<h3><strong>Environmentální monitorovací sítě a vzorkovací programy</strong></h3>
<p>Využívají nejmodernější odběrové zařízení a techniky založené na aktuální výzkumné činnosti i vlastním vývoji ve spolupráci se soukromým sektorem. Klíčové pilíře monitorovacích sítí a vzorkovacích programů centra tvoří integrovaný monitoring na Národní Atmosférické observatoři Košetice a monitorovací sítě MONET a AQUA-GAPS.</p>
<h3><strong>Integrovaný monitoring na Národní atmosférické observatoři Košetice (NAO)</strong></h3>
<p>Observatoř Košetice byla založena v roce 1988 a je provozována <a href="http://portal.chmi.cz/">Českým hydrometeorologickým ústavem</a>. Primární cíl je měřit a hodnotit dlouhodobé trendy znečišťujících látek na pozaďové úrovni ČR i Evropy. Stanice slouží jako komplexní základná pro střední a východní Evropu v rámci globálního monitorovacího plánu (GMP – Global Monitoring Plan). Je součástí monitorovací programu EMEP (European Monitoring and Evaluation Programme) pod záštitou CLRTAP (Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution) a dalších programů jako jsou ICP-IM (International Cooperative Programme on Integrated Monitoring of Air Pollution Effects on Ecosystems), ICOS-RI (Integrated Carbon Observation System Research Infrastructure ), GAW (Global Atmosphere Watch), GAPS (Global Atmosphere Passive Sampling Network) a monitorovací sítě Centra Recetox MONET. Společně s <a href="https://www.actris-ri.cz/cs/menu/o-nas/partneri/">partnerskými organizacemi</a> (Masarykovou univerzitou – Centrem Recetox, Ústavem chemických procesů AV ČR a Ústavem výzkumu globální změny AV ČR) tvoří výzkumnou infrastrukturu <a href="https://www.actris-ri.cz/cs/">ACTRIS-CZ</a>.</p>
<p>Integrovaný monitoring Centra Recetox zahrnuje více jak 30leté měření koncentrací POPs v ovzduší, atmosférické depozici, vodě, sedimentech, půdě a biotě. Historicky se monitoring převážně zaměřoval na polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), organochlorové pesticidy (OCPs) a polychlorované bifenyly (PCBs), ale v současné době, i s rozvojem nových měřících technik a potřeb globálního monitoringu, jsou sledovány koncentrace dioxinů (PCDDs/Fs), bromovaných zpomalovačů hoření (PBDEs), současně používaných pesticidů (CUPs), perfluorovaných látek (PFCs) a dalších látek. </p>
<p>Získaná data jsou svým rozsahem ojedinělá a slouží k modelování dlouhodobých trendů, vývoji atmosférických modelů, jsou součástí mezinárodních databází, jsou reportována v rámci plnění závazků ČR vyplývajících z mezinárodních dohod a mohou být také využita pro predikci potencionálních rizik.</p>
<p>Infrastruktura stanice též poskytuje výjimečné zázemí pro výzkum, vývoj a kalibraci nových měřících zařízení a technik, stejně jako pro výukové a studentské aktivity v rámci bakalářských, magisterských i doktorských prací studijního programu Životní prostředí a zdraví a Matematická biologie a biomedicína.</p>
<h3><strong>MONET</strong></h3>
<p>Provoz monitorovací sítě MONET byl zahájen v roce 2003 a v současné době program zahrnuje více jak 450 vzorkovaných míst v ČR, Evropě, Africe, Asii a Oceánii. První síť MONET byla vytvořena v Česku a v rámci projektu MONET Region provedla rozsáhly monitoring koncentrací POPs ve volném ovzduší ve všech krajích ČR. V současné době je zejména provozována na pozaďových lokalitách a hraničních horách ČR v celkovém počtu 35 lokalit. Po stabilizaci české sítě MONET následovala expanze do dalších evropských států a ostatních zemí světa.</p>
<p>MONET sítě pro sledování koncentrací POPs ve volném ovzduší využijí certifikovanou techniku pasivního vzorkování s diskem z polyuretanové pěny (PUF disk), která je levná a nenáročná na instalaci či obsluhu, a zároveň poskytne informaci o koncentraci sledovaných látek za dané období. Později byla síť rozšířena i o sledování dalších environmentálních matic a využití jiných vzorkovacích technik.</p>
<p>Popis vzorkovacích metod sítě MONET, mezi které patří pasivní vzorkování ovzduší, aktivní odběry ovzduší, pasivní techniky odběru vody a půdy naleznete na <a href="http://monet.recetox.muni.cz/index.php?pg=vzorkovaci-metody">zde</a>. </p>
<p>Všechna data o perzistentních organických polutantech generová sítí MONET naleznete v depozitáři dat <a href="https://www.genasis.cz/">GENASIS</a>.</p>
<h3><strong>AQUA-GAPS</strong></h3>
<p>Monitorovací síť AQUA-GAPS je zaměřena na pasivní vzorkování vodního prostředí. Cílem je výzkum globální distribuce a časových trendů perzistentních organických polutantů. Získaná data jsou srovnatelná s ostatními technikami a mohou sloužit jako částečný ukazatel expozice znečištění vodních organismů. V současné době je síť provozována na více jak 30 lokalitách celého světa v sladkovodních a pobřežních vodách s využitím pasivního vzorkovače na bázi polyetylénu a silikonové gumy.</p>
<p><a href="http://www.aqua-gaps.passivesampling.net/">AQUA-GAPS</a> je otevřená síť, do které se mohou zapojit organizace z celého světa.</p>
<h3><strong>Služby</strong></h3>
<p>Environmentální vzorkovací sítě a vzorkovací programy Centra Recetox využívají následující vybavení a techniky, které jsou dostupné pro partnerské organizace i širokou veřejnost v rámci projektů, smluvního výzkumu, tréninkových programů a školení.</p>


Využití metody pasivního vzorkování ke sledování znečisťujících látek ve vodním prostředí

<p><strong>Profinder umožňuje rychlé zpracování dat z Agilent GC/MSD, GC/Q-TOF, LC/TOF a LC/Q-TOF, jehož cílem je zjistit možné rozdíly mezi jednotlivými vzorky či skupinami vzorků.</strong></p>
<p>Vyhledávání píků ve vzorcích je založeno na unikátním algoritmu, tzv. <strong>Molecular Feature Extraction</strong> (MFE), kdy jsou jednotlivé sloučeniny extrahovány na základě hmotnostně-spektrometrických a chromatografických vlastností. Výsledkem je seznam látek zahrnující retenční čas, molekulovou hmotnost, m/z a jejich intenzity. Data mohou být dále zpracována v tzv. <strong>rekurzivním módu</strong> (Recursive MFE), při kterém jsou kromě přítomných sloučenin označeny také <strong>složky chybějící v jednotlivých vzorcích</strong>. V rekurzivním módu jsou nejprve propojeny komponenty tvořící jednotlivé sloučeniny napříč všemi vzorky, ze kterých je vytvořen seznam, který je následně použit pro opakovanou cílenou analýzu všech vzorků. Třetí možnost pak představuje tzv. <strong>Target MFE</strong>, kterou lze využít v případě, kdy jsou <strong>předem známy cílové sloučeniny</strong>. Při tomto typu analýzy jsou vzorky prohledány s využitím seznamu známých chemických vzorců. Tento přístup umožňuje vysoce selektivní a rychlé zprocesování dat.</p>
<p>Maximální urychlení zpracování dat je podpořeno <strong>intuitivním uživatelským rozhraním</strong>, který Profinder nabízí. Zpracovaná data je možné revidovat pomocí různých funkcí, které zahrnují např. možnost přeložení více chromatogramů přes sebe, označení vzorků ze stejné skupiny stejnou barvou pro rychlou orientaci ve velkém množství vzorků či možnost manuální reintegrace nalezených píků.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Obr_2_Agilent_Mass_Hunter_Profinder_Workflow_1_c0acc46889/Obr.-2-Agilent-MassHunter-Profinder-Workflow-1.png" alt="Agilent MassHunter Profinder Workflow"/></p>
<p>Výsledky získané v MassHunter Profinderu je možné snadno exportovat, a to např. v <strong>.CSV formátu</strong> či ve *<em>formátu <em>.CEF</em></em>, který umožňuje snadné propojení/přenesení dat primárně zpracovaných v Profinderu do dalších Agilentem podporovaných softwarů, jako je např. <strong>Mass Profiler Professional</strong> (MPP), ve kterém je následně možné pokročilé statistické zpracování a vizualizace dat. Data je možné také exportovat ve *<em>formátu <em>.PFA</em></em>, který slouží k propojení se softwary jako je <strong>Omix Premium</strong>.</p>
<p>MassHunter Profinder nabízí řešení při profilování malých molekul, které nachází uplatnění v mnoha aplikacích jako je např. <strong>analýza potravin, nápojů, odpadních vod, polymerů či metabolitů</strong>. Kromě malých molekul je Profinder možné využít také např. při <strong>profilování intaktních proteinů</strong>. Pro tento případ Profinder obsahuje speciální algoritmus navržený pro několikanásobně nabitá spektra proteinů. </p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Obr_1_Ukazka_vizualizace_vysledku_v_Mass_Hunter_Profinderu_940b794670/Obr.-1-Ukazka-vizualizace-vysledku-v-MassHunter-Profinderu.png" alt="Ukázka vizualizace výsledků v MassHunter Profinderu. Data jsou uspořádána do několika oken, která je možno dle potřeb uživatele snadno přizpůsobit, tak aby bylo dosaženo maximální efektivity zpracovnání dat."/></p>
<p>Profilování proteinů může být využito např. v analýze potravin či základním výzkumu proteinů. Profinder také podporuje <strong>kvalitativní flux analýzu dat</strong> získaných pomocí Agilent vysokorozlišovacích time-of-flight LC/MS přístrojů. V tomto případě je algoritmus založen na <strong>analýze stabilních isotopově značených iontů</strong> (isotopologů) a podporuje ¹³C, ¹⁵N nebo ²H isotopové značení. Výsledky jsou pak ve *<em>formátu <em>.PFA</em></em> exportovány například do Agilent MassHunter VistaFlux softwaru.</p>
<p>MassHunter Profinder je <strong>volně dostupný</strong> při zakoupení licence softwaru MassHunter či MassProfiler Professional (MPP).</p>


