<p><strong>Léčba nádorové buňky nejen poškozuje, ale také je mění. A právě některé z těchto změn by se daly využít k&nbsp;účinnějšímu zacílení léčby. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno zjistili, že při léčbě chronické lymfocytární leukémie přibývá na povrchu nádorových buněk receptor, na který lze cíleně zaútočit pomocí protilátky. V laboratorních experimentech proto zkombinovali používané léky s protilátkou zaměřenou právě na tento receptor. Kombinace ničila leukemické buňky výrazně účinněji než samotné léky. Výzkum je zatím v preklinické fázi, ukazuje však možný směr k účinnější protinádorové kombinační léčbě.</strong></p><p><strong>Chronická lymfocytární leukémie (CLL)</strong> je nejčastější leukémií starších dospělých v&nbsp;západním světě. Postihuje bílé krvinky zvané <strong>B lymfocyty</strong>, které se začnou nekontrolovaně množit a hromadit v krvi, kostní dřeni a lymfatických uzlinách. Léčba CLL se v posledních letech výrazně proměnila. Moderní cílené léky dokáží zablokovat signály, které nádorové buňky potřebují k&nbsp;přežití a množení.</p><p>Vědci se nyní zaměřili na to, co se s leukemickými buňkami při takové léčbě děje. Analyzovali vzorky pacientů odebrané před a během léčby tzv. <strong>BCR inhibitory</strong>, což jsou běžné užívané léky u CLL. Sledovali přitom pacienty léčené dvěma různými cílenými BCR inhibitory. Přestože každý z nich má pro nádorové buňky jiné důsledky, buňky na oba reagovaly překvapivě podobnými změnami.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Leukemicke_bunky_reaguji_na_lecbu_tak_ze_ze_sebe_udelaji_terc_2_8b86014944.jpeg" alt="CEITEC/Miroslav Boudný: Leukemické buňky reagují na léčbu tak, že ze sebe udělají terč: Příprava buněk na experimenty." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Leukemicke_bunky_reaguji_na_lecbu_tak_ze_ze_sebe_udelaji_terc_2_8b86014944.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"></p><p><i>„Nádorové buňky nejsou pasivní. Na léčbu reagují a přizpůsobují se jí. My jsme se ptali, jestli mezi změnami, které léčba vyvolá, najdeme něco, co bychom mohli využít proti nim. A právě tak jsme se dostali k receptoru <strong>CXCR4</strong>,“</i> vysvětluje<strong> </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ceitec.cz/mgr-veronika-sandova-ph-d/u95494?page=publication"><strong>Veronika Šandová</strong></a>,&nbsp;výzkumnice&nbsp;z&nbsp;<strong>laboratoře Marka Mráze na CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno</strong>.</p><p>CXCR4 je receptor na povrchu buněk, který leukemickým buňkám mimo jiné pomáhá přesouvat se do prostředí s vhodnými podmínkami pro přežití. Vědci zjistili, že po zahájení léčby jeho množství na povrchu nádorových buněk výrazně vzrůstá. Reakce nádorových buněk na léčbu, by se tak zároveň mohla stát jejich slabinou. Molekuly na buněčném povrchu jsou totiž dobře dostupné pro cílenou léčbu pomocí specifických protilátek.</p><p>Vědci proto v laboratorních podmínkách k používaným lékům přidali <strong>protilátku ulocuplumab</strong>, která se váže právě na receptor CXCR4. Výsledek byl výrazný. Zatímco po působení samotných léků přežívalo přibližně sedm z deseti leukemických buněk, při kombinaci s protilátkou jen přibližně <strong>tři až čtyři z deseti</strong>. <i>„Je to trochu jako kdyby se nádorová buňka při obraně proti prvnímu útoku sama označila terčem pro útok druhý. Léčba na jejím povrchu zvýší množství molekuly, kterou pak můžeme cíleně zasáhnout,“</i> přibližuje Veronika Šandová.