<p>Neautorizovaný a needitovaný přepisu pořadu najdete v článku.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Doufám, milí posluchači, že trávíte příjemné dopoledne s Dvojkou Českého rozhlasu, že to dopoledne bude příjemné i dál, po jedenácté hodině nás navštíví herec Václav Vydra a teď budeme povídat o velezajímavém projektu, projektu Ústavu chemie a analýzy potravin Fakulty potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické Praha, tak a budeme mluvit o projektu Toxické látky v rybách. Tým paní profesorky Hajšlové vymyslel totiž novou unikátní metodu, jak odhalit, zda zůstávají toxické látky v tělech ryb. A já zdravím na Dvojce Českého rozhlasu paní inženýrku Lucii Drábovou, která je v týmu paní profesorky Hajšlové a po níž se vlastně ten projekt jmenuje, ne, není to tak? Paní inženýrko, co to je za projekt?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Dobrý den. Projekt se vlastně týká toxických látek, jak už tady bylo řečeno, které se nachází vlastně po ropné katastrofě v Mexickém zálivu v tělech ryb a mořských plodů. Je to vlastně metoda, která byla vyvinuta v rámci jednoho velkého projektu mezinárodního, který se nazývá Confidence a do této metody byly zahrnuty toxické látky jako jsou polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a bromované retardéry hoření, které jsou možné kontaminanty zrovna těch ryb a mořských plodů.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>To znamená, to jsou látky člověku nebezpečné, tak bychom to mohli shrnout?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Většina z těchto látek se považuje za lidské karcinogeny, to znamená látky způsobující nebo mohou způsobovat rakovinu.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Rakovinu. Je to světově unikátní metoda, vy jste vlastně se zúčastnili soutěže a v té jste vyhráli, pochlubte se, prosím.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Vlastně my jsme v rámci toho projektu vyvinuli metodu, která byla následně zaslána do Ameriky na výzvu americké asociace sdružující analytické laboratoře, kam další metody poslalo dalších 30 laboratoří a mezi těmito 30 laboratořemi byla naše metoda vybrána jako nejvhodnější pro stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků jako residui, které zůstanou vlastně po té ropné havárii v tom Mexickém zálivu.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak to blahopřejeme. Je to určitě také v praxi velmi prospěšná metoda, je to složité to zjišťovat, je to nákladné?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT  Praha</strong></h5>
<p>Právě, že výhodou té naší metody je, že tato metoda je velice jednoduchá, a to vlastně byl ten důvod, proč ta metoda byla vybrána, je jednoduchá a rychlá, nepotřebujeme k ní žádné extrémní laboratorní vybavení, takže ve výsledku vyšla daleko snadněji a rychleji než všechny zúčastněné metody.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak, milí posluchači Dvojky Českého rozhlasu, můžete se paní inženýrky Lucie Drábové na cokoliv zeptat, co se týče toxických látek v rybách, můžete jednak posílat maily jejakaje@rozhlas.cz, pak také SMSky na R2 mezera JEJAKAJE mezera a text na 9077704. No, a telefonní čísla sem do studia znáte, 221552525 a 221552424.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Na Dvojce Českého rozhlasu mluvíme o toxických látkách v rybách s paní inženýrkou Lucií Drábovou. Dobrý den, zdravíme ve vysílání prvního volajícího posluchače. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Ano, posluchač z Mladé Boleslavi, dobrý den.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Já bych se chtěl zeptat jenom na dvě věci, a to na metodu, jakou používali k detekci těhle těch residuí, to znamená, polychlorovaných bifenylů a těch aromatických polycyklických uhlovodíků.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Je vidět, že jste z oboru, tedy slyšet.</p>
<h5><strong>posluchač</strong></h5>
<p>Pak bych prosím poprosil, jak se v tom Mexickém zálivu mohou vyskytovat ty uhlovodíkové bromované retardéry, odkud se tam vzaly, to je druhá otázka. Děkuju hezky za odpověď.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme. Děkujeme za otázku. Paní inženýrko, tak jaká je to metoda, můžeme ji popsat?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak detekční metoda je určitě metoda plynové chromatografie z hmotnostní detekcí pro všechny tři skupiny látek.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Mluvíte pro mě čínsky, ale určitě tomu ten pán bude rozumět.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Myslím, že ano. A na druhou otázku, co se týkalo těch bromovaných retardérů hoření, to nám tady došlo k nedorozumění, protože sice metoda je pro tyto tři skupiny látek, ale ta metoda, co jsme zasílali do AOAC se týkala pouze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků, kdy ty se tam dostávají vlastně z té ropy. Ty bromované retardéry hoření se tam můžou dostat jako enviromentální kontaminant, to znamená kontaminant přírodního prostředí, který se vlastně vyskytuje všude kolem nás, ale víceméně tato metoda, o které se tady zrovna teď bavíme a která by byla úspěšná, je sice vhodná i pro tyto skupiny látek, ale přímo jich se jakoby netýká.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tak musím říct, že posluchači to vzali trochu z praktické stránky, což je asi dobře, na jejakaje@rozhlas.cz přišel mail od Jany. Kupuju dětem rybu pangasius, je bez kostí, četla jsem, že žije ve vietnamských vodách něčím kontaminovaných. Jaké doporučujete kupovat ryby pro děti, které vody nejsou kontaminované, které druhy ryb jsou nejbezpečnější pro konzumaci. Je to složité, ale určitě to posluchači samozřejmě berou z té praktické stránky?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak tohle je vysoce praktická stránka a když se to vezme v pohledu, které ryby jsou a nejsou zdravé, tak v každé rybě se nějaký kontaminant určitě v nějakém malém ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Minimálním množství najde.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Množství najde. Takže říct úplně, která ryba z tohoto pohledu je nejčistší, je strašně složitá a je to vlastně, nedá se to říct ani tak druh po druhu, spíš je to opravdu lokalita toho výskytu těch daných ryb, takže na tuto otázku je velice složité takto jednoduše odpovědět.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>A i ten pangasius, to tak bychom nechali u ledu? Dobře. A jaké vy dáváte jakým rybám přednost, paní inženýrko, spíš sladkovodním nebo spíš mořským?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Já spíš těm mořským rozhodně, ty mám opravdu radši, ale když se jedná o mě, tak v mém jídelníčku se ty ryby zase tak často nevyskytují.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>A věříte tomu, že ty mořské ryby budou mít těch látek, které nejsou příliš zdraví prospěšné méně?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Taky bych to neříkala tak souhrnně a neházela bych jako, že sladkovodní ryby jsou špatné, oproti těm mořským, to vůbec ne, tímto stylem bych to nedělila.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, 221552525 nebo 221552424, nebo můžete poslat mail na jejakaje@rozhlas.cz a mluvíme o toxických látkách v rybách s paní inženýrkou Lucií Drábovou. Paní inženýrko, kolik vás bylo v tom týmu a jak to dlouho trvalo, než jste vlastně na tuhle metodu, unikátní světovou metodu kápli?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak v týmu je nás, myslím, že 7 přímo zabývajících se tímto projektem a vývoj té metody zabral tak přibližně rok.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Jak připravujete vzorky pro analýzu, ptá se Vladimír, a přidává otázku mikrovlnným rozkladem?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Ne, ne, vzorky se nepřipravují mikrovlnným rozkladem, vzorky jsou jednoduše zhomogenizovány v mixeru, potom vlastně naváženy do extrakční /nesrozumitelné/ jsou vytřepány do organického rozpouštědla, takže víceméně nepoužíváme žádnou techniku, která by byla běžná pro tyto vzorky, jako je třeba /nesrozumitelné/ extrakce, kdy se vlastně vzorek vaří pod /nesrozumitelné/ chladičem nebo zrovna ten mikrovlnný ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Tohle mi přijde skutečně velmi jednoduché.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tato metoda je velmi jednoduchá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Máme telefonát, dobrý den. Vítáme ve vysílání Dvojky, můžete se ptát.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Jsem to já?</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, jste to vy, my vás vítáme. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Velice vás zdravím a omlouvám se za dotaz, maminka jedna přede mnou už podobný měla a mě by to teda velice zajímalo, protože děti mají hrozně rádi ryby, tak my se orientujeme spíš na kapříky, ale přece jenom v mořských rybách ten jód je a tabletkový podání se mi moc nelíbí. A já jsem chtěla poprosit, v těch, celkově tedy pro děti předškolního a lehce školního věku, jaký jsou ty rybičky vhodný, jestli by to šlo malinko jako upřesnit, protože kolikrát, když je na štítku Vietnam, tak to ve mě nebudí až tak moc velkou důvěru a těch ryb je dost.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme za dotaz. Nevím, jestli paní inženýrka bude umět úplně odpovědět. Tak dobře, tak paní inženýrka tady to bohužel vám asi nezodpoví tento dotaz, protože myslíte, že spíš třeba z těch severních moří tam je to bezpečnější obecně řekněme?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Kdyby se to bralo vlastně, vzhledem k tomu, že já jsem dělala studii, která se zabývala spíš kontaminanty takových těch balených rybiček, co jsou v konzervách, tak, kdyby se to vzalo z tohoto pohledu, tak byl velký rozdíl třeba mezi rybičkama, který byly z Baltického moře a jenom způsobený tím, že vlastně okolo je velká koncentrace různých továren a prostě průmyslu, který může případně zkontaminovat vlastně tu vodu, ve které ty ryby žijí, ale neházela bych to prostě do jednoho pytle. Říct opravdu z této lokality ty ryby jsou hodně kontaminovaný, je to strašně složitý, protože u té ryby záleží na množství tuku, na stáří té ryby, na lokalitě, ve které ta ryby se vyskytuje. Opravdu těch faktorů je tam hodně.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Faktorů je spousta. Máme další telefonát, dobrý den. Vítáme vás. Můžete se ptát. Ano.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Já jsem se chtěla zeptat na rybník, který je 100 metrů od silnice a dost frekventované, jak to je se sladkovodníma rybama, kapry a tak, když se tam chytají, jestli teda taky jsou nějak postižený?</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Ano, děkujeme za dotaz.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Benzinem a podobně. Děkuju.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Tak teoreticky mohou být a nemusí, to taky, jak už jsem říkala, záleží na hodně faktorech a pokud třeba je tam nějaký únik té nafty do té vody, tak je možnost, nebo jestli třeba si tam lidi můžou mýt auta nebo nějakým způsobem to kontaminovat, tak samozřejmě možnost, že ty ryby budou kontaminované, tam je, ale zase na druhou stranu ta kontaminace nebude tak vysoká, že by to nějak ohrozilo zdraví.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Další posluchačka na telefonu. Vítáme. Dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Zdravím vás i celý kolektiv. Prosím vás, mám dotaz, teďko ztroskotala u italských břehů loď Costa Concordia a prakticky ty pohonný hmoty, nafta, to všechno tam ještě je, dlouho to asi bude trvat, to bude podobný takový incident jako tady v zálivu. Bohužel spotřebitelé, jak se můžou prostě bránit, když přijdou, koupěj si do domácnosti normální rybu v konzervě a ta konzerva praktiky není příliš dobrá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Určitě rozumíme vašemu dotazu, ano. Já mám pocit, že zatím nebylo řečeno, že by nějaké ropné látky z té Costy Concordie unikly, čili tam by asi k nemělo k žádnému ohrožení dojít. Jak to vidíte, paní inženýrko?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Taky jsem neslyšela, že by unikla nějaká ropa do vlastně do toho moře po této katastrofě, ale zase jakoby to, že tam neunikla ta ropa, neznamená, že tam žádné toxické látky nejsou, ale když tam ta ropa unikne, tak taky neznamená, že ty ryby budou extrémně kontaminovaný více než byly původně, takže jakoby ...</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Je to složité určitě. Zdravíme ještě jednoho posluchače, dobrý den.</p>
<h5><strong>posluchačka</strong></h5>
<p>Dobrý den. Tady Eva Stupková, Liberec. Já mám takový dojem, že paní inženýrka se vyhýbá odpovědi na tu otázku pangasia. Já jsem je kupovala do tý doby, než jsem se kdesi dozvěděla z rádia nebo z novin, že Vietnamci je živí výkaly. Je to pravda?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Je pravda, že paní inženýrka se vyhýbá této odpovědi, protože je to trošku problematické na to odpovědět. Pangas je brán jako ne příliš kvalitní ryba a říká se o ní, že je něco jakoby náš kapr, protože leží při dně.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>No, ale nesahejte na našeho kapra.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Já nemám nic proti našemu kapru, to vůbec ne. Ale jakoby domnívat se, že ta ryba musí být primárně jenom špatná kvůli tomu, že se o ní něco takového napíše, není zase asi správný pohled a vzhledem k tomu, že nemám jakoby podklady žádné číselné a koncentrační, co se v té rybě jakoby ve skutečnosti vyskytuje za kontaminanty a jestli je horší nebo lepší než ty ryby ostatní, tak nemůžu vyjádřit názor, jestli ta ryba je nebo není dobrá.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Paní inženýrko, budou ty metody, které jste vlastně používali při tomhle tom výzkumu, použity třeba i naší inspekcí, aby bylo jasné, jaké potraviny máme na pultě?</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Určitě. Pokud tato metoda teda projde tou mezinárodní validací, což vypadá, že ano a dozvíme se to někdy koncem února, tak ta metoda bude přijata jako mezinárodní metoda pro stanovení těch polycyklických aromatických uhlovodíků v rybách, to znamená, když bude nějaká další katastrofa, případně když budou potřebovat nějaké kontrolní orgány nebo jiné instituce vyšetřit daný vzorek na tuhle tu skupinu látek, tak tuto metodu použijou.</p>
