LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
ZaměřeníFarmaceutická analýza
VýrobceWaters
Význam tématu
Glykosylace monoklonálních protilátek představuje klíčový kvalitativní atribut ovlivňující farmakokinetiku a farmakodynamiku terapeutických bílkovin. U biosimilárních produktů je nezbytné prokázat, že profil N-vázaných glykánů odpovídá originálnímu léku, protože odlišnosti ve fukosylaci nebo sialylaci mohou měnit účinnost a imunogenní vlastnosti.
Cíle a přehled studie
Cílem studie bylo demonstrovat kompletní řešení pro analýzu N-vázaných glykánů inovátorské a biosimilární verze infliximabu. Platforma zahrnuje:
- chemii vzorku (uvolnění a značení glykánů pomocí GlycoWorks RapiFluor-MS N-Glycan Kit),
- analytickou část (ACQUITY UPLC H-Class Bio System s FLR detektorem a Xevo G2-XS QTof MS),
- datové zpracování a interpretaci (UNIFI Software s Glycan Application Solution a GU knihovnou).
Použitá metodika a instrumentace
Vzorky tří šarží inovátorského infliximabu (Remicade®) a jedné šarže biosimiláru (Inflectra®) byly denaturovány, enzymaticky ošetřeny PNGase F, a uvolněné glykany derivatizovány RapiFluor-MS činidlem. Očištěné glykany procházely HILIC separací na kolóně BEH Amide při 60 °C s gradientem amonné formiát–acetonitril. Detekce probíhala pomocí FLR (Ex 265 nm/Em 425 nm) a přesného hmotnostního analyzátoru QTof. Data sbíral a zpracovával UNIFI Scientific Information System využívající GU kalibraci vůči RFMS značené dextranové žebříku a knihovnu struktur glykánů.
Hlavní výsledky a diskuse
Obě formy infliximabu vykázaly velmi podobné profily glykánů. Celkem bylo u originálního léku identifikováno 23 hmotnostně potvrzených forem a u biosimiláru 22. Rozdílové grafy FLR signálu ukázaly:
- hlavní glykan F(6)A2 se srovnatelnou abundancí,
- lehkou zvýšenou hladinu glykanů s α-galaktózou (např. F(6)A2G(3)1) u biosimiláru,
- mírný nárůst nízkootpočtových glykánů zakončených N-glykolylneuraminovou kyselinou u biosimiláru.
Významnou roli sehrálo použití GU normalizace pro zvládnutí variability retence HILIC kolony a library search s tolerancí ΔGU ±0,2.
Přínosy a praktické využití metody
Celé řešení zkracuje přípravu vzorku pod jednu hodinu, zvyšuje citlivost a spolehlivost detekce díky RFMS značení a automatizuje interpretaci výsledků. Široce využitelné nástroje UNIFI usnadňují porovnání profilů, generování reportů a integraci do vývojových či QA/QC procesů v biotechnologickém průmyslu.
Budoucí trendy a možnosti využití
- Dokončení a rozšíření GU knihovny RFMS značených glykánů pro pokrytí širšího spektra bioterapeutik.
- Implementace metodiky do rutinní kontroly kvality a regulatorních dokumentací pro biosimilární produkty.
- Rozšíření workflow na O- a C-glykany či na komplexní glykoprofilování dalších biologických molekul.
Závěr
Představené komplexní řešení umožňuje rychlou, citlivou a reprodukovatelnou analýzu N-vázaných glykánů včetně srovnání originálního a biosimilárního infliximabu. Díky integraci pokročilé chemie vzorku, UPLC-MS a sofistikovaného softwaru je možné efektivně monitorovat kritické kvalitativní atributy v biotechnologickém vývoji a produkci.
Reference
- Shields RL a kol. Lack of fucose on human IgG1 N-linked oligosaccharide improves binding to human Fcgamma RIII and antibody-dependent cellular toxicity. J Biol Chem. 2002;277:26733–26740.
- Lauber MA a kol. Rapid preparation of released N-glycans for HILIC analysis using a labeling reagent that facilitates sensitive fluorescence and ESI-MS detection. Anal Chem. 2015;87:5401–5409.
- Guile GR a kol. A rapid high-resolution high-performance liquid chromatographic method for separating glycan mixtures and analyzing oligosaccharide profiles. Anal Biochem. 1996;240:210–226.
- Yu YQ. N-linked Glycan Characterization and Profiling: Combining the Power of Accurate Mass, Reference Glucose Units, and UNIFI Software for Confident Glycan Assignments. Waters Application Note. 2013.
- GlycoWorks RapiFluor-MS N-Glycan Kit – 96 Sample Care and Use Manual. Waters User Manual. 2016.
- Campbell MP a kol. GlycoBase and autoGU: tools for HPLC-based glycan analysis. Bioinformatics. 2008;24:1214–1216.
- Jung SK a kol. Physicochemical characterization of Remsima. MAbs. 2014;6:1163–1177.
Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.