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Leukemicke_bunky_reaguji_na_lecbu_tak_ze_ze_sebe_udelaji_terc_3_a3d50f3f82.jpeg" alt="CEITEC/Miroslav Boudný: Leukemické buňky reagují na léčbu tak, že ze sebe udělají terč: Zchlazením buněk po experimentu se předchází degradaci proteinu a dalších molekul." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_CEITEC_Leukemicke_bunky_reaguji_na_lecbu_tak_ze_ze_sebe_udelaji_terc_3_a3d50f3f82.jpeg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"></p><p>Výsledky vědci dále <strong>ověřovali na myším modelu</strong> s leukemickými buňkami pacientů. Také zde protilátka zaměřená proti CXCR4 dokázala nádorové buňky velmi účinně odstranit.</p><p>Výzkum je zatím v <strong>preklinické fázi</strong>, nejde tedy o novou léčbu, kterou by bylo možné začít používat u pacientů. Ukazuje ale možný směr, jak hledat účinnější kombinace protinádorových léčiv. <i>„U nádorových onemocnění často nestačí zasáhnout jediný mechanismus, protože nádorové buňky dokážou na léčbu reagovat a hledat jiné cesty úniku a přežití. Naše výsledky ukazují, že i tyto změny lze využít a zaměřit proti nim další léčbu,“</i> říká <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ceitec.cz/prof-mudr-mgr-marek-mraz-ph-d/u26692"><strong>Marek Mráz</strong></a>, vedoucí výzkumné laboratoře, kde výzkum vznikl.</p><p>Studie tak přináší další pohled na hledání nových kombinací protinádorové léčby: sledovat nejen to, zda lék nádorovou buňku ničí, ale také jak ji mění – a zda právě některá z těchto změn představuje nový cíl pro další léčbu.</p><p>Studie vznikla<strong> </strong>ve spolupráci vědců z <strong>CEITEC Masarykovy univerzity</strong>,<strong> Fakultní nemocnice Brno</strong>,<strong> Lékařské fakulty Masarykovy univerzity </strong>a<strong> Dana-Farber Cancer Institute v Bostonu</strong>.</p><p>Výsledky publikoval odborný časopis <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/hem3.70481"><i><strong>HemaSphere</strong></i></a>.</p><blockquote><h4><strong>Originální článek</strong></h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/hem3.70481"><strong>Gene expression analysis after BTK and PI3Kδ inhibitor treatment in chronic lymphocytic leukemia identifies cell-surface CXCR4 as a synergistic target for combinatorial therapy</strong></a></h4><p>Gabriela Mladonicka Pavlasova, Veronika Sandova, Laura Ondrisova, Vaclav Seda, Petra Pavelkova, Daniel Filip, Krystof Hlavac, Josef Vecera, Sarka Pospisilova, Anna Panovska, Stacey M. Fernandes, Michael Doubek, Jennifer R. Brown, Marek Mraz</p><p><span>HemaSphere</span> <span>(2026) 10 (9): e70481</span></p><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1002/hem3.70481">https://doi.org/10.1002/hem3.70481</a></p><h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/"><strong>CC-BY 4.0</strong></a></h6></blockquote><p>Výzkumná skupina Marka Mráze je součástí<strong> Národního ústavu pro výzkum rakoviny</strong> (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nuvr.cz/"><strong>NÚVR</strong></a>).</p>

