Tématem konference je reflexe zapojení Masarykovy univerzity do řešení zdravotních a sociálních aspektů koronavirové krize.
<h3><a href="https://scienceforsociety.muni.cz/program/program-konference">Program:</a></h3>
<ul>
<li>Moderátor: Ing. Bc. Daniel Stach, Redaktor a moderátor ČT</li>
</ul>
<h5>9.30 – 9.40 | Zahájení</h5>
<h3>9.40 – 12.00 | Biomedicínské aspekty pandemie</h3>
<h5>9.40 – 10.15 (+ 15 min. diskuse) | COVID-19 a statistika</h5>
<ul>
<li>prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a vedoucí Institutu biostatistiky a analýz LF MU</li>
</ul>
<h5>10.30 – 10.45 | Koronavirus a jeho vlastnosti</h5>
<ul>
<li>doc. Mgr. Pavel Plevka, Ph.D., virolog a vedoucí výzkumné skupiny, CEITEC MU</li>
</ul>
<h5>10.45 – 11.00 | Co zjistíme pomocí PCR a sekvenace virového genomu</h5>
<ul>
<li>Mgr. Filip Pardy, výzkumník v Centrální laboratoři Genomika, CEITEC MU: Laboratorní diagnostika koronaviru</li>
</ul>
<h5>11.00 – 11.15 | Vakcinace proti koronaviru: typy vakcín, situace v ČR a ve světě</h5>
<ul>
<li>prof. MUDr. Jiří Litzman, CSc., přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie LF MU a FNUSA</li>
</ul>
<h5>11.15 – 11.30 | Léčba pacientů s COVID-19</h5>
<ul>
<li>prof. MUDr. Petr Husa, CSc., přednosta Kliniky infekčních chorob LF MU a FN Brno</li>
</ul>
<h5>11.30 – 12.00 | Perspektivy řešení zdravotních aspektů pandemie COVID-19</h5>
<ul>
<li>Panel přednášejících (všichni přednášející)</li>
</ul>
<h3>13.00 – 16.00 | Společenské a ekonomické aspekty pandemie</h3>
<h5>13.00 – 13.20 | Role univerzit v krizi</h5>
<ul>
<li>PhDr. Pavel Doleček, Ph.D., náměstek MŠMT pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu</li>
</ul>
<h5>13.20 – 13.40 | Krizový management a ekonomika univerzity v COVIDové době</h5>
<ul>
<li>Mgr. Marta Valešová, MBA, kvestorka Masarykovy univerzity</li>
</ul>
<h5>13.40 – 14.00 | COVID a Legislativa: vztah člověka a státu a práva, fungování veřejných institucí, evidence-based politika</h5>
<ul>
<li>doc. JUDr. David Kosař, Ph.D., LL.M., J. S. D., vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví PrF MU</li>
</ul>
<h5>14.00 – 14.20 | COVID a Společnost: veřejný prostor - politická soutěž, média, fake news, manipulace</h5>
<ul>
<li>Mgr. et Mgr. Petra Mlejnková, Ph.D., vedoucí Katedry politologie FSS MU</li>
</ul>
<h5>14.20 – 14.40 | Dlouhodobé ekonomické náklady boje s pandemií: dopady uzavření škol a zdravotní dopady recesí</h5>
<ul>
<li>Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., profesor na CERGE-EI</li>
</ul>
<h5>14.40 – 15.00 | MUNI pomáhá, role univerzity v době krize</h5>
<ul>
<li>doc. PhDr. Mgr. Simona Koryčánková, Ph.D., prorektorka pro záležitosti studentů a absolventů MU</li>
<li>Ing. BcA. Barbora Hauserová, koordinátorka dobrovolnického centra MUNI POMÁHÁ</li>
</ul>
<h5>15.00 – 16.00 | Perspektivy řešení společenských, ekonomických a právních aspektů pandemie COVID-19</h5>
<ul>
<li>Panel přednášejících (všichni přednášející)</li>
</ul>
Bližší informace k jednotlivým přednášejícím naleznete na <a href="https://scienceforsociety.muni.cz/program/prednasejici">webu konference</a>.

Konference Science for Society 2021: Role univerzity ve společnosti v době krize

Své zkušenosti sdíleli například rozhlasačka Martina Mašková, televizní moderátor Daniel Stach, novinářka Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N nebo šéfredaktor <a href="https://gcms.cz/companies/53">magazínu UK Forum</a> Martin Rychlík.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Jaka_byla_konference_Komunikace_vedy_ocima_medii_3_4e6dd0f929/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Jaka-byla-konference-Komunikace-vedy-ocima-medii-3.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK)"/>
„‎Do poslední chvíle jsme zvažovali, zda konferenci opravdu uskutečníme v Praze v prostorách České spořitelny či se přesuneme do online prostředí. Jsem moc rád, že jsme se v pátek odpoledne rozhodli pro prezenční formu – osobní kontakt a networking nic nenahradí,“ sdílí moderátor a organizátor Aleš Vlk. Konference přilákala na šedesát účastníků z vysokých škol a výzkumných institucí z celé České republiky. „Zájem byl mnohem větší, ale s ohledem na epidemiologickou situaci jsme od počátku měli omezenou kapacitu,“ dodává za portál <a href="https://gcms.cz/companies/3">Vědavýzkum.cz</a>, který celou konferenci pořádal.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Ales_Vlk_d3798595c1/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Ales-Vlk.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/Hynek Glos (UK): Aleš Vlk"/>
Dopolední blok konference Komunikace vědy pohledem různých médii patřil rozhlasu a televizi. První přednášející byla Martina Mašková, dlouholetá „vědecká rozhlasačka“ a moderátorka pořadů, jako je Ranní Plus, Laboratoř a Souvislosti Plus. „Lidé stále vyhledávají klasický poslech rádia – v ten daný čas, i když dnes se k poslechu mohou kdykoliv vrátit. Největší špička poslechovosti je kolem sedmé a osmé ráno.“ Martina Mašková se rozhlasové popularizaci vědy věnuje již od roku 1996, za tu dobu vyzkoušela řadu formátů. Již osmým rokem provází pořadem <a href="https://plus.rozhlas.cz/laborator-6482940/o-poradu">Rozhlasová laboratoř</a>, kde s vědci a osobnostmi kulturního života rozebírá aktuální novinky ze světa vědy. „Tento formát pořadu o nejnovějších vědeckých objevech a publikacích klade veliké nároky na vědce i herce, ale kombinace laického a odborného pohledu velmi dobře funguje a vzniká zajímavá neformální diskuze,“ říká původně vystudovaná učitelka chemie a biologie, podle které věda posluchače zajímá. „I vědecké téma se má šanci prosadit – z pořadu vždy děláme i článek a třeba naše ‚<a href="https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/studie-priroda-mouchy-vosy-mravenci-cukr_1909151514_dok">octomilka</a>‘ se stala jedním z nejčtenějších článků roku 2019, a to i v konkurenci témat, jako je politika, Černobyl i eurovolby.“
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Martina_Maskova_7f77491d8c/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Martina-Maskova.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK): Martina Mašková"/>
S druhou přednáškou navázal Daniel Stach z redakce vědy České televize, ve které mimo jiné zaznělo: „Vědec, který ve třetím tisíciletí nepopularizuje, není vědcem třetího tisíciletí.“ Popsal, jak funguje redakce vědy a že není den bez vědy na ČT24: „Věda je všude kolem nás.“ Zdůraznil, že v redakci nepotřebují oficiální tiskovou zprávu, ale potřebují informace s dostatečným předstihem a stačí jim odpovědi na otázky Co?, Kdy?, Kdo?, Proč je to důležité? a Co uvidíme? Upozornil i na časté chyby, se kterými se v redakci setkávají: „Někdy na instituci neví, co se u nich děje, nebo nám dávají vědět pozdě. V televizi vše trvá déle a potřebujeme dostatek času, když nám z výzkumné instituce dají vědět den předem, že se něco chystá, tak s tím již moc neuděláme.“ Na přednášky navázala panelová diskuze, kde kromě Martiny Maškové a Daniela Stacha diskutoval i vědecký atašé Britské ambasády v Praze Otakar Fojt, mikrobioložka a popularizátorka vědy Tereza Mašínová a Jan Martinek, který zakládal Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Daniel_Stach_9b582c847f/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Daniel-Stach.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK): Daniel Stach"/>
Odpolední blok se zaměřil na psaná média, své zkušenosti sdílely Pavla Hubálková z redakce magazínu Univerzity Karlovy Forum a Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N. „Nemám vědecké vzdělání, na žurnalistiku jsem přišla z hotelovky, ale udělala jsem si z toho přednost. Jsem pro vědce takovým filtrem, pokud tomu nerozumím já, nebude tomu rozumět ani čtenář,“ řekla Lenka Vrtišková Nejezchlebová, která se zaměřuje především na rozhovory s osobnostmi ze světa vědy i kultury. „Mé rozhovory probíhají i dvě hodiny, kdy si s vědcem či vědkyní jen tak povídáme, poté z toho vytvořím text, který si třeba i několikrát vracíme, aby to bylo vědecky správně, ale dostatečně jasné.“
V druhé části odpoledního programu Martin Rychlík popsal fungování redakce magazínu <a href="https://www.ukforum.cz/">Forum</a> na Univerzitě Karlově: „Za dva roky, co vedu média UK, se nám například podařilo vytvořit nový responzivní web, kde je věda jedna z hlavních rubrik. Důraz klademe na kvalitní fotografie. Za tímto účelem vznikla fotobanka, která je dostupná všem zaměstnacům univerzity a v případě potřeby fotografie posíláme i dalším médiím.“ Zdůraznil také, že dnes jsou nedílnou součástí komunikace i sociální sítě. „Univerzita Karlova komunikuje prostřednictvím deseti sociálních sítích v českém i anglickém jazyce – každá sociální síť má svůj jazyk a publikum, dle toho volíme obsah. Vybíráme si a často i odmítáme požadavky z různých součástí UK, když víme, že by daný obsah nefungoval,“ uvedl Martin Rychlík a dodal, že stejně tak v redakci diskutují i výběr vědeckých úspěchů, témat a osobností, kterým dají prostor, kdy hlavním kritériem výběru je kvalita.
Eduard Petiška a Tomáš Gavlas ze <a href="https://sciencecom-agency.com/cs/uvod/">Sciencecom Agency</a> v poslední přednášce o komunikaci českého výzkumu v zahraničí hovořili například o komunitní síti <a href="https://www.reddit.com/">Reddit</a>, jejíž obliba výrazně narostla během covidové pandemie, nebo o nástroji <a href="https://www.altmetric.com/">Altmetric</a>, který umožňuje monitorovat a měřit online dopad vašeho výzkumu.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Jaka_byla_konference_Komunikace_vedy_ocima_medii_2_337f3fe4d4/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Jaka-byla-konference-Komunikace-vedy-ocima-medii-2.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK)"/>
„Cílem konference a celého portálu <a href="https://www.komunikacevedy.cz/">komunikacevědy.cz</a> je přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí a sdílet současné trendy a zkušenosti osobností, které se pohybují ve světě různých médií a popularizují výsledky vědy, výzkumu a vývoje nejširší veřejnosti, a to se myslím i letos povedlo,“ sdílí Aleš Vlk. „Mé veliké poděkování patří všem účinkujícím, České spořitelně za možnost využít jejich prostory, a především všem partnerům – UK Science &amp; Innovation Network, magazínu Univerzity Karlovy Forum, Akademii věd ČR a Sciencecom Agency. Přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí nám dává veliký smysl a již teď můžeme prozradit, že 22. 2. 2022 ve spolupráci s Britským velvyslanectvím v Praze chystáme další konferenci o komunikaci vědy s důrazem na zkušenosti z Velké Británie,“ dodává za organizační tým Aleš Vlk.

Jaká byla konference Komunikace vědy očima médií?

Mimořádnou cenu poroty Česká hlava za rok 2024 obdržel <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/articles?search=Michal+Hol%C4%8Dapek">analytický chemik prof. Michal Holčapek</a> z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Nejprestižnější české ocenění pro vědce získal za výzkum lipidů a objev metody, která dokáže diagnostikovat rakovinu slinivky břišní pouze z&nbsp;analýzy krve.Předávání cen Česká hlava za rok 2024 živě přenášela <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.ceskatelevize.cz/porady/10213906625-ceska-hlava/22454416015/">Česká televize</a>.&nbsp;Česká hlava je vyhlašovatelem&nbsp;nejprestižnějšího českého ocenění, jakého může vědec v tuzemsku dosáhnout. Laureátům je v několika kategoriích národní cena Česká hlava&nbsp;předávána od roku 2002. Podobnou soutěž pořádá iniciativa Česká hlava každoročně od roku 2007 i pro středoškolské studenty pod názvem&nbsp;České hlavičky.&nbsp;Českou hlavu získala před rokem také absolventka Univerzity Pardubice Ing. Barbora Kamenická, Ph.D. (v kategorii Cena doctorandus za technické vědy).<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Univerzita_Pardubice_Vedec_Michal_Holcapek_prevzal_cenu_Ceska_hlava_2_b1d39e2b3f.jpg" alt="Univerzita Pardubice: Vědec Michal Holčapek převzal cenu Česká hlava" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Univerzita_Pardubice_Vedec_Michal_Holcapek_prevzal_cenu_Ceska_hlava_2_b1d39e2b3f.jpg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067">Prof. Michal Holčapek se dlouhodobě věnuje analýze lipidů se zaměřením na detekci některých typů rakoviny. Rakovina slinivky břišní patří mezi nejagresivnější nádorová onemocnění – až 80 % případů je diagnostikováno příliš pozdě na účinnou léčbu, což způsobuje, že méně než 10 % pacientů přežije pět let od diagnózy. Skupina prof. Holčapka na Univerzitě Pardubice se přes 20 let věnuje lipidomické analýze pomocí hmotnostní spektrometrie ve spojení s&nbsp;kapalinovou nebo superkritickou fluidní chromatografií, díky čemuž vytvořila řadu validovaných analytických metod pro detailní charakterizaci lipidů v biologických vzorcích. Tento výzkum umožnil vývoj nové screeningové metody, která může významně zlepšit včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní.Metoda je založena na lipidomické analýze krve, při které se stanoví koncentrace více než 150 různých lipidů. Na základě těchto údajů získaných od skupiny pacientů s rakovinou slinivky a zdravých jedinců se vytvoří statistický model, který umožňuje s přesností nad 95 % určit, zda pacient trpí tímto onemocněním. Tento krevní test má řadu výhod – vyžaduje jen běžný odběr krve, spolehlivě odhalí i časná stadia rakoviny, čímž dokáže zachytit onemocnění ještě před prvními příznaky. Navíc podobné změny koncentrací lipidů byly pozorovány i u dalších typů rakovin, což otevírá cestu k univerzálnímu krevnímu testu pro více typů rakoviny.Klinické ověřování spolehlivosti metody provádí <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/articles?search=Lipidica">spin-off firma Lipidica, a.s.</a>, založená Univerzitou Pardubice a společností FONS JK Group, a.s., ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně, Fakultní nemocnicí v Olomouci a dalšími 13 nemocnicemi po celé České republice. Pokud klinická studie potvrdí přesnost a spolehlivost této metody, mohla by se stát základem pro národní screeningový program pro osoby se zvýšeným rizikem onemocnění, což nemá ve světě obdoby. Dlouhodobým cílem je rozšíření testu i na další typy rakoviny a zavedení jednoduchého krevního testu do klinické praxe, který by významně zvýšil šance na přežití pacientů.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Univerzita_Pardubice_Vedec_Michal_Holcapek_prevzal_cenu_Ceska_hlava_3_080b547aca.jpg" alt="Univerzita Pardubice: Vědec Michal Holčapek převzal cenu Česká hlava" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Univerzita_Pardubice_Vedec_Michal_Holcapek_prevzal_cenu_Ceska_hlava_3_080b547aca.jpg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067"><h3>Další laureáti ceny Česká hlava za rok 2024</h3><h5>Národní cena vlády Česká hlava</h5><ul><li>prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D.,&nbsp;Fyzikální ústav AV ČR</li></ul><h5>Cena INVENCE</h5><ul><li>Mgr. Jan Dobeš, Ph.D.,&nbsp;Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta</li></ul><h5>Cena INDUSTRIE</h5><ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/article/4089">Bene Meat Technologies a.s.</a></li></ul><h5>Cena Doctorandus za technické vědy</h5><ul><li>Ing. David Vojna, Ph.D.,&nbsp;Fyzikální ústav AV ČR</li></ul><h5>Cena Doctorandus za přírodní vědy</h5><ul><li>RNDr. Jakub Podgorný, Ph.D.,&nbsp;Astronomický ústav AV ČR</li></ul><h5>Cena LOREM</h5><ul><li>prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D.,&nbsp;Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v&nbsp;Hradci Králové</li></ul><h5>Cena ministra životního prostředí</h5><ul><li>doc. Mgr. Lukáš Trakal, Ph.D.,&nbsp;Česká zemědělská univerzita v&nbsp;Praze, Fakulta životního prostředí</li></ul><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Univerzita_Pardubice_Vedec_Michal_Holcapek_prevzal_cenu_Ceska_hlava_1_6e407694f4.jpg" alt="Univerzita Pardubice: Vědec Michal Holčapek převzal cenu Česká hlava" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Univerzita_Pardubice_Vedec_Michal_Holcapek_prevzal_cenu_Ceska_hlava_1_6e407694f4.jpg 235w," sizes="100vw" width="1600" height="1067">

Vědec Michal Holčapek převzal cenu Česká hlava

Cyklus České televize, který je věnován profilům pracovišť Univerzity Karlovy a lidem, kteří v nich působí - jejich výzkumnému zaměření, úspěchům a následnému uplatnění v praxi. Díl Hledání medikamentů se natáčel na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové.
Už přírodní národy znaly léčivé schopnosti nejrůznějších rostlin. Postupem času lékárníci přišli na to, že neléčí rostlina celá, ale jen některé látky, které rostlina obsahuje. A to už je krůček k tomu podobnou látku vyrobit. Lze bez nadsázky říci, že Farmaceutická fakulta ve svém vědeckém snažení tvoří jakýsi most mezi současností a minulostí. 
Byliny tu nejsou vedlejším tématem a moderní chemie dokáže obdobné látky vznikající v rostlinách vyrobit v dostatečném množství a levněji, než kdybychom je získávali z rostlin. Spolupráce odborníků na obou stranách výzkumu je tu naprostou samozřejmostí.

O vědě a vědcích 2: Hledání medikamentů - Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Jak se jim spolupracuje s univerzitami? A s jednotlivými vědci? O tom mluví v rozhovoru nejvýraznější osobnost redakce, moderátor Daniel Stach.
Pracovníci redakce vědy dnes dodávají do vysílání měsíčně přes stovku příspěvků, které obnáší specializované pořady i reportáže dělané na klíč třeba pro hlavní zpravodajskou relaci Události. 
„Jestli se naplnila očekávání, která jsme na začátku měli? Mám dojem, že jsme spíš daleko dál, než jsme čekali. Že jsme byli na začátku příliš sebekritičtí a moc jsme se drželi při zemi v nápadech, co všechno můžeme dělat. Hlad po vědě je ohromný,“ hodnotí Stach. 
<h5>Co lidi baví? Jaká témata nejvíc táhnou?</h5>
My jsme veřejnoprávní médium, takže mám to štěstí, že nemusím sledovat křivky sledovanosti. Obecně platí, že zajímavá jsou témata, se kterými se člověk dokáže identifikovat, typicky zdravotnictví, protože se týká každého z nás. Lidi také hodně zajímá vesmír, protože se dobře vizualizuje. Ale nedá se říct, že něco naopak nefunguje.
<h5>Řada vědců ovšem popularizaci svých výsledků nefandí, mají dojem, že tak dochází k jejich bagatelizaci. Bavíte se s nimi o tom?</h5>
My se s nimi bavíme o tom, jak chtějí popularizovat dané téma, ke kterému my si je zveme. Reagují různě, ale je to rozhodně lepší, než to bývalo. Vědci jsou čím dál otevřenější. Když jsme se před lety začínali vědeckým tématům systematicky věnovat, často jsme je museli přesvědčovat, aby do vysílání vůbec šli. Dnes už tento problém nemíváme.
<h5>Čím si to vysvětlujete?</h5>
Doba se posunula. I do povědomí vědců už se dostalo, že popularizovat je normální. Že je to součástí jejich práce, zvlášť pokud k ní využívají veřejné prostředky. Já beru taky jako samozřejmost, že chodím na přednášky a setkání s diváky. Další věc je, a v tom jsme, doufám, sehráli pozitivní roli, že už vědí, že když budou spolupracovat s námi jako s Českou televizí, tak z toho nevznikne žádná bulvární zpráva. Že je nebudeme tlačit do nesmyslů a nebudeme po nich chtít, aby říkali, že našli lék na rakovinu, když zkoumají dělení buněk.
<h5>Při zpracování tématu musíte pořád vyvažovat dva protichůdné aspekty. Pro diváky potřebujete, aby byla reportáž informačně a vizuálně atraktivní. Přitom ale musíte zpracovat obtížně uchopitelné téma a nezkreslit ho. Jaký na to máte recept?</h5>
To je individuální, každý případ je jiný a my to všechno s vědci probíráme. Vždycky jim říkáme, ok, vy jste přišli na tohle, co to znamená? A hledáme cestu, jak to vysvětlit. Vezmu třeba příklad s doktorem Palatinusem z Akademie věd. Před dvěma lety se se svým týmem dostal na obálku časopisu Science, což je ohromný úspěch. Ale dostali se tam s difrakcí elektronů, což je absolutně antitelevizní téma. Vymysleli jsme to ale tak, že difrakci elektronů vysvětloval na laseru a kusu záclony, což byl takový model. Fungovalo to hlavně díky tomu, že sám vědec chtěl hledat cesty, jak to přiblížit. Neříkám, že to jde vždycky, ale říkám, že tam vždycky má být snaha zkusit takovou cestu najít.
<h5>Jak přistupujete ke zpracovávání vědeckých témat z Česka a zahraničí. Co má přednost?</h5>
Za mě je věda jenom jedna. 
<h5>Ptám se proto, že už jsem v českých médiích zaznamenala, že zpracovávala téma ze zahraničí, přičemž ale v tuzemsku existují týmy, které se mu také věnují.</h5>
Tohle my se snažíme zjišťovat, ale je to jeden z největších problémů, na který narážíme: že instituce nevědí, co se u nich děje. Už se nám stalo, že jsme dostali informaci ze zahraničí a volali jsme na jednu univerzitu, jestli by nám k tomu dali komentář. Tam nám ale řekli, že tohle téma oni nedělají. Tak jsme šli na Google Scholar, vyhledali jsme si odborné práce na stejné téma a zjistili, že právě na té univerzitě se v daném oboru pracuje, a že dokonce její lidé dělali i na tom původním zahraničním výzkumu. Proč tedy přišla zpráva ze zahraničí a ne odsud z Česka? Čí je to chyba? Kdo měl komu dát vědět? Naši redaktoři nemají šanci objíždět jednotlivé týmy, aby se každého zeptali, co zrovna dělá. To musí vědět samy univerzity, se kterými se pak baví naši redaktoři. Přišlo by mi skvělé, kdyby univerzity vyčlenily vždycky třeba dva lidi jenom na to, aby obcházeli jednotlivé týmy a dělali třeba kalendář, kam se bude psát, co kdo dělá a jaké výsledky se kdy dají očekávat. 
<h5>Ale je správné, aby každá česká univerzita zaměstnávala dva lidi jenom na to, aby informovali média, když lidé z tiskových nebo marketingových oddělení mívají na starost i přípravu nejrůznějších akcí, správu webů a řadu dalších aktivit? Není to už plýtvání veřejnými prostředky?</h5>
Vezměte si, že jednu reportáž v Událostech vidí zhruba milion lidí, kteří tak uvidí i jmenovku instituce, která výzkum dělala. Jakou hodnotu to pro univerzitu má? Já myslím, že ta hodnota není úplně malá. A jinak, upřímně řečeno, některé fakulty mají větší PR tým, než kolik je nás v redakci. To už pak mít třeba dva studenty, kteří budou obcházet výzkumníky, není tak velká investice.

Stach: O vědu má veřejnost zájem, vědci jen musí chtít

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Sedm fakult, sedm tisíc studentů. Skvěle vybavené učebny a laboratoře, špičkové vědecké týmy a institucionální akreditace v klíčových oborech. Studují u nás chemici i ekonomové, filozofové a historici, zdravotníci, dopravní experti, elektrotechnici a informatici, nebo restaurátoři. Připraveni ke spolupráci, nakročeni k velkým změnám. To jsme my. To je Univerzita Pardubice.

Univerzita Pardubice

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

UK patří mezi 1,5% nejlepších univerzit na světě, má nejvíce mezinárodních partnerů, největší vědeckou produkci a nejširší nabídku studijních oborů ze všech českých vysokých škol. Na UK, univerzitě s nejdelší tradicí ve střední Evropě, studuje nejvíce studentů v ČR a její absolventi jsou nejúspěšnější na českém trhu práce.

Univerzita Karlova

Masarykova univerzita je vysokou školou s demokratickými tradicemi, prosazovanými již od jejího založení v roce 1919. Řadu let je nejžádanější vysokou školou v Česku. V současnosti sestává z devíti fakult s více než 200 katedrami, ústavy a klinikami. Je také významným sociálním a kulturním aktérem v jihomoravském regionu.

Masarykova univerzita

Shimadzu at ISC 2026

DataApex at ISC 2026

Waters at ISC 2026

Managing 4D-STEM data with smarter acquisition

Spatial Proteomics for Translational Research

Streamlining Endotoxin Testing: Automated Sample Preparation and Audit-Ready Workflows for QC Laboratories