Letošní konference CZEPAR "Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné“ se nezadržitelně blíží, a proto bychom Vám rádi postupně představili odborníky, kteří přijali naše pozvání a podělí se s námi o své zkušenosti a nejnovější poznatky z oblasti antimikrobiální rezistence.Konference se uskuteční ve dnech 10. – 11. listopadu 2026 v prostorách Hotelu Clarion v Českých Budějovicích. Den před konferencí, tedy v pondělí 9. 11. pak proběhne praktický workshop Droplet Digital PCR (ddPCR).<h3>Registrace</h3><blockquote>👉<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdfFVYYWFWCXmECSeAk2Gtwk019OLpqUSr5f4rdQBaBdqCt1g/viewform">Registrujte se pomocí tohoto odkazu</a>REGISTRACE jsou otevřeny do 30. října!</blockquote><h4>Registrační poplatky</h4><ul><li>Běžné vložné: 3900,-</li><li>Zvýhodněné vložné (student): 2600,-</li><li>Zvýhodněné vložné (člen CZEPAR): 3400,-</li><li>Workshop ddPCR: 600,-</li></ul>Konferenční poplatek zahrnuje: celodenní pitný a kávový servis, občerstvení v průběhu konference, společenskou večeři a konferenční materiály<h4>Co vás letos čeká?</h4>Program konference se bude věnovat aktuálním otázkám antibiotické rezistence napříč humánní medicínou, veterinární oblastí i životním prostředím.<h5>Hlavní okruhy konference:</h5><ul><li>ANTIMIKROBIKA NAPŘÍČ SEKTORY: SPOTŘEBA, POUŽÍVÁNÍ A SELEKČNÍ TLAK</li><li>PREVENCE A KONTROLA AMR: DIAGNOSTIKA, STEWARDSHIP A CÍLENÉ INTERVENCE</li><li>PERSPEKTIVA ONE HEALTH: REZERVOÁRY A CESTY ŠÍŘENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍ REZISTENCE</li><li>SURVEILLANCE AMR A NOVÉ HROZBY: PROPOJENÍ DAT NAPŘÍČ SEKTORY</li></ul><h3>Pozvaní přednášející</h3><h5>Od statku po nemocnici: MRSA jako One Health hrozba</h5><ul><li>RNDr. Jan Tkadlec, Ph.D. (Ústav lékařské mikrobiologie, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, FN Motol, Nemocnice na Homolce)</li></ul>CC398 bylo dlouho vnímáno jako zvířecí MRSA. Sedm let genomového sledování v ČR ukazuje, že CC398 nyní cirkuluje jako několik nezávislých linií mezi hospodářskými zvířaty, lidmi ve zranitelných komunitách, koňmi a chronicky nemocnými pacienty v nemocnicích. Přednáška ukáže, jak CC398 mění tvář z převážně farmářské hrozby v One Health výzvu.<h5>Od léčby k prevenci: možnosti snižování potřeby antibiotik ve veterinární medicíně</h5><ul><li>Mgr. Magdaléna Crhánová, Ph.D. (Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.)</li></ul>Snižování potřeby antibiotické léčby ve veterinární medicíně vyžaduje komplexní přístup zahrnující prevenci infekcí, optimalizaci managementu a výživy, podporu kolonizační rezistence a cílenou modulaci mikrobiomu. Přednáška představí možnosti využití probiotik a dalších biologických intervencí v kontextu omezování vzniku a šíření AMR.<h5>Jedno zdraví, jeden problém: Paralely v míře užívání antibiotik u lidí a zvířat</h5><ul><li>Mgr. Lucie Pokludová, Dr. (Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv)</li></ul>Antibiotika zachraňují zdraví a životy napříč živočišnou říší. Je toto tvrzení stále platné? Již dnes existují infekce a původci, kde zázračná moc antibiotik selhává. Jak vypadá reálná spotřeba antibiotik u lidí, ve velkochovech a u společenských zvířat? A nakolik je společná odpovědnost v používání antibiotik na lékařích v humánní a veterinární oblasti, ale i na každém z nás?<h5>Spotřeba ATB v českých nemocnicích: jak jsme na tom a co musíme zlepšit?</h5><ul><li>MUDr. Marek Štefan, MBA (Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol a Homolka, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP) ČLS JEP)</li></ul>České nemocnice mají nejvyšší spotřebu antibiotik v EU (2,50 vs. 1,67 DDD/1000 obyvatel/den). Nejde přitom o širokospektrá ATB, jejichž podíl je u nás nízký. Rezervy máme hlavně v délce léčby, předepisování makrolidů u pneumonií a ve zbytečně dlouhé perioperační i nechirurgické profylaxi. Jak to zlepšit? Přijďte na CZEPAR 2026! #antibiotika #AMR

První přednášející konference CZEPAR 2026

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí jsou profesorka Michaela Rumlová a&nbsp;profesor Tomáš Ruml z&nbsp;VŠCHT Praha, objasnil nový mechanismus, kterým některé retroviry stabilizují svou ochrannou schránku – kapsidu. Studie publikovaná v&nbsp;časopise Nature Communications ukazuje, že různé skupiny retrovirů využívají stejný buněčný metabolit odlišným způsobem, což může být užitečné – kromě rozšíření našeho poznání o&nbsp;evoluční rozmanitosti těchto virů –při návrhu stabilních virových nanočástic pro cílené doručování molekul do&nbsp;buněk.„Za&nbsp;VŠCHT jsme se&nbsp;podíleli především na&nbsp;odborném spolu-vedení projektu, tedy na&nbsp;formulaci výzkumných otázek, návrhu experimentů, průběžné interpretaci výsledků a&nbsp;rozhodování o&nbsp;dalších krocích projektu. Významná byla také naše předchozí zkušenost s&nbsp;retrovirovými kapsidami, HIV-1, M-PMV, MLV a&nbsp;účinkem IP6, na&nbsp;kterou nová studie plynule navazuje,“ říká profesor Tomáš Ruml.Dosud bylo známo, že HIV-1 využívá buněčný metabolit inositol hexakisfosfát (IP6) k&nbsp;sestavení a&nbsp;stabilizaci kapsidy tím, že ho váže do&nbsp;pórů jejích stavebních bloků. Nová studie s&nbsp;využitím kryo-elektronové mikroskopie ukázala, že u&nbsp;jiných skupin retrovirů funguje odlišný mechanismus. Konkrétně jde o&nbsp;beta-retrovirus Mason-Pfizer Monkey Virus (MPMV) a&nbsp;gamma-retrovirus Murine Leukaemia Virus (MLV), u&nbsp;nichž se&nbsp;IP6 neváže do&nbsp;pórů stavebních bloků kapsidy, ale na&nbsp;jejich rozhraní, v&nbsp;místě tzv. trojčetné osy kapsidové mřížky.Tento rozdíl má významné důsledky pro chování kapsidy během životního cyklu viru. Zatímco HIV-1 je na&nbsp;IP6&nbsp;silně závislý již při vzniku virových částic v&nbsp;produkující buňce, u&nbsp;MPMV a&nbsp;MLV se&nbsp;význam inositolových fosfátů výrazněji projevuje po&nbsp;vstupu viru do&nbsp;cílové buňky. Zde pomáhají udržovat kapsidu stabilní a&nbsp;brání jejímu předčasnému rozpadu.Studie tak ukazuje, že různé retroviry si během evoluce vytvořily odlišné způsoby využití stejného buněčného metabolitu ke&nbsp;kontrole sestavení a&nbsp;stability své kapsidy.„Publikace je završení několik let trvající vědecké detektivky, kdy naše cesta vedla od&nbsp;kvantifikace účinku IP6 u&nbsp;HIV-1 přes srovnání různých retrovirů až k&nbsp;objevu zcela nového způsobu, jakým M-PMV a&nbsp;MLV využívají stejný buněčný metabolit,“ vysvětluje profesorka Michaela Rumlová. „Na&nbsp;této výzkumné linii přitom v&nbsp;průběhu let pracovala i&nbsp;řada našich studentů a&nbsp;mladších kolegů, mimo jiné Alžběta Dostálková, Filip Kaufman, Ivana Křížová a&nbsp;Barbora Vokatá. I&nbsp;jejich práce vytvořila základ, na&nbsp;který současná studie navazuje,“ dodává profesorka Rumlová s&nbsp;tím, že na&nbsp;současné studii spolupracovali také vědci z&nbsp;předních zahraničních pracovišť v&nbsp;Cambridge či Institutu Maxe Plancka.Česká část výzkumu byla podpořena Národním institutem virologie a&nbsp;bakteriologie v&nbsp;rámci programu EXCELES.<blockquote><h4>Publikace</h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41467-026-76510-7">Retroviruses use different IP6 binding mechanisms to alter the properties of their capsids</a></h4>J. Ole Klarhof, Donna L. Mallery, James C. V. Stacey, Davide Torre, Michaela Rumlova, Tomas Ruml, John A. G. Briggs &amp; Leo C. JamesNature Communications volume&nbsp;17, Article&nbsp;number:&nbsp;10005 (2026)<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1038/s41467-026-76510-7">https://doi.org/10.1038/s41467-026-76510-7</a>&nbsp;<h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/">CC-BY 4.0</a></h6></blockquote>

Vědci z VŠCHT Praha se podíleli na objevu nového mechanismu stabilizace retrovirových kapsid

Krátkodobé granty, nejisté pracovní pozice a&nbsp;tlak na počet publikací mohou vědce a&nbsp;vědkyně vést k&nbsp;bezpečnějším, ale méně inovativním výzkumným otázkám. „Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i&nbsp;naši kolegové, upozorňuje na systémový problém, který může nejvíce dopadat na výzkumníky na začátku kariéry,“ píše v&nbsp;komentáři Antonín Kouba z&nbsp;Jihočeské univerzity.Co rozhoduje o&nbsp;tom, zda se ve vědě prosadí skutečně originální myšlenka? Je to její vědecká kvalita – nebo také schopnost výzkumníka orientovat se v&nbsp;pravidlech akademického systému?Právě touto otázkou se zabývá nový článek přijatý k&nbsp;publikaci v&nbsp;prestižním časopise <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.researchgate.net/publication/413924399_How_contemporary_academic_structures_constrain_scientific_creativity_and_hold_back_early-career_researchers">Nature Human Behaviour</a>. Mezinárodní tým autorů včetně několika našich kolegů v&nbsp;něm analyzuje podmínky, v&nbsp;nichž dnes vědci pracují, a&nbsp;upozorňuje na paradox současného akademického prostředí: systém, který má podporovat vědecký pokrok a&nbsp;inovace, může výzkumníky zároveň odrazovat od těch nejodvážnějších nápadů.<h3>Odvážný výzkum znamená také riziko</h3>Významné vědecké objevy často nevznikají okamžitě. Vyžadují čas, intelektuální svobodu, ochotu pracovat s&nbsp;nejistotou a&nbsp;také možnost, že se výzkumná hypotéza nepotvrdí. Současný systém je však do značné míry postaven na krátkodobých grantových cyklech, hodnocení produktivity a&nbsp;silné konkurenci o&nbsp;stabilní pracovní místa. Výzkumníci tak čelí tlaku na rychlé a&nbsp;měřitelné výsledky.Tento rozpor je podle autorů obzvlášť výrazný u&nbsp;vědců na začátku kariéry. Jejich budoucnost často závisí na získání dalšího grantu, publikování dalšího článku nebo rozhodnutí zkušenějších akademiků a&nbsp;institucí. Bezpečný výzkum se však v&nbsp;takovém prostředí může stát racionální kariérní strategií. Pokud totiž případný neúspěch ohrozí další financování nebo pracovní pozici, může být pro mladého vědce obtížné rozhodnout se pro projekt, jehož výsledek je nejistý, ale který má potenciál zásadně posunout hranice poznání.<h3>Více publikací nemusí znamenat více inovací</h3>Dalším problémem je důraz na publikační výkon. Počet článků a&nbsp;prestiž časopisů stále hrají významnou roli při hodnocení vědců i&nbsp;při rozhodování o&nbsp;jejich kariéře. K&nbsp;tomu se přidávají vysoké náklady spojené s&nbsp;publikováním, administrativní povinnosti, výuka, recenzování nebo získávání finančních prostředků. Výzkumníkům tak zbývá méně času na soustředěnou práci, přemýšlení a&nbsp;hledání neobvyklých řešení.&nbsp;Systém navíc nemusí všechny výzkumníky zatěžovat stejně. Vysoké publikační poplatky mohou zvýhodňovat vědce z&nbsp;bohatších institucí a&nbsp;zemí s&nbsp;dobře financovaným výzkumem. Začínající výzkumníci jsou zároveň často závislí na zkušenějších kolezích, pokud jde o&nbsp;zaměstnání, financování, přístup ke zdrojům i&nbsp;profesní příležitosti....

Věda potřebuje prostor pro odvážné nápady. Současný systém ho ale začínajícím výzkumníkům často nedává

Zdraví

Věda a výzkum

Článek

Nejbližší akce

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Cílem CZEPAR je vytvářet prostor pro diskusi, sdílení informací a mezioborovou spolupráci. Chceme přinášet vědomostní základnu pro státní správu při hledání regulatorního rámce, který umožní účinný boj proti šíření antibiotické rezistence ve společnosti.

CZEPAR - Česká platforma antibiotické rezistence

Polyscience Durachill recirkulační chladicí jednotky

Recirkulační chladiče PolyScience DuraChill nabízejí přesnou regulaci teploty, vysoký chladicí výkon a samočisticí systém DynamicFilter™, ideální pro efektivní provoz systémů S-EVAP a ROT-X-TRACT.

V některých aplikacích postačuje pro ochlazování kondenzátorů běžná studená vodovodní voda. V laboratořích, kde se provádějí náročnější testy, je však recirkulační chladicí systém vhodným řešením pro zajištění maximální účinnosti odparovače nebo extraktoru.Organomation doporučuje novou řadu DuraChill od společnosti PolyScience jako ideální doplněk pro systémy S-EVAP nebo ROT-X-TRACT.<h4>Doporučené modely podle velikosti systému</h4><ul><li>Až 12 kondenzátorů – model Chiller Kat. č. 17760-C2T, cena 150 000,00 Kč</li><li>Až 18 kondenzátorů – model Chiller Kat. č. 17760-C3T, cena 160 000,00 Kč</li><li>Až 24 kondenzátorů – model Chiller Kat. č. 17760-C5T, cena 170 000,00 Kč</li></ul>Organomation jako distributor PolyScience nabízí tyto jednotky za stejnou cenu jako výrobce, což zákazníkům umožňuje zakoupit kompletní odpařovací nebo extrakční řešení na jednom místě.<h4>Standardní vlastnosti</h4><ul><li>Velký barevný dotykový displej s intuitivním ovládáním</li><li>Kompaktní a přenosná konstrukce šetří místo na pracovišti</li><li>Stabilní chlazení i při teplotách okolí do +30 °C</li><li>Výkonné čerpadlo typu turbína</li><li>Přední plnicí otvor nádrže</li><li>DynamicFilter™ – samočisticí filtrační systém</li><li>UV světelný systém proti biologickému znečištění</li><li>Sledování hladiny kapaliny pro prevenci selhání čerpadla</li><li>Nastavitelná alarmová upozornění na teplotu, tlak i průtok</li></ul><h4>Klíčové parametry</h4><ul><li>Pracovní teplota: –10 až +70 °C</li><li>Stabilita teploty: ±0,1 °C</li><li>Chladicí výkon: 600 až 1290 W při 10 °C</li><li>Max. tlak: až 90 psi (6,2 bar)</li><li>Max. průtok: až 3,5 gpm (13,2 l/min)</li></ul><h4>Technické specifikace</h4><h5>Dostupné modely a katalogová čísla:</h5><ul><li>17760-C2T – pro systémy s až 12 kondenzátory</li><li>17760-C3T – pro systémy s až 18 kondenzátory</li><li>17760-C5T – pro systémy s až 24 kondenzátory</li></ul><h5>Společné parametry výkonu:</h5><ul><li>Rozsah teplot: –10 až +70 °C</li><li>Stabilita teploty: ±0,1 °C</li><li>Typ čerpadla: turbínové</li><li>Rozvod plynu: jednokruhový</li><li>Max. tlak: 90 psi</li><li>Max. průtok: 3,5 gpm (13,2 l/min)</li><li>Napájení:<ul><li>C2T: 120 V / 60 Hz / 13,7 A</li><li>C3T: 120 V / 60 Hz / 16,3 A</li><li>C5T: 120 V / 60 Hz / 17,4 A</li></ul></li><li>Hmotnost při přepravě (všechny modely): 76,7 kg</li></ul><h5>Chladicí výkon při 10 °C:</h5><ul><li>17760-C2T: 600 W</li><li>17760-C3T: 900 W</li><li>17760-C5T: 1290 W</li></ul>

Produkty zaměřené na Laboratorní vybavení distribuované přes LabRulez s.r.o. - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Věda potřebuje prostor pro odvážné nápady. Současný systém ho ale začínajícím výzkumníkům často nedává

Vědci z VŠCHT Praha se podíleli na objevu nového mechanismu stabilizace retrovirových kapsid

První přednášející konference CZEPAR 2026