Leukemické buňky reagují na léčbu tak, že ze sebe udělají terč 

<p><strong>MINISTERSTVO VNITRA – generální ředitelství </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/companies/13"><strong>HZS ČR</strong></a><strong> Institut ochrany obyvatelstva pod záštitou náměstka generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost a ve spolupráci s Fakultou chemicko-technologickou </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/companies/15"><strong>Univerzity Pardubice</strong></a><strong> pořádá XXV. Mezinárodní konferenci o separační chemii a analýze toxických látek. Konference se koná ve dnech 3. - 4. 11. 2026 v Lázních Bohdaneč.</strong></p><h4><strong>Konference je zaměřena na:</strong></h4><ul><li>analýzu anorganických a organických <strong>toxických látek</strong> v životním prostředí a toxikologii s výronem nebezpečných škodlivin,</li><li>přístupy uplatňované v rámci <strong>prevence</strong> závažných havárií a <strong>připravenosti</strong> odpovědných složek,</li><li>metody <strong>separace</strong> a <strong>analýzy</strong> anorganických a organických toxických látek v životním prostředí a toxikologii,</li><li>metody a prostředky <strong>dekontaminace</strong>,</li><li>analýzu <strong>toxinů</strong> a <strong>bojových biologických prostředků</strong>,</li><li><strong>novou instrumentální techniku</strong> pro analýzu anorganických a organických toxických látek, radionuklidů, toxinů a bojových biologických prostředků,</li><li>problematiku individuální a kolektivní <strong>ochrany obyvatelstva</strong></li></ul><h3><strong>Program</strong></h3><h4><strong>Úterý 3. &nbsp;11. 2026</strong></h4><h5><strong>14:00 - 14:10 Zahájení konference</strong></h5><h5><strong>14:10 - 14:30 Chemická bezpečnost – OPCW, globální vzdělávání a výcviky v IOO</strong></h5><ul><li>Ladislava Navrátilová (MV GŘ HZS ČR IOO)</li></ul><h5><strong>14:30 - 14:50 Reakce, řešení a ochrana proti CBRN a HAZMAT hrozbám z pohledu HZS ČR&nbsp;</strong></h5><ul><li>Jiří Matějka (MV GŘ HZS)</li></ul><h5><strong>14:50 - 15:10 Odběry vzorků při mimořádných událostech a analýzy v terénu</strong></h5><ul><li>Václav Helán (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/companies/41"><strong>2 Theta ASE, s.r.o.</strong></a>)&nbsp;</li></ul><h5><strong>15:10 - 15:30 SYFT Tracer – unikátní přístroj pro kontinuální monitoring ovzduší nejen v mobilní laboratoři&nbsp;</strong></h5><ul><li>Růžena Penížková (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/companies/37"><strong>Altium International, s.r.o.</strong></a>)</li></ul><h5><strong>15:30 - 15:50 Nové trendy v online monitorování toxických plynů a par – ochrana kritické infrastruktury a měkkých cílů</strong></h5><ul><li>Tomáš Černohorský (RMI, s.r.o.)&nbsp;</li></ul><h5><strong>15:50 - 16:10 </strong>Přestávka</h5><h5><strong>16:10 - 16:30 &nbsp;Molekulová spektrometrie v analýze a identifikaci toxických látek</strong></h5><ul><li>Lukáš Vaněk (Nicolet CZ)</li></ul><h5><strong>16:30 - 16:50 Od terénního průzkumu po laboratoř. Odezva derivátů Novičoku A 242 a A 262 na detekčních systémech HZS ČR&nbsp;</strong></h5><ul><li>Michal Krykorka, Jana Krykorková, Dagmar Urbanová, Hana Kovaličová, Tomáš Čapoun (MV GŘ HZS ČR IOO)</li></ul><h5><strong>16:50 - 17:10 Výhody aplikace techniky GC-TOF MS v necílové analýze organických látek</strong></h5><ul><li>Tomáš Kovalczuk, Pavel Jiroš (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/companies/38"><strong>LECO Instrumente Plzeň</strong></a>)&nbsp;</li></ul><h5><strong>17:10 - 17:30 Experimentální a výpočtové posouzení vzniku výbušné atmosféry při požáru včelařských rámků</strong></h5><ul><li>Petra Bursíková, Hana Buřičová, Karolína Hamplová, Soňa Krejčová (MV GŘ HZS ČR TÚPO)</li></ul><h5><strong>19:00 </strong>Společenský večer</h5><h4><strong>Středa 4. 