<p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=136&amp;manufacturerItems=50"><strong>Extrakce na pevné fázi</strong></a> (SPE) je běžně volenou metodou přípravy vzorků před analýzou pomocí HPLC a GC. Poskytuje:</p><ul><li><strong>Čištění vzorku;</strong></li><li><strong>Předkoncentraci analyzované látky;</strong></li><li><strong>Výměnu rozpouštědla.</strong></li></ul><p>Tato metoda dobře funguje pro homogenní kapalné vzorky, avšak je zřejmé, že <strong>pevný vzorek nelze přímo aplikovat na SPE</strong> zařízení. V tomto textu se zaměříme na to, jak nejlépe přistupovat k přípravě pevných vzorků před SPE.</p><p>První fáze předúpravy vzorku zahrnuje <strong>homogenizaci pevného vzorku s vhodným rozpouštědlem</strong>. Vybrané rozpouštědlo by mělo:</p><ul><li><strong>Účinně rozpouštět analyt</strong>;</li><li><strong>Účinně rozpouštět matrici vzorku</strong> (i když to není nezbytné, pokud je vzorek dobře promíchán s rozpouštědlem);</li><li>Ideálně být <strong>slabým rozpouštědlem</strong> z pohledu následující SPE fáze. To však nemusí být vždy možné, a proto může být nutné vzorek vysušit a následně rekonstituovat před aplikací na SPE kolonu.</li></ul><p>Po vytvoření suspenze vzorku ve vhodném rozpouštědle by měl být vzorek <strong>promíchán na vortexu</strong> pro důkladné promísení a následně <strong>centrifugován</strong>, aby se usadily nerozpustné složky matrice. Supernatant (kapalná fáze) se poté oddělí a dále zpracovává.</p><p>V tomto okamžiku je nutné zvolit odpovídající <strong>SPE mechanismus</strong>:</p><h3><strong>Metoda reverzní fáze SPE</strong></h3><h4><strong>Mechanismus / slabé rozpouštědlo / silné rozpouštědlo</strong></h4><ul><li><strong>Reverzní fáze</strong> – voda/pufr – acetonitril/methanol (nejsilnější je hexan)</li><li><strong>Normální fáze</strong> – hexan/heptan – středně polární organická rozpouštědla, jako je DCM, MTBE, IPA (nejsilnější je voda)</li><li><strong>Iontová výměna</strong> – vodný pufr s pH, které podporuje iontové výměnné interakce mezi analyzovanou látkou a sorbentem SPE – organické rozpouštědlo, obvykle methanol s úpravou pH pro narušení iontových výměnných interakcí.</li></ul><p>V tomto bodě je třeba vzít v úvahu jak vlastnosti analytu, tak i rozpouštědlo použité pro přípravu vzorku. <strong>Extrakce na reverzní fázi</strong> je účinná pro <strong>středně polární až středně hydrofobní analyty</strong>, ale pouze pokud jsou rozpuštěny ve <strong>slabém rozpouštědle</strong>, např. ve vodě. Pokud je vzorek rozpuštěn ve <strong>středně polárním rozpouštědle</strong>, je třeba jej buď <strong>zředit</strong>, nebo <strong>vysušit a rekonstituovat</strong>. Totéž platí pro <strong>normální fázi</strong>, kdy musí být vzorky rozpuštěny v <strong>hexanu nebo heptanu</strong>, aby bylo dosaženo účinné retence analytu během nanášení vzorku na SPE zařízení.</p><p>Následující příklady mají tento princip ilustrovat:</p><h4><strong>Extrakce PCB z půdy</strong></h4><p><strong>PCB</strong> jsou <strong>hydrofobní</strong> a dobře se rozpouštějí v <strong>nepolárních rozpouštědlech</strong>. Zeminu lze vysušit, zvážit a extrahovat pomocí <strong>hexanu nebo heptanu</strong>. Po důkladném promíchání a centrifugaci lze získaný roztok aplikovat přímo na kondicionovanou <strong>SPE kolonku se silikagelem</strong>, čímž se provede <strong>extrakce na &nbsp;normální fázi.</strong></p><h4><strong>Tylosin z masa</strong></h4><p><strong>Tylosin</strong> je <strong>antibiotikum</strong> s hodnotou <strong>log P = 1,0</strong>. Extrakcí masa směsí <strong>acetonitrilu a vody (80:20)</strong> dojde k narušení hydrofobních interakcí a uvolnění tylosinu. Po centrifugaci bude nutné <strong>další naředění vodou</strong>, aby se snížila síla rozpouštědla před <strong>extrakcí na reverní fázi</strong>.</p><h4><strong>Enilkonazol z pomerančů</strong></h4><p><strong>Enilkonazol</strong> je <strong>fungicid</strong> běžně používaný v zemědělství, zejména u citrusových plodů. Lze jej snadno extrahovat z pomerančů pomocí <strong>acetonitrilu</strong>. Jelikož je enilkonazol <strong>zásaditý</strong>, přidání <strong>HCl</strong> do acetonitrilového extraktu podpoří <strong>protonaci analytu</strong>, což umožní jeho přímou retenci na <strong>SPE sorbentu se silnými katexovými vlastnostmi (SCX)</strong>. Tento postup výrazně <strong>zjednodušuje extrakci</strong>, protože <strong>není potřeba žádné ředění vzorku</strong> (na rozdíl od extrakce na reverzní nebonormální fázi, kde by <strong>100% acetonitril</strong> způsobil, že by se analyt během nanášení nezachytil).</p>