<h5><strong>Marie RETKOVÁ, moderátorka</strong></h5>
<p>Paní inženýrko, myslím, že za všechny posluchače nezbývá než blahopřát, protože jste uspěli mezi 30 z celého světa dalšími projekty a doufám, že se vám bude dařit i dál. Pozdravujte celý tým paní profesorky Hajšlové i paní profesorku a ať se vám daří, mluvili jsme o toxických látkách v rybách. No, a pokud jste směrovali některé dotazy na web, paní inženýrka Lucie Drábová zůstane ještě na chatu, na webu dvojka.rozhlas.cz. Mějte se hezky, ať se daří. Na slyšenou.</p>
<h5><strong>Lucie DRÁBOVÁ, VŠCHT Praha</strong></h5>
<p>Na slyšenou.</p>


Určit lokality, kde jsou ryby nejvíce kontaminované, je prý hodně složité - 7. února

<p><strong>Žil a pracoval ve vrcholných vědeckých institucích v USA, Japonsku či Singapuru. Po dvaceti letech se Martin Pumera vrátil zpátky do Česka. Uspěl ve velké mezinárodní konkurenci a získal evropský dvousetmilionový grant na výzkum nanorobotů. Na pražské VŠCHT buduje špičkový tým vědců, kromě těch českých zahrnuje i Portugalce, Peruánce nebo Íránce.</strong></p>
<p>Nanoroboti. Mikroskopické umělé organismy, které dokážou po těle roznášet protirakovinné léky nebo třeba čistit životní prostředí. Jejich schopnosti bude nyní rozšiřovat právě sestava výzkumníků pod vedením Martina Pumery. „Vědecký tým je jako start-up. Těžko ten parní válec roztlačit, ale pak před ním utíkáte z kopce a doufáte, že vás nedožene a nepřejede,“ říká jeden z významných světových chemiků, před lety získal a vrátil „vědeckého Oskara“, prestižní ERC grant.</p>
<h5><strong>Česko je z hlediska výzkumu nanotechnologií velmi daleko. Vnímají nás ovšem takhle i v USA nebo Singapuru?</strong></h5>
<p>Česko tyto země vnímají asi podobně, jako my vnímáme výzkum nanotechnologií na Novém Zélandu, který je mimochodem velmi dobrý. Tedy: Je to pod jejich rozlišovací schopnost. </p>
<blockquote>
<h5><strong>RNDr. Martin Pumera, Ph.D. (1974)</strong></h5>
<ul>
<li>doktorát obhájil na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze</li>
</ul>
</blockquote>
<ul>
<li>působil jako výzkumník například v USA, ve Španělsku či v Japonsku</li>
<li>v roce 2009 získal ERC Starting Grant a zároveň stálé místo profesora na Nanyang Technological University v Singapuru; ERC Starting Grant proto vrátil a odjel působit do Singapuru</li>
<li>uspěl v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, kdy jeho společný projekt se Zdeňkem Soferem byl hodnocen ve velké mezinárodní konkurenci jako třetí nejlepší</li>
<li>kvůli projektu se přestěhoval ze Singapuru zpět do Prahy</li>
<li>od prosince 2016 je klíčovým zahraničním vědeckým pracovníkem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT)</li>
<li>na VŠCHT dává dohromady nový vědecký tým složený z vědců z mnoha zemí; hlavním zájmem týmu je výzkum nanorobotů</li>
<li>má na kontě přes 570 článků v indexovaných žurnálech, více než 27 tisíc citací a podle databáze Essential Science Indicators patří mezi 0,1% nejlepších vědců v oblasti chemie</li>
<li>bydlí u Říčan, je ženatý, má dvě děti, manželka je dětskou psychoterapeutkou</li>
</ul>
<h5><strong>V zahraničí jste úspěšně působil dvě desetiletí. Nyní jste od Evropské unie v operačním programu získal dvě stě milionů korun na šestiletý výzkumný projekt. Vrátil byste se sem vůbec, nebýt toho?</strong></h5>
<p>Absolutně ne. Změnit působiště do České republiky pro mě znamenalo zrušit v Singapuru svoji skvěle fungující skupinu o patnácti členech a opustit stálou profesorskou pozici.</p>
<h5><strong>Co budete konkrétně v Praze zkoumat a co by mělo být výsledkem?</strong></h5>
<p>Výzkum je zaměřen na nanoroboty, což jsou samostatně se pohybující nanočástice, které mohou na svém povrchu nést aktivní látky, například léčiva, nebo dekontaminující látky, třeba na ochranu životního prostředí. Jsou to prostě miniaturní roboti, kteří jsou schopni se samostatně pohybovat s tím, že si berou energii ze svého prostředí jako bakterie a plní určené úkoly.</p>
