Jeden z největších světových projektů zabývající se bezpečností a kvalitou potravin právě odstartoval.

Cílem pokračujícího výzkumu je sestavení pachové signatury a její digitalizace, následně aplikace v kriminalistice a vývoj mobilního zařízení umožňující odběr pachových stop.

Každý o ní jistě slyšel a mnozí se s ní ve svém životě setkávají i osobně - alergie na potraviny postihuje přibližně 4% světové populace dospělých a až 8% dětí do 3 let.

Po dvaceti letech se Martin Pumera vrátil zpátky do Česka. Uspěl ve velké mezinárodní konkurenci a získal evropský dvousetmilionový grant na výzkum nanorobotů.

„Když budeme omezovat GMO tak přísně jako dosud, svět nás předběhne a my budeme závislí na dovážené kukuřici nebo sóji,“ varuje Ivo Frébort, biochemik a ředitel Centra regionu Haná v Olomouci.

Dnes Michal Otyepka působí na pomezí materiálové chemie a využívá nástroje výpočetní a teoretické chemie k pochopení struktury a vlastností materiálů.

Profesorka chemie Jana Roithová už podruhé získala pro svůj výzkum elitní ERC grant. Evropská výzkumná rada její bádání v oblasti hmotnostní spektrometrie podpořila 43 miliony korun.

Univerzita Pardubice se jako první v Česku zapojila do programu kalifornské Stanfordovy univerzity SPARK Global, který pomáhá s transferem technologií do praxe.

Svým výzkumem bojuje proti rakovině. Sní o tom, že se díky objevům jeho týmu podaří zachránit i pacienty s rakovinou slinivky.

Česká věda zaostává, a pokud se něco rychle nezmění, do několika let už může být na chvostu vyspělých zemí. Je to důsledek mnoha nešvarů, které se v Česku rozmohly.