Bude se snažit pochopit, proč se liší lipidomický profil krve pacientů s nádorovými onemocněními od těch zdravých. A doufat, že se nadějné výsledky jeho výzkumu podaří převést do klinické praxe v podobě metody na včasnou detekci rakoviny slinivky.
<h5>Jaké byly Vaše první dojmy, když jste zjistil, že jste spolu s Vaším týmem obdrželi ERC Advanced grant?</h5>
V pátek ve 3 odpoledne mi přišel email, že náš projekt financování nedostal a jsme na listině náhradníků. Upřímně říkám, že jsem byl velmi zklamaný, protože těsně pod čarou už jsem byl v roce 2012, když jsme žádali o ERC Starting grant. V mojí skupině panovalo přesvědčení, že grant dostaneme buď teď, nebo nikdy. Přípravě projektu jsme věnovali enormní úsilí a lépe už bychom to napsat nedokázali. Ani jsem si nepřečetl posudky, zaklapl jsem počítač a šel jsem si zaběhnout 10 km. Cestou jsem si v restauraci koupil černé pivo na smutek. Dvě hodiny nato jsem obdržel gratulaci k přijetí grantu, ale oficiální prohlášení o zisku ERC grantu přišlo až druhý den.
<h5>Čemu se budete v rámci výzkumu věnovat?</h5>
Zjistili jsme, že lipidomický profil krve pacientů s některými nádorovými onemocněními je odlišný od zdravých kontrol. Dnes na jeho základě dokážeme odlišit pacienty, kteří mají karcinom pankreatu nebo jiné maligní nádorové onemocnění. V rámci ERC projektu budeme zkoumat biologický mechanismus, proč tomu tak je. Využijeme několik různých analytických metod (lipidomiku, metabolomiku a částečně i proteomiku a transkriptomiku) a všechna data pak dáme dohromady a budeme se snažit pochopit, proč ke změnám dochází. Až doposud jsme jen pozorovali a popisovali změny. Nyní chceme změnit přístup a začít studovat mechanismy. Tím se ale už dostávám za hranici svého oboru, kterým je analytická chemie a potřebuji odborníky, kteří zase rozumí jiným oblastem. Je to hodně týmová práce. Počet kolegů, kteří se podíleli na návrhu, je velký. Nejsem to jenom já a lidé z mého týmu, ale i mnoho lékařů a biologů z České republiky i ze zahraničí.
<blockquote>
💡 <a href="https://lcms.cz/articles?search=holcapek+michal">Kdo je prof. Michal Holčapek?</a> Poznejte blíže jeho práci, tým a příběh.
</blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UPCE_KFC_UPOL_prof_Michal_Holcapek_U_Pce_Lipidomicka_analyza_d9c136b48a/UPCE-KFC-UPOL-prof.-Michal-Holcapek-(UPce)-Lipidomicka-analyza.jpg" alt="UPCE: prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D."/>
<h3>Spolupráce a interdisciplinarita jako klíč k úspěchu</h3>
<h5>Často zdůrazňujete nenahraditelnou roli Vašeho výzkumného týmu.</h5>
Nemám rád, když se můj podíl zveličuje. Role všech členů skupiny je pro výzkum důležitá. Chci, aby z mých studentů vyrostli špičkoví vědci. Z některých už jsou dnes řešitelé grantových projektů a samostatní výzkumníci. Kromě toho, že jsem vědec, tak jsem také vysokoškolský učitel a výchova mladé generace je pro mě důležitá. Pracovní prostředí v mém týmu je velice neformální a přátelské. Občas chodíme na společné výlety do hor a pořádáme různé společné akce.
<h5>Podle čeho si kolegy do týmu vybíráte?</h5>
Rád spolupracuji s mladými lidmi. Vždy se snažím vybírat ty, kteří mají o vědu velký zájem a mají ji chuť dělat. Nikoho do práce nenutím, ale vzhledem k tomu, že v laboratoři máme skvělé vybavení i zajímavá témata, tak to ani není nutné. Při výběru je pro mě důležité i to, aby noví kolegové zapadli do stávajícího týmu a byli komunikativní a přátelští, protože zkušenější kolegové běžně zaučují ty mladší, a tak to může fungovat i beze mě. Já se již u těch přístrojů nevyskytuji tak často a většinu z nich nedokážu bez pomoci už ani spustit.
<h5>Jste špičkový analytický chemik, ale zmiňoval jste, že se musíte se umět domluvit i s biology či lékaři…</h5>
U interdisciplinárních návrhů je vždy poměrně obtížné vše zkoordinovat a najít společnou řeč tak, abychom se pochopili. Když jsme začínali, tak jsme si vzájemně nerozuměli. Dnes už se umíme domluvit, ale bylo obtížné najít společnou řeč. Například od lékařů máme spoustu vzorků a musíme chápat, co nám onkologové říkají o diagnóze pacientů a z toho plynoucích konsekvencích. Samozřejmě nejsem lékař a nerozumím všemu dopodrobna, ale musím pochopit, co mi říkají. To samé platí i pro biology…
<h5>Způsobilo Vám široké oborové rozkročení Vašeho návrhu nějaké těžkosti?</h5>
Vzhledem k zaměření projektu na lipidomickou analýzu jsme jej podávali v biologickém panelu. Pokud bych projekt zařadil do panelu zaměřeného na analytickou chemii, což je moje specializace, tak bych pravděpodobně neuspěl, protože se v něm očekává inovace jiného typu, například vývoj nového přístroje. Velmi jsem se obával finální diskuze, protože nemám biologické vzdělání a moje znalosti jsou tedy omezené. Několik týdnů jsem se připravoval, četl jsem biologické knihy a publikace, abych ukázal, že vím, co a proč děláme, kam tím směřujeme, a že nejsem bezvýhradně závislý na svých spolupracovnících.
<h3>Excelence řešitele i návrhu</h3>
<h5>Jak dlouho jste podání ERC Advanced projektu zvažoval?</h5>
Projekt jsem plánoval několik let dopředu. Roky jsem pracoval na tom, aby moje skupina měla publikované práce v prestižních Nature časopisech a abychom byli skutečně považováni za špičkový tým. Při podání jsme měli několik excelentních publikací, ale nejdůležitější z nich byl článek v Nature Communications týkající se včasné detekce karcinomu pankreatu. Pracovali jsme na něm několik let, zamítli nám jej asi v 10 časopisech a přijali po třech letech od prvního podání. Publikace na této úrovni byly nicméně klíčové, protože bez nich je v kategorii ERC Advanced projektů velmi těžké uspět.
<h5>Jak probíhala příprava vlastního projektu?</h5>
Začali jsme jej psát přibližně rok před podáním. Ke konci jsme využili konzultaci s agenturou Yellow Research, která nám poskytla velmi cennou zpětnou vazbu a názor na to, kde jsou v návrhu chyby, nejasnosti a co by chtělo zlepšit. Projekt jsme také konzultovali s prof. Strakošem a dalšími kolegy, kteří jej komentovali, kritizovali a poskytli nám důležitou zpětnou vazbu, co ještě není dost jasné nebo přímočaré. Musí to být zkrátka dokonalé.
<h5>Bez enormní časové investice to tedy nejde…</h5>
Pokud nejste odhodláni věnovat přípravě projektu ohromné množství času, tak jej nemá smysl podávat. Můžete být sebelepší vědec se skvělými nápady, ale pokud nemáte perfektně zpracovaný projekt, tak nemáte šanci. Stejně tak platí, že pokud nápad nebo profil uchazeče nejsou dostatečně kvalitní, tak vám ani konzultace nepomohou. Excelence musí být jak na straně hlavního řešitele, tak na straně návrhu. Pokud něco z toho chybí, tak dle mého názoru nemůžete uspět.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Tym_prof_Michala_Holcapka_na_Univerzite_Pardubice_369f4e5eeb/Vedavyzkum.cz-Tym-prof.-Michala-Holcapka-na-Univerzite-Pardubice.jpg" alt="Vědavýzkum.cz: Tým prof. Michala Holčapka na Univerzitě Pardubice"/>
<h3>Světová věda v Pardubicích</h3>
<h5>Děkan domovské chemicko-technologické fakulty Petr Němec řekl, že Váš ERC Advanced grant ukazuje, že špičkový výzkum je možné dělat i mimo nejznámější centra.</h5>
Minimálně v oblasti chemie bych tedy neřekl, že jsme regionální univerzita, protože naše výsledky jsou dlouhodobě na špičkové úrovni. Tohle je druhý ERC projekt, který na chemicko-technologické fakultě Univerzity Pardubice máme. Tím prvním byl ERC Starting grant kolegy Jana Macáka z roku 2014. K mému ERC CZ z roku 2013 také ještě letos přibudou na Univerzitě Pardubice další dva, z toho jeden na naší fakultě.
<h5>Takže nevidíte rozdíl mezi Univerzitou Pardubice a špičkovými světovými institucemi?</h5>
Tomu, čemu se u nás věnuje jeden člověk, tak je na velkých a špičkových institucích po světě vyčleněné celé oddělení. Když na takové instituci někdo získá ERC projekt, tak to není nic mimořádného, protože takových tam dostali už desítky. Česká republika je menší země, která není ekonomicky nejsilnější a získávat podobné granty je podle mě mnohem obtížnější, než kdyby byl návrh podán z instituce světového jména. Startovací pozice prostě není stejná. Pokud by si hodnotitelé v odborném panelu řekli: „Holčapek, Pardubice… kdo to je, kde to je?“, tak bychom moc šancí na získání grantu neměli. My jsme si viditelnou pozici za ty roky už vybudovali, takže by se na to ptát neměli.
<h5>Na pardubické univerzitě jste studoval a v průběhu Vaší vědecké kariéry jste absolvoval několik kratších stáží, ale vždy jste se pak vrátil do zpět. Přemýšlel jste někdy nad tím, že byste Pardubice opustil na delší dobu?</h5>
Samozřejmě že jsem takovou myšlenku v průběhu let zvažoval. Absolvoval jsem několik kratších stáží, vždy jsem ale měl hodně kontaktů a spoluprací se zahraničními kolegy. Dnes je mi 51 let, mám v Pardubicích rodinu, děti a zázemí a fungující skupinu. Už to asi nebudu měnit a zůstanu tu až do konce. Jsem takový ten typicky nedobrý příklad vědce, který svou kariéru započal a pravděpodobně i skončí na stejném místě.
<h5>Lze se na to podívat i opačně a říci, že jste dobrý příklad toho, jak člověk může vybudovat úspěšnou skupinu, aniž by strávil dlouhé roky v zahraničí?</h5>
Každý si může zvolit jinou cestu a uzpůsobit si ji svým podmínkám a aktuální situaci. Nechtěl bych svůj postup vnucovat jako univerzální řešení. Je ale nutné mít zahraniční kontakty a naučit se něco jinde. Já osobně jsem začínal jsem ve skupině prof. Jandery, vědce světové úrovně a jedné z nejvýraznějších osobností Pardubické univerzity. Měl jsem štěstí, že v jeho skupině byl instalován první kapalinový chromatograf spojený s hmotnostním spektrometrem v celé České republice. Když jsem vyjel na stáž, tak tam většinou neměli lepší vybavení, ani jsem na něm neměl tolik času k měření. Měl jsem tu skvělé podmínky.
<h3>Aplikace? Veliké zadostiučinění</h3>
<h5>A těch jste dokázal využít. Výsledky Vašeho primárního výzkumu by také mohly být za několik let aplikované do praxe…</h5>
V roce 2017 dostala rakouská kolegyně, která u nás byla teprve 3 měsíce, unikátní soubor vzorků pacientů s rakovinou slinivky a zdravých kontrol. Během pár měsíců naměřila naprosto perfektní data a když mi ukázala výsledky statistického modelu, tak jsem si okamžitě uvědomil, že je to něco převratného. Nechal jsem ji to celé přeměřit znovu a pak ověřit i jinou technikou a výsledky byly stále stejné. Vždy jsem byl akademik, nikdy jsem neměl ambice dělat aplikovaný výzkum, ale už v lednu 2018 jsme podali první patent (dnes už přijatý) a půl roku na to další, u kterého máme potvrzeno, že bude také přijatý. Pokračujeme komerční větví a Univerzita Pardubice ve spolupráci s firmou FONS založila <a href="https://lcms.cz/article/2815">spin-off firmu Lipidica</a>, jejímž cílem je převést test na detekci rakoviny do klinické praxe. Je to jakási paralelní větev ke grantovém projektu ERC, který si klade za cíl prozkoumat mechanizmus těchto změn.
<h5>Aplikace výsledků základního výzkumu do praxe zní jako splněný sen každého vědce…</h5>
Řekl bych, že ve srovnání se mnou je spousta lepších vědců, kteří dělají vynikající základní výzkum, ale já měl to štěstí, že děláme výzkum, který je aplikovatelný i srozumitelný laické veřejnosti. Když jsme dostali šanci a zjistili jsme, že bychom naše poznatky mohli využít ke včasné diagnostice některých typů rakoviny, tak tu příležitost nemůžeme promarnit. Už jsme do toho investovali spoustu času a peněz a já vnímám jako svoji velkou zodpovědnost dotáhnout klinické zkoušky do konce.
<h5>Jak si tedy představujete budoucí využití Vaší metody?</h5>
Pokud vše bude fungovat podle našich představ a metoda projde klinickou validací, a já pevně věřím, že to tak bude, tak by se náš test mohl uplatnit jako oficiální národní screening pro karcinom pankreatu pro rizikové skupiny v České republice a následně pak v dalších zemích. Přiznávám, že z té představy mám velkou radost a je to takové osobní zadostiučinění.

Michal Holčapek: U interdisciplinárních projektů je obtížné najít společnou řeč

Česká chromatografická škola - HPLC.cz 2023 - Den 2

Velká naděje pro medicínu a hlavně pro lidi, kteří mají strach z téhle vážné nemoci. Vědecký tým <a href="https://lcms.cz/articles?search=michal+holcapek">Michala Holčapka</a> ověřuje test detekce rakoviny.
„Přes 20 let se zabýváme lipidy. Ty patří mezi základní biomolekuly v organismu. Jsou přítomné v každé buňce našeho těla. Díky nim vůbec buňky můžou držet pohromadě. Kdysi jsme zjistili, že se složení lipidů u pacientů s různými typy rakoviny liší od složení u zdravých kontrol. Na základě toho jsme právě vyvinuli test a můžeme včas detekovat vybrané typy rakoviny,“ popisuje profesor z Fakulty chemicko-technologické <a href="https://lcms.cz/companies/15">Univerzity Pardubice</a>.
<blockquote>
👉 <a href="https://pardubice.rozhlas.cz/rakovinu-slinivky-najdou-vcas-revolucni-metoda-se-blizi-do-praxe-8981223">Rozhovor na webu Českého rozhlasu</a>
</blockquote>
<h3>Stačí kapka</h3>
Odhalit rakovinu z kapky krve dokáže vědecký tým už teď. Ale použití v reálné diagnostice musí předcházet klinické ověření. „Budeme sbírat vzorky lidí spadajících do vysokého stupně rizika pro slinivku břišní. Pokud splníme parametry, můžeme to přenést do reálného screeningu. Předpokládáme, že tohle období bude trvat minimálně tři roky. O výsledcích budeme průběžně informovat veřejnost. Zájemci se můžou hlásit.“
Metoda diagnostiky rakoviny slinivky získala už v roce 2020 evropský patent. „Byli jsme první, kdo na tyto věci přišel. Dnes už máme patenty dva. Druhý je na rakovinu ledvin. Původně nám nevěřili ani někteří vědci. Nevěřili, že by někdo z tuků, lipidů dokázal stanovovat rakovinu v těle. Máme k tomu prestižní publikace v nejlepších časopisech. Za účelem převedení screeningu do reálné praxe jsme založili <a href="https://lcms.cz/articles?search=lipidica">spin-off firmu Lipidica</a>. Stojí za ní Univerzita Pardubice a společnost FONS. Univerzita do toho vkládá patenty, know-how a FONS finanční prostředky, technologické zázemí, laboratoře a zkušenosti z biomedicíny.“
Informace o tom, kdo se může do testu zapojit, jsou na stránkách zmíněné firmy. „Metodiku musíme použít přesně pro cílovou skupinu za daných podmínek, aby to mohlo být schváleno,“ říká Holčapek.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Cesky_rozhlas_Honza_Ptacek_Profesor_Michal_Holcapek_pracuje_na_Univerzite_Pardubice_22e2d2b1ee/Cesky-rozhlas-Honza-Ptacek-Profesor-Michal-Holcapek-pracuje-na-Univerzite-Pardubice.jpg" alt="Český rozhlas/Honza Ptáček: Profesor Michal Holčapek pracuje na Univerzitě Pardubice"/>
<h3>Neplést s doktory</h3>
Analytický chemik rozumí lidem, kteří se na něj v naději obrací a už mají diagnózu. „Bohužel nedokážu léčit a s diagnózou už ani nedokážu zvlášť pomoci. Cílem našeho výzkumu je právě včasná diagnostika. Léčba je parketou jiných specialistů. Můžeme pomoct těm, kteří jsou ještě zdraví, ale z nějakých důvodů jsou v rizikové skupině a obávají se, že by rakovinu jednou mohli dostat.“
Holčapek má kolem sebe skupinu mladých lidí z celého světa. „Baví nás to. V laboratoři si vlastně hrajeme, ale samozřejmě s nějakým cílem. Když si myslíme, že toho víme hodně, objeví se další otázky, na které ještě neznáme odpovědi. Ve spolupráci s biology, lékaři se snažíme definovat ty otázky, formulovat hypotézy a následně je ověřovat. Změny lipidů mají podobný profil i u dalších typů rakoviny. V budoucnu bychom rádi test rozšířili, ale musíme jít krok za krokem. V první fázi děláme ověření jenom pro slinivku.“
A ještě jeden úspěch. Prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) podpoří výzkumy čtyř českých vědců. Každý z nich včetně Holčapkova týmu na svůj projekt získá 2,5 milionu eur (asi 59 milionů korun). „Dosažení této mety je tím nejlepším, co se vědcům v Evropě může podařit. Věnovali jsme tomu velké úsilí a máme velkou radost. Tento výzkum se týká vysvětlení biologického mechanismu, proč ke změnám dochází a proč jsou koncentrace v krvi odlišné. Kdyby se dosáhlo daného cíle, byl by to obrovský průlom pro vědu.“

Rakovinu slinivky najdou včas. Revoluční metoda se blíží do praxe

Na globální úrovni stále kralují anglosaské univerzity, ale čínské vysoké školy se jim každým rokem přibližují.
Společnost Times Higher Education prezentovala letošní vydání svého univerzitního žebříčku, který srovnává nejlepší vysoké školy na celém světě. Takzvaný THE World University Rankings patří spolu s tzv. <a href="https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/sanghajsky-zebricek-2023-ceskych-skol-v-tisicovce-nejlepsich-ubylo">Šanghajským žebříčkem</a> a žebříčkem <a href="https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/qs-world-university-rankings-2024-nova-metodika-klade-duraz-na-udrzitelnost">QS World University Rankings</a> k nejprestižnějším a nejsledovanějším globálním srovnání vysokých škol. Výsledky těchto žebříčků mají nezanedbatelný vliv na pověst a prestiž hodnocených univerzit.
Letošní žebříček zahrnoval 1904 univerzit ze 108 zemí a regionů. Pro výpočet letošních výsledků byla také použita mírně inovovaná metodika, která mimo jiné hlouběji propracovala indikátory, které za zaměřují na kvalitu výzkumu a na spolupráci se soukromým sektorem.
<h3>A jak dopadly české vysoké školy?</h3>
Na prvním místě se již tradičně umístila pražská Univerzita Karlova, která se letos umístila na 401.-500. příčce na světě. Od minulého roku si o stovku míst polepšila a jako jediná česká vysoká škola se dostala do první pětistovky nejlepších světových škol. Srovnatelná je tak například s portugalskou University of Coimbra, americkou University of Central Florida nebo Johannes Kepler University v Linci.
Nejlepšího výsledku nejstarší česká vysoká škola dosáhla v oblasti výuky, kde jí patří 341. místo na světě. Mezi prvních čtyři sta škol pronikla ještě v kategorii výzkumného prostředí. Meziroční zlepšení zaznamenala i v oblasti spolupráce s průmyslem.
Na druhém místě se mezi českými vysokými školami umístila brněnská Masarykova univerzita. Ta v celosvětovém srovnání získala 601.-800. příčku. Od minulého roku, kdy se umístila na 800.-1000. pozici, si proto polepšila. V dílčím hodnocení byla škola úspěšná v oblasti výzkumného prostředí, kde zaujala 442. místo na světě, a v oblasti internacionalizaci, kde získala 459. příčku. Srovnatelná je tak například s americkou University of Arkansas, španělskou University of Cordóba nebo britskou Coventry University.
Třetí a čtvrtou společnou příčku letos zaujaly Univerzita Palackého v Olomouci a Česká zemědělská univerzita v Praze. Získaly 801.-1000. pozici. To je od minulého roku zlepšení skoro o dvě stě příček. Srovnatelné jsou například s japonskou Chiba University, indickou University of Delhi nebo maďarskou Eötvös Loránd University. Obě školy také uzavírají čtyřku vysokých škol z Česka, které se letos probojovaly do první tisícovky nejlepších škol na světě.
Další čtveřice českých vysokých škol získala sdílenou 1001.-1200. příčku. Patří do ní brněnské Vysoké učení technické, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, České vysoké učení technické v Praze a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Poslední jmenovaná si jako jediná od minulého roku, kdy se umístila na 801.-1000. pozici, pohoršila. Ostatní tři školy naopak zaznamenaly vzestup o celou jednu kategorii (minulý rok VUT, ČVUT a VŠCHT Praha obsadili 1200.-1500. pozici na světě).
Univerzita Hradec Králové, brněnská Mendelova univerzita, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a Západočeská univerzita v Plzni tvoří další pětici českých škol, které se v globálním žebříčku umístily na sdíleném místě. Společně obsadily 1201.-1500. příčku. Ostravská VŠB-TUO si letos polepšila, ostatní vysoké školy obhájily svoje umístění z minulého roku.
Finální část žebříčku tvoří školy, které se v žebříčku umístily na 1501+. místě. Patří k nim Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ostravská univerzita, Univerzita Pardubice, Vysoká škola ekonomická v Praze a Technická univerzita Liberec. Ve srovnání s minulých rokem si Ostravská univerzita mírně pohoršila.
<h3>Mezinárodní pohled: Vliv Číny stoupá</h3>
Jako v předcházejících letech první desítku nejlepších škol ovládly anglosaské univerzity. Již osmým rokem se na čele žebříčku drží britská University of Oxford. Letos ale Stanford University získala druhou příčku a odsunula dříve stříbrnou Harvard University až na čtvrté místo. Také americké MIT si letos polepšilo o dvě příčky a získalo třetí místo v první desítce.
Oxford a Cambridge jsou podle srovnání nejlepší na světě v kategorii výzkumného prostředí, Stanford ale vede v oblasti výuky. V pilíři kvality výzkumu je na prvním místě MIT.
University of Cambridge letos klesla na páté místo poté, co se loni umístila na společném třetím místě. Šesté místo získala americká Princenton University, sedmou příčku získala California Institute of Technology, osmá letos skončila britská Imperial College London. Na devátém místě skončila americká University of California, Berkeley a první desítku uzavírá Yale University.
Na první pohled se na čele žebříčku oproti loňsku příliš nezměnilo. Při podrobnějším pohledu však výsledky žebříčku ukazují, že nejlepší čínské instituce se více než kdy jindy přibližují vstupu do první desítky - Tsinghua University a Peking University si letos polepšily o několik míst a skončily těsně před první desítkou (12. a 14. místo respektive). Čína má nyní v první dvoustovce 13 univerzit - oproti sedmi v roce 2020 - a každá z nich si v žebříčku výrazně polepšila.
Podle expertů lze velké zlepšení pozic čínských univerzit v žebříčku přičíst na vrub jejich větší obeznámenosti s metrikami žebříčku, štědrým financováním rozvoje sektoru ze strany vlády a odhodláním k internacionalizaci, reformám ve vzdělávání a inovacím ve výzkumu.
Nejlepší evropskou kontinentální univerzitou je ETH Zurich na 11. místě.
Celý žebříček je dostupný <a href="https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/2024/world-ranking">zde</a>.
<h3>Inovace v letošním hodnocení</h3>
Celkově letos žebříček Times Higher Education World University Rankings 2024 zahrnuje 1 904 univerzit ze 108 zemí a regionů, což je více než minulý rok. Letos se také v praxi vyzkoušela nová metodika hodnocení, jež za pomoci 18 indikátorů hodnotí výkon dané instituce v pěti oblastech: výuka, výzkumné prostředí, kvalita výzkumu, průmysl a internacionalizace.
Největší změnu v letošním hodnocení zaznamenal pilíř kvality výzkumu, který byl dříve primárně tvořen oborově váženým citačním impaktem. Nyní tuto metriku doplňují další ukazatele. Patří mezi ně i síla výzkumu, kterou vypočítává 75. percentil citovanosti výzkumných výsledků vzniklých na dané univerzitě v jednotlivých oborech.
Další novinkou je indikátor výzkumné excelence, který hodnotí, kolik z těch skutečně nejlepších prací vzniklo na dané instituci. Primárně se v tomto indikátoru vypočítává, kolik výzkumných výsledků vzniklých na dané vysoké škole lze hodnotit jako 10 % toho nejlepšího, co vzniklo v jednotlivých oborech. Třetí inovací v oblasti hodnocení kvality výzkumu je indikátor výzkumného vlivu, který zohledňuje, jaký vliv a dopad má výzkum vzniklý na hodnocené vysoké škole.
K pilíři průmyslu se v nové metodice připojuje dále ukazatel týkající se patentů. Toto měřítko zkoumá, jak často je výzkum univerzity citován v patentech. Oba tyto ukazatele mají v žebříčku hodnotu 2 %, čímž se celková váha tohoto pilíře zvýšila z 2,5 % na 4 % našeho žebříčku.
Hodnocení reputace jednotlivých vysokých škol - specificky indikátory reputace výuky a reputace výzkumu - těží z robustnějšího průzkumu mezi akademiky, na nichž jsou výsledky těchto indikátorů založeny. Nově společnost Times Higher Education v rámci výzkumu pracuje s více než 35 000 respondenty, přičemž v předchozích letech to bylo přibližně 10 000. Detaily k nové metodice jsou dostupné <a href="https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/world-university-rankings-2024-methodology">zde</a>.

THE World University Rankings 2024: České školy zaznamenaly zlepšení

<h3>Spin-off firma Lipidica, a.s.</h3>
Čím později je rakovina odhalena, tím nižší bývá šance na vyléčení. K ultimátním zabijákům patří i rakovina slinivky. Málokdy se totiž odhalí včas. Pokud spin-off firma Lipidica, a.s. uspěje v klinické studii se svým testem, mohlo by to znamenat zásadní zvrat v diagnostice a vznik nové inovativní metody, která může mít v budoucnu využití také u dalších typů nádorů.
Profesor <a href="https://lcms.cz/articles?search=michal+hol%C4%8Dapek">Michal Holčapek</a> je otcem nápadu, jak rozpoznat rakovinu slinivky z jedné kapky krve pomocí analýzy složení lipidů. Se svým výzkumným týmem nápad dotáhnul až k patentu. Jejich domovská <a href="https://lcms.cz/companies/15">Univerzita Pardubice</a> se spojila se společností <a href="https://lcms.cz/article/2815">Fons JK Group</a> a společně vytvořili spin-off firmu Lipidica. Jejím cílem je úspěšná klinická studie a následné zavedení detekce rakoviny slinivky z krevního testu do širší praxe v podobě screeningové metody. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Nadace_Neuron_Michal_Holcapek_Ondrej_Peterka_a_Zdenek_Jirsa_ziskali_Cenu_Neuron_2023_za_propojeni_vedy_a_byznysu_Zleva_Zdenek_Jirsa_Ondrej_Peterka_Michal_Holcapek_9caeccd545/Nadace-Neuron-Michal-Holcapek-Ondrej-Peterka-a-Zdenek-Jirsa-ziskali-Cenu-Neuron-2023-za-propojeni-vedy-a-byznysu-Zleva-Zdenek-Jirsa-Ondrej-Peterka-Michal-Holcapek.jpg" alt="Nadace Neuron: Zleva: Zdeněk Jirsa, Ondřej Peterka, Michal Holčapek"/>
<h4>Další cíl? Zavedení metody do rutinní screeningové praxe</h4>
„Nesmírně se těším na moment, kdy se díky našemu testu povede zachránit první životy,“ říká Michal Holčapek, analytický chemik z Univerzity Pardubice. Právě on stojí za prvotním nápadem a laboratorním vývojem testovací metody, díky které by z jediné kapky krve bylo možné zjistit, jestli někde v těle testovaného člověka probíhá (zatím třeba úplně tiše a skrytě) nádorové bujení.
V první fázi se zaměří na rakovinu slinivky a věří, že se jim test povede převést do formy národního screeningu rakoviny pankreatu u rizikových osob. &quot;Pak do mezinárodního prostředí. A že se nakonec podaří udělat i multi-cancer screening,“ dodává Holčapek. 
Klinická studie, kterou organizuje a financuje Lipidica, má prokázat bezpečnost a potvrdit spolehlivost krevního testu. „Naším přáním je prokázat, že test funguje, a zavést metodu do rutinní screeningové praxe v Česku. Pak najít partnery pro zahraničí. Chci tomu osobně co nejvíc pomoct, hlavně nic nepokazit, zajistit, aby v nové laboratoři všechno běželo, jak má. Pak se nám jako firmě vrátí vložená investice i s bonusem,“ říká Zdeněk Jirsa, jednatel firmy FONS JK Group, která je hlavním partnerem Univerzity Pardubice ve spin-off firmě. 
<h4>Patent jako jediná cesta</h4>
„Jestli se vše podaří, ukáže se, že čeští vědci jsou špička, že máme vůli a schopnosti vynalézt něco, co může zachránit životy,“ dodává Ondřej Peterka, který před šesti lety jako doktorand vstoupil do týmu profesora Holčapka. Teď se stal styčným důstojníkem pro transfer jejich metody do byznysového prostředí. 
Michal Holčapek přitom o sobě říká, že byl vždycky klasickým akademikem, o nějakém patentu nikdy neuvažoval. &quot;Ale najednou bylo jasné, že to je jediná cesta. S velkou podporou našeho univerzitního Centra transferu technologií a znalostí jsme podali patenty a pak hledali pro naši věc investičního partnera.&quot;
A to byl přesně ten okamžik, kdy do hry vstoupil další z klíčových hráčů, Zdeněk Jirsa: „Mám dlouhodobě možnost chodit na univerzitu do skupiny, která radí s komercionalizací některých projektů. Tam jsem poprvé slyšel Michala mluvit. Nadchlo mě to, ale věděl jsem, že jednají s někým jiným. Tak jsem zpovzdálí držel pěsti, přišlo mi to opravdu úžasné,“ vzpomíná. 
<h4>Ani firma, ani univerzita neměly s transferem zkušenosti</h4>
Když se pak ukázalo, že jednání s prvním partnerem nikam nevedou, vstoupila jeho firma do jednání. „Začali jsme si rozumět. Nezbývalo než přesvědčit spoluvlastníky, abychom investici – naši největší – uskutečnili.“ 
Přesvědčil. Ale ani firma, ani univerzita neměly s transferem biomedicínské technologie žádné zkušenosti, takže všechny přípravy a jednání trvaly dlouho, aby nikde nezůstala právní skulina. Na konci roku 2022 vznikla <a href="https://www.lipidica.cz/">Lipidica</a>, spin-off firma složená z klíčových slov Lipidomics Diagnostic of Cancer.
Za transfer biomedicínské technologie do byznysu Lipidica získává Cenu Neuron.