<h5><strong>Když se řekne nanorobot, představím si mikrorobůtky podobné broukům, jak kmitají na zemi a něco nosí, podobně jako mravenci. Jak daleko jsem od pravdy, vypadají takhle nanoroboti?</strong></h5>
<p>Moje děti si je také tak představují. Téměř jste to trefila, ano, kmitají, nosí, ale nožičky nemají.</p>
<h5><strong>Když se podíváte do budoucnosti, co všechno by ještě mohli nanoroboti dělat, v čem by se dali ještě využít?</strong></h5>
<p>Limitováni jsme jen naší představivostí. Spousta vývoje v oblasti nanorobotů míří do biomedicínských aplikací, do ochrany životního prostředí. Jsou i vojenské aplikace, na analýzu potravin, aplikace na objevování přírodních zdrojů a tak dále. Tam všude by mohli nanoroboti pomáhat.</p>
<h5><strong>V České republice sestavujete mezinárodní výzkumný tým, od kterého se hodně očekává. Odkud budou vaši kolegové?</strong></h5>
<p>Ze Singapuru jsem přetáhl tři bývalé členy týmu, kteří jsou, podle pasů portugalské, peruánské a íránské národnosti. Z nových členů – podle pasů – jsou to Irka, Němec, Švéd, Íránka, Kolumbijka, Číňan, na podzim se k nám přidá kolegyně ze Španělska. Ze sedmnácti členů týmu tvoří sedmdesát procent cizinci. Čeští členové týmu mají mezinárodní zkušenost a celá skupina mluví anglicky.</p>
<h5><strong>Je to divoký mix národností. Jste si jist, že bude fungovat?</strong></h5>
<p>Na podobném systému je založen celý Singapur a funguje jim velmi dobře. Ve skupinách na dobrých mezinárodních univerzitách najdete většinou cizince. Mít mezinárodní tým je jediná možnost, jak vést kompetitivní výzkum na světové úrovni. Musíte sehnat ty nejlepší vědce a patnáct výtečných vědců, kteří jsou na začátku své kariéry, mají potřebné know-how a jsou ochotní změnit pozici, to prostě v České republice nemáme. Pro mě je důležité, aby můj tým byl mezinárodní a jednotliví členové měli zkušenost z různých laboratoří a různých systémů. Zvyšuje to kreativitu. Nepotřebuji patnáct vědců, kteří myslí stejně. Potřebuji lidi, kteří se mohou vzájemnou spoluprací obohacovat. Obecně lidé, kteří jsou schopni a ochotni se přestěhovat za prací, mají mnohem vyšší motivaci tu práci dělat excelentně a naplno. </p>
<h5><strong>V čem jsou podle vás jednotlivé zmíněné národnosti specifické? Jak pracuje Američan, jak Čech, jak Singapurec a jak Japonec?</strong></h5>
<p>Určité specifikum vždy existuje. Ale nejzajímavější je, že motivovaný Singapurec, Japonec či Čech pracuje stejně tvrdě. Nutno ale podotknout, že najít motivovaného studenta je mnohem snazší v Singapuru než v Čechách.</p>
<h5><strong>Na univerzitě v Singapuru jste strávil sedm let jako profesor. Jací jsou singapurští vědci a v čem se tam dělá věda jinak než u nás?</strong></h5>
<p>Většina vědců v Singapuru jsou cizinci. V našem oddělení ze zhruba čtyřiceti profesorů byli zpočátku dva Singapurci, po čase čtyři. Singapurské univerzity jsou velmi mezinárodní a prostředí je velice soutěživé. Proto nabírají nejlepší vědce z celého světa – proto mohla být například má univerzita Nanyang Technological University (NTU) jedenáctá nejlepší ve světě. Ta soutěživost v Česku značně chybí, zdejší univerzity se chlubí tím, že jsou na čtyřstém nebo ještě nižším místě, a nikoho to nezaráží. </p>
<h5><strong>Před Singapurem jste působil v Japonsku a aplikoval na ERC grant do Švýcarska na prestižním EPFL v Lausanne. V roce 2009 jste prestižní ERC grant získal na výzkum analytických aplikací laboratoře na čipu. A udělal jste něco, co udělá málokdo s nejprestižnějším grantem v Evropě…</strong></h5>
<p>... vrátil jsem jej. Ve stejném roce jsem totiž dostal nabídku z NTU v Singapuru a vybral jsem si tuto univerzitu. Na ní jsem si mohl ze start-up grantu najmout mnohem více studentů a postdoků než ve Švýcarsku s ERC grantem, a tak dělat více vědy. Takže získání ERC grantu mi dalo členství ve velmi limitovaném klubu „Vrátil ERC grant“. Někteří kolegové mě tímto uvádějí při seznamování s jinými kolegy, což je zábavné. Důležité je si u ERC grantu uvědomit že je to „jen“ grant a že důležitější, než jaký kdo dostal grant, jsou vědecké výsledky. </p>
<h5><strong>Mnoho lidí by ale získání tohoto grantu považovalo za svůj největší vědecký úspěch. Vy evidentně ne. Jaký byl tedy prozatím největší úspěch, jakási meta, které jste při výzkumu nanorobotů dosáhl?</strong></h5>
<p>Vyvinuli jsme roboty, kteří se dokáží sami navigovat podle slabého magnetického pole. Roboty, kteří nosí protirakovinné léky. A vyvinuli jsme metody na přípravu kilogramů nanorobotů.</p>
<h5><strong>Čeho byste ještě dosáhnout chtěl?</strong></h5>
<p>Aby spolu nanoroboti komunikovali, sami se organizovali a pohybovali se v hejnech jako ptáci či mikoroorganismy. Víc nanorobotů toho prostě zvládne víc. To je meta celého oboru.</p>


Špičková vědecká skupina je jako start-up

<p><strong>Jejím hlavním profesním zaměřením je chemie potravin, které se věnuje celou svou kariéru. Jaký je běžný den profesorky na pražské Vysoké škole chemicko-technologické?</strong></p>
<p><em>„Ráno, když se probudím, zavřu oči a začne se mi promítat, co všechno musím ten den udělat. A jediné, co si přeju, je, abych zase chvilinku mohla spát a nemusela na to myslet,“</em> říká chemička. Každý den totiž musí řešit smluvené schůzky, pracovní projekty, všemožné dotazy a v neposlední řadě také povinnosti pedagoga.</p>
<blockquote>
<p>Někdy musí Jana Hajšlová odpovídat i na kuriózní dotazy. Jedním z nich byl třeba ten ohledně historie a složení žvýkaček.</p>
</blockquote>
<p>Už v metru po cestě do práce Jana Hajšlová často otevírá notebook, aby se podívala na maily, které ještě nestihla přečíst. Denně jí totiž v e-mailové schránce přistane nespočet nových zpráv.</p>
<p>Kávu, kterou pije s kolegy chemiky, prý testování nepodrobuje. V tomto případě sází na korelaci kvality a ceny. I když ne vždycky se to nutně vyplatí, upozorňuje.</p>
<p><em>„Obecně výrobcům důvěřujeme. Tady je hodně dobrý dozor nad kvalitou potravin a není naše práce kontrolovat každé sousto,“</em> dodává s tím, že právě kontrole chemického složení potravin se u nás věnuje řada jejích bývalých studentů.</p>
<h3><strong>Pozor na vanilku</strong></h3>
<p>Do laboratoří VŠCHT se k přezkoumání často dostává nerutinní zboží. V současné době je to třeba vanilka. <em>„To je komodita, která dnes velice stoupla v ceně a falšuje se,“</em> vysvětluje Hajšlová.</p>
<p>Nepoctiví zpracovatelé se například snaží prodat vanilku, z níž už je odčerpán přírodní vanilín – někdy ho nahradí umělým a někdy se ji snaží prodat „prázdnou“.</p>
<h3><strong>Farmářský trh nemusí splnit očekávání</strong></h3>
<p>Na otázku, zda má doma výhradně jen prověřené potraviny, odpovídá se smíchem: <em>„Vůbec ne, můj manžel už je na to moje know-how úplně alergický. Snažím se mu třeba vysvětlovat, jak jsou párky nezdravé – on na to zase říká, že mu chutnají…“</em></p>
<p>Pokud jde o nakupování jídla, některých informací na obalech si profesorka chemie přeci jen všímá. <em>„Nemám moc ráda věci s palmovým tukem a někdy se dívám na zemi původu – kupuji si hlavně české výrobky,“</em> říká. </p>
<p>Českým produktům věří také proto, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) podle ní odvádí skutečně dobrou a kompetentní práci.</p>
<p>V souvislosti s kvalitou potravin upozorňuje třeba na projekt <a href="https://www.potravinynapranyri.cz/">Potraviny na pranýři</a>, kde mají lidé možnost podívat se na data k různému zboží, která poskytla přímo SZPI.</p>
<p>Na trzích podle svých slov příliš často nenakupuje. <em>„Není to vždycky úplně tak, jak lidé očekávají. Na farmářských trzích se někdy hraje s lidskou psychikou – co je farmářské, je lepší než to z hypermarketu. Ale ne vždy prodejci dodrží to, co deklarují,“</em> vysvětluje.</p>


Den s vědcem: Chemička potravin Hajšlová si nekontroluje každé sousto a na trzích moc nenakupuje

<p><strong>Kvalita potravin, jejich falšování a bezpečnost i ochrana spotřebitelů. Cesty k řešení závažných aktuálních problémů hledá tento týden v Praze mezinárodní vědecká špička v oboru analýzy potravin.</strong></p>
<p>Přes 800 vědců, akademiků, zástupců průmyslu i kontrolních orgánů z 60 zemí světa se sešlo na osmém ročníku symposia RAFA 2017, které pořádá Vysoká škola chemicko-technologická společně s Univerzitou Wageningen.</p>
<p><em>„Představíme nejnovější trendy ve výzkumu v oblasti analytických a bioanalytických technik. Prezentováno bude jejich využití v rámci strategií vyvíjených pro účely sledování kvality, bezpečnosti a autenticity potravin a přírodních produktů,“</em> popisuje smysl setkání profesorka Jana Hajšlová z VŠCHT Praha, zakladatelka symposia.</p>
<p>Prestižní setkání RAFA (Recent Advances in Food Analytics – Nejnovější postupy v analýze potravin) se tradičně koná v Praze jednou za dva roky a kromě špičkových vědců se jej účastní řada představitelů světových oborových organizací, jako například Frans Verstraete, zástupce Evropské komise pro zdraví a potravinovou bezpečnost nebo Robert van Gorcom z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.</p>
<h3><strong>Evropa a Čína budou na kvalitě potravin spolupracovat</strong></h3>
<p>V letošním ročníku symposia bude věnována velká pozornost novému partnerskému projektu Evropské unie a Číny, jehož cílem je zlepšit bezpečnost a kvalitu potravin a vyřešit problém podvodů s potravinami.</p>
