Návštěvníci proplouvají laboratořemi, přednáškovými místnostmi, vybuchujícími experimenty a jdou do hloubky aktuálních témat. Děti, dospělí, senioři, každý zapálený pro vědu je vítaný. Setkejte se s našimi vědci a oni už vás naučí vědu milovat.
V České republice se Noc vědců koná od roku 2005 a je zastoupena českými univerzitami, vědeckými ústavy, hvězdárnami a dalšími institucemi. V současnosti probíhá akce pod národní koordinací Ostravské univerzity a VŠB – Technické univerzity v Ostravě. V roce 2020 se právě zmíněným univerzitám podařilo získat prestižní evropský projekt Marie Curie-Skłodowská, díky kterému se česká Noc vědců dostává i na evropskou mapu.
<h3>Svůj program ze světa chemie připravují např.:</h3>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/12">Masarykova Univerzita</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/masarykova-univerzita">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Vzduch vědcům mezi prsty neproklouzne</li>
<li>Působení toxických látek v čase</li>
<li>Chemické pokusy I. + II. + III. + IV. - záleží na čase?</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/10">Akademie věd ČR</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/akademie-ved-ceske-republiky">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Borany včera, dnes a zítra</li>
<li>Prezentace izotopové laboratoře</li>
<li>Bára Komárková: Čas na TiO2</li>
<li>Komentovaná prohlídka Centra ALGATECH v Třeboni</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/11">Vysoká škola chemicko-technologická v Praze</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/vysoka-skola-chemicko-technologicka-v-praze">Program organizátora</a></h4>
<ul>
<li>Procházka labyrintem VŠCHT Praha v PŘÍTOMNOSTI 17:00</li>
<li>Promítání historických chemických filmů</li>
<li>Chemický sekáč</li>
<li>Byla jednou jedna Neutralizace</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/15">Univerzita Pardubice</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/univerzita-pardubice">Program organizátora</a></h4>
<ul>
<li>Modré hodiny (ovlivnění rychlosti reakce koncentrací výchozích látek)</li>
<li>Manganistanový chameleon</li>
<li>Rozkládání různých typů materiálů (plast – PET, PS aj., kov, papír apod.) v různých rozpouštědel</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/17">Univerzita Palackého v Olomouci</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/univerzita-palackeho-v-olomouci">Program organizátora</a></h4>
<ul>
<li>Pestrá fyzikální chemie v pokusech</li>
<li>Jaký má vliv čas na chemické reakce?</li>
<li>Exkurze v laboratořích vědeckého centra</li>
<li>Vývoj laboratorních přístrojů v čase</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/16">Univerzita Karlova</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/univerzita-karlova">Program organizátora</a></h4>
<ul>
<li>Pokusy s dusíkem</li>
<li>Luminiscence a hra barev</li>
<li>Interaktivní periodická soustava prvků</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/23">Česká zemědělská univerzita v Praze</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/ceska-zemedelska-univerzita-v-praze">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Ukázka laboratoří</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/18">Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/jihoceska-univerzita-v-ceskych-budejovicich">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Čas v analytické chemii</li>
<li>Historie pivovarnictví a současné technologie vaření piva</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4>Vysoké učení technické v Brně - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/vysoke-uceni-technicke-v-brne">Program organizátora</a></h4>
<ul>
<li>Čas ukazatelem reakční doby</li>
<li>Dobrodružná chemická výprava útrobami fakulty a laboratořemi</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4>Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/univerzita-tomase-bati-ve-zline">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Prohlídky Centra polymerních systémů</li>
<li>Pokusy a experimenty ve Zlíně</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/62">Ústav organické chemie a biochemie AV ČR</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/misto/410-ustav-organicke-chemie-a-biochemie-av-cr">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Procházka tajnými chodbami ústavu organické chemie a biochemie AV ČR</li>
<li>Síla přírodních látek a jejich molekulární svět</li>
<li>Molekulární stroje – vzdálená sci-fi, nebo blízká budoucnost?</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4>Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/univerzita-jana-evangelisty-purkyne-v-usti-nad-labem">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Chemie hrou</li>
<li>Experimentální chemická show</li>
<li>Exkurze po laboratořích katedry chemie PřF UJEP</li>
<li>Exkurze do laboratoří katedry environmentální chemie a technologie (KECHT)</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/8">Výzkumný ústav pivovarský a sladařský</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/vyzkumny-ustav-pivovarsky-a-sladarsky-as">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Co ČAS udělá s pivem - stárnutí piva</li>
<li>ČAS - nejdůležitější parametr pro výrobu kvalitního ležáku</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4>Mendelova univerzita v Brně - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/mendelova-univerzita-v-brne">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Chemie je všude kolem nás</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4>VŠB – Technická univerzita Ostrava - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/vsb-technicka-univerzita-ostrava">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Čas v termochemických procesech</li>
<li>Čas na katalýzu</li>
<li>...</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Noc_Vedcu_2019_a86c79a8f5/Noc-Vedcu-2019.jpg" alt="Noc Vedců 2019"/>