Agilent MassHunter Profinder

<p><strong>Mají podobné vlastnosti jako morfin, ale na rozdíl od klasických opiátů vykazují mnohem menší nežádoucí vedlejší účinky. Václav Havel se ve svém výzkumu věnuje vývoji nových účinných analgetik odvozených od přírodního alkaloidu mitragyninu. Díky grantu Nadace Experientia rozvíjí svůj projekt na newyorské Columbia University ve skupině profesora Dalibora Sameše. „Výsledkem našeho výzkumu by po mnohaletém testování mohl být vznik léku, který by pomáhal potlačit chronické bolesti a byl by mnohem bezpečnější než doposud používané opiáty,“ vysvětluje Václav Havel.</strong></p>
<h5><strong>Jaké jsou výhody Vámi vyvíjených analgetik v porovnání s dosud používanými opioidními analgetiky?</strong></h5>
<p>Hlavní výhoda analgetik odvozených od přírodního alkaloidu mitragyninu spočívá v tom, že je mnohem těžší si na ně vytvořit závislost.  To je u opiátů, které se dosud používají na zmírňování chronických bolestí, ten největší problém. Tělo si na opiáty snadno zvyká, je třeba neustále zvyšovat dávku, a tak je velmi jednoduché se jimi předávkovat. V posledních letech to vedlo ke spoustě úmrtí z důvodu předávkování. Opiáty mohou navíc způsobovat i jiné problémy – zácpu, dýchací problémy, nevolnost…</p>
<h5><strong>Analgetika odvozujete od alkaloidu z Mitragyny speciosy. Co je to za rostlinu a jak jste objevili její léčebné účinky?</strong></h5>
<p>Mitragyna speciosa (česky kratom) je strom, který roste přirozeně v jihovýchodní Asii a je po staletí známý a využívaný v lidovém lékařství, vědci mu ale dosud nevěnovali mnoho pozornosti. Dnes je ovšem hledání inspirace v přírodní medicíně relativně populární, protože většina jednoduchých syntetických sloučenin již byla objevena. Jednou z možností, jak hledat vhodné kandidáty pro využití v medicíně, je právě izolace chemických sloučenin z rostlinných preparátů vyžívaných v lidovém lékařství. Tomuto tématu se na světě věnuje značné množství výzkumných skupin, ale buď se zaměřují na izolaci, nebo na provádění biologických studií. Případů, kdy se výzkumná skupina věnuje izolaci přírodních látek, jejich následné modifikaci i biologickým studiím, příliš není.</p>
<h5><strong>Můžete popsat, jak vypadá proces, při kterém získáváte z Mitragyny speciosy extrakcí a následně chemickou syntézou analgetikum?</strong></h5>
<p>Nejprve je potřeba si objednat biologický preparát. V případě Mitragyny speciosy se alkaloid nachází v listech, takže je třeba objednat sušené listy, které se extrahují metanolem. Získaný surový extrakt je následně potřeba vyčistit chromatografií, protože v něm není zastoupený jenom tento alkaloid, ale je zde přítomno mnoho i strukturně velmi podobných sloučenin.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Nadace_Experientia_Vaclav_Havel_Vyvijime_nova_analgetika_na_potlaceni_chronicke_bolesti_748ece2e14/Nadace-Experientia-Vaclav-Havel-Vyvijime-nova-analgetika-na-potlaceni-chronicke-bolesti.jpg" alt="Nadace Experientia: Mitragynin"/></p>
<p>Mitragynin je možné transformovat na ještě účinnější analogy, jakými jsou 7-hydroxymitragynin a případně mitragynin pseudoindoxyl. Tyto deriváty vznikají z mitragyninu i mikrobiální biotransformací, ale zda významnou mírou přispívají právě k účinkům pozorovaným při podání preparátů obsahujících mitragynin, je třeba důkladně ověřit. Ukázalo se také, že pro působení těchto alkaloidů je velké množství funkčních skupin nezbytných, ale pro další modifikaci je zajímavých pouze pár vybraných pozic.</p>
<h5><strong>Oč přesně se tedy ve svém výzkumu snažíte?</strong></h5>
<p>Snažíme se rozklíčovat, jakým mechanismem a na které opiátové receptory nacházející se v centrální nervové soustavě deriváty mitragyninu působí. Snažíme se snížit jejich nežádoucí vlastnosti a zvýšit jejich účinnost.</p>
<h5><strong>Účinky alkaloidu mitragyninu zkoumáte na myších a morčatech, tuto část výzkumu zajišťují biologové?</strong></h5>
<p>Ano, naše výzkumná skupina je rozdělena na dvě poloviny. První, ve které působím já, se zabývá přípravou chemických sloučenin. Druhá polovina se věnuje biologickému výzkumu, provádí základní testy chemických sloučenin na buněčných kulturách a pokročilejší testy na pokusných zvířatech, případně na zvířecích preparátech.</p>
<h5><strong>Co by pro pacienty s chronickými bolestmi mohl váš objev znamenat?</strong></h5>
<p>Po mnohaletém testování by se mohlo podařit vyvinout lék, který by pomáhal potlačit chronické bolesti a byl by mnohem bezpečnější než doposud používané opiáty.</p>
<h6><strong>Daly by se vaše objevy využít i v jiné oblasti medicíny, než jsou chronické bolesti?</strong></h6>
<p>Ano, existuje ještě druhá skupina alkaloidů, kterým se v naší výzkumné skupině také věnujeme. Je strukturně příbuzná mytragyninu, ale na rozdíl od něj by tyto alkaloidy mohly sloužit k léčení závislosti na opiátech.</p>
<h5><strong>Co vás přimělo specializovat se právě na tuto oblast chemie?</strong></h5>
<p>Vždy mě lákalo vyzkoušet si izolaci přírodních sloučenin a jejich následnou modifikaci, protože jsem svůj doktorát věnoval relativně odlišnému druhu organické chemie a chtěl jsem si rozšířit obzory.</p>
<h5><strong>Proč jste si pro svoji roční stáž vybral právě pracoviště profesora Dalibora Sameše na Kolumbijské univerzitě v New Yorku?</strong></h5>
<p>Můj bývalý kolega z Masarykovy univerzity v Brně dělá u profesora Sameše doktorát, takže jsem od něj měl dobrou referenci a on mě také panu profesoru Samešovi doporučil.</p>
<h5><strong>Jak vypadá spolupráce s profesorem Samešem? Jak pracuje a co jste se od něj zásadního přiučil?</strong></h5>
<p>Líbí se mi multidisciplinarita našeho výzkumu. Jak už jsem naznačil, polovina skupiny se věnuje syntéze, izoluje přírodní látky a druhá část skupiny, která pracuje v jiné části města, se zabývá testováním těchto látek ať už na buněčných kulturách, anebo na pokusných zvířatech. To znamená, že u látek, které připravím, jsou během krátké doby testovány jejich biologické vlastnosti, zatímco jinde se látky musejí posílat na jiné univerzity… Ta provázanost naší skupiny je velmi efektivní.</p>
<h5><strong>Jaké jsou vaše dosavadní dojmy z Kolumbijské univerzity? V čem se tamní vědecké prostředí liší od českého?</strong></h5>
<p>Hlavní výhoda zdejší univerzity spočívá spíše v lidech než ve vybavení, které bych řekl, že je již na srovnatelné úrovni i v České republice. Univerzita těží ze zkušeností svých profesorů a ze zavedeného výzkumu. A pak je tu samozřejmě ona větší míra mezioborové spolupráce, která mě fascinuje. Například naše skupina spolupracuje s dalšími biologickými výzkumnými skupinami, které nám pomáhají s komplikovanějšími experimenty. V českém prostředí jsou jednotlivé skupiny relativně izolované.</p>
<h5><strong>Jaký cíl stáže jste si vytkl?</strong></h5>
<p>Předpokládám, že v průběhu času by výsledky, které zde získám, mohly být publikovány a případně i patentovány.</p>
<h5><strong>Mnoho vašich předchůdců si svůj zahraniční pobyt prodloužilo. Vy jste o tom také hovořil. Jaké jsou vaše plány do budoucna?</strong></h5>
<p>Pokud by mi profesor Sameš nabídl možnost pokračovat, rád bych si zdejší pobyt o půl roku prodloužil, abych stihl dokončit vše, co mám rozdělané. Zároveň jsem stále v kontaktu se svým bývalým vedoucím z Masarykovy univerzity v Brně, který mi nabídl možnost u něj dále pokračovat, být u něj zaměstnaný jako vědeckovýzkumný pracovník a možná i jako jeho zástupce.</p>
<h5><strong>Jakému tématu se chcete do budoucna věnovat?</strong></h5>
<p>Rád bych se pokusil najít téma, která by spojovalo supramolekulární chemii, které jsem se věnoval dříve, s biologickými aplikacemi. Rád bych přenesl tu multidisciplinaritu, které jsem se zde naučil, i do českého prostředí.</p>
<h5><strong>Můžete na závěr říci, co pro vás osobně znamenal grant od Nadace Experientia a kam vás zatím stáž, na kterou jste mohl díky nadaci vycestovat, posunula?</strong></h5>
<p>Úspěch v podobě získání grantu Nadace Experientia pro mě znamenal možnost po mnohaleté práci v Brně kompletně a radikálně změnit pole působnosti, což jsem pociťoval jako jednu z věcí, kterou jsem potřeboval. Jedině takto získám nové nápady, nový pohled na věc. Musím také říct, že mě stáž určitě posunula ze syntetického hlediska, protože v Brně jsem se věnoval relativně úzce specializované oblasti chemie, zatímco zde mám možnost vyzkoušet si mnohem širší záběr, více různých chemických reakcí, zdokonalil jsem se v aplikaci jiných separačních metod atd.</p>
<h5><strong>Co byste vzkázal potenciálním žadatelům o grant Nadace Experientia?</strong></h5>
<p>Jedině to, že pokud se o podání žádosti nepokusí, tak nemají šanci uspět. Minimálně se o to pokusit je vždy přínosné už jen z toho hlediska, že se alespoň naučí psát žádosti, které jsou velmi podobné i u jiných grantů.</p>
<blockquote>
<p><strong>Václav Havel</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>se narodil v roce 1987 ve Vítkově. V roce 2017 absolvoval Ph.D. studium organické chemie na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2017 od Nadace Experientia získal stipendium ve výši 1,41 milionů korun na roční pobyt ve skupině profesora Sameše na Columbia University, New York, USA, kde i o tři roky později stále působí.</p>
</blockquote>


Václav Havel: Vyvíjíme nová analgetika na potlačení chronické bolesti

Metody pro ověřování autenticity odrůd chmele – účinný nástroj proti falzifikaci

<p><strong>Vedoucí Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně a držitel prestižního ERC grantu plánuje zachovat dosavadní multidisciplinárnost skupiny a podporovat využití materiálových věd v řešení biologických, biochemických a chemických problémů. Kromě toho chce řešit financování i stávající byrokratickou zátěž vědců.</strong></p>
<p>Podle Vojtěcha Adama, nového vedoucího výzkumné skupiny Chytré nanonástroje, byl tým už od svého založení koncipován jako multidisciplinární. <em>„Jsme překvapení, že v podstatě vše, co jsme si někdy před jedenácti lety při zakládání skupiny vysnili, se podařilo naplnit,“</em> říká v úvodu. </p>
<p>Skupina totiž v duchu současných trendů propojuje odborníky z rozmanitých oborů a dívá se tak na výzkumné otázky zcela novým a neotřelým pohledem. <em>„Aplikujeme materiálové vědy při řešení biologických, biochemických a chemických problémů. Ze začátku to byl tvrdý náraz dvou realit, který nepřinášel to, co jsme čekali, ale během let jsme se sladili. Navzájem jsme se do značné míry ovlivnili a nyní nás naše práce baví snad ještě více než na začátku,“</em> podotýká Adam s tím, že díky tomu nachází mnohdy zcela nové a nečekané odpovědi na výzkumné otázky. <em>„Jsme schopni spolupracovat, vnitřně vytváříme menší skupiny, kde jsou zastoupeny různé oblasti od materiálových věd až po biologii. Navíc jsme sloučením dvou pracovišť ze dvou univerzit, mostem mezi živými a neživými vědami, čehož si velmi považujeme. Podařilo se nám vytvořit takové centrum, které přitahuje další vědce a které je zázemím pro nové možnosti spolupráce. Střetávají se zde světy, které by se jinak asi nikdy nepotkaly, a to mě moc baví,“</em> říká Adam.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Prof_Adam_1_98321b2ed4/CEITEC-Prof.-Adam-1.jpg" alt="CEITEC: Team prof. Adama."/></p>
<h3><strong>Od výzkumu rakoviny přes výrobu nanohnojiv po analytické přístroje</strong></h3>
<p>V současnosti se výzkumná skupina Chytré nanonástroje dělí na pět menších týmů, které se zabývají řadou otázek od medicíny přes životní prostředí až po nanohnojiva. <em>„Všechny ale pojí to, že se snaží využívat moderní materiály,“</em> dodává Vojtěch Adam. Například skupina pod vedením Pavla Neužila řeší miniaturizaci přístrojů a čipové technologie v detekci virových onemocnění či nádorových markerů. <em>„Pavel Neužil se mikromateriálům věnuje desítky let. Dovolím si s jistotou tvrdit, že je odborníkem na světové úrovni v otázce navrhování, výroby a praktické aplikace čipů,“</em> podotýká Adam. </p>
<p>Tým Ondřeje Zítky pracuje na vývoji bionalyzátoru. <em>„Je to náš nejvíce aplikovaný výzkum s jasně vymezeným cílem, a to vytvoření stroje pro analýzu krve,“</em> přibližuje Vojtěch Adam. Skupinu převážně analytických chemiků vede Markéta Vaculovičová. <em>„Robustní analytické přístrojové aplikace kombinují například s výzkumem životního prostředí. V této oblasti dosahují velmi dobrých výsledků. Nedávno mě potěšili rozhodnutím opustit zkoumání standardních polutantů, jako je rtuť, a zaměřit se na osud nano a mikromateriálů v prostředí. V mnoha případech se totiž vyrábějí materiály, ale není přesně známo, co se vlastně vyrobilo a jak se to bude v dlouhodobém měřítku chovat,“</em> popisuje Adam s tím, že se mu tyto nápady velmi líbí a mají jeho podporu. </p>
<p>Tým pod vedením Lukáše Richtery se zabývá vývojem vlastních kovových a polokovových materiálů s uhlíkem, které mají ambici nahradit antibiotika. <em>„To je vysoce atraktivní téma. Jdeme ale dál, poněvadž chceme kromě alternativy k antibiotikům nabídnout řešení, které navíc bude podporovat růst lidskému organismu prospěšných bakterií,“</em> dodává Adam. Skupina řeší i rostlinné biotechnologie a pracuje například na nanohnojivech s postupným uvolňováním podpůrných látek. Experimenty na myších a se savčími buňkami pak provádí skupina Zbyňka Hegera zabývající se studiem rakoviny i mikrobiologií. <em>„Když chceme vyvíjet alternativu k antibiotikům, potřebujeme i skupinu, která studuje například rezistenci na antibiotika,“</em> vysvětluje Adam. Kromě toho se skupina soustředí na vývoj nanotransportérů pro různé aplikační scénáře včetně cílené dopravy antivirotik, která mají podle Adama do budoucna velký potenciál. </p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Prof_Adam_2_e3dfc52b15/CEITEC-Prof.-Adam-2.jpg" alt="CEITEC: Team prof. Adama."/></p>
<h3><strong>České vědě nechybí odborníci, ale finance</strong></h3>
<p>Z pozice nového vedoucího plánuje Vojtěch Adam celou skupinu ještě více integrovat. <em>„Za měsíc mě čeká rozhovor s každým členem skupiny. Budeme se bavit o tom, jak vidí svou budoucnost, jaká je jeho představa a jaká je ta naše. Dali jsme si do konce roku čas na případné změny, aby nedošlo k násilnému slučování či ukončování spolupráce,“</em> dodává Adam s tím, že i nadále zůstává dlouhodobou vizí vybudovat skupinu se silnou expertízou v pokročilých metodách a materiálech v biologické chemii. </p>
<p>Do budoucna plánuje Vojtěch Adam zachovat i velké zapojení studentů do práce výzkumné skupiny. <em>„Máme mnoho šikovných postgraduálních studentů, kteří sklízejí úspěchy například na poli nanomedicíny či chemie. Velmi si zakládáme na péči o rozvoj mladých talentovaných vědců. Těší mě, že se jim tak daří,“</em> říká Adam.  </p>
<p>Další důležitou oblast, kterou bude muset Vojtěch Adam řešit, je financování. <em>„Přecházíme na jiný typ financování. Je to něco, čím se teď hodně zabýváme, protože je to pro nás klíčové. Věda je o penězích a kdo říká, že ne, neví, o čem mluví. Není to nic složitého. Čím víc peněz do toho dám, tím víc mi z toho v závěru vypadne. A to, proč nedosahujeme úrovně gigantů jako Oxford a Cambridge, je primárně otázka financování. Jejich věda je financovaná mnohem lépe. A věda je zkrátka o penězích,“</em> upozorňuje Adam. </p>
<p>Jedním z jeho cílů je ale udržet otázku praktického chodu od vědy oddělenou. <em>„Mojí rolí je mimo jiné udržovat ve skupině zápal a entusiasmus. Lidi musí jejich práce bavit. Nemyslím si, že by vědci měli řešit peníze, nákup tonerů a papírování. Snažíme se je proto &#39;odbřemenit&#39; od byrokracie,“</em> dodává s tím, že by to nešlo bez velké podpory dalších členů týmu. <em>„Máme výborný tým lidí, kteří se zabývají financemi, projektovým managementem či administrativou, ale také servisní profese. Každý má svou roli a každá role je důležitá,“</em> uzavírá Vojtěch Adam.</p>


Považujeme si toho, že jsme mostem mezi živými a neživými vědami, říká nový vedoucí výzkumné skupiny Vojtěch Adam