11. 2026</strong></h4><h5><strong>8:00 - 8:30 Společné fotografování</strong></h5><h5><strong>8:30 - 8:50 Nové možnosti vzdělávání hasičů v oblasti chemie na FCHT Univerzity Pardubice</strong></h5><ul><li>Vladimír Pejchal (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/companies/15"><strong>Univerzita Pardubice</strong></a>)</li></ul><h5><strong>8:50 - 9:10 Nové technologie pro terénní forensní identifikaci výbušnin a drog&nbsp;</strong></h5><ul><li>Tomáš Černohorský (RMI, s.r.o.)</li></ul><h5><strong>9:10 - 9:30 Úskalí GC – MSD analýzy řetězcových izomerů nových psychoaktivních látek: Případová studie MDMB-PINACA a MDMB-isoPINACA</strong></h5><ul><li>&nbsp;Ivo Beroun (PČR KÚ Praha)</li></ul><h5><strong>9:30 - 9:50 Rychlá analýza kanabinoidů a vybraných drog pomocí mobilního HPLC&nbsp;</strong></h5><ul><li>Kamila Lunerová, Jozef Šesták, Jakub Vaněk, Ivan Hamerník (SÚJCHBO)</li></ul><h5><strong>9:50 - 10:10 Termální desorpce ve spojení s GC-MS: Od managementu sorpčních trubic po analýzu ovzduší a produktů hoření LI-ION baterií</strong></h5><ul><li>Václav Durďák, Veronika Rippelová, Marek Martinec (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/companies/11"><strong>VŠCHT Praha</strong></a>)</li></ul><h5><strong>10:10 - 10:40 </strong>Přestávka</h5><h5><strong>10:40 – 11:00 Výcvik hasičů v oblasti radiační ochrany</strong></h5><ul><li>Michal Setnička (MV GŘ HZS ČR IOO)</li></ul><h5><strong>11:00 - 11:20 Stanovení zpuchýřujících látek při řešení testů odborné způsobilosti v analýze biomedicínských vzorků pořádaných Organizací pro zákaz chemických zbraní</strong></h5><ul><li>Alžběta Dlabková, Dominik Krupka, Lukáš Prchal (Univerzita obrany, VLF Hradec Králové)</li></ul><h5><strong>11:20 - 11:40 Nová možnost snížení dopadu celosvětového nárůstu Helia při provozu GC-MS přístroje&nbsp;</strong></h5><ul><li>Jan Vlasák (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/companies/59"><strong>Watrex Praha, s.r.o.</strong></a>)&nbsp;</li></ul><h5><strong>11:40 - 12:00 Toxidromy na rozhraní detekce, identifikace agens a klinického rozhodování při chemickém incidentu</strong></h5><ul><li>&nbsp;Lukáš Górecki (KTVF VLF UO Brno)</li></ul><h5><strong>12:00 - 12:20 Od českého centra ke globální platformě: LabRulez propojuje analytickou chemii napříč zeměmi a jazyky</strong></h5><ul><li>&nbsp;Ivo Novotný (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/companies/1"><strong>Labrulez, s.r.o.</strong></a>)&nbsp;</li></ul><h5><strong>12:30 Ukončení konference</strong></h5><blockquote><p class="cke-user_style-important"><strong>Přednášky z </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/events/639"><strong>XXIV. Mezinárodní konference o separační chemii a analýze toxických látek </strong></a><strong>z roku 2024 jsou k dispozici na </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/lcms/library?from=2024&amp;search=Mezin%C3%A1rodn%C3%AD+konference+o+separa%C4%8Dn%C3%AD+chemii+a+anal%C3%BDze+toxick%C3%BDch+l%C3%A1tek&amp;to=2024"><strong>portálech LabRulez</strong></a></p></blockquote><h3><strong>Organizační pokyny</strong></h3><ul><li><strong>Místo konání konference:</strong> Institut ochrany obyvatelstva, Na Lužci 204 Lázně Bohdaneč, 50.0688683N, 15.6858158E</li><li><strong>Ubytování účastníků</strong>: na ubytovně Institutu, přednostně aktivní účastníci a spoluautoři.</li></ul>

