Podpora vědy má řadu podob, v zahraničí je například běžné, že se mecenášství nevěnují jen ti nejbohatší, ale i střední třída. Častější je i podpora celých vědních oborů, nejen jednotlivců.
Mecenáše většina lidí v Česku vnímá jako bohatého člověka, který nehledí jen na svůj prospěch, ale přemýšlí, jak pomoci celému národu či lidstvu. 
„Mecenáši přitom vůbec nemusí být superboháči,“ říká Zdeněk Strakoš, který byl několik let garantem oboru matematika v Nadačním fondu Neuron a také působil v hodnoticích panelech Evropské výzkumné rady (ERC). V současnosti pro mladé vědce spolupořádá workshopy a dlouhodobě usiluje o větší úspěšnost českých žadatelů v soutěži o prestižní ERC granty. „Ve Spojených státech je například docela běžné, že lidé z vyšší střední třídy vydělané peníze – i desítky procent svého majetku – vrací společnosti. Vnímají, že jim společnost dala možnost vyrůst a cítí povinnost to vrátit. O nich se moc nemluví.“
<blockquote>
<h5>Mecenáš</h5>
<ul>
<li>Podle definice je mecenáš člověk, který nezištně podporuje vědu a umění.</li>
<li>Slovo vzniklo na památku římského boháče Gaia Cilnia Maecenata (asi 70–8 př. n. l.), který byl rádcem císaře Augusta a podporoval mladé básníky a další literáty.</li>
</ul>
</blockquote>
Podle Strakoše jsou mecenáši ti, kteří vědu podporují jen proto, že to považují za správné, nemají žádný další motiv. Mecenášství přitom nemusí být jen finanční: „I jakákoli dlouhodobá práce pro druhé nebo nezištná pomoc, kdy je jedinou motivací jedince, že to považuje za správné, je obrovské mecenášství,“ míní matematik. „Naopak ti, pro které je motivací vnitřní smíření nebo si chtějí dělat osobní promo, to pak nejsou mecenáši v pravém slova smyslu, i když podporují dobrou věc. Skutečnými mecenáši nejsou ani ti, kteří vydělali obrovské peníze tím, že maximalizovali svůj profit za cenu mnoha negativních souvislostí,“ doplňuje.
<h3>Podpora vlastní univerzity i celé kariéry profesora</h3>
...
<h3>Zběsilé tempo jednoho z největších českých mecenášů</h3>
...
<h3>Nadační Fond Neuron: nejen slavnostní večery</h3>
Na Josefa Hlávku navazuje Nadační fond Neuron, který sdružuje české mecenáše, partnery a podporovatele vědy.
Za jeho vznikem stojí matematik a podnikatel Karel Janeček. <a href="https://gcms.cz/companies/4">NF Neuron</a> vznikl před deseti lety původně jako Nadačního fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu, v roce 2013 se pak přejmenoval na Nadační fond Neuron na podporu vědy. 
Prioritami NF Neuron jsou vědecké Ceny Neuron spojené s finančním ohodnocením, popularizace vědy a propojení světa vědy a byznysu. 
„Jde o naprosto ojedinělou akci, která nemá v naší části Evropy obdobu,“ říká profesor Hobza, bývalý dlouholetý předseda Vědecké rady NF Neuron. „O udělení cen rozhoduje výlučně vědecká rada, mecenáši do výběrového řízení nezasahují. Dále NF Neuron přijímá dary pouze od dárců, kteří získali finanční prostředky legálním a transparentním způsobem. Během mého působení ve funkci předsedy vědecké rady jsme několik problematických donátorů odmítli.“
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/NF_Neuron_Mimoradne_Ceny_Neuron_ziskali_dva_vedci_za_boj_proti_virovym_a_bakterialnim_NF_Neuron_1b337ba0a6/NF-Neuron-Mimoradne-Ceny-Neuron-ziskali-dva-vedci-za-boj-proti-virovym-a-bakterialnim-NF-Neuron.jpg" alt="NF Neuron: Ceny Neuron"/>
Profesor Strakoš zdůrazňuje důležitou zprávu, jakou fond vysílá ke společnosti: „Nadační fond Neuron kultivuje prostředí, mecenáši jsou pro ostatní vzorem a svou činností komunikují k veřejnosti důležitou výzvu: Přidejte se k nám – dávejte také.“
Zároveň ale upozorňuje, že mecenášství není především o slavnostních večerech, které jsou nejvíce vidět: „Ocenění a slavnostní předávání je potřebné, ale pravý smysl mecenášství je jinde. Důležití nejsou ani samotní mecenáši, ale to, co z jejich mecenášství vyroste,“ zdůrazňuje Strakoš.
Podle matematika je důležité o talenty pečovat: „Talenty lidí, to je naše největší bohatství. Jako národ s nimi zoufale plýtváme.“
<h3>Manželé Dvořákovi</h3>
„Z nedávné doby mi velice imponuje příběh <a href="https://gcms.cz/companies/5">Nadace Experientia</a> a manželů Dvořákových; neznám je osobně, ale přijde mi to úžasné,“‎ přidává Zdeněk Strakoš.
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi založili Nadaci Experientia v roce 2013, a jak říkají: „Vracíme peníze, odkud přišly – do vědy.“ Hana Dvořáková totiž spolupracovala s Antonínem Holým na vývoji antivirových látek a je spoludržitelkou několika patentů. „Začalo to nenápadně. Nejdříve chodily jen malé částky za licence látek proti herpes virům. Až později začaly přicházet vyšší částky za licenční poplatky za antivirotika pro léčbu AIDS,“ vzpomíná Dvořáková a popisuje, že dlouho hledali, jak peníze nejlépe využít.
Jejich první filantropický počin přišel v roce 2006, kdy Česko zasáhly ničivé povodně. „Když jsem v televizi viděla reportáž, jak Člověk v tísni pomáhá těžce zasaženým lidem v severních Čechách, chtěla jsem pomoci. Bylo to náhlé hnutí mysli, našla jsem si na webových stránkách jejich číslo účtu a poslala jsem tam milion korun,“ popisuje začátek spolupráce s neziskovou organizací Dvořáková.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/company/Logo-Nadace-Experientia-velke-2.jpg" alt="Nadace Experientia"/>
Nápad na vznik Nadace Experientia a systematickou podporu mladých vědců vznikl v roce 2012 během dovolené: „Byli jsme s kamarády, bývalými kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, v Miláně, podívat se na památky a užít si dobrého italského jídla a vína. Měli jsme tehdy spoustu času na nejrůznější rozhovory a mluvili jsme mimo jiné o ne příliš optimistické situaci v české vědě. V této souvislosti došlo na to, že je škoda, že profesor Holý, tehdejší příjemce největší části licenčních poplatků, tyto peníze nevyužije k podpoře našich mladých vědců. Během letu z Milána mě napadlo, že to vlastně můžeme udělat my. Jakmile jsme přiletěli do Prahy, řekla jsem to Dalimilovi a on povídá: ‚Mě to taky napadlo.‘ Ale takhle my to máme se vším,“ vzpomíná s úsměvem Hana Dvořáková. 
Pro vznik Nadace Experientia bylo také důležité inspirativní setkání s kanadským odborníkem na filantropii Tonym Meyersem. „Ten nám ze svých zkušeností potvrdil, že hledání toho pravého filantropického projektu je zpravidla dlouhodobý proces a vyžaduje mnoho úsilí. Také nás seznámil s Jiřím Bártou, ředitelem Nadace Via, se kterým od té doby spolupracujeme a tříbíme si svoje filantropické názory,“‎ dodávají Dvořákovi. 
Nadace Experientia podporuje mladé vědce a vědkyně z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie. Za osm let fungování podpořili již patnáct stipendistů a stipendistek, kterým umožnili strávit rok v zahraničí. Financovali také dva tříleté start-up granty pro založení vlastní výzkumné skupiny v Česku.
A v lednu loňského roku oznámili, že během dalších dvaceti let české vědě věnují 200 milionů korun a plánují podpořit až čtyřicet mladých vědců a vědkyň ročním stipendiem pro zahraniční pobyt a vznik až dvaceti nových výzkumných skupin. „Věříme, že tato cílená a dlouhodobá podpora významně ovlivní českou chemii a posune ji směrem k celosvětové špičce, třeba až k další Nobelově ceně,“ řekla při této příležitosti Hana Dvořáková.
A Dvořákovi dodávají, že jim v mnohém bylo inspirací Hlávkovo Nadání: „Poradili nám třeba to, že aplikační přihláška má být co nejjednodušší, aby umožňovala velkou volnost. Žadatel pak toho o sobě prozradí mnohem více, než kdyby jen vyplňoval nějaké kolonky,“ uvádí konkrétní příklad Hana Dvořáková.
„Manželé Dvořákovi jsou neuvěřitelným příkladem altruismu. Díky Nadaci Experientia, kterou založili, cestují mladí vědci po dokončení Ph.D. do zahraničí na špičkové univerzity, kde získávají důležité zkušenosti, a to na všech úrovních, jak na té profesionální, tak i na sociální úrovni. To jsou podle mého jedny z nejdůležitějších okamžiků formování mladého vědce,“ popisuje organický chemik <a href="https://gcms.cz/article/417">Ondřej Baszczyňski</a>, vedoucí výzkumné skupiny na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, jejíž vznik byl podpořen prvním start-up grantem Nadace Experientia.
„Já bych bez jejich podpory vlastní výzkumnou skupinu nejspíše vůbec neměl. Velmi si vážím svěřené důvěry a věřím, že díky ní dosáhneme úspěchu v našem výzkumu. Tím, že manžele Dvořákovy znám osobně, cítím mnohem větší zodpovědnost a motivaci,“ dodává Baszczyňski. 
<h3>Mecenášství jako vratná investice</h3>
„Mecenáši jsou skvělým příkladem pro společnost jako takovou. Ukazují jasně ostatním, že dnešní doba není jen o získávání moci, konzumu a hromadění hmotného bohatství, ale lze jí dát i mnoho pozitivních rozměrů. Jako je třeba altruistická činnost za účelem poznání a vzdělávání,“‎ shrnuje Baszczyňski. 
„Aspektů, proč jsou mecenáši potřeba, je hned celá řada,“‎ míní fyzik Pavel Jelínek, loňský laureát Ceny Rudolfa Lukeše (kterou nově podporuje i Nadace Experientia) a současně garant oboru fyzika NF Neuron.
„Jedním z obecných přínosů mecenášství pro naši společnost je, nazvěme to, vratná investice. Demokratická společnost je založena na principu určité společenské solidarity všech zúčastněných, která není vynucena žádným zákonem či nařízením. Jedním z důležitých faktorů tohoto sociálního konsensu je reinvestice soukromého kapitálu do samotné společnosti, která pro tvorbu tohoto kapitálu poskytla prostředí. Navíc mecenášství umožňuje cílené rozdělování peněz lidem, kteří je potřebují nebo si je zaslouží, lidmi, kteří znají hodnotu rozdělovaných peněz, a tudíž velmi uvážlivě volí, komu je svěřit.“
Možná nejdůležitějším faktorem specifickým pro českou společnost je podle Jelínka síla pozitivního příkladu. „Po revoluci byli podnikatelé často vnímáni jako parazité naší společnosti, ať již díky komunistické propagandě, či důsledkem privatizačních zbohatlíků, kteří, dovolím si tvrdit, tvořili jen mediální vrchol ledovce, který byl ve většině tvořen velmi slušnými a pracovitými lidmi. Tudíž, altruistická činnost je jedním ze způsobů, jak zbořit tento mýtus, který dusí naši společnost,“‎ vyjmenovává fyzik, který mecenášství zná z obou stran. 
Jaderná fyzička a bývalá předsedkyně Grantové agentury ČR Alice Valkárová je moc ráda, že se mecenáši v posledních letech zase zrodili, protože přispívají významným způsobem k diverzitě financování vědy v zemi. „Domnívám se, že na rozdíl od státních agentur, které se zodpovídají daňovým poplatníkům, a musí tedy dodržováním složitých administrativních postupů a pravidel dokazovat, že jsou prostředky vynakládány v souladu s původním záměrem a zákony, mecenáši si mohou do jisté míry sami vybrat, na jaký výzkum své finance poskytnou. Toto je zároveň i výhodou pro oceněné, kteří pak mají mnohem větší volnost, na co budou udělené prostředky vynakládat, než kdyby jim je poskytla libovolná státní agentura,“‎ dodává bývalá předsedkyně Grantové agentury ČR. 
<h3>Chybí podpora celých vědních oborů</h3>
...

Téma: Mecenáši. Podpora vědy je vratná investice i vzkaz společnosti

Financování life sciences v ČR: Seniorní vedoucí skupin 

Podcasty v posledních letech nabírají na popularitě. Mohou vám zpříjemnit pracovní den, procházku v přírodě nebo nedělní úklid.
Podcasty jsou tu s námi na různých platformách už nějaký ten pátek. Vzrůstající popularitě tohoto formátu, kdy si stačí na mobilu či počítači zapnout zvukovou nahrávku, která se může věnovat nejrůznějším tématům, si všimli i české vysoké školy, Akademie věd, média, ale i další subjekty. Řada z nich se proto rozhodla, že by mohly tento oblíbený formát využít také k přiblížení vědeckých témat veřejnosti.
Své podcasty například realizuje Akademie věd ČR. Její podcastová série s názvem <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/veda-na-dosah">Věda na dosah</a> funguje už od jara 2020. Podcast zahrnuje rozhovory a reportáže s vědci a vědkyněmi AV ČR a zrodil se z původního konceptu vzniklého v začátcích pandemie covidu-19 pod značkou Věda na doma. 
Pozadu nezůstalo ani břežanské pracoviště Fyzikálního ústavu AV ČR, ELI Beamlines. Jejich podcast je povídáním s vědci nejen o vědě. Epizody si můžete pustit například <a href="https://www.eli-beams.eu/cs/o-eli-beamlines/podcast/">zde</a>.
Vědecké příběhy do formy podcastů zpracovává také Nadační fond Neuron. Podcast <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/neuron-stories">Neuron Stories</a> poodhalí různé příběhy objevů mladých českých vědců. Jak se rodí objev, jaká hudba přitom hraje do sluchátek nebo jak vypadá běžný den našich nejlepších vědců? Nejen na tyto otázky odpoví tento podcast.
Pokud vás zajímají podcasty zaměřené na oblast technických oborů, inovací či průmyslu, tak těch je hned několik. Například VUT v Brně má podcast <a href="https://www.vut.cz/podcast">Technicky vzato</a>. Proč se rozložitelná láhev v lese nerozpadne? Vezmou nám roboti práci? Co dýcháme ve městech? Na tyto a další otázky vám jasně a srozumitelně odpoví v podcastu. Vědci, studenti a absolventi z Vysokého učení technického v Brně mluví jednoduše a poutavě o tématech, která se stále více stávají součástí lidských životů, přesto zůstávají pro svou odbornost zahalena nejasnostmi. Podcastem provází Tereza Kadrnožková z tiskového oddělení VUT, dříve vědecká redaktorka Českého rozhlasu.
Svůj <a href="https://www.ncp40.cz/podcast">Inovacast</a> z oblasti inovací, technologií a průmyslu má také Národní centrum průmyslu 4.0. V minulých epizodách byly tématem například privátní 5G sítě, umělá inteligence nebo transfer technologií.
K tomuto typu podcastů můžeme zařadit také pořad <a href="https://komoraplus.cz/2022/01/31/startuje-elektron-novy-vedecky-podcast-portalu-komora-plus/">Elektron</a> od Hospodářské komory. V něm každý poslední den v měsíci nahlédneme pod ruce českých vědců, kteří už teď připravují svět budoucnosti.
Kdybyste si chtěli poslechnout něco zajímavého také z oblasti humanitních věd, je tu pro vás podcast <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/balast">Balast</a>. Ten pochází z dílny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a klade si za cíl popularizovat oblast humanitních věd.
Humanitně zaměřeným podcastem je také pořad <a href="https://anchor.fm/pokafi">PoKaFi</a>. Ten zpracovává katedra filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity a rozebírá důležitá témata z pohledu filosofie a různých náboženství.
Za poslech jistě stojí i <a href="https://soundcloud.com/scienceslammuni">Science slam MUNI</a>, který zpracovává (jak název napovídá) Masarykova unvierzita. Podcast má nemalý cíl - předávat nadšení pro vědu a výzkum. Do studia si k mikrofonu zve profesionální vědce, se kterými se moderátor Petr Holík baví o tom, co zkoumají, co je na tom baví, proč je jejich výzkum důležitý a jaké má dopady na společnost. To vše srozumitelně a otevřeně.
Pokud se zajímáte o problematiku otevřené vědy, tak by vám určitě neměl uniknout <a href="https://openscience.cuni.cz/OSCI-146.html">Open Science Podcast</a>. Jeho tvůrci se prostřednictvím rozhovorů snaží získat názory a odpovědi na otázky týkající se různých aspektů open science. Podcast je určen doktorandům, vědcům, studentům, akademikům, ale i široké veřejnosti. Jednoduše všem, kteří se open science zabývají a chtějí o ní přemýšlet. 
Svůj <a href="https://www.sciencecafe.cz/zaznamy/audio/">podcast</a> má také oblíbené Science Café, cyklus neformálních diskusních večerů mezi vědci a zájemci o vědu z řad široké veřejnosti, nebo Noc vědců. Ta se ve svém <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/noc-vedcu">podcastu</a> snaží také srozumitelnou formou přibližovat různá vědecká témata.
Už asi víte, že celou řadu podcastů nabízí Český rozhlas. Ten nabízí také pořad <a href="https://plus.rozhlas.cz/veda-plus-8568676">Věda Plus</a>, který každý den přináší nové vzrušující vědecké objevy. Vydejte se na průzkum všech světů naší Země a někdy i ještě dál.
Na závěr vám dáme trochu „odlehčený“ tip na <a href="https://ceskepodcasty.cz/podcasty/vedator">podcast Vědátor</a>. Ten zahrnuje vědecké novinky okořeněné humorem.
<h3>Vědecké podcasty na jednom místě!</h3>
Protože jsou podcasty o vědě, výzkumu, vývoji a inovacích roztříštěny na různých platformách, rozhodli jsme, že bychom je rádi shromáždili na jednom místě. Plánujeme proto založit novou rubriku Podcasty, ve které se budeme snažit shromažďovat všechny relevantní podcasty, které si u nás budete moci rovnou také pustit.
Pokud byste chtěli, aby u nás byl i váš podcast, ozvěte se, prosím, na adresu redakce@vedavyzkum.cz

Podcasty věnované vědě, výzkumu a inovacím

V čem je doktorské studium na CERGE-EI, společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, mimořádné a proč studovat právě ekonomii? Nejen o těchto tématech jsme hovořili s Filipem Matějkou, ekonomem působícím v akademickém sboru CERGE-EI, kterému se podařilo uspět v programech Evropské výzkumné rady hned dvakrát.
<h5>Od fyziky, kterou jste studoval na Univerzitě Karlově, jste se dostal k ekonomii. Čím si tento obor získal Vaši pozornost?</h5>
Myslím si, že ekonomie je úžasným oborem, který nabízí spoustu možností. Pokud máte pro studium špičkové zázemí, kterým CERGE-EI bezesporu je, můžete přijít s vlastními nápady a inovacemi, jak pomoci v celé řadě oblastí – od pomoci ve veřejném sektoru, ve vlastním podnikání až po výzkumnou činnost. Studium ekonomie tak do budoucna otevírá spoustu dveří.
Ze strany státu by dále bylo skvělé, kdyby se investovalo více do špičkových ekonomů. Tím nemyslím sebe – jsem finančně plně saturován a dostalo se mi výborné podpory –, ale ostatní. Například při projednávání vládních politik se zapojují do procesu dobrovolníci. Ti jsou ochotní se na rok přihlásit a pracovat zdarma, ale déle ne – odvedená práce tak není na úplně špičkové úrovni. Bylo by dobré, kdyby v této souvislosti existoval kvalitní institut s dobře placenými a špičkovými odborníky – stát by po finanční stránce značně ušetřil, když stále rozhoduje o stovkách miliard často bez jakýchkoliv analýz. Dále by zemi pomohlo více schopných absolventů, kteří by po studiu nastoupili do vládních institucí. Realizace těchto změn by ČR velmi pomohla.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Filip_Matejka_Zasadni_jsou_ve_vede_velke_ambice_b635493764/Vedavyzkum.cz-Filip-Matejka-Zasadni-jsou-ve-vede-velke-ambice.jpg" alt="Vědavýzkum.cz: Filip Matějka: Zásadní jsou ve vědě velké ambice"/>
<h5>V roce 2015 jste obdržel ERC Starting Grant, o pět let později ERC Consolidator Grant a od roku 2021 jste členem expertní skupiny pro podporu žádostí o ERC granty. Jak se podle Vás Česká republika staví k ERC grantům?</h5>
Ze strany státu je bezesporu dobré, že prestižním grantům přikládá důležitost a vede je v patrnosti.
<h3>Opustit vědu není ostuda</h3>
<h5>Jaké máte hlavní doporučení pro zájemce o ERC grant?</h5>
Cíl žadatele ERC grantu v jakémkoli oboru by měl být zlomový a velmi nápaditý. Jak s tím ale poradit? Pokud se vědci v dlouhodobém časovém horizontu daří, pravděpodobně vycítí, zda má šanci na grant dosáhnout. Pro mě osobně bylo při psaní návrhu klíčové jasně si definovat celkový záměr své práce. Tedy ujasnit si, jaké jsou mé sny v oblasti výzkumu a vědy. Položil jsem si v této souvislosti otázku, co by mě v příštích pěti letech připadalo užitečné a co by mě zároveň vnitřně naplňovalo. Na tři měsíce jsem si dal pauzu ve svém výzkumu a zmíněný čas strávil studiem dané problematiky a přemýšlením o tématu.
Ve vědecké činnosti se často stává, že po čase jedeme na setrvačnost – věnujeme se výzkumu a v průběhu narazíme na další otázky. Těm se věnujeme v dalším výzkumu. Negativním následkem pak může být to, že se věnujeme stále méně a méně důležitým věcem. Pauza – čas na rozmyšlení – tak může být pro smysluplné směřování výzkumu a celkovou vizi klíčová.
<h5>Co by měl žadatel dále splňovat a na co by se měl zaměřit?</h5>
Druhým, neméně důležitým bodem je zájemcův samotný přístup k vědě. Nesmírně důležité je dlouhodobé směřování, mít ve vědě velké ambice. Zájemce bez tohoto myšlení a vize pak nezachrání kvalitně sepsaná žádost. Zde se dostáváme k obecnému problému. Spousta studentů pokládá za vhodné po dokončení doktorátu setrvat ve vědě dalších třicet let, přestože je výzkum vlastně moc nebaví. Přitom kdyby šli do soukromé sféry, byli by šťastnější a jejich práce by byla užitečnější. Opustit vědu není ostuda. Na tom není nic špatného, mně by nešla spousta jiných činností a sám jsem zažíval období, kdy se mi ve vědě nedařilo. Čekal jsem na nápad, ale ten dlouho nepřicházel.
<h5>Jaké hlavní výhody s sebou přináší získání tohoto prestižního grantu? Nabídl Vám tento úspěch nové spolupráce?</h5>
Získání ERC grantu mi dalo zejména svobodu a volnost nad věcmi přemýšlet. Již předtím se mi naskytly spolupráce, které jsem si vysnil. Můj advisor Christopher Sims, na jehož teorii racionální nepozornosti jsem navázal, je nositelem Nobelovy ceny. Dále jsem spolupracoval s dalšími lidmi, kteří se bezesporu dočkají podobných úspěchů. Na nedostatek skvělých spolupracovníků si tedy rozhodně nemohu stěžovat. Nemyslím si, že jsem další spolupráce navázal z toho důvodu, že jsem dostal ERC grant. Komise je s prací úspěšného žadatele již obeznámena a ví, že jeho další výzkum má skutečný potenciál.
<h5>Narazil jste v souvislosti s ERC granty na případné překážky v administrativním procesu?</h5>
Ani v nejmenším. Hned o začátku jsem měl v tomto směru podporu. Pro institut žadatele – který ví, že má uchazeč šanci – je ve vlastním zájmu pomoci zájemci dosáhnout tohoto cíle, a usnadnit mu tak práci. Když jsem podával žádost, sdělil jsem, že se budu zabývat pouze vědeckou částí a s administrativní stránkou nechci strávit ani minutu času. Jednak v tomto směru nejsem expertem a čas dokážu využít smysluplněji, jednak kolegové z administrativy tuto práci zastanou logicky lépe. Právě ze zmíněných důvodů si myslím, že pro vědce není nic horšího, než když se věnuje administrativě. Podpora v tomto směru tak musí být pro vědce maximální.
<blockquote>
<h4>Filip Matějka</h4>
</blockquote>
<blockquote>
Filip Matějka (*1980) vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově (MFF), získal magisterský a doktorský titul v oboru aplikované matematiky na Princetonské univerzitě v USA. Od roku 2010 působí jako výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR. Od roku 2011 je členem akademického sboru CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Působí zde jako docent s trvalým mandátem a od roku 2016 je i členem výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI.
</blockquote>
<blockquote>
V minulosti působil jako výzkumný pracovník v Centre for Economic and Policy Research v Londýně, hostující vědecký pracovník na University of California v Berkeley, byl členem redakční rady Review of Economic Studies a American Economic Review. Obdržel Cenu ministra školství České republiky, cenu American Economic Review Excellence in Refereeing Award, Exeter Prize za nejlepší práci v oblasti experimentální ekonomie a cenu The Neuron Award pro nadějné mladé vědce. V roce 2015 získal jako první český ekonom Starting grant Evropské výzkumné rady ERC. V současnosti je držitelem prestižního ERC Consolidator Grantu „Economics of Inattention“ (2021–2026). Zabývá se zejména makroekonomií, ekonomickou teorií, ekonomií informací a behaviorální ekonomií. Jeho výzkumné práce byly publikovány v předních ekonomických časopisech, včetně Econometrica, Journal of Economic Theory či Review of Economic Studies.
</blockquote>
<h5>Jaká jiná podpora, kromě například pomoci ze strany České grantové agentury, by se měla nadějným vědcům poskytnout?</h5>
Určitě bych zmínil program na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ERC CZ. Cílem programu je podpora těch žadatelů inovačních projektů, kteří požádali o grant Evropské výzkumné rady, uspěli v obou kolech hodnocení prováděném mezinárodními odbornými panely ERC, ale jejich projekty nemohly být realizovány z důvodu nedostatku evropských finančních prostředků. Tento postup je podle mě skvělý, protože nejen finanční návratnost špičkové vědy pro společnost je obrovská. V tomto případě, kdy skorovítězný a důvěryhodný žadatel odvedl prokazatelně dobrou práci, by byla škoda pro všechny strany, aby daný projekt zůstal nevyužit. Z důvodu absence tržních mechanismů je těžké rozhodnout, komu se vyplatí dát peníze a komu ne. Když celoevropská komise rok na tomto výběru pracovala, tak proč nevyužít jejich závěry. V nedávné době tak vláda schválila prodloužení tohoto programu do roku 2032.
<h3>Naši nejnadanější doktorandi odchází na nejprestižnější univerzity</h3>
<h5>Jak je doktorské studium strukturováno a jaké jsou jeho přednosti?</h5>
Doktorský program ekonomie a ekonometrie je vlajkovou lodí pracoviště CERGE-EI. Struktura studia je vytvořena na základě úspěšných programů předních univerzit ve Spojených státech a Evropě. Úvodní dva roky studenti absolvují kurzy na úrovni Masters of Arts, v rámci kterých si osvojí nové metodologie, práci s daty a postupy k vymýšlení nových teorií. Někteří studenti po dvou letech skončí a nacházejí uplatnění jak v komerční, tak ve veřejné sféře. Ti, kteří po těchto dvou letech pokračují, se v dalším úseku programu věnují výzkumu. Velmi často doktorandi v průběhu prvního roku svého výzkumu vyjíždějí na zahraniční stáž – moji studenti například na Princeton University, Harvard University nebo University of California. Stává se také, že nejnadanější doktorandi odcházejí na základě našeho doporučení na nejprestižnější zahraniční univerzity.
Tento přechod na základě osobního doporučení je samozřejmě snadnější, než kdyby žadatel od začátku usiloval o studium na nejprestižnějších univerzitách – je sice hezké, že se zájemce může pyšnit výbornými známkami na české škole, ve světě však tyto výsledky nejsou příliš vypovídající, pokud nedostanou konkrétnější informaci.
<h5>Kam odcházejí absolventi po studiu?</h5>
Do doktorského programu nastoupí přibližně 30 doktorandů ročně, přičemž 90 % jsou studenti ze zahraničí. Je velká škoda, že nemáme více českých studentů. O české absolventy je velký zájem jak v zahraničí, tak zejména v tuzemsku – jak jsem již zmiňoval, každý rok by se nám hodilo mít pár absolventů na ministerstvu financí, průmyslu, v ČNB a v dalších institucích. Myslím si, že by to zemi velmi prospělo. Časté jsou i odchody do zahraničí – Francie, Dánska či Itálie –, kde za poslední tři roky skončilo asi pět doktorandů. Podle mého odhadu jsou údaje o zakotvení absolventů proměnlivé. Jednoduše se však dá říci, že třetina zůstává v akademické sféře, třetina jde do komerční sféry a třetina odchází do veřejných institucí.
<h5>Jakých vlastních výzkumných aktivit si na CERGE-EI nejvíce ceníte?</h5>
Většinu jsem dělal se spolupracovníky z jiných zemí, ale zde mě hodně bavila práce na článku pojednávajícím o tom, jak nepozornost lidí ovlivňuje diskriminaci minorit. Na práci jsem se podílel spolu s kolegy Michalem Bauerem, Julií Chytilovou a Vojtěchem Bartošem. Přestože byla oblastí výzkumu ekonomie, proces se podobal fyzikálnímu výzkumu: od vymýšlení teorie, měření – ustanovení matematického modelu – po samotnou aplikaci. Kromě úspěchu nás práce na této studii velmi naplňovala.

Filip Matějka: Zásadní jsou ve vědě velké ambice

Nadační fond Neuron, který již přes deset let oceňuje špičkové české vědce, navázal partnerství s předním vědeckým pracovištěm v zemi. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) se rozhodl rozvíjet odkaz svého slavného ředitele Antonína Holého a prostřednictvím Neuronu podpořit excelentní českou vědu napříč vědeckými obory. Náplní partnerství je zejména další oceňování excelentních vědců prestižními vědeckými Cenami Neuron, podpora mladých vědců a jejich motivace k tomu navrátit se se svým výzkumem z ciziny zpět do Česka.
„Partnerství s jedním z našich nejlepších pracovišť v České republice je pro Neuron velmi cenné. Zároveň je to přirozený krok, protože obě organizace si uvědomují, jak důležitá je dlouhodobá a koncepční podpora excelentní vědy a vědců. Neuron oceňuje Cenami Neuron špičkové vědce v sedmi vědeckých disciplínách již přes deset let – za tu dobu ocenil 85 vědců a vyplatil na prémiích 66 mil. Kč. Velmi si vážím toho, že filozofie Cen Neuron a celého fondu rezonovala s úmyslem ÚOCHB podporovat českou vědu napříč vědními obory,“ říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně Správní rady Nadačního fondu Neuron. 
„ÚOCHB má díky Antonínu Holému a financím, které plynou z jeho patentů a licencí, výjimečnou pozici mezi ostatními vědeckými institucemi. Dlouhodobě jsme cítili, že je naší povinností distribuovat jeho odkaz nejen do podpory chemického výzkumu, ale do české vědy jako takové,“ vysvětluje Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Neuron má vypracovaný a dekádou prověřený způsob, jak oceňovat excelentní české vědce z té nejširší vědecké obce, a my s ním souzníme.“
K symbolickému propojení obou institucí došlo již před třemi lety, kdy Nadační fond Neuron finančně podpořil vznik divadelní hry Elegance molekuly. Ta mapuje příběh chemika světového významu – Antonína Holého, který dlouhá léta působil právě na ÚOCHB a stojí mimo jiné za objevem léku proti AIDS a hepatitidě typu B.
Dceřiná společnost ústavu IOCB Tech přispěje v příštích třech letech na činnost Neuronu částkou 15 milionů korun.
&quot;Jsem moc rád, že můžeme spolupracovat na podpoře vědců v České republice. Jak ukazují poslední měsíce, základní věda je tím nejdůležitějším hybatelem a její podpora je naším příspěvkem do rozvoje společnosti,“ říká ředitel společnosti IOCB Tech Martin Fusek.
<blockquote>
O Nadačním fondu Neuron
</blockquote>
<blockquote>
Hlavním posláním <a href="https://www.nfneuron.cz/">Nadačního fondu Neuron</a> je zvyšovat prestiž vědců v České republice. Každoročně proto uděluje těm nejlepším Ceny Neuron včetně osobní prémie. V čele fondu stojí pět Neuron Founders - Monika Vondráková, Eduard Kučera, Martin Wichterle, Taťána le Moigne a Pavel Kysilka. Od doby svého fungování v roce 2010 podpořil ze zdrojů svých mecenášů českou vědu částkou téměř 100 mil. Kč. Fond se věnuje také popularizaci vědy a propojování vědy a byznysu. Je financován výhradně ze soukromých příspěvků mecenášů - osobností soukromého sektoru, které považují podporu vědy za důležitý aspekt pro prosperitu celé naší společnosti. 
</blockquote>
<blockquote>
O IOCB Tech
</blockquote>
<blockquote>
<a href="https://www.iocbtech.cz/">IOCB Tech</a>, dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, se zabývá transferem technologií. Firma pomáhá přenášet výsledky základního výzkumu z ÚOCHB v oblasti medicinální chemie, materiálové chemie, biologie a dalších chemii blízkých disciplín. Jejím hlavním cílem je zajistit, aby výsledky výzkumu sloužily celé společnosti. Společnost se podílela na procesu dojednání a uzavření více než desítky klíčových licenčních smluv s významnými farmaceutickými partnery, jako např. Gilead Sciences, Merck, Novo Nordisk a SHINE Medical Technologies. Současné portfolio zahrnuje projekty zaměřené na centrální nervovou soustavu (epilepsie a neuropatická bolest), záněty, rakovinu, mikrobiální rezistenci, separační metody a nástroje pro výzkum. 
</blockquote>

ÚOCHB se stává novým partnerem Nadačního fondu Neuron

Financování life sciences v ČR: Seniorní postdoci

Financování life sciences v ČR: Juniorští vedoucí skupin

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

DataApex at ISC 2026

Představení přístroje Revo od společnosti Nicoya

Waters at ISC 2026

From Legacy Workflows to Paperless Labs: Track Every Sample, Process, and Decision

Informatics series #34 Ready for Self-Documenting Chromatography?

Ask the Expert: What to expect from the new Thermo Scientific™ Orbitrap™ Excedion™ Hybrid mass spectrometers