Iontová mobilita, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
ZaměřeníVýrobceWaters
Význam tématu
Separace iontů pomocí technologie travelling wave ion mobility spectrometrie (TWIM) umožňuje získat kolizní průřezy (CCS), které jsou klíčové pro charakterizaci struktur biomolekul i malých organických sloučenin. Přesné a reprodukovatelné CCS hodnoty jsou zásadní v oblasti proteomiky, metabolomiky, kvality potravin i farmaceutického průmyslu. Vývoj spolehlivějších kalibračních postupů zvyšuje důvěryhodnost výsledků a rozšiřuje aplikovatelnost TWIM v různých oblastech analýzy.
Cíle a přehled studie
- Navrhnout nové kalibrační funkce pro TWIM založené na pokročilé teorii a numerických simulacích, zahrnující relaxační i radiální efekty.
- Ověřit tyto funkce na široké sadě standardních kompaundů a proteinů měřených v různých podmínkách na dvou platformách (Waters Synapt G2 a Cyclic IMS).
- Srovnat přesnost a robustnost tradičních power-law kalibrací s navrženými víceparametrovými funkcemi.
Použitá metodika a instrumentace
- Teoretický model: Rovnice popisující pohyb iontů v jednom rozměru za působení sinusového TW pole rozšířená o relaxační a radiální termíny.
- Numerické simulace: SIMION3D s modelem SDS kolizí pro simulaci diskrétního krocování TW a off-axis pohybu iontů.
- Instrumentace:
- Waters Synapt G2 (3 mbar N₂, amplituda vlny 20–50 V, rychlost 375–1000 m/s).
- Waters SELECT SERIES Cyclic IMS Q-TOF (cIM, ~2 mbar N₂, cesta 98 cm, >600 elektrod).
- Zkušební látky: Polynukleotidové ionty polyalaninu, směsi domácích lipidů, proteiny (cytochrom c, BSA, ADH, ubiquitin aj.) a vybrané peptidové standardy.
- Zpracování dat: Vlastní skripty Python/MATLAB pro výpočet CCS, kalibraci a vyhodnocení RMSE.
Hlavní výsledky a diskuse
- Tradiční power-law kalibrace dávala nízkou chybu (%RMSE <2 %) pouze při nízkých rychlostech TW. Při vyšších rychlostech docházelo k systematickým odchylkám.
- Zavedením relaxačních parametrů (α, γ) se podařilo redukovat chybu kalibrace na <1 % napříč celou maticí napětí a rychlostí.
- Úprava radiálního působení iontů pak přinesla další zlepšení, zejména u malých iontů a nízké náboje.
- All-ion kalibrace pomocí tzv. blend funkce (2–3 volné parametry) dosahovala srovnatelných přesností na obou platformách a předešla přeučení, jak ukázala křížová validace.
- Jednoduchá směs obsahující pouze jeden rodný protein (BSA) a několik peptidů dokázala kalibrovat rozsah CCS od ~45 nm² až po >200 nm² s chybou do 3,6 % při extrapolaci na velké proteiny.
Přínosy a praktické využití metody
- Významně zvýšená robustnost a přesnost CCS hodnot bez nutnosti rozsáhlých sady standardů.
- Snížení experimentálního času a nákladů díky minimalizaci kalibračního setu.
- Možnost jednotné kalibrace pro heterogenní směsi malých i velkých makromolekul.
- Vhodné pro rutinní QA/QC aplikace i výzkumné studie v proteomice a metabolomice.
Budoucí trendy a možnosti využití
- Vývoj specializovaných komerčních kalibračních směsí na základě minimálního setu s širokým pokrytím CCS spektra.
- Aplikace pro vysokorozlišovací IMS systémy a další iontové mobility formáty (TIMS, DTIMS).
- Integrace s umělou inteligencí a strojovým učením pro automatizované doladění kalibrace podle provozních podmínek.
- Další zdokonalení modelů pro přesnější zachycení vlivu teploty a tlaku v mobilitní komoře.
Závěr
Navržené kalibrační funkce založené na analytickém řešení pohybové rovnice iontu ve TWIM, doplněné o relaxační a radiální korekce, dosahují vysoké přesnosti (%RMSE ≤1 %) a robustnosti napříč platformami a podmínkami. Minimalizovaný kalibrační set umožňuje efektivní provoz za nižší náklady a otevírá cestu k standardizaci CCS měření v široké škále aplikací.
Reference
- Richardson K., Langridge D., Giles K. Int. J. Mass Spectrom. 428, 71–80 (2018).
- Richardson K. et al. MP392, ASMS (2018).
- SIMION 3D v8.1, Scientific Instrument Services, Inc.
- Ruotolo B. et al. Nat. Prot. 3(7), 1139–1152 (2008).
- Zhong Y., Hyung S., Ruotolo B. Analyst 136, 3534–3541 (2011).
- Giles K. et al. TP 385, ASMS (2017).
- Bush M. et al. Anal. Chem. 82, 9557–9565 (2010).
- Bush M., Campuzano I., Robinson C. Anal. Chem. 84, 7124–7130 (2012).
- Picache J. et al. Chemical Science 10, 983–993 (2018).
Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.