Michal Holčapek, Ondřej Peterka a Zdeněk Jirsa získali Cenu Neuron 2023 za propojení vědy a byznysu

Seminář bude probíhat v prezenční formě v Clarion Congress Hotelu v Praze, ale zároveň jako v minulém roce i on-line, neboť většina sekcí se bude i streamovat.
Jako již tradičně se bude jednat o přehled novinek v rámci celého portfolia, tedy kromě novinek ze světa Agilent Technologies Vám také představíme novinky ve spotřebním materiálu a z malého laboratorního vybavení od společností LCTech (ukázka MIX-TRACTION), výrobník vody od StakPure, novinky od Sensidyne a mnoho dalšího. Těšit se můžete i na uživatelské přednášky.
👉 <a href="https://hpst.cz/form/prihlaska-novinky-a-trendy-nejen">Registrační formulář</a>
👉 <a href="https://lcms.cz/events/439">Kompletní informace a program</a>
<blockquote>
Další informace a přihlášku naleznete také <a href="https://hpst.cz/novinky-trendy-nejen-agilent-technologies-2023-ulozte-si-do-kalendare">na našem webu</a>. V případně dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat na e-mail (lenka.vlckova@hpst.cz)
</blockquote>
<h3>Malá ochutnávka z programu sekce kapalinová chromatografie (bude i on-line)</h3>
<h5>10:05 - 10:25 Praktické aplikace <a href="https://lcms.cz/products/162">iQ detektoru</a></h5>
<ul>
<li>Petr Česla, Univerzita Pardubice (20 minut)</li>
</ul>
Spojení kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií je v současnosti rutinní technikou, jejíž výhodou je jednoznačná identifikace složek vzorku a lepší kvantifikace (vyšší lineární dynamický rozsah, nižší detekční limity a vyšší přesnost) ve srovnání se spektrofotometrickou detekcí.
V tomto příspěvku bude představena jednoduchá a uživatelsky přívětivá instrumentace na několika analytických aplikacích, jako je:
<ul>
<li>analýza metabolitů oxidace acetaminofenu</li>
<li>látek souvisejících s metabolismem glutathionu</li>
<li>analýzy přirozeně se vyskytujících antioxidačních sloučenin v různých potravinových matricích</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Analyza_anorganickych_aniontu_pomoci_HILIC_chromatografie_a_Agilent_LCMSD_i_Q_detektoru_94c23e6710/HPST-Analyza-anorganickych-aniontu-pomoci-HILIC-chromatografie-a-Agilent-LCMSD-iQ-detektoru.jpg" alt="Altium: Agilent LC/MSD iQ Single Quadrupole System"/>
<blockquote>
<ul>
<li>Článek: <a href="https://lcms.cz/article/1585">Analýza anorganických aniontů pomocí HILIC chromatografie a Agilent LC/MSD iQ detektoru</a></li>
<li>Přednáška: <a href="https://lcms.cz/article/1268">Záznam přednášky Nový Agilent LC/MSD iQ pro Vaši laboratoř</a></li>
<li>Přednáška: <a href="https://lcms.cz/article/1728">Reálné využití Agilent LC/MSD iQ detektoru ve Vaší laboratoři (záznam webináře)</a></li>
<li>Článek: <a href="https://lcms.cz/article/2090">Nové analytické možnosti díky spolupráci se společností Plasmion</a></li>
<li>Článek: <a href="https://lcms.cz/article/2814">Kdo ví, co Váš hmotnostní spektrometr dokáže... (série edukativních webinářů)</a></li>
<li>Článek: <a href="https://lcms.cz/article/664">21. Škola hmotnostní spektrometrie: Agilent InfinityLab LC/MSD iQ detektor</a></li>
<li>Produktová stránka: <a href="https://lcms.cz/products/162">Agilent LC/MSD iQ Single Quadrupole System</a></li>
</ul>
</blockquote>
<h5>11:10 - 11:40 Citlivý a inteligentní: dokonalé spojení v novém <a href="https://lcms.cz/products/833">Agilent 6495D LC/MS QQQ</a></h5>
<ul>
<li>Jitka Zrostlíková, produktový specialista, Altium International s.r.o. (30 minut)</li>
</ul>
Máte za to, že nejvyšší řady LC/MS přístrojů se hodí pouze pro akademická pracovište a ne pro rutinní měření velkých sad vzorků? V této přednášce se Vás pokusíme přesvědčit o tom, že není nutné dělat kompromisy. Představíme Vám nový high-end LC/MS trojitý kvadrupól Agilent 6495D.
Proti svému předchůdci je 6495D cca 3x citlivější, ale díky promyšlenému designu vstupu iontů a iontové optiky to není na úkor robustnosti systému.
Disponuje již 4. generací iFunnel iontové optiky, a proto dosáhne tento hmotnostní spektrometr vynikající opakovatelnosti signálu na velmi nízkých hodnotách dwell time, typických pro rychlé metody s velkým počtem analytů.
Agilent 6495D má nově také přístrojovou inteligenci, díky které získává uživatel řadu nových funkcí, které vedou k lepší efektivitě při vývoji metod, samotném měření a ke kratším odstávkám systému.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Novy_LC_MS_trojity_kvadrupol_Agilent_6495_D_9e5b6474d1/Altium-Novy-LC-MS-trojity-kvadrupol-Agilent-6495D.jpg" alt="Altium: Nový LC-MS trojitý kvadrupól Agilent 6495D"/>
<blockquote>
<ul>
<li>Článek: <a href="https://lcms.cz/article/3107">Agilent novinky ze světa LC/MS - 6495D LC/MS trojitý kvadrupól, Revident a ChemVista library manager</a></li>
<li>Produktová stránka: <a href="https://lcms.cz/products/833">Agilent 6495D Triple Quadrupole LC/MS System</a></li>
<li>Poster: <a href="https://lcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/po_pfas_slims_6495_lc_tq_asms_2023_thp_075_en_agilent_b070a0e522/po-pfas-slims-6495-lc-tq-asms-2023-thp-075-en-agilent.pdf">ASMS: A Comprehensive Workflow for PFAS Analysis in Wastewater with Extended EPA Draft Method 1633 List</a></li>
<li>Poster: <a href="https://lcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/po_drugs_urine_intelligence_reflex_masshunter_12_asms_2023_tp_458_en_agilent_05742c700f/po-drugs-urine-intelligence-reflex-masshunter-12-asms-2023-tp-458-en-agilent.pdf">ASMS: Intelligent Reflex Fast Screening for Drugs in Urine: data-dependent reinjection logic for screening and confirmation of presumptive positives</a></li>
<li>Poster: <a href="https://lcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/po_6495d_lc_tq_asms_2023_en_agilent_a9f20abf51/po-6495d-lc-tq-asms-2023-en-agilent.pdf">ASMS: Application robustness of the 6495 triple quadrupole LC/MS system for non-stop Pesticide analysis in black tea matrix</a></li>
<li>Poster: <a href="https://lcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/po_nitrosamine_6495_lc_tq_asms_2023_thp_732_en_agilent_3bd6dab49e/po-nitrosamine-6495-lc-tq-asms-2023-thp-732-en-agilent.pdf">ASMS: Improvement Upon a Multi-Residue Method for Nitrosamine Analysis in Losartan Drug Product Using an Enhanced LC/MS/MS System</a></li>
<li>Poster: <a href="https://lcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/po_6495d_lc_tq_ifunnel_spice_food_testing_asms_2023_mp_226_en_agilent_4a7edf3568/po-6495d-lc-tq-ifunnel-spice-food-testing-asms-2023-mp-226-en-agilent.pdf">ASMS: Determination of Over 500 Pesticides in Spice by EMR–GPD Passthrough Cleanup and a Novel Triple Quadrupole LC/MS system</a></li>
<li>Poster: <a href="https://lcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/po_pfas_6495_lctq_ifunnel_asms_2023_tp223_en_agilent_d2862f755f/po-pfas-6495-lctq-ifunnel-asms-2023-tp223-en-agilent.pdf">ASMS: Strategies for Ultimate Sensitivity of Per- and Polyfluoroalkyl Substances (PFAS) in Water</a></li>
<li>Poster: <a href="https://lcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/po_6495d_lc_tq_peptide_quant_asms_2023_mp_051_en_agilent_4a1493bbba/po-6495d-lc-tq-peptide-quant-asms-2023-mp-051-en-agilent.pdf">ASMS: Evaluation of Comprehensive Quantification Assays for Plasma Protein Analysis Using a Novel Triple Quadrupole LC/MS</a></li>
</ul>
</blockquote>

Novinky a trendy (nejen) Agilent Technologies 2023 (Program LC 1/3)

Diagnóza z kapky krve

<h4>5 KAPALINOVÁ CHROMATOGRAFIE (LC)</h4>
<h5>5.1 Princip kapalinové chromatografie</h5>
<h5>5.2 Nízko- a vysokotlaké techniky, analytická a preparativní LC</h5>
<h5>5.3 Termodynamický a kinetický aspekt chromatografie, chromatografická data</h5>
<h5>5.4 Kolony v HPLC</h5>
<ul>
<li>5.4.1 Tok mobilní fáze kolonou, náplně kolon pro HPLC - pórovité, povrchově pórovité, monolitické</li>
<li>5.4.2 Stacionární fáze</li>
</ul>
<blockquote>
Kniha obsahuje přehled metod analýzy organických látek: Analytikům prohloubí jejich znalosti používaných metod a vedoucím pracovníkům poskytne podklady pro řešení úkolů jejich laboratoře. Je určena také pro studenty a vyučující univerzit a vědecké pracovníky.
</blockquote>
<blockquote>
💡 Kompletní obsah naleznete v odborné publikaci <a href="https://lcms.cz/products/634">Organická analýza</a>, kterou můžete zakoupit přímo u vydavatele 2 THETA, prostřednictvím LabRulez nebo v mnoha knihkupectvích.
</blockquote>
<h3>Princip kapalinové chromatografie</h3>
Chromatografická separace probíhá v chromatografickém loži (kolona, papír, tenká vrstva), což je systém dvou fází, z nichž jedna je v klidu (fáze stacionární) a druhá se vůči ní pohybuje (fáze mobilní), spolu se složkami vzorku. Podle geometrie chromatografického lože rozeznáváme sloupcovou (kolonovou) kapalinovou a plynovou chromatografii a kapalinovou chromatografii v plošném uspořádání (planární) - na papíru nebo na tenké vrstvě adsorbentu.
Ideální chromatografický proces lze charakterizovat rovnovážným rozdělením složek vzorku mezi stacionární a mobilní fází v jakémkoliv čase a na jakémkoliv místě v chromatografickém loži. Tato rovnováha se neustále porušuje a okamžitě opět obnovuje, jak čerstvá mobilní fáze přichází do styku se vzorkem zadržovaným ve stacionární fázi. 
Obr. 5.1 znázorňuje postup separace dvou látek při průchodu chromatografickým ložem.
<ul>
<li>Na obr. 5.1a je stav při zavedení vzorku do chromatografického lože.</li>
<li>Obr. 5.1b ukazuje začátek separace, kdy se látka s větší afinitou ke stacionární fázi (trojúhelníčky) na ní silněji zadržuje.</li>
<li>Na obr. 5.1c se postupně oddělují zóny s jednotlivými složkami vzorku, které se pohybují chromatografickým ložem, každá vlastní rychlostí, ui, menší, než je postupná rychlost toku mobilní fáze, u. Méně zadržované látky (znázorněné kroužky) procházejí chromatografickým ložem rychleji než látky s větší afinitou ke stacionární fázi (trojúhelníčky) které se více zadržují.</li>
<li>Obr. 5.1d ukazuje stav po mnohonásobné opakované sorpci a zpětném uvolnění látek do mobilní fáze, kdy se složky vzorku úplně rozdělí.</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/2_THETA_Obr_Schema_separace_vzorku_pri_pruchodu_chromatografickym_lozem_3d227dfd4a/2-THETA-Obr-Schema-separace-vzorku-pri-pruchodu-chromatografickym-lozem..jpg" alt="2 THETA: Obr. 5.1 Schéma separace vzorku při průchodu chromatografickým ložem..jpg"/>
Základem chromatografické separace jsou tedy rozdíly v afinitě složek vzorku ke stacionární fázi, které lze popsat distribuční konstantou, KD. Po ukončení separace se buď vyhodnotí vzájemná poloha zón vzorku v chromatografickém loži dosažená v předem určeném čase (prostorové rozlišení při chromatografii na papíru nebo na tenké vrstvě), nebo se měří čas, kdy jednotlivé zóny dosáhnou konce chromatografického lože (časové rozlišení na separační koloně).
Hlavním rozlišovacím kritériem chromatografických metod je skupenství mobilní fáze - u plynové chromatografie (gas chromatography, GC) je to nosný plyn, kapalinová chromatografie (liquid chromatography, LC) používá kapalnou mobilní fázi, zatímco stacionární fáze je zpravidla tuhá. Kapalné stacionární fáze zakotvené na nosiči nejsou dostatečně stabilní a v současné kapalinové chromatografii se nepoužívají. Výjimkou jsou dynamicky generované stacionární fáze, které se tvoří při ustavování rovnováhy mezi vícesložkovou mobilní fází a kapalnou vrstvou odlišného složení sorbovanou na povrchu adsorbentu (např. při HILIC chromatografii).
Na rozdíl od plynové chromatografie vzorky pro kapalinovou chromatografii nemusí být tepelně stálé a mít velkou tenzi par. Kapalinová chromatografie umožňuje pestřejší volbu separačních systémů s různými kombinacemi stacionárních a mobilních fází a dá se téměř univerzálně použít pro separace nejrůznějších typů látek, včetně silně polárních nebo i iontových a vysokomolekulárních přírodních či syntetických polymerů, při klinických a biochemických analýzách, analýzách léčiv a metabolitů, životního prostředí soudních analýzách a v mnoha dalších oblastech [1]. 
<h3>Nízko- a vysokotlaké techniky, analytická a preparativní LC</h3>
Při klasické sloupcové kapalinové chromatografii se používají skleněné kolony válcového tvaru, na dně opatřené fritou a kohoutem, plněné za sucha sorbenty s částicemi &gt; 20 μm. Mobilní fáze (eluent) většinou protéká kolonou vlivem hydraulické síly z dělící nálevky. Eluent se separovanými složkami vzorku se postupně odebírá ve frakcích na výstupu z kolony pro další analýzu chemickou nebo instrumentální (zpravidla fotometrickou) metodou.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/2_THETA_Obr_Sklenena_kolona_s_nalevkou_fritou_a_vystupnim_kohoutem_pro_nizkotlakou_LC_77efa51c09/2-THETA-Obr.-Sklenena-kolona-s-nalevkou-fritou-a-vystupnim-kohoutem-pro-nizkotlakou-LC.jpg" alt="2 THETA: Obr. Skleněná kolona s nálevkou, fritou a výstupním kohoutem pro nízkotlakou LC"/>
Moderní analytická vysokoúčinná kapalinová chromatografie (High Performance Liquid Chromatography, HPLC) pracuje v kontinuálním uspořádání, téměř výhradně eluční technikou, kde čerpadlo dávkuje mobilní fázi při stálém průtoku kolonou, 2 - 30 cm dlouhou, s vnitřním průměrem 0,1 - 6 mm, plněnou sorbentem s jemnými částicemi s úzkou distribucí velikostí (se středním průměrem 2,5 - 10 μm), na nichž se dosahuje vysoké účinnosti (až 100 000 teoretických pater/m). 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/2_THETA_Obr_Schema_kapalinoveho_chromatografu_01179389e9/2-THETA-Obr.-Schema-kapalinoveho-chromatografu.jpg" alt="2 THETA: Obr. Schéma kapalinového chromatografu. 1 - zásobník mobilní fáze, 2 - vysokotlaké čerpadlo, 3 - průtočný odplyňovač mobilní fáze, 4 - separační kolona, 5 - detektor, 6 - termostat kolony, 7 - dávkovač vzorků (autosampler), 8 - počítač s chromatographickou datovou stanicí"/>
Ultra-vysokoúčinná kapalinová chromatografie (Ultra-High Performance Liquid Chromatography, UHPLC) a ultraúčinná kapalinová chromatografie (Ultra-Performance Liquid Chromatography, UPLC) používá náplně kolon s částicemi menšími než 2 μm při velmi vysokém pracovním tlaku až 100-150 MPa (1000 - 1500 bar) [3]. Podobně u chromatografie na tenké vrstvě rozeznáváme klasickou TLC (Thin Layer Chromatography) a vysokoúčinnou techniku, HPTLC (High Performance Thin Layer Chromatography) či přetlakovanou techniku, OPTLC (Overpressurized Thin Layer Chromatography).
<h3>Termodynamický a kinetický aspekt chromatografie, chromatografická data</h3>
Chromatografická separace je založena na rozdílech v distribuci jednotlivých složek vzorku mezi stacionární a mobilní fází. Při sloupcové chromatografii složky vzorku vystupují z kolony v různém čase. Chromatogram představuje časový záznam signálu detektoru se vzájemně oddělenými elučními vlnami (píky) jednotlivých látek. Při malém zatížení kolony vzorkem při lineární chromatografii mají píky (téměř) symetrický Gaussovský profil.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/2_THETA_Obr_Idealni_chromatogram_dvouslozkove_smesi_03c0a8e6d9/2-THETA-Obr.-Idealni-chromatogram-dvouslozkove-smesi.jpg" alt="2 THETA: Obr. Ideální chromatogram dvousložkové směsi.jpg"/>
Složky vzorku lze identifikovat na základě shody jejich elučních (retenčních) časů s retenčními časy standardů. Z výšek nebo ploch píků je možno stanovit obsah složek ve vzorku.
<h3>Kolony v HPLC</h3>
Dobrá chromatografická kolona musí být chemicky odolná vůči mobilní fázi a pracovnímu tlaku. Kolony pro HPLC obsahují chromatografické lože ve formě částic sorbentu nebo nosiče se stacionární fází v rovných bezešvých trubicích s leštěným vnitřním povrchem, z nerezové oceli, titanu, případně z pevného plastu (např. PEEK), nebo z tvrzeného skla (pro separace biopolymerů, kde je třeba zabránit katalytickým účinkům i stop kovů v mobilní fázi). Účinné a stabilní kolony pro HPLC se připravují plněním suspenzí částic náplně v kapalině s vysokou viskozitou nebo hustotou za vysokého tlaku, aby se zabránilo zhoršení účinnosti vlivem shlukování a sedimentace částic.
Kolony se dodávají buď s pevným koncovým šroubením, nebo jako výměnné kartridže pro upevnění v držácích s koncovkami pro opakované použití. Jsou na koncích opatřené fritami s póry 0,5 - 2 μm. Spodní frita zadržuje částice náplně, horní frita napomáhá pravidelnému rozdělení vzorku v průřezu kolony. Spojovací kapiláry mezi dávkovačem vzorku, kolonou a detektorem by měly být co nejkratší a měly by mít co nejmenší vnitřní průměr, aby se omezily mimokolonové příspěvky k rozšiřování píků.
<h4>Tok mobilní fáze kolonou, náplně kolon pro HPLC - pórovité, povrchově pórovité, monolitické</h4>
Částice náplní kolon pro HPLC musí být mechanicky i chemicky stabilní, odolávat používaným pracovním tlakům a mobilním fázím v co nejširším rozsahu teplot, měly by vykazovat vysokou chromatografickou účinnost (nízký výškový ekvivalent teoretického patra, H) a klást malý odpor toku mobilní fáze (mít dobrou permeabilitu, KF, která je přímo úměrná druhé mocnině střední velikosti částic náplně, d²p). Moderní částice náplní pro HPLC mají kulový tvar a jsou pečlivě tříděny na frakce s velmi úzkou distribucí velikosti částic. 
Pórovitost materiálů pro HPLC kolony závisí na velikosti molekul separovaných látek. Pro separace běžných organických látek jsou vhodné částice s velikostí pórů 5 - 10 nm a specifickým povrchem 150 - 500 m²/g, zatímco pro separace polymerů se používají částice se širokými póry, 15 - 100 nm, a menším specifickým povrchem, zpravidla 10 - 150 m²/g. Ve větším objemu pórů mají makromolekuly snadnější přístup ke stacionární fázi uvnitř pórů vlivem menšího odporu proti převodu hmoty, čímž se zlepšuje účinnost separace. Pro velmi rychlé dělení biopolymerů byly vyvinuty náplně s nepórovitými sférickými částicemi o průměru 1,5 - 2,5 μm.
Podobné vlastnosti, ale mnohem menší odpor proti toku mobilní fáze mají kolony plněné povrchově pórovitými sférickými částicemi (2,6, nověji i 5 nebo &lt; 2μm) s inertním pevným jádrem (core-shell), na němž je tenká vrstva pórovité aktivní stacionární fáze o tloušťce 0,5 m nebo i méně. Podstatně kratší dráha k povrchu stacionární fáze než u pórovitých náplní kolon možňuje dosažení rychlých a účinných separací, téměř srovnatelných s technikou UHPLC, ale na běžných přístrojích pro konvenční HPLC [10].
<h4>Stacionární fáze</h4>
Pro přípravu stacionárních fází pro HPLC se v současné době nejčastěji používá vysoce čistý silikagel typu sol-gel, mechanicky velmi stabilní, prakticky bez stopových příměsí kovů, které mohou nežádoucím způsobem katalyticky působit na složky vzorku. 
Na povrchu silikagelu je rozmístěno cca 8-9 μmol/m² polárních hydroxylových skupin (silanoly, Si-OH), jejichž hustota roste úměrně se specifickým povrchem. Nemodifikovaný silikagel lze použít jako polární adsorbent v systémech s normálními fázemi, buď v čistě organických mobilních fázích (adsorpční chromatografie), nebo v polárních organických rozpouštědlech s menším obsahem vody (chromatografie hydrofilních interakcí, HILIC). Častěji silikagel slouží jako nosič chemicky vázaných nepolárních, polárních nebo i iontových stacionárních fází, které se naváží na jeho povrch, většinou prostřednictvím kovalentní Si–O–Si–C– vazby reakcemi se silanizačními činidly, např. s alkyldimethylchlorsilany [13] (Obr. 5.8). Dynamické vlastnosti těchto náplní (účinnost a permeabilita kolony) jsou určovány především vlastnostmi nosiče (silikagelu), tedy jeho strukturou a velikostí částic, zatímco termodynamické chování (retence a selektivita chromatografovaných látek) jsou dány chemicky vázanou fází [14].

Organická analýza - kapalinová chromatografie (LC) 1/4

Cenu Rudolfa Lukeše, kterou uděluje Česká společnost chemická ve spolupráci s Nadací Experientia, letos získává <a href="https://lcms.cz/articles?search=Michal+Hol%C4%8Dapek">prof. Michal Holčapek</a> z <a href="https://lcms.cz/companies/15">Univerzity Pardubice</a> za významný přínos v oboru hmotnostní spektrometrie. Oceněný chemik se věnuje především lipidomické analýze krve a dalších biologických vzorků. “Naše analýza může usnadnit včasnou detekci karcinomů, například rakoviny slinivky,” vysvětluje Michal Holčapek.
Lipidy jsou přítomny v každé buňce našeho těla. Mají spoustu důležitých funkcí: tvoří zásoby energie, jsou hlavními stavebními komponenty buněčných membrán a mají také signální funkci. Tento velký rozsah různých úloh lipidů se odráží v obrovské rozmanitosti struktur lipidů. Předpokládá se, že v přírodě existuje více než sto tisíc různých molekul lipidů. Tato rozmanitost ovšem přináší potíže s jejich analytickou charakterizací. Klíčovou metodou pro analýzu lipidů je hmotnostní spektrometrie, které se ve svém výzkumu věnuje letošní laureát <a href="https://www.experientia.cz/cena-rudolfa-lukese/">Ceny Rudolfa Lukeše</a>.
<blockquote>
Článek: <a href="https://lcms.cz/article/3220">Michal Holčapek, Ondřej Peterka a Zdeněk Jirsa získali Cenu Neuron 2023 za propojení vědy a byznysu</a>
</blockquote>
Výzkumná skupina Michala Holčapka na Univerzitě Pardubice patří mezi průkopníky v lipidomické analýze. “Vypracovali jsme řadu inovativních metod pro kvantitativní analýzu lipidů, jejichž kombinací se dá dosáhnout komplexní charakterizace lipidomu. Naše metody jsme použili pro analýzu vzorků krve a tkání u pacientů s různými typy karcinomů. Největší soubor a také nejlepší výsledky máme zatím pro karcinom slinivky břišní,” říká Michal Holčapek. “Již dnes dokážeme připravit statistické modely, kterými lze rozlišit pacienty s rakovinou slinivky nebo jinými typy nádorových onemocnění od zdravých kontrol. V brzké době začne klinické ověření metodiky pro účely včasné detekce rakoviny slinivky s cílem zavést národní screening pro rizikové osoby,” doplňuje oceněný vědec.
<blockquote>
Článek: <a href="https://lcms.cz/article/2877">Rakovinu slinivky najdou včas. Revoluční metoda se blíží do praxe</a>
</blockquote>
Cenu Rudolfa Lukeše (za vynikající soubor původních prací z oboru organické chemie publikovaných v posledních 5 letech v prestižních mezinárodních časopisech) spojenou s nadačním příspěvkem 100 000 Kč od Nadace Experientia převezme Michal Holčapek v listopadu na konferenci Pokroky v organické, bioorganické a farmaceutické chemii – Liblice 2023. Vítěze ceny vybrala nezávislá mezinárodní komise složená z excelentních světových chemiků. “Udělení Ceny Rudolfa Lukeše si velmi vážím. Ukazuje se, že výzkum v oblasti lipidomiky má širší přesah i do dalších oborů,” říká čerstvý laureát Michal Holčapek.
<blockquote>
Článek: <a href="https://lcms.cz/article/2844">Michal Holčapek: U interdisciplinárních projektů je obtížné najít společnou řeč</a>
</blockquote>
Prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. získal doktorát na Katedře analytické chemie Univerzity Pardubice. Absolvoval několik odborných stáží ve Francii, USA a Norsku. Dnes je vedoucím skupiny hmotnostní spektrometrie na Katedře analytické chemie, Fakulty chemicko-technologické na Univerzitě Pardubice. Je členem edičních rad časopisů Analytical and Bioanalytical Chemistry a Lipids. Je viceprezidentem světové organizace International Lipidomics Society.

Cenu Rudolfa Lukeše 2023 získává Michal Holčapek z Univerzity Pardubice

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

PFAS

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Časopis Vesmír vychází od roku 1871, nyní jako tištěný měsíčník rozšířený o průběžně aktualizovaný on-line obsah. Obrací se na čtenáře se zájmem o přírodní vědy s přesahem k dalším oborům.

Vesmír

Věříme, že vědecké poznání je motorem každé úspěšné společnosti. Navazujeme na to nejlepší, co tato země dala sobě i světu – objevy špičkových vědců, jejich otevřenou mysl, touhu po bádání, ale také na schopnost tyto ctnosti oceňovat.
Jsme Nadační fond Neuron - podporujeme špičkové vědce, kteří mění budoucnost.

Nadační fond Neuron

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Vědecká konference "Česká chromatografická škola - HPLC.cz" patří mezi pravidelná setkání odborníků pracujících v oblasti analytické chemie se zaměřením na separační metody, zejména HPLC/UHPLC, SFC a kapilární elektroforézu, ale i další techniky.

Česká chromatografická škola - HPLC.cz

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky tzv. start-up grantům Nadace Experientia.

Nadace Experientia

2 THETA ASE, s.r.o. byla založena v roce 2000. Rozsah jejích činností zahrnuje obchod s laboratorními přístroji, vybavením laboratoří, referenčními materiály, nástroji a zařízením pro odběr a úpravu vzorků, atd. Firma také organizuje odborné a vzdělávací akce a zajišťuje pomoc při aplikacích mikrovlnné techniky ve výzkumu a výrobě. 

2 THETA ASE

V současné době vysílá Český rozhlas na vlnách čtyř celoplošných a čtyř speciálních stanic a provozuje síť regionálního vysílání ve všech krajích České republiky. Nedílnou součástí je vysílání do zahraničí v šesti světových jazycích. Obsah ale nešíří pouze po radiových vlnách. Pohodlný poslech zpravodajství z domova i ze světa, publicistiky, hudby a mnoho dalšího umožňují také webové stránky a mobilní aplikace.

Cenu Rudolfa Lukeše 2023 získává Michal Holčapek z Univerzity Pardubice

Organická analýza - kapalinová chromatografie (LC) 1/4

Diagnóza z kapky krve

Novinky a trendy (nejen) Agilent Technologies 2023 (Program LC 1/3)

Michal Holčapek, Ondřej Peterka a Zdeněk Jirsa získali Cenu Neuron 2023 za propojení vědy a byznysu

THE World University Rankings 2024: České školy zaznamenaly zlepšení

Rakovinu slinivky najdou včas. Revoluční metoda se blíží do praxe

Česká chromatografická škola - HPLC.cz 2023 - Den 2

Michal Holčapek: U interdisciplinárních projektů je obtížné najít společnou řeč

Nejbližší akce

19th Czech - Slovak Spectroscopic Conference (CSSC) & Mössbauer Spectroscopy in Material Science (MSMS)

Altium Multi-Omics Solutions Day at CEITEC

Waters Softwarové školení Empower Basic

Webináře

Using Targeted Methylation Sequencing to Bring Epigenetic Biomarkers to the Clinic

Navigating PFAS Restrictions in Packaging and Packaging Waste (PPRW) with Py-GC-MS

Polymeric, porous, monodisperse particle development and application to reversed-phase separations of biological molecules