43. ročník mezinárodní konference v oblasti atomové, molekulové a hmotnostní spektrometrie „Colloquium Spectroscopicum Internationale (CSI)“ se uskutečnil společně s 5. ročníkem asijského sympozia o spektroskopii laserem buzeného plazmatu „Asian Symposium on Laser-Induced Breakdown Spectroscopy (ASLIBS)“ v japonské Tokušimě na ostrově Šikoku na samém konci června, v termínu 26.-30. 6. 2023. Konference CSI probíhala pod taktovkou dvou předsedajících, kterými byli prof. Yoshihiro Deguchi z místní univerzity v Tokušimě a doc. Susumu Imashuku z Tohoku University. Hlavním organizátorem symposia ASLIBS byl prof. Tetsuo Sakka z univerzity v Kjótu.
Spojení dvou konferencí s blízkou tématikou je v současnosti celkem běžným jevem a stane se možná i trendem/nutností minimálně pro několik budoucích let. Jedná se totiž o jednu z možností, jak zajistit vědeckou konferenci v dnešní nejisté době nejen po stránce odborného programu a s dostatečným počtem účastníků, ale také ekonomicky. Ani konání dvou konferencí ve stejný čas na stejném místě nepřilákalo do dalekého Japonska více než 200 účastníků, kteří přicestovali ze dvaceti zemí. Celkem bylo na obou konferencích předneseno 87 přednášek a prezentováno 76 plakátových sdělení během dvou sekcí. Kromě 8 plenárních bylo předneseno i 46 vyzvaných přednášek, což je relativně vysoký podíl ze všech ústních příspěvků. Plenární přednášky byly společné pro auditoria obou konferencí. Další přednášky pak probíhaly ve dvou paralelních sekcích, z nichž jedna náležela konferenci CSI a druhá symposiu ASLIBS.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_43_CSI_a_ASLIBS_v_Japonsku_0858440ef1/SSJMM-43.-CSI-a-ASLIBS-v-Japonsku.jpg" alt="SSJMM: 43. CSI a ASLIBS v Japonsku"/>
Během konference byla udělena i dvě ocenění. Tradiční cena „CSI award“ byla udělena Dr. Alessandru D´Ulivovi (Institute of Chemistry of Organometallic Compounds, CNR Pisa, Itálie) za jeho celoživotní přínos v oblasti generování těkavých sloučenin a zejména vysvětlení složitých reakčních mechanismů vedoucích ke vzniku těkavých sloučenin analytu, jež mohou být s vysokou účinností a selektivitou zavedeny do spektrometrického detektoru. Ocenění „ASLIBS award“ pak získal prof. Zhe Wang z Tsinghua University v Pekingu, Čína za svůj dlouhodobý přínos k rozvoji LIBS komunity v Číně a využití metody LIBS v průmyslových aplikacích.
Společenský program konference zahrnoval úvodní „welcome party“ v pondělí večer, úterní posezení studentů a mladých vědeckých pracovníků a závěrečný banket ve čtvrtek. Pátek byl vyhrazený pro exkurze do okolí Tokušimy. Účastníci konference tak měli mimo jiné možnost navštívit jednu z nejstarších manufaktur vyrábějící saké v prefektuře Tokušima a také její výrobky ochutnat. Další zajímavou zastávkou bylo muzeum reprodukcí uměleckých děl nejvýznamnějších světových autorů (Otsuka Museum of Art).
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_Jake_byly_letosni_konference_43_CSI_a_ASLIBS_v_Japonsku_749bd0f98e/SSJMM-Jake-byly-letosni-konference-43.-CSI-a-ASLIBS-v-Japonsku.jpg" alt="SSJMM: Jaké byly letošní konference 43. CSI a ASLIBS v Japonsku"/>
V příštím ročníku se konference CSI vrací do Evropy, 44. CSI se uskuteční v německém Ulmu v termínu 28.6.-1.8. 2025. Pro českou spektroskopickou komunitu je důležitý fakt, že shromáždění národních delegátů v Tokušimě zvolilo pořadatelskou zemi pro 45. ročník CSI v roce 2027, a tou se stala Česká republika. Zvítězil tak návrh předložený naší Spektroskopickou společností JMM, pečlivě připravovaný od května a na místě přednesený prof. J. Kaiserem z CEITEC VUT v Brně, dále podpořený mimo jiné rektory <a href="https://icpms.cz/companies/11">VŠCHT Praha</a>, <a href="https://icpms.cz/companies/254">VUT v Brně</a> i děkany <a href="https://icpms.cz/companies/16">PřF UK</a> a <a href="https://icpms.cz/companies/12">PřF MU</a>. Je potěšující, že CSI se vrátí do Prahy přesně po 50 letech a dá tak mimo jiné vzpomenout na předchozí úspěšnou konferenci. Doposud jediné CSI v Praze se totiž uskutečnilo na přelomu srpna a září 1977 a zůstalo v paměti mnohých díky vysokému počtu účastníků i bohatému programu včetně pre- a postsympozií. Úspěchem snažení <a href="https://icpms.cz/articles?search=Jozef+Kaiser">prof. J. Kaisera</a> a jeho týmu je pak dále zisk pořádání konference EMSLIBS (Euro-Mediterranean Symposium on Laser-Induced Breakdown Spectroscopy) zaměřené na spektroskopii laserem buzeného plazmatu. Konference EMSLIBS 2027 navazuje na předchozí konferenci EMSLIBS 2019, která byla pořádána ve spolupráci prof. J. Kaisera (CEITEC VUT v Brně) a prof. V. Kanického (PřF MU) a organizační záštity SSJMM. 
Je plánováno, že obě konference, tedy CSI XLV a EMSLIBS 2027, budou pořádány SSJMM ve společném termínu v prostorách hotelu Diplomat v Praze, a to z důvodu výše diskutovaných výhod takové symbiózy. O podrobnostech ohledně příprav konference budou čtenáři bulletinu pravidelně informováni.

Jaké byly letošní konference 43. CSI a ASLIBS v Japonsku?

Český statistický úřad vydal svou každoroční statistickou ročenku, která obsahuje shromážděná data za rok 2022 a v některých oblastech nabízí srovnání s roky předchozími. Přinášíme vybraná data z oblasti vědy, výzkumu a inovací. Třetí díl přináší soubor dat týkajících se odvětví, jež souvisí s originalitou, konkurenceschopností a inovativností české vědy – zaměří se tak na množství patentů, high-tech zboží a výzkum v oblasti AI.
Zde si můžete přečíst <a href="https://lcms.cz/article/3539">první</a> a <a href="https://gcms.cz/article/3543">druhý díl</a> seriálu o aktuální statistické ročence.
<h3>Patenty a patentové licence</h3>
Český statistický úřad (ČSÚ) sledoval množství patentů a patentových licencí, které u nás byly za posledních několik let uděleny. Jedná se o parametr, jež nám může ukázat, jak je věda v České republice inovativní a originální. Data o množství patentů udělených v ČR porovnává ČSÚ v nové ročence od roku 2000 do roku 2022. Celkem jich bylo v roce 2022 uděleno 5 014 (v roce 2000 to bylo 1 611). Tohle na první pohled velké číslo v sobě nicméně ukrývá 4 662 patentů z EU, které se u nás jen validovaly. Dále je v něm schováno 4 672 patentů, o které u nás žádali zahraniční přihlašovatelé. Z nich nejvíce bylo z Německa a USA (v roce 2022 to bylo 1256, respektive 836 žádostí).
O patent u nás v roce 2022 žádalo 342 tuzemských přihlašovatelů, z toho bylo 161 žádostí od podniků, 94 z vysokých škol a 25 z ústavů Akademie věd ČR. Počet tuzemských žadatelů pomalu rostl mezi lety 2000–2016, od té doby zase klesá: zatímco v roce 2000 u nás bylo českých žadatelů o udělení patentu 268, v roce 2016 to bylo 675. Pouze v době, kdy byl počet žadatelů nejvyšší, se vysoké školy se svými žádostmi přibližovaly podnikovému sektoru, dlouhodobě však podniky vedou nad veřejným sektorem v množství žádostí o patenty.
Patentové licence u nás v roce 2022 udělovalo 86 poskytovatelů, z toho 53 jich bylo z podnikatelského sektoru, 17 z vládního a 15 z vysokoškolského. Přestože se celkový počet poskytovatelů patentových licencí v průběhu let (ČSÚ zde uvádí data od roku 2015) téměř nemění, každý rok je kolem dvaceti poskytovatelů s novou licencí, což znamená, že se jednotliví poskytovatelé patentů v čase proměňují.
Z poskytnutých patentových licencí jsou potom přijímány licenční poplatky: v roce 2022 byl výnos z licenčních poplatků rekordních 3,38 mld., přičemž nejvíce z toho – 3,31 mld. – putovalo vládnímu sektoru, 68 milionů korun bylo pro podnikatelský sektor a 6 milionů pro vysokoškolský. Z toho putovalo jednotlivým sektorům 20 milionů z nově udělených licencí. Proporčně se finanční prostředky pro jednotlivé sektory moc neproměňují, v roce 2022 nicméně výrazně vzrostly peníze za licenční poplatky vládnímu sektoru – téměř o půl miliardy.
<h3>Obchod s high-tech zbožím</h3>
V rámci statistické ročenky vydává ČSÚ u dat z oblasti vědy a výzkumu také čísla týkající se technologií a high-tech zboží. Ta ukazují, zda se u nás na jedné straně vyrábí moderní zboží s vysokou přidanou hodnotou a na straně druhé, zda se u nás takové zboží nakupuje.
Podle dat ČSÚ na tomto poli zahraniční obchod každý rok roste. V roce 2022 jsme vyvezli high-tech zboží za celkových 486,3 mld korun, dovoz byl za 614,4 mld. korun. Pod high-tech zbožím se zde rozumí především výpočetní technika, telekomunikace, vědecké přístroje, letecká technika, ale také zboží z oblasti farmacie nebo chemie. U většiny těchto produktových skupin tržby za vývoz mírně rostou, nejvýrazněji meziročně vzrostly příjmy z vědeckých přístrojů. Nejvíce zboží ČR vyváží do zemí EU, především do Německa a Nizozemí. Mimo EU jsou to Spojené státy americké a Velká Británie. Nejvíce dovážíme zboží týkající se telekomunikací, a to především z Číny.
Ve zpracovatelském průmyslu se high-tech odvětví v roce 2021 (novější data zatím nejsou k dispozici) věnovalo 3476 subjektů, které zaměstnávaly 62 005 lidí. To je sice o téměř 500 lidí více než v roce předchozím, ale o skoro 6 000 méně, než v roce 2018. Z uvedeného množství subjektů (jejich celkový počet rostl od roku 2010 jen velmi mírně) se jich nejvíce zabývá výrobou počítačů a elektronických součástek (1 333), a také spotřební elektroniky a optických přístrojů (1 065). V závěsu je výroba vědeckých elektronických přístrojů (899), 93 subjektů u nás vyrábí letadla a související zařízení a 86 farmaceutické výrobky. Přestože se posledními dvěma jmenovanými odvětvími zabývá jen malé množství subjektů, zaměstnávají poměrně velké množství lidí: ve farmaceutické výrobě v roce 2022 pracovalo 11 194 lidí, ve výrobě letadel a souvisejících zařízení 7 533 zaměstnanců. Nejvíce pracovníků bylo ve výrobě vědeckých elektronických přístrojů – 16 135.
Přestože počet subjektů i zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu s high-tech zbožím meziročně vzrostl, tržby v roce 2021 klesly oproti předchozímu roku o téměř 18 miliard na 401,7 mld. korun. Stál za tím hlavně pokles tržeb ve výrobě počítačových a elektronických součástek. Naopak v roce 2021 stouply tržby za farmaceutické výrobky – ty mají také spolu s vědeckými elektronickými přístroji největší přidanou hodnotu a také se v těchto oblastech dlouhodobě vydává nejvíce financí na vědu a výzkum.
Co se týče obchodu s high-tech službami, i zde jak import, tak export neustále rostou – vývoz v roce 2022 činil 177,1 mld. korun, u dovozu byl nárust mezi lety 2021 a 2022 nejvyšší od roku 2015 – z 92,1 na 123 mld. korun. Nejvíce vyvážíme i dovážíme počítačové služby a software, a to převážně do/z Německa a do Spojených států.
Službám v high-tech odvětví se v roce 2021 věnovalo 54 018 podnikatelských subjektů, které zaměstnávaly 158 153 lidí. Oba tyto parametry se dlouhodobě zvyšují především zásluhou IT oblasti – v ní v roce 2021 podnikalo 41 554 subjektů zaměstnávajících 101 758 lidí. Činnost v oblasti IT také tvořila v roce 2021 cca polovinu tržeb v high-tech službách, má nejvyšší přidanou hodnotu a vydává nejvíce prostředků na vědu a výzkum. Následuje telekomunikační, informační a audiovizuální činnost.
<h3>Výzkum umělé inteligence</h3>
Specifickým tématem, kterým se ČSÚ zabýval, byl vývoj a výzkum v oblasti umělé inteligence v rámci České republiky. Tato studie byla podpořená z MŠMT s cílem monitorovat výzkum, který byl mezi lety 2017-2023 u nás realizován, a detailněji tak zmapovat tuzemské poznání na poli AI, které bylo podpořeno státními financemi. U těchto dat tedy chybí meziroční srovnání, nicméně ukazují, že Česká republika a její výzkumné instituce oblast AI rozhodně nezanedbávají.
Ve sledovaném období u nás bylo ze státní kasy 847 podpořených projektů, které se nějak zabývaly umělou inteligencí. Jednalo se buď přímo o nástroje AI, jako je software nebo algoritmy, případně o oblasti jejich využití – robotika, autonomní doprava atp. Důležité ovšem je, že ČSÚ použil pro vyhledávání projektů klíčová slova v názvech a abstraktech projektů, mohlo se tedy stát, že mezi nalezenými projekty budou také ty, které se umělou inteligencí zabývají spíše okrajově (odhad ČSÚ je do 10 %).
Když výzkumníci projekty rozdělili do několika skupin, ukázalo se, že se 52 % z nich věnovalo výzkumu souvisejícímu s AI (na což šla státní podpora 3,8 mld korun), 24 % aplikovanému výzkumu (1,8 mld.), 18 % základnímu výzkumu umělé inteligence (1,9 mld. ze státních financí), 4 % etickým a právním aspektům (233 mil.) a 2 % infrastruktuře pro umělou inteligenci (614 mil.).
Státní peníze byly na podporu výzkumu v oblasti umělé inteligence za sledované časové období poskytnuty především prostřednictvím TAČR (278 projektů s podporou 4,5 mld.), MPO (178 projektů, 524 mil. korun), GAČR (162 projektů, 1,2 mld.), MŠMT (136 projektů se státní podporou 3,3 mld.), ale i dalšími ministerstvy. Nejčastěji se na výzkum v oblasti AI zaměřovaly obory týkající se elektrotechniky, informačních technologií, ale také matematické a medicínské obory nebo psychologie.
Nejvýznamnějšími účastníky výzkumu týkajícího se umělé inteligence z vysokoškolského a vládního sektoru bylo pražské ČVUT a brněnské <a href="https://lcms.cz/companies/254">VUT</a>, konkrétně Fakulta elektrotechnická na ČVUT v Praze (78 projektů, 509 mil. korun ze státní podpory), Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií a Fakulta informačních technologií – obě na VUT (dohromady 106 projektů a 697,8 mil. korun), dále také Matematicko-fyzikální fakulta na UK, Fakulta informatiky na <a href="https://lcms.cz/companies/12">MU</a> nebo například Přírodovědecká fakulta na <a href="https://lcms.cz/companies/17">UPOL</a>. 
Mezi ústavy <a href="https://lcms.cz/companies/10">Akademie věd</a> se výzkumu umělé inteligence nejvíce věnovaly Ústav teorie informace a automatizace (21 projektů, 116 mil.), Ústav informatiky a (možná překvapivě) Fyziologický ústav (8 projektů, 33 mil. korun). Z podnikatelského, soukromého a neziskového sektoru to byl Institut mikroelektronických aplikací s.r.o. (15 projektů, státní podpora 53,6 mil. korun), URC Systems s.r.o. (6 projektů a 130 mil.) a Vojenský technický ústav, s.p. (3 projekty, podpora 220 mil. korun).
Z dat ČSÚ také vyplývá, že všechny zapojené instituce do výzkumu AI spolu čile komunikují a je mezi nimi rozvinutá spolupráce. Nejčastějším výstupem z podpořených projektů byly články v odborných časopisech (989), software (336) nebo prototyp (214), vzniklo ale také 18 odborných knih a 4 patenty.

Statistická ročenka 2023: Inovativní prostředí - Patenty, high-tech zboží a AI (díl třetí)

Docent <a href="https://icpms.cz/articles?search=Pavel+Po%C5%99%C3%ADzka">Pavel Pořízka</a> je součástí výzkumné skupiny prof. Kaisera Pokročilé instrumentace a metody pro charakterizace materiálů na CEITEC VUT. I když se výzkumníci zaměřují nejvíce na vývoj instrumentace a metodiky ve spolupráci s průmyslem, v poslední době i díky juniorskému grantu začali oťukávat aplikace v biologii. V projektu financovaném GAČR s názvem Procesy laserové ablace měkkých tkání a následného vývoje laserem buzeného plazmatu se Pořízka a jeho tým zaměřil na analýzu měkkých tkání pomocí metody LIBS (Laser-Induced Breakdown Spectroscopy, tedy česky Spektroskopie laserem buzeného plazmatu).
<h3>Ukončený projekt byl hodnocený jako vynikající, jednalo se zároveň o váš první grant, který jste vedl. Můžete nám k tomu říct víc?</h3>
To bylo v rámci programu, o kterém jsem rád, že mohu mluvit, a jehož jsem byl úspěšným žadatelem. Je dobré, že grantové agentury poskytují individuální výzvy pro mladé začínající vědce a vědkyně a dávají jim možnost zúčastnit se grantové soutěže, a získat tak cenné zkušenosti s vedením větších projektů. Grant, o kterém se bavíme, byl vyhlášený Grantovou agenturou České republiky v soutěži GAČR JUNIOR (postupně se transformoval do větší výzvy JUNIOR STAR). Je to v podstatě finanční podpora pro začínající vědce a vědkyně. Podmínkou o žádost pro tento grant byla dlouhodobá stáž v zahraničí, a proto jsem vyjel na University of Florida v rámci grantu Fulbright.
Díky juniorskému grantu jsem měl možnost vytvořit svůj vlastní tým, který byl zaměřený pouze na analýzu biologických vzorků, a být jeho hlavním řešitelem. Do té doby jsem byl především spoluřešitelem grantů v rámci naší výzkumné skupiny. Jako v případě předcházejícího grantu kolegyně Pavlíny Modlitbové, kdy se jednalo opět o grant pro mladé výzkumníky, TAČR – program ZÉTA. Tento grant se sice zaměřoval především na aplikovaný výzkum, ale opět v oblasti biologie.
<h3>V čem vidíte největší výhodu těchto programů, které podporují vědce a vědkyně na začátku jejich kariéry?</h3>
Díky nim se kariéra doslova nastartuje. Většinou platí, že když člověk neměl grant a nebyl hlavním řešitelem, má malou šanci získat grant, což vytváří jakýsi začarovaný kruh. Tyto programy by měly narušit tento ustálený systém, a já jsem rád, že to tak funguje. Pokud nyní dojde k ještě intenzivnějšímu financování grantů pro začínající vědce a především vědkyně, bude to jen dobře. Díky tomuto programu jsme získali navazující granty, které nám pomohly vstoupit do dalších vědeckých oblastí. Je to opravdu skvělá pomocná ruka na začátku kariéry.
<h3>Jak funguje proces výběru vítězných projektů?</h3>
Prakticky to je standardní postup. Projekt je hodnocený panelem GAČR, kde se k němu vyjádří komise a oponenti, kteří k němu dají své stanovisko. Jenom není zařazený do běžného cyklu GAČR se standardními projekty, ale je posuzovaný mimo něj. Díky tomu je projekt hodnocený nezávisle na dalších projektových přihláškách, které podávají zkušení vědci s „lepším“ životopisem. Z pohledu GAČR byl dlouho zásadní H-index, ale to už se také mění. Na začátku kariéry má člověk slabší životopis, a když má soupeřit s někým, kdo má za sebou úspěšnou dvacetiletou vědeckou praxi a již v minulosti obdržel několik výzkumných grantů, tak se jen těžko prosazuje.
<h3>Proč vás lákaly biologické aplikace?</h3>
Po návratu ze zahraniční stáže, kterou jsem absolvoval v rámci doktorského studia na VUT, jsme začali v naší výzkumné skupině více formovat nejenom vývoj instrumentace, který tady byl historicky silný, ale také možné aplikace. Pro nás byl tento směr zajímavý hned z několika důvodů. Nejzásadnějším faktorem bylo, že se jednalo o téma, které mě osobně zajímalo, a to zejména z hlediska náročnosti analýzy samotného vzorku, interpretace dat a optimalizace parametrů měřicí sestavy. Také to bylo něco, co nás posunulo v rámci spolupráce směrem k vývojové biologii, časem možná i klinickému výzkumu. Díky tomu spolupracujeme s Akademií věd a klinickými pracovišti při fakultních nemocnicích v Hradci Králové a Ostravě. V neposlední řadě jsme se posunuli k dalšímu grantu a také nám to přineslo nové kontakty v zahraničí.
<h3>Můžete vyzdvihnout nějakou zahraniční spolupráci?</h3>
Nejsilnější zahraniční spolupráce v oblasti biologie je s výzkumnou skupinou profesora Andrease Limbecka z Technické univerzity ve Vídni a docentkou Gabrielou Kalčíkovou z Univerzity v Lublani. S oběma máme společný grant na detekci mikroplastů v měkkých tkáních a na jejich vliv a toxicitu v těchto tkáních. Kdybych to celé shrnul, pro nás to bylo strategické a klíčové rozhodnutí – rozšířili jsme stávající aplikace o biologii a díky tomu jsme se posunuli dál. Vytvořili jsme menší tým, asi pěti, šesti studentů a dvou postdoků, který se věnuje jenom biologickým aplikacím, ať už se bavíme o analýze rostlin, tvrdých tkání (zubů a kostí) a měkkých tkání (orgánů).
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Pavel_Porizka_Diky_juniorskemu_grantu_jsme_ziskali_nove_projekty_i_zahranicni_spolupraci_Desticky_fe04570b77/CEITEC-Pavel-Porizka-Diky-juniorskemu-grantu-jsme-ziskali-nove-projekty-i-zahranicni-spolupraci-Desticky.jpg" alt="CEITEC: Pavel Pořízka: Díky juniorskému grantu jsme získali nové projekty i zahraniční spolupráci"/>
<h3>Jaký má metoda LIBS potenciál při zkoumání nádorových tkání?</h3>
LIBS je metoda analytické chemie určená pro prvkovou analýzu, kterou aplikujeme v širokém spektru oblastí, včetně biologie, ale i např. geologie. Metoda umožňuje měřit distribuci prvků na povrchu připraveného vzorku. V klinickém výzkumu zkoumáme, jestli metoda LIBS může sloužit pro diagnostiku a podporu patologie a standardních postupů, které se v současnosti využívají ke zpřesňování odhadu rozsahu rakoviny v lidské kůži. Toto je naše hlavní hypotéza. Pokud bychom byli schopni zpřesnit odhad oblasti nemocné tkáně, mohlo by to být v budoucnu využito i pro diagnostické účely během chirurgických zákroků. Toto však zatím zůstává jen vizí.
<h3>Jak jste daleko?</h3>
V současné době jsme již získali desítky vzorků z nemocnice a máme povolení etické komise pro jejich studium. Průběžně probíhá analýza těchto vzorků a připravujeme několik vědeckých článků, kde prezentujeme naše výzkumné úspěchy. Účastníme se také mezinárodních konferencí, kde získáváme pozitivní odezvu. Tato podpora nás přesvědčuje, že naše práce má smysl a že máme dál pokračovat. Zaměřujeme se na propojení různých přístupů z pohledu korelativní mikroskopie, což znamená kombinovat klasickou mikroskopii a spektroskopii, a využít tak různé techniky k získání co nejkomplexnější informace o vzorcích, tedy jak se mění chemické a strukturní složení v závislosti na sledované nemoci.
<h3>Kam byste chtěl výzkum v nejbližší době posunout?</h3>
Posouváme se vpřed a rádi bychom předložili další grant v rámci česko-rakouské spolupráce ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni. Tedy navazující grant zaměřený na analýzu lidské tkáně a studium rakoviny kůže. Ale znovu musím zdůraznit, že na začátku této cesty byl právě zmiňovaný juniorský grant, který nám otevřel dveře jak v analýze měkkých tkání, tak i mezinárodní spolupráci. Bez této podpory bychom neměli možnost úspěšně pokračovat v objevování nových aplikací a rozšíření využití naší metody.
<h3>Nejdřív jste tedy analyzovali myší či prasečí tkáň?</h3>
Máme modelové tkáně – orgány laboratorních myší – kterými simulujeme lidskou tkáň, jelikož jsou pro nás klinické vzorky velmi cenné. Neměříme je hned jako první, musíme ověřit samotný systém, jestli funguje na maximálním možném výkonu. Při analýze metodou LIBS totiž využíváme výkonný laserový puls, který materiál mírně zahřeje a odpaří, čímž vzniká potřebné analytické svítící plazma, ale prakticky tím vzorek ničíme. Takže tenké histologické řezy, které dostáváme z nemocnice, po měření neexistují.
<h3>Můžeme tvrdit, že jste průkopníci v měření nádorových tkání metodou LIBS?</h3>
To bych úplně neřekl. V rámci světové komunity ještě několik laboratoří pracuje na podobném tématu. My jsme se mírně inspirovali úspěchy francouzských kolegů z Univerzity v Lyonu. Metoda LIBS není tak etablovaná jako konkurenční metody. Právě o to je celý výzkum zajímavější, jelikož musíme hodně věcí sami objevit. Snažíme se ji posunout blíž k standardnímu, rutinnímu využití. Takže bych neřekl, že jsme průkopníci, ale myslím, že se významně podílíme na tom, aby byla přijata v širším spektru a aby byla konkurenceschopnější vůči jiným technikám.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Pavel_Porizka_Diky_juniorskemu_grantu_jsme_ziskali_nove_projekty_i_zahranicni_spolupraci_lab_2289946f37/CEITEC-Pavel-Porizka-Diky-juniorskemu-grantu-jsme-ziskali-nove-projekty-i-zahranicni-spolupraci-lab.jpg" alt="CEITEC: Pavel Pořízka: Díky juniorskému grantu jsme získali nové projekty i zahraniční spolupráci"/>
<h3>Pomáhá vám v tom i startup Lightigo, který jste v roce 2019 založili?</h3>
Nesmírně. Pomáhá nám vyvíjet systémy, které na světě nejsou komerčně dostupné, což byla jedna z nejzásadnějších limitací celé metody. Toto je něco, kde se vidíme poměrně v popředí – na jedné straně vyvíjíme samotnou metodu, jakým způsobem měřit vzorky, a na druhé straně jsme schopni i vyvíjet systémy v rámci široké spolupráce s naším startupem. Toto propojení nám dává unikátní možnost systém adaptovat podle toho, jak by měl měřit, jaký má mít výkon, díky čemuž se i rychleji posouváme dopředu. Nejsme tedy závislí na instrumentaci třetí strany. Je to ale náročnější v tom, že potřebujeme širší financování.
<h3>Jak finančně náročná je LIBS oproti konkurenčním metodám?</h3>
Instrumentální a k tomu i cenová nenáročnost metody jsou jedny z jejich největších výhod. Náš systém je výrazně levnější než konkurenční technika, třeba LA-ICP-MS, ale postrádá citlivost, která se v některých aplikacích jeví jako nezbytně nutná. V aplikacích, jako je detekce těžkých kovů v zubech a kostech, je dostačující. I když metodu LIBS není možné použít na všechny aplikace, v mnoha případech je možné ji využít, a dosáhnout úspory jak finanční, tak časové. Limitace metody byly jedním z aspektů, kterým jsme se v rámci grantu JUNIOR zabývali.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Pavel_Porizka_Diky_juniorskemu_grantu_jsme_ziskali_nove_projekty_i_zahranicni_spolupraci_2f1c1f9224/CEITEC-Pavel-Porizka-Diky-juniorskemu-grantu-jsme-ziskali-nove-projekty-i-zahranicni-spolupraci.jpg" alt="CEITEC: Pavel Pořízka: Díky juniorskému grantu jsme získali nové projekty i zahraniční spolupráci"/>
<h3>Jsou nějaké aplikace, kde jste už „narazili“?</h3>
I takové jsou, ale o to zajímavější je to zkoušet. Zatím se nám nepodařilo třeba detekovat jód, který se používá pro barvení vzorku před počítačovou tomografií, tedy před strukturní analýzou. Ale nebereme to jako neúspěch. To by tak nemělo vyznít, protože když nám něco teď nejde, neznamená, že se to nemůže podařit v budoucnu dalším vývojem instrumentace a metodiky měření.
<h3>Jaký projekt má teď prioritu?</h3>
Teď jsou pro nás nejdůležitější tři projekty GAČR a další projekty TAČR v programu TREND a NCK. Máme tedy celou řadu běžících projektů, které jsou zaměřeny i na vývoj instrumentace a aplikaci metody do průmyslu. Takto široký záběr se nám však daří zvládat, jelikož máme v naší laboratoři skupinu nadaných studentů a studentek, kteří nám výrazně pomáhají při rychlém postupu vpřed. Věnují se dílčím tématům a aktivně přispívají k rozvoji naší metody během svého studia.
V rámci projektů GAČR jsou dva zaměřené přímo na biologii a pokračujeme tak v nastavené strategii. V prvním projektu začínáme třetí rok práce a týká se detekce nanočástic jako nepřímých biomarkerů lidské tkáně. Díky této metodě můžeme specificky označit pouze definovanou tkáň, například rakovinu prsu. Další prioritou pro nás je detekce mikroplastů v měkkých tkáních, kde kombinujeme metody LIBS, LA-ICP-MS a Ramanovy spektroskopie pro chemickou analýzu. Tyto spektroskopické a spektrometrické metody doplňujeme o strukturní analýzu metodou počítačové tomografie z laboratoře doc. Tomáše Zikmunda, který je rovněž součástí výzkumné skupiny prof. Kaisera. Naším cílem je zjistit, jak přítomnost mikroplastů ovlivňuje okolní měkkou tkáň a jestli může jejich přítomnost mít nějaké negativní (toxické) účinky. V plastech se běžně nacházejí stopové prvky, včetně některých toxických jako olovo a kadmium. Tyto látky mohou difundovat do okolní tkáně a potenciálně ji ovlivnit.

Pavel Pořízka: Díky juniorskému grantu jsme získali nové projekty i zahraniční spolupráci

Portál <a href="https://lcms.cz/companies/3">Vědavýzkum.cz</a> se, v souvislosti s aktuální diskusí o přijetí eura a legislativní změnou umožňující vést účetnictví, vyplácet mzdy a platit daně v eurech, librách a dolarech, rozhodl oslovit jak tuzemské vědecké a vzdělávací instituce, tak i vás – čtenáře portálu. Představuje rozdílná měna nejen pro vědce ve spojení s granty a zahraničními nákupy zbytečnou překážku?
„Letos si připomínáme 20. a 25. výročí vstupu do Evropské unie a NATO. To nám nabízí příležitost ohlédnout se a zároveň se podívat do budoucna, kterým směrem chceme jít. Je to také příležitost připomenout si závazky, které jsme při vstupu do Severoatlantické aliance a do unie dobrovolně přijali. Prvním jsou výdaje na obranu země. Ty letos po dlouhé době opět plníme. Druhým závazkem je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura, pro zemi s otevřenou exportní ekonomikou ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ otevřel znovu ve svém novoročním projevu prezident republiky Petr Pavel debatu spojenou s jednotnou evropskou měnou, k jejímuž přijetí se Česká republika zavázala podpisem přístupové smlouvy k EU.
Ačkoli podle původního dokumentu <a href="https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-inflaci/tematicke-prilohy-a-boxy/Strategie-pristoupeni-Ceske-republiky-k-eurozone">Strategie přistoupení České republiky k eurozóně</a>, jenž byl odsouhlasený v roce 2003, vláda ČR stanovila jako nejbližší možný termín vstupu ČR do eurozóny období let 2009–2010. Tento termín nebyl naplněn, a přijetí eura tak bylo odsunuto na blíže nespecifikované období. Nedávný projev prezidenta republiky však znovu rozvířil tuto diskusi a na ni aktuálně navázaly události spojené nejen s procesem zavedení eura v ČR (od neshody koaličních stran, diskusi o zřízení funkce zmocněnce pro euro po pověření Národní technické rady vlády sestavením analýzy).
Pro určité subjekty, které provádějí většinu transakcí v příslušné zahraniční měně, může být jistou satisfakcí legislativní změna, která byla přijata v rámci vládního konsolidačního balíčku a díky níž je možné od 1. ledna 2024 vést účetnictví, vyplácet mzdy a platit daně jak v eurech, librách, tak dolarech.
<h3>Jaký je postoj českých institucí k této změně?</h3>
Portál <a href="https://gcms.cz/companies/3">Vědavýzkum.cz</a> v souvislosti s výše uvedenou legislativní změnou kontaktoval tuzemské vědecké a vzdělávací instituce <a href="https://lcms.cz/companies/12">Masarykovu univerzitu v Brně (MU)</a>, <a href="https://lcms.cz/companies/17">Univerzitu Palackého v Olomouci (UPOL)</a>, <a href="https://lcms.cz/companies/254">Vysoké učení technické v Brně (VUT)</a>, <a href="https://lcms.cz/companies/62">Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (UOCHB)</a>, <a href="https://lcms.cz/companies/36">Středoevropský technologický institut (CEITEC)</a> a <a href="https://lcms.cz/companies/16">1. lékařskou fakultu UK</a> ohledně využití některých z těchto možností v praxi.
Uvedené instituce o implementaci alespoň jedné z těchto změn podle vyjádření kvestorů univerzit, ekonomických oddělení a tiskových mluvčí v převážné většině nyní neuvažují. Objemy transakcí – zejména výplat mezd – u těchto organizací v českých korunách prozatím výrazně převažují.
V současné době však nejsou dostupné všechny předpisy, jež budou novelizovány spolu s novým zákonem o účetnictví a které dále vnesou novinky zohledňující účtování v cizích měnách obecně. Případné povinné změny tak instituce budou implementovat po jejich schválení. Nutno také dodat, že doposud uběhla poměrně krátká doba od chvíle, kdy určité subjekty zavedly účtování v tzv. funkční měně, pod niž spadá i euro. Absentuje i veřejná odborná debata o faktických a případně i negativních dopadech.
Pro Masarykovu univerzitu – největší z oslovených institucí – je globální spolupráce, a to i na ekonomické úrovni, klíčová. V získávání prestižních výzkumných grantů se MU řadí k leaderům v EU13 a výnosy ze zahraničních grantů činí přibližně 10 % celkových výnosů této univerzity.
Vezmeme-li v úvahu celkový rozpočet MU, představují kurzové rozdíly spíše zanedbatelné položky. Pro představu: V roce 2023 podíl kurzového zisku k výnosům činil 0,27 %. Jedná se tak o nárůst oproti předchozímu roku 2022, kdy tento podíl dosahoval hodnoty 0,0007 %. Podíl kurzových ztrát k nákladům pak naopak v roce 2023 zaznamenal pokles o 0,03 % oproti roku 2022, v němž dosahoval 0,18 %.
<h3>Případná rizika spojená s kurzovým rozdílem</h3>
Z pohledu příjemců zahraničních grantů však nastávají komplikace a zejména nejistota, jejíž příčinou je právě vývoj kurzu.
„Rozdílná měna nám přináší riziko v plánování výdajů, které musí zohlednit právě potenciál kurzové ztráty. Naši vědci tak mají zbytečnou překážku již ve fázi usilování o kýžené a prestižní evropské granty. Kurzové rozdíly však umíme účetně i daňově zpracovat, naše systémy jsou k nim maximálně přizpůsobeny tak, aby dopady byly minimální,“ okomentovala situaci a řešení případných problémů pro portál <a href="https://lcms.cz/companies/3">Vědavýzkum.cz</a> kvestorka Masarykovy univerzity Marta Valešová, která dodala, že: „při volbě měny příchozí dotace je nutné pečlivě zvažovat individuální situaci projektu – dle objemu plánovaných plateb v korunách a eurech“.
Podle vyjádření kvestorky MU samotné účetní kurzové rozdíly vznikají již ve fázi před zahájením řešení projektů. Tedy při připsání platby na účet Masarykovy univerzity a zaúčtování v korunách a následném proúčtování rozeslání dotace partnerům.
Oslovení odborní respondenti výše uvedených institucí, nejen z MU a z výzkumného vědeckého centra CEITEC, jež spadá pod zmíněnou univerzitu, potvrdili, že kurzové ztráty nebývají způsobilými náklady projektů. Instituce je tak musejí platit z vlastních prostředků.
Příkladem vzniku největších kurzových rozdílů v případě CEITEC je situace, kdy je toto centrum v roli koordinátora mezinárodního projektu a prostředky v cizí měně posílá i dalším partnerům. Dále nejen tato instituce nakupuje materiál i služby v zahraničí, kde kurzové rozdíly vznikají také.
Podle kvestorky MU komplikace pak vznikají pro univerzitu i v případě zahraničních cest. Euro je sice nejčastější, ale stále je pouze jednou z mnoha měn, ve kterých jsou zálohy a vyúčtování zahraničních cest prováděny.
<h3>Jak instituce řeší kurzové ztráty a jsou oficiálně nakloněny k přijetí eura?</h3>
Univerzita Palackého v Olomouci, jež ve výroční zprávě za rok 2023 vykáže kurzovní zisk, se podle vyjádření mluvčího instituce Egona Havrlanta v tomto směru snaží „pečlivě sledovat trh a vhodně realizovat směnu prostředků tak, aby byly případné ztráty minimalizovány“.
„Kurzové ztráty snižujeme využitím bankovních produktů, které spočívají v připisování a odesílání zahraničních plateb se zvýhodněným kurzem banky. Krytí kurzových ztrát se také snažíme pokrývat využíváním termínovaných vkladů v eurech s přihlédnutím k podmínkám čerpání daného finančního zdroje,“ uvedla v otázce zajištění proti kurzovým ztrátám kvestorka MU.
Snižování rizik vzniku kurzových ztrát jsou pak řízena zejména také platbami z příslušného cizoměnového účtu, čehož využívá i VUT.
„Významné devizové operace jsou pak řízeny ve vazbě na trend změny kurzu, tím lze částečně eliminovat velké kurzové ztráty. Vzhledem k tomu, že neprovádíme významné devizové platby na denní bázi a velké směny jsou realizovány v delších časových obdobích, tak jsme prozatím nesjednávali devizové obchody s forwardovými nebo swapovými kurzy,“ uvedl ve svém vyjádření pro portál <a href="https://lcms.cz/companies/3">Vědavýzkum.cz</a> Ekonomický odbor VUT.
Všechny výše zmíněné instituce, na které se portál <a href="https://lcms.cz/companies/3">Vědavýzkum.cz</a> obrátil, se podle svých oficiálních vyjádření stavějí k celostátnímu přijetí eura neutrálně. Výjimkou je pak v tomto směru pouze Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
„Přijetí eura je především otázkou politickou, tedy je v rukou politiků. Vedení ÚOCHB nicméně patří mezi zastánce evropské integrace a je také pro přijetí společné evropské měny,“ uvedla Veronika Sedláčková, mluvčí ÚOCHB AV.

Přijetí eura: Vítaný krok pro české výzkumné a vzdělávací organizace?

Vinicius Santana, brazilský vědec, který se zabývá oblastí na samém pomezí fyziky a chemie, konkrétně aplikací elektronové spinové rezonance (ESR), je od roku 2018 součástí skupiny Magnetooptické a THz spektroskopie na <a href="https://lcms.cz/companies/36">CEITEC</a> VUT vedené Petrem Neugebauerem. Talentovaný mladý vědec vysvětluje, jak se k tomuto vysoce interdisciplinárnímu výzkumu dostal, a nastiňuje své plány poté, co od Grantové agentury České republiky (GAČR) získal prestižní grant JUNIOR STAR 2024.
<h3>Jak dlouho jste v Brně a jak jste se sem dostal?</h3>
Do Brna jsem přijel v lednu 2018, abych se připojil ke skupině Petra Neugebauera. Právě získal ERC Starting Grant na vývoj vysokofrekvenčního elektronového spinového rezonančního (HF-ESR) spektrometru s vysokým magnetickým polem, jediného svého druhu v České republice a – do jisté míry – s celosvětově unikátními možnostmi rychlých frekvenčních záběrů pro studium spinové dynamiky. Byla to neuvěřitelná cesta, při které jsem se podílel na konstrukci nového spektrometru od nuly. Ještě před příjezdem, v září 2017, jsem podal svůj projekt do programu Marie Sklodowska-Curie Actions (MCSA) na mobilitu zahraničních výzkumných pracovníků. Projekt nebyl vybrán, přestože ho považovali za vynikající. Proto byl zafinancován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) prostřednictvím Evropského sociálního fondu. Od té doby se věnuji aplikaci elektronové spinové rezonance (ESR) k řešení problémů v různých vědních oborech se zaměřením na molekulární magnetismus.
<h3>Mohl byste popsat své současné výzkumné projekty?</h3>
Spolupracuji s různými skupinami a projekty na využití ESR pro sledování radikálů v chemických reakcích a při studiu přenosu náboje v katalytických procesech. Tato technika je někdy jediným zdrojem pro vysvětlení mechanismů, které vedou k optimalizaci systémů dotýkajících se našeho každodenního života, jako je vývoj léčiv, úprava vody a nové technologické materiály. Podílím se také na projektech, kde pomáhám charakterizovat defekty a dopanty v oxidech k různým účelům, jako jsou barviva, piezoelektrika a katalyzátory. V současné době jsem členem týmu v projektu GAČR EXPRO zaměřeném na zdokonalení NMR technik s využitím ESR, které by mohly mít dopad na lékařskou diagnostiku, a v dalším projektu GAČR Standard zaměřeném na přípravu, charakterizaci a nanášení nových jednomolekulových magnetů (SMM) na povrchy. Tyto sloučeniny jsou slibnými kandidáty, které by mohly v budoucnu nahradit velké magnetické domény v paměťových zařízeních molekulárními jednotkami schopnými uložit jeden bit informace, čímž by výrazně narostla hustota i účinnost ukládání informací. Mám bakaláře, magistra i doktorát z fyziky, ale vždycky jsem pracoval na pomezí chemie a fyziky, charakterizoval nové materiály a zajímal se zejména o charakteristiky magnetických jevů ve spektrech elektronové spinové rezonance (ESR). Především se zaměřuji na molekulární krystaly, zejména na ty, kde pole spinů v molekulách dávají vzniknout různým kvantovým fázím, které se dají řídit zvenčí aplikací magnetického pole.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Vedu_delaji_lide_a_lidi_pohani_vasen_Vasen_sama_ale_pro_dobrou_vedu_nestaci_rika_Vinicius_Santana_1_a95bcef368.jpg" alt="CEITEC/VUT/Václav Koníček: Vědu dělají lidé a lidi pohání vášeň. Vášeň sama ale pro dobrou vědu nestačí, říká Vinicius Santana"/>
<h3>Za jeden ze svých projektů jste získal grant JUNIOR STAR 2024. Co to pro Vás a váš projekt znamená?</h3>
Je to skvělá příležitost, jak posunout kariéru z juniorního postdoktoranda na juniorního vedoucího skupiny. Práce v laboratoři a analýza dat mě opravdu baví a hodlám tyto úkoly plnit i nadále. Je ale skvělé, že teď budu moct koordinovat tým, který se mnou bude pracovat na cíli projektu, který se týká výroby a charakterizace vhodných molekulárních krystalů se slabě vázanými spiny k demonstraci/odhalení exotických jevů, kvantového provázání a fázových přechodů. Můj návrh je modulovat interakci mezi molekulami v krystalu tak, že budeme měnit velikost interakce mezi nimi a vytvářet tak sítě provázaných molekul. Toho chci dosáhnout tím, že aplikuji metodiky ESR v širokém rozsahu frekvencí a při vysokých magnetických polích. V práci mě motivuje, vlastně mě to motivovalo i na počátku kariéry a vůbec jsem se tak dostal k tomuto oboru, objasňování nečekaných vlastností v klasických ESR spektrech magnetických materiálů. Tyto výstupy se dají uplatnit i v oblasti molekulárního magnetismu, protože nám do ESR přinášejí nové metodiky, díky kterým umíme vysvětlit chování a pozorovaná data u nových sloučenin. Budeme také vyvíjet nové držáky na vzorky, takže náš projekt vlastně propojuje strojírenství, fyziku a chemii. Jedním našich z cílů je ukázat, že v těchto molekulárních krystalech existují kvantové fáze, které se dají vyladit pomocí orientace vnějšího magnetického pole, a studovat dynamiku spinu v těchto fázích, aby se prokázalo, že mají zvýšenou dobu koherence, a že se tyto systémy dají potenciálně využít jako kvantové bity.
<h3>Mohl byste popsat možné praktické využití vašeho výzkumu?</h3>
Dlouhodobým cílem a mou vizí je v rámci tohoto projektu výroba a charakterizace nových molekul, které by mohly mít využití jako kvantové bity (qubity), což jsou základní jednotky kvantového počítače. Tato technologie by měla na společnost nejrůznější dopady, protože by umožnila rychlejší a efektivnější výpočty, bezpečnou komunikaci a přesné snímání. Pro tento účel musí mít materiály zvýšenou dobu koherence, což je doba, po kterou dovedou udržet daný kvantový stav, což umožňuje logické operace. Budeme navrhovat a charakterizovat řadu nových sloučenin, které by nakonec mohly dosáhnout požadovaných výsledků.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_VUT_Vaclav_Konicek_Vedu_delaji_lide_a_lidi_pohani_vasen_Vasen_sama_ale_pro_dobrou_vedu_nestaci_rika_Vinicius_Santana_2_27245d9024.jpg" alt="CEITEC/VUT/Václav Koníček: Vědu dělají lidé a lidi pohání vášeň. Vášeň sama ale pro dobrou vědu nestačí, říká Vinicius Santana"/>
<h3>A konečně, co je podle Vás v práci výzkumníka nejdůležitější?</h3>
Je důležité si uvědomit, že vědu dělají lidé a nás všechny pohání nějaká vášeň. Samotná vášeň ale nestačí k tomu, abyste přilákali dobré lidi. Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a dostatek času do hloubky uvažovat o problémech, kterým ve výzkumu čelíme, jsou stejně důležité jako tvrdá práce. Pracovní podmínky mají obrovský vliv jak na naši duševní pohodu, tak také na naše výsledky. <a href="https://lcms.cz/companies/36">CEITEC</a> například poskytuje vynikající prostředí, má skvělou infrastrukturu, takže se můžeme soustředit na naši výzkumnou práci, a to je opravdu skvělé. Vnímám trend, který po celém světě nyní získává velkou pozornost, zaměřený na duševní zdraví postdoků, zlepšování pracovních podmínek, zvyšování platů a tak dále. Skupina Nature o tom publikovala sérii článků (<a href="https://www.nature.com/articles/d41586-023-03298-7">Postdocs are pushing back against low pay and conditions - more institutions must take heed</a>, <a href="https://www.nature.com/articles/d41586-023-03296-9">Falling behind: postdocs in their thirties tire of putting life on hold</a>). A myslím si, že je to důležité téma k diskuzi, pokud chceme, aby základní a aplikovaný výzkum lákal nové mladé generace, protože jen tak se můžeme jako společnost posouvat kupředu.
Pak je také velmi důležitá spolupráce. Vynikajících výsledků dosáhneme jedině prostřednictvím spolupráce. Velké a komplexní problémy obvykle vyžadují různé odborné znalosti, které jsou často rozptýleny mezi různé skupiny, a ty mohou být v různých městech nebo dokonce zemích. Výsledkem takových spojení jsou obvykle prvotřídní publikace. Sám si toto považuji, a proto jsem do svého projektu zapojil řadu spolupracovníků z různých prostředí, aby nám pomohli zaručit úspěch.

Vědu dělají lidé a lidi pohání vášeň. Vášeň sama ale pro dobrou vědu nestačí, říká Vinicius Santana

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

PFAS

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

je dobrovolná organizace vědeckých, vědecko-pedagogických a odborných pracovníků oboru spektroskopie, příp. právnických osob, zabývajících se vědeckou a aplikační činností v tomto oboru, sdružených ke společné činnosti. SSJMM byl založena roku 1949.

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

19th Czech - Slovak Spectroscopic Conference (CSSC) & Mössbauer Spectroscopy in Material Science (MSMS)

Altium Multi-Omics Solutions Day at CEITEC

Waters Softwarové školení Empower Basic

Polymeric, porous, monodisperse particle development and application to reversed-phase separations of biological molecules

Navigating PFAS Restrictions in Packaging and Packaging Waste (PPRW) with Py-GC-MS

Using Targeted Methylation Sequencing to Bring Epigenetic Biomarkers to the Clinic