Identifikace metamfetaminu ve vlasech metodou mikroextrakce na pevnou fázi v kombinaci s kapilární plynovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií

Analýza a využití konopí v medicíně

<h3>Úvod</h3>
V předchozích 2 číslech Bulletinu se čtenáři dozvěděli o původní nové české kriminalistické metodě Reliéf, vzniku počítačové databáze a základních funkcionalitách evidence záchytů drog z celého světa. Nyní si povíme o možnostech databáze Reliéf v oblasti chemické profilace a hledání.
<h3>Chemická profilace</h3>
Zachycenou drogu lze popsat nejen textovými + obrazovými informacemi a fyzikálními vlastnostmi (rozměry, hmotnost, barva), ale i chemickým složením. Na to lze pohlížet s různých perspektiv.
Každá droga obsahuje hlavní účinnou látku, např. kokain. Tím však není v žádném případě droga identifikována. Dále lze zjistit čistotu drogy, tzn. Míru naředění jinými látkami (cutting agents) nebo dalšími aktivními látkami, které zvyšují účinek drogy (adulterants). Podle druhu přítomných ředidel, jejich koncentrace v celkovém obsahu a jejich vzájemných poměrů už o identifikaci hovořit můžeme, minimálně skupinové. Tato identifikace však nenese informaci o výrobci drogy, ale jen o přepravcích, přeprodejcích a dealerech. Konkrétní identifikaci zdroje drogy přináší až tzv. chemický profil. Co to je?
Chemický profil je vlastně přesné chemické složení drogy, ale ne hlavních komponent a ředidel, nýbrž stopových komponent-nečistot (impurities) a dále pak jejich vzájemný poměr, který je typický pro určitý kontinent, stát, oblast, půdu (v případě přírodních drog) nebo pro určitou produkční metodu drog (pro polosyntetické a syntetické drogy). Kromě nečistot, které pochází z výrobního procesu, tedy vedlejší produkty reakcí, se můžeme zaměřit na stopový obsah kovů nebo izotopický poměr uhlíku, dusíku a kyslíku, který je charakteristický pro přírodní drogy z konkrétní oblasti. Pokud zjistíme tyto údaje, jsme schopni následně profily mezi sebou porovnávat a hledat mezi nimi podobnosti. Stejný nebo podobný profil znamená, že drogy pochází od stejného výrobce nebo ze stejného místa. 
Chemický profil se získá postupy specifických chemických analýz. Existuje jich značné množství, každá má své výhody i nevýhody:
<ul>
<li>Gas Chromatography – Mass Spectrometry,</li>
<li>Liquid Chromatography – Mass Spectrometry,</li>
<li>Isotope Ratio – Mass Spectrometry,</li>
<li>Inductive Couple Plasma,</li>
<li>Infrared Spectrometry,</li>
<li>Raman Spectrometry,</li>
<li>Chiroptical methods,</li>
<li>Nuclear Magnetic Resonance,</li>
<li>…</li>
</ul>
V rámci vývoje celého systému jsme do zahraničí rozeslali dotazníky s otázkami, zda a jak v daném státě profilují během forenzního zkoumání drog. Po vyhodnocení jsme se rozhodli v první fázi implementovat celosvětově nejrozšířenější a nejpřístupnější metodu analýzy – Gas Chromatography – Mass Spectrometry GS-MS (plynovou chromatografii s hmotnostní spektrometrií).
<h3>Plynová chromatografie</h3>
Základním principem metody je v plynné fázi separovat jednotlivé složky vstupní měřené látky a tyto pak následně detekovat a kvantifikovat. Ukázku přístroje vidíte na obrázku.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PCR_Obr_1_Merici_pristroj_GC_MS_plynovy_chromatograf_s_hmotnosti_spektrometrii_93d82c7c0a/PCR-Obr.-1-Merici-pristroj-GC-MS-(plynovy-chromatograf-s-hmotnosti-spektrometrii).jpg" alt="PČR: Obr. 1 Měřící přístroj GC-MS (plynový chromatograf s hmotností spektrometrií) (Zdroj: http://www.med.upenn.edu/idom/images/gcms_machine2.jpg)"/>
Vstupní látka se musí převést vysokou teplotou v plyn a vstříknout spolu s nosným plynem do kolony, což je dlouhá stočená trubice přesně definovaných parametrů, jejíž vnitřní stěna je pokryta tzv. stacionární fází. To je látka, která je schopná k sobě vázat jednotlivé komponenty měřeného vzorku a tím brzdit jejich pohyb. Tímto mechanismem dojde k výše zmíněné separaci komponentů, které se v dalším procesu analýzy ionizují, získávají elektrický náboj a je možné je v magnetickém poli kontrolovaně odklánět a v hmotnostním analyzátoru měřit poměr jejich hmotnosti a elektrického náboje. Identifikace jednotlivých látek je poté možná na základě změřené hmotnosti a retenčního času (zpoždění dané separací v koloně), které jsou pro každou látku charakteristické.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PCR_Obr_2_Princip_GC_MS_4168d3d667/PCR-Obr.-2-Princip-GC-MS.jpg" alt="PČR: Obr. 2 Princip GC-MS (Zdroj: https://www.jeol.co.jp/en/science/product_file/file/en_sc17-3.gif)"/>
Příklad výstupu měření vzorku kokainu je na obrázku. Je zde vidět množství hlavní látky a dalších subkomponent, obsažených ve směsi vzorku:
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PCR_Obr_3_Chem_profil_kokainu_ve_forme_chromatogramu_08a3010636/PCR-Obr.-3-Chem.-profil-kokainu-ve-forme-chromatogramu.jpg" alt="PČR: Obr. 3 Chem. profil kokainu ve formě chromatogramu (Zdroj: http://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S1355030615001409-gr4.jpg)"/>
Pro dostatečnou kvalitu počítačového porovnávání je však velmi důležité zvolit na všech forenzních pracovištích nejenom stejnou metodu chemické analýzy, ale i stejnou metodu přípravy vzorků a také stejný postup vlastního měření. Vyšli jsme z dokumentu UNODC METHODS FOR IMPURITY PROFILING OF HEROIN AND COCAINE (2005) a vybrali konkrétní metodu, zatím pro heroin a kokain. V současnosti běží projekt v rámci Bezpečnostního výzkumu MV ČR s názvem „Chemická profilace drog“, jehož výstupem bude definovaná metodologie profilace kokainu, heroinu a pervitinu tak, aby výsledky byly snadno porovnávatelné v rámci databáze Reliéf.
<h3>Chemické vyhledávání</h3>
Nyní, když jsme již obeznámeni se základními principy, na nichž funguje chemická profilace drog, si můžeme ukázat možnosti, které databáze Reliéf nabízí v této oblasti.
U každé zadržené drogy, v libovolném skupenství a formě, může být změřen chemický profil. Mimo výše uvedený chromatogram se profil popisuje i plochou jednotlivých separovaných složek, kterou vymezuje křivka chromatogramu (relativní hodnotou vůči maximální ploše referenční látky, předem známé). Jak chromatogram ve formátu CSV, tak i plochy látek se numericky vloží do databáze ke každému vzorku drogy.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PCR_Obr_4_Tabulka_s_namerenymi_plochami_Zdroj_NPC_212730e830/PCR-Obr.-4-Tabulka-s-namerenymi-plochami-(Zdroj-NPC).jpg" alt="PČR: Obr. 4 Tabulka s naměřenými plochami (Zdroj: NPC)"/>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PCR_Obr_5_Chromatogram_Zdroj_NPC_c604e39d3a/PCR-Obr.-5-Chromatogram-(Zdroj-NPC).jpg" alt="PČR: Obr. 5 Chromatogram (Zdroj: NPC)"/>
Podobné profily se naleznou pomocí algoritmu MCA(Multiple Correspondence Analysis), kdy se hledají co nejpodobnější relativní plochy stejných subkomponent mezi drogami v rámci celé databáze (hledáme minimum vzdáleností v Euklidovském prostoru). Výsledek hledání podobných chemických profilů pak může vypadat jako na následujících obrázcích, opět pro režim intenzit a vizuálního chromatogramu.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PCR_Obr_6_Vyhledani_podobnych_profilu_rezim_tabulka_Zdroj_NPC_0b23646c4e/PCR-Obr.-6-Vyhledani-podobnych-profilu-rezim-tabulka-(Zdroj-NPC).jpg" alt="PČR: Obr. 6 Vyhledání podobných profilů – režim tabulka (Zdroj: NPC)"/>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PCR_Obr_7_Vyhledani_podobnych_profilu_rezim_chromatogram_Zdroj_NPC_b6bae6cf5d/PCR-Obr.-7-Vyhledani-podobnych-profilu-rezim-chromatogram-(Zdroj-NPC).jpg" alt="PČR: Obr. 7 Vyhledání podobných profilů – režim chromatogram (Zdroj: NPC)"/>
<h3>Co bude v pokračování</h3>
V posledním díle probereme nástroje forenzního zpravodajství (forensic intelligence), které představují funkce dalších možností vyhledávání v rámci databáze (fulltextové, analytické a vizuální) a procesů reportingu v případě nalezených shod.

Mezinárodní forenzní databáze RELIÉF 3. ČÁST

V článku je uvedena jednoduchá metoda vedoucí ke zvýšení koncentrace 3,5-dimethoxy-fenolu v nativním rostlinném materiálu nebo jeho výluhu spočívající v kyselé hydrolýze za zvýšené teploty. Tato látka je důležitým markerem při otravách tisem a je přijímána jako důkaz jeho přítomnosti. Pro analýzu byla použita metoda GC-MSD. Dva stručně popsané případy suicidálního jednání dvou mladých lidí za použití tisu jsou zajímavé především tím, že se nejedná o příliš frekventovaný způsob provedení sebevraždy, dále že v prvním případě došlo k zadokumentování sebepoškozujícího jednání pomocí videosekvencí na tablet a že se oba poškození navzájem znali.
<h3>1 Úvod</h3>
Botanický druh tis červený (Taxus baccata L.) z čeledi tisovité (Taxaceae) je jehličnatá dřevina, která se u nás vyskytuje relativně hojně ve formě keře nebo nižšího stromu především v parcích. Je všeobecně známo, že se jedná o toxickou dřevinu, která má s výjimkou červeného dužnatého nepravého míšku (epimatium) tvořícího se kolem semen v podzimním období všechny ostatní části prudce jedovaté.
Jedovaté obsahové substance (pseudoalkaloidy ze skupiny tzv. taxinů, především dominantní taxin B a isotaxin B a dále taxin A, jejichž koncentrace se může během roku poměrně významně u konkrétního botanického jedince měnit) se vstřebávají poměrně rychle (30 – 60 min) trávícím traktem a vedou ve svém účinku k zastavení srdeční činnosti (výrazný vliv na kardiovaskulární systém).
Jako letální dávka pro člověka je udáváno množství 50 – 100 gramů rostlinného materiálu (jehličí) nebo odvar z tohoto množství (1) a k smrti dochází většinou do 2 hodin po požití.
Otrava tisem je spojena s vysokou mortalitou, která je dána právě výrazným kardiotoxickým účinkem obsahových toxinů a zároveň tím, že neexistuje účinná protilátka (antidotum), která by mohla být při otravě zavčas podána.
Při prováděné pitvě může na intoxikaci tisem upozornit přítomnost rostlinných zbytků (jehličí) v trávícím systému. Pokud je však k intoxikaci použit odvar z tisu, tak chybí v trávícím traktu tento charakteristický nález. Právě v těchto případech může toxikolog při podezření na otravu tisem využít cílenou analýzu přítomnosti 3,5-dimethoxyfenolu (dále jen 3,5-DMF) jako významného markeru při otravách tisem a využívaného v posledních letech. (2, 3)
Na tomto místě je legitimní si položit otázku proč právě 3,5-DMF a nikoliv samotné principiální toxiny (především výše zmíněné taxiny A a B, isotaxin B). Odpověď je jednoduchá. Zmíněné taxiny nejsou jednak k dispozici jako standardy (žádná z renomovaných firem nabízejících certifikované standardy omamných nebo psychotropních látek, léčiv a toxických látek je nemá ve svém portfoliu) a kromě toho i jejich vlastní analýza není zcela jednoduchá (využívá se především kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostním detektorem, např. systém HPLC-ESI-MS-MS, po předchozí předpřípravě vzorků pomocí tenkovrstvé chromatografie TLC nebo extrakce na pevné fázi SPE).
Uvedený marker vzniká v průběhu trávícího procesu v tělních orgánech štěpením jednoho z dalších taxinů jedinečného pro tis, a to konkrétně taxikatinu - enzymaticky hydrolýzou za přítomnosti β-glukuronidasy:
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PCR_KU_Obrazek_1_Sipkou_oznaceno_misto_stepeni_taxikatinu_3_5_dimethoxyfenolova_struktura_nahore_vlevo_fefdd7aed9/PCR-KU-Obrazek-1-Sipkou-oznaceno-misto-stepeni-taxikatinu-(35-dimethoxyfenolova-struktura-nahore-vlevo).jpg" alt="PČR/KÚ: Obrázek 1 - Šipkou označeno místo štěpení taxikatinu (3,5-dimethoxyfenolová struktura nahoře vlevo)"/>
<h3>2 Příprava vzorku a analýza</h3>
Vzhledem k tomu, že se 3,5-DMF uvolňuje převážně až v průběhu biochemického procesu, mohou vzorky s tisem obsahovat jeho nízkou koncentraci. Soudní toxikologové mají k dispozici sice rozložený taxikatin se vzniklým markerem, ale mají ho poměrně rozptýlený v tělních orgánech a tekutinách, což samozřejmě snižuje jeho koncentraci.
Naopak k pracovníkům znaleckých pracovišť PČR se může dostat poměrně koncentrovaný nativní materiál (jehličí, semena, výluhy apod.), ale s minimem rozštěpeného taxikatinu, což samozřejmě vyústí rovněž v problém s jeho nižší koncentrací. Jde tedy o to, co nejvíce rozštěpit taxikatin přítomný ve stopách před vlastní expertizou. Použití enzymatického rozkladu lze již vzhledem k možnostem pracovišť předem vyloučit.
V lidském žaludku se jako přirozená součást vyskytuje kyselina chlorovodíková produkovaná parietálními buňkami v koncentraci mezi 140 až 160 mmol/l, což přibližně odpovídá koncentraci 0,5 – 0,6 %.
V prvním kroku je tedy třeba zvolit přídavek roztoku kyseliny chlorovodíkové k odebranému vzorku zkoumaného materiálu. Vzhledem k absenci enzymů byla zvolena mnohem vyšší koncentrace kyseliny chlorovodíkové než je v žaludeční šťávě, a to cca 7 %, tedy přibližně 2N HCl (jednoduše vezmeme 1 díl koncentrované kyseliny chlorovodíkové dostupný v laboratoři o koncentraci ~35 % a smísíme jej v patřičném pořadí se 4 díly destilované vody).
K tomu, aby došlo k podpoře hydrolýzy, se ve druhém kroku vystaví směs určitý čas (min. 15 minut) působení vyšší teploty (konkrétně 80 °C, v koncentrátoru vzorků, v sušárně apod.).
Já jsem si tento proces neenzymatické hydrolýzy vedoucí k „namnožení“ 3,5-DMF přídavkem kyseliny chlorovodíkové a vystavením vyšší teplotě nazval „inkubací“, i když, na rozdíl od biologie a medicíny, tento termín není v chemii zvykem používat.
Po proběhlé inkubaci a následném ochlazení na laboratorní teplotu se přidá podíl s vodou nemísitelného extrakčního organického činidla (ethylacetát) a po vytřepání a odstředění je možné dávkovat vzorek bez derivatizace přímo do plynového chromatografu ve spojení s hmotnostním detektorem (GC-MSD).
Podmínky analýzy byly následující: přístroj <a href="https://gcms.cz/products/217">Agilent 7890B</a> / <a href="https://gcms.cz/products/2">Agilent 5977B HES</a> (GC/MSD):
<ul>
<li>Kolona: HP-5MS (30 m x 250 μm x 0,25 μm)</li>
<li>Inlet: 250 °C, Split</li>
<li>Průtok (He): 1 ml/min</li>
<li>Teplotní program: 60 °C (1 min) → 30 °C/min → 180 °C (0 min) → 10 °C /min → 280 °C (15 min), tj. celkem 30 minut na analýzu</li>
<li>MS Source: 230 °C</li>
<li>MS Quad: 150 °C</li>
<li>Acquisition type: Scan</li>
</ul>
<h3>3 Výsledky analýz</h3>
U relativně čerstvých vzorků rostlinného materiálu z tisu v řádech dnů, týdnů a jednotek měsíců (a ty bývají předkládány ke zkoumání nejčastěji) je koncentrace po inkubaci znatelně vyšší, jak je patrné z následujícího obrázku 2, kde jsou porovnány vzorky bez inkubace (pouhá extrakce ethylacetátem) a s inkubací v případě jedince tisu po 2 dnech od sklizně:
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PCR_KU_Obrazek_2_Porovnani_shodnych_materialu_jehlici_z_tisu_bez_inkubace_cerne_a_s_inkubaci_cervene_2_dny_po_sklizni_koncentrace_po_inkubaci_dle_ploch_piku_3_5_DMF_je_zde_2_75x_vetsi_9c3b664478/PCR-KU-Obrazek-2-Porovnani-shodnych-materialu-(jehlici)-z-tisu-bez-inkubace-(cerne)-a-s-inkubaci-(cervene)-2-dny-po-sklizni-(koncentrace-po-inkubaci-dle-ploch-piku-35-DMF-je-zde-275x-vetsi).jpg" alt="PČR/KÚ: Obrázek 2 - Porovnání shodných materiálů (jehličí) z tisu bez inkubace (černě) a s inkubací (červeně) 2 dny po sklizni (koncentrace po inkubaci dle ploch píků 3,5-DMF je zde 2,75x větší)"/>
Naopak u starších vzorků vysušeného tisu se rozdíl mezi neinkubovaným a inkubovaným tisem z hlediska sledované koncentrace 3,5-DMF postupně stírá vlivem probíhající fermentace („staření“ sušiny) vedoucí k uvolňování 3,5-DMF z taxikatinu, jak je zřejmé z následujícího obrázku 3, kde jsou porovnány vzorky z jednoho stromu (jiný jedinec než předchozí) bez inkubace (pouhá extrakce ethylacetátem) a s inkubací v případě tisu po cca 1 roce od sklizně a rozdíl je zde tedy méně výrazný:
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/PCR_KU_Obrazek_3_Porovnani_shodnych_materialu_jehlici_z_tisu_bez_inkubace_cerne_a_s_inkubaci_cervene_1_rok_po_sklizni_koncentrace_po_inkubaci_dle_ploch_piku_3_5_DMF_je_1_35x_vetsi_50aabda80e/PCR-KU-Obrazek-3-Porovnani-shodnych-materialu-(jehlici)-z-tisu-bez-inkubace-(cerne)-a-s-inkubaci-(cervene)-1-rok-po-sklizni-(koncentrace-po-inkubaci-dle-ploch-piku-35-DMF-je-135x-vetsi).jpg" alt="PČR/KÚ: Obrázek 3 - Porovnání shodných materiálů (jehličí) z tisu bez inkubace (černě) a s inkubací (červeně) 1 rok po sklizni (koncentrace po inkubaci dle ploch píků 3,5-DMF je 1,35x větší)"/>
U výluhů (extraktů) z tisu je nutné počítat s tím, že marker 3,5-DMF v nich nemusí být vůbec časem prokázán, což bývá způsobeno totálním rozkladem mnohých toxikologicky aktivních substancí během delšího stání tisového extraktu od doby skutku do doby analýzy - tento jev je již dlouhodobě popsán, kdy si mnozí výzkumníci (4, 5) všimli, že tisové extrakty jsou nestabilní v případě neutrálního nebo alkalického prostředí a klesá tím pádem i jejich toxicita - v těchto případech však je možné hledat další doprovodné látky jednodušší struktury, jakými jsou např. myrtenol a 1-okten-3-ol. (6)
<h3>4 Kazuistika</h3>
Jedny z posledních případů, které jsem na našem pracovišti řešil v souvislosti s letální intoxikací tisem v suicidálním úmyslu a s úspěchem použil výše naznačený postup, byly dva případy z roku 2018, které se udály s relativně krátkým časovým odstupem (březen 2018 a červenec 2018) a zajímavostí je i to, že oba poškození, ač nebyli propojeni příbuzenským nebo partnerským svazkem „ o sobě věděli“.
V prvním případě se jednalo o mladého muže (28 let) a za pravděpodobným motivem jeho jednání stála totální beznaděj v tzv. lepší zítřky ruku v ruce se zklamáním z vývoje dosavadního života. Při ohledání místa události byl, mimo jiného (rostlinné materiály), zajištěn i tablet iPod, který byl v době zajištění v aktivním stavu a jeho následnou prohlídkou v něm bylo objeveno celkem 26 videosekvencí zachycujících průběh vlastního sebepoškozujícího jednání. Z hlediska posuzování případu jsou významné videosekvence popisující přípravu i požití toxické rostlinné hmoty z tisu a popisující její postupné účinky na jeho organismus. Poškozený videozáznamy sám zapíná i vypíná. Bylo zjištěno, že výše popsaný soubor videosekvencí byl odeslán, ale v tabletu byly všechny cesty a komunikace odstraněny a tudíž nebylo možno je dohledat a ověřit, zda nebyl odeslán více adresátům.
Ve druhém případě se jednalo o mladou ženu (24 let), u které byla hlavním motivem jejího jednání závažná diagnóza (paranoidní schizofrenie). Stejně jako v předchozím případě bylo provedenou pitvou a následným toxikologickým rozborem zjištěno, že bezprostřední příčinou smrti mladé ženy byla otrava rostlinným jedem (směsí toxinů) z tisu. Poškozená nebyla v době smrti pod vlivem alkoholu ani jiných toxikologicky významných látek (léčiv, omamných a psychotropních látek apod.).
Dále bylo v rámci ohledání zjištěno, že se v místě vedle rostlinného materiálu nachází 2 notebooky, o kterých její matka sdělila, že jeden z nich dcera užívala a psala zde své povídky i knihu, ale před časem údajně smazala pevný disk na tomto počítači stejně jako cca 1 měsíc před událostí svůj účet na Facebooku.
Ani v tomto případě se tedy nepodařilo prokázat (ač při prověřování bylo opakovaně ke kontrole výpočetní techniky přistoupeno), že by proběhla přímá komunikace mezi poškozeným a poškozenou. Faktem však zůstává, že poškozená prokazatelně věděla, jaký toxický materiál použil rodinný známý při sebevraždě a mohla se tím i sama inspirovat. Její matka při podání vysvětlení mimo jiného uvedla: „Hodně ji vzalo, když syn od známé užil vývar z tisu a zemřel. To bylo někdy v březnu letošního roku.“
Po ukončení prověřování, při předávání zajištěných věcí otci zemřelého, tento policejnímu orgánu předložil úmrtní parte mladé ženy s tím, že zemřela stejným způsobem jako před tím jeho syn. A zde se oba velmi smutné příběhy oboustranně propojily.
<h3>5 Závěr</h3>
Ke zvýšení koncentrace („namnožení“) významného markeru otravy tisem, kterým je 3,5-DMF, byla pro vzorky obsahující materiál z tisu použita kyselá hydrolýza v prostředí kyseliny chlorovodíkové při zvýšené teplotě 80 °C. Tento způsob je vhodný zejména pro materiály relativně čerstvě sklizené. Následně popsané dva případy sebevraždy požitím rostlinných materiálů z tisu potvrzují vysokou mortalitu při tomto druhu otravy.