Na co myslet při práci s pevnými vzorky a SPE

<p><strong>Vzhledem ke své povaze vyžadují bioanalytické vzorky často předběžnou úpravu před dalším čištěním pomocí extrakce na pevné fázi (SPE). Každá matrice vzorku představuje své specifické výzvy, jako je odstranění bílkovin z plazmy a séra, rozklad červených krvinek v celé krvi, hydrolýza glukuronidovaných analytů v moči a homogenizace tkáňových vzorků. Tato technická poznámka popisuje běžné postupy předúpravy bioanalytických vzorků.</strong></p><h4><strong>Plazma/sérum</strong></h4><p>Předúprava plazmy a séra závisí na povaze analytu. Pokud je analytem kyselina, lze k narušení interakce léčiva s bílkovinami použít 2% kyselinu fosforečnou (20 µl 85% H₃PO₄ na 1 ml plazmy nebo séra). Pokud je analyt zásaditý, použije se 0,1 M hydroxid sodný. Po přidání kyseliny nebo zásady se vzorek promíchá na vortexu po dobu 20–30 sekund a poté odstředí. Supernatant je poté připraven k další analýze.</p><h4><strong>Celá krev</strong></h4><p>Pro celou krev existuje několik možných předúprav. Pokud je cílový analyt přítomen v červených krvinkách, je nezbytný krok hemolýzy.</p><ul><li><strong>Hemolýza:</strong><i> </i>K 0,2 ml celé krve (s analytickým standardem a vnitřním standardem) ve zkumavce o objemu 1,2 ml přidejte 400 µl 2% roztoku síranu zinečnatého/80% methanolu. Promíchejte na vortexu 10–20 sekund a centrifugujte při 14 000 ot./min po dobu 10 minut. Supernatant odeberte k další analýze.<br>Příprava roztoku síranu zinečnatého/methanolu: Do 100ml odměrné baňky přidejte 20 ml vody a 3,6 g ZnSO₄·7H₂O. Po rozpuštění přidejte 100% methanol. Roztok uchovávejte při 2–8 °C po dobu až 7 dnů.</li><li><strong>Osmotický rozklad:</strong><i> </i>Do 1 ml celé krve přidejte vnitřní standard a 4 ml destilované vody. Promíchejte/vortexujte a nechte stát 5 minut. Centrifugujte při 670 × <i>g</i> po dobu 10 minut a peletu zlikvidujte. pH supernatantu upravte přidáním pufru.</li><li><strong>Sonikace:</strong><i> </i>Sonikujte 1 ml celé krve po dobu 15 minut při pokojové teplotě. Přidejte 3–6 ml vhodného pufru (např. fosfátového). Promíchejte/vortexujte, nechte stát 5 minut a centrifugujte při 670 × <i>g</i> po dobu 15 minut. Supernatant analyzujte.</li></ul><p><strong>Poznámka: </strong>Srovnání výše uvedených předúprav bylo provedeno pro kyselé, zásadité i neutrální léčiva. Nejvyšší výtěžnosti byly dosaženy při zředění vzorku pufrem a použití fyzikální denaturace (sonikace) oproti chemickým metodám. Sonikace účinně narušuje buněčné membrány, a pokud je dodržen uvedený protokol, nedochází k ucpávání.</p><h4><strong>Sliny</strong></h4><p>U vzorků ústních tekutin není nutná hydrolýza a lze aplikovat obecný protokol používaný pro plazmu/sérum.</p><h4><strong>Moč</strong></h4><p>V případě konjugovaných forem analytu (např. sulfátové nebo glukuronidové) je nutná enzymatická hydrolýza. Ta vyžaduje specifické pH (4–5) a teplotu. Lze také použít kyselou nebo zásaditou hydrolýzu v závislosti na stabilitě analytu.</p><ul><li><strong>Enzymatická hydrolýza:</strong><i> </i>K 500 µl vzorku (s analytickým a vnitřním standardem) přidejte 100 µl kyselého pufru (viz níže) a 20 µl β-glukuronidázy. Vortexujte 5–6 sekund, inkubujte ve vodní lázni při 63 °C po dobu 30 minut. Přeneste do 96jamkové destičky nebo vialky pro autosampler, uzavřete a centrifugujte 10 minut při 2 000 ot./min.<br>Příprava kyselého pufru:<i> (1,0 M octanový pufr, pH 4,0):</i><br>Rozpusťte 3,0 g ledové kyseliny octové a 4,1 g octanu sodného v 1l odměrné baňce.</li><li><strong>Zásaditá hydrolýza: </strong>K 1 ml moči (s analytickým a vnitřním standardem) přidejte 100 µl 10 N KOH. Promíchejte, vortexujte a nechte hydrolyzovat 20 minut při 60 °C. Ochlaďte a upravte pH na 3,5–4,0 přidáním 200 µl ledové kyseliny octové.</li><li><strong>Kyselá hydrolýza:</strong><i> </i>K 1 ml moči přidejte 0,25 ml HCl do zkumavky se šroubovacím uzávěrem. Uzávěr volně připevněte a zkumavku zahřívejte ve vroucí vodní lázni 60 minut. pH následně upravte na 7 (nebo dle potřeby) pomocí 1,0 N NaOH.</li></ul><h4><strong>Tkáň</strong></h4><p>Homogenizujte s organickým nebo vodným rozpouštědlem v závislosti na rozpustnosti analytu. Nechte usadit, dekantujte, odstřeďte nebo filtrujte supernatant. Na tkáni proveďte přímou extrakci metodou Matrix Solid Phase Dispersion (MSPD).</p>