Program XXV. Mezinárodní konference o separační chemii a analýze toxických látek

<p><strong>Letošní konference CZEPAR "Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné</strong>“<strong> se nezadržitelně blíží, a proto bychom Vám rádi postupně představili odborníky, kteří přijali naše pozvání a podělí se s námi o své zkušenosti a nejnovější poznatky z oblasti antimikrobiální rezistence.</strong></p><p>Konference se uskuteční ve dnech <strong>10. – 11. listopadu 2026</strong> v prostorách <strong>Hotelu Clarion v Českých Budějovicích. </strong>Den před konferencí, tedy v pondělí<strong> 9. 11. </strong>pak proběhne<strong> praktický workshop Droplet Digital PCR (ddPCR).</strong></p><h3><strong>Registrace</strong></h3><blockquote><p class="cke-user_style-important"><strong>👉</strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdfFVYYWFWCXmECSeAk2Gtwk019OLpqUSr5f4rdQBaBdqCt1g/viewform"><strong>Registrujte se pomocí tohoto odkazu</strong></a></p><p><strong>REGISTRACE</strong> jsou otevřeny <strong>do 30. října!</strong></p></blockquote><h4><strong>Registrační poplatky</strong></h4><ul><li><strong>Běžné vložné: </strong>3900,-</li><li><strong>Zvýhodněné vložné (student):</strong> 2600,-</li><li><strong>Zvýhodněné vložné (člen CZEPAR):</strong> 3400,-</li><li><strong>Workshop ddPCR:</strong> 600,-</li></ul><p><strong>Konferenční poplatek zahrnuje:</strong> celodenní pitný a kávový servis, občerstvení v průběhu konference, společenskou večeři a konferenční materiály</p><h4><strong>Co vás letos čeká?</strong></h4><p>Program konference se bude věnovat aktuálním otázkám antibiotické rezistence napříč humánní medicínou, veterinární oblastí i životním prostředím.</p><h5><strong>Hlavní okruhy konference:</strong></h5><ul><li>ANTIMIKROBIKA NAPŘÍČ SEKTORY: SPOTŘEBA, POUŽÍVÁNÍ A SELEKČNÍ TLAK</li><li>PREVENCE A KONTROLA AMR: DIAGNOSTIKA, STEWARDSHIP A CÍLENÉ INTERVENCE</li><li>PERSPEKTIVA ONE HEALTH: REZERVOÁRY A CESTY ŠÍŘENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍ REZISTENCE</li><li>SURVEILLANCE AMR A NOVÉ HROZBY: PROPOJENÍ DAT NAPŘÍČ SEKTORY</li></ul><h3><strong>Pozvaní přednášející</strong></h3><h5><strong>Od statku po nemocnici: MRSA jako One Health hrozba</strong></h5><ul><li><strong>RNDr. Jan Tkadlec, Ph.D. </strong>(Ústav lékařské mikrobiologie, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, FN Motol, Nemocnice na Homolce)</li></ul><p>CC398 bylo dlouho vnímáno jako zvířecí MRSA. Sedm let genomového sledování v ČR ukazuje, že CC398 nyní cirkuluje jako několik nezávislých linií mezi hospodářskými zvířaty, lidmi ve zranitelných komunitách, koňmi a chronicky nemocnými pacienty v nemocnicích. Přednáška ukáže, jak CC398 mění tvář z převážně farmářské hrozby v One Health výzvu.</p><h5><strong>Od léčby k prevenci: možnosti snižování potřeby antibiotik ve veterinární medicíně</strong></h5><ul><li><strong>Mgr. Magdaléna Crhánová, Ph.D.</strong> (Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.)</li></ul><p>Snižování potřeby antibiotické léčby ve veterinární medicíně vyžaduje komplexní přístup zahrnující prevenci infekcí, optimalizaci managementu a výživy, podporu kolonizační rezistence a cílenou modulaci mikrobiomu. Přednáška představí možnosti využití probiotik a dalších biologických intervencí v kontextu omezování vzniku a šíření AMR.</p><h5><strong>Jedno zdraví, jeden problém: Paralely v míře užívání antibiotik u lidí a zvířat</strong></h5><ul><li><strong>Mgr. Lucie Pokludová, Dr.</strong> (Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv)</li></ul><p>Antibiotika zachraňují zdraví a životy napříč živočišnou říší. Je toto tvrzení stále platné? Již dnes existují infekce a původci, kde zázračná moc antibiotik selhává. Jak vypadá reálná spotřeba antibiotik u lidí, ve velkochovech a u společenských zvířat? A nakolik je společná odpovědnost v používání antibiotik na lékařích v humánní a veterinární oblasti, ale i na každém z nás?</p><h5><strong>Spotřeba ATB v českých nemocnicích: jak jsme na tom a co musíme zlepšit?</strong></h5><ul><li><strong>MUDr. Marek Štefan, MBA</strong> (Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol a Homolka, Subkomise pro antibiotickou politiku (SKAP) ČLS JEP)</li></ul><p>České nemocnice mají nejvyšší spotřebu antibiotik v EU (2,50 vs. 1,67 DDD/1000 obyvatel/den). Nejde přitom o širokospektrá ATB, jejichž podíl je u nás nízký. Rezervy máme hlavně v délce léčby, předepisování makrolidů u pneumonií a ve zbytečně dlouhé perioperační i nechirurgické profylaxi. Jak to zlepšit? Přijďte na CZEPAR 2026! #antibiotika #AMR</p>