Otravy tisem (XXIII. Mezinárodní konference o separační chemii a analýze toxických látek)

<h3>Kriminalistický ústav (KÚP)</h3>
Uvádí se, že základy Kriminalistického ústavu Praha Policie ČR byly položeny v roce 1945 založením Kriminální ústředny Ministerstva vnitra. Faktické kořeny kriminalistickotechnické a znalecké (expertizní) činnosti policie však sahají do dob Rakouska - Uherska. Již tehdy se při objasňování zločinů začaly úspěšně uplatňovat poznatky přírodních a technických věd. Postupně vznikal nový obor, který získal pojmenování kriminalistika, její prudký rozvoj nastal na začátku 20. století.
Koncem roku 1947 vzniká v rámci Kriminální ústředny oddělení „T“ (technické), které zahrnovalo mechanoskopickou a balistickou expertizu, fotografickou dokumentaci, diagnostické pracoviště a malou chemickou laboratoř a oddělení „I“ (identifikační) zahrnující daktyloskopickou registraci, monodaktyloskopickou expertizu a malou biologickou laboratoř.
Dnes, 12. prosince 2018, to bylo přesně 60 let od chvíle, kdy byl založen Kriminalistický ústav. Jako samostatný útvar vznikl z vědeckotechnického odboru Veřejné bezpečnosti na základě rozkazu ministra vnitra č. 166 ze dne 12. prosince 1958. Od samého počátku byl ústav konstituován jako vrcholové kriminalistickotechnické, znalecké a později i jako vědeckotechnické a metodické pracoviště.
Kriminalistický ústav provádí znaleckou činnost v oborech kriminalistika, chemie, písmoznalectví, strojírenství a elektrotechnika, pro kterou získal v roce 2007 osvědčení o akreditaci podle normy ISO 17025:2005. Je zapsán ve II. oddílu Seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost vedeném Ministerstvem spravedlnosti. Ústav je rovněž institucí, která se řadu let věnuje aplikovanému výzkumu v oboru kriminalistika, podílí se na vzdělávání kriminalistických techniků a kriminalistických znalců, metodicky řídí výkon kriminalistickotechnické a znalecké služby Policie ČR. Od roku 1998 je členem Evropské sítě forenzních institucí. Znalci ústavu aktivně působí v několika pracovních skupinách této mezinárodní organizace, kde patří k uznávaným a respektovaným odborníkům. Velkým úspěchem je cena Robina Keeleyho, kterou získal v roce 2011 plk. Ing. Lubor Fojtášek za výzkum v oblasti zkoumání povýstřelových zplodin.
<h3>Být znalcem je mnohdy celoživotní poslání</h3>
V Kriminalistickém ústavu pracovaly za dobu jeho existence stovky expertů, kteří zpracovali statisíce znaleckých výstupů zejména pro orgány činné v trestním řízení. „Základními stavebními kameny činnosti našeho útvaru jsou znalosti, dovednosti a cenné zkušenosti našich pracovníků – jedinečných odborníků v mnoha odvětvích kriminalistiky. Mnozí z nich své práci zasvětili celý svůj profesní život. Zmínit mohu např. antropoložku doktorku Hanu Eliášovou, genetika doktora Jaroslava Broučka, který byl naším prvním znalcem v odvětví genetiky vyškoleným v laboratořích FBI, balistika plk. Ing. Bohumila Planku, jenž stál u zrodu forenzní balistiky, nebo inženýra Jana Málka, který se více než 35 let věnoval fonoskopii,“ vzpomněl ředitel Ľuboš Kothaj a dodal, že velký dík za podíl na rozvoji ústavu patří všem současným i bývalým pracovníkům.

Kriminalistický ústav (KÚP) - Organická chemie

KÚP je znaleckým policejním pracovištěm, které je činné i na poli mezinárodní spolupráce. Od roku 1998 je členem Evropské sítě forenzních institucí (ENFSI), což je organizace, která sdružuje evropské forenzní laboratoře a kriminalistické ústavy. V rámci ENFSI funguje 16 expertních pracovních skupin (např. Pracovní skupina DNA, Pracovní skupina Drogy, Evropská pracovní skupina daktyloskopů aj.), jejichž členové se pravidelně scházejí na seminářích a workshopech, kde si vyměňují své zkušenosti, prezentují zajímavé případy z praxe a představují nejnovější výsledky svého vědeckého zkoumání. Znalci KÚP působí hned v 11 pracovních skupinách.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/f614535f3e6b4c3c8c28d7adbcd78e7a/obrazek.png" alt="Policie ČR: Převzetí ocenění"/>
Ve dnech 24.–28. listopadu 2011 se v portugalském Lisabonu uskutečnilo 18. výroční zasedání pracovní skupiny palných zbraní a povýstřelových zplodin (EWG Firearms/GSR ENFSI), kterou tvoří 80 stálých členů ze 40 členských institucí ENFSI. U příležitosti tohoto setkání převzal znalec KÚP z odvětví chemie pplk. Ing. Lubor Fojtášek cenu Robina Keeleyho, kterou mu udělil řídící výbor skupiny za mimořádný vědecký přínos k rozvoji problematiky povýstřelových zplodin.
Toto prestižní ocenění nese jméno zakladatele zkoumání povýstřelových zplodin Angličana Robina Keeleyho, který v loňském roce zemřel. Na jeho počest bude každoročně udělováno jednomu z členů skupiny, který v daném roce přispěje k dalšímu rozvoji oboru.
Pro KÚP a potažmo i pro českou kriminalistiku je velkým úspěchem, že vůbec prvním držitelem tohoto ocenění se stal právě Čech, znalec KÚP, který uspěl ve velké konkurenci dalších kandidátů. Jak sám říká: “Udělení ceny jsem nečekal. Mám obrovskou radost, je to pocta nejen pro mě samotného, ale i pro celý kolektiv oddělení chemie a fyziky. V současné době je velice obtížné až nemožné dosáhnout úspěchu ve vědecké oblasti individuálně,“ řekl pplk. Fojtášek a dodal, že za úspěchem vždy stojí nejen spolupráce odborníků z dané problematiky, ale stále více se uplatňuje i spolupráce s kolegy z ostatních oborů kriminalistiky.
Komise, která posuzovala navržené kandidáty, se rozhodla udělit cenu pplk. Fojtáškovi za výzkumné úkoly a projekty, které ve spolupráci s kolegy z oddělení chemie a fyziky zpracoval v uplynulých letech. Výsledky těchto výzkumů pravidelně prezentoval na setkáních pracovní skupiny, kde byly přijímány velice pozitivně, přestože mnohdy pozměnily zažité postupy zkoumání. Na druhé straně přinesly řadu nových poznatků, které ve své podstatě zkoumání povýstřelových zplodin posunuly vpřed. „Projektů a výzkumných úkolů, kterými jsme se zabývali, byla celá řada. Jako první jsme například ukázali, experimentálně prověřili a obhájili na mezinárodním fóru možnost kontaminace osob, které na místo střelby přijdou až po nějaké době od výstřelu. Dokázali jsme, nejen teoreticky, ale i experimentálně, opravit doposud všeobecně uznávané výpočty amerických vědců, které se týkaly rychlosti sedimentace části povýstřelových zplodin. Zabývali jsme se také distribucí částic povýstřelových zplodin v okolí střílející zbraně, stálostí částic na rukou a oděvu střelce, rychlostí sedimentace částic po výstřelu,“ zmínil znalec některé oblasti svého výzkumu, které jsou celosvětově využívány. Nové poznatky českých kriminalistických znalců pomáhají nejen při hodnocení výsledků analýz, ale jsou velmi užitečné i při obhajobách zkoumání před soudem.
<blockquote>
Pplk. Ing. Lubor Fojtášek pracuje na oddělení chemie a fyziky KÚP více jak 15 let. Aktivně se podílí na vědeckém výzkumu a mezinárodní spolupráci v rámci ENFSI. V pracovní skupině palných zbraní a povýstřelových zplodin působí od roku 1998. Zajišťuje odborné přednášky pro resortní i mimoresortní instituce, školí kriminalistické znalce, kteří se zabývají zajišťováním stop, publikuje v tuzemských i zahraničních odborných časopisech. Za zmínku stojí článek s názvem Distribuce částic povýstřelových zplodin v okolí střílející zbraně (Distribution of GSR particles in the surroundings of shooting pistol - Fojtášek, L., Vacínová, J., Kolář, P., Kotrlý, M.), který byl uveřejněn v časopise Forensic Science International. Jeho autoři jako první na světě poukázali na možnost kontaminace osob a předmětů i ve větší vzdálenosti od střelce. V prosinci 2011 získal pplk. Fojtášek také Výroční cenu ředitele KÚP, která je udělována pracovníkům KÚP za mimořádný přínos pro rozvoj a budování kriminalistiky v ČR.
</blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/67f72733b5324b729d3441b7c8d0f4d9/obrazek.png" alt="Policie ČR: Cena Robina Keeleyho"/>

Cena Robina Keeleyho

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Policie České republiky je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor zřízený zákonem České národní rady ze dne 21. června 1991. Slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti. 

Policie České republiky

19th Czech - Slovak Spectroscopic Conference (CSSC) & Mössbauer Spectroscopy in Material Science (MSMS)

Otravy tisem (XXIII. Mezinárodní konference o separační chemii a analýze toxických látek)

Mezinárodní forenzní databáze RELIÉF 3. ČÁST

Cena Robina Keeleyho

Kriminalistický ústav (KÚP) - Organická chemie

Analýza a využití konopí v medicíně

Identifikace metamfetaminu ve vlasech metodou mikroextrakce na pevnou fázi v kombinaci s kapilární plynovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií

Nejbližší akce

78. sjezd chemiků

Kurz ICP-OES "Od vzorku k výsledku"

19th Czech - Slovak Spectroscopic Conference (CSSC) & Mössbauer Spectroscopy in Material Science (MSMS)

Webináře

Overcoming Key Challenges in Microplastics Analysis

GLP‑1 Analogs: Enhancing Impurity Profiling with LC‑UV/MS Workflows

Tackling Bispecific Antibody Purification: A Polishing Case Study