Dlouholetý technolog a konzervátor restaurátorských pracovišť Národního archivu a Národní knihovny Michal Ďurovič zasvětil svůj profesní život ochraně kulturního dědictví.

Projekt prof. Lhotáka z VŠCHT vyvíjí nové receptory pro efektivní separaci fullerenů. Cílí na levnější a dostupnější využití těchto unikátních uhlíkových molekul v medicíně i technologiích.

Lehké, flexibilní a účinné – takové mají být nové materiály pro elektromagnetické stínění, na kterých pracuje doktorka Filipa Oliveira v projektu podpořeném GAČR.

Mikropolutanty z léčiv či plastů mohou ovlivnit půdu a rostliny. Výzkum Hany Stiborové zkoumá jejich přestup do rostlin a vliv mykorhizních hub na cestu těchto látek půdním prostředím.

Nový projekt podpořený GAČR se zaměřuje na detailní studium iontů vzniklých v elektrospreji a jejich potenciální využití mimo oblast analytické chemie.

Docent Michal Kolář z VŠCHT Praha se v projektu podpořeném GAČR vrací v čase o čtyři miliardy let zpět, aby zkoumal vznik jedné z klíčových struktur života – ribozomu.

Co se děje uvnitř molekul, když na ně dopadne rentgenové záření? Nový projekt docentky Evy Muchové podpořený GAČR hledá odpovědi pomocí teoretických modelů propojených s experimenty.

Fond Dagmar Procházkové poskytuje finanční podporu vědeckým projektům s cílem vytvořit nové výzkumné směry na univerzitě. V roce 2024 byl grant udělen doktoru Martinu Tlustému z Ústavu organické chemie.

Výzkumný tým profesora Fulema propojuje výpočetní modelování s experimenty a využívá polymery s dosud nevyužitým potenciálem. Jaké výzvy projekt přináší a jak může přispět k budoucnosti farmaceutického výzkumu?

Doktor Marcel Karabín z Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha - Jeho práce představuje významný krok nejen pro potravinářský průmysl, ale i pro rozvoj české vědy, jejíž financování GAČR dlouhodobě podporuje.