Postupy předúpravy vzorků pro bioanalytické analýzy

<p><strong>Tento technický tip se zabývá některými problémy, které se mohou vyskytnout při </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=136&amp;manufacturerItems=50"><strong>extrakci na pevné fázi </strong></a><strong>(Solid Phase Extraction, SPE), se zvláštním zaměřením na výtěžnost analytu (analyte recovery). Výtěžnost vyjadřuje procento analytu, které je během SPE zachyceno a následně eluováno.</strong><br><strong>Další dva běžně používané pojmy související s výtěžností, které mohou být užitečné, jsou:</strong></p><p><strong>Relativní výtěžnost (Relative Recovery):</strong><br>Nepřímé stanovení zachycení a eluování analytu během extrakčního procesu na základě výtěžnosti vnitřního standardu (sloučeniny se strukturou podobnou cílovému analytu), který je přidán do surového vzorku/matrice před samotným extrakčním postupem.</p><p><strong>Absolutní výtěžnost (Absolute Recovery):</strong><br>Kvantitativní metoda pro stanovení skutečného množství analytu zachyceného a eluovaného během extrakčního procesu. Výtěžnost analytu je založena na externím standardu, který je přidán do eluátu na konci extrakčního postupu (na rozdíl od vnitřního standardu, který je extrahován společně s analytem).</p><h5><strong>Projev</strong></h5><ul><li>Výtěžnost analytu je nižší než 100 %.</li></ul><h5><strong>Indicie</strong></h5><ul><li>Analýza nezadržené frakce (mrtvého objemu, <i>void volume</i>) ukazuje, že analyt je přítomen v průtoku (<i>flow-through</i>).</li></ul><h5><strong>Problém</strong></h5><ul><li>Vazba analytu během kroku nanášení vzorku není kvantitativní.</li></ul><h5><strong>Příčiny / Řešení / Doporučení</strong></h5><p><strong>A. Kondicionování kolony je nesprávné, chybné nebo není optimalizované:</strong></p><ol style="list-style-type:decimal;"><li>Kondicionujte kolonu methanolem nebo isopropanolem.</li><li>Použijte dostatečné množství methanolu nebo isopropanolu k úplnému smočení sorbentového lože; nechte protéct více než dva objemy kolony pomalu při nízkém vakuu.</li><li>Bezprostředně po methanolu nebo isopropanolu kolonu promyjte jedním objemem kolony roztokem o složení podobném skutečnému vzorku (s upraveným pH), ale bez analytu(ů).</li><li>Nepoužívejte příliš velké množství tohoto druhého „kondicionačního rozpouštědla“ uvedeného v bodě (3) ani jej nenechávejte v koloně příliš dlouho.</li><li>Nepřesušujte kolonu během ani po kondicionování (použijte nízké vakuum přibližně po dobu 1 minuty).</li></ol><p><strong>B. Vzorek/matrice je v (nebo obsahuje) rozpouštědle, které je „příliš silné“:</strong></p><ol><li>Nařeďte vzorek „slabším“ rozpouštědlem/roztokem pro podporu vazby (méně polární pro normální fázi, více polární pro reverzní fázi, nižší obsah solí, pufrované a/nebo s upraveným pH pro iontovou výměnu).</li><li>Zvyšte ředění vzorku „slabým“ rozpouštědlem.</li><li>Nanášejte menší množství vzorku.</li><li>Zvyšte hmotnost sorbentu.</li><li>Snižte průtok během nanášení vzorku.</li><li>Použijte „silnější“ sorbent s vyšší afinitou k analytu.</li><li>Přidejte organický modifikátor (nebo upravte pH) ke zvýšení afinity analytu(ů) k sorbentu.</li><li>Upravte pH vzorku tak, aby byl analyt neutrální pro reverzní fázi nebo nabitý pro iontovou výměnu.</li><li>Přidejte sůl (5–10 % NaCl) ke zvýšení polarity rozpouštědla a ke zlepšení retence vysoce polárních analytů v reverzní fázi.</li><li>Přidejte ion-párovací činidlo ke zlepšení vazby nabitých analytů v reverzní fázi.</li></ol><p><strong>C. „Hmotnostní přetížení“ kolony (kolona je příliš malá a/nebo celková hmotnost vázaných složek je příliš vysoká):</strong></p><ol><li>Snižte objem nanášeného vzorku.</li><li>Zvyšte hmotnost sorbentu.</li><li>Použijte sorbent s vyšším specifickým povrchem.</li><li>Použijte „silnější“ sorbent.</li><li>Snižte průtok během nanášení (pro zlepšení „difuze“).</li><li>Zmenšete vnitřní průměr kolony při zachování stejné hmotnosti sorbentu (zvýšení tlakové ztráty, snížení průtoku a zlepšení „difuze“).</li><li>Nařeďte vzorek „slabším“ rozpouštědlem pro zvýšení kapacity.</li></ol><p><strong>D. Průtok je během kroku nanášení vzorku příliš vysoký:</strong></p><ol><li>Snižte průtok během nanášení.</li><li>Zvyšte hmotnost sorbentu.</li><li>Zmenšete vnitřní průměr kolony ke snížení průtoku.</li><li>Použijte sorbent s vyšším specifickým povrchem.</li></ol><p><strong>E. Sorbent je „příliš slabý“ (má nízkou afinitu k analytu ve srovnání se vzorkem/matricí a/nebo ředícím rozpouštědlem):</strong></p><ol><li>Přepněte na „silnější“ sorbent, sorbent s vyšší hustotou ligandů, z non-endcapped na endcapped sorbent (nebo naopak).</li><li>Viz „Řešení/Doporučení“ pro příčinu <strong>C </strong>(„Hmotnostní přetížení kolony“).</li><li>Viz „Řešení/Doporučení“ pro příčinu<strong> B </strong>(„Vzorek/matrice obsahuje rozpouštědlo, které je příliš silné“).</li></ol><p><strong>F. Kondicionační rozpouštědlo je „vymýváno“ velkými objemy vzorku:</strong></p><ol><li>Přidejte 2 % methanolu nebo isopropanolu do vzorku, aby se zabránilo kolapsu alkylových řetězců během kroku nanášení vzorku.</li></ol>

