Leukemické buňky reagují na léčbu tak, že ze sebe udělají terč

Léčba nádorové buňky nejen poškozuje, ale také je mění. A právě některé z těchto změn by se daly využít k účinnějšímu zacílení léčby. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno zjistili, že při léčbě chronické lymfocytární leukémie přibývá na povrchu nádorových buněk receptor, na který lze cíleně zaútočit pomocí protilátky. V laboratorních experimentech proto zkombinovali používané léky s protilátkou zaměřenou právě na tento receptor. Kombinace ničila leukemické buňky výrazně účinněji než samotné léky. Výzkum je zatím v preklinické fázi, ukazuje však možný směr k účinnější protinádorové kombinační léčbě.

Chronická lymfocytární leukémie (CLL) je nejčastější leukémií starších dospělých v západním světě. Postihuje bílé krvinky zvané B lymfocyty, které se začnou nekontrolovaně množit a hromadit v krvi, kostní dřeni a lymfatických uzlinách. Léčba CLL se v posledních letech výrazně proměnila. Moderní cílené léky dokáží zablokovat signály, které nádorové buňky potřebují k přežití a množení.

Vědci se nyní zaměřili na to, co se s leukemickými buňkami při takové léčbě děje. Analyzovali vzorky pacientů odebrané před a během léčby tzv. BCR inhibitory, což jsou běžné užívané léky u CLL. Sledovali přitom pacienty léčené dvěma různými cílenými BCR inhibitory. Přestože každý z nich má pro nádorové buňky jiné důsledky, buňky na oba reagovaly překvapivě podobnými změnami.

CEITEC/Miroslav Boudný: Leukemické buňky reagují na léčbu tak, že ze sebe udělají terč: Příprava buněk na experimenty.

„Nádorové buňky nejsou pasivní. Na léčbu reagují a přizpůsobují se jí. My jsme se ptali, jestli mezi změnami, které léčba vyvolá, najdeme něco, co bychom mohli využít proti nim. A právě tak jsme se dostali k receptoru CXCR4,“ vysvětluje Veronika Šandová, výzkumnice z laboratoře Marka Mráze na CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.

CXCR4 je receptor na povrchu buněk, který leukemickým buňkám mimo jiné pomáhá přesouvat se do prostředí s vhodnými podmínkami pro přežití. Vědci zjistili, že po zahájení léčby jeho množství na povrchu nádorových buněk výrazně vzrůstá. Reakce nádorových buněk na léčbu, by se tak zároveň mohla stát jejich slabinou. Molekuly na buněčném povrchu jsou totiž dobře dostupné pro cílenou léčbu pomocí specifických protilátek.

Vědci proto v laboratorních podmínkách k používaným lékům přidali protilátku ulocuplumab, která se váže právě na receptor CXCR4. Výsledek byl výrazný. Zatímco po působení samotných léků přežívalo přibližně sedm z deseti leukemických buněk, při kombinaci s protilátkou jen přibližně tři až čtyři z deseti. „Je to trochu jako kdyby se nádorová buňka při obraně proti prvnímu útoku sama označila terčem pro útok druhý. Léčba na jejím povrchu zvýší množství molekuly, kterou pak můžeme cíleně zasáhnout,“ přibližuje Veronika Šandová.

CEITEC/Miroslav Boudný: Leukemické buňky reagují na léčbu tak, že ze sebe udělají terč: Zchlazením buněk po experimentu se předchází degradaci proteinu a dalších molekul.

Výsledky vědci dále ověřovali na myším modelu s leukemickými buňkami pacientů. Také zde protilátka zaměřená proti CXCR4 dokázala nádorové buňky velmi účinně odstranit.

Výzkum je zatím v preklinické fázi, nejde tedy o novou léčbu, kterou by bylo možné začít používat u pacientů. Ukazuje ale možný směr, jak hledat účinnější kombinace protinádorových léčiv. „U nádorových onemocnění často nestačí zasáhnout jediný mechanismus, protože nádorové buňky dokážou na léčbu reagovat a hledat jiné cesty úniku a přežití. Naše výsledky ukazují, že i tyto změny lze využít a zaměřit proti nim další léčbu,“ říká Marek Mráz, vedoucí výzkumné laboratoře, kde výzkum vznikl.

Studie tak přináší další pohled na hledání nových kombinací protinádorové léčby: sledovat nejen to, zda lék nádorovou buňku ničí, ale také jak ji mění – a zda právě některá z těchto změn představuje nový cíl pro další léčbu.

Studie vznikla ve spolupráci vědců z CEITEC Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Dana-Farber Cancer Institute v Bostonu.

Výsledky publikoval odborný časopis HemaSphere.

Originální článek

Gene expression analysis after BTK and PI3Kδ inhibitor treatment in chronic lymphocytic leukemia identifies cell-surface CXCR4 as a synergistic target for combinatorial therapy

Gabriela Mladonicka Pavlasova, Veronika Sandova, Laura Ondrisova, Vaclav Seda, Petra Pavelkova, Daniel Filip, Krystof Hlavac, Josef Vecera, Sarka Pospisilova, Anna Panovska, Stacey M. Fernandes, Michael Doubek, Jennifer R. Brown, Marek Mraz

HemaSphere (2026) 10 (9): e70481

https://doi.org/10.1002/hem3.70481

licencováno pod CC-BY 4.0

Výzkumná skupina Marka Mráze je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR).