Členové Czexpats in Science a spolku vědců a studentů z Česka a Slovenska, kteří působí na švýcarských univerzitách, popsali pro portál Vědavýzkum.cz své zkušenosti ze zahraničí.
Spolková vysoká technická škola v Curychu, známější pod názvem ETH Zürich, patří k nejprestižnějším technickým vysokým školám na světě. V aktuálním <a href="https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/zebricek-the-2022-do-prvni-tisicovky-se-probojovaly-pouze-ctyri-ceske-univerzity">žebříčku</a> společnosti Times Higher Education se umístila jako 15. nejlepší škola na světě a působí zde hned několik mladých výzkumníků, kteří pro portál Vědavýzkum.cz mluvili o svých zkušenostech. Podobně jsou na tom také University of Zürich a EPFL v Lausanne, které se pravidelně umisťují v první stovce nejlepších světových univerzit.
Jak ale vypráví mladí vědci a vědkyně, studium a výzkum ve Švýcarsku může být osamělá disciplína. V roce 2021 zde proto vznikla lokální skupina <a href="http://czexpats.org/">Czexpats in Science</a> s názvem <a href="https://scsm.czexpats.org/home">Slovak and Czech Scientific MeetUp</a> (SCSM), která sdružuje vědce, lidi z průmyslu, a především studenty z Česka a Slovenska, kteří působí nejen na ETH Zürich, ale po celém Švýcarsku. Tato skupina pořádá pravidelná setkání české a slovenské komunity ve Švýcarsku a na ETH Zürich organizuje také výroční multioborovou konferenci pro všechny Čechy a Slováky, ať už působí ve výzkumu, v průmyslovém sektoru či v byznysu.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Jak_se_dela_veda_ve_Svycarsku_1_10c1cf0280/Vedavyzkum.cz-Jak-se-dela-veda-ve-Svycarsku-1.webp" alt="Vědavýzkum.cz - Jak se dělá věda ve Švýcarsku"/>
<h3>Vidět jiný svět</h3>
Jednou z těch, kdo působí přímo na prestižní ETH Zürich, je Alena Budinská, která aktuálně pracuje v laboratoři profesorky Helmy Wennemers zaměřené na výzkum v oblasti organické chemie. V Curychu už ale vystudovala také magisterské studium. Co ji motivovalo k odchodu do zahraničí? „Pro mě byla hlavní motivací studovat v zahraniční má vlastní předchozí zkušenost ze Švýcarska. V rámci bakalářského studia jsem měla možnost vyjet na dvouměsíční stáž na ETH Zürich. To pro mě bylo zlomovým momentem, který mě přivedl k tomu se na ETH přihlásit i na magisterské studium. Zároveň v tom pro mě hrála roli také určitá touha po zkušenostech ze zahraničí. Já jsem se narodila v Praze a v Praze jsem i studovala. Chtěla jsem proto skutečně vidět nějaké jiné prostředí,&quot; vypráví Budinská.
„Líbil se mi také systém organizace magisterského studia, ve kterém jsme měli obrovské množství volnosti, což nám dovolovalo si studium organizovat sami,&quot; vysvětluje Alena Budinská. Podle ní tento flexibilní systém umožňuje, že studenti se v rámci svého studia mohou skutečně zaměřit na to, co je opravdu zajímá. „Protože jsem měla pocit, že tu mám nejlepší možné podmínky, rozhodla jsme se tu zůstat i na doktorát. Nejen kvůli kvalitě výzkumu, který se zde dělá. Chtěla jsem tu zůstat také kvůli kontaktům, které jsem si za předchozí studium vybudovala. Já osobně chci po skončení doktorátu odejít do průmyslové sféry, proto jsou pro mě tyto kontakty naprosto klíčové,&quot; dodává.
O tom, že bude mít v zahraničí víc možností, byl přesvědčen i Vladimír Masařík, který studoval informatiku a počítačovou vědu na University of Zürich: „V mém případě se nakonec ukázalo, že to tak úplně není,“ vysvětluje Masařík. „Oblast informatiky, ve která působím, může být v tomto ohledu specifická, ale v Brně – kde jsem na Masarykově univerzitě studoval předtím – bylo například víc nabídek na stáže a větší podpora ze strany univerzity než v Curychu. Technická komunita je podle mě v Brně také silnější a podobně to platí pro některé průmyslové obory. V Curychu je snadné najít zaměstnání v bankách nebo pojišťovnách jako software developer, ale pro mě osobně zajímavějších příležitostí v oblastí softwarového vývoje je víc Brně, případně v jiných regionech EU. Proto nyní přemýšlím, že se zase vrátím,&quot; říká Masařík.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Jak_se_dela_veda_ve_Svycarsku_2_f4c0e17734/Vedavyzkum.cz-Jak-se-dela-veda-ve-Svycarsku-2.webp" alt="Vědavýzkum.cz - Jak se dělá věda ve Švýcarsku"/>
<h3>Osobní rozvoj je ten největší přínos</h3>
Jednou z věcí, na kterých se ale mladí čeští výzkumníci ze Švýcarska shodují, je, že studium v zahraničí je obohatilo především na osobní úrovni. S tím souhlasí i <a href="https://lcms.cz/articles?search=adam+pru%C5%A1ka">Adam Pruška</a>, doktorand na ETH Zürich, kde se zabývá využitím hmotnostní spektrometrie ke studiu komplexů proteinů a nukleových kyselin, a který je také jedním ze zakladatelů celého spolku SCSM. Podle něj je osobní růst to nejdůležitější, co studium v zahraničí lidem přináší.
„Jistě, člověk si v zahraničí třeba osvojí nové techniky nebo se naučí něco nového z jeho oboru. To by se ale nejspíš mohl naučit i v Čechách. To, co mu studium v zahraničí především přináší, je něco jiného. Jsou to hlavně věci, jako je komunikace s lidmi z různých zemí světa, mnohem hlubší sebereflexe, lepší dovednosti v oblasti prezentace nebo větší zkušenost s prací v týmu, naučí se si za svou prací stát. Tyto dovednosti jsou nakonec možná důležitější, než třeba nějaké nové znalosti nebo techniky z oboru, a to jak pro další profesní, tak i osobní život,“ vypráví Pruška.
Jedním z důvodů, proč studenti často chtějí studovat v zahraničí, je i prestiž západních vysokých škol. „I já jsem byl zvědavý, jestli je pověst prestižních univerzit – tedy těch, které se umisťují na předních místech v globálních žebříčcích – skutečně oprávněná,“ vypráví Vladimír Masařík. „Na vlastní kůži jsem si tak vyzkoušel, že kvalita výuky na globálních žebříčcích nezávisí. Nebo jen velmi málo. Byl jsem popravdě zaskočený z toho, o kolik byla lepší Masarykova univerzita v podpoře studentů při učení.“
Vybírat školu jenom podle různých žebříčků je zavádějící i podle Adama Prušky. „Myslím si, že žebříčky a různá srovnání nevypovídají nic o tom, co člověk na škole skutečně zažívá. ETH se často umisťuje hned v první světové desítce. O čem to ale vypovídá? Znamená to, že Švýcarsko jako stát alokuje hodně prostředků do vysokého školství a univerzity jsou tak schopné zaplatit vysoké platy úspěšným profesorům a přilákat davy studentů. Navíc mohou rychle rozvíjet nové sdílené laboratoře, kde může student snadno a rychle spolupracovat s odborníky z oboru na svém projektu,“ tvrdí Adam Pruška. Podle něj to ale nemá nic co dočinění s tím, jaká bude individuální zkušenost výzkumníka. „Člověk se tu potká s množstvím různých lidí a to, že působí na prestižní univerzitě, nic nevypovídá o tom, jak kvalitní lidé to budou a jak dobře se s nimi bude spolupracovat. Všechno závisí na týmu, kde pět let každý den pracujete,“ shrnuje své zkušenosti Pruška.
Podle něj je ale prestiž školy nepochybně důležitá pro další kariéru, ať už v akademickém prostředí nebo v průmyslu. „Osobně si myslím, že kdybych zůstal studovat na Masarykově univerzitě, neuměl bych o nic méně než po studiu na ETH. Když ale budu podávat přihlášku na pozici s titulem z ETH, budu nejspíš v úplně jiné pozici než s titulem z Masarykovy univerzity. Bohužel žijeme ve společnosti, která je takto nastavena. I proto se SCSM snaží krajany propojovat a usnadnit jim jejich cestu,“ dodává Pruška.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Jak_se_dela_veda_ve_Svycarsku_3_ebe4e65e07/Vedavyzkum.cz-Jak-se-dela-veda-ve-Svycarsku-3.webp" alt="Vědavýzkum.cz: Jak se dělá věda ve Švýcarsku"/>
<h3>Jak se dělá věda v zahraničí?</h3>
Jedním z největších překvapení pro mladé české a slovenské výzkumníky bylo často také to, jak je vnímají jejich nadřízení. „Nehraje se tu na žádné oficiality. Doktorandi tu mají často stejné povinnosti jako zkušení výzkumníci. Má to ale i trochu stinnou stránku. Pokud se člověk potřebné věci rychle nenaučí, nebo je z nějakého důvodu nezvládá, nikdo ho nemá tendence vést za ruku. Rychle tak třeba začne vypadávat z dodatečných projektů, odborných diskusí nebo dalších aktivit v laboratoři,“ vysvětluje Pruška další aspekty celé situace. „Má to takové dvě úrovně – jsme si sice všichni rovni, ale na druhou stranu každý musí dokázat, že má schopnosti na to, aby s těmi ostatními mohl spolupracovat na úrovni.“
Fungovat v takovém systému ale nemusí být vždy jednoduché. Toho si u sebe všimnul i Vladimír Masařík: „Souhlasím, že lidé ve Švýcarsku k sobě přistupují jako k rovným. Já měl ale podobnou zkušenost i z Čech. Jeden z mých učitelů na Masarykově univerzitě nás pozval na takové neformální semináře, kam s námi přišel diskutovat jeho kamarád z praxe. Smyslem bylo otevřeně diskutovat zajímavá společná témata jako skupina. To pro mě bylo těžké – překročit tu hierarchii vztahů. Nikdy jsem se necítil na stejné úrovni jako moji profesoři nebo učitelé.“
Podle Adama Prušky je velký rozdíl i v celkovém způsobu myšlení. „Když jsem poprvé přišel ve Švýcarsku do laboratoře, můj nadřízený mi řekl, že mám k dispozici tyto přístroje a takové druhy spolupráce s dalšími laboratořemi a je na mně, abych si vybral, co chci dělat. S obrovskou svobodou ale velmi rychle přišla velká zodpovědnost za vlastní práci. To je pro zdejší prostředí typické – je zde velký důraz na samostatnost, soběstačnost a vlastní iniciativu. Pokud člověk nepřijde a neřekne, že něco chce, tak mu to nikdo nedá,“ vypráví o svých zkušenostech Pruška.
S tím souhlasí i Vladimír Masařík: „Iniciativa je tu nechaná hlavně na studentech nebo doktorandech. Je proto naprosto klíčové si osvojit proaktivní přístup. Objevovat nové možnosti, jít si za nimi a nebát se zeptat.“
„Tenhle systém je výborný, když jím člověk projde a zvládne se mu přizpůsobit,“ hodnotí prostředí v Curychu Adam Pruška. „Je ale pravda, že tento typ vědecké kultury není příliš přátelský ke studentům. Není výjimkou, že doktorand studium nedokončí, nebo má ve výsledku různé osobní problémy. Já přišel z prostředí, kde v podstatě stačilo ukázat, že máte zájem, a hned vám posílají dodatečné materiály, nápady nebo nabízí různé možnosti spolupráce. Bylo vidět, že mají radost, že je tu někdo, kdo má o obor a práci v jejich týmu zájem,“ říká Pruška. „To ale tady nestačí. Ve Švýcarsku člověk musí ukázat, že tomu rozumí, že bude pro tým přínosem. Pokud se člověk explicitně neptá, rozhodně tu nemají vůli mu nějak přehnaně pomáhat.“ To je podle Prušky dáno i kompetitivním prostředí na ETH Zürich. „Takový systém si zde také mohou dovolit. Na jednu doktorandskou pozici se tu totiž hlásí desítky uchazečů. Není třeba tak mladým výzkumníkům věnovat příliš mnoho péče nebo energii. Buď se to naučí sami, nebo skončí.“
Aktuální informace ke studentským aktivitám a akcím pořádaným Slovak and Czech Scientific MeetUp a Czexpats in Science ve Švýcarsku naleznete <a href="https://scsm.czexpats.org/home">zde</a>.