Řešení problémů při SPE

<p><strong>Při provádění extrakce analytu pomocí </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=136&amp;manufacturerItems=50"><strong>SPE</strong></a><strong> obvykle očekáváme 100% výtěžnost (recovery). Pokud je výtěžnost nižší, naznačuje to problém s uvolněním analytu ze sorbentu. Jaké jsou ale důvody, proč může být pozorovaná výtěžnost vyšší, než očekáváme (tj. &gt; 100 %)?</strong></p><h3><strong>Nejčastější problémy</strong></h3><ul><li>Koeluující interference</li><li>Kontaminanty pocházející z rozpouštědla nebo zvoleného sorbentu</li><li>Poškozený nebo nevhodný interní standard, který zkresluje referenční bod</li><li>Chyby ve výpočtu výtěžnosti</li></ul><p><strong>Podívejme se na jednotlivé příčiny podrobněji.</strong></p><h4><strong>Koeluující interference</strong></h4><p>Tyto látky jsou obvykle přítomny v matrici a cílem SPE kroku je jejich odstranění. Pokud pozorujete výtěžnosti vyšší než 100 %, prvním krokem by měla být<strong> kontrola eluátu pomocí ortogonální analytické techniky</strong>, která ověří, zda je zvýšená výtěžnost skutečně způsobena koelucí.</p><p><strong>Pokud je koeluce potvrzena, existuje několik možných řešení:</strong></p><ol><li><strong>Upravit promývací kroky SPE metody </strong>tak, aby se nečistoty selektivně odstranily během promývání</li><li><strong>Zvolit alternativní SPE sorbent,</strong> který bude tyto interference lépe odstraňovat. To je obzvlášť efektivní, pokud lze analyt nebo interferující látku selektivně ionizovat – iontoměničové sorbenty velmi často poskytují čistší extrakty než reverzní nebo normální fáze</li><li><strong>Upravit analytickou metodu</strong> tak, aby bylo možné oba píky analyticky rozlišit, a tím eliminovat nutnost odstraňovat interferenci již v SPE kroku</li><li><strong>Analyzovat slepý (blank) vzorek plazmy </strong>– tím lze identifikovat přítomné nečistoty a tyto signály následně odečíst při výpočtu výtěžnosti</li></ol><h4><strong>Kontaminanty z rozpouštědla nebo sorbentu</strong></h4><p>Tyto nečistoty bývají přítomny ve výchozích materiálech a mají podobné vlastnosti jako sledovaný analyt. V důsledku toho koeluují s analytem během SPE i následného analytického stanovení.</p><p><strong>Postup řešení může být následující:</strong></p><ul><li>Použít výše uvedené <strong>strategie pro odstranění koeluujících nečistot</strong></li><li>Protože se nejedná o kontaminanty pocházející z matrice, lze jejich množství stanovit pomocí<strong> analýzy blanku sorbentu </strong>a tento příspěvek odečíst od hlavního píku při výpočtu</li><li><strong>Před nanesením vzorku lze sorbent ekvilibrovat elučním rozpouštědlem</strong>, čímž se potenciální kontaminanty ze sorbentu vyplaví</li><li>Pokud jsou nečistoty zaváděny rozpouštědlem, obvykle problém vyřeší jeho <strong>výměna</strong></li></ul><h4><strong>Problémy s interním standardem</strong></h4><p>Pokud interní standard nevykazuje 100% výtěžnost, budou následné výpočty nepřesné. Osvědčenou praxí je používat <strong>interní standard chemicky podobný analyzované látce</strong>, který poskytuje stabilnější referenční bod.</p><p>Pokud existuje podezření, že interní standard není z daného SPE sorbentu při použité metodě správně eluován, lze použít <strong>externí standard</strong>, který se přidá přímo do elučného rozpouštědla a umožní výpočet absolutní výtěžnosti.</p><h4><strong>Chyby ve výpočtu výtěžnosti</strong></h4><p>Je důležité postupovat systematicky a určit, kde k chybám dochází:</p><ul><li><strong>Chyby ve výpočtech</strong> – zkontrolujte všechny výpočty a zohledněte veškeré ředicí faktory</li><li><strong>Chyby v integraci píků</strong> – reintegrujte všechny píky a proveďte manuální kontrolní výpočty</li><li><strong>Chyby analytické metody</strong> – ověřte, že použitá analytická metoda umožňuje správnou integraci a výpočty. Zajistěte, aby rozpouštědlo použité při nanášení nebylo příliš silné, a proveďte kalibraci v několika koncentračních úrovních pro ověření linearity. Proveďte systematický troubleshooting metody a identifikujte faktory vedoucí ke špatné reprodukovatelnosti</li><li><strong>Detekce</strong> – ujistěte se, že zvolený detektor je vhodný a pracuje správně</li></ul><p>Doufáme, že pro vás byl tento tip užitečný. Podívejte se na naše další materiály věnované <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/techniques/solid-phase-extraction"><strong>solid phase extraction (SPE)</strong></a>.Těšíme se na vás příště u dalšího praktického tipu!</p>

Proč je moje výtěžnost vyšší než 100 %?

<h3><strong>Vítejte u našeho nového technického tipu k </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=136&amp;manufacturerItems=50"><strong>SPE</strong></a><strong>!</strong></h3><p><strong>Jaká může být příčina výskytu interferencí po extrakci bez ohledu na použitou analytickou nebo detekční metodu? Níže jsou uvedeny možné zdroje tzv. „záhadných“ píků.</strong></p><h4><strong>Možná příčina / zdroj a doporučené řešení</strong></h4><ul><li><strong>Kontaminované reagencie</strong>: Ověřte čistotu použitých reagencií a aditiv nebo zkuste použít reagencie od jiného dodavatele.</li><li><strong>Předúprava vzorku</strong>: Porovnejte chromatogramy předupraveného a nepředupraveného vzorku.</li><li><strong>Nevhodné rozpouštědlo vzorku</strong>: Analyty rozpuštěné v příliš silném rozpouštědle mohou být na chromatografickém systému špatně zadržovány a mohou se projevit jako neočekávané nebo interferenční píky. Doporučuje se, aby rozpouštědlo vzorku odpovídalo počáteční mobilní fázi nebo bylo slabší.</li><li><strong>Nesprávná SPE metoda</strong>: SPE sorbent nemusel být správně kondicionován a ekvilibrován. Obvykle by se ke kondicionování sorbentu mělo použít nejsilnější rozpouštědlo použité v metodě. Analyzujte frakce z kondicionování, nanášení vzorku a promývání a ověřte, zda se stejné interference objevují i v těchto krocích.</li><li><strong>Vymytí materiálu z SPE kolonky</strong>: Před kondicionováním kolonku vyčistěte elučním rozpouštědlem. Pokud jsou reagencie nebo povaha vzorku příliš agresivní pro polypropylenovou SPE kolonku, lze místo ní použít skleněnou nebo PTFE kolonku.</li><li><strong>Degradace / vedlejší reakce</strong>: Zkontrolujte reaktivitu a stabilitu všech složek ve vzorku. K degradaci může docházet, pokud jsou sloučeniny citlivé na faktory, jako jsou teplo, světlo, kyseliny, zásady apod. Jednotlivé složky vzorku mohou vzájemně reagovat nebo reagovat s reagenciemi či aditivy.</li></ul><p><strong>Doufáme, že pro vás byl tento tip užitečný. Brzy se těšte na další technický tip!</strong></p>

SPE troubleshooting – výskyt neočekávaného píku

<p><strong>Extrakce na pevné fázi (SPE) patří mezi nejselektivnější metody přípravy vzorků, což znamená, že při volbě vhodného sorbentu a formátu SPE je nutné zohlednit cílové analyty i jejich matrici. Důležitým krokem celého postupu je vysušení sorbentu před elucí.</strong></p><ul><li>Promývací rozpouštědla se používají k odstranění nežádoucích sloučenin (tj. kontaminantů). Pokud není promývací rozpouštědlo zcela odstraněno, mohou jeho zbytky kontaminovat konečný eluát.</li><li>Nedostatečné vysušení SPE může vést ke snížení koncentrace konečného roztoku a tím i ke snížení citlivosti analýzy.</li><li>Sušení napomáhá narušení interakcí mezi sorbentem a analytem, což umožňuje získat koncentrovanější extrakt.</li><li>Po průchodu promývacího rozpouštědla kartridží pokračujte v aplikaci podtlaku (vakua) nebo přetlaku. Pomocí tohoto tlaku sušte kartridž po dobu 2 až 5 minut (nebo dokud není zcela suchá). Poté tlak vypněte a otřete špičky jehel rozdělovače (manifoldu), abyste odstranili zbytky rozpouštědla.</li></ul><h5><strong>Poznámky</strong></h5><ol><li><strong>Reprodukovatelnost: </strong>Sušení odstraňuje ze sorbentu stopy zbytkového vzorku/matrice a promývacího rozpouštědla. Výsledkem je koncentrovanější konečný extrakt s konzistentním objemem a složením, což vede k lepší reprodukovatelnosti a vyšším výtěžnostem.</li><li><strong>Nemísitelnost: </strong>Sušení je zvláště kritické při použití elučních rozpouštědel, která jsou nemísitelná s vodou (např. hexan, ethylacetát nebo methylenchlorid). Zbytková voda v sorbentním loži může bránit rozpuštění analytu v elučním rozpouštědle, což vede k nízkým výtěžnostem a špatné reprodukovatelnosti.</li><li><strong>Přesušení: </strong>Vyvarujte se přesušení sorbentu, protože v některých případech může při nadměrném vakuu nebo při době sušení delší než 5 minut dojít ke snížení výtěžnosti analytu. Suché kartridže se vzhledově výrazně liší od vlhkých. Doporučuje se zaznamenat vzhled kartridže před a po kondicionování. Kartridž lze také během sušení opatrně osahat – vlhké kartridže jsou na dotek chladnější než suché.</li></ol>

Proč je nutné vysušit SPE sorbent před elucí?

<p><strong>Nízká výtěžnost analytu patří mezi nejčastější problémy při přípravě vzorků metodou extrakce na pevné fázi (Solid Phase Extraction, SPE). V tomto dílu série Phenomenex Video Tip vysvětluje Genevie Hodson, Senior Manager Technical Support and Applications ve společnosti Phenomenex, praktický postup při řešení situací, kdy je výtěžnost SPE metody nižší, než se očekává.</strong></p><p>Základním cílem není pouze potvrdit, že je výtěžnost nízká, ale především zjistit, ve kterém kroku <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=136&amp;manufacturerItems=50"><strong>SPE</strong></a> postupu dochází ke ztrátě analytu. Teprve poté lze zvolit vhodná nápravná opatření.</p><h3><strong>Základní princip řešení nízké výtěžnosti při SPE</strong></h3><h4><strong>Zjistěte, kam analyt zmizel</strong></h4><p>Nejdůležitějším krokem při řešení nízké výtěžnosti je určit, kde se ztracený analyt nachází.</p><p>Na začátku předpokládáme, že vzorek obsahoval 100 % cílového analytu. Pokud je po SPE výtěžnost nižší, část analytu byla během extrakce ztracena.</p><p>Pro nalezení místa ztráty je nutné samostatně zachytit a analyzovat všechny frakce vznikající během SPE postupu.</p><h5><strong>Frakce určené ke sběru</strong></h5><p>Během SPE postupu se samostatně zachycují následující frakce:</p><ul><li><strong>Nanášková frakce (load fraction)</strong> – frakce získaná během nanášení vzorku na SPE sorbent</li><li><strong>Promývací frakce (wash fraction)</strong> – frakce získaná během promývacího kroku</li><li><strong>Eluční frakce (elute fraction)</strong> – frakce obsahující látky eluované ze sorbentu</li></ul><p>Každá frakce se zachytí do vialky a následně analyzuje pomocí běžné analytické metody.</p><p><strong>Výsledky ukážou, zda se analyt nachází:</strong></p><ul><li>V nanáškové frakci</li><li>V některé z promývacích frakcí</li><li>V eluční frakci</li><li>Nebo není přítomen v žádné z analyzovaných frakcí</li></ul><p>Poloha analytu poskytuje přímou informaci o příčině problému a určuje další kroky optimalizace.</p><h4><strong>Situace 1: Analyt se nachází ve frakci po nadávkování</strong></h4><h5><strong>Co to znamená</strong></h5><ul><li>Pokud je analyt detekován v první frakci po nadávkování, nebyl při nanesení vzorku zachycen SPE sorbentem.</li><li>Místo navázání na stacionární fázi prošel přímo skrz SPE kolonku.</li></ul><h5><strong>Možné příčiny</strong></h5><ol><li><strong>Nevhodně zvolený SPE sorbent</strong></li></ol><ul><li>Použitý sorbent nemusí být vhodný pro daný analyt.</li><li>Pokud mezi analytem a sorbentem nevznikají dostatečné interakce, nedojde k jeho retenci.</li></ul><ol start="2"><li><strong>Příliš silné rozpouštědlo vzorku</strong></li></ol><ul><li>Vzorek může být připraven v příliš silném rozpouštědle.</li><li>Takové rozpouštědlo omezuje interakci analytu se sorbentem a způsobuje jeho průnik kolonkou během nanášení.</li></ul><ol style="list-style-type:decimal;" start="3"><li><strong>Nesprávné pH</strong></li></ol><ul><li>Retence analytu často závisí na jeho inozaci.</li><li>Pokud není pH nastaveno správně, analyt nebude se sorbentem interagovat požadovaným způsobem a nedojde k jeho retenci.</li></ul><ol style="list-style-type:decimal;" start="4"><li><strong>Přesycení sorbentu</strong></li></ol><ul><li>Na SPE kolonku mohlo být naneseno:<ul><li>Příliš velké množství analytu</li><li>Příliš velké množství matrice</li></ul></li><li>Po překročení kapacity sorbentu dochází k průniku analytu do nanáškové frakce.</li></ul><h5><strong>Doporučené řešení</strong></h5><p>Pokud je příčinou přesycení, lze použít větší množství sorbentu, které zajistí dostatečnou retenční kapacitu.</p><h4><strong>Situace 2: Analyt se nachází v promývací frakci</strong></h4><h5><strong>Co to znamená</strong></h5><p>Pokud je analyt nalezen v promývací frakci, byl nejprve zachycen na sorbentu, ale následně se uvolnil během promývání.</p><h5><strong>Možné příčiny</strong></h5><ol><li><strong>Příliš silné promývací rozpouštědlo</strong></li></ol><ul><li>Nejčastější příčinou bývá příliš agresivní promývací krok.</li><li>Promývací rozpouštědlo má příliš vysokou eluční sílu a analyt se uvolňuje dříve, než je požadováno.</li></ul><ol start="2"><li><strong>Nesprávné pH během promývání</strong></li></ol><ul><li>Pokud je retence závislá na pH, musí být stejné podmínky zachovány po celou dobu SPE postupu.</li><li>Změna pH během promývání může způsobit předčasnou eluci analytu.</li></ul><h5><strong>Doporučené řešení</strong></h5><p><strong>Je vhodné zkontrolovat:</strong></p><ul><li>Složení promývacího rozpouštědla</li><li>Jeho eluční sílu</li><li>pH během promývacího kroku</li></ul><p>Cílem je zajistit, aby analyt zůstal na sorbentu až do elučního kroku.</p><h4><strong>Situace 3: Analyt není nalezen v žádné frakci</strong></h4><h5><strong>Co to znamená</strong></h5><ul><li>Pokud analyt není detekován v nanáškové, promývací ani eluční frakci, je pravděpodobné, že zůstal navázán na SPE sorbentu.</li><li>V takovém případě nedošlo k jeho úplné eluci.</li></ul><h5><strong>Možná příčina</strong></h5><p><strong>Nedostatečně silné eluční rozpouštědlo</strong></p><ul><li>Eluční rozpouštědlo nemusí mít dostatečnou sílu k uvolnění analytu ze sorbentu.</li><li>Analyt proto zůstává navázán na stacionární fázi a není zachycen ve sběrné vialce.</li></ul><h5><strong>Doporučené řešení</strong></h5><ul><li>V závěrečném elučním kroku je třeba zvýšit sílu elučního rozpouštědla.</li><li>Silnější rozpouštědlo umožní účinnější desorpci analytu a zlepší výtěžnost.</li></ul><h3><strong>Souhrnný postup řešení nízké výtěžnosti</strong></h3><p>Doporučený pracovní postup zahrnuje čtyři kroky:</p><h4><strong>1. Zachycení všech SPE frakcí</strong></h4><p><strong>Odeberte:</strong></p><ul><li>Nanáškovou frakci</li><li>Promývací frakce</li><li>Eluční frakci</li></ul><h4><strong>2. Samostatná analýza jednotlivých frakcí</strong></h4><p>Pomocí analytické metody určete, kde se analyt nachází.</p><h4><strong>3. Identifikace příčiny problému</strong></h4><h5><strong>Umístění analytu&nbsp;&nbsp;/&nbsp;&nbsp;Pravděpodobná příčina</strong></h5><ul><li><strong>Nanášková frakce: </strong>Nevhodný sorbent, příliš silné rozpouštědlo vzorku, nesprávné pH, přesycení sorbentu</li><li><strong>Promývací frakce: </strong>Příliš silné promývání, nesprávné pH</li><li><strong>Nenalezen v žádné frakci: </strong>Nedostatečná eluce ze sorbentu</li></ul><h4><strong>4. Zavedení nápravných opatření</strong></h4><p><strong>Podle výsledků lze upravit:</strong></p><ul><li>Typ SPE sorbentu</li><li>Složení rozpouštědla vzorku</li><li>pH podmínky</li><li>Množství sorbentu</li><li>Sílu promývacího rozpouštědla</li><li>Sílu elučního rozpouštědla</li></ul><h3><strong>Další časté problémy při SPE</strong></h3><p>Kromě nízké výtěžnosti se při SPE metodách často objevují také další komplikace.</p><ul><li>Kontaminace</li><li>Problémy s reprodukovatelností</li><li>Problémy s průtokem</li></ul><h3><strong>Závěr</strong></h3><p>Úspěšné řešení nízké výtěžnosti při SPE vyžaduje systematické zjištění, ve kterém kroku extrakčního procesu dochází ke ztrátě analytu. Analýza jednotlivých SPE frakcí umožňuje přesně určit příčinu problému a následně zavést cílená nápravná opatření.</p><p>Ať už analyt prochází sorbentem během nanášení vzorku, uvolňuje se při promývání nebo zůstává pevně navázán na sorbentu po dokončení extrakce, správně provedená frakční analýza poskytuje jasný základ pro optimalizaci SPE metody a dosažení požadované výtěžnosti.</p>

Řešení nízké výtěžnosti při SPE: Jak identifikovat a odstranit příčiny ztrát analytu

<p><strong>V tomto tipu zaměřeném na řešení problémů při extrakci na pevné fázi (SPE) odpovídá Genevie Hodson, Senior manažer technické podpory a aplikací ve společnosti Phenomenex, na častou otázku zákazníků:</strong></p><blockquote><p><strong>„Můj vzorek neprotéká SPE kolonkou. Proč se to děje?“</strong></p></blockquote><p>Příčin problémů s průtokem může být několik. Systematický přístup k diagnostice pomáhá odhalit skutečnou příčinu a obnovit správnou funkci SPE metody.</p><h3><strong>Určení okamžiku vzniku problému</strong></h3><p>Prvním krokem při řešení problému je zjistit, <strong>ve které fázi SPE postupu se problém objevuje</strong>.</p><p>Je třeba si položit následující otázku:</p><ul><li>Dochází k problému během <strong>nanášení vzorku (loading)</strong>?</li><li>Nebo se problém objeví již <strong>před nanesením vzorku</strong>, například během kondicionace sorbentu nebo při průchodu slepého vzorku (blank)?</li></ul><p>Okamžik výskytu problému významně napovídá jeho příčině.</p><h3><strong>Příčina 1: Viskózní nebo zakalený vzorek</strong></h3><h4><strong>Popis problému</strong></h4><p>Viskózní vzorky nebo vzorky obsahující velké množství pevných částic mohou omezovat průtok SPE kolonkou.</p><h4><strong>Doporučené řešení</strong></h4><p>Před SPE je vhodné vzorek:</p><ul><li>Naředit</li><li>Odstředit</li><li>Přefiltrovat</li></ul><p>Další možností je použití sorbentu s větší velikostí částic.</p><h4><strong>Příklad</strong></h4><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=136&amp;manufacturerItems=50&amp;search=x"><strong>Strata-X</strong></a> – velikost částic 33 µm</li><li><strong>Strata XL</strong> – velikost částic 100 µm</li></ul><p>Strata XL je vhodnější pro viskózní vzorky a umožňuje lepší průtok.</p><h4><strong>Kdy se problém projeví</strong></h4><p>Pokud je příčinou viskozita nebo vysoký obsah částic, projeví se problém během <strong>nanášení vzorku na kolonku</strong>.</p><h3><strong>Příčina 2: Nedostatečný tlak v manifoldu</strong></h3><h4><strong>Popis problému</strong></h4><ul><li>Příčina může souviset s manifoldem nebo použitou instrumentací.</li><li>Pro zajištění správného průtoku musí být tlak dostatečný.</li></ul><h4><strong>Doporučené řešení</strong></h4><p>Je vhodné zkontrolovat:</p><ul><li>SPE manifold</li><li>Připojenou instrumentaci</li><li>Jednotlivé pozice v manifoldu</li></ul><p>Někdy může být problém způsoben pouze jedním konkrétním místem v systému.</p><h4><strong>Kdy se problém projeví</strong></h4><p>Pokud je příčinou tlak v manifoldu, projeví se problém již během:</p><ul><li>Kondicionačních kroků</li><li>Průchodu slepého vzorku (blank)</li></ul><h3><strong>Příčina 3: Nemísitelná rozpouštědla</strong></h3><h4><strong>Popis problému</strong></h4><p>Použití nemísitelných rozpouštědel může narušit průchod kapaliny SPE kolonkou.</p><h4><strong>Doporučené řešení</strong></h4><p>Vždy používejte vzájemně mísitelná rozpouštědla.</p><h4><strong>Příklad</strong></h4><ul><li>Hexan</li><li>Voda</li></ul><p>Tato rozpouštědla jsou nemísitelná a jejich společné použití může způsobit problémy s průtokem.</p><h4><strong>Kdy se problém projeví</strong></h4><p>Problémy způsobené nemísitelností rozpouštědel se obvykle projeví během:</p><ul><li>Kondicionace sorbentu</li><li>Průchodu slepého vzorku (blank)</li></ul><h3><strong>Příčina 4: Sraženiny a precipitace proteinů</strong></h3><h4><strong>Popis problému</strong></h4><ul><li>Vysrážené složky vzorku nebo proteiny mohou vytvářet sraženiny, které ucpávají sorbent.</li><li>To může výrazně zpomalit nebo zcela zastavit průchod vzorku SPE kolonkou.</li></ul><h4><strong>Doporučené řešení</strong></h4><p>Možná nápravná opatření zahrnují:</p><ul><li>Naředění vzorku</li><li>Snížení objemu vzorku</li><li>Vyhnutí se denaturačním rozpouštědlům</li><li>Promytí sorbentu pufrem s nízkou iontovou silou před standardním promývacím krokem</li></ul><h4><strong>Kdy se problém projeví</strong></h4><p>Pokud jsou příčinou precipitované proteiny nebo jiné vysrážené složky vzorku, problém se typicky objeví <strong>po nanesení vzorku</strong>.</p><h3><strong>Systematický přístup k řešení problémů</strong></h3><p>Při diagnostice problémů s průtokem je doporučeno postupovat systematicky.</p><h3><strong>Základní pravidlo</strong></h3><ul><li>Vždy izolujte a vyhodnocujte pouze jednu proměnnou najednou.</li><li>Takový přístup umožňuje spolehlivě určit skutečnou příčinu problému.</li></ul><h3><strong>Nejčastější příčiny problémů s průchodem vzorku SPE kolonkou</strong></h3><h5><strong>Příčina &nbsp; / &nbsp; Kdy se projeví &nbsp; / &nbsp; Doporučené řešení</strong></h5><ul><li><strong>Viskózní nebo zakalený vzorek: </strong>Během nanášení vzorku - Naředit, odstředit, filtrovat nebo použít sorbent s větší velikostí částic</li><li><strong>Nedostatečný tlak v manifoldu: </strong>Kondicionace nebo blank - Zkontrolovat manifold a instrumentaci</li><li><strong>Nemísitelná rozpouštědla:</strong> Kondicionace nebo blank - Používat pouze vzájemně mísitelná rozpouštědla</li><li><strong>Precipitace složek vzorku nebo proteinů: </strong>Po nanesení vzorku - Naředit vzorek, snížit objem, vyhnout se denaturačním rozpouštědlům, použít promytí pufrem s nízkou iontovou silou</li></ul><h3><strong>Závěr</strong></h3><p>Problémy s průtokem při SPE mohou být způsobeny viskózními vzorky, nedostatečným tlakem v manifoldu, použitím nemísitelných rozpouštědel nebo vznikem sraženin a precipitací proteinů. Klíčovým krokem při diagnostice je určení, ve které části SPE postupu se problém objevuje. Systematické vylučování jednotlivých příčin umožňuje efektivně identifikovat zdroj problému a přijmout vhodná nápravná opatření.</p>

SPE Troubleshooting: Proč vzorek neprotéká SPE kolonkou?

<p><span><strong>Per- a polyfluoralkylové látky (PFAS) představují rozsáhlou skupinu více než 3 000 syntetických sloučenin obsahujících perfluorované řetězce, které se běžně používají v celé řadě spotřebitelských výrobků a průmyslových procesů.</strong></span></p><p><span>Jedinečná struktura PFAS, charakterizovaná četnými vazbami uhlík–fluor (C–F), přispívá k jejich<strong> výjimečné chemické stabilitě a odolnosti vůči rozkladu </strong>vlivem environmentálních nebo biologických procesů. Díky této mimořádné stabilitě patří PFAS mezi <strong>nejperzistentnější kontaminanty životního prostředí</strong>. Jejich odolnost vůči vodě a olejům vedla k širokému využití v různých aplikacích, včetně vodoodpudivých a skvrnám odolných úprav textilií, nátěrových hmot, výrobků osobní péče, hasicích pěn, maziv a aditiv na bázi fluoropolymerů i obalových materiálů pro potraviny odolných vůči mastnotě a vodě. Vzhledem k jejich rozsáhlému používání byly PFAS nalezeny v různých environmentálních i biologických vzorcích, například v <strong>potravinách, pitné vodě, odpadních vodách a lidské krvi</strong>.</span></p><h3><span><strong>Proč je analýza PFAS tak důležitá?</strong></span></h3><p><span>Stejně jako mnoho jiných chemických látek mohou PFAS vyvolávat různé <strong>nepříznivé účinky na lidské zdraví </strong>v závislosti na faktorech, jako jsou míra, délka a způsob expozice, ale také individuální charakteristiky, například věk, pohlaví, etnický původ, celkový zdravotní stav a genetická výbava. Expozice PFAS byla spojena s řadou zdravotních dopadů u obou pohlaví, přičemž některé účinky jsou podloženy důkazy s vysokou mírou jistoty, například <strong>onemocněními štítné žlázy, poškozením jater, rakovinou ledvin a rakovinou varlat</strong>.</span></p><p><span>U žen mohou PFAS ovlivňovat také průběh těhotenství a vývoj plodu, včetně zvýšeného rizika potratu, nižší porodní hmotnosti a opožděného vývoje mléčné žlázy. Vzhledem ke své toxicitě byly tyto sloučeniny klasifikovány jako „perzistentní organické polutanty“ <strong>Stockholmskou úmluvou</strong> (včetně PFOS, PFOA, PFHxS a jejich solí) a <strong>Evropskou komisí </strong>(včetně PFOA, PFOS, PFNA a PFHxA). Jejich perzistence, chemická stabilita, toxické účinky a schopnost bioakumulace představují významné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví. Analýza PFAS je proto zásadní pro monitorování a zmírňování těchto hrozeb.</span></p><h3><span><strong>Metody analýzy PFAS</strong></span></h3><p><span>Analýza PFAS využívá pokročilé techniky pro detekci, identifikaci a kvantifikaci známých i nově se objevujících sloučenin v různých environmentálních matricích.</span></p><h4><span><strong>Kapalinová chromatografie s tandemovou hmotnostní detekcí (LC-MS/MS)</strong></span></h4><p><span>LC-MS/MS je jednou z nejčastěji používaných metod<strong> </strong>pro analýzu PFAS. Vzorky se nejprve připravují vhodným postupem, například</span><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=136&amp;manufacturerItems=50"><span><strong> extrakcí na pevné fázi</strong></span></a><span> (SPE). Získané extrakty jsou následně analyzovány metodou LC-MS/MS s kalibrací pomocí referenčních standardů. Cílové analyty jsou identifikovány za použití izotopově značených surrogate standardů. Identifikace je dále potvrzena porovnáním poměrů produktových iontů s hodnotami získanými ze standardů. Po potvrzení identity analytu je jeho koncentrace stanovena na základě odezvy hlavního produktového iontu pomocí kalibrace externím standardem.</span></p><h4><span><strong>Plynová chromatografie s hmotnostní detekcí (GC-MS)</strong></span></h4><p><span>Necílená analýza PFAS je dosud převážně doménou metod LC-MS, avšak GC-MS umožňuje pokrýt komplementární skupinu sloučenin, zejména těkavé a semitěkavé PFAS. Studie ukazují, že LC-MS pokrývá většinu iontových PFAS, zatímco GC-MS umožňuje detekovat neutrální a těkavé prekurzory, které jsou pro analýzu metodou LC méně vhodné. To zdůrazňuje význam přístupů založených na plynové chromatografii. GC-MS je obzvláště cenná při identifikaci nových PFAS a jejich transformačních produktů pocházejících například z výrobních odpadů, spalovacích procesů, odpadních vod nebo spotřebitelských výrobků.</span></p><h4><span><strong>Celkový organický fluor (TOF)</strong></span></h4><p><span>Analýza celkového organického fluoru (TOF) je nepřímá metoda používaná k odhadu celkové zátěže per- a polyfluoralkylových látek (PFAS) a dalších organofluorových sloučenin ve vzorku. Namísto stanovení jednotlivých molekul PFAS kvantifikují metody TOF součet organicky vázaného fluoru.</span></p><p><span>Protože tento přístup měří veškerý organicky vázaný fluor přítomný ve vzorku, poskytuje užitečný souhrnný odhad celkového obsahu fluoru pocházejícího ze všech přítomných PFAS, včetně těch, které nemusí být zachyceny cílenými metodami LC-MS/MS.</span></p><h4><span><strong>Vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie (HRMS)</strong></span></h4><p><span>HRMS se stále častěji využívá k detekci nových PFAS, přičemž se uplatňují dvě hlavní strategie identifikace: suspect screening (SS) a non-target screening (NTS). SS představuje přímější přístup, který je zvláště účinný v případě dostupnosti referenčních spekter tandemové hmotnostní spektrometrie (MS/MS). Naproti tomu NTS je klíčový pro odhalování nových PFAS v situacích, kdy není k dispozici seznam podezřelých látek, a využívá přístupy založené na fragmentových iontech nebo homologických řadách.</span></p><p><span>HRMS významně přispívá k identifikaci neznámých látek díky možnosti vysoce přesného měření hmotnosti iontů. Vzhledem k tomu, že PFAS často tvoří homologické řady, lze při jejich identifikaci využít charakteristické vzorce přesné hmotnosti, retenčního času a běžných fragmentů (například CF₂, C₂F₄ a CF₂O).</span></p><h4><span><strong>Výběr správné analytické metody</strong></span></h4><p><span><strong>LC-MS/MS je primární technikou</strong> používanou pro cílenou analýzu PFAS díky své vysoké citlivosti a přesnosti. Je validována americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) prostřednictvím zavedených metod, jako jsou <strong>EPA 1633, EPA 533 a EPA 537.1</strong>, určených pro stanovení PFAS v různých environmentálních vzorcích a vzorcích pitné vody. Pro laboratoře, které hledají spolehlivé a regulatorně vyhovující pracovní postupy, je nezbytné zvolit komplexní </span><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/industries/pfas"><span><strong>řešení analýzy PFAS</strong></span></a><span> odpovídající požadavkům těchto metod.</span></p><ul><li><span><strong>Metoda EPA 1633</strong> je určena pro použití v rámci zákona o čisté vodě (Clean Water Act, CWA) a slouží ke stanovení<strong> 40 různých PFAS </strong>v široké škále vzorků, včetně vody, půdy, kalů, sedimentů a biologických tkání, pomocí <strong>LC-MS/MS</strong>. Pro extrakci různých matric se využívá extrakce na pevné fázi se slabou aniontovou výměnou (WAX-SPE) a sloučeniny PFAS jsou kvantifikovány pomocí kalibrace s izotopově značenými interními standardy.</span><br>&nbsp;</li><li><span><strong>Metoda EPA 533</strong> využívá extrakci na pevné fázi se slabou aniontovou výměnou (WAX-SPE) následovanou analýzou LC-MS/MS pro detekci <strong>25 specifických PFAS</strong> v pitné vodě, včetně PFAS s krátkým uhlíkovým řetězcem. Metoda využívá tandemovou hmotnostní spektrometrii a izotopové ředění ke zvýšení analytické selektivity.</span><br>&nbsp;</li><li><span><strong>Metoda EPA 537.1 </strong>zahrnuje extrakci pomocí reverzněfázové SPE na sorbentu SDBL v kombinaci s LC-MS/MS pro stanovení <strong>18 specifických sloučenin PFAS</strong>, včetně nově zavedené sloučeniny <strong>GenX</strong>. Metoda je určena pro </span><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/documents/pfas-in-drinking-water"><span><strong>analýzu PFAS ve vzorcích pitné vody</strong></span></a><span>.</span></li></ul>

Přehled metod pro analýzu PFAS

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Společnost Phenomenex je celosvětovým technologickým lídrem, který se zabývá vývojem nových řešení v oblasti analytické chemie, jež řeší požadavky analytiků na separace a purifikace v průmyslových, vládních a akademických laboratořích.

Phenomenex

Shimadzu at ISC 2026

DataApex at ISC 2026

Představení přístroje Revo od společnosti Nicoya

ICP-MS for Hybrid Photoelectrode Characterization

Modern Methods for Faster Microbial Analysis

Addressing LC Method Optimization - Scaling For Efficiency, Throughput And Reproducibility