Mezi držiteli Nobelových cen za posledních 20 let dominují zástupci pěti oborů. V těch byla přitom publikována jen asi desetina ze všech 63 milionů vědeckých článků evidovaných v databázi Scopus.

Sociální sítě pronikají zásadním způsobem i do života vědců a výzkumných organizací. Jsou nedílnou součástí především medializace a popularizace výstupů výzkumu a vývoje.

Veřejné výdaje na výzkum v příštích letech pravděpodobně porostou. Proč je důležité nadále zvyšovat investice do vědy? A na co konkrétně by podle nich dodatečné prostředky měly jít?

Martin Svoboda s portálem Vědavýzkum.cz hovořil o otevřeném přístupu ve vědě, aktuálních projektech NTK v této oblasti a budoucnosti Národního centra pro elektronické informační zdroje – CzechELib.

JRC vydalo ve spolupráci s nakladatelstvím Elsevier publikaci Science for Policy Handbook. Vědcům a výzkumným organizacím v ní poskytuje návod, jak se stát součástí procesu tvorby zodpovědné politiky.

Ve středu 15. července 2020 proběhla konference Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie.

S Lukášem Ferklem, ředitelem UCEEB při ČVUT v Praze, jsme si povídali mimo jiné o tom, proč je interdisciplinarita ve výzkumu důležitá a jaká má úskalí nebo jak na UCEEB řeší otázky duševního vlastnictví.

Potenciální ekonomická krize významně ohrožuje řadu vědců a vědeckých projektů. Někteří odborníci nyní varují, že bez vhodných opatření věda přijde o celou generaci mladých výzkumníků.

S profesorem a popularizátorem vědy Jaroslavem Petrem o tom, jak firmy zacházejí s vědeckými informacemi a do jaké míry to může ovlivnit veřejné mínění o významu vědy.

V tomto článku se pokusím popsat svou cestu k roli vedoucí fungující vědecké skupiny a zároveň poskytnout některé užitečné informace, které by ostatním mohly pomoci dosáhnout tohoto cíle.