Jak se dělá věda ve Švýcarsku

Rozvoj kapalinové chromatografie (HPLC) byl spojen se založením chromatografické laboratoře pod vedením Ing. Milana Wursta na oddělení půdní mikrobiologie (později přejmenovaného na oddělení experimentální mykologie), na počátku roku 1972. Úkolem této laboratoře bylo zavádění moderních instrumentálních separačních analytických metod, plynové a kapalinové chromatografie do mikrobiologického výzkumu. Vyvinuté metody pak měly být aplikovány při analýze mikrobiálních metabolitů nejrůznějších mikroorganizmů (bakterií, kvasinek, vláknitých hub a řas).
V prvních letech, ještě před nástupem instrumentace pro kapalinovou chromatografii, byly vypracovávány především metody plynové chromatografie pro analýzu složení extracelulárních polysacharidů u řady půdních bakterií (např. Pseudomonas, Xanthomonas, atd.). Dále byl analyzován obsah vyšších mastných kyselin v lipidech některých řas (např. Chlorela) a konečně obsah kyselin citrátového cyklu u kvasinek rodu Sacharomyces. V letech 1972‐1973, tedy v době, kdy jsem byl ještě studentem organické chemie na Přírodovědecké fakultě UK, uspořádala chromatografická laboratoř MBÚ ČSAV řadu přednášek a seminářů o chromatografických instrumentálních metodách s důrazem na vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii na všech odděleních MBÚ, včetně detašovaných pracovišť v Třeboni a v Novém Hrádku. Díky tomuto velkému úsilí Ing. Milana Wursta byl již v roce 1974 na MBÚ ČSAV zakoupen jeden z prvních kapalinových chromatografů v ČSAV, Varian 8500, s variabilním UV detektorem (Variscan LC), integrátorem a liniovým zapisovačem. Pumpy u tohoto chromatografu byly pístové, řízené krokovým motorem. Částečným omezením byl jen obsah válců (myslím, že to bylo 250 ml, ale možná i 500 ml). Po jejich vyprázdnění bylo nutné vše zastavit, naplnit pumpy mobilní fází a znovu pokračovat.
Současně s rozvojem instrumentace pro kapalinovou chromatografii došlo k významnému pokroku i v oblasti chromatografických stacionárních fází. Sice jsme ještě pracovali s fázemi o velikosti částic 10 μm, ale začaly se objevovat i první modifikované stacionární fáze, a to především reverzní fáze. Své první analytické pokusy na tomto stroji jsem začal koncem roku 1976, a to analýzou sekundárních metabolitů Claviceps sp., které jsem do této chvíle dělal pouze tenkovrstevnou chromatografií. Vybral jsem si k tomu stacionární fázi modifikovanou propylaminem a jako mobilní fázi jsem používal směs diethyletheru a ethylalkoholu. Nevím už přesně, jak dlouho to trvalo, ale vím, jak obrovskou radost jsem měl, když zapisovač poprvé ukázal dva, téměř rozdělené píky standardů klavinových námelových alkaloidů, agroklavinu a elymoklavinu. A tak to celé začalo.
Během následujících tří let se podařilo vyvinout metody pro kvalitativní i kvantitativní hodnocení námelových alkaloidů ve fermentačních tekutinách Claviceps. Metody byly dále aplikovány pro dělení a stanovení nových alkaloidů, především ve spolupráci s n. p. Galena, který byl v té době jedním z velkých producentů námelových alkaloidů, a tak získávání minoritních látek ze směsí byl přece jen menší problém než provádění fermentací ve velkých objemech.
<blockquote>
Tato kniha vznikla za vzájemné spolupráce <a href="https://lcms.cz/companies/21">České společnosti pro hmotnostní spektrometrii</a>, české pobočky firmy Thermo Fisher Scientific a firmy <a href="https://lcms.cz/companies/42">Pragolab</a>. Vydání bylo realizováno za sponzorského přispění firem Thermo Fisher Scientific a <a href="https://lcms.cz/companies/42">Pragolab</a>.
</blockquote>
<blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Ceska_spolecnost_pro_hmotnostni_spektrometrii_ceska_pobocka_firmy_Thermo_Fisher_Scientific_firma_Pragolab_eedddc1dbd/CSHS-Ceska-spolecnost-pro-hmotnostni-spektrometrii-ceska-pobocka-firmy-Thermo-Fisher-Scientific-firma-Pragolab..jpg" alt="ČSHS: Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii, česká pobočka firmy Thermo Fisher Scientific, firma Pragolab."/>
</blockquote>
Z téže doby pochází také první patent na plničku chromatografických kolon. Její konstrukce byla vynucena tehdejší politikou přidělování deviz jednotlivým pracovníkům výzkumných institucí. Kdybych jen krátce zmínil, vypadalo to tak, že jste si jeden rok objednali materiál z kapitalistických států, pak rok čekali, a když šlo všechno úplně skvěle, za rok jste možná něco dostali, třeba i nesmyvatelný popisovač na sklo. Tak jsme se snažili vymyslet, jak získat nové kolony, aniž bychom museli čekat rok či dva, až budou devizové prostředky. S kolegou Václavem Inemanem, který tenkrát pracoval na VŠChT, jsme vyvinuli plničku chromatografických kolon a velmi hojně ji využívali. První plničku vyrobili pracovníci dílen Mikrobiologického ústavu z nerezové oceli, do které byla zavařena vysokotlaká nerezová kapilára a umístěna tak, aby byl zajištěn tangenciální vstup mobilní fáze. Tím došlo k dokonalému promíchání silikagelové směsi a velmi dobrému naplnění chromatografických kolon. Jejich účinnost byla v té době srovnatelná s originálními kolonami od výrobců. Přeplnili jsme desítky kolon, a tak mohl vývoj chromatografických metod dále pokračovat.
Kromě již zmíněné problematiky, tedy studia sekundárních metabolitů Claviceps sp., byly dále vypracovávány metody pro studium látkové přeměny (metabolismu) mikroorganismů, aromatických aminokyselin (tryptofanu, fenylalaninu a tyrosinu) u dalších hub a půdních mikroorganismů. V relativně krátké době tak požadavků na kapalinově chromatografické analýzy začalo výrazně přibývat a strojového času bylo jen velmi málo. Koncem sedmdesátých let jsme požádali jako Laboratoř fyziologie vláknitých hub o zakoupení dalšího kapalinového chromatografu. Vzhledem k nedostatku devizových prostředků nám však bylo doporučeno zakoupit místo plánovaného HPLC nově vyvíjený automatický systém z RVHP. A tak se také stalo. Jednoho dne dorazilo nákladní auto se čtyřmi bednami, každá asi o velikosti jednoho kubického metru, což vzbudilo oprávněný zájem všech kolegů v okolních laboratořích. Trochu překvapeni, ale přece jen plni očekávání, jsme začali jednotlivé bedny rozebírat a postupně vybírat jednotlivé díly automatizovaného systému. Vybalili jsme několik nanášečů silikagelu na skleněné desky, sušáren, skel nejrůznějších rozměrů, podstavců s vodováhou i bez, a nakonec jedno nerezové vejce s uříznutým dnem, ze kterého trčely teflonové kapiláry takříkajíc odnikud nikam, nejspíš jakýsi zárodek rodícího se automatu, který se ale, bohužel, ještě nenarodil. Bylo to obrovské zklamání, ale na druhou stranu je nutno říci, ze nanášeče fungovaly velmi dobře a používány byly ještě minimálně jedno desetiletí. Zbytek z krabic jsme několik dnů cpali pod všechny laboratorní stoly tak, aby se laboratoří dalo alespoň procházet.
Počátkem 80. let jsme se nakonec rozhodli vyrobit kapalinový chromatograf z dostupných součástí. Vývojové dílny Akademie věd tehdy vyráběly jednopístové vysokotlaké čerpadlo s označením VCM 300. To samo o sobě nebylo možné využít, protože při jeho využití vznikaly obrovské tlakové pulsy. S kolegou Josefem Holíkem z Isotopové laboratoře ČSAV, jsme tedy spojili dvě čerpadla tak, že byla vůči sobě pootočena o 180 stupňů. Tím jsme dosáhli únosného pulsování, které se už tolik neprojevovalo na základní linii UV detektoru vyrobeného ve stejných vývojových dílnách. Z nich pocházel i jednoliniový zapisovač, který jsme využívali k záznamu chromatogramu. Prosté, jednoduché, ale bohužel bez integrátoru. Tak jsme se opět vrátili ke klasickému trojúhelníku a tužce a takto počítali koncentrace jednotlivých látek, i když už ne na logaritmickém pravítku, ale naprosto skvělou první programovatelnou kalkulačkou.
Tento podomácku vyrobený přístroj jsme používali především k semipreparativním účelům, tedy v případech, kdy bylo nutné získat větší množství látky např. pro určení struktury nebo pro analýzu mastných kyselin ve sklerociích Paličkovice nachové (Obr. 1). Strukturu nově izolovaných látek jsme stanovovali pomocí hmotnostní (Varian MAT 311) a NMR (JEOL FX‐60) spektrometrie. Během následujících deseti let se nám díky tomuto přístroji podařilo identifikovat více jak deset nových látek.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Obr_1_HPLC_analyza_obsahu_mastnych_kyselin_ve_sklerociich_Palickovice_nachove_Jedna_se_o_jednu_z_prvnich_aplikaci_merenych_na_vlastnorucne_sestavenem_kapalinovem_chromatografu_9b3b8acccc/CSHS-Obr.-1-HPLC-analyza-obsahu-mastnych-kyselin-ve-sklerociich-Palickovice-nachove.-Jedna-se-o-jednu-z-prvnich-aplikaci-merenych-na-vlastnorucne-sestavenem-kapalinovem-chromatografu..webp" alt="ČSHS: Obr. 1: HPLC analýza obsahu mastných kyselin ve sklerociích Paličkovice nachové. Jedná se o jednu z prvních aplikací měřených na vlastnoručně sestaveném kapalinovém chromatografu"/>
Z té doby také pochází jedna velká chyba, která se mně stala kvůli používání propylaminem modifikované kolony. Kolegyně Sylvie Pažoutová totiž objevila kmen Claviceps, který produkoval dosud neznámý „azurový“ alkaloid. Azurový proto, že při prohlížení TLC desky pod UV lampou azurově zářil. Jakkoliv jsem analyzoval její izoláty na mnou vyvinutém systému, žádný nový alkaloid jsem nepozoroval. Žádný neidentifikovaný pík prostě nebyl (Obr. 2). Pochopili jsme oba až o několik let později. Myslím, že to bylo v roce 1988, kdy kolegové z NDR tento alkaloid identifikovali jako chanoklavin aldehyd. Ano, teď už bylo jasné, proč jsem žádný takový alkaloid nemohl vidět, zreagoval s náplní kolony.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Obr_2_HPLC_analyza_extracelularnich_namelovych_alkaloidu_produkovanych_houbou_Claviceps_fusiformis_Chromatograficke_podminky_5601499e1a/CSHS-Obr.-2-HPLC-analyza-extracelularnich-namelovych-alkaloidu-produkovanych-houbou-Claviceps-fusiformis.-Chromatograficke-podminky....webp" alt="ČSHS: Obr. 2: HPLC analýza extracelulárních námelových alkaloidů produkovaných houbou Claviceps fusiformis. Chromatografické podmínky: kolona Separon SGX C18 (25 x 0,8 cm I.D., velikost částic 7 μm), mobilní fáze MeOH‐H₂O‐koncentrovaný čpavek (30:70:0,4). UV detekce 224 nm. EF2 – elymoklavin difruktosid, EF1‐ elymoklavin fruktosid, E – elymoklavin, CHA – chanoklavin aldehyd, CH – chanoklavin, A – agroklavin"/>
Psal se rok 1984, kdy se nám podařilo získat finanční prostředky k nákupu nového chromatografu, tentokrát od firmy Perkin‐Elmer Serie 3b, s UV detektorem LC 85 a navíc s chromatografickou data stanicí Sigma 15. Ještě stále to sice nebyl počítač, ale tužku a trojúhelník jsem odložil už navěky. Navíc byl vybaven i automatickým dávkovačem, takže mohl pracovat v podstatě neomezeně dlouho. Z této doby pochází asi nejvíce studií zabývajících se izolací minoritních alkaloidů a jejich biotransformačních produktů, fyziologických studií, atd. Ještě je třeba podotknout, že v této době už na MBÚ ČSAV pracovalo několik HLPC systémů, využívaných k nejrůznějším studiím, ať už transformačních reakcí, metabolismu vyšších hub, produkce antibiotik a dalších biologicky významných látek.
Konec 80. let lze charakterizovat z hlediska vědeckého bádání za zcela přelomový. Objevují se první české osobní počítače (vyráběné v JZD Slušovice), jejichž cena se pohybuje někde na úrovni 250 000 Kč. Poprvé odkládáme psací stroje a používáme jednoduché textové editory pro psaní publikací. Rozvíjí se emailová komunikace a pomalu přestáváme psát dopisy ručně. Nakupované přístroje už jsou vybaveny programy, které velmi usnadňují práci. Významně se zvyšuje frekvence pro měření NMR spekter, skokem se dostáváme na 400 MHz, čímž se významně snižuje množství materiálu požadovaného pro určení struktury. A nakonec přichází revoluce, „sametová“. Potom už vše nabírá velmi rychlý spád. Rozvíjí se především informační technologie a hlavně máme svobodu a můžeme volně cestovat.
Poslední dekáda dvacátého století je charakterizována rychlým rozvojem všech instrumentálních technik. V kapalinové chromatografii to znamená především automatizaci a počítačové řízení všech chromatografů běžně vybavených i automatickými dávkovači, které nám umožnily zpracovávat velké množství vzorků v téměř nepřetržitém provozu. Navíc, kapalinové chromatografy se staly základním vybavením velkého počtu laboratoří, což se projevilo především v rychlém nárůstu nově izolovaných látek. V této poslední dekádě bylo v Mikrobiologickém ústavu izolováno a identifikováno více jak 300 nových látek, ať už přírodních (námelové alkaloidy, antibiotika, cyklické oligopeptidy, mastné kyseliny, atd.), polysyntetických (cukerné látky) nebo syntetických. Snad jen pro zajímavost bych rád upozornil na fakt, že za téměř 30 předcházejících let tedy od roku 1963 do roku 1990 bylo v Mikrobiologickém ústavu izolováno a identifikováno přibližně 250 nových látek.
V této době se také začíná velmi rychle rozvíjet i mezinárodní spolupráce naší (a nejen naší) laboratoře a tak kromě „standardních“ metod, tedy metod využívaných především k analýze sekundárních metabolitů nejrůznějších mikroorganismů, se zaměřujeme na novou oblast kapalinové chromatografie. Tou je syntéza chirálních stacionárních fází a hledání jejich využití k analýze některých farmaceutických preparátů, aminokyselin, pesticidů a herbicidů. Tato problematika byla více jak dvacet let úspěšně řešena ve spolupráci s Chromatografickým ústavem v Římě (Istituto di Cromatografia del Consiglio Nazionale delle Ricerche, Area della Ricerca di Roma, Italia). Chirální fáze byly založeny na derivátech námelových alkaloidů, které se díky své struktuře (aromatickému charakteru, rigidnímu skeletu se třemi chirálními centry) ukázaly být vynikajícími selektory pro analýzu chirálních organických kyselin (např. nesteroidních protizánětlivých látek ‐ profenů a některých herbicidů).
Další novou oblastí, která se téměř na dvacet let stala nedílnou součástí výzkumu v laboratoři, byla analýza produkce sekundárních metabolitů travních endofytních hub. Tato oblast byla rozvíjena ve spolupráci s Oddělením rostlinné patologie v Auburn University, Alabama, USA. Byly to znovu námelové alkaloidy, které jako produkty travních endofytních hub rodu Neotyphodium způsobovaly toxikózy u pasoucího se dobytka. V roce 1995 jsme k analýze poprvé využili spojení kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. 
Jednadvacáté století přináší další významný rozmach v celém vědeckém bádání, a to především v oblasti informačních technologií. Celý svět se propojuje na internetu, rozbíhají se databázová úložiště, která umožňují s neuvěřitelnou rychlostí získávat vědecké informace z celého světa. Nevím, jestli je na tomto místě vhodné připomínat dobu dávno minulou, tedy počátek devadesátých let, ale možná jen pro informaci těch později narozených bych rád připomněl, jak jsme získávali literaturu, tedy separáty vědeckých prací před dvaceti lety.
Existovaly, vlastně ještě existují, Current Contents, přehledná knížečka formátu A5, ve které byly uvedeny tisíce citací článků, které vyšly za jediný týden. Na konci byl adresář, kde byly uvedeny adresy korespondujících autorů. Po několika týdnech čekání na výtisk (rozdělovník přísně dodržoval hierarchii ústavu), jsme měli několik hodin na prostudování, vypsání citací článků, které nás zajímaly a dohledání adres korespondenčních autorů. Pak už zbývalo jen poslat žádanku o separát a doufat, že vám požadovaný dokument někdo zašle. Trvalo to tak měsíc, někdy i dva, a úspěšnost se pohybovala někde na úrovni padesáti procent. Ty články, které nepřišly, jsme pak dlouho a trpělivě sháněli po nejrůznějších knihovnách. Tak vzato dohromady, tři, čtyři měsíce a byla literatura jakž takž pohromadě. Neumím si už ani představit, že bych dnes tak dlouho čekal, dva, tři dny a téměř vše potřebné je uloženo v mém počítači.
Informační boom je ovšem provázen i technologickým pokrokem. V kapalinové chromatografii jde především o vývoj nových stacionárních fází s velikostí částic menších než dva mikrometry. Tak se rychle rozvíjí oblast ultraúčinné kapalinové chromatografie (UHPLC). Rychlé analýzy a skutečně vysoká účinnost jsou dnes standardem. Stejně rychlý vývoj prodělaly i detekční techniky, a to především propojení HPLC s hmotnostní spektrometrií, ale i s nukleární magnetickou resonancí. Tato propojení umožnila rozvoj nových oblastí výzkumu např. metabolomiky, proteomiky, fenogenomiky atd.
A co to přináší v oblasti sekundárních metabolitů? Bohužel jen mírné zlepšení. Stále totiž musíme nové mikroorganismy a jimi produkované neznámé metabolity izolovat z litrů fermentačních tekutin, zjišťovat jejich antimikrobiální a biologické aktivity, frakcionovat, analyzovat, testovat, a tak stále dokolečka, až se třeba po roce podaří identifikovat možná novou látku. A tak i přes nesmírný pokrok ve všech technikách, patří analýza sekundárních metabolitů nových mikroorganismů k těm časově velmi náročným a vyžaduje velkou trpělivost a zručného analytického chemika. Tak ať je takových stále dostatek.
Poděkování: Rád bych na tomto místě poděkoval panu Ing. Milanu Wurstovi, DrSc. z Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., za jeho velkou pomoc při přípravě této kapitoly, především jejích historických částí z počátků HPLC. Dále bych rád poděkoval doc. Lucii Novákové za trpělivost a ediční úpravy textu.

Miroslav Flieger (Počátky a historie ČS HPLC)

V týdnu od 2. května na Vás čekají v oblasti GC a GCMS následující webináře.
<blockquote>
<h4><a href="https://www.gcms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4>
</blockquote>
<blockquote>
👉 Vyhledávejte a filtrujte v témeř 2 000 GC a LC webinářích.
</blockquote>
<h5>1. HPST: Laboratorní digestoře - normativy, testy a měření výrobce Waldner</h5>
<ul>
<li>Út, 3.5.2022, 13:00 (CEST)</li>
</ul>
Na webináři se seznámíte s aktuálními normami pro laboratorní digestoře, testováním a měřením v laboratorních digestořích výrobce Waldner.
<h5>2. SelectScience/Phenomenex: Unique GC column selectivities for optimal separation of PAH compounds in food and environmental matrices</h5>
<ul>
<li>Út, 3.5.2022, 17:00 (CEST)</li>
</ul>
Prozkoumáme pokroky v selektivitě GC kolon a poskytneme tipy pro vývoj metod, které pomohou vyřešit náročné chromatografické problémy související s analýzou polyaromatických uhlovodíků (PAH).
<h5>3. Restek Corporation: Understanding Certificates of Analysis and Proper Handling of Reference Standards</h5>
<ul>
<li>Út, 3.5.2022, 19:00 (CEST)</li>
</ul>
V této prezentaci vysvětlíme termíny uvedené na certifikátu a prodiskutujeme doprovodný datový balíček, který poskytujeme.
<h5>4. Agilent Technologies: Alcoholic Beverages Virtual Seminar - Spirits</h5>
<ul>
<li>Út, 3.5.2022, 20:00 (CEST)</li>
</ul>
2 Prezentace: Chromatografické techniky pro zajištění kvality lihovin: Konzistence, stabilita a kontrola dalších látek &amp; Vývoj metod a analýza ethylkarbamátu.
<h5>5. Thermo Fisher Scientific: Navigating the growing pains of communicating science online</h5>
<ul>
<li>St, 4.5.2022, 17:00 (CEST)</li>
</ul>
Existuje nejlepší způsob, jak sdělovat vědecké informace online, a existují způsoby, jak zajistit, aby se poznatky objektivně dostaly k našemu publiku?
<h5>6. Wiley Analytical Science: GC-MS Identification Using Spectral Libraries &amp; Software Tools</h5>
<ul>
<li>St, 4.5.2022, 19:00 (CEST)</li>
</ul>
V tomto workshopu Dr. Michelle D&#39; Souza provádí různé kvalitativní přístupy k identifikaci neznámé sloučeniny pomocí Wiley&#39;s KnowItAll softwaru a spektrálních knihoven.
<h5>7. Agilent Technologies: GC Tips and Tricks for Column Selection and Method Improvement</h5>
<ul>
<li>St, 4.5.2022, 19:00 (CEST - Prague)</li>
</ul>
Podíváme se na jednotlivé kroky a otázky, které je třeba položit při výběru GC kolony, která je pro naši aplikaci nejlepší.
<h5>8. Shimadzu Corporation: European Seminar for Hydrocarbon Processing Industry</h5>
<ul>
<li>Čt, 5.5.2022, 10:00 (CEST - Prague)</li>
</ul>
Shimadzu poskytuje mnoho analytických řešení pro petrochemii v souladu s mezinárodními standardy.
<h5>9. Thermo Fisher Scientific: Cut data handling for chlorinated paraffins from hours to seconds!</h5>
<ul>
<li>Čt, 5.5.2022, 11:00 (CEST - Prague)</li>
</ul>
Připojte se k tomuto webináři a získejte informace o pracovním postupu GC-MS chemické ionizace s negativními ionty pro analýzu chlorovaných parafinů.
<h5>10. PerkinElmer: Get Your Peaks Into Shape: GC Column Troubleshooting and Maintenance</h5>
<ul>
<li>Čt, 5.5.2022, 17:00 (CEST)</li>
</ul>
Tento kurz se zabývá nejúčinnějšími postupy údržby analytické GC kolony. Také, jak řešit problémy, když se objeví.

GC a GC/MS webináře týden 18/2022

Výzkum v této oblasti je stále potřebnější, o čemž svědčí současná geopolitická situace.
Za vývojem systému pro detekci různých toxických látek, který je využitelný jak pro záchranu životů, tak pro zjištění ekologických polutantů, stojí tým z farmaceutické fakulty. Systém vědci vyvinuli ve spolupráci se společností Oritest, která vyvíjí a vyrábí produkty pro detekci nejznámějších bojových chemických látek a průmyslových toxických látek, především ve formě trubiček, papírků a proužků, a umožňuje rychlejší, přesnější a reprodukovatelnější detekci zejména bojových chemických látek v zamořeném prostředí. Za svůj výzkum získal <a href="https://www.muni.cz/lide/387771-jiri-zeman">Jiří Zeman</a> cenu za inovační počiny MUNI Innovation Award.
„Náš výzkum se zabývá využitím metod farmaceutické technologie v přípravě nosičů, a to zejména takzvaných pelet, což je jedna z lékových mikroforem, které by byly svými fyzikálně-chemickými vlastnostmi vhodné jako nosiče různých detekčních činidel určených k detekci bojových chemických látek, jako jsou například nervově paralytické látky a fosgen,“ vysvětluje Zeman, který na fakultě působí jako odborný asistent. 
Jiří Zeman se ve svém výzkumu zabývá přípravou nosičů ve formě pelet, které mohou být impregnované příslušnými enzymy anebo detekčními činidly. Tyto nosiče se používají jako náplň v detekčních systémech, které se nazývají detekční trubičky. Jedná se o poměrně levné, jednoduché, ale zároveň velice citlivé senzory, které se využívají pro detekci různých bojových chemických látek (BCHL). Na rozdíl od jiných, složitějších detekčních systémů, není k jejich použití potřeba elektrické energie ani speciálně proškoleného personálu.
V závislosti na typu detekční trubičky lze detekovat látky jako fosgen, soman, sarin, tabun, látku VX a mnohé další. Odhalit je možné i různé průmyslové škodliviny, kterými mohou být například karbamátové nebo organofosfátové pesticidy. Ty se často používají v některých rozvojových zemích a stojí za otravami místní fauny i lidí, protože působí podobným mechanismem jako nervově paralytické látky (NPL).
„I přesto, že jsou dnes nervově paralytické látky zakázány, stále hrozí jejich použití v lokálních vojenských konfliktech, jako například v Sýrii, při teroristických útocích či atentátech,“ říká Zeman a dodává: „Pro záchranu životů je nezbytné rychlé zahájení vhodné léčby, a tudíž je zapotřebí rychlé, citlivé a přesné detekce použitých toxických látek, což právě detekční trubičky využívající naše nosiče umožňují.“
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Masarykova_Univerzita_Ve_vyzkumnem_tymu_vedenem_dekanem_Davidem_Vetchym_je_krome_Jiriho_Zemana_i_Sylvie_Pavlokova_ktera_se_v_ramci_tohoto_vyzkumu_zabyva_statistickou_analyzou_a_hodnocenim_nosicu_pomoci_elektronove_mikroskopie_4983d14e08/Masarykova-Univerzita-Ve-vyzkumnem-tymu-vedenem-dekanem-Davidem-Vetchym-je-krome-Jiriho-Zemana-i-Sylvie-Pavlokova-ktera-se-v-ramci-tohoto-vyzkumu-zabyva-statistickou-analyzou-a-hodnocenim-nosicu-pomoci-elektronove-mikroskopie..webp" alt="Masarykova Univerzita: Ve výzkumném týmu vedeném děkanem Davidem Vetchým je kromě Jiřího Zemana i Sylvie Pavloková, která se v rámci tohoto výzkumu zabývá statistickou analýzou a hodnocením nosičů pomocí elektronové mikroskopie."/>
Vývoji nosičů pro detekci různých bojových chemických látek se vědci pod vedením děkana farmaceutické fakulty <a href="https://www.muni.cz/lide/234160-david-vetchy">Davida Vetchého</a> a ve spolupráci s firmou <a href="**https://www.oritest.cz/**">Oritest</a> dlouhodobě věnují ve snaze zefektivnit a zjednodušit detekci toxických látek. V rámci grantového projektu Ministerstva vnitra ČR nazvaného Detekční trubičky druhé generace pro kontinuální a opakované monitorování nervově paralytických a jiných toxických látek výzkumný tým publikoval řadu článků v impaktovaných zahraničních časopisech a díky jeho snaze získala Masarykova univerzita společně s firmou Oritest patent na způsob přípravy indikační náplně do detekčních trubiček k detekci fosgenu a difosgenu.
„Spolupráce se společností Oritest nám přinesla především možnost aplikovaného výzkumu, který je pro naši fakultu nesmírně důležitý. Výzkumní pracovníci společnosti testují námi připravené nosiče v přítomnosti skutečných bojových chemických látek,“ popisuje spolupráci Zeman.
V praxi se už jistý typ pelet vyvinutý v minulosti na Ústavu farmaceutické technologie používá v detekčních trubičkách firmy Oritest označovaných jako DT-11 a slouží k detekci nervově paralytických látek (například sarinu, somanu či látky VX). Takové detekční trubičky společnost dlouhodobě vyrábí a dodává pro potřeby Armády ČR, složek IZS, armád NATO a také dalších zemí po celém světě.
„Do budoucna samozřejmě plánujeme ve spolupráci pokračovat, protože problematika detekce bojových chemických látek bude bohužel stále aktuální, o čemž svědčí současná geopolitická situace. Navíc je tyto systémy potřeba neustále vyvíjet a zdokonalovat jejich citlivost a přesnost, abychom byli schopní odhalit případné použití ještě účinnějších bojových látek, které se mohou v budoucnosti objevit,“ dodává vědec.

Nový systém usnadní zjišťování bojových toxických látek

Spotřební materiál je nedílnou součástí každého stroje a každé laboratoře.
<h4><a href="https://www.pragolab.cz/chromatografie-a-ms/spotrebni-material/lc-kolony">Kolony pro kapalinovou chromatografii</a> (HPLC, UHPLC) - 30%</h4>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/products/423">Hypersil GOLD</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/products?category=48&amp;distributorItems=42&amp;manufacturerItems=3&amp;search=Accucore">Accucore</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=3&amp;search=Syncronis">Syncronis</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=3&amp;search=Hypercarb">Hypercarb</a></li>
</ul>
<h4><a href="https://www.pragolab.cz/chromatografie-a-ms/spotrebni-material/biolc-kolony">BioLC kolony</a> a kolony pro speciální aplikace - 20%</h4>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=3&amp;search=MAbPac">MAbPac</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=3&amp;search=ProPac">ProPac</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=3&amp;search=PepMap">PepMap</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=3&amp;search=EasySpray">EasySpray</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=3&amp;search=Acclaim">Acclaim</a></li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Pragolab_Akce_JARO_2022_slevy_na_spotrebni_material_2d5b1733a8/Pragolab-Akce-JARO-2022-slevy-na-spotrebni-material.webp" alt="Pragolab: AKCE Jaro 2022 - nabídka slev na spotřební materiál"/>
<h4><a href="https://www.pragolab.cz/chromatografie-a-ms/spotrebni-material/gc-kolony">Kolony pro plynovou chromatografii</a> (GC) - 20%</h4>
<ul>
<li><a href="https://gcms.cz/products/477">Trace GOLD</a></li>
<li><a href="https://gcms.cz/products/478">Trace</a></li>
<li><a href="https://gcms.cz/products/479">TracePLOT</a></li>
</ul>
<h4><a href="https://www.pragolab.cz/chromatografie-a-ms/spotrebni-material/ic-kolony">Kolony pro iontovou chromatografii</a> (IC) a spotřební materiál - 25%</h4>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/library?instrumentationItems=28&amp;mainauthorItems=3&amp;search=columns">Kolony</a></li>
<li>EGC</li>
<li>Supresory</li>
<li>Vialky</li>
</ul>
<h4><a href="https://www.pragolab.cz/chromatografie-a-ms/spotrebni-material/vialky-a-vicka">Vialky Pragolab</a> - 25%</h4>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=68&amp;search=vialky">Vialky</a></li>
<li>Septa</li>
<li>Kity</li>
</ul>
<blockquote>
Kontaktujte nás prostřednictvím e-mailu: chromatografie@pragolab.cz
</blockquote>
<h3>Vybrané <a href="https://lcms.cz/webinars?companyId=42">HPLC</a> a <a href="https://lcms.cz/webinars?companyId=42">GC</a> webináře Thermo Scientific pro oblast kolon a spotřebního materiálu</h3>
<h5>1. <a href="https://lcms.cz/webinar/564">Tips and tricks to select HPLC columns</a></h5>
<ul>
<li>ZÁZNAM | Proběhlo St, 2.12.2020</li>
</ul>
Potlačování iontů je hlavním problémem během vývoje LC-MS metody, kde se obvykle používají kolony C18. Někdy je tak nutné přemýšlet jinak, aby se tomu zabránilo.
<h5>2. <a href="https://lcms.cz/webinar/637">Workflows for robust and sensitive separation of mAbs, intact proteins at subunit and peptide level using capillary chromatography by LC-MS</a></h5>
<ul>
<li>ZÁZNAM | Proběhlo St, 13.1.2021</li>
</ul>
Naučte se, jak využít vynikající rozlišovací schopnost k dosažení hloubkové charakterizace terapeutických protilátek na úrovni proteinů, podjednotek a peptidů.
<h5>3. <a href="https://lcms.cz/webinar/1074">Life isn’t all C18 – retaining tricky compounds</a></h5>
<ul>
<li>ZÁZNAM | Proběhlo Út, 8.6.2021</li>
</ul>
Podíváme se na alternativy standardního přístupu k používání fáze založené na C18. Příležitost poznat více některé unikátnější fáze kolon a to, jak optimalizovat vaši chromatografii. 
<h5>4. <a href="https://lcms.cz/webinar/1803">2022 Global IC Symposium - Day 2</a></h5>
<ul>
<li>ZÁZNAM | Proběhlo St, 6.4.2022</li>
</ul>
Živé webináře pro Severní Ameriku a Evropu – Přednášky se zaměří na farmaceutická témata v Evropě a prezentace budou pokračovat po celý den na průmyslová témata v severoamerických časových pásmech.
<h5>5. <a href="https://lcms.cz/webinar/345">Method development for SPE utilizing new SOLA 30 mg cartridges</a></h5>
<ul>
<li>ZÁZNAM | Proběhlo St, 30.9.2020</li>
</ul>
V tomto webináři Vám ukážeme, jak vyvinout SPE metodu pro LC-MS a GC-MS, vlastnosti kterých analytů a sorbentů je třeba vzít v úvahu a jak zvolit správný sorbent a formát pro Vaše analýzy.
<h5>6. <a href="https://lcms.cz/webinar/908">Advancing carbohydrate analysis - Glycans</a></h5>
<ul>
<li>ZÁZNAM | Proběhlo Út, 27.4.2021</li>
</ul>
Tento webinář bude hovořit o vyplnění mezery v analýze glykanů pomocí pokročilé technologie kolon v iontové chromatografii.

AKCE Jaro 2022 - nabídka slev na spotřební materiál

<ul>
<li>Samostatný soubor Release Notes se změnami je možné si stáhnout <a href="https://hpst.cz/sites/default/files/download/2021/08/cds_releasenotes.pdf">zde</a>.
</li>
<li>Seznam podporované instrumentace naleznete <a href="https://hpst.cz/sites/default/files/download/2021/08/cds_requirements.pdf">zde</a>.
</li>
</ul>
Níže se zaměříme na podstatné změny, které stojí za pozornost.
<h3>Co je nového?</h3>
Možnost zobrazení referenčního chromatogramu v akvizici. Musí být nastaven v procesní metodě a ikonou jej lze pak zobrazit v akvizici.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Zobrazeni_referencniho_chromatogramu_v_Open_Lab_2_6_a6295c91c2/HPST-Zobrazeni-referencniho-chromatogramu-v-OpenLab-2.6.png" alt="HPST: Zobrazení referenčního chromatogramu v OpenLab 2.6"/>
Limitovaná podpora pro Agilent CE s ovladačem LC 3.3. Nyní je možné provozovat i CE 7100 v režimu client-server. Vyhodnocení ale obsahuje pouze standadní procesní možnosti jako LC/GC.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Podpora_Agilent_CE_v_Open_Lab_2_6_5b7759dfd9/HPST-Podpora-Agilent-CE-v-OpenLab-2.6.png" alt="HPST: Podpora Agilent CE v OpenLab 2.6"/>
V Data Analysis je možné přepínat projekt bez nutnosti vypnutí/zapnutí aplikace.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Prepinani_projektu_v_Data_Analysis_Open_Lab_2_6_8d7d56f419/HPST-Prepinani-projektu-v-Data-Analysis-OpenLab-2.6.png" alt="HPST: Přepínání projektů v Data Analysis OpenLab 2.6"/>
Každý řádek sekvence ukáže již finální kalibraci, včetně standardů. V předchozích verzích byl vidět vývoj kalibrace dle přidávání standardů a mohlo to působit zmateně. Navíc pak byl problém se dopočíst k výsledku standardů dle aktuální kalibrace. Navíc, při grafickém vyřazení bodu standardu z kalibrační křivky, zůstava bod vyřazen i po reprocesu!
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Kalibrace_Open_Lab_2_6_06e4c3ee8e/HPST-Kalibrace-OpenLab-2.6.png" alt="HPST: Kalibrace v OpenLab 2.6"/>
Nový Integrator Optimizer představuje účinný nástroj, který vám v reálném čase umožní vyladit paramtery integrace
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Novy_Integrator_Optimizer_Open_Lab_2_6_6df4c9327c/HPST-Novy-Integrator-Optimizer-OpenLab-2.6.png" alt="HPST: Nový Integrator Optimizer v OpenLab 2.6"/>
<h3>Jak se dostat k OpenLAB 2.6?</h3>
Existuje více možností v závislosti jaký software máte a jak je starý.
<h5>1. Mám již OpenLAB 2.x a od instalace neuběhl ani rok</h5>
Můžete si zdarma stáhnout OpenLAB CDS 2.6 na vašem účtu na <a href="https://agilent.subscribenet.com">Agilent subscribenet</a>
<h5>2. Mám již OpenLAB 2.x a od instalace uběhl už nějaký ten rok</h5>
Napište nám a naceníme vám speciální SMA položku, který vám umožní nejlevnější cestu upgradu na nejnovější verzi.
<h5>3. Mám starší chromatografický systém od Agilent Technologies (ChemStation, EZChrom, MSD ChemStation)</h5>
Zvýhodněný upgrade softwaru na OpenLAB CDS 2.6
<h5>4. Mám chromatografický systém od jiného výrobce než Agielnt Technologies</h5>
Koupě nového software OpenLAB CDS 2.6
<blockquote>
V případě dalších dotazů kontaktujte softwarového specialistu - Michal Novotný, michal.novotny@hpst.cz
</blockquote>
<h3><a href="https://lcms.cz/products?category=31&amp;distributorItems=37">HPST softwarová školení</a> - Agilent OpenLAB CDS 2.x SW</h3>
Servisní oddělení HPST pro Vás pravidelně organizuje softwarová školení zaměřená na jednotlivé softwary Agilent Technologies s cílem prohloubit Vaše znalosti a ukázat Vám možnosti, která usnadňují každodenní práci.
<h3><a href="https://lcms.cz/webinars?search=Openlab&amp;tags=13">Přehled dostupných Webinářů Agilent OpenLAB software</a></h3>
V databázi Webinářů LabRulez naleznete aktuálně 40 historických i budoucích webinářů zaměřených na software Agielnt OpenLab. Stovky hodin záznamů od zkušených analytických chemiků jsou dostupné kdykoliv zdarma po jednoduché registraci.

Co je nového v Agilent OpenLAB CDS software verzi 2.6?

Na stránkách <a href="https://lcms.cz/companies/14">Vesmíru</a> jsme už představili tři výzkumné programy centra BIOCEV: Funkční genomika, Buněčná biologie a virologie, Strukturní biologie a proteinové inženýrství.
<h5>Co všechny projekty spadající do programu spojuje?</h5>
Program propojuje výzkumné skupiny pracující v různých oborech. Chemici, biochemici a chemičtí inženýři připravují nové biomateriály, s nimiž pracují biologové a lékaři zkoumající možnosti jejich využití. Společně se snažíme hledat vztahy mezi strukturou materiálu, jeho funkcí a využitím v biologickém výzkumu a v medicíně. Od základních chemických syntéz se přes biologii a medicínu snažíme dopracovat k produktům s potenciálem praktického využití.
<h5>Takže důležitá je ona mezioborová spolupráce?</h5>
Ta je klíčová. A nejde jen o propojení skupin pracujících přímo v BIOCEV, ale o širší spolupráci na ně navázaných pracovišť, jako je Ústav makromolekulární chemie AV ČR, Fyziologický ústav AV ČR, Ústav experimentální medicíny AV ČR nebo 1. lékařská fakulta UK. Věda je dnes tak daleko, že chemik nemůže dost dobře rozumět třeba imunologii a naopak.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/BIOCEV_Jana_Plavec_Tomas_Etrych_vedouci_programu_Biomaterialy_a_tkanove_inzenyrstvi_v_BIOCEV_a_oddeleni_Biolekarske_polymery_v_Ustavu_makromolekularni_chemie_AV_CR_b253d1a3f5/BIOCEV-Jana-Plavec-Tomas-Etrych-vedouci-programu-Biomaterialy-a-tkanove-inzenyrstvi-v-BIOCEV-a-oddeleni-Biolekarske-polymery-v-Ustavu-makromolekularni-chemie-AV-CR.webp" alt="BIOCEV/Jana Plavec: Tomáš Etrych, vedoucí programu Biomateriály a tkáňové inženýrství v BIOCEV a oddělení Biolékařské polymery v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR"/>
<h5>Jak to propojení funguje? Na začátku je polymer, pro který se hledá využití, nebo naopak chemici vyvíjejí materiál na objednávku biologů a lékařů?</h5>
Funguje to oběma směry. Pokud my chemici připravíme materiál, o kterém si myslíme, že by mohl být zajímavý, kolegové nám ho pomůžou otestovat. A jindy naopak oni přijdou s nápadem, pro který jim připravíme materiál na míru. Impulsy přicházejí z obou stran, důležité je sdílení dat a zkušeností, to spolupráce v BIOCEV velmi usnadňuje. Zajímavé nápady se často rodí z diskusí, ze vzájemné inspirace. Mnohdy v tom hraje roli i náhoda. Vyvíjíme třeba polymer s nějakým záměrem, ale z debaty s biology vyplyne možnost jeho použití v úplně jiném kontextu.
<h5>Vy sám se podílíte na projektu Polymerní a koloidní imunoterapeutika. O co v něm jde?</h5>
Cílem je připravovat nové polymerní a koloidní systémy využitelné pro cílenou dopravu léčiv, pro diagnostiku nebo jako polymerní vakcíny. Syntetické polymery připravujeme tak, aby měly vlastnosti umožňující jejich využití v lidském organismu. Aby byly neadhezivní, neinteragovaly nežádoucím způsobem s tkáněmi a byly neviditelné pro imunitní systém. Koloidní systémy jsou založeny na nanočásticích. A syntetické polymery s koloidními materiály také kombinujeme, abychom využili výhod obou systémů. Dnes jsou hodně populární teranostika – systémy zvládající zároveň diagnostiku i terapeutické působení. Není to tak jednoduché, jak se to často prezentuje, ale koncept je to nesmírně zajímavý.
<h5>Diagnostické využití si lze představit jak?</h5>
Cílem je zobrazit v organismu tkáně nebo struktury, které nás zajímají. Lze například odlišit nádor od zdravé tkáně nebo sledovat distribuci léčiva. Pracujeme například s nanočásticemi oxidů železa, které jsou paramagnetické, takže se dají využít pro magnetickou rezonanci. Využíváme i fluorescenční značky navázané na polymerní nosič. A v poslední době hodně experimentujeme s polypyrrolovými částicemi, které mají fotoakustické vlastnosti. Když na ně posvítíme určitou vlnovou délkou, vrátí zpět ultrazvukový signál.
<h5>Zmínil jste polymerní vakcíny. Jak si je můžeme představit?</h5>
Na polymerní nosič jsou navázány jak antigeny, tak adjuvancia, která jsou pro fungování vakcíny důležitá. Adjuvancia jsou často příčinou nežádoucích vedlejších účinků, jejich vazba na polymer má pomoci tyto vedlejší účinky omezit. Polymer umožňuje kontrolovaně dopravovat všechny složky vakcíny v jednom „balíčku“ do cílového místa – zlepšit farmakokinetiku, zefektivnit interakci s buňkami imunitního systému, zajistit dlouhodobé působení a minimalizovat nežádoucí účinky. Takto připravené vakcíny lze využít jak v profylaxi infekčních chorob, tak v imunoterapii nádorových onemocnění. Data ze zvířecích modelů jsou povzbudivá, ale cesta ke klinickému využití je samozřejmě dlouhá a náročná.
<h5>Dalším projektem je Využití kmenových buněk a biomateriálů v buněčné terapii.</h5>
Tato skupina sleduje několik výzkumných směrů. Studuje například možnosti léčby centrální nervové soustavy s využitím kmenových buněk, polymerních hydrogelů nebo mikroRNA. Nebo vyvíjí takzvané organoidy, tedy trojrozměrné modelové systémy, které napodobují mikroprostředí organismu. Lze tak vytvořit například model hematoencefalické bariéry pro testování léčiv. To je něco, co v klasické tkáňové kultuře studovat nelze. Tyto trojrozměrné systémy umožňují provést řadu experimentů, které by se jinak musely dělat in vivo. Výzkum se tím urychluje a snižuje se utrpení pokusných zvířat. Bez nich se výzkum sice úplně neobejde, ale přijdou na řadu až u vzorků, u nichž máme dobrý důvod předpokládat, že skutečně budou fungovat.
<h5>Do programu dále patří projekt Bioarteficiální struktury pro náhradu a regeneraci poškozených tkání. Takže opět kombinace syntetických a biologických struktur?</h5>
Ano, jedním z cílů je vývoj umělých cévních náhrad malého průměru. Větší cévní náhrady jsou běžně dostupné, ale v menších rozměrech nastává problém s jejich ucpáváním. Tato výzkumná skupina proto pracuje na nových syntetických i biologických materiálech, které slouží jako „lešení“ pro růst buněk. Pro tvorbu tohoto „lešení“ lze využít i metody 3D biotisku. Dalším směrem výzkumu je úprava kovových materiálů používaných pro tkáňové náhrady. Snahou je modifikovat jejich povrch tak, aby se minimalizovaly nežádoucí interakce s organismem a naopak aby se posílily interakce žádoucí – například aby implantát správně porostl kostní tkání.
<h5>Posledním výzkumným projektem jsou Kmenové buňky v epidermis a jejich užití v buněčné terapii.</h5>
Výzkum kožních kmenových buněk vedl k odhalení významu fibroblastů pro hojení tkání. Ukázalo se, že specifické fibroblasty jsou velmi důležité také třeba v nádorové tkáni, jejímuž růstu napomáhají tvorbou vhodného mikroprostředí. Skupina se teď proto soustředí na studium tohoto mikroprostředí a na možnosti jeho úprav ve snaze omezit nádorové bujení.
<h5>Do programu patří ještě Laboratoř čistých prostor. Co je jejím úkolem?</h5>
To je naše propojení ke komerční sféře. Slouží jak pracovníkům BIOCEV, tak externím spolupracovníkům. Umožňuje výsledky základního výzkumu transformovat v produkci potenciálně zajímavých materiálů v podmínkách a kvalitě přesně definovaných normami.

Od chemie k medicíně (a zpátky)

<blockquote>
Záznam prednášky 👉 <a href="https://vimeo.com/579965629/44c900e817">link to Vimeo video</a>
<ul>
<li>Introduction to GC×GC and the Bigger Picture of Comprehensive Chromatography (Katelynn Perrault, Chaminade University Honolulu), GCxGC Symposium &amp; Workshop 2020</li>
</ul>
</blockquote>
Komprehenzivní dvourozměrná plynová chromatografie (<a href="https://gcms.cz/products?distributorItems=38&amp;instrumentationItems=2&amp;manufacturerItems=24">GCxGC</a>) je technika, která existuje již více než 25 let. Někdo může namítnout, že tato technika byla přehnaně medializována a že jde o komplikovaný výzkumný nástroj, který se nehodí do rutinních analytických laboratoří. Několik rutinně ověřených GCxGC metod však prokázalo, že tato technika je správná, přesná a robustní.
Výzkum ukázal <a href="https://gcms.cz/library?instrumentationItems=2&amp;mainauthorItems=24">výhody GCxGC</a> v široké škále aplikací (např. životní prostředí, metabolomika, petrochemie, bezpečnost potravin, analýza vůní). Mezi výhody patří:
<ul>
<li>zvýšená separační kapacita/kapacita píků (tj. rozlišení)</li>
<li>strukturované dvourozměrné chromatogramy (tj. obrysové grafy)</li>
<li>zvýšení citlivosti</li>
</ul>
<h5>Přednosti GCxGC jako separační vědy jsou jasné, ale jak jsou prospěšné pro rutinní laboratoře?</h5>
<ul>
<li>Více tříd analytů lze zkombinovat do jediné analýzy, aby se ušetřil přístrojový čas a čas na přípravu vzorku.
</li>
<li>Čas manuální kontroly u necílových screeningových metod lze zkrátit zvýšeným rozlišením píku GCxGC analýzy dosažením lepší shody s knihovnou, což povede k rychlejší a jistější identifikaci píku.
</li>
<li>Charakterizace vzorků je GCxGC analýzou lepší, což zvyšuje důvěru v provedená rozhodnutí založená na analytických výsledcích.
</li>
<li>Extra rozlišení, které poskytuje GCxGC analýza umožňuje také použití ekonomičtějších detektorů, jako je plamenově ionizační detektor (<a href="https://gcms.cz/library?instrumentationItems=2&amp;mainauthorItems=24&amp;search=FID">FID</a>) nebo detektor elektronového záchytu (<a href="https://gcms.cz/library?instrumentationItems=2&amp;mainauthorItems=24&amp;search=ECD">ECD</a>).
</li>
</ul>
<h3>Úvod</h3>
Jednorozměrné analýzy (1D-GC) komplexních environmentálních, biologických nebo petrochemických vzorků plynovou chromatografií často vedou k získání chromatogramu s velkým podílem nerozlišených složek. K vyřešení některých složitostí lze použít hmotnostní spektrometrii (MS), ale strukturní izomery a velké koncentrační rozdíly mohou analýzu dat a spektrální interpretaci zkomplikovat. Chromatografické rozlišení lze částečně zlepšit účinnější delší, užší kapilární kolonou s tenkou vrstvou stacionární fáze, ale delší doba analýzy a snížená kapacita vzorku mohou být pro vytížené laboratoře se složitými vzorky neatraktivní.
Vícerozměrná plynová chromatografie (MDGC nebo 2D-GC) zvyšuje rozlišení separace použitím dvou samostatných kolon se dvěma různými stacionárními fázemi. Jedna z forem MDGC je heart-cutting. Po počáteční separaci vzorku může být nerozdělená část GC efluentu z první kolony před vstupem do detektoru převedena do jiné/druhé separační kolony. Heart-cutting může být jednoduchým způsobem, jak dosáhnout lepší separace komplexní směsi, i když v tomto případě může být vylepšena pomocí kolony druhé dimenze pouze část jednorozměrné separace.
Komprehenzivní dvourozměrná plynová chromatografie (GCxGC) využívá vysokofrekvenční modulátor k přesměrování celého toku z první kolony na kolonu druhé dimenze. Předchozí znalost separace (nebo její absence) není k optimalizaci analýzy nutná, protože každý pík je přenesen do kolony druhé dimenze. Detektor zaznamenává retenční časy první i druhé dimenze a odezva se vykresluje ve dvourozměrném chromatografickém záznamu/rovině (tj. obrysový graf) (obrázek 1).
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_Obrazek_1_Znazorneni_a_ukazka_G_Cx_GC_separace_94a9f54b49/LECO-Obrazek-1-Znazorneni-a-ukazka-GCxGC-separace.webp" alt="LECO: Obrázek 1: Znázornění a ukázka GCxGC separace"/>
Chromatografický separační prostor je ve srovnání s konvenční 1D-GC analýzou dramaticky větší, což přináší velký skok v potenciální maximální kapacitě separace. Kromě lepšího rozlišení je výsledný chromatogram také strukturován tak, že podobné sloučeniny eluují v seskupených pásech napříč rovinou chromatogramu. Shlukování chemicky a strukturně podobných sloučenin poskytuje užitečné vodítko, které může pomoci při identifikaci píku. Dalším pozitivním vedlejším účinkem GCxGC analýzy je lepší detekovatelnost sloučeniny. Když modulátor rychle zachytí a „nastříkne“ efluent z primární kolony, zaostří píky pouze několik sekund před detekcí. Tento proces zlepšuje poměr signálu k šumu (S/N).
Inovativní skoky a široké přijetí v technologiích, jako je GCxGC, může chvíli trvat. Například přechod rutinních metod z náplňových GC na kapilární GC trval desítky let (můžete klidně tvrdit, že v určitých oblastech transformace stále probíhá!). Lepší rozlišení kapilární GC analýzy bylo poprvé prokázáno v roce 1957 separací m- a p-xylenu (1). Analytici v oblasti petrochemických analýz byli prvními uživateli kapilární GC a těžili tak ze zvýšené maximální kapacity (tj. rozlišení) u komplexních vzorků. Ačkoli tato technika byla lepší než kolony náplňové, rozšířené přijetí bylo pomalé kvůli použití a robustnosti kapilárních kolon (skla). Problém robustnosti byl nakonec vyřešen v roce 1979 zavedením kapilárních kolon z taveného oxidu křemičitého (2), ale stále trvalo desetiletí, než se rutinní akreditované metody převedly z technologie plněných na kapilární kolony. Výhody kapilárních kolon jsou nepopiratelné a posunuly naše znalosti o chemickém složení bezpočtu vzorků.
Podobně jako u přechodu z náplňových kolon na kapilární kolony byl přenos 1D-GC na GCxGC v regulovaných odvětvích pomalý. Tato technika byla poprvé demonstrována v roce 1991 (3). První uživatelé zjistili, že zvýšená separační kapacita byla užitečná pro složité environmentální a petrochemické vzorky. Komercializace GCxGC instrumentace vybavené termálním modulátorem v roce 2002 (4) podnítila výzkum v širokém spektru aplikačních oblastí (např. petrochemie, metabolomika, životní prostředí, bezpečnost potravin, vůně).
Podobné překážky z pohledu jednoduchosti použití a robustnosti omezily přijetí také GCxGC platformy. Vývoj a optimalizace metod byly vyjádřeny jako obtížné a únavné a pouze pro zkušeného analytika. V posledních letech byly ale tyto překážky minimalizovány, což usnadňuje implementaci této techniky do rutinních laboratoří. Byly vyvinuty užitečné příručky (5) a nástroje (6), které uživatelům při vývoji GCxGC metody pomáhají. Modulátory toku byly komercializovány také pro uživatele, kteří mají zájem vyzkoušet GCxGC s nižší počáteční cenou. Robustnost metody byla prokázána několika publikovanými validovanými metodami (7-11). GCxGC je v současné době v procesu přechodu od akademického použití ke každodenní běžné analýze. V rutinní laboratoři může komprehenzivní dvourozměrná analýza plynovou chromatografií ušetřit čas kombinací několika tříd sloučenin do jedné analýzy a zároveň zkrátit přípravu vzorku a čištění pomocí chromatografického rozlišení matricových interferencí. Když je potřeba kompletní charakterizace vzorku, GCxGC analýza urychlí screening a poskytne náhled na vzorek, kterému se žádná jiná chromatografická technika nevyrovná. Pro rutinní analýzy lze použít místo spoléhání se na hmotnostní spektrometry k rozlišení složitých směsí také ekonomičtější detektory typu FID nebo ECD.
<h3>Šetřete čas pomocí analýz více druhů analytů (Multi-Class)</h3>
V rutinních laboratořích čas = peníze. Laboratoře, které mají za úkol monitorovat látky znečišťující životní prostředí, se například potýkají se snižováním provozních rozpočtů, špinavými vzorky (např. půdy, sedimenty, kaly) a rostoucím koktejlem chemických kontaminantů. Kontaminované vzorky často obsahují více tříd analytů. Kontaminanty, jako jsou polychlorované bifenyly (PCB) a bromované zpomalovače hoření (BFR), jsou halogenované sloučeniny, které se běžně analyzují pomocí ECD detektoru. ECD je nespecifický detektor; proto musí být extrakty vzorků pečlivě frakcionovány, aby se předešlo interferencím. Kroky frakcionace lze při implementaci GCxGC metody omezit nebo zcela eliminovat. Využitím separačních možností druhé dimenze lze analyzovat více tříd komponent v jediné analýze (obrázek 2).
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_Obrazek_2_Halogenovane_kontaminanty_lze_analyzovat_v_jednom_nastriku_pomoci_G_Cx_GC_m_ECD_0779d48c95/LECO-Obrazek-2-Halogenovane-kontaminanty-lze-analyzovat-v-jednom-nastriku-pomoci-GCxGC-mECD..webp" alt="LECO: Obrázek 2: Halogenované kontaminanty lze analyzovat v jednom nástřiku pomocí GCxGC-μECD. Bromované zpomalovače hoření (BFR) a polychlorované bifenyly (PCB) se často nacházejí ve stejném extraktu vzorku. GCxGC snižuje potřebu frakcionačních kroků."/>
<h3>Snižte spotřebu rozpouštědel díky zjednodušené přípravě vzorků</h3>
Doba přípravy vzorku může být pro analýzu reziduí pesticidů v zemědělských a potravinářských vzorcích dlouhá. Metoda přípravy vzorků QuEChERS (rychlá, snadná, levná, efektivní, robustní a bezpečná) je obecná metoda extrakce a čištění mnoha reziduí, která ušetřila čas potřebný na přípravu jednoho vzorku především v rutinních laboratořích bezpečnosti potravin. Široký extrakční přístup je výhodný pro současnou multitřídovou analýzu reziduí; složky koextrakční matrice jsou však v extraktu také přítomny a mohou interferovat s cílovými analyty. Separační možnosti druhé dimenze v GCxGC analýze tak lze použít k chromatografickému odstranění interferencí u sledovaných pesticidů a k zjednodušení tradičních, komplexních postupů přípravy vzorků (obrázek 3).
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Obrazek_3_G_Cx_GC_TOFMS_byl_pouzit_k_analyze_Qu_E_Ch_ERS_extraktu_z_tabaku_6ad0b25d65/Obrazek-3-GCxGC-TOFMS-byl-pouzit-k-analyze-QuEChERS-extraktu-z-tabaku..webp" alt="LECO: Obrázek 3: GCxGC-TOFMS byl použit k analýze QuEChERS extraktu z tabáku. V 1D-GC analýze by interference matrice zakryla detekci široce používané pesticidní složky, piperonylbutoxidu. Automatizované hledání píku v softwaru LECO ChromaTOF identifikovalo piperonylbutoxid s podobností knihovny 876."/>
<h3>Snižte manuální práci s automatickou identifikací píků</h3>
S rostoucím počtem potenciálních chemických kontaminantů (v životním prostředí, potravinách, lidském organizmu, zvířatech atd.) se zvyšuje potřeba rutinních necílových screeningových metod. Jednou z výhod použití GCxGC je strukturovaná eluce složek ve dvourozměrném obrysovém grafu. S nespecifickým detektorem, jako je FID nebo ECD, lze obrysový graf použít k seskupení sloučenin na základě jejich chemické třídy. Při použití hmotnostního spektrometru (MS) jako detektoru lze pak neznámé píky dále identifikovat prohledáváním knihovny hmotnostních spekter (např. NIST). Porovnávání s knihovnou může být v 1D-GC analýze komplikovanější z důvodu možných koelucí, které hmotnostní spektrum zkreslují a výsledkem pak jsou nekvalitní výsledky vyhledávání. Kvalita vyhledávání závisí na podobnosti vybraného spektra s referenčním hmotnostním spektrem. <a href="https://gcms.cz/products?distributorItems=38&amp;instrumentationItems=3-13&amp;manufacturerItems=24">GCxGC-TOFMS</a> může pomoci při identifikaci neznámého píku několika způsoby.
<ul>
<li>Za prvé, velká separační síla v GCxGC znamená více oddělených píků. Pokud je pík lépe rozlišen od okolních interferencí, je pravděpodobnější, že bude mít vysokou shodu s knihovnou (za předpokladu, že daný analyt v knihovně je).
</li>
<li>Za druhé, může TOFMS provádět spektrální dekonvoluci, která matematicky odděluje spektrální překrytí pro společně eluované analyty. To také působí tak, že „čistí“ hmotnostní spektrum pro získání lepší shody s knihovnou (obrázek 4).
</li>
<li>A konečně, kvůli těmto faktorům může integrovaný software automatizovat výběr, vyhledávání a identifikaci neznámých píků a vytvářet tabulku píků.
</li>
</ul>
I když je k ověření výsledků automatického hledání píku stále nutná ruční kontrola, celkový čas na vytvoření seznamu identifikovaných píků se výrazně zkrátí.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_Obrazek_4_Soubezne_srovnani_analyzy_GC_TOFMS_a_G_Cx_GC_TOFMS_stejneho_vzorku_krmiva_pro_domaci_zvirata_e4467b4ba2/LECO-Obrazek-4-Soubezne-srovnani-analyzy-GC-TOFMS-a-GCxGC-TOFMS-stejneho-vzorku-krmiva-pro-domaci-zvirata..webp" alt="LECO: Obrázek 4: Souběžné srovnání analýzy GC-TOFMS a GCxGC-TOFMS stejného vzorku krmiva pro domácí zvířata. "/>
A) V hmotnostním spektru GC-TOFMS látka používána pro dochucení 2-propionylthiazol měla shodu s knihovnou 660. Spektrální dekonvoluce nebyla v hmotnostním spektru schopna rozdělit (nebo identifikovat) koeluující sloučeninu s m/z 136. 
B) V obrysovém grafu GCxGC-TOFMS byly dvě společně eluované sloučeniny chromatograficky rozděleny ve druhé dimenzi. Shoda s knihovnou se pro 2-propionylthiazol zlepšila na 891 a pík s m/z 136 byl identifikován jako 2-acetyl-3-methylpyrazin se shodu s knihovnou 860 (nezobrazeno).
Urychlete výzkum pomocí zvýšené kapacity píků
Jedním z nejlepších (a nejvíce medializovaných) použití GCxGC je separace a identifikace všech jednotlivých komponent, které vzorek tvoří. Charakterizace vzorku může být zásadní pro forenzní praxi, identifikaci drog nebo včasnou diagnostiku onemocnění. Když se vyvine GCxGC metoda s maximálním chromatografickým rozlišením (tj. True Peak Capacity Increase) (5, 15) lze získat otisk prstu daného vzorku, který je pak užitečný pro další rozdělování zdrojů např. v environmentální forenzní analýze. Indikátorové molekuly (tj. biomarkery) jsou často v GC chromatogramu malé píky, které můžou být snadno v 1D-GC analýze překryty (obrázek 5).
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/LECO_Obrazek_5_Konturovy_graf_G_Cx_GC_TOFMS_analyzy_vzorku_dehtove_kulicky_a_predpokladaneho_zdroje_ropy_38ac417983/LECO-Obrazek-5-Konturovy-graf-GCxGC-TOFMS-analyzy-vzorku-dehtove-kulicky-a-predpokladaneho-zdroje-ropy..webp" alt="LECO: Obrázek 5: Konturový graf GCxGC-TOFMS analýzy vzorku dehtové kuličky a předpokládaného zdroje ropy. Extrahované iontové chromatogramy (XIC) jsou zvětšeny, aby se ukázala podobnost mezi těmito dvěma vzorky. Hopany jsou molekulární fosilie, které jsou odolné a jsou důležitými biomarkery, které pomáhají při identifikaci a děloní zdrojů. Při 1D-GC analýze je obtížnější identifikovat hopany kvůli interferencím s později eluovanými uhlovodíky."/>

Úvod do GC×GC a větší možnosti komprehenzivní chromatografie

Jaroslav Franc (Počátky a historie ČS HPLC)

