Na čem jsou založené zázračné forenzní analýzy v televizních kriminálkách?
Nejčastěji jsou odvozené od techniky nazývané chromatografie. Díky této metodě jsme schopni rozdělit směs látek na její základní složky, protože každá látka má za daných podmínek svůj charakteristický eluční čas.
V našem experimentu si ukážeme vůbec první použití této metody, a to analýzu rostlinných barviv, jakým je např. chlorofyl.

Noc vedců 2021: Chromatografie - Eluční čas

Podcasty v posledních letech nabírají na popularitě. Mohou vám zpříjemnit pracovní den, procházku v přírodě nebo nedělní úklid.
Podcasty jsou tu s námi na různých platformách už nějaký ten pátek. Vzrůstající popularitě tohoto formátu, kdy si stačí na mobilu či počítači zapnout zvukovou nahrávku, která se může věnovat nejrůznějším tématům, si všimli i české vysoké školy, Akademie věd, média, ale i další subjekty. Řada z nich se proto rozhodla, že by mohly tento oblíbený formát využít také k přiblížení vědeckých témat veřejnosti.
Své podcasty například realizuje Akademie věd ČR. Její podcastová série s názvem <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/veda-na-dosah">Věda na dosah</a> funguje už od jara 2020. Podcast zahrnuje rozhovory a reportáže s vědci a vědkyněmi AV ČR a zrodil se z původního konceptu vzniklého v začátcích pandemie covidu-19 pod značkou Věda na doma. 
Pozadu nezůstalo ani břežanské pracoviště Fyzikálního ústavu AV ČR, ELI Beamlines. Jejich podcast je povídáním s vědci nejen o vědě. Epizody si můžete pustit například <a href="https://www.eli-beams.eu/cs/o-eli-beamlines/podcast/">zde</a>.
Vědecké příběhy do formy podcastů zpracovává také Nadační fond Neuron. Podcast <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/neuron-stories">Neuron Stories</a> poodhalí různé příběhy objevů mladých českých vědců. Jak se rodí objev, jaká hudba přitom hraje do sluchátek nebo jak vypadá běžný den našich nejlepších vědců? Nejen na tyto otázky odpoví tento podcast.
Pokud vás zajímají podcasty zaměřené na oblast technických oborů, inovací či průmyslu, tak těch je hned několik. Například VUT v Brně má podcast <a href="https://www.vut.cz/podcast">Technicky vzato</a>. Proč se rozložitelná láhev v lese nerozpadne? Vezmou nám roboti práci? Co dýcháme ve městech? Na tyto a další otázky vám jasně a srozumitelně odpoví v podcastu. Vědci, studenti a absolventi z Vysokého učení technického v Brně mluví jednoduše a poutavě o tématech, která se stále více stávají součástí lidských životů, přesto zůstávají pro svou odbornost zahalena nejasnostmi. Podcastem provází Tereza Kadrnožková z tiskového oddělení VUT, dříve vědecká redaktorka Českého rozhlasu.
Svůj <a href="https://www.ncp40.cz/podcast">Inovacast</a> z oblasti inovací, technologií a průmyslu má také Národní centrum průmyslu 4.0. V minulých epizodách byly tématem například privátní 5G sítě, umělá inteligence nebo transfer technologií.
K tomuto typu podcastů můžeme zařadit také pořad <a href="https://komoraplus.cz/2022/01/31/startuje-elektron-novy-vedecky-podcast-portalu-komora-plus/">Elektron</a> od Hospodářské komory. V něm každý poslední den v měsíci nahlédneme pod ruce českých vědců, kteří už teď připravují svět budoucnosti.
Kdybyste si chtěli poslechnout něco zajímavého také z oblasti humanitních věd, je tu pro vás podcast <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/balast">Balast</a>. Ten pochází z dílny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a klade si za cíl popularizovat oblast humanitních věd.
Humanitně zaměřeným podcastem je také pořad <a href="https://anchor.fm/pokafi">PoKaFi</a>. Ten zpracovává katedra filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity a rozebírá důležitá témata z pohledu filosofie a různých náboženství.
Za poslech jistě stojí i <a href="https://soundcloud.com/scienceslammuni">Science slam MUNI</a>, který zpracovává (jak název napovídá) Masarykova unvierzita. Podcast má nemalý cíl - předávat nadšení pro vědu a výzkum. Do studia si k mikrofonu zve profesionální vědce, se kterými se moderátor Petr Holík baví o tom, co zkoumají, co je na tom baví, proč je jejich výzkum důležitý a jaké má dopady na společnost. To vše srozumitelně a otevřeně.
Pokud se zajímáte o problematiku otevřené vědy, tak by vám určitě neměl uniknout <a href="https://openscience.cuni.cz/OSCI-146.html">Open Science Podcast</a>. Jeho tvůrci se prostřednictvím rozhovorů snaží získat názory a odpovědi na otázky týkající se různých aspektů open science. Podcast je určen doktorandům, vědcům, studentům, akademikům, ale i široké veřejnosti. Jednoduše všem, kteří se open science zabývají a chtějí o ní přemýšlet. 
Svůj <a href="https://www.sciencecafe.cz/zaznamy/audio/">podcast</a> má také oblíbené Science Café, cyklus neformálních diskusních večerů mezi vědci a zájemci o vědu z řad široké veřejnosti, nebo Noc vědců. Ta se ve svém <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/noc-vedcu">podcastu</a> snaží také srozumitelnou formou přibližovat různá vědecká témata.
Už asi víte, že celou řadu podcastů nabízí Český rozhlas. Ten nabízí také pořad <a href="https://plus.rozhlas.cz/veda-plus-8568676">Věda Plus</a>, který každý den přináší nové vzrušující vědecké objevy. Vydejte se na průzkum všech světů naší Země a někdy i ještě dál.
Na závěr vám dáme trochu „odlehčený“ tip na <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/vedator">podcast Vědátor</a>. Ten zahrnuje vědecké novinky okořeněné humorem.
<h3>Vědecké podcasty na jednom místě!</h3>
Protože jsou podcasty o vědě, výzkumu, vývoji a inovacích roztříštěny na různých platformách, rozhodli jsme, že bychom je rádi shromáždili na jednom místě. Plánujeme proto založit novou rubriku Podcasty, ve které se budeme snažit shromažďovat všechny relevantní podcasty, které si u nás budete moci rovnou také pustit.
Pokud byste chtěli, aby u nás byl i váš podcast, ozvěte se, prosím, na adresu redakce@vedavyzkum.cz

Podcasty věnované vědě, výzkumu a inovacím

Do soutěže se mohou vědci i studenti zapojit do konce března.
Letošní ročník <a href="https://www.nocvedcu.cz/">Noci vědců</a> přichází s novou soutěží Český Vševěd. Přihlásit se do ní mohou formou krátkých videí i všichni odborníci a studenti Masarykovy univerzity, kteří se věnují výzkumné činnosti a chtěli by ji prezentovat veřejnosti. Videa mohou vědci natočit na své mobilní telefony. Autoři těch nejlepších se setkají v září na finálovém večeru v Univerzitním kině Scala. 
Do soutěže Český Vševěd se dá přihlásit do 31. března. Stačí nahrát krátké video o maximální délce 150 sekund, ve kterém autor představí sebe i svou odbornou činnost, na webu <a href="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdcJhqSBw8jwpNA_qyFxO3yaM76z4jFlisAyUr9Fp30NIiwbw/viewform">vyplnit přihlášku a zaslat nahrávku</a>. Přesné technické parametry videa najdete <a href="https://webcentrum.muni.cz/media/3390160/ceskyvseved_2022_registrace.pdf">zde</a>. 
<blockquote>
Příspěvky z oblasti chemie naleznete také na profilu <a href="https://lcms.cz/companies/54">Noc vědců</a> na portálech LabRulez
</blockquote>
Odesláním přihlášky autor automaticky postupuje do předkola a odborná porota poté videa rozdělí do soutěžních skupin. O tom, kdo postoupí do dalšího kola, už budou hlasovat lidé na <a href="https://www.facebook.com/nocvedcu">facebookové stránce Noci vědců</a> pomocí „To se mi líbí“.
Nakonec v soutěži zůstane deset nejlepších videí. Odborná porota vybere šest z nich a jejich autoři se utkají o vítězství formou science slamu na finálovém večeru 19. září v Univerzitním kině Scala. Na pódiu kina budou mít pár minut na to, aby svou vědeckou činnost jasně a srozumitelně představili divákům. 
Noc vědců se koná pravidelně už od roku 2005. Jejím cílem je popularizace vědy a techniky. Lidem jsou zpřístupněny výzkumná pracoviště, navštívit mohou popularizační přednášky, experimenty, workshopy a mnoho dalších aktivit. Letošní ročník je plánován na pátek 30. září a uskutečnit by se měl opět v prezenční podobě. Nová soutěž Český Vševěd má za cíl do Noci vědců zapojit i další odborníky, nadchnout je pro popularizaci vědy a představit lidem pestrost vědeckých povolání.

Natočte video a přihlaste se do nové soutěže Český Vševěd

Zažil si několik olympiád. Nikoliv jako sportovec, ale jako právník nebo také jako „styčný důstojník pro covid“, jak zněla jeho oficiální funkce na hrách v Tokiu 2021. Teď si Jan Exner z Právnické fakulty UK sám vyzkoušel, jaké to je bojovat o cenné kovy. V celorepublikové vědecké popularizační soutěži Český vševěd se probojoval až do finále, které se konalo 6. prosince večer na Ostravské univerzitě. I když se nakonec „na bednu“ nedostal, času, který soutěži věnoval, nelituje. Jak sám říká, byla to neocenitelná zkušenost. Vyzval přitom také všechny své kolegy a kolegyně, aby se nebáli výsledky svých bádání vysvětlovat široké veřejnosti.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Michal_Novotny_Martin_Pinkas_Popularizovat_vedu_je_treba_rika_finalista_Ceskeho_vseveda_3_adbe079f68/UK-Forum-Michal-Novotny-Martin-Pinkas-Popularizovat-vedu-je-treba-rika-finalista-Ceskeho-vseveda-3.jpg" alt="UK Forum Michal Novotný, Martin Pinkas: Popularizovat vědu je třeba, říká finalista Českého vševěda"/>
Jednatřicet vědců a vědkyň z univerzit a dalších vědeckých institucí napříč republikou se letos zapojilo do druhého ročníku popularizační soutěže Český vševěd (pořádané jako doprovodný program celorepublikové <a href="https://gcms.cz/companies/54">Noci vědců</a>). Jejich úkolem bylo natočit maximálně 150 sekund dlouhé video, prostřednictvím kterého představí téma svého výzkumu tak, aby bylo věcné a zároveň diváky nenudilo. Široká veřejnost online hlasováním a odborná porota (ve složení Vladimír Piskala z redakce vědy České televize a tři nejlepší z loňského kola – Eva Bílková z Ostravské univerzity, Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické a František Mach ze Západočeské univerzity) pak vybraly šestici nejlepších, které poslaly do finále, mezi nimi i Jana Exnera z UK, který se zabývá tématem dopingu ve sportu a jeho postihováním i prevencí.
„Do soutěže jsem se přihlásil, abych popularizoval můj výzkum o přiměřenosti sankcí za doping. Můžeme dělat skvělou vědu, ale když ji nebudeme popularizovat, naše výsledky se dostanou k omezenému okruhu odborné veřejnosti. Myslím si, že bychom naopak měli informovat o našem výzkumu i širokou veřejnost. Nejen proto, aby věděla, co děláme, ale hlavně proto, aby mohla nad naším výzkumem přemýšlet a případně přispět k žádoucím změnám,“ podotkl Jan Exner a doporučil všem svým kolegům a kolegyním z UK, aby se do příštího ročníku soutěže také zapojili.
Šestice finalistů musela předvést to, jak ovládají zase trochu jinou disciplínu než natáčení videa, totiž vědecký stand up. O vítězi v ostravském City Campusu pak ve středu večer rozhodli přímo diváci v sále hlasováním. Nejvíc je oslovil domácí soutěžící Tomáš Motyka z VŠB – Technické univerzity v Ostravě.
Jan Exner nechal diváky chvíli si lámat hlavu nad tím, zda jsou tresty udělované za doping přiměřené. Takové téma shrnout do krátkého veřejného vystoupení, aby bylo věcné a zábavné, není nic jednoduchého. „Nejtěžší pro mě bylo připravit scénář mého finálového vystoupení tak, abych se vešel do časového limitu šesti minut. Na začátku jsem si říkal, že svoje téma znám a už jsem o něm přeci něco napsal i řekl, tak nebude složité připravit krátkou přednášku. Mýlil jsem se. Utřídil jsem si hlavní myšlenky a sepsal první návrh, jehož přečtení trvalo téměř čtvrt hodiny. Poté jsem přepisoval, přepisoval a přepisoval, abych se dostal pod šest minut. Poté jsem si to několikrát zkoušel říct, a pak některé věci znovu přepsal, protože mluvené slovo zní jinak než psaný text,“ vzpomínal Jan.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Michal_Novotny_Martin_Pinkas_Popularizovat_vedu_je_treba_rika_finalista_Ceskeho_vseveda_2_9f487f935d/UK-Forum-Michal-Novotny-Martin-Pinkas-Popularizovat-vedu-je-treba-rika-finalista-Ceskeho-vseveda-2.jpg" alt="UK Forum: Finále Českého vševěda probíhalo na Ostravské univerzitě (foto: Ostravská univerzita)."/>
