O hodnocení aplikovaného výzkumu na vysokých školách a strategickém rozvoji Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně jsme hovořili s jejím bývalým rektorem a současným prorektorem pro tvůrčí činnosti, Petrem Sáhou.

Zajišťuje vyšší vzdělání automaticky to, že se dostaneme mezi férový kolektiv? Podívejme se, jak je tomu s psychickým násilím v akademickém prostředí v České republice.

V posledních letech se umělá inteligence zapojuje do řízení vědy stále častěji. Nově zveřejněný článek nyní navrhuje systém přijímání vědců, který bude fungovat na základě strojového hodnocení.

V uplynulém roce se drtivá většina vědeckých konferencí přesunula do virtuálního prostředí. Jaké budou osudy digitálních setkání po pandemii?

Evropský sedmiletý rámcový program Horizon Europe začal fungovat na začátku roku 2021. Program přináší řadu novinek.

Ve středu 3. března proběhlo setkání REGON. Jedná se o pravidelný mítink zástupců grantových kanceláří výzkumných organizací. Téma, které se probíralo, byla projektová podpora u nás a v zahraničí.

Milena Králíčková je prorektorkou pro studium na Univerzitě Karlově. S portálem Vědavýzkum.cz hovořila o budoucnosti univerzity, vlivu pandemie na vysokoškolské studium, i o své kariéře lékařky a vědkyně.

Při příležitosti jmenování evolučního biologa Pavla Tomančáka do čela konsorcia CEITEC jsme si povídali o jeho plánech.

Během pandemie Covid-19 se na boj s koronavirem zaměřilo mnoho výzkumných projektů. Počet článků na toto téma proto stoupl.

Koronavirová pandemie změnila celkové fungování společnosti, stejně tak i její postoj k vědě. Valná většina Čechů si uvědomuje, jak je věda pro celou společnost a každodenní život důležitá.