VYSOKÁ PŘESNOST ANALÝZY V KLINICKÉ BIOCHEMII – NUTNOST, ČI NIKOLIV? PŘEHLED ILUSTRUJÍCÍ PROBLEMATIKU NA PŘÍKLADU STANOVENÍ KORTIZOLU V BIOLOGICKÝCH VZORCÍCH

Význam tématu

Stanovení kortizolu je klíčové pro diagnostiku endokrinologických onemocnění, sledování stresové odpovědi a vyhodnocení terapie u humánních i veterinárních pacientů. Přesnost a reprodukovatelnost analýzy ovlivňuje správné rozhodování v klinické praxi.

Cíle a přehled studie / článku

Článek shrnuje historický vývoj i současné trendy ve stanovování kortizolu, představuje hlavní analytické přístupy a diskutuje jejich výhody a omezení na příkladu metod imunoanalytických a instrumentálních (HPLC, LC-MS/MS).

Použitá instrumentace

• Imunochemické systémy: ELISA, EIA, RIA pro séra, plazmu, sliny.
• Vysokotlaká kapalinová chromatografie (HPLC).
• LC-MS/MS – kapalinová chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií.

Hlavní výsledky a diskuse

• Imunoanalytické metody poskytují detekční limity v jednotkách nmol/l s intra-CV 2,8–7,1 % a inter-CV 2,8–12 %, jsou cenově dostupné a robustní pro rutinní měření.
• LC-MS/MS dosahuje vyšší analytické specificity, horší však bývá preanalytická náročnost, vyšší pořizovací cena a potřeba kvalifikovaného personálu.
• Při stanovení kortizolu hraje kritickou roli načasování odběru kvůli cirkadiánním výkyvům, dennímu rytmu a dalších faktorech (věk, pohlaví, kouření), které mohou způsobit 20–60 % variability výsledků.
• Pro diagnostiku hyperkortizolismu se v praxi používají screeningové testy (1 mg dexametazon, noční slinný kortizol, 24hodinový sběr moči) s doporučenými „cut-off“ hodnotami.

Přínosy a praktické využití metody

Imunoanalytické přístupy zůstávají hlavní metodou v rutinní klinické laboratoři pro jejich rychlost, jednoduchost a nízké náklady. Instrumentální metody se uplatňují tam, kde je požadována maximální analytická přesnost a specifita (např. výzkum, potvrzující testy).

Budoucí trendy a možnosti využití

• Další miniaturizace a automatizace imunoanalytických souprav pro bod-of-care diagnostiku.
• Pokles nákladů a rostoucí dostupnost LC-MS/MS vedoucí k širšímu uplatnění v klinické praxi.
• Rozvoj nových biomarkerů a multiplexních assay pro komplexní hodnocení stero­idního metabolismu.
• Integrace časové kontinuální monitorace hormonů (wearables) a personalizovaných referenčních hodnot.

Závěr

Oba přístupy – imunoanalytické i instrumentální – nabízejí spolehlivé stanovování kortizolu v biologických vzorcích. Volba metody závisí na požadované přesnosti, finančních možnostech a počtu analyzovaných vzorků. Přesnost výsledků je silně ovlivněna preanalytickými faktory, zejména časem odběru.

Reference

• Arnoštová J., Arnoštová L., Holubová B. Vysoká přesnost analýzy v klinické biochemii – nutnost, či nikoliv? Přehled ilustrující problematiku na příkladu stanovení kortizolu v biologických vzorcích. Chemické listy 114, 349–354 (2020).