<p><strong>Společně s našimi mecenáši a vědci jsme diskutovali imunitu a její roli v souboji s viry a bakteriemi. Přečtěte si výběr nejzajímavějších momentů diskuze.</strong></p>
<p>Imunitní systém se skládá z různých typů bílých krvinek. Normálně nás chrání a pomáhá nám vypořádat se s hrozbami patogenů, ale také odstraňuje abnormální (poškozené, nádorové) buňky. Někdy jsou imunitní reakce tak silné, že mohou nadělat více škody než samotný virus/bakterie (imunopatologické reakce imunitního systému). </p>
<h3><strong>Imunitní systém má několik vrstev</strong></h3>
<p><strong>Fagocyty</strong> – tzv. žravé buňky – vyhledávají vše, co do organismu nepatří a požírají vetřelce. </p>
<p><strong>Protilátky</strong> – bílkovinné molekuly, jsou produkovány buňkami B lymfocyty. Existují jich stamiliony klonů a každý z těchto klonů produkuje unikátní protilátky, které se vzájemně liší strukturou svých vazebných míst. To jim umožňuje rozeznávat obrovské množství různých specifických chemických struktur.</p>
<p>Protilátky se dělí na třídy: IgA, IgD, IgE, IgG, IgM. Velmi důležité jsou tzv. paměťové B lymfocyty, které po opakované infekci rychle produkují velké množství specifických protilátek, čehož se mj. využívá i při očkování. </p>
<p><strong>T lymfocyty</strong> – jsou zodpovědné za specifickou, buňkami zprostředkovanou imunitu. Druhy např.:</p>
<p><strong>Pomocné T lymfocyty</strong> – pomáhají B lymfocytům produkovat kvalitní protilátky, aktivují fagocyty, regulují imunitní odpověď.</p>
<p><strong>Cytotoxické T lymfocyty</strong> – rozpoznávají infikované buňky a likvidují je, aby se nestaly zdrojem šíření infekce. Velmi efektivní, ale zároveň nebezpečný způsob reakce, která někdy může vést k většímu poškození organismu, než by způsobil samotný původce nákazy.</p>
<p><strong>Regulační T lymfocyty</strong> – potlačují nevhodné imunitní odpovědi. Jejich nefunkčnost způsobuje autoimunitní onemocnění. </p>
<h3><strong>Role protilátek u virové infekce dýchacích cest</strong></h3>
<p>Obecně platí, že pro imunitní odpověď na sliznicích se tvoří nejvíc protilátky typu IgA (slizniční protilátky) – při jejich nasazení se nespouští zánětlivé reakce a nedochází tak k poškození tkáně sliznic. </p>
<p>Viry se ale nevyskytují jen na sliznici. Proto můžeme protilátky detekovat i v krvi: např. IgM a IgG jsou také produkovány u infekce dýchacích cest a byly detekovány při SARS (IgG). <em>„Proto pokud chceme účinně testovat, tak ideálně na všechny třídy těchto protilátek (IgA, IgG, IgM).“</em></p>
<h3><strong>Naše imunita a Covid-19</strong></h3>
<p>V historii jsme zaznamenali mnohem větší epidemie, než je Covid-19 (AIDS, španělská chřipka). Reprodukční číslo R je např. u spalniček 16 x Covid-19: R = 2 – 3. Nejvíc smrtícím virem je Ebola: smrtnost 50 % x Covid-19: cca 3 %. </p>
<p>Při šíření Covidu-19 z Číny do Evropy a dál vir změnil svou genetickou informaci. Ten, který působí u nás, má shodnou genetickou informaci jako v Itálii, na rozdíl od amerického či asijského kontinentu. Virů, které spadají do rodiny koronavirů, je několik: kromě SARS, MERS či Covid-19 známe i další, které způsobují respirační obtíže. Koronaviry tedy nejsou nic nového, nové jsou okolnosti šíření Covidu-19. </p>
<p>Odolnost naší imunity vychází z toho, jak velkou virovou nálož člověk dostane. <em>„Význam masek/roušek tkví v tom, že eliminuje intenzitu virové nálože.“</em> Při malé si s ní imunitní systém poradí (lehký a střední průběh nemoci), pokud je větší, virus se dostává do dolních cest dýchacích a způsobuje poškození (těžký průběh nemoci). </p>
<p>Imunitní systém je tak výkonný, v jaké kondici jsme my. <em>„Virus se zaměřuje na problémy s metabolismem, jako je obezita, diabetes atd., které oslabují naši imunitní rovnováhu. Jediná šance je dbát na životní styl a zabránit panice, protože to nás oslabuje ještě více.“</em></p>
<h3><strong>Imunita na věky věků?</strong></h3>
<p>V diskuzi o tom, zda nás čekají další vlny epidemie, hraje velkou roli stabilita imunity těch, kteří už infekcí prošli. Reaktivace viru není pravděpodobná. Spíš jde o to, že nyní nemáme dostatek dat, takže nevíme, jak dlouho může imunita pacientů, kteří už nemoc prodělali, fungovat. K opakované infekci by mohlo dojít. Na druhou stranu – pacienti, kteří prodělali běžnou koronavirovou infekci před dvěma lety, mají stále protilátky. <em>“Izolace není udržitelná, musí se počítat s tím, že se situace bude dál vyvíjet.“</em> </p>
<h3><strong>Spásné očkování?</strong></h3>
<p>Obecně očkování stimuluje imunitní systém a přináší nejen specifickou odolnost proti konkrétní chorobě, ale pravděpodobně zvyšuje i odolnost proti jiným chorobám. Zatím ale studie neprokázaly, že by např. očkování proti TBC přinášelo nějaký benefit v podobě zvýšené odolnosti proti Covid-19: např. ve VB se očkovalo proti TBC do roku 2010 a současná situace tam je katastrofální. </p>
<h3><strong>Jak vrátit společnost do normálního rytmu?</strong></h3>
<p>Prvořadé je zdraví a život. Není potřeba mít plné stadiony a hospody. Dokud nebude vakcína, bylo by dobré vyhýbat se masovým akcím. Nastartovat společnost je potřeba hlavně ekonomicky – prioritou je zabránit ekonomickému kolapsu. </p>
<p><em>„Je potřeba akceptovat nějakou míru rizika, že se nakazit mohu a naučit se žít s tím, že tato situace může ještě nějakou dobu trvat.“</em> Důležité je snažit se minimalizovat rizikové faktory a dbát o svou kondici a fyzické a duševní zdraví. <em>„Pandemie skončí, až si řekneme, že skončila. Lidi si situaci musí vzít za svou a naučit se s ní žít.“</em> </p>


Lidská imunita v první linii

Lekce z pandemie

<p><strong>Pomůže v boji proti nákaze koronavirem americký nosní sprej nebo ruská vakcína? Bude možné zkrátit karanténu onemocnění covid-19 na deset dní? Je možné, že se klasická druhá vlna epidemie nedostaví? A jak se může jednotlivec aktivně bránit nákaze? Moderuje Vladimír Kroc.</strong></p>
<p>Vláda v pondělí schválila, že od 1. září nebude povinná karanténa při kontaktu s nakaženým koronavirem 14 dní, ale pouhých 10. Je to dobře? <em>„Doba vylučování viru se nemůže vyjádřit přesně na dny. U jednotlivých lidí se to může lišit, takže zkrácení vyjadřuje to, že u naprosté většiny lidí je vylučování viru ukončeno už desátý den,“</em> vysvětluje přednosta Kliniky infekčních nemocí na Bulovce Jiří Beneš.</p>
<p>Od 1. září se do vnitřních veřejných prostor a městské veřejné dopravy vrátí povinné roušky. <em>„Začátkem září se vrátí děti do škol a ty, i když neonemocní, tu nákazu v sobě můžou mít. To vytváří podmínky, aby se infekce začala rychleji šířit,“</em> myslí si infekcionista Beneš.</p>
<p>Provádění opatření se podle přednosty Kliniky infekčních nemocí projeví s latencí až tří týdnů. <em>„Je velmi těžké hodnotit, protože efekt každého opatření bude znám až dodatečně, ale vážím si toho, že je to řečeno s takovým předstihem a lidé mají čas se připravit,“</em> doplňuje.</p>
<h3><strong>Nárůst případů není nic alarmujícího</strong></h3>
<p> <em>„Kdyby koronavirus slábnul, bylo by to už publikováno v nějakých vědeckých článcích. Máme prostředky na to, aby bylo možné přečíst virový genom a pokud by se ten virus měnil, tak by se měnil geneticky,“</em> popisuje Jiří Beneš.</p>
<p>Do jisté míry je ale podle něj možné, že se více adaptuje na člověka. To by znamenalo, že bude snáze přenosný a bude mít tendenci způsobovat lehčí onemocnění, aby se více šířil.</p>
<p>Molekulární bioložka Soňa Peková podle serveru Novinky.cz neočekává žádnou druhou vlnu infekce. <em>„Druhá vlna není nějak oficiálně definovaná. Nárůst počtu případů může klidně nastat už začátkem školního roku,“</em> myslí si Jiří Beneš.</p>
<p><em>„Pro mě zvýšení počtu případů neznamená nic alarmujícího. Závažná informace by byla, kdyby došlo k výraznému zvýšení počtu těžkých případů. Samotný počet pozitivních jedinců nic neříká,“</em> tvrdí infekcionista.</p>


prof. Jiří Beneš: S virem se mohlo setkat až 50% naší populace

<p><em>ROZHOVOR PROBĚHL V KVĚTNU 2017</em></p>
<p><strong>Prof. Ing Karel Melzoch, CSc., se narodil v roce 1958 v Praze. V roce 1982 vystudoval obor kvasné chemie a technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Po absolvování aspirantury získal v roce 1989 titul CSc. v tomtéž oboru. V roce 1997 se habilitoval jako docent v oboru biotechnologie na VŠCHT Praha. V roce 2007 byl v tomtéž oboru jmenován profesorem. Od roku 1997 působil v několika akademických funkcích a od roku 2012 je rektorem VŠCHT Praha. Už pátým rokem je místopředsedou České konference rektorů.</strong></p>
<h5><strong>Proč jste si vybral právě chemii?</strong></h5>
<p>Měl jsem štěstí, že na základní škole jsme měli skvělou paní učitelku a díky ní mě chemie začala bavit. Otec se chemii také trochu věnoval, takže k tomu možná byla i určitá rodinná dispozice. V osmé třídě jsem dělal různé pokusy a jsem rád, že mám všechny prsty a obě oči, protože mě přitahovalo všechno, co hořelo nebo bouchalo. Necítím se ale být skalním chemikem, spíše mě přitahuje vztah mezi biologií a chemií, a proto jsem šel na potravinářství.</p>
<h5><strong>Jako rektor Vysoké školy chemicko-technologické zřejmě nemáte mnoho času na výzkum. Mohl byste přesto popsat, čemu se výzkumně věnujete?</strong></h5>
<p>Věnuji se kvasné chemii. Vystudoval jsem průmyslovou školu potravinářské technologie se zaměřením na kvasnou technologii a logicky jsem v tom pokračoval na VŠCHT Praha, která byla pro mě tehdy školou jediné možné volby. Nelituji. Oboru jsem zůstal věrný, i když se vyvíjí a v současnosti se jedná o biotechnologii.</p>
<h5><strong>Plánoval jste, že se jednoho dne stanete rektorem školy?</strong></h5>
<p>Určitě ne. Moje představy o kariéře se spíše vázaly k praxi, protože i na průmyslovce jsme chodili do pivovarů, sladoven, vinařských závodů a podobně. Věděl jsem, že nechci pracovat někde, kde je pevná pracovní doba 8 hodin od šesti od rána. Zaujala mě kvasná chemie a VŠCHT jsem znal díky akcím pro středoškoláky. Po překonání potíží s matematikou, která byla pro mě jako průmyslováka relativně těžká, jsem od druhého semestru pracoval jako pomvěd. Vědecká dráha odpovídala mým představám o životním stylu a navíc mě zvídavost a touha potvrdit si experimentem něco neobvyklého držely od malička.</p>
<p>Na škole jsem už zůstal, jsem typický produkt dnes tak kritizovaného inbreedingu. Nikdy jsem se do žádné funkce nedral, vždycky mi je přinesl život a já se jim nebránil. Měl jsem osvícené nadřízené, kteří mi výrazně pomohli: na ústavu to byla vedoucí, paní profesorka Basařová, na fakultě si mě děkan, pan profesor Kadlec, vybral jako proděkana, když jsem byl teprve mladý odborný asistent… Viděli ve mně nějaký potenciál a rozhodli se pro riziko, za což jim nesmírně děkuju.</p>
<h5><strong>Jak se podle vás pozná vynikající vědec nebo vědkyně?</strong></h5>
<p>Vynikající vědec musí mít vizi a intuici, aby se vrhnul i do míst, která nejsou probádaná, a tam něco dokázal. Základem je hluboká znalost oboru, důležité je umět se prosadit, a proto je potřeba rozumět lidem, umět komunikovat. Věda není o sólistech, ale o týmech. Abyste vynikl, potřebujete i spolupracovníky ze zahraničí, protože není možné mít k dispozici naprosto všechny přístroje, nedá se to zaplatit. Na vysoké škole vám může pomoct to, že okolo sebe máte líheň talentů, vlak už je rozjetý. Máme tu ale i vědce, kteří ten vlak roztlačovali sami. I proto si myslím, že vynikající vědec nemůže být úplně normální. Cestička není vždycky čistě umetená a z okolí se občas nějaký kámen přivalí, takže musíte vědět, co chcete. Věda není sprint, ale běh na dlouhou trať, kdy vám během závodu nesmí dojít dech, cílevědomost je proto nutnost.</p>
<h5><strong>Zmínil jste zahraniční spolupráci. Hned na začátku devadesátých let jste byl na pobytu v Amsterodamu a působil jste i v Portugalsku. Projevilo se v přístupu kolegů a kolegyň to, že jste přijel z Východu?</strong></h5>
<p>Měl jsem štěstí na osvícené lidi a z každého pobytu máme společné publikace. Když jsem byl v Amsterodamu poprvé, šéf katedry mikrobiologie University of Amsterdam, profesor Oense Neijssel, znal Československo, a dokonce byl na konferenci o kultivacích v Hradci Králové. Jeho pracoviště paradoxně vycházelo z české školy kontinuálních kultivací. Jména jako Řičica, Málek, Sikyta a Fencl byla v šedesátých a sedmdesátých letech pojem, to pro mě byla velká výhoda. Pravda, u spolupracovníků jsem se setkával s různými přístupy, kdy mi třeba ukazovali, že v bytě, kde jsme bydleli, je televize. Ptali se mě, jestli v Praze jezdí auta, ale všichni byli otevření, milí, vycházeli mi vstříc a s řadou z nich jsem v kontaktu dodnes.</p>
<h5><strong>Dosáhnout nejvyšší pozice v rámci vysoké školy je jistě úspěch. Co ale považujete za svůj největší úspěch vy sám?</strong></h5>
<p>Snažím se mít kolem sebe lidi, se kterými si mám co říct a na které se mohu spolehnout. Mým úkolem je zajistit, aby se tu lidé cítili dobře a bytí na VŠCHT jim přinášelo uspokojení. Vnímám tak roli dobrého šéfa. Nemyslím si, že by se na vysoké škole mělo uplatňovat direktivní manažerské řízení. Nejde o vzdávání se odpovědnosti, ale konsensus je pro chod vysoké školy nezbytný, nikdo by neměl mít pocit, že je ignorován. Řada lidí má poměrně velkou volnost a mohou sami rozhodovat o tom, co budou dělat.</p>
<h5><strong>S VŠCHT jste spjatý celoživotně. Jak vnímáte změny, ke kterým za vašeho působení došlo?</strong></h5>
<p>Mrzí mě, že se vytratilo střídání období, kdy se učí, zkouší a kdy je čas na výzkumnou práci. V současnosti vše splývá dohromady, jsme zahlceni byrokracií. Moje byrokratická zátěž je zřejmě větší než u mladých postdoků, ale byrokracii a honu za projekty se životní styl vysoké školy značně podřídil. Jsem rád, že mám kontakty na Ústavu biotechnologie a mohu alespoň učit, ale už nežiju v laboratoři a kromě doktorandů nemůžu ani nikoho vést, protože na to nemám čas.</p>
<h5><strong>Dokážete odhadnout, kolik času vám byrokracie zabírá?</strong></h5>
<p>Obávám se, že byrokracie mi zabírá přes devadesát procent času. Působím i v rámci České konference rektorů jako místopředseda, běhám po ministerstvech, na Úřad vlády, do Poslanecké sněmovny a do Senátu kvůli připomínko vání různých zákonů a nastavování pravidel pro vysoké školy, což vyžaduje přípravu. Rozhodně není snadné mezi politiky a úředníky něco prosadit. Neplatí zde zákony, na které jsme zvyklí z exaktních věd, právě naopak. Bylo nám slibováno, že v novém programovém období EU administrativní zátěž klesne, nestalo se, naopak u nových programů EU raketově vylétla.</p>
<h5><strong>Díky nasazení i v rámci tvorby výzkumných politik máte dobrý přehled o situaci v české vědě. Jak ji hodnotíte?</strong></h5>
<p>Některé věci jdou hůř a hůř. Nová legislativa řadu věcí dále komplikuje. Když začínaly granty, byl jsem schopný si grant s kolegy napsat, podat, vyřešit, utratit peníze odpovídajícím způsobem, vyúčtovat, napsat závěrečnou zprávu. Dnes toho akademický pracovník téměř není schopen – potřebuje za sebou mít štáb podpůrných pracovníků. Obdivuju lidi, kteří umí granty psát a dostávají je od českých, ale i zahraničních poskytovatelů. Pokud chcete jít na jistotu, jediná cesta je nic nepodávat a do ničeho se nehlásit. Jsem rád, že je tu tolik lidí, kteří do nejistoty jdou, protože naši školu posunují.</p>
<p>Granty ale vnímám jako nutnost. Jsme vysoká škola orientovaná na chemii a příbuzné vědy, máme v názvu slůvko technologická. Výzkumné činnosti jsou proto poměrně drahé. Všichni studenti své závěrečné práce dělají experimentálně a to je drahý koníček. Peníze na experimenty nejdou z příspěvku na vzdělávání, bez grantů by škola nemohla dát studujícím znalosti a zručnost, které si od nás odnášejí. Byl bych rád, kdyby škola i do budoucna nevzdělávala studující jen teoreticky, ale i prakticky, na projektech spojených s praxí. </p>
<h5><strong>Hodnocení neprobíhá jen na celostátní úrovni. Jak by se podle vás mělo hodnocení ošetřit přímo na vysoké škole, která ze své podstaty nemá pouze vědecké, ale i pedagogické výstupy?</strong></h5>
<p>Dobrý akademický pracovník by měl být dobrým pedagogem a dobrým vědcem. Výuka i věda jsou týmová záležitost. Na VŠCHT jsou týmy, které fungují jako ve sportu. Třeba v cyklistice máte vynikajícího spurtéra, který na to, aby mohl být na pásce první, potřebuje za sebou tým, včetně nosičů vody. To platí i tady. Role v týmu musejí být vyrovnané a náležitě oceněné. Když někdo víc učí, má víc laboratoří a více se věnuje studentům, logicky mu chybí čas na grantové věci. Jsou lidé, kteří zvládají všechno, ale vedoucí by měl ocenit i lidi více zaměřené na jednu činnost, protože uvolňují ruce jiným, kteří jsou excelentní ve výzkumu.</p>
<h5><strong>Vysoké školství celosvětově směřuje k větší internacionalizaci, která se stává i jedním z měřítek kvality. Řešíte vstup zahraničních studujících i kolegů a kolegyň centrálně?</strong></h5>
<p>Aby vysoká škola mohla dobře fungovat, musí být otevřená. Zda se nám centrální řešení daří, si nejsem jistý. Máme tu hodně studujících přes Erasmus a další výměnné programy, jezdí k nám i studenti ze zemí mimo EU. V rámci bakalářského a hlavně magisterského a doktorského studia řada našich studentů vyjíždí studovat do zahraničí a vysoce mobilní je i velká část našich akademiků, zejména díky zapojení školy do mezinárodních projektů.</p>
<h5><strong>Nárůst zahraniční mobility je oproti minulosti velkou změnou. V čem jiném si všímáte proměn?</strong></h5>
<p>U řady přístrojů není nutné, aby u nich vědec fyzicky byl. Zvýšila se výrazně jejich spolehlivost i možnost ovládat je na dálku – pokud potřebuji vědět, co se děje v laboratoři mimo běžnou pracovní dobu, je to možné sledovat prakticky odkudkoliv díky webkameře. Jsem z generace, která obcházela různé knihovny a hledala informace v abstraktech, psali jsme si autorům o články. Pokud dnes není článek v elektronické databázi, ke které máme přístup, tak pro mladé neexistuje. Proměnily se i zájmy mladých lidí, kteří mají daleko širší možnosti a příležitosti.</p>
<h5><strong>Myslíte si, že mladí lidé ve vědě překonávají dnes jiné překážky než v dobách začátků vaší kariéry?</strong></h5>
<p>Celý život je o překážkách, jejich povaha se ale mění. Nevím, jestli to „mladí“ mají snazší nebo těžší, záleží i na osobním přístupu k řešení a k životu. Doba rozhodně jednoduchá není, nic jim nespadne samo do klína. „Levné peníze“ už ve vědě dávno nejsou. Začínající odborný asistent nebo vědecký pracovník nemá na růžích ustláno. K slušným penězům se dopracuje časem, ale na začátku, zvlášť pokud chce zakládat rodinu, to jednoduché není. Nejzákladnější stipendium na doktorátu je okolo sedmi tisíc, přitom na něj nastupuje člověk, který úspěšně ukončil magisterské studium. To není zrovna povzbudivá skutečnost. Naši doktorandi se stávají součástí „velké táborové hry“, jak tomu říkám, takže dostávají příplatky za pedagogiku a mohou si žádat o školní oborové granty v rámci interní grantové agentury IGA. Většina z nich se podílí na projektech svých školitelů, jsou velmi kvalifikovaní, takže se paradoxně může stát, že po konci doktorátu, kdy už nemohou čerpat nedaněná stipendia, si jako odborní asistenti platově pohorší.</p>
<p>Doba se změnila ale i v tom, že dříve nebyly dostupné moderní přístroje, byl problém sehnat některé chemikálie z dovozu. Sám jsem například dostal alginát, který jsem potřeboval pro svoji disertační práci, až po obhajobě. Musel jsem si ho sehnat jinde, mezi vědci fungovala poměrně velká solidarita a výměnný obchod. Všichni měli stejné problémy, byli jsme na tom podobně. Dnes, kdy jde hlavně o peníze, je prostředí náročnější a existují výrazné rozdíly mezi pracovišti, záleží na tom, jak se člověk stará a co pro práci udělá. Každý má ale šanci se prosadit.</p>
<h5><strong>Statistiky ukazují, že ačkoliv přibývá absolventek i technických a přírodovědných oborů, jejich zastoupení mezi výzkumníky za posledních patnáct let v České republice jako jediné v EU kleslo. Jak si to vysvětlujete?</strong></h5>
<p>Pro mě je těžké to hodnotit, protože jsem absolvent Fakulty potravinářské a biochemické technologie, která byla z genderového hlediska na VŠCHT anomální už za mých studií, kdy tam studovalo víc studentek než studentů. I dnes je na ní nejvyšší podíl profesorek. Jak už jsem říkal na akci pořádané v rámci projektu TRIGGER, mám ženy rád a sám jsem měl nad sebou řadu žen, včetně těch, které se objevují ve vaší knize rozhovorů s vědkyněmi Hledání dynamické rovnováhy. Šéfovala mi paní profesorka Králová i Basařová, mojí školitelkou byla paní profesorka Šilhánková. Alespoň tuto fakultu ženy výrazně ovlivňují. Na některých promocích bylo deset absolventů a asi šedesát  absolventek, takže byste se ve vašem oddělení měly rychle přeorientovat na ochranu mužů, kteří se i na VŠCHT pomalu stávají vzácným druhem.</p>
<h5><strong>Pokud se podíváme do vedení, tak je na ochranu mužů možná trochu brzo.</strong></h5>
<p>Je pravda, že když se podíváme na vyšší příčky kariérního žebříčku, ženy rychle mizí, a to i na potravinářské fakultě. Ještě na postech odborných asistentů jsou v převaze, ale pak se ta čísla obrátí. Je otázka, zda to je daň za historii, kdy tu žen studovalo méně a tento stav ze setrvačnosti doznívá, nebo je to třeba tím, že práce na VŠCHT ženy nenaplňuje. Na vyšších pozicích je obecně i generační problém, chybí nám lidé okolo padesáti pěti let věku. U žen se to projevuje silněji, nemáme teď žádnou mladší profesorku. Ale v poslední době se na všech čtyřech fakultách habilitovala řada žen, proto věřím, že se tento poměr časem vyrovná. Je ovšem pravda, že se u žen projevuje určité zpoždění oproti mužům v tom, kdy se k habilitaci a do jmenovacího řízení na profesorky hlásí. </p>
<p>VŠCHT je podle mě k ženám laskavá, protože jim poskytuje sociální zajištění a po mateřské a rodičovské dovolené se nemusejí vracet hned na plný úvazek. Pokud chtějí, mohou se školou udržovat kontakt i během mateřské. Jako šéf jsem vždy umožňoval návrat hned, jakmile o to kolegyně projevily zájem. Mohou pracovat i z domova. Bonusem je i dětský koutek, který vnímám jako zásadní nejen pro ženy, ale i pro tatínky pracující nebo studující na VŠCHT.</p>
<h5><strong>Vnímáte nějaký rozdíl mezi tím, jak vědu dělají muži, a jak ženy?</strong></h5>
<p>Málo rozmanité kolektivy nejsou dobré, potřebujete, aby každý přinesl něco jiného. Muži jsou větší střelci, nebojí se tolik zariskovat. Ženy chtějí spíše jistotu a mít věci v pořádku. Neplatí to zcela obecně, ale třeba delší otálení s habilitací by to vysvětlovalo.</p>
<h5><strong>Jste ženatý a máte dvě děti i vnoučata. Jak se vaše rodina staví k vaší profesi?</strong></h5>
<p>Negativně, protože nejsem často doma, hlavně když je třeba něco řešit a udělat, jak říká manželka. Rektorská pozice kromě běžné pracovní doby znamená i řadu pracovních a společenských povinností, které se mohou hodně protáhnout. Musím poděkovat manželce, že to se mnou vydržela, protože ani ona to nemá jednoduché, pracuje jako OSVČ. Jinak díky ní, dětem, vnukům a našemu zvěřinci – dvěma psům a kocourovi – jsem udržován v normálním životě a nemám čas se vznášet v pomyslných rektorských oblacích.</p>
<h5><strong>Dotklo se rodičovství vaší kariéry?</strong></h5>
<p>Manželka by asi řekla, že ne, protože jsem si vždycky dělal, co jsem chtěl, ale samozřejmě jsem se snažil zapojit. Manželka určitě dělá víc domácích prací než já a orientuje se na ty praktičtější věci. Její kariéry se rodičovství dotklo, pracovala původně na Ústavu molekulární genetiky, kde měla jednu dobu i víc peněz než já. Při druhém dítěti jsme ale došli k tomu, že oba ve vědě být nemůžeme. Její časová vytíženost byla opravdu velká, zabývala se klonováním. A mikroorganismy nepochopí, že je svátek nebo víkend. Časové hledisko nakonec rozhodlo, její práce se nijak zredukovat nedala.</p>
<h5><strong>Čeho byste chtěl do budoucna dosáhnout?</strong></h5>
<p>Byl bych rád, kdyby se za mě jako rektora studenti a akademičtí pracovníci nemuseli stydět. Snažím se chovat rozumně a dělat pro VŠCHT věci, které ji posunují dopředu tak, aby byla mezi ostatními vysokými školami vidět, a to v dobrém smyslu slova.</p>
<h5><strong>Co byste na závěr vzkázal mladým vědkyním a vědcům?</strong></h5>
<p>Přeju vám, aby vás bavilo to, co děláte, a abyste si mohli věci zorganizovat tak, jak potřebujete ku prospěchu věci, aby vám všechno vycházelo a abyste po pomyslném kariérním žebříčku stoupali nahoru. A aby VŠCHT byla právě tou organizací, kde si budete své sny plnit.</p>
<h3><strong>Elektronickou verzi celé knihy DYNAMICKÁ ROVNOVÁHA NA DOSAH? S chemiky z VŠCHT Praha o vědě a rovnosti si můžete stáhnout na webu <a href="http://147.33.74.135/knihy/uid_isbn-978-80-7592-004-1/978-80-7592-004-1.pdf">VŠCHT Praha</a> nebo <a href="https://www.soc.cas.cz/publikace/dynamicka-rovnovaha-na-dosah-s-chemiky-z-vscht-praha-o-vede-rovnosti">Sociologického ústavu AV ČR</a>.</strong></h3>


Prof. Ing Karel Melzoch, CSc.

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

PFAS

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Časopis Vesmír vychází od roku 1871, nyní jako tištěný měsíčník rozšířený o průběžně aktualizovaný on-line obsah. Obrací se na čtenáře se zájmem o přírodní vědy s přesahem k dalším oborům.

Vesmír

Věříme, že vědecké poznání je motorem každé úspěšné společnosti. Navazujeme na to nejlepší, co tato země dala sobě i světu – objevy špičkových vědců, jejich otevřenou mysl, touhu po bádání, ale také na schopnost tyto ctnosti oceňovat.
Jsme Nadační fond Neuron - podporujeme špičkové vědce, kteří mění budoucnost.

Nadační fond Neuron

Centrum je samostatným ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který realizuje výzkum, vývoj, výuku a expertní činnost v oblasti znečištění prostředí toxickými látkami. Předmětem zájmu jsou především perzistentní organické polutanty (POPs), polární organické látky, toxické kovy a jejich specie, přírodní toxiny (cyanotoxiny).

RECETOX - Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Vědecký recenzovaný online časopis Kvasný průmysl (eISSN 2570-8619), vychází jako samostatné periodikum v angličtině. Od ročníku 2015 je obsah indexovaný databází Web of Science (edice ESCI), dále je indexován v databázích CAS, CAB Abstracts, DOAJ.
Časopis je publikovaný v režimu otevřeného přístupu Platinum Open Access s licencí Creative Commons. 

Kvasný průmysl

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky tzv. start-up grantům Nadace Experientia.

Nadace Experientia

V současné době vysílá Český rozhlas na vlnách čtyř celoplošných a čtyř speciálních stanic a provozuje síť regionálního vysílání ve všech krajích České republiky. Nedílnou součástí je vysílání do zahraničí v šesti světových jazycích. Obsah ale nešíří pouze po radiových vlnách. Pohodlný poslech zpravodajství z domova i ze světa, publicistiky, hudby a mnoho dalšího umožňují také webové stránky a mobilní aplikace.

Prof. Ing Karel Melzoch, CSc.

prof. Jiří Beneš: S virem se mohlo setkat až 50% naší populace

Lekce z pandemie

Lidská imunita v první linii

Metody pro ověřování autenticity odrůd chmele – účinný nástroj proti falzifikaci

Považujeme si toho, že jsme mostem mezi živými a neživými vědami, říká nový vedoucí výzkumné skupiny Vojtěch Adam

Agilent MassHunter Profinder

Václav Havel: Vyvíjíme nová analgetika na potlačení chronické bolesti

Využití metody pasivního vzorkování ke sledování znečisťujících látek ve vodním prostředí

Nejbližší akce

Validace analytické metody a použití programu Excel - 2026

Altium Podzimní semináře na Moravě 2026

Waters Softwarové školení Empower Advanced

Webináře

Vial Selection, Qualification, and the Evidence Behind the Decision

Building A Sustainable Agriculture: Advanced Testing For Soil & Gas Emissions

Future-proof your GC lab by switching from helium to hydrogen