První přednášející konference CZEPAR 2026

Zdraví

Věda a výzkum

Článek

Nejbližší akce

Mezinárodní konference zaměřena na analýzu anorganických a organických toxických látek, toxinů a bojových biologických prostředků v životním prostředí a toxikologii nebo metody separace, analýzy a instrumentální techniku. A další související problematiku ochrany obyvatelstva.

Mezinárodní konference o separační chemii a analýze toxických látek

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Cílem CZEPAR je vytvářet prostor pro diskusi, sdílení informací a mezioborovou spolupráci. Chceme přinášet vědomostní základnu pro státní správu při hledání regulatorního rámce, který umožní účinný boj proti šíření antibiotické rezistence ve společnosti.

CZEPAR - Česká platforma antibiotické rezistence

Thermo Scientific TRACE 1310 GC analyzátory skleníkových plynů

Thermo Scientific TRACE 1310 GC analyzátory skleníkových plynů umožňují plně automatizovanou a spolehlivou analýzu CH₄, CO₂ a N₂O včetně konfigurací FID, ECD a TCD.

<p><strong>Provádějte spolehlivou analýzu skleníkových plynů pomocí automatizovaných systémů Thermo Scientific™ TRACE™ 1310 GC. Tyto předkonfigurované a ve výrobě otestované analyzátory umožňují snadnou analýzu. Vzorky můžete analyzovat jednotlivě, nebo systém rozšířit o headspace autosampler pro automatickou analýzu více vzorků.</strong></p><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products/76"><strong>Chromatografický datový systém Thermo Scientific™ Chromeleon™ (CDS) </strong></a>poskytuje výkonné nástroje pro sběr, zpracování a správu dat. Každý systém je dodáván s předinstalovanými metodami a kompletní dokumentací, včetně návodu ke spuštění, pokynů pro řešení problémů, schématu zapojení a rozvodů a seznamu náhradních dílů a spotřebního materiálu.</p><h3><strong>⚙️ Dostupné konfigurace:</strong></h3><h4><strong>Dvoukanálový systém FID–ECD</strong></h4><ul><li><strong>FID kanál s metanizérem:</strong> detekce CH₄ a CO₂ (po konverzi na CH₄)</li><li><strong>ECD kanál:</strong> detekce N₂O</li></ul><h4><strong>Tříkanálový systém FID–ECD–TCD</strong></h4><ul><li><strong>FID: </strong>methan (CH₄)</li><li><strong>ECD: </strong>oxid dusný (N₂O)</li><li><strong>TCD: </strong>oxid uhličitý (CO₂)</li></ul><h3><strong>🔧 Navrženo pro maximální produktivitu a provozuschopnost</strong></h3><ul><li><strong>Systém se dvěma pecemi:</strong> programovatelná GC pec + nezávislá izotermická ventilová pec pro až 6 balených kolon</li><li><strong>Detektory typu Instant Connect </strong>umožňují rychlou výměnu a minimalizují prostoje</li><li><strong>Prostorná ventilová pec </strong>s pohodlným přístupem k ventilům, rotorům a pohonům</li><li><strong>Vyhřívané vstupy</strong> <strong>vzorků</strong> zajišťují úplný přenos bez ztrát</li><li><strong>Kompaktní konstrukce</strong> šetří místo na laboratorním stole</li></ul><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/application::product.product/Thermo-TRACEtm-1310-GC-Greenhouse-Gas-Analyzers.jpg" alt="Thermo Scientific TRACE 1310 GC analyzátory skleníkových plynů" width="null" height="null"></p>

Produkty z kategorie Životní prostředí od Thermo Fisher Scientific - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

První přednášející konference CZEPAR 2026

Program XXV. Mezinárodní konference o separační chemii a analýze toxických látek

Leukemické buňky reagují na léčbu tak, že ze sebe udělají terč