<p><em>„Počet případů podvodů s potravinami neustále roste a podvody jsou zaznamenávány také na globální úrovni. Kvalifikované odhady hovoří o zisku podvodníků v hodnotě až 52 miliard amerických dolarů každý rok. Potravinové podvody mohou mít velmi negativní vliv na lidské zdraví. Jsou globálním problémem, který vyžaduje globální odpověď,“</em> vysvětluje profesorka Hajšlová, která v projektu zastupuje ČR.</p>
<p>V rámci doprovodné exhibice a seminářů, kde je plánována prezentace více než 40 významných světových firem, mají účastníci možnost seznámit se s nejnovějšími trendy v moderní instrumentaci a dalším vybavení používaném v analýze potravin.<br/>RAFA 2017 nabízí též řadu možností prezentace a ocenění výzkumu mladým vědcům. Symposium poběží do 10. listopadu v kongresovém centru hotelu Clarion.</p>


Světoví experti řeší v Praze kvalitu potravin. Problém trápí Evropu i Asii

<p><strong>Průzkum Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) potvrdil, že v různých zemích Evropské unie se často liší výrobky, které mají stejný název i obal. Koordinátor projektu Jan Pivoňka v pořadu 90&#39; ČT24 řekl, že firmy mohou prodávat různou kvalitu výrobků, ale je nefér, když se navenek tváří, že jsou stejné. Upozorňuje, že značky často slouží spotřebiteli k tomu, aby se snáze zorientoval, protože detailní informace na obalech mohou být složité.</strong></p>
<p><em>„Firmy by měly na výrobcích deklarovat, že jsou jiné,“</em> míní odborný asistent z VŠCHT Jan Pivoňka. Společnosti vyrábějí různé značky a mohou tak podle něj jednoduše a transparentně výrobky odlišit. <em>„U obchodníků se setkáváme s tím, že vyrobí různé úrovně kvality a deklarují to. Jedno označují jako kvalita za přijatelnou cenu, tedy výrobek na nižší úrovni, a potom říkají, že další je nejvyšší kvalita, za kterou si musíte připlatit,“</em> popisuje.</p>
<p>Průzkum, který si u VŠCHT zadalo ministerstvo zemědělství na vzorku 21 produktů se stejným balením, ukázal, že ve většině se nacházejí rozdíly. Pouze ve třech případech byly výrobky stejné. Pivoňka ale připouští, že jiná věc je určit, kde je vyšší kvalita a kde nižší. <em>„Jsou případy, kde různé úhly pohledu můžou vést k různým závěrům,“</em> zdůrazňuje.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/a7aa4b9d291441138b570e03c2631604/obrazek.png" alt=""/></p>
<p><em>„Hodnocení kvality v sobě nese řadu aspektů, které v některých případech jdou proti sobě. Na něčem přidáte a logicky se někde jinde ubírá. Hledání balance závisí zejména na samotných spotřebitelích, co chtějí, ale i firmy za to nesou odpovědnost,“</em> řekl.</p>
<p><em>„Můžete si vybrat – bude lepší výživová hodnota, budou lepší senzorické vlastnosti, nebo tam bude větší podíl nějaké složky? Skloubit to všechno dohromady je často obtížné. Jde o to, na kterou misku vah přidáte víc argumentů,“</em> dodal.</p>
<h3><strong>Lidé se podle značky i orientují</strong></h3>
<p>Pokud se balením produkt neliší, ale složením je jiný, je to podle Pivoňky problém i z toho pohledu, že značka slouží spotřebiteli pro orientaci. *„Informace, které se na potravinách píšou, jsou poměrně složitá záležitost. Denně slyšíme o tom, že je potřeba se v této oblasti vzdělávat, ale kdo nemá technologické nebo chemické vzdělání, tak se mu to obtížně čte. Průzkumy ukazují, že v řadě případů lidé vůbec nerozumí tomu, jaké informace se na obalech dočtou. Značka má soužit k tomu, aby jim zjednodušila přístup,*“ míní.</p>
<p>Vedoucí ústavu analýzy potravin a výživy z VŠCHT Jana Hajšlová pak dodává, že i bezpečnost je součástí kvality. V tomhle ohledu je ale podle ní tuzemská jakost dobrá.</p>
<p>Na dvojí kvalitu potravin Česko na evropské úrovni upozorňuje už od roku 2011. Od té doby se podařilo prosadit usnesení, které vyzvalo Evropskou komisi k tomu, aby problém řešila. Vysoká škola chemicko-technologická testovala výrobky v tuzemsku a Německu už před dvěma lety. I tehdy ve třetině případů odhalila odlišné složení. Obdobné průzkumy přitom proběhly i v dalších středoevropských zemích a se stejnými výsledky.</p>
<p>Na začátku letošního roku se země Visegrádské skupiny rozhodly uspořádat k tomuto tématu mimořádný summit. O svolání schůzky požádala Bratislava právě poté, co tamní úřady zveřejnily srovnání produktů dodávaných na Slovensko a do sousedního Rakouska. Na březnovém setkání pak premiéři čtyř zemí vyzvali Evropskou komisi, aby věnovala problému větší pozornost.</p>


Prodávat se může různá kvalita potravin. Nefér je, když se tváří stejně, říká Pivoňka z VŠCHT