Tématu dopingu ve sportu a jeho trestání se věnuje dlouhodobě a psal o něm také svou dizertaci. „Pokud sportovec poruší antidopingová pravidla, trest by měl přijít. Zároveň si ale myslím, že to má být trest disciplinární na úrovni sportovních organizací a měl by být přiměřený závažnosti jednání. Nemyslím si, že je správně, že za první, byť vědomé porušení antidopingových pravidel následuje čtyřletý zákaz činnosti. To je likvidační sankce,“ podotkl už před časem <a href="https://www.ukforum.cz/rubriky/studenti/8236-ucit-me-proste-bavi-pravnik-vymenil-olympiady-za-katedru">v rozhovoru</a> pro <a href="https://gcms.cz/companies/53">UK FORUM</a> Jan Exner s tím, že sportovců, kteří by se po čtyřech letech zákazu činnosti vrátili k vrcholovému sportu, je minimum. Připomněl pak také, že víc než na trestání by se měl klást důraz na prevenci a vzdělávání začínajících sportovců. Sám přitom přednáší o právu ve sportu a problematice dopingu nejen na Právnické fakultě UK, ale také na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK.
<h3>Učit srdcem</h3>
Jan Exner je velmi oblíbený vyučující, opakovaně ho studující PF UK vybrali jako jednoho z nejlepších na fakultě. Sám Jan Exner říká, že má učení v krvi, protože pochází z učitelské rodiny. K tomu stát se dobrým učitelem je podle něj třeba „učit srdcem“. „Základním předpokladem dobrého učitele je podle mě láska k učení. Abyste to mohli dělat dobře, musí vás to bavit. A já mám to štěstí, že mě učení neskutečně baví. V mém životě se může dít v podstatě cokoliv, ale v okamžiku, kdy si stoupnu před studenty a začnu mluvit, na všechny starosti zapomenu. Je to skvělý pocit. Ale nemusí to být láska na první pohled. Učení je tak pestrá činnost, že si na ní každý může najít to, co ho baví. Proto doporučuji každému, koho učení alespoň trochu láká, aby to zkusil. Stojí to za to!“ usmíval se.
<blockquote>
Na Univerzitě Karlově funguje také inovativní platforma Paedagogium, která podporuje profesní rozvoj akademiků a akademiček v oblasti pedagogiky a didaktiky.
</blockquote>
Vedle kvalitní vědy a její popularizace by se podle něj také nemělo zapomínat na přípravu dobrých vysokoškolských vyučujících. „Když chcete učit na základní nebo střední škole, několik let kvůli tomu studujete a připravujete se na to. Na vysoké škole si ale často stoupáte před studující s tím, že vaše předchozí didaktická zkušenost je minimální. Jsem moc rád za didaktické možnosti a kurzy, které nám nabízí Univerzita Karlova. U nás na fakultě dělají skvělé věci lidé z Katedry právních dovedností, kteří se snaží, abychom učili co nejlépe. Myslím si ale, že by univerzita i fakulta měly klást na naše didaktické schopnosti ještě větší důraz, nejen že by měly i nadále zkvalitňovat naši didaktickou podporu, ale také zvyšovat nároky na kvalitu výuky. Jen tak se můžeme v učení neustále zlepšovat,“ myslí si Jan Exner, který dal nakonec katedře přednost i před Českým olympijským výborem, pro který několik let pracoval. Jak sám říká, byla to sice mimořádná zkušenost, ze které bude těžit celý život, nejlépe se ale cítí přeci jen za katedrou.
<blockquote>
JUDr. Jan Exner, Ph. D.
</blockquote>
<blockquote>
Absolvoval Právnickou fakultu UK, kde dnes působí na Katedře evropského práva. Věnuje se právu Evropské unie a právu ve sportu. O právu v souvislosti se sportem či o antidopingových pravidlech vede kurzy také na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Jeho dizertaci na téma The Fight against Doping in Sport in Interaction with European Union Law: Proportionality of Ineligibility and Anti-Doping Education letos rektorka UK profesorka Milena Králíčková vyznamenala Bolzanovou cenou jako nejlepší doktorskou práci v kategorii společenskovědních a teologických oborů. Jako právník několik let pracoval pro <a href="https://www.olympijskytym.cz/">Český olympijský výbor</a>. Pracovně se díky tomu účastnil olympijských her v Pchjongčchangu a v Tokiu. S olympiádami měl ale už i předchozí zkušenosti, v roce 2008 se podíval na hry v Pekingu, o čtyři roky později zase pracoval jako dobrovolník v Českém domě během olympiády v Londýně.
</blockquote>

Popularizovat vědu je třeba, říká finalista Českého vševěda

Roboti na olympiádě? Třeba se dostaneme k něčemu, co se nám zdá nepředstavitelné, naznačuje vědkyně

Program největší tuzemské akce popularizující vědu a&nbsp;výzkum přilákal nakonec přes devadesát devět tisíc malých i&nbsp;velkých návštěvníků napříč republikou. Noc vědců letos nabídla rekordní program čítající téměř tři tisíce programových bodů na zhruba třech stovkách míst.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Noc_vedcu_navstivilo_temer_sto_tisic_lidi_vede_se_spor_o_nazev_Noc_v_Olomouci_f76e5ad2d2.jpg" alt="Vědavýzkum.cz: Noc vědců v Olomouci" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Vedavyzkum_cz_Noc_vedcu_navstivilo_temer_sto_tisic_lidi_vede_se_spor_o_nazev_Noc_v_Olomouci_f76e5ad2d2.jpg 234w," sizes="100vw" width="2040" height="1361">Do akce se zapojily nejen vysoké školy, ale také science centra, pracoviště Akademie věd ČR, muzea, hvězdárny a&nbsp;planetária či základní i&nbsp;střední školy a&nbsp;technologické firmy.Letošní téma Proměna přilákalo desetitisíce lidí od Nového Boru po České Budějovice, od Karlových Varů po Karvinou. „I s&nbsp;ohledem na rekordní počet zapojených institucí a&nbsp;měst v&nbsp;letošním roce jsme očekávali zvýšený zájem o&nbsp;akci, ale skutečnost vysoce předčila naše očekávání. Z&nbsp;mnoha míst máme informace o&nbsp;tom, že organizátoři byli doslova na hranici kapacitních možností. Ještě více nás pak těší příliv těch návštěvníků, kteří se na Noc vědců vydali poprvé. Ti tvořili bezmála padesát procent návštěvnosti,“ vypočítává Dana Kardová z&nbsp;Vysoké školy chemicko-technologické v&nbsp;Praze, zástupce národního koordinátora Noci vědců 2024.Interaktivní program na mnoha místech nabídl pohledy na proměny ve všech vědních oblastech. Od rozvoje technologií v&nbsp;medicíně a&nbsp;přírodních vědách přes právo a&nbsp;humanitní vědy po vhled do toho, jak se změnila naše komunikace či přístup ke sportu. Noc vědců také zpřístupnila jindy uzavřené prostory – od bunkru či útrob nemocniční potrubní pošty po výrobní prostory firem. „V příštím roce nás čeká dvacáté výročí Noci vědců, a&nbsp;tak bychom rádi návštěvníkům nadělili ještě více míst a&nbsp;institucí zapojených do organizace akce. Chceme zapojit ve větší míře například střední odborné školy nebo firmy, které se zaměřují na aplikovanou vědu a&nbsp;výzkum,“ dodává zástupce koordinujícího týmu Ondřej Martínek z&nbsp;Univerzity Palackého v&nbsp;Olomouci.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Noc_vedcu_navstivilo_temer_sto_tisic_lidi_vede_se_spor_o_nazev_Noc_vedcu_v_Ceskych_Budejovicich_ddcef2461e.jpg" alt="Vědavýzkum.cz: Noc vědců v Českých Budějovicích" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Vedavyzkum_cz_Noc_vedcu_navstivilo_temer_sto_tisic_lidi_vede_se_spor_o_nazev_Noc_vedcu_v_Ceskych_Budejovicich_ddcef2461e.jpg 234w," sizes="100vw" width="948" height="632"><h3 style="text-align:justify;">Program na míru pro všechny</h3>Návštěvníkům Noci vědců usnadnil orientaci v&nbsp;nepřeberném množství programu společný web, kde si zvolili město či místo, které je zajímá, včetně zaměření programu. Každý si tak mohl vytvořit individuální programový „jízdní řád“ podle toho, které obory jej zajímají, zda upřednostňuje program pro děti, či dospělé, bezbariérový nebo v&nbsp;angličtině. V&nbsp;Ostravě, Hradci Králové nebo Olomouci dokonce organizátoři vypravili speciální bezplatné autobusové linky. Návštěvníci v&nbsp;mnoha městech mohli také využít bezplatná sdílená kola. „Hojně byl využíván i&nbsp;rezervační systém u&nbsp;míst s&nbsp;omezenou kapacitou. Celkem jsme registrovali přes šest tisíc rezervací a&nbsp;na deset tisíc lajků u&nbsp;preferovaných akcí. Webové stránky zaznamenaly v&nbsp;den akce padesát tisíc jedinečných přístupů,“ doplňuje Martínek. Organizátoři Noci vědců se letos poprvé zaměřili také na „vědě vzdálené lokality“, aby vědu ve všech jejích podobách přinesli i&nbsp;do oblastí, kde nesídlí vysoké školy nebo významné vědecké instituce. Noc vědců se měla například poprvé konat v&nbsp;Jeseníku, který ale postihly povodně. „Rozhodli jsme se ale jesenické děti a&nbsp;mládež o&nbsp;akci neochudit a&nbsp;pro stovku žáků tamního gymnázia a&nbsp;základní školy jsme vypravili autobusy a&nbsp;v&nbsp;Olomouci jim zařídili nejen prohlídku města, ale také návštěvu samotné Noci vědců,“ říká Martínek.Ačkoliv Noc vědců skončila, na webu akce je dostupný celoroční online program, zahrnující videa či podcasty, a&nbsp;také celoroční kalendář popularizačních akcí napříč českými univerzitami.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Noc_vedcu_navstivilo_temer_sto_tisic_lidi_vede_se_spor_o_nazev_Noc_vedcu_na_CVUT_1a32b42266.jpg" alt="Vědavýzkum.cz: Noc vědců na ČVUT" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Vedavyzkum_cz_Noc_vedcu_navstivilo_temer_sto_tisic_lidi_vede_se_spor_o_nazev_Noc_vedcu_na_CVUT_1a32b42266.jpg 219w," sizes="100vw" width="2536" height="1815">Noc vědců se v&nbsp;Česku koná od roku 2005, a&nbsp;to jako součást European Researchers’ Night – celoevropské akce podporované Evropskou unií s&nbsp;cílem propojit vědu a&nbsp;společnost a&nbsp;zvýšit zájem mladých lidí o&nbsp;vědu. Evropská noc vědců se koná ve 23 zemích, přičemž česká Noc vědců patří co do rozsahu k&nbsp;těm nejvýznamnějším.Po několika úspěšných letech, kdy Noc vědců organizačně zajišťovaly ostravské univerzity, přebraly letos štafetu národního koordinátora Vysoká škola chemicko-technologická v&nbsp;Praze a&nbsp;Univerzita Palackého v&nbsp;Olomouci. Pod jejich vedením by se měla Noc vědců v&nbsp;příštích dvou letech rozrůst do dalších menších měst a&nbsp;obcí. „Rádi bychom se také dále víc zaměřili na vědě vzdálené v&nbsp;lokality nebo zatraktivnění IT oborů pro dívky a&nbsp;učitelské profese pro chlapce,“ dodává Kardová.<h3 style="text-align:justify;">Spor o&nbsp;název&nbsp;</h3>Název Noc vědců však budí i&nbsp;spory, neboť generické maskulinum použité v&nbsp;názvu může evokovat v&nbsp;lidech představu vědce –&nbsp;muže. Tvrdí to pracoviště&nbsp;NKC – gender a&nbsp;věda při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR a&nbsp;některé <a target="_blank" rel="noopener">vědkyně a&nbsp;vědci</a>, ale i&nbsp;například chiruržka Barbora East či zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Jazykovědkyně Jana Valdrová k&nbsp;tomu <a target="_blank" rel="noopener">říká</a>:&nbsp;„Výzkumy potvrdily, že představit si ženy pod generickým maskulinem trvá déle než představit si muže. Generické maskulinum je reklama na muže, a&nbsp;žádná studie dosud nedokázala, že by rovnou měrou označovalo muže i&nbsp;další pohlaví. Genericky míněné maskulinum se v&nbsp;různých jazycích začalo používat v&nbsp;dobách, kdy ženy teprve začaly vycházet do veřejného prostoru, budily pozornost a&nbsp;nebyly pro ně ženské názvy profesí a&nbsp;pozic, což je sto a&nbsp;více let, proto se ,zahrnovaly´pod muže. Nazývám to gramatikalizovanou hierarchií pohlaví."&nbsp;Na podporu přejmenování Noci vědců proto vznikla&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener">petice</a>, kterou připravila filozofka Jitka Paitlová z&nbsp;Feministického univerzitního kroužku Západočeské univerzity v&nbsp;Plzni.&nbsp;Zajímavé je, že problém s&nbsp;generickým maskulinem má nejen český jazyk, ale například i&nbsp;v&nbsp;mnoha ohledech velmi neutrální angličtina. Ve Spojených státech amerických byla provedena studie, kdy byla lidem položena následující hádanka se slovem chirurg - anglicky surgeon:&nbsp;Otec a&nbsp;jeho syn mají autonehodu. Otec na místě umírá. Syn je úspěšně převezen na pohotovost. Přítomný chirurg se podívá na chlapce a&nbsp;řekne: „Tohoto chlapce nemohu operovat. Je to můj syn!“ Jak je to možné? Kdo byl chirurg v&nbsp;nemocnici?&nbsp;<a target="_blank" rel="noopener">Studie</a> ukázala, že 82 % lidí nenapadlo, že chirugem mohla být synova matka, místo toho vymýšleli různé nepravděpodobné konstrukce, že syn byl unesen jiným otcem a&nbsp;podobně.&nbsp;Manažerka komunikace NKC&nbsp;Barbora Schneiderová k&nbsp;Noci vědců&nbsp;říká:&nbsp;„Neobviňujeme organizátorstvo z&nbsp;toho, že by ignorovalo existenci žen–vědkyň, jen upozorňujeme na to, že využívání generického maskulina a&nbsp;tím zneviditelňování přínosu žen je pro nás v&nbsp;roce 2024 již nepřijatelné.“&nbsp;&nbsp;&nbsp;Dana Kordová, zástupkyně národního koordinátora Noci vědců, na to odpovídá: „Téma přejmenování Noci vědců, respektive vhodné zahrnutí jak vědců, tak vědkyň do názvu akce, řešíme s&nbsp;organizačním týmem pro příští ročník. S&nbsp;ohledem na předávání koordinátorské agendy novému týmu v&nbsp;letošním roce nebyl v&nbsp;tomto roce prostor pro změnu. Bohužel se nejedná o&nbsp;jednoduchý proces, jak by se mohlo zdát (ochranná známka, dotační programy apod.). Ale změnu názvu zvažujeme. Rádi bychom uvedli, že do organizace akce jsou každoročně napříč republikou zapojeny tisíce vědkyň, a&nbsp;i&nbsp;proto pevně věříme, že pro jejich zviditelnění a&nbsp;popularizaci udělala právě Noc vědců více, než kterákoli jiná obdobná akce. V&nbsp;podtitulu akce i&nbsp;ve všech mediálních výstupech hovoříme jak o&nbsp;vědcích, tak o&nbsp;vědkyních“.&nbsp;&nbsp;&nbsp;