Zde se také ještě během letoška chystají založit dvě nové spin-off firmy, které nabídnou výsledky výzkumu zdejších vědců na komerční trh.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR nese slavné jméno Jaroslava Heyrovského, prvního českého vědce, který obdržel Nobelovu cenu. Jeho objev polarografie se zapsal do dějin oboru. Ani polarograf, revoluční nástroj, který umožňuje odhalovat výskyt a koncentraci neznámých látek v roztoku, však nebylo snadné zprvu patentovat. Patent prvního modelu polarografu byl v tehdejším Československu odmítnut a patentovat se podařilo až jeho druhou, novější verzi.
I po sto letech od revolučního objevu zdejší pracoviště vytváří inovativní postupy a technologie, které nachází uplatnění v praxi. Jedním z nich je výzkum týmu Jiřího Rathouského, který lze využít mimo jiné v oblasti restaurování památek a konzervaci hmotného kulturního dědictví. Za tímto účelem nyní Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského plánuje založit dceřinou společnost, která se bude zaměřovat na propagaci právě této technologie.
<h3>Inovace v konzervativním oboru</h3>
„Ochrana památek je moje hobby od mládí,“ vysvětluje Jiří Rathouský, vedoucí Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií, proč se tématem restaurování vůbec začal zabývat. „Jako amatér jsem se v průběhu let účastnil řady restaurátorských akcí, včetně prací na tympanonu v kostele Panny Marie Sněžné v Praze.“
Jiřímu Rathouskému se podařilo spojit osobní zájem s vývojem nových postupů a technologií v laboratoři. „Restaurátorství je nesmírně konzervativní obor. Používají se postupy, které jsou prověřeny stovkami let praxe. V poslední třech desetiletích se ale začaly objevovat nové postupy, které souvisí zejména s rozvojem materiálových věd a nanotechnologií. To mě velice zaujalo, protože s podobnými procesy a technologiemi jsme pracovali i na našem oddělení,“ vypráví Rathouský příběh toho, jak celý výzkum vlastně začal. „Prostřednictvím Ministerstva kultury jsme získali podporu na první projekt, který se zaměřoval přímo na nové metody restaurování. To byl vůbec začátek tohoto výzkumného zaměření.“
Tým Jiřího Rathouského nakonec vyvinul celou řadu použitelných metodik, technologií a řešení, které lze použít v rámci ochrany historických památek. „Pracujeme na třech úrovních. První z nich je čištění samotného materiálu, po něm následuje konsolidace, a nakonec se aplikuje nějaká forma preventivní ochrany. Ta je zvlášť důležitá, protože prodlužuje intervaly mezi nutným restaurováním památek,“ říká Rathouský. Právě předchozí restaurátorské zásahy ale mohou být při další práci tou největší výzvou. „Jako největší problém se často ukazuje odstranění nikoliv přirozeného znečištění povrchu, ale odstranění předchozích restaurátorských zásahů. Například v určitém období se začaly používat různé druhy polymerů, které se ale z povrchu památek velmi špatně odstraňují. Normálně to znamená poměrně drastické mechanické odstranění. My jsme ale vytvořili nové řešení,“ vysvětluje.
V rámci výzkumu tak tým pod vedením Jiřího Rathouského vytvořil novou metodiku čištění povrchu historických materiálů. V ní se kombinují dvě složky – jedna obecná, která působí na širokou skupinu materiálů, a jedna zcela specifická, která čistí specifický nános.
„Vytvořili jsme také úplně nový postup v oblasti ochrany citlivých povrchů,“ vysvětluje Rathouský další část výzkumu. „V případě památek se ochrana často provádí takzvanou hydrofobizací. Typicky se za tímto účelem využívají organokřemičité sloučeniny, ty ale mají množství nevýhod. Výrazně totiž mění povrch materiálů. Kámen pak skoro nevypadá ani jako kámen. Také se nesmírně špatně odstraňuje pro účely dalších restaurátorských zásahů.“
Unikátní postup, který vymyslel tým Jiřího Rathouského, spočívá v tom, že na materiálu, který prošel hydrofobizací, odstraní jen tenkou vrchní vrstvu ochrany, na kterou je možné aplikovat další ochranné prostředky. Tím zajistí, že materiál bude stále chráněn proti vodě či vlhkosti, ale odstraní nevýhody hydrofobizace.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Inovace_v_konzervativnim_oboru_2afb0a4792/Vedavyzkum.cz-Inovace-v-konzervativnim-oboru.webp" alt="Vědavýzkum.cz: Inovace v konzervativním oboru"/>
<h3>Ideální pro střední Evropu</h3>
„Při vývoji technologie nám velice pomohla spolupráce s umělci, kteří naše technologie zkouší v praxi,“ vysvětluje Rathouský, co předcházelo uvedení vymyšlené technologie do praxe. „Tato spolupráce nám umožnila technologie zoptimalizovat, aby se snadněji používala. Jedním z našich priorit bylo také zajistit, aby naše postupy byly šetrné k životnímu prostředí a nevyužívaly pro člověka toxické látky,“ dodává.
Podle Jiřího Trnky, manažera Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského pro transfer znalostí a technologií, tu zájem o inovativní technologii týmu Jiřího Rathouského ze strany umělců existuje. „Často o této novince ale neví. Strategická je pro nás proto další propagace,“ vysvětluje Trnka. „To už je ale nad naše možnosti. Rozhodli jsme se proto, že technologii lépe prosadíme, pokud založíme samostatnou spin-off firmu, která se zaměří mimo jiné právě na marketing této nové technologie.“ Ústav tak plánuje svou první dceřinou společnost založit do poloviny tohoto roku.
Díky spojení s výzkumným ústavem bude zajištěna jak odborná garance technologie, tak možnost dalšího výzkumného rozvoje. „To je jedna z velkých výhod. Prostřednictvím spin-off firmy budeme sbírat inspiraci pro další vývoj a rozvoj této technologie,“ vysvětluje Trnka. Vznik nové dceřiné společnosti vítá i Jiří Rathouský: „My děláme výzkum. Nejsme schopni se naplno věnovat marketingu a komercializaci tak, jak by bylo vhodné. Jsme proto rádi, že to za nás někdo převezme.“
„Velký potenciál vidíme ve spolupráci s Národním památkovým ústavem,“ dodává Trnka. „Pokud se povede, že by naši technologii zahrnul NPÚ do svých schválených postupů, otevírá nám to velké pole pro další uplatnění.“ Významnou výhodou technologie z laboratoří Ústavu fyzikální chemie je i to, že je ideální pro středoevropské prostředí. „Technologie, které vyvíjejí konkurenční pracoviště například ve Florencii, jsou připravovány pro použití na mramoru nebo travertinu. U nás se ale mnohem hojněji využívá pískovec nebo opuka. A na ty je naše technologie ideální,“ dodává Jiří Rathouský.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Idealni_pro_stredni_Evropu_f0dd685343/Vedavyzkum.cz-Idealni-pro-stredni-Evropu.webp" alt="Vědavýzkum.cz: Ideální pro střední Evropu"/>
<h3>Problém mezinárodních patentů</h3>
Ochrana památek ale není jediným tématem, které v oblasti transferu znalostí a technologií na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského rozvíjejí. „Naše transferové centrum funguje teprve rok a půl,“ říká Jiří Trnka. „Primárně proto pracujeme s know-how, které už na ústavu existuje. Rozjíždíme například ještě druhou spin-off firmu, která bude využívat unikátní technologii přeměny metanu na metanol. Aktuálně jsme ve fázi mezinárodní PCT přihlášky a nyní podáváme v rámci národní fáze přihlášky v celé řadě zemí, včetně Číny, USA a Evropské unie,“ vysvětluje další plány ústavu Jiří Trnka. V technologii na zpracování metanu vidí veliký komerční potenciál i na mezinárodní úrovni. I proto bude mít nová firmu už v okamžiku založení komerčního partnera, který se bude na komercializaci podílet.
Patentové řízení, jak ale upozorňuje Trnka, je zdlouhavý a finančně náročný proces. Schvalování trvá někdy i dlouhé roky, což je při snahách o komercializaci výzkumných výsledků velkou překážkou. Problémem pro české výzkumné instituce jsou také vysoké finanční náklady spojené s patentovými přihláškami, zvláště těmi mezinárodními. „Někdy proto volíme raději cestu licencování utajovaného know-how. Tento proces je méně nákladný na peníze i na čas,“ dodává Trnka.
„Podle mého názoru je obecně velkým tématem pro české vědecké instituce nedostatečné právní zázemí. Firmy a podniky dnes disponují armádami právníků a pokud výzkumná pracoviště nemají k dispozici kvalitní právní zastoupení, je velmi obtížné být rovnocenným partnerem,“ vysvětluje Jiří Trnka. Velkou výzvou do budoucna bude podle něj i ochota výzkumných institucí bránit své know-how v případech sporů i soudně. Vleklé právní spory jsou totiž často zcela mimo finanční možnosti českých vědeckých institucí.

Na Heyrovského ústavu plánují dvě nové spin-off firmy

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

PFAS

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Měsíčník a zpravodajský portál brněnské Masarykovy univerzity. Informuje o aktuálním dění na univerzitě, vědě a výzkumu, studentském životě i akademickém sportu. Přináší rozhovory s významnými osobnostmi univerzity a se zajímavými absolventy.

Magazín M

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Cílem společnosti je napomáhat rozvoji hmotnostní spektrometrie v České republice, poskytovat svým členům a dalším osobám se zájmem o hmotnostní spektrometrii podporu v získávání znalostí v oboru, prezentovat dosažené pokroky a rozšiřovat obecné povědomí o hmotnostní spektrometrii ve společnosti. ČSHS bude spolupracovat se zahraničními společnostmi zaměřenými na hmotnostní spektrometrii, přispívat ke zvyšování odborné úrovně svých členů, organizovat semináře, konference a vědecká setkání.

Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Pomůžeme Vám nalézt vhodné zařízení pro tepelnou analýzu, metalografii nebo hmotnostní spektrometrii a poskytneme Vám školení, aplikační podporu a servis, který potřebujete k udržení chodu laboratoře na nejvyšší možné úrovni.

LECO

V kontextu české (i evropské) vědy představuje BIOCEV špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. Díky vzniku tohoto centra se podařilo propojit tradiční silné obory z oblasti technických a přírodních věd, jako jsou virologie nebo chemie.

BIOCEV

Jsme jedním z lídrů na českém a slovenském trhu v oblasti laboratorních zařízení a svým zákazníkům přinášíme špičkové přístroje z oboru analytické chemie a fyzikálních měření více než 25 let.

Jaroslav Franc (Počátky a historie ČS HPLC)

Na Heyrovského ústavu plánují dvě nové spin-off firmy

Úvod do GC×GC a větší možnosti komprehenzivní chromatografie

Co je nového v Agilent OpenLAB CDS software verzi 2.6?

Od chemie k medicíně (a zpátky)

AKCE Jaro 2022 - nabídka slev na spotřební materiál

Nový systém usnadní zjišťování bojových toxických látek

GC a GC/MS webináře týden 18/2022

Miroslav Flieger (Počátky a historie ČS HPLC)

Jak se dělá věda ve Švýcarsku

Nejbližší akce

27. Škola hmotnostní spektrometrie 2026

Validace analytické metody a použití programu Excel - 2026

Altium Podzimní semináře na Moravě 2026

Webináře

Vial Selection, Qualification, and the Evidence Behind the Decision

Building A Sustainable Agriculture: Advanced Testing For Soil & Gas Emissions

Future-proof your GC lab by switching from helium to hydrogen