<p><strong>Jeden z největších světových projektů zabývající se bezpečností a kvalitou potravin odstartoval. Evropský program Horizon 2020 a čínské ministerstvo pro vědu a technologie společně investují 10 milionů euro (265 milionů korun) do partnerského projektu EU a Číny, jehož cílem je zlepšit bezpečnost a kvalitu potravin a vyřešit problém podvodů s potravinami. Českou republiku bude zastupovat Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.</strong></p>
<p>V nedávné minulosti došlo v souvislosti s potravinami k řadě skandálů a podvodů, kdy například koňské maso bylo označováno a prodáváno jako hovězí, nebo kdy čínští výrobci přidávali do olejů kanalizační splašky.</p>
<p>Cílem nového projektu je podobným podvodům zamezit. Cesta k větší bezpečnosti potravin má vést přes úpravy v potravinářské legislativě, zvýšení efektivity inspekce potravin a lepší sdílení informací napříč Čínou a Evropskou Unií. Nejnovější technologie včetně virtuální laboratoře umožní na mnoha místech sdílet a demonstrovat nejlepší dostupné postupy. Využívání inovativních technologií umožní dokonalejší odhalování falšovaných potravin a zvýší sledovatelnost a transparentnost globálního zásobování.</p>
<p><em>„Rolí VŠCHT Praha bude vybudovat školící sítě a organizovat řadu společných akcí v EU a Číně tak, aby všichni správně používali dostupné analytické metody pro kontrolu kvality a bezpečnosti potravin,“</em> říká profesorka Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.</p>
<p><em>„Budeme mít na starosti také řadu dílčích úkolů v oblasti vývoje analytických strategií pro odhalování falšování potravin,“</em> doplňuje jedna z největších odbornic na dané téma v Evropě, která působí ve výboru poradního orgánu EU pro kvalitu a bezpečnost potravin a na VŠCHT vede Ústav analýzy potravin a výživy.</p>
<h3><strong>Projekt na světové úrovni</strong></h3>
<p>Do řešení projektu budou zapojeni klíčoví hráči potravinářského průmyslu v EU a Číně, výzkumné organizace a vlády dvou největších světových trhů s potravinami. <em>„Hlavním lídrem projektu je severoirská Queen&#39;s University Belfast,“</em> říká mluvčí VŠCHT Praha Michal Janovský. </p>
<p><em>„Partnerství Evropské unie a Číny v oblasti bezpečnosti a kvality potravin je velmi důležité pro to, abychom mohli dodávat všem občanům bezpečné a nefalšované potraviny,“</em> říká profesor Yongning Wu z Čínského národního centra pro bezpečnost potravin (China National Center for Food Safety Risk Assessment). <em>„Vzájemná spolupráce nám umožní identifikovat, kde dochází k podvodům s potravinami, vyhledávat jejich původce, a v důsledku toho zlepšit potravinový standard pro naše občany.“</em></p>
<h3><strong>Podvody s potravinami stojí 52 miliard dolarů</strong></h3>
<p>Počet případů podvodů s potravinami neustále roste a podvody jsou zaznamenávány také na globální úrovni. Kvalifikované odhady hovoří o případech v hodnotě 52 miliard amerických dolarů každý rok. Potravinové podvody mohou mít velmi negativní vliv na lidské zdraví. Jsou globálním problémem, který vyžaduje globální odpověď.</p>
<p><em>„Naše spolupráce by měla ve finále zajistit vyšší standard ochrany pro několik miliard lidí. Mezinárodní kooperace je dnes naprosto nezbytná. Zapojení 33 partnerů, kteří budou sdílet své znalosti a zdokonalovat dosavadní technologie, posílí nejen celý potravinářský průmysl, ale i důvěru zákazníků. Zároveň výrazně usnadní rozvoj obchodní spolupráce mezi Evropskou unií a Čínou,“</em> říká profesor Elliott z Queen&#39;s University Belfast.</p>


Konec podvodům s potravinami? Čína spojila síly s Evropskou unií

<p><strong>Ovoce z dovozu obsahuje čím dál víc pesticidů. Jsou to látky, kterými se ošetřuje po sklizni, aby vydrželo skladování a přepravu. Vědci se původně domnívali, že plody stačí důkladně omýt. Teď se prokázalo, že voda chemikálie neodstraní.</strong></p>
<p>Lékaři a výživoví poradci doporučují ovoce před konzumací pořádně omýt. Chemici teď ale zjistili, že na pesticidy to nemá téměř žádný vliv. <em>„Byli jsme celkem dost překvapeni, k poklesu reziduí prakticky nedošlo. Citrusy jsou prostě takové plody, které ty pesticidy dobře zachytí,“</em> vysvětlila Jana Hajšlová, expertka na analýzu potravin z Vysoké školy chemicko-technologické.</p>
<p>Ještě zrádnější situace nastává, pokud jsou citrusy nakrájené v alkoholickém nápoji. Etanol totiž funguje jako rozpouštědlo. <em>„Tam by bohužel mohlo dojít k tomu, že plátek citronu se sice dekontaminuje, ale zase se trochu obohatí ten nápoj,“</em> dodala Hajšlová.</p>
<p>Hygienické limity v testovaných citronech nebyly překročeny a fungicidy nejsou pro člověka v povoleném množství toxické. Zdraví ale rozhodně nepomůžou. Laboranty VŠCHT poslední analýza překvapