Věda potřebuje prostor pro odvážné nápady. Současný systém ho ale začínajícím výzkumníkům často nedává

Krátkodobé granty, nejisté pracovní pozice a tlak na počet publikací mohou vědce a vědkyně vést k bezpečnějším, ale méně inovativním výzkumným otázkám. „Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i naši kolegové, upozorňuje na systémový problém, který může nejvíce dopadat na výzkumníky na začátku kariéry,“ píše v komentáři Antonín Kouba z Jihočeské univerzity.

Co rozhoduje o tom, zda se ve vědě prosadí skutečně originální myšlenka? Je to její vědecká kvalita – nebo také schopnost výzkumníka orientovat se v pravidlech akademického systému?

Právě touto otázkou se zabývá nový článek přijatý k publikaci v prestižním časopise Nature Human Behaviour. Mezinárodní tým autorů včetně několika našich kolegů v něm analyzuje podmínky, v nichž dnes vědci pracují, a upozorňuje na paradox současného akademického prostředí: systém, který má podporovat vědecký pokrok a inovace, může výzkumníky zároveň odrazovat od těch nejodvážnějších nápadů.

Odvážný výzkum znamená také riziko

Významné vědecké objevy často nevznikají okamžitě. Vyžadují čas, intelektuální svobodu, ochotu pracovat s nejistotou a také možnost, že se výzkumná hypotéza nepotvrdí. Současný systém je však do značné míry postaven na krátkodobých grantových cyklech, hodnocení produktivity a silné konkurenci o stabilní pracovní místa. Výzkumníci tak čelí tlaku na rychlé a měřitelné výsledky.

Tento rozpor je podle autorů obzvlášť výrazný u vědců na začátku kariéry. Jejich budoucnost často závisí na získání dalšího grantu, publikování dalšího článku nebo rozhodnutí zkušenějších akademiků a institucí. Bezpečný výzkum se však v takovém prostředí může stát racionální kariérní strategií. Pokud totiž případný neúspěch ohrozí další financování nebo pracovní pozici, může být pro mladého vědce obtížné rozhodnout se pro projekt, jehož výsledek je nejistý, ale který má potenciál zásadně posunout hranice poznání.

Více publikací nemusí znamenat více inovací

Dalším problémem je důraz na publikační výkon. Počet článků a prestiž časopisů stále hrají významnou roli při hodnocení vědců i při rozhodování o jejich kariéře. K tomu se přidávají vysoké náklady spojené s publikováním, administrativní povinnosti, výuka, recenzování nebo získávání finančních prostředků. Výzkumníkům tak zbývá méně času na soustředěnou práci, přemýšlení a hledání neobvyklých řešení. 

Systém navíc nemusí všechny výzkumníky zatěžovat stejně. Vysoké publikační poplatky mohou zvýhodňovat vědce z bohatších institucí a zemí s dobře financovaným výzkumem. Začínající výzkumníci jsou zároveň často závislí na zkušenějších kolezích, pokud jde o zaměstnání, financování, přístup ke zdrojům i profesní příležitosti.

...