Jižní Korea se za poslední roky stala světovým lídrem v oblasti výzkumu a inovací. Silně investovala a provedla systémové reformy a ve vědeckém prostředí sází hlavně na produktivitu a rozmanitost.

Koho krize zatím nejvíce ovlivnila? Měli by mít čeští výzkumníci větší přístup k anonymizovaným datům a proč mají české univerzity šanci získat kvalitní vědce ze zahraničí?

Po celém světě se množí snahy podpořit v jednotlivých zemích několik vybraných univerzit, aby v mezinárodní konkurenci dosáhly co nejlepšího výsledku. Tyto snahy s sebou, ale nesou celou řadu nebezpečí.

S děkanem Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem jsme si povídali o Fulbrightově stipendiu, které před časem získal a díky kterému vycestoval do Spojených států amerických.

Přední nizozemské vědecké instituce na konci května 2020 uzavřely smlouvu s vědeckým vydavatelstvím Elsevier. Přelomová smlouva má zajistit volný přístup k nizozemským vědeckým článkům.

Evropská výzkumná rada (ERC) podporuje evropský výzkum od roku 2007 a za tu dobu financovala již přes 10 tisíc vědeckých projektů. Jen v aktuálním programu Horizont 2020 je na ně vyčleněno přes 13 miliard EUR.

Pandemie koronaviru přinesla neočekávanou příležitost, která veřejnosti jasně ukázala, jak důležitou roli hraje věda při rozhodování o účinných krizových opatřeních.

Spravovat výzkumné centrum jako ne-vědec je podle něj výhoda. Považuje se za profesionálního manažera, věnuje se však i politice.

V americkém Kongresu se projednává návrh zákona, který by měl přinést významné navýšení prostředků na základní výzkum. To vše proto, aby Spojené státy dohnaly Čínu.

Evropská komise revidovala návrh příštího rozpočtu na roky 2021 - 2027. Hlavním cílem finančního balíku ve výši 1,85 bilionu eur by mělo být uzdravení evropské ekonomiky z krize způsobené pandemií COVID-19.