Noc vědců navštívilo téměř sto tisíc lidí, vede se spor o název 

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

V současné době vysílá Český rozhlas na vlnách čtyř celoplošných a čtyř speciálních stanic a provozuje síť regionálního vysílání ve všech krajích České republiky. Nedílnou součástí je vysílání do zahraničí v šesti světových jazycích. Obsah ale nešíří pouze po radiových vlnách. Pohodlný poslech zpravodajství z domova i ze světa, publicistiky, hudby a mnoho dalšího umožňují také webové stránky a mobilní aplikace.

Český rozhlas

Masarykova univerzita je vysokou školou s demokratickými tradicemi, prosazovanými již od jejího založení v roce 1919. Řadu let je nejžádanější vysokou školou v Česku. V současnosti sestává z devíti fakult s více než 200 katedrami, ústavy a klinikami. Je také významným sociálním a kulturním aktérem v jihomoravském regionu.

Masarykova univerzita

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

DataApex at ISC 2026

Představení přístroje Revo od společnosti Nicoya

Waters at ISC 2026

From Legacy Workflows to Paperless Labs: Track Every Sample, Process, and Decision

Informatics series #34 Ready for Self-Documenting Chromatography?

Ask the Expert: What to expect from the new Thermo Scientific™ Orbitrap™ Excedion™ Hybrid mass spectrometers