Noc vědců 2021 a chemie

Financování life sciences v ČR: Výzkumné instituce

Nyní Constantinos Stathopoulos zakotvil v České republice, kde v rámci projektu ERA Chair buduje na České zemědělské univerzitě v Praze nový vědecký program pokročilých potravinářských technologií.
„Před třemi lety jsme zjistili, že existují programy ERA Chair zaměřené na posílení výzkumných kapacit ve vědecky méně výkonných zemích,“ vysvětluje Lukáš Pacek, manažer projektu ERA Chair <a href="https://driftfood.eu/">DRIFT-FOOD</a> (akronym pro Advanced Technologies For High Quality, Safe and Sustainable Regional Food Production), jehož podporu se Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze podařilo získat v roce 2020. Zde díky němu nyní vzniká nové interdisciplinární Centrum excelence pokročilých potravinářských technologií zaměřené na kvalitní, bezpečnou a udržitelnou produkci potravin. „Oblast technologie potravin byla v našem případě pro program Era Chair ideální příležitostí. Tyto předměty totiž naše fakulta tradičně vyučuje. Chyběl nám ale špičkový výzkum, což jsme se rozhodli změnit,“ říká Lukáš Pacek.
Poté, co se ČZU hned na první pokus podařilo uspět v náročné soutěži, bylo klíčovým krokem rozhodnout, kdo celý prestižní program povede. Této role se po výběrovém řízení nakonec ujal Constantinos Stathopoulos.
Jak jste se vlastně dostal k projektu ERA Chair na České zemědělské univerzitě?
Původem pocházím z Řecka, ale doktorát jsem získal ve Velké Británii. Od té doby pracuji v různých zemích světa – od Velké Británie a Irska, přes Jižní Koreu, Austrálii, Thajsko až po Spojené arabské emiráty. Česká republika je tak mojí osmou zemí, v níž budu působit.
Protože od začátku je moje kariérní dráha hodně mezinárodní, rozhodnutí přesunout se do České republiky bylo vlastně velmi snadné. Lákala mě hlavě nová výzva. Posledních 25 let jsem strávil výzkumem i výukou na zaběhnutých institucích. Prostřednictvím programu ERA Chair jsem ale měl na České zemědělské univerzitě v Praze příležitost vybudovat něco úplně nového. To byla skutečně příležitost, která se ve vědě příliš často neobjevuje, a rozhodně jsem si jí proto nechtěl nechat uniknout. Kvalitní univerzity mají totiž obvykle zavedené letité výzkumné programy, kde je již předem jasné, čím se budete zabývat. Tady máme velký prostor pro kreativitu a inovace.
<h5>Hrálo při vašem rozhodování nějakou roli to, že se budete přesouvat do České republiky?</h5>
Českou republiku jsem už předtím navštívil jako turista, takže jsem měl trochu představu o prostředí, do kterého jdu. Mou hlavní motivací ale v tomto směru byla právě unikátní příležitost, kterou nabízel program ERA Chair.
<h5>Co vás přimělo nakonec pozici v programu ERA Chair přijmout?</h5>
Během mého poslední výzkumného pobytu ve Spojených arabských emirátech jsem se setkal s kolegou, který získal doktorát v České republice a měl zde vynikající zkušenost. Proto když jsem dostal pozvání přijet do Prahy prohlédnout si zařízení a dostupnou infrastrukturu a také probrat možnosti projektu, rád jsem ho přijal. A musím přiznat, že ČZU na mě udělalo velmi dobrý dojem. Má totiž výborný základ proto, aby se zde vybudovalo regionální evropské centrum excelence. Velmi příznivě na mě také zapůsobila skutečnost, že univerzita jasně vyjádřila vysokou míru podpory tomuto výzkumnému zaměření. Vnímal jsem tak, že je tu veliký potenciál dosáhnout výborných výsledků a vybudovat něco nového.
<h5>Čeho se týká vaše výzkumné zaměření?</h5>
Posledních několik let se intenzivně zabývám tématem technologií alternativního využití odpadu z potravinářské výroby. V rámci svého výzkumu se snažím najít další využití pro odpad, který vzniká v potravinovém průmyslu tak, aby ho bylo znovu možné různými způsoby využít. Můj tým a já máme v tomto ohledu tři hlavní zájmy. Zaprvé se snažíme vymyslet a vyvinout technologie, které prostřednictvím zpracování odpadových částí mají potenciál obohatit konečný produkt. Tyto technologie pak také představují přidanou hodnotu pro průmyslový sektor, protože z odpadu získáváme produkty vhodné pro další zpracování. A do třetice je náš nejdůležitější cíl redukce množství vyprodukovaného odpadu. To totiž snižuje klimatické dopady potravinářského průmyslu.
<h5>Jaké typy technologií se vám podobným způsobem podařilo vyvinout?</h5>
Například jedním z projektů, na kterém jsem pracoval v Austrálii, byla technologie zpracování pomerančové kůry, která zůstává po výrobě pomerančového džusu. Vyvinuli jsme tak technologii stabilního získávání antioxidantů ze zbytků kůry, která nám umožňuje těmito recyklovanými složkami obohatit různé typy potravin. Díky těmto technologiím se redukuje množství odpadu a zvyšuje se finanční návratnost výroby. Na podobných typech projektů jsem pracoval také v rámci výroby jablečného džusu nebo sezamového oleje.
<h5>Čeho chcete dosáhnout v rámci nového vědeckého programu na České zemědělské univerzitě v Praze?</h5>
Chci zde vytvořit ucelený výzkumný program zaměřený právě na pokročilé potravinářské technologie, zejména na regionální úrovni. Budování takového programu začíná od lidí. Začali jsme tím, že jsme připravili otevřená přijímací řízení na řadu nových pozic, protože máme zájem o vědce na všech úrovních a s různými typy odborného zaměření. Můj plán je poskytnout jednotlivým vědcům prostor, aby si během tří až čtyř let vytvořili malé výzkumné skupiny složené z juniorních vědců a doktorandů. Dobře si totiž uvědomuji, že když otevřeme dveře rozličným druhům technologií zpracování potravin a nebudeme se snažit příliš úzce specifikovat naše výzkumné zaměření, umožní nám to přilákat kvalitní juniorní vědce a doktorandy nejen z ČZU, ale i ze zahraničí. Během pěti let bychom tak chtěli zde na univerzitě začít produkovat novou generaci vědců se zaměřením na potravinářské technologie, kteří budou špičkově vzdělaní, a přitom budou působit v regionu. Nová generace vědců tak pomůže rozvíjet výzkum a vývoj v oblasti technologie potravin nejen na ČZU, ale i v celé České republice nebo ve střední Evropě. Rozvinout tuto oblast výzkumu na systematické úrovni je koneckonců původní vize celého projektu.
<h5>Jaká byla vaše zkušenost s příchodem do Česka? Pomohla vám domovská univerzita?</h5>
V tomto směru musím říct, že mě přístup ČZU velmi příjemně překvapil. Zdejší Welcome Centre i projektové oddělení fakulty pracuje opravdu výborně. Pomohli mi naprosto se vším, co jsem potřeboval. Od byrokracie, přes řešení bydlení či praktického každodenního života. Nevím, jestli je to výjimka nebo standard v ČR, ale je to opravdu výborná spolupráce. Často jsou to totiž ty základní věci, které nově příchozím vědcům velmi komplikují život. Jak si zřídit nové telefonní číslo, jak si nechat zavést internet, či jak vyřešit v dané zemi daně a různé další úřední povinnosti? To jsou věci, se kterými zahraniční vědci potřebuji poradit. V České republice všechno šlo s pomocí Welcome Centre naprosto hladce a s úsměvem.
<h5>Máte zkušenost s mnoha zeměmi z celého světa. Jak si ve srovnání stojí Česká republika?</h5>
V rámci mých zkušeností musím říct, že přesun do Česka byl vůbec možná nejsnadnější, jaký jsem kdy zažil. Pokud bych to měl srovnat s jinými zeměmi, tak česká zkušenost je opravdu výrazně lepší než třeba přesídlení do Spojených arabských emirátů, protože v Čechách platí, že když někdo řekne, že se něco vyřídí, tak se to skutečně vyřídí a obvykle ve smysluplném časovém horizontu. Tak to v Emirátech nefungovalo.
V Jižní Koreji jsou sice výkonnější, než jste vy Češi při řešení různých praktických otázek nebo administrativních povinností, ale zásadně horší je jazyková úroveň. V Koreji jsem musel mít první dva měsíce k dispozici překladatele v podstatě každý den, protože jsem nebyl schopen vyřídit v angličtině absolutně nic včetně nákupu jídla. To v Čechách určitě neplatí. V Praze se alespoň podle mé zkušenosti dá fungovat docela dobře.
Jediná věc, která by snad dala zlepšit, by byla výraznější elektronizace administrativních povinností. Bylo by výborné, kdyby alespoň část administrativních úkonů bylo možné vyřídit na dálku ještě před příchodem do země. Například abych mohl častěji využívat elektronický podpis.
<h5>Měl jste před příchodem do Čech nějaké obavy či negativní očekávání?</h5>
Nevím, jestli bych to nazval negativním očekáváním, ale jednou z věcí, kterou jsem si musel dobře promyslet, bylo platové ohodnocení. V zemích, kde jsem působil v předchozích letech, jsem totiž měl relativně vysoký příjem i v mezinárodním srovnání. Přesun do Čech tak pro mě znamenal určité finanční omezení, a to i přesto, že na úrovni ČR mám opravdu velmi slušný plat. Myslím, že toto je velké téma zejména pro seniorní vědce, kteří přemýšlí nad tím, že by přišli do Česka, protože mezinárodní standardy jsou stále vyšší.
Kromě toho šlo spíš o standardní obavy, které má člověk vždy, když se chystá žít a pracovat v jiné zemi. Jak se budu dorozumívat? Zvládnu život v dané zemi jen s komunikací v angličtině? Totéž se týká specifického pracoviště nebo instituce: zdali mi pomohou při přesidlování do nové země, jestli budou schopni a ochotni komunikovat v angličtině, jestli si budeme rozumět na úrovni profesních aspirací? Ale to jsou všechno otázky, které nejsou nijak specifické pro konkrétní zemi.
<h5>Jaké jsou vaše zkušenosti s působením na samotné univerzitě? Ať už se to týká jazykové vybavenosti, spolupráce s kolegy nebo byrokracie…?</h5>
Uvnitř univerzity je úroveň angličtiny v zásadě dobrá. Člověk si musí uvědomit, že to není univerzita, kde je angličtina hlavním vzdělávacím jazykem. To by pak prostředí samozřejmě vypadalo jinak. Na to, že Česká republika není anglofonní země a Česká zemědělská univerzita není primárně anglofonní univerzita, je úroveň angličtiny v zásadě bezproblémová. Drtivá většina se anglicky dorozumí dobře, většina dokonce na velmi vysoké úrovni. Zatím jsem se na univerzitě setkal jenom s několika lidmi, se kterými jsem se nedokázal anglicky domluvit bez prostředníka.
V oblasti administrativy jsem se také nesetkal s ničím překvapivým. Je jasné, že při řešení vybavení nebo nových investic musíme zvládnout větší množství papírování. To je ale všude stejné. Není možné využívat prostředky z mnohamilionového evropského projektu, aniž bychom neprošli určitým množstvím administrativních řízení. Jak ale říkám, to je naprosto normální všude na světě. Všude musíte prokázat zodpovědné hospodaření s prostředky. To je součást života vědce a velkých evropských projektů. S tím se prostě musíte vyrovnat.
<h5>Jaké závěry po zkušenosti v Čechách děláte ohledně české vědy?</h5>
Obecně bych řekl, že česká věda má solidní pověst. Děláte zde spolehlivý výzkum. To je základ. Je pravda, že zde možná existují některé strukturální překážky, které brání být české vědě na světové úrovni, ale na druhou stranu si můžete být vždy jistí, že čeští vědci ví, co dělají, a jejich data a výzkumné výsledky dávají smysl. Nikdy tak nemusíte pochybovat o jejich kvalitě. České univerzity provádí standardní, kvalitní vědu.
Někdy se mi v tomto ohledu zdá, že Češi se poněkud podceňují. V jistém smyslu jsou skeptičtí k vlastním možnostem, úspěchům i potenciálu. Kdybyste byli Britové nebo Italové, tak byste se hlasitě chlubili i těmi nejmenšími úspěchy. Místo toho Češi pořád opakují, že nedosahují té nejexcelentnější, globální úrovně. Je to problém sebevědomí. Nevím, proč tomu tak je, ale rozhodně to okolo sebe pozoruji.

Constantinos Stathopoulos: Češi podceňují vlastní úspěchy i potenciál

Na globální úrovni stále kralují anglosaské univerzity, ale čínské vysoké školy se jim každým rokem přibližují.
Společnost Times Higher Education prezentovala letošní vydání svého univerzitního žebříčku, který srovnává nejlepší vysoké školy na celém světě. Takzvaný THE World University Rankings patří spolu s tzv. <a href="https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/sanghajsky-zebricek-2023-ceskych-skol-v-tisicovce-nejlepsich-ubylo">Šanghajským žebříčkem</a> a žebříčkem <a href="https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/qs-world-university-rankings-2024-nova-metodika-klade-duraz-na-udrzitelnost">QS World University Rankings</a> k nejprestižnějším a nejsledovanějším globálním srovnání vysokých škol. Výsledky těchto žebříčků mají nezanedbatelný vliv na pověst a prestiž hodnocených univerzit.
Letošní žebříček zahrnoval 1904 univerzit ze 108 zemí a regionů. Pro výpočet letošních výsledků byla také použita mírně inovovaná metodika, která mimo jiné hlouběji propracovala indikátory, které za zaměřují na kvalitu výzkumu a na spolupráci se soukromým sektorem.
<h3>A jak dopadly české vysoké školy?</h3>
Na prvním místě se již tradičně umístila pražská Univerzita Karlova, která se letos umístila na 401.-500. příčce na světě. Od minulého roku si o stovku míst polepšila a jako jediná česká vysoká škola se dostala do první pětistovky nejlepších světových škol. Srovnatelná je tak například s portugalskou University of Coimbra, americkou University of Central Florida nebo Johannes Kepler University v Linci.
Nejlepšího výsledku nejstarší česká vysoká škola dosáhla v oblasti výuky, kde jí patří 341. místo na světě. Mezi prvních čtyři sta škol pronikla ještě v kategorii výzkumného prostředí. Meziroční zlepšení zaznamenala i v oblasti spolupráce s průmyslem.
Na druhém místě se mezi českými vysokými školami umístila brněnská Masarykova univerzita. Ta v celosvětovém srovnání získala 601.-800. příčku. Od minulého roku, kdy se umístila na 800.-1000. pozici, si proto polepšila. V dílčím hodnocení byla škola úspěšná v oblasti výzkumného prostředí, kde zaujala 442. místo na světě, a v oblasti internacionalizaci, kde získala 459. příčku. Srovnatelná je tak například s americkou University of Arkansas, španělskou University of Cordóba nebo britskou Coventry University.
Třetí a čtvrtou společnou příčku letos zaujaly Univerzita Palackého v Olomouci a Česká zemědělská univerzita v Praze. Získaly 801.-1000. pozici. To je od minulého roku zlepšení skoro o dvě stě příček. Srovnatelné jsou například s japonskou Chiba University, indickou University of Delhi nebo maďarskou Eötvös Loránd University. Obě školy také uzavírají čtyřku vysokých škol z Česka, které se letos probojovaly do první tisícovky nejlepších škol na světě.
Další čtveřice českých vysokých škol získala sdílenou 1001.-1200. příčku. Patří do ní brněnské Vysoké učení technické, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, České vysoké učení technické v Praze a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Poslední jmenovaná si jako jediná od minulého roku, kdy se umístila na 801.-1000. pozici, pohoršila. Ostatní tři školy naopak zaznamenaly vzestup o celou jednu kategorii (minulý rok VUT, ČVUT a VŠCHT Praha obsadili 1200.-1500. pozici na světě).
Univerzita Hradec Králové, brněnská Mendelova univerzita, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a Západočeská univerzita v Plzni tvoří další pětici českých škol, které se v globálním žebříčku umístily na sdíleném místě. Společně obsadily 1201.-1500. příčku. Ostravská VŠB-TUO si letos polepšila, ostatní vysoké školy obhájily svoje umístění z minulého roku.
Finální část žebříčku tvoří školy, které se v žebříčku umístily na 1501+. místě. Patří k nim Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ostravská univerzita, Univerzita Pardubice, Vysoká škola ekonomická v Praze a Technická univerzita Liberec. Ve srovnání s minulých rokem si Ostravská univerzita mírně pohoršila.
<h3>Mezinárodní pohled: Vliv Číny stoupá</h3>
Jako v předcházejících letech první desítku nejlepších škol ovládly anglosaské univerzity. Již osmým rokem se na čele žebříčku drží britská University of Oxford. Letos ale Stanford University získala druhou příčku a odsunula dříve stříbrnou Harvard University až na čtvrté místo. Také americké MIT si letos polepšilo o dvě příčky a získalo třetí místo v první desítce.
Oxford a Cambridge jsou podle srovnání nejlepší na světě v kategorii výzkumného prostředí, Stanford ale vede v oblasti výuky. V pilíři kvality výzkumu je na prvním místě MIT.
University of Cambridge letos klesla na páté místo poté, co se loni umístila na společném třetím místě. Šesté místo získala americká Princenton University, sedmou příčku získala California Institute of Technology, osmá letos skončila britská Imperial College London. Na devátém místě skončila americká University of California, Berkeley a první desítku uzavírá Yale University.
Na první pohled se na čele žebříčku oproti loňsku příliš nezměnilo. Při podrobnějším pohledu však výsledky žebříčku ukazují, že nejlepší čínské instituce se více než kdy jindy přibližují vstupu do první desítky - Tsinghua University a Peking University si letos polepšily o několik míst a skončily těsně před první desítkou (12. a 14. místo respektive). Čína má nyní v první dvoustovce 13 univerzit - oproti sedmi v roce 2020 - a každá z nich si v žebříčku výrazně polepšila.
Podle expertů lze velké zlepšení pozic čínských univerzit v žebříčku přičíst na vrub jejich větší obeznámenosti s metrikami žebříčku, štědrým financováním rozvoje sektoru ze strany vlády a odhodláním k internacionalizaci, reformám ve vzdělávání a inovacím ve výzkumu.
Nejlepší evropskou kontinentální univerzitou je ETH Zurich na 11. místě.
Celý žebříček je dostupný <a href="https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/2024/world-ranking">zde</a>.
<h3>Inovace v letošním hodnocení</h3>
Celkově letos žebříček Times Higher Education World University Rankings 2024 zahrnuje 1 904 univerzit ze 108 zemí a regionů, což je více než minulý rok. Letos se také v praxi vyzkoušela nová metodika hodnocení, jež za pomoci 18 indikátorů hodnotí výkon dané instituce v pěti oblastech: výuka, výzkumné prostředí, kvalita výzkumu, průmysl a internacionalizace.
Největší změnu v letošním hodnocení zaznamenal pilíř kvality výzkumu, který byl dříve primárně tvořen oborově váženým citačním impaktem. Nyní tuto metriku doplňují další ukazatele. Patří mezi ně i síla výzkumu, kterou vypočítává 75. percentil citovanosti výzkumných výsledků vzniklých na dané univerzitě v jednotlivých oborech.
Další novinkou je indikátor výzkumné excelence, který hodnotí, kolik z těch skutečně nejlepších prací vzniklo na dané instituci. Primárně se v tomto indikátoru vypočítává, kolik výzkumných výsledků vzniklých na dané vysoké škole lze hodnotit jako 10 % toho nejlepšího, co vzniklo v jednotlivých oborech. Třetí inovací v oblasti hodnocení kvality výzkumu je indikátor výzkumného vlivu, který zohledňuje, jaký vliv a dopad má výzkum vzniklý na hodnocené vysoké škole.
K pilíři průmyslu se v nové metodice připojuje dále ukazatel týkající se patentů. Toto měřítko zkoumá, jak často je výzkum univerzity citován v patentech. Oba tyto ukazatele mají v žebříčku hodnotu 2 %, čímž se celková váha tohoto pilíře zvýšila z 2,5 % na 4 % našeho žebříčku.
Hodnocení reputace jednotlivých vysokých škol - specificky indikátory reputace výuky a reputace výzkumu - těží z robustnějšího průzkumu mezi akademiky, na nichž jsou výsledky těchto indikátorů založeny. Nově společnost Times Higher Education v rámci výzkumu pracuje s více než 35 000 respondenty, přičemž v předchozích letech to bylo přibližně 10 000. Detaily k nové metodice jsou dostupné <a href="https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/world-university-rankings-2024-methodology">zde</a>.

THE World University Rankings 2024: České školy zaznamenaly zlepšení

Ve středu 9. října 2024 vyšly výsledky jednoho z&nbsp;nejuznávanějších žebříčků vysokých škol, který vydává britský magazín Times Higher Education – Times Higher Education World University Rankings (THE WUR). V&nbsp;žebříčku bylo hodnoceno i&nbsp;17 českých univerzit – nejlépe dopadla Univerzita Karlova následovaná Masarykovou univerzitou a&nbsp;Českou zemědělskou univerzitou v&nbsp;Praze.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_30dcb3010d.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/AI: THE World University Rankings 2025: České školy potřebují zlepšit hlavně reputaci" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_30dcb3010d.jpg 228w," sizes="100vw" width="1019" height="699">Tento žebříček hodnotí univerzity podle několika kritérií s&nbsp;cílem poskytnout co nejobjektivnější a&nbsp;nejkomplexnější přehled o&nbsp;jejich výkonech. Žebříček pro rok 2025 zahrnuje 2&nbsp;092 hodnocených univerzit. Oproti <a target="_blank" rel="noopener">loňskému roku</a> přibylo 185 nových institucí.<h3 style="text-align:justify;">Metodika hodnocení</h3>Metodika hodnocení zohledňuje pět klíčových oblastí:<ol style="list-style-type:decimal;" type="1"><li>Výuka (prostředí a&nbsp;kvalita vzdělávání), která má v&nbsp;hodnocení váhu 29,5 %. Velkou část tohoto kritéria tvoří reputace kvality výuky, ta představuje 15 %.</li><li>Výzkumné prostředí (objem, příjmy a&nbsp;reputace výzkumu), které má v&nbsp;hodnocení váhu 29 %. Samotná reputace výzkumu má váhu 18 % a&nbsp;tvoří tak hlavní část tohoto kritéria.</li><li>Kvalita výzkumu (citace, excelence výzkumu a&nbsp;vliv výzkumu), které má v&nbsp;hodnocení váhu 30 %.</li><li>Internacionalizace (v doslovném překladu Mezinárodní rozhled) (podíl zahraničních studentů, akademiků a&nbsp;mezinárodní spolupráce), která má v&nbsp;hodnocení váhu 7,5 %.</li><li>Spolupráce s&nbsp;průmyslem (patenty, příjmy z&nbsp;průmyslové spolupráce), která má v&nbsp;hodnocení váhu 4&nbsp;%.</li></ol><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_metodika_hodnoceni_478e847f25.jpg" alt="Vědavýzkum.cz: THE World University Rankings 2025 - Metodika hodnocení" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_metodika_hodnoceni_478e847f25.jpg 214w," sizes="100vw" width="685" height="499">Autoři žebříčku zdůrazňují, že analyzovali 157 milionů citací, 18 milionů vědeckých publikací a&nbsp;odpovědí z&nbsp;průzkumu od více než 93 000 akademiků z&nbsp;celého světa. Bližší popis metodiky a&nbsp;váhu sub-kritérií si můžete přečíst na <a target="_blank" rel="noopener">stránkách</a> žebříčku.Univerzity mohou být vyloučeny ze žebříčku World University Rankings, pokud nevyučují bakalářské studenty nebo pokud jejich výzkumná produkce činila méně než 1&nbsp;000 relevantních publikací mezi lety 2019 a&nbsp;2023 (s minimem 100 ročně). Mohou být rovněž vyloučeny, pokud 80 % nebo více jejich výzkumné produkce spadá výhradně do jedné z&nbsp;11 předmětových oblastí.<h3 style="text-align:justify;">Hlavní závěry celkových výsledků</h3>University of Oxford si udržela první místo již devátý rok po sobě, díky výraznému zlepšení v&nbsp;oblasti spolupráce s&nbsp;průmyslem a&nbsp;výuky. MIT se posouvá na druhé místo a&nbsp;předbíhá University of Stanford, která klesla na šesté místo.Z&nbsp;kontinentálních evropských univerzit se nejlépe umístilo ETH Zurich ve Švýcarsku, které skončilo stejně jako loni na 11. místě.&nbsp;Čína se přibližuje k&nbsp;první desítce, čímž dále posiluje svůj globální vliv v&nbsp;oblasti výzkumu.Pět nejlepších australských univerzit kleslo v&nbsp;žebříčku kvůli klesající reputaci a&nbsp;mezinárodnímu výhledu.Tři nové země se dostaly do první dvoustovky – Brazílie, Saúdská Arábie a&nbsp;Spojené arabské emiráty – potvrzuje to vzestup rozvíjejících se trhů ve vysokoškolském vzdělávání.<h3 style="text-align:justify;">Výsledky českých univerzit</h3>V&nbsp;žebříčku bylo hodnoceno 17 českých vysokých škol, k&nbsp;tomu další dvě vysoké školy dodaly data, nicméně nesplnily kritéria způsobilosti, aby mohly být hodnoceny. Nejlépe dopadla Univerzita Karlova, která se stejně jako <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/the-world-university-rankings-2024-ceske-skoly-zaznamenaly-zlepseni">loni</a> umístila na 401.–500. místě.&nbsp;„Stabilní pozice Univerzity Karlovy představuje úspěch, zejména s&nbsp;ohledem na skutečnost, že počet hodnocených univerzit se oproti loňskému vydání&nbsp;zvýšil o&nbsp;téměř dvě stě,“ komentuje umístění Univerzity Karlovy její mluvčí Lucie Přívětivá.Na pomyslném druhém místě mezi českými institucemi je&nbsp;Masarykova univerzita, která se stejně jako loni umístila na 601.–800. místě.&nbsp;„Z aktuálního umístění Masarykovy univerzity v&nbsp;žebříčku THE mám radost, i&nbsp;když bych si přirozeně přál meziroční zlepšení nejen ve faktickém výkonu, kterého zjevně dosahujeme, ale i&nbsp;ve výsledném světovém pořadí,“ komentuje umístění Masarykovy univerzity její rektor Martin Bareš.Třetí místo v&nbsp;českých institucích obsadila Česká zemědělská univerzita v&nbsp;Praze, která se umístila na 801.–1000. místě. Vzestup této univerzity pozorujeme i&nbsp;v&nbsp;dalších žebříčcích, jako je např. <a target="_blank" rel="noopener">Leidenský žebříček</a>, který je založen na publikačním výkonu vysokých škol. „Významný dlouhodobý posun ve čtyřech pilířích, které jsou použity v&nbsp;metodice tohoto žebříčku, je konkrétním oceněním strategické práce ČZU. Například bodové hodnocení pilíře „Research Quality“ bylo v&nbsp;roce 2017 pouhých 17 bodů a&nbsp;současně činí již 60 bodů. To dokazuje kvalitu univerzity. Žebříček zároveň naznačuje, kam strategicky zaměřovat další působení.&nbsp;Tím je pilíř spolupráce s&nbsp;aplikační sférou („Industry“), v&nbsp;němž nerosteme tak rychle a&nbsp;dlouhodobě se v&nbsp;něm pohybujeme kolem 50 bodů,"&nbsp; komentuje výsledek ČZU její prorektor Michal Lošťák.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_vysledky_hodnoceni_cefb1c1b7b.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/AI: THE World University Rankings 2025 - Výsledky hodnocení" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_vysledky_hodnoceni_cefb1c1b7b.jpg 236w," sizes="100vw" width="766" height="507">Na sdíleném 1001.–1200. místě je pak brněnské Vysoké učení technické, pražské České vysoké učení technické, Univerzita Palackého v&nbsp;Olomouci, Univerzita Hradec Králové, která si oproti loňskému roku polepšila&nbsp;a&nbsp;Jihočeská univerzita v&nbsp;Českých Budějovicích. Za nimi je Mendelova univerzita v&nbsp;Brně a&nbsp;pomyslnou českou desítku uzavírá Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_vysledky_hodnoceni2_32113cc5a2.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/AI: THE World University Rankings 2025- Výsledky hodnocení" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_vysledky_hodnoceni2_32113cc5a2.jpg 220w," sizes="100vw" width="746" height="531">Dále je pak&nbsp;Vysoká škola chemicko-technologická v&nbsp;Praze, která po loňském vzestupu letos opět spadla (loni byla na 1001.–1200. místě, letos 1201.–1500.), Západočeská univerzita v&nbsp;Plzni, VŠB–Technická univerzita v&nbsp;Ostrava, Vysoká škola ekonomická a Technická univerzita Liberec. Český žebříček uzavírá Univerzita Ostrava a&nbsp;Univerzita Pardubice (samozřejmě za těmito 17 hodnocenými institucemi nalezneme ještě mnoho dalších vysokých škol, které se do hodnocení vůbec nepropracovaly, v&nbsp;České republice působí dle <a target="_blank" rel="noopener">registru MŠMT</a> 54 českých vysokých škol).<h3 style="text-align:justify;">České vysoké školy potřebují zlepšit reputaci</h3>Ač se českým vysokým školám mnohdy vyčítá spíš nedostatečná kvalita výzkumu nebo malá spolupráce s&nbsp;průmyslem než malá kvalita výuky, tak v&nbsp;žebříčku Times Higher Education mají naše vysoké školy lepší skóre právě ve výzkumu, ve spolupráci s&nbsp;průmyslem a&nbsp;v&nbsp;internacionalizaci prostředí,&nbsp;než v&nbsp;kritériu výuky a&nbsp;výzkumného prostředí. Důležité však je, že velkou část kritérií kvality výuky a&nbsp;výzkumného prostředí tvoří reputace dané školy.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_kriteria_hodnoceni_823dc554b5.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/AI: THE World University Rankings 2025 - Kritéria hodnocení" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_THE_World_University_Rankings_2025_Ceske_skoly_potrebuji_zlepsit_hlavne_reputaci_kriteria_hodnoceni_823dc554b5.jpg 245w," sizes="100vw" width="751" height="477">Ve všech kritériích je možné získat maximálně 100 bodů a&nbsp;světově nejlepší univerzity toto bodové ohodnocení získaly či se mu velmi přiblížily. Naše nejlépe umístěná Univerzita Karlova získala v&nbsp;kvalitě výzkumu 64,5 bodu, ve spolupráci s&nbsp;průmyslem 61,4 bodu, v&nbsp;internacionalizaci 65,5 bodu. Zato v&nbsp;kritériu výuka získala pouze 37 bodů a&nbsp;v&nbsp;kritériu výzkumné prostředí získala pouze 33 bodů. Přitom tato dvě kritéria mají v&nbsp;žebříčku váhu takřka 60 procent a&nbsp;univerzitu tak v&nbsp;celkovém hodnocení značně stahují dolů.Hlavní váhu v&nbsp;kritériu výzkumného prostředí má sub-kritérium reputace výzkumu, stejně tak je tomu u&nbsp;výuky. Lze z&nbsp;toho vyvodit, že české vysoké školy mají poměrně uspokojivé výzkumné výsledky navzdory horší reputaci (a nebo naopak - mají horší reputaci navzdory poměrně uspokojivým výzkumným výsledkům).&nbsp;To platí i&nbsp;pro některé jiné postkomunistické země. Například pro nejlepší polskou vysokou školu, kterou je Wroclaw Medical University. Ta se umístila na 501.–600. místě, za kvalitu výzkumného prostředí (tedy především za reputaci výzkumu) získala pouze 17,2 bodu, přitom za samotnou kvalitu výzkumu získala 74,8 bodu.Pokud si Česká republika a&nbsp;univerzity samotné přejí, aby se umisťovaly v&nbsp;žebříčcích vysokých škol na lepších místech, možná by kromě snahy o&nbsp;zlepšení „tvrdých indikátorů“ měly jak školy, tak stát&nbsp;investovat prostředky i&nbsp;do zlepšení reputace našich vysokých škol v&nbsp;ČR a&nbsp;v&nbsp;zahraničí.Podobně jako Univerzita Karlova jsou na tom další dvě univerzity v&nbsp;pořadí – Masarykova univerzita v&nbsp;Brně a&nbsp;Česká zemědělská univerzita v&nbsp;Praze. Ty mají ještě o&nbsp;něco lepší čísla, co se týče internacionalizace, než Univerzita Karlova. Protože ale toto kritérium má váhu pouze 7,5 %, hraje mnohem menší roli, než první tři kritéria – výuka, kvalita výzkumného prostředí a&nbsp;kvalita výzkumu samotného, v&nbsp;němž získaly menší počet bodů než Univerzita Karlova.<h3 style="text-align:justify;">Na většině českých vysokých škol je více žen než mužů</h3>Na předních pěti českých vysokých školách studuje uspokojivý počet zahraničních studentů – na všech z&nbsp;nich tvoří zahraniční studenti více než pětinu studujících (může jít i&nbsp;o&nbsp;občany Slovenské republiky). Nejvyšší počet zahraničních studentů má Česká zemědělská univerzita v&nbsp;Praze, na které studuje 28 % zahraničních studentů.Co se týče poměru počtu studentů na počet vyučujících, v&nbsp;tom vyniká České vysoké učení technické v&nbsp;Praze, kde na jednoho vyučujícího připadá 8,6 studenta. U&nbsp;ostatních škol kromě VŠCHT, která má také nízký počet studentů na vyučujícího, bývá poměr plus mínus dvojnásobný, i&nbsp;trojnásobný (12 – 30 studentů na vyučujícího).Co se týče poměru mezi ženami a&nbsp;muži, tak kromě ČZU, kde je poměr zhruba vyrovnaný, a&nbsp;technických vysokých škol (VUT, ČVUT a&nbsp;VŠB-TUO), kde převládají muži, jsou na českých vysokých školách v&nbsp;převaze ženy, a&nbsp;to poměrně značně, mnohde je poměr žen 60 % ku 40 % mužů. Na technických vysokých školách je tento poměr zhruba obrácený, na VUT a&nbsp;ČVUT je dokonce zhruba 70 % mužů. &nbsp;THE WUR se považuje za jedno z&nbsp;nejkomplexnějších a&nbsp;nejdůvěryhodnějších hodnocení univerzitního výkonu, které využívají studenti, akademici, vlády i&nbsp;průmyslová odvětví.Žebříček si můžete prohlédnout <a target="_blank" rel="noopener">zde</a>.&nbsp;<blockquote>14. 10. 2024 Oprava: Univerzita Hradec Králové si oproti loňskému roku polepšila, loni se UHK umístila na 1201.–1500., letos je na 1001.–1200. místě. V&nbsp;textu bylo nejprve uvedeno, že si pohoršila, za chybu se omlouváme.&nbsp;&nbsp;</blockquote>&nbsp;

THE World University Rankings 2025: České školy potřebují zlepšit hlavně reputaci 

Noc vědců 2025 - Bohatství

Zveme Vás na odborný seminář zaměřený na aktuální témata v oblasti bezpečnosti potravin, obalových materiálů a moderních analytických metod. Seminář se uskuteční ve čtvrtek 21. května od 10. hodin v SPACES Parkview, Pujmanové 1753/10a, 140 00 Praha 4.<h3>Registrace</h3><blockquote>Registrujte se prosím e-mailem na: <a href="mailto:Irena_Lofflerova@waters.com">Irena_Lofflerova@waters.com</a><ul><li>Kapacita semináře je omezena.&nbsp;</li><li>Seminář je bezplatný.&nbsp;</li></ul></blockquote><h3>Program</h3><h5>10:00 – 10:20 Zahájení semináře a úvod</h5><ul><li>Waters</li></ul><h5>10:20 – 10:50 Komplexní pohled na PFAS v bezpečnosti potravin: výskyt, zdroje a regulace</h5><ul><li>Darina Dvořáková, VŠCHT Praha</li></ul><h5>10:50 – 11:20 Analýza organických polutantů pomocí LC-MS v pitných a balených vodách</h5><ul><li>Václav Šístek, ALS Czech Republic</li></ul><h5>11:20 – 11:40 Kontaminanty v potravinách dle NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/915 pohledem laboratoře VÚPS</h5><ul><li>Marek Pernica, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský Brno</li></ul><h5>11:40 – 12:00 Kontrola jakosti medu</h5><ul><li>Klára Bartáková, Veterinární univerzita Brno</li></ul><h5>12:00 – 12:45 Přestávka na občerstvení a diskusi</h5><h5>12:45 – 13:05 Výzvy a troubleshooting v LC–MS/MS a přípravě vzorků tučných potravin pro stopovou analýzu obalových kontaminantů</h5><ul><li>Adam Vavrouš, Státní zdravotní ústav</li></ul><h5>13:05 – 13:25 Od legislativních požadavků k laboratorní praxi: LC-MS/MS jako nástroj kontroly krmiv</h5><ul><li>Libor Jaša, ÚKZÚZ Brno</li></ul><h5>13:25 – 13:45 Aplikace NMR metabolomiky v hodnocení kvality a autenticity potravin</h5><ul><li>Jaroslav Havlík, Česká zemědělská univerzita v Praze</li></ul><h5>13:45 Ukončení semináře</h5>Těšíme se na Vaši účast!

Pozvánka na Waters Seminář FOOD & Water

Rádi bychom vás upozornili, že se pomalu blíží uzávěrka registrací na Kurz ICP-OES "Od vzorku k výsledku", který se bude konat 9. - 10. 9. 2026 v OREA Resort Devět Skal.<blockquote>👉<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://forms.office.com/Pages/ResponsePage.aspx?id=aR-wpy9pT0iMxW5H7RJK8WO2jiQLb7NOszjVkgYyezJUOEZPRDM1RTZQTjg0RTlBODZYQ1kyNkFUNC4u">Registrace</a>Z důvodu omezené kapacity se prosím registrujte v přihlašovacím formuláři nejpozději &nbsp;do 25. 8. 2026.</blockquote><h4>Těšit se můžete na:</h4><ul><li>zajímavé přednášky</li><li>technické konzultace</li><li>bohaté občerstvení po celou dobu konání akce</li><li>společenský večer</li><li>volnočasovou aktivitu</li></ul><h4>Přednášející:</h4><ul><li>Ing. Matouš Humplík (Prvková analýza - AAS, ICP-OES, ICP-MS, OES, Pragolab s.r.o.)</li><li>Mgr. Lucie Šimoníková (MUNI)</li><li>Mgr. Jakub Vaněk, Ph.D. (SÚJCHBO)</li><li>prof. RNDr. Vladislav Chrastný, Ph.D. (ČZU Praha)</li><li>doc. Ing. Ondřej Drábek, Ph.D. (ČZU Praha)</li><li>Ing. Adéla Šípková, Ph.D. (ČZU Praha)</li><li>Ing. Petra Hájková (ANALYTIKA, spol. s.r.o.)</li></ul><h4>Cena:</h4><ul><li>5 800 Kč bez DPH v případě využití dvoulůžkového pokoje a obsazenosti dvěma osobami</li><li>6 900 Kč bez DPH v případě využití dvoulůžkového pokoje a obsazenosti pouze jednou osobou</li><li>Cena zahrnuje ubytování, občerstvení po celou dobu konání kurzu, společenský večer a společnou volnočasovou aktivitu. Po registraci obdržíte potvrzovací e-mail a zálohovou fakturu.</li></ul>Akce bude probíhat v českém jazyce a po skončení kurzu obdrží každý účastník certifikát.<blockquote>V případě jakýchkoli dotazů kontaktujte prosím Andreu Zuzánkovou: <a href="mailto:zuzankova@pragolab.cz">zuzankova@pragolab.cz</a> / +420 778 960 580.Těšíme se na Vás.Váš tým Pragolab s.r.o.</blockquote>

Připomínáme registraci na Kurz ICP-OES "Od vzorku k výsledku"

Financování life sciences v ČR: Seniorní postdoci

V loňském roce skupina autorů asociovaných s PLoS Biology, společností Elsevier a Standfordskou univerzitou zveřejnila seznam 2 % nejcitovanějších vědců světa. Na českých výzkumných institucích jich působí celkem 359. Nejcitovanějším českým vědcem za rok 2019 byl Martin Pumera. Největší počet vysoce citovaných vědců působí na Akademii věd, Univerzitě Karlově a Univerzitě Palackého v Olomouci.
Elsevier a SciTech Strategies společně s John P. A. Ioannidisem ze Standfordovy univerzity připravili seznam 2 % nejcitovanějších vědců ze všech oborů, které zahrnuje databáze Scopus. Data celkem pokrývají přes 160 tisíc vědců z celého světa. Zveřejněné informace zahrnují kategorie, jako je h-index (s i bez dat očištěných o autocitace), absolutní počet článků, na nichž se jednotliví vědci podíleli za rok 2019, i všech publikovaných článků od roku 1960.
Nabízená data v zásadě ukazují dvě základní dimenze – za prvé, jak si vědci stojí z hlediska celé své kariéry, a za druhé, jaké výsledky tito výzkumníci měli za rok 2019. Z těchto dat pak analytici sestavili celkové skóre, podle nějž výsledky seřadili. Z vědců, kteří působí na českých institucích, se do žebříčku zařadilo 359 výzkumníků.
<h3>Komu se dařilo v roce 2019?</h3>
Nejúspěšnějším českým vědcem za rok 2019 je chemik Martin Pumera, který současně působí na brněnském centru CEITEC VUT a Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Umístil se v celkovém přehledu na 203. místě s h-indexem (očištěným o autocitace) ve výši 35. Jediným dalším vědcem, který se vešel do první tisícovky nejcitovanějších vědců světa, je Rajender Varma, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě toho ale Varma, který je také chemik, působí i v Agentuře pro ochranu životního prostředí v USA. Varma se umístil na 920. místě s h-indexem 32.
Na třetím místě se s odstupem umístil Jan Vymazal, vedoucí katedry aplikované ekologie na České zemědělské univerzitě v Praze. Ten v seznamu figuruje na 1179. místě a jeho h-index očištěný o autocitace je 19. Čtvrtým zástupcem Česka je Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR na 1461. místě s očištěným h-indexem ve výši 22. Pátý se umístil Jiří Homola z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR. Je také posledním českým vědcem, kterému se podařilo umístit mezi 2000 nejcitovanějších vědců světa. Získal 1878. příčku.
Šestou pozici mezi v Česku působícími vědci získal Petr Pyšek z Univerzity Karlovy – umístil se v celkovém přehledu na 2027. místě s očištěným h-indexem 32. Na sedmém místě najdeme chemika Pavla Hobzu, který je celkově 4053. na světě. Hobza působící na Univerzitě Palackého v Olomouci a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR se tradičně umisťuje jako jeden z nejcitovanějších českých vědců. Osmou příčku obsadil Ladislav Krištoufek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Umístil se těsně pod hranicí prvních pěti tisíc, na 5028. místě. Ekonom Krištoufek je také jediným vědcem v první desítce, který působí v oblasti sociálních věd. Deváté místo získal Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Podařilo se mu získat 5359. místo. První desítku nejcitovanějších vědců dle databáze Scopus působících v Česku uzavírá Ali H. Reshak Al-Jaary z Fakulty strojní ČVUT v Praze. Ten se umístil na 5715. příčce.
<h3>Dlouhodobou statistiku vede Zbořil, mezi ženami Syková</h3>
Český vědec, který má v dlouhodobém horizontu podle žebříčku nejvyšší h-index očištěný o autocitace, je chemik Radek Zbořil z Univerzity Palackého v Olomouci. Přestože se v celkovém srovnání za rok 2019 umístil až na 8979. místě, dosáhl z hlediska očištěného h-indexu výsledku 40. Nejlépe umístěnou českou ženou-vědkyní je Eva Syková, která je na 24. místě mezi v Česku působícími vědci a na 18 072. místě v celkovém globálním srovnání.
Z českých institucí je podle studie zdaleka nejúspěšnější Akademie věd ČR. Na všech jejích ústavech je zaměstnáno na 107 vědců, kteří se za rok 2019 umístili mezi 2 % nejúspěšnějších vědců. Na Univerzitě Karlově podle dat působí 57 jmenovaných vědců. Na třetím místě mezi českými pracovišti se umístila Univerzita Palackého v Olomouci, kde působí 31 vědců ze stanfordského seznamu. ČVUT v Praze jich reprezentuje 20. Na brněnské Masarykově univerzitě působí takových výzkumníků 18. Na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích jich je 12, stejně jako na VUT v Brně. Na 10 zařazených odborníků pracuje také na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Na České zemědělské univerzitě v Praze jich bádá 9, na Univerzitě Pardubice jich pak působí 8. Stejný počet jich pracuje také na VŠB – Technické univerzitě v Ostravě. Na Mendelově univerzitě v Brně jich je 7 a na Západočeské univerzitě v Plzni 6. Na Univerzitě Hradec Králové působili 4 vědci, kteří byli zařazeni do žebříčku nejcitovanějších vědců za rok 2019.
Kromě toho nejcitovanější čeští vědci za rok 2019 působí také na Technické univerzitě v Liberci (5 vědců), na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně (4 vědci), Ostravské univerzitě (4 vědci) a na Univerzitě obrany v Brně (4 vědci). Ocenění působí také na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno (3 vědci), Slezské univerzitě v Opavě (2 vědci), Vysoké škole ekonomické v Praze (1 vědec) a na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (1 vědec).
Vzhledem k poměrně velkým rozdílům ve způsobu publikování v jednotlivých oborech je nutné tyto celkové statistiky posuzovat velmi obezřetně. Zájemcům doporučujeme se podívat na <a href="https://data.mendeley.com/datasets/btchxktzyw/2">data za jednotlivé obory a disciplíny</a> - a to jak za rok 2019, tak v celkovém srovnání.

Nejcitovanější vědci světa

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Video

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Jsme jedním z lídrů na českém a slovenském trhu v oblasti laboratorních zařízení a svým zákazníkům přinášíme špičkové přístroje z oboru analytické chemie a fyzikálních měření více než 25 let.

Pragolab

Noc vědců, akce oživující v jeden večer stovky vědeckých budov, do kterých se běžný smrtelník nedostane. Návštěvníci proplouvají laboratořemi, přednáškovými místnostmi, vybuchujícími experimenty a jdou do hloubky aktuálních témat. 

Noc vědců

Firmu Waters založil v roce 1958 pan James Waters. Od té doby se společnost Waters specializuje na kapalinovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii. Divize TA Instruments působí na poli termální analýzy. V České republice je Waters zastoupen přímou pobočkou, která sídlí v Praze.

Připomínáme registraci na Kurz ICP-OES "Od vzorku k výsledku"

Pozvánka na Waters Seminář FOOD & Water

Noc vědců 2025 - Bohatství

THE World University Rankings 2025: České školy potřebují zlepšit hlavně reputaci

THE World University Rankings 2024: České školy zaznamenaly zlepšení

Constantinos Stathopoulos: Češi podceňují vlastní úspěchy i potenciál

Financování life sciences v ČR: Výzkumné instituce

Noc vědců 2021 a chemie

Nejcitovanější vědci světa

Financování life sciences v ČR: Seniorní postdoci

Nejbližší akce

Waters at ISC 2026

DataApex at ISC 2026

Shimadzu at ISC 2026

Webináře

ADC characterization in one native LC-MS workflow

Spatial Proteomics for Translational Research

Managing 4D-STEM data with smarter acquisition