalných produktů,</li><li>práci na perspektivním tématu v úzké spolupráci s předními evropskými společnostmi v rámci demonstračního projektu EU,</li><li>konkurenceschopné finanční ohodnocení, jehož výše závisí na aktivitě a produktivitě.</li></ul>Máte otázky? Obraťte se na naše studenty Adhama (<a href="mailto:yaghia@vscht.cz">yaghia@vscht.cz</a>) nebo Víta (<a href="mailto:vyskocit@vscht.cz">vyskocit@vscht.cz</a>).<ul><li>Preferovaný nástup: začátek roku 2027</li><li>Uzávěrka přihlášek: 30. října 2026</li><li>Financování: plně financovaná doktorská pozice v rámci připravovaného projektu Horizon Europe.</li></ul>Pokud vás pozice zaujala a splňujete uvedená kritéria, přihlaste se prostřednictvím formuláře níže.<blockquote>👉<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.uctp-refine-lab.com/joining-our-team-form-gcxgc">Přihlásit se prostřednictvím tohoto formuláře</a></blockquote>

Nabídka PhD pozice - Chemometrické zpracování GC×GC dat alternativních paliv a olejů

Poslání konference SeBiChem se naplňuje a přináší konkrétní výsledky v podobě nových vědeckých partnerství a mezioborových projektů! Tento v pořadí již čtvrtý ročník se uskuteční ve dnech 4. a 5. 2. 2027 v Budově CPTO FŽP UJEP v Ústí nad Labem.<h3>Registrace</h3><blockquote>👉<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfFdSahxzOtEQL0IOGXB8Mky68AsGhdZVR928NFGydYq4yWwg/viewform">Registrujte se na konferenci SeBiChem 2027 na tomto odkazu</a></blockquote>Díky navázání spolupráce mezi Biologické centrum AV ČR, v.v.i. a Fakulta rybářství a ochrany vod JU (FROV JU) vznikl společný výzkumný projekt zaměřený na studium kontaminace posttěžebních jezer. Výzkum sleduje přenos a akumulaci kontaminantů napříč různými trofickými úrovněmi vodních ekosystémů, od bentických organismů &nbsp;přes slávičku mnohotvárnou až po rybí společenstva.V rámci odborných setkání byla výše uvedenými institucemi rovněž navázána spolupráce s organizací Povodí Ohře, s. p., která vytváří prostor pro propojení vědeckého výzkumu s praktickým managementem vodních ekosystémů a monitoringem kvality vod.Dalším konkrétním výsledkem je vytvoření společného projektového záměru mezi Botanickým ústavem AV ČR, Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) a Biologickým centrem AV ČR, zaměřeného na řešení aktuálních ekologických a environmentálních otázek prostřednictvím mezioborové spolupráce.Tyto aktivity dokládají, že konference SeBiChem neslouží pouze jako platforma pro výměnu odborných poznatků, ale také jako efektivní nástroj pro vznik nových vědeckých partnerství a společných výzkumných projektů s praktickým dopadem.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Shimadzu_sebichem_2026_3_7fcb982642.jpg" alt="Shimadzu: Přednáška Romana Grabice na konferenci SeBiChem 2026" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Shimadzu_sebichem_2026_3_7fcb982642.jpg 208w," sizes="100vw" width="1280" height="960"><h5>Podívejte se na záznamy z loňského ročníku konference:</h5><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/live/dgS2fx4dGAE">První den</a></li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/live/mJ-TBXFOjZ8">Druhý den</a></li></ul><h4>Pořadatelé:</h4>Projekt existuje díky podpoře organizátorů:&nbsp;<ul><li>Povodí Ohře, s. p., FŽP UJEP Ústí nad Labem a&nbsp;</li><li>firma <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/companies/43">Shimadzu Handels GmbH</a> – organizační složka</li></ul><h4>A také za podpory těchto firem:</h4><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/59">Watrex Praha, s. r. o.</a></li><li>AMEDIS, s. r. o.</li><li>Donau Lab, s. r. o.</li></ul><h4>S mediální podporou od:</h4><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/1">portálu Labrulez&nbsp;</a></li><li>časopisu Chemagazín</li></ul><h4>Kontakty</h4><ul><li><a href="mailto:Jiri.koksal@shimadzu.cz">Jiri.koksal@shimadzu.cz</a></li><li><a href="mailto:janecek@poh.cz">janecek@poh.cz</a></li><li><a href="mailto:sylvie.krizenecka@ujep.cz">sylvie.krizenecka@ujep.cz</a></li><li><a href="mailto:josef.trogl@ujep.cz">josef.trogl@ujep.cz</a></li></ul><blockquote>Další informace včetně přednášek z předchozích ročníků konference k dispozici na <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/297">profilu SeBiChem</a>.</blockquote>

Pozvánka na konferenci SeBiChem 2027

<div><div>Chcete vycestovat na své vysněné pracoviště s vlastním výzkumným projektem? Přihlaste se do soutěže o stipendia na zahraniční stáže a nastartujte vědeckou kariéru ve světě. Přihlášky nově uzavíráme 15. února 2027.</div></div><div><div>Kdo může o stipendium žádat? Mladí vědci a vědkyně do 35 let, kteří dokončili nebo brzy dokončí své Ph.D. studium a mají vlastní originální projekt v oblasti organické, bioorganické či medicinální chemie.Na zahraniční stáže s námi vycestovalo už 27 mladých chemiků, kteří pracovali ve špičkových laboratořích po celém světě. <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/zahranicni-staze/">Inspirujte se jejich příběhy</a>, které je přivedly až na prestižní instituce, jako jsou americká University of Chicago, britská University of Manchester nebo Stockholm University ve Švédsku.Letos posouváme deadline. Své přihlášky nám můžete posílat nejpozději do 15. února 2027. Podrobné informace, pravidla, checklist a formuláře potřebné k podání žádosti najdete na <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/zahranicni-staze/">stránkách programu zahraničních stáží</a>.</div></div>

Spouštíme 15. ročník soutěže o stipendia na zahraniční stáže

Životní prostředí

Popularizace

Věda a výzkum

Kariéra

Článek

Nejbližší akce

Podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky tzv. start-up grantům Nadace Experientia.

Nadace Experientia

Setkání odborníků z oblasti biologie a chemie vodních ekosystémů pod záštitou Povodí Ohře, s. p., jehož cílem je najít společná témata a navázat vzájemnou mezioborovou spolupráci.

SeBiChem

Laboratoř UCTP-REFINE je výzkumná skupina při Vysoké škole chemicko technologické v Praze, která se zaměřuje na udržitelné zhodnocování odpadů, chemickou recyklaci a výrobu alternativních surovin pro chemikálie a paliva.

UCTP-REFINE Lab

Vzorkování III - potraviny, zemědělství, předměty běžného užívání

Kniha Vzorkování III se zabývá vzorkováním potravin, zemědělství, předměty běžného užívání. Je součástí uceleného souboru knih  Vzorkování.

Vzorkování III - potraviny, zemědělství, předměty běžného užívání volně navazuje na předešlé díly o správném odběru a úpravě vzorků pro rozbory ve všech oborech lidské činnosti a o vzorkování v životním prostředí. Další díly budou věnovány vzorkování v různých odvětvích průmyslu.
<ul>
<li>ISBN 978-80-86380-80-3
</li>
<li>291 stran
</li>
<li>pevná vazba, formát B5, náklad 1 000 výtisků
</li>
<li>Vydal: Ing. Václav Helán – 2 THETA Český Těšín, jako svou 104. publikaci
</li>
<li>Autoři: Richard Koplík, Šárka Poláková, Ivo Šrámek, Eva Šviráková a kol.
</li>
<li>Recenzenti: Ing. Jitka Sosnovcová, Státní zdravotní ústav, Praha; Prof. Jiří G. K. Ševčík, DrSc., Univerzita Karlova, Praha; Doc. Ing. Igor Hochel, CSc., Vysoká škola chemicko - technologická, Praha
</li>
</ul>
<h3>OBSAH:</h3>
<h4>1. Obsah knihy</h4>
<ul>
<li>1.1 Historie </li>
<li>1.2 O čem je tato kniha</li>
<li>1.3 Návod k použití</li>
</ul>
<h4>2. Potraviny, zemědělská produkce, předměty běžného užívání</h4>
Vymezení základních pojmů. Přehled kompetencí při státní kontrole potravin, zemědělství a předmětů běžného užívání.
<ul>
<li>2.1 Vymezení základních pojmů <ul>
<li>2.1.1 Pojmy související s výrobou, distribucí a spotřebou potravin </li>
<li>2.1.2 Pojmy související se zemědělstvím</li>
<li>2.1.3 Pojmy související s předměty běžného užívání</li>
</ul>
</li>
<li>2.2 Přehled kompetencí při státní kontrole potravin, zemědělství a předmětů běžného užívání</li>
</ul>
<h4>3. Odběr vzorků potravin a potravinových surovin</h4>
Účel a základní schéma vzorkování potravin. Vlastnosti potravin významné z hlediska vzorkování. Vzorkování jako výběr. Vzorkování ve vztahu k požadavkům na jakost potravin a vytváření vzorkovacích plánů. Odborná literatura a předpisy týkající se odběru vzorků potravin. Nástin pravidel vzorkování některých potravinářských materiálů. Pravidla vzorkování potravin ve specifických případech stopové analýzy. Vzorkování pro mikrobiologické zkoušení potravin. Vzorkování jako součást řízení a kontroly jakosti ve výrobě potravin a skladování potravinových surovin. Vzorkování potravin a stravy v rámci činnosti kontrolních institucí.
<ul>
<li>3.1 Účel a základní schéma vzorkování potravin</li>
<li>3.2 Vlastnosti potravin významné z hlediska vzorkování </li>
<li>3.3 Vzorkování jako výběr <ul>
<li>3.3.1 Zajištění náhodnosti reprezentativního odběru balených potravin</li>
</ul>
</li>
<li>3.4 Vzorkování ve vztahu k požadavkům na jakost potravin a vytváření vzorkovacích plánů<ul>
<li>3.4.1 Počet vzorků a jeho vliv na výpovědní hodnotu analýzy</li>
<li>3.4.2 Rozhodování o jakosti šarže, hodnoty AQL, LQ a operativní charakteristiky</li>
<li>3.4.3 Atributové vzorkovací plány a vzorkovací plány s kvantifikovaným znakem jakosti</li>
<li>3.4.4 Dvoutřídní a třítřídní atributové vzorkovací plány</li>
</ul>
</li>
<li>3.5 Odborná literatura a předpisy týkající se odběru vzorků potravin<ul>
<li>3.5.1 Základní pojmy týkající se vzorkování podle vyhlášky 211/2004 a podle technických norem </li>
<li>3.5.2 Podstata hlavních ustanovení vyhlášky o vzorkování</li>
<li>3.5.3 Obsah technických norem týkajících se vzorkování</li>
</ul>
</li>
<li>3.6 Nástin pravidel vzorkování některých potravinářských materiálů<ul>
<li>3.6.1 Zrnité sypké materiály rostlinného původu</li>
<li>3.6.2 Kusové materiály rostlinného původu </li>
<li>3.6.3 Nápoje </li>
<li>3.6.4 Mléko a mléčné výrobky</li>
<li>3.6.5 Maso a masné výrobky </li>
<li>3.6.6 Vejce a výrobky z vajec </li>
<li>3.6.7 Tuky a oleje</li>
<li>3.6.8 Pitná voda</li>
</ul>
</li>
<li>3.7 Pravidla vzorkování potravin ve specifických případech stopové analýzy <ul>
<li>3.7.1 Vzorkování za účelem stanovení stopových prvků</li>
<li>3.7.2 Vzorkování za účelem stanovení 3-MCPD</li>
<li>3.7.3 Vzorkování za účelem stanovení mykotoxinů</li>
<li>3.7.4 Vzorkování za účelem stanovení dusičnanů</li>
<li>3.7.5 Vzorkování za účelem stanovení organických průmyslových kontaminantů</li>
<li>3.7.6 Vzorkování za účelem stanovení pesticidů</li>
</ul>
</li>
<li>3.8 Vzorkování pro mikrobiologické zkoušení potravin <ul>
<li>3.8.1 Důvody mikrobiologického zkoušení potravin</li>
<li>3.8.2 Mikrobiologická kritéria </li>
<li>3.8.3 Mikroorganismy, paraziti a jejich toxiny a metabolity významné pro potraviny</li>
<li>3.8.4 Parametry vzorkovacích plánů dle mikrobiologických kritérií pro jednotlivé potravinové komodity </li>
<li>3.8.5 Potraviny mikrobiologicky nerizikové</li>
<li>3.8.6 Zásady práce při vzorkování a manipulaci se vzorky určenými k mikrobiologickému zkoušení</li>
<li>3.8.7 Plány odběru vzorků</li>
<li>3.8.8 Aplikace různých plánů vzorkování v souvislosti s ochranou zdraví spotřebitele</li>
</ul>
</li>
<li>3.9 Vzorkování jako součást řízení a kontroly jakosti ve výrobě potravin a skladování potravinových surovin<ul>
<li>3.9.1 Výroba piva</li>
<li>3.9.2 Vinařství</li>
<li>3.9.3 Zpracování ovoce a zeleniny</li>
<li>3.9.4 Zpracování masa </li>
<li>3.9.5 Zpracování mléka</li>
<li>3.9.6 Vzorkování v obilnářství a v mlýnské a pekárenské technologii</li>
</ul>
</li>
<li>3.10 Vzorkování potravin a stravy v rámci činnosti kontrolních institucí <ul>
<li>3.10.1 Odběr vzorků potravin a pokrmů v rámci státního zdravotního dozoru</li>
<li>3.10.2 Odběr vzorků potravin a pokrmů Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí</li>
<li>3.10.3 Odběr vzorků potravin, potravinových surovin, krmiv a vedlejších produktů živočišného původu v rámci činnosti Státní veterinární správy</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>4. Vzorkování v zemědělství</h4>
Vzorkování zemědělské půdy, rostlin. Vzorkování pro potřeby přesných polních zkoušek. Vzorkování hnojiv, krmiv. 
<ul>
<li>4.1 Vzorkování zemědělské půdy<ul>
<li>4.1.1 Vzorkování pro zjištění výživového stavu půdy</li>
<li>4.1.2 Vzorkování za účelem odhadu úrovně znečištění zemědělských půd</li>
<li>4.1.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků půd</li>
</ul>
</li>
<li>4.2 Vzorkování rostlin<ul>
<li>4.2.1 Vzorkování za účelem zjištění prvkového složení rostlin</li>
<li>4.2.2 Vzorkování trvalých kultur</li>
<li>4.2.3 Vzorkování osiva a sadby </li>
<li>4.2.4 Úřední odběry vzorků technického konopí </li>
<li>4.2.5 Vzorkování rostlin na plochách v režimu ekologického zemědělství </li>
<li>4.2.6 Odběr vzorků pro účely stanovení GM rostlin v porostech kukuřice</li>
</ul>
</li>
<li>4.3 Vzorkování pro potřeby přesných polních zkoušek <ul>
<li>4.3.1 Rostlinné vzorky </li>
<li>4.3.2 Půdní vzorky </li>
<li>4.1.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků půd</li>
</ul>
</li>
<li>4.4 Vzorkování hnojiv <ul>
<li>4.4.1 Odběr a přeprava vzorků hnojiv</li>
<li>4.4.2 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků hnojiv</li>
<li>4.1.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků půd</li>
</ul>
</li>
<li>4.5 Vzorkování krmiv<ul>
<li>4.5.1 Požadavky na odebírané vzorky krmiv</li>
<li>4.5.2 Vlastní odběr vzorků krmiv </li>
<li>4.5.3 Vzorkovací nástroje a způsoby odběru vzorků krmiv</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>5. Předměty běžného užívání</h4>
Legislativa. Státní zdravotní dozor v oboru předmětů běžného užívání. Odběr a analýza vzorků PBU mimo kosmetických výrobků. Kosmetika. Materiály pro styk s pitnou vodou.
<ul>
<li>5.1 Legislativa<ul>
<li>5.1.1 Právní předpisy určující SZD nad výrobky určenými pro styk s potravinami a pokrmy</li>
<li>5.1.2 Právní předpisy určující SZD nad hračkami určenými pro děti ve věku do 3 let a výrobky určenými pro děti ve věku do 3 let</li>
</ul>
</li>
<li>5.2 Státní zdravotní dozor v oboru předmětů běžného užívání<ul>
<li>5.2.1 Hygienické požadavky na předměty běžného užívání kontrolované u výrobců, dovozců, distributorů a prodejců PBU</li>
</ul>
</li>
<li>5.3 Odběr a analýza vzorků PBU mimo kosmetických výrobků</li>
<li>5.4 Kosmetika <ul>
<li>5.4.1 Legislativa</li>
<li>5.4.2 Základní pojmy </li>
<li>5.4.3 Vzorkování kosmetických přípravků</li>
</ul>
</li>
<li>5.5 Materiály pro styk s pitnou vodou<ul>
<li>5.5.1 Odběr vzorků</li>
</ul>
</li>
</ul>
Autorský rejstřík
O Autorech
Věcný rejstřík
Sponzoři, inzerce

Víno - analýza, technologie, gastronomie

Publikace je koncipována jako učebnice pro vysoké i střední školy, také jako zdroj informací pro pěstitele i gastronomy a odborníky nově se vytvářející specializace enogastronomie. 





Informace obsažené v publikaci jsou vhodné, jak pro studenty vysokých i středních škol, tak pro pěstitele, gastronomy a odborníky nově se vytvářející specializace enogastronomie. Publikace si klade za cíl vysvětlit vzájemné vztahy pokrmu a vína. Autor knihy Prof. Vlastimil Fic se výrazně zasloužil o rozvoj Zahradnické fakulty v Lednici a za vědeckovýzkumnou práci a přenos výsledků výzkumu do praxe mu bylo uděleno prezidentem republiky Státní vyznamenání ˝Za vynikající práci˝.
<ul>
<li>ISBN 978-80-86380-77-3
</li>
<li>320 stran
</li>
<li>pevná vazba, formát B5, náklad 1 000 výtisků
</li>
<li>Vydal: Ing. Václav Helán – 2 THETA Český Těšín, jako svou 102. publikaci, 1. vydání, 2015
</li>
<li>Autoři: Vlastimil Fic a kolektiv
</li>
<li>Recenzenti: Ing. Karel Průša, CSc.; Vinicola, s.r.o., PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA; Vysoká škola hotelová Praha
</li>
<li>Publikace je financována s podporou Vinařského fondu
</li>
</ul>
<h3>OBSAH:</h3>
<h4>PŘEDMLUVA</h4>
<h4>SLOVO AUTORŮ A VYDAVATELE</h4>
<h4>1. VSTUP VÍNA DO GASTRONOMIE</h4>
<h4>2. ZALOŽENÍ NAUKY ENOGASTRONOMIE</h4>
Gastronomie. Víno. Enogastronomie.
<ul>
<li>2.1 Gastronomie</li>
<li>2.2 Víno</li>
<li>2.3 Enogastronomie <ul>
<li>2.3.1 Implementace párování vín a pokrmů<ul>
<li>2.3.1.1 Jak harmonizovat pokrm a víno </li>
<li>2.3.1.2 Příklady aplikace principů párování</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>3. CHEMIE A BIOCHEMIE VÍNA</h4>
Podmínky pro produkci kvalitních hroznů. Chemické složení hroznů, moštu a vína. Aromatické látky. Metody chemické analýzy vína. 
<ul>
<li>3.1 Podmínky pro produkci kvalitních hroznů<ul>
<li>3.1.1 Půda</li>
<li>3.1.2 Ekologické podmínky</li>
<li>3.1.3 Nejdůležitější živiny v půdě</li>
<li>3.1.4 Toxické kovy</li>
</ul>
</li>
<li>3.2 Chemické složení hroznů, moštu a vína<ul>
<li>3.2.1 Minerální látky v hroznech</li>
<li>3.2.2 Minerální látky v moštu</li>
<li>3.2.3 Minerální látky ve vínech </li>
<li>3.2.4 Využití prvkového a izotopového složení k autentifikaci vín </li>
<li>3.2.5 Voda</li>
<li>3.2.6 Ethanol </li>
<li>3.2.7 Cukry</li>
<li>3.2.8 Oxid siřičitý</li>
<li>3.2.9 Oxid uhličitý</li>
<li>3.2.10 Karboxylové kyseliny</li>
<li>3.2.11 Fenolové látky a třísloviny</li>
<li>3.2.12 Dusíkaté látky</li>
<li>3.2.13 Pektinové látky</li>
<li>3.2.14 Enzymy</li>
<li>3.2.15 Vitaminy</li>
<li>3.2.16 Další látky <ul>
<li>3.2.16.1 Aldehydy a ketony </li>
<li>3.2.16.2 Alkoholy</li>
<li>3.2.16.3 Estery</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li>3.3 Aromatické látky <ul>
<li>3.3.1 Biosyntéza aromatických látek v plodech</li>
<li>3.3.2 Kvalitativní složení ovocného aroma</li>
<li>3.3.3 Aromatické a buketní látky vína<ul>
<li>3.3.3.1 Alkoholy </li>
<li>3.3.3.2 Karbonylové sloučeniny</li>
<li>3.3.3.3 Estery</li>
<li>3.3.3.4 Těkavé kyseliny </li>
<li>3.3.3.5 Terpenoidy</li>
<li>3.3.3.6 Norisoprenoidy </li>
<li>3.3.3.7 Methoxypyraziny </li>
<li>3.3.3.8 Těkavé fenoly </li>
<li>3.3.3.9 Vonné thioly</li>
<li>3.3.3.10 Vývoj aromatických látek vína podle ročníků</li>
</ul>
</li>
<li>3.3.4 Vztah aromatických látek a oxidu siřičitého <ul>
<li>3.3.4.1 Použití oxidu siřičitého ve víně </li>
<li>3.3.4.2 Projevy oxidu siřičitého ve víně</li>
<li>3.3.4.3 Vztah oxidu siřičitého k aromatickým látkám vína</li>
</ul>
</li>
<li>3.3.5 Aromatizace vín <ul>
<li>3.3.5.1 Aromatizace vyluhováním koření a drog přímo ve víně</li>
<li>3.3.5.2 Aromatizace speciálními formami aromatických látek </li>
<li>3.3.5.3 Aromatizace vín ležením za specifických podmínek</li>
<li>3.3.5.4 Aromatizace vín z aspektu evropské a české legislativy</li>
</ul>
</li>
<li>3.3.6 Víno jako složitý systém</li>
</ul>
</li>
<li>3.4 Metody chemické analýzy vína <ul>
<li>3.4.1 Základní požadavky na stanovení parametrů ve víně </li>
<li>3.4.2 Principy stanovení jednotlivých analytických parametrů v moštu a ve víně<ul>
<li>3.4.2.1 Stanovení cukernatosti moštu </li>
<li>3.4.2.2 Stanovení hustoty moštu a vína pyknometricky</li>
<li>3.4.2.3 Stanovení alkoholu ve víně </li>
<li>3.4.2.4 Stanovení cukrů ve víně </li>
<li>3.4.2.5 Stanovení kyselosti a organických kyselin ve víně </li>
<li>3.4.2.6 Stanovení konzervačních látek ve víně </li>
<li>3.4.2.7 Stanovení minerálních látek ve víně</li>
<li>3.4.2.8 Stanovení bílkovin v bílých vínech spektrofotometricky </li>
<li>3.4.2.9 Stanovení přírodních a syntetických barviv ve víně</li>
</ul>
</li>
<li>3.4.3 Využití instrumentálních metod pro stanovení vybraných parametrů ve víně</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>4. MIKROBIOLOGIE VÍNA</h4>
Mikroorganismy vína. Mikrobiologie kvasného procesu. Mikroflóra vína. Nedostatky, nemoci a vady vín.
<ul>
<li>4.1 Mikroorganismy vína<ul>
<li>4.1.1 Eukaryotické mikroorganizmy </li>
<li>4.1.2 Kvasinky</li>
<li>4.1.3 Mikromycety </li>
<li>4.1.4 Bakterie</li>
<li>4.1.5 Metody studia mikroorganismů</li>
</ul>
</li>
<li>4.2 Mikrobiologie kvasného procesu <ul>
<li>4.2.1 Přirozená mikroflóra</li>
<li>4.2.2 Kulturní kvasinky </li>
<li>4.2.3 Kvasné procesy ve víně<ul>
<li>4.2.3.1 Etanolové kvašení </li>
<li>4.2.3.2 Malolaktická fermentace</li>
<li>4.2.3.3 Vliv kvasinek na charakter vína </li>
<li>4.2.3.4 Síření</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li>4.3 Mikroflóra vína<ul>
<li>4.3.1 Bakterie mléčného kvašení ve víně<ul>
<li>4.3.1.1 Bakterie mléčného kvašení izolované z moštu a vína</li>
<li>4.3.1.2 Bakterie mléčného kvašení ve vztahu k jablečno-mléčnému kvašení</li>
</ul>
</li>
<li>4.3.2 Octové bakterie ve víně </li>
<li>4.3.3 Nežádoucí působení bakterií ve víně</li>
</ul>
</li>
<li>4.4 Nedostatky, nemoci a vady vín<ul>
<li>4.4.1 Negativní, vzhledové, buketní, chuťové a tím souhrnné hodnoty vína</li>
<li>4.4.2 Nedostatky vína</li>
<li>4.4.3 Nemoci vína</li>
<li>4.4.4 Vady vína</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>5. VÍNA S KLIMATICKÝMI, PĚSTITELSKÝMI A TECHNOLOGICKÝMI ZVLÁŠTNOSTMI</h4>
Produkce biovína. Víno Barrique. Tokajské víno. Další druhy vín.
<ul>
<li>5.1 Produkce biovína<ul>
<li>5.1.1 Obecné cíle a zásady ekologické rostlinné produkce i ve vztahu k produkci hroznů a biovína </li>
<li>5.1.2 Režim začlenění pozemků do ekologické produkce </li>
<li>5.1.3 Předpoklady podporující úspěšnost bioprodukce vína </li>
<li>5.1.4 Ochrana porostů <ul>
<li>5.1.4.1 Choroby porostů révy vinné</li>
<li>5.1.4.2 Škůdci živočišní</li>
</ul>
</li>
<li>5.1.5 Technologie zpracování hroznů pro biovíno</li>
<li>5.1.6 Biovíno a pokrm</li>
</ul>
</li>
<li>5.2 Víno Barrique </li>
<li>5.3 Tokajské víno </li>
<li>5.4 Další druhy vín <ul>
<li>5.4.1 Kategorie vín a produktů aromatizovaných</li>
<li>5.4.1 Kategorie vín šumivých</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>6. TECHNIKA A JEJÍ ŠETRNÉ ŘÍZENÍ V TECHNOLOGII VÍNA</h4>
Mechanizační prostředky pro sklizeň a dopravu hroznů. Příjmová zařízení. Drtící, odstopkovací a separační zařízení. Lisy. Čerpadla ve vinařství. Zařízení pro oddělení kalů z moštu a vína. Technická zařízení pro výrobu červených vín. Zařízení pro teplotní regulaci nádob. Filtrační zařízení. Plnicí linky ve vinařských provozech.
<ul>
<li>6.1 Mechanizační prostředky pro sklizeň a dopravu hroznů <ul>
<li>6.1.1 Prostředky pro částečně mechanizovanou sklizeň </li>
<li>6.1.2 Stroje pro plně mechanizovanou sklizeň </li>
<li>6.1.3 Mechanizační prostředky pro dopravu sklizených hroznů</li>
</ul>
</li>
<li>6.2 Příjmová zařízení</li>
<li>6.3 Drtící, odstopkovací a separační zařízení<ul>
<li>6.3.1 Drtiče hroznů</li>
<li>6.3.2 Mlýnkoodstopkovače</li>
<li>6.3.3 Moderní řešení odstopkovacích zařízení</li>
<li>6.3.4 Zařízení pro separaci bobulí</li>
</ul>
</li>
<li>6.4 Lisy<ul>
<li>6.4.1 Mechanické lisy šroubové </li>
<li>6.4.2 Hydraulické lisy </li>
<li>6.4.3 Pneumatické lisy</li>
<li>6.4.4 Hydrolisy</li>
<li>6.4.5 Šnekové a pásové lisy</li>
</ul>
</li>
<li>6.5 Čerpadla ve vinařství <ul>
<li>6.5.1 Objemová čerpadla </li>
<li>6.5.2 Odstředivá čerpadla</li>
</ul>
</li>
<li>6.6 Zařízení pro oddělení kalů z moštu a vína <ul>
<li>6.6.1 Zařízení pro sedimentaci</li>
<li>6.6.2 Zařízení pro odstřeďování</li>
<li>6.6.3 Dekantační odstředivky, flotační sestavy</li>
</ul>
</li>
<li>6.7 Technická zařízení pro výrobu červených vín <ul>
<li>6.7.1 Zařízení s mechanickým promícháváním </li>
<li>6.7.2 Zařízení s cirkulací kvasícího moštu přes matolinový klobouk</li>
</ul>
</li>
<li>6.8 Zařízení pro teplotní regulaci nádob <ul>
<li>6.8.1 Mobilní zařízení pro teplotní regulaci</li>
<li>6.8.2 Stacionární termoregulační systémy</li>
</ul>
</li>
<li>6.9 Filtrační zařízení<ul>
<li>6.9.1 Tlakové naplavovací filtry</li>
<li>6.9.2 Tlakové vložkové filtry (deskové)</li>
<li>6.9.3 Vakuové rotační filtry</li>
<li>6.9.4 Membránové filtry</li>
</ul>
</li>
<li>6.10 Plnicí linky ve vinařských provozech<ul>
<li>6.10.1 Plnící zařízení</li>
<li>6.10.2 Přísun lahví v plnících linkách</li>
<li>6.10.3 Uzavírací zařízení ve vinařství</li>
<li>6.10.4 Etikety a etiketovací stroje</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>7. ANATOMIE A FUNKCE LIDSKÝCH SMYSLŮ</h4>
Anatomie a lidské smysly. Základy psychofyziky. Metody senzorického hodnocení potravin.
<ul>
<li>7.1 Anatomie a lidské smysly <ul>
<li>7.1.1 Centrální nervová soustava a smyslové vnímání </li>
<li>7.1.2 Smyslové orgány <ul>
<li>7.1.2.1 Smysl chuťový</li>
<li>7.1.2.2 Smysl čichový</li>
<li>7.1.2.3 Smysl zrakový</li>
<li>7.1.2.4 Smysl sluchový </li>
<li>7.1.2.5 Smysly taktilní, pro chlad, teplo a bolest </li>
<li>7.1.2.6 Smysly kinestetické</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li>7.2 Základy psychofyziky</li>
<li>7.3 Metody senzorického hodnocení potravin <ul>
<li>7.3.1 Rozdílové zkoušky<ul>
<li>7.3.1.1 Párová porovnávací zkouška</li>
<li>7.3.1.2 Zkouška DUO-TRIO </li>
<li>7.3.1.3 Trojúhelníková zkouška</li>
<li>7.3.1.4 Zkoušky s více jak třemi vzorky</li>
<li>7.3.1.5 Zkouška „A“ – „NE A“</li>
</ul>
</li>
<li>7.3.2 Pořadová zkouška</li>
<li>7.3.3 Senzorické posuzování pomocí stupnic a profilů<ul>
<li>7.3.3.1 Senzorické posuzování pomocí stupnic</li>
<li>7.3.3.2 Senzorické posuzování profilovými metodami</li>
</ul>
</li>
<li>7.3.4 Některé další metody senzorického posuzování </li>
<li>7.3.5 Konzumentské zkoušky</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h4>8. POSUZOVATELÉ A JEJICH VÝCHOVA</h4>
Obecná charakteristika. ČSN ISO 8586-1 a ČSN ISO 8586-2.
<ul>
<li>8.1 Obecná charakteristika</li>
<li>8.2 ČSN ISO 8586-1 Vybraní posuzovatelé </li>
<li>8.3 ČSN ISO 8586-2 Odborní senzoričtí posuzovatelé (experti)</li>
</ul>
LITERATURA.
SOUHRN
SUMMARY 
RÉCAPITULATION 
РЕЗЮМЕ
ZUSAMMENFASSUNG.
O AUTORECH
INZERCE
rof. Vlastimil Fic patřil k lidem, kteří se výrazně zasloužili o rozvoj Zahradnické fakulty v Lednici.

Produkty distribuované přes 2 THETA ASE s.r.o. - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Pozvánka na konferenci SeBiChem 2027

Nabídka PhD pozice - Chemometrické zpracování GC×GC dat alternativních paliv a olejů

Spouštíme 15. ročník soutěže o stipendia na zahraniční stáže