Terminologie vzorkování

Technické články | 2018 | EurachemInstrumentace
Ostatní
Zaměření
Výrobce

Význam tématu


Správná a jednotná terminologie vzorkování je zásadní pro kvalitu analytických výsledků. Umožňuje přesné definování postupu odběru, minimalizuje nejistotu a zajišťuje srovnatelnost dat napříč různými obory a laboratořemi.

Cíle a přehled studie


Cílem metodického listu je aktualizovat a sjednotit základní pojmy vzorkování materiálů ve statickém stavu. Dokument z roku 2018 nahrazuje předchozí verzi z roku 2010 na základě nových poznatků z metrologie a nových verzí norem.

Použitá metodika a instrumentace


Pro vypracování terminologického souboru byly analyzovány platné normy a doporučení (IUPAC, ČSN EN ISO 11074, ČSN ISO 3534-2, AMC Technical Brief). Instrumentace není relevantní, protože se nejedná o experimentální studii, ale o terminologický přehled.

Hlavní výsledky a diskuse


Metodický list poskytuje definice více než třiceti klíčových termínů:
  • Vzorek a jeho typy: primární, dílčí, mixovaný, referenční, laboratorní, zkušební vzorek a zkušební podíl
  • Postupy: odběr vzorku, předúprava, příprava vzorku, dělení (subsampling), směšování
  • Způsoby vzorkování: náhodné, systematické, úsudkové, referenční
  • Koncepční pojmy: bod odběru, místo odběru, vzorkovaný objekt, plán vzorkování, protokol o odběru
  • Parametry hodnocení: homogenita, heterogenita, nejistota vzorkování, preciznost vzorkování, vychýlení (bias)

Definice zdůrazňují vliv heterogenity materiálu na nejistotu vzorkování a potřebu popsání časových a prostorových souřadnic odběru. Diskutuje se též rozdíl mezi zkušebním vzorkem (test sample) a zkušebním podílem (test portion), který přímo slouží k analýze.

Přínosy a praktické využití metody


Sjednocená terminologie usnadňuje:
  • Plánování a dokumentaci vzorkování
  • Komunikaci mezi výzkumníky, regulačními orgány a průmyslem
  • Minimalizaci chyb a nejistot spojených s odběrem
  • Zajištění shody s mezinárodními normami a doporučeními

Budoucí trendy a možnosti využití


Očekává se rozvoj:
  • Digitálních nástrojů pro sledování a dokumentaci odběru (IoT, blockchain)
  • Automatizovaných a robotických systémů vzorkování
  • Pokročilých statistických modelů pro hodnocení heterogenity a nejistoty
  • Integrace terminologie do výukových programů a softwarových platforem QA/QC

Závěr


Aktualizovaný terminologický přehled vzorkování poskytuje pevný základ pro kvalitativně i kvantitativně spolehlivé analýzy. Umožňuje konzistentní komunikaci a snižuje systematické i náhodné chyby při odběru vzorků.

Reference


  • Horwitz, W. (ed.). Nomenclature for sampling in analytical chemistry. Pure Appl. Chem. 62, 1193–1208 (1990).
  • De Zorzi, P., Barbizzi, S., Belli, M., Ciceri, G., Fajgelj, A., Moore, D., Sansone, U. & Van der Perk, M. Terminology in Soil Sampling. Pure Appl. Chem. 77, 827–841 (2005).
  • Metodický pokyn MŽP. Vzorkovací práce v sanační geologii. Ministerstvo životního prostředí, Praha (2006).
  • AMC. Analytical Methods Committee Technical Brief No. 19. Terminology – the key to understanding analytical science. Part 2: Sampling and sample preparation (2005).
  • ČSN EN ISO 11074:2016. Kvalita půdy – Slovník.
  • ČSN ISO 3534-2:2010. Statistika – Slovník a značky – Část 2: Aplikovaná statistika.
  • Pokyn EURACHEM/CITAC. Kvalimetrie 15. Nejistota měření vyplývající z odběru vzorků. EURACHEM-ČR, Praha (2008).

Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.

PDF verze ke stažení a čtení
 

Podobná PDF

METROLOGICKÉ ASPEKTY V ANALYTICKÉ CHEMII: STANOVENÍ KOVŮ VE VODÁCH
VITATOX: Specifika přípravy vzorku v analýze potravin a krmiv
Programy zkoušení způsobilosti pro vzorkování
Detekční schopnost analytické metody, mez detekce, mez stanovitelnosti