Tato práce se zabývá využitím technik mikroextrakce na pevné fázi (SPME) a sorpční extrakce na míchací tyčince (SBSE) pro stanovení mastných kyselin v pivu.

Práce diskutuje vliv důležitých parametrů nutných k optimalizaci SBSE extrakce (doba extrakce, pH vzorku, iontová síla, vliv organických činidel, teploty, míchání, derivatizace, desorpční podmínky).

Tento přehled diskutuje výhody a nevýhody 7 postupů pro přípravu vzorků (headspace, P&T, SPE, SPME, mikroextrakce na jedné kapce, superkritická fluidní extrakce, extrakce pomocí ultrazvuku).

Předložená studie se zabývá využitím kolon ID 0,18 mm v porovnání s běžně používanými kolonami o ID 0,32 mm při stanovení senzoricky aktivních látek v pivu, jako jsou mastné kyseliny a některé vyšší alkoholy.

Tato práce se zaměřuje na možnosti využití kapilárních kolon s ID 0,18 mm v porovnání s běžně používanými kolonami o ID 0,32 mm pro stanovení velmi těkavých látek v pivu metodou headspace GC/FID.

V tomto úvodním článku jsou na základě teoretických poznatků diskutovány vlivy typu nosného plynu a jeho regulace, parametrů chromatografických kolon, teplotních programů a detektorů.

Tento článek je věnován stručnému historickému přehledu problematiky N-nitrosaminů a informuje o nejvýznamnějších dosažených pokrocích v analýze těchto sloučenin za posledních 15 let.

V pivovarsko-sladařské analytice patří mezi nejpoužívanější detektory v plynové chromatografii (FID), (ECD) a (FPD). Práce se zabývá principy, přednostmi a omezeními při jejich použití v pivovarské analytice.

K nanesení vzorku na chromatografickou kolonu se používá několik různých technik. Přehled těch nejvýznamnějších, které se používají při pivovarských analýzách, Vám přinášíme v následujícm článku.

Při záměně helia jako nosného plynu v plynové chromatografii je výhodnější vodík než dusík. Vodík umožňuje poskytnout nejvyšší separační účinnost kolony při nejvyšší lineární rychlosti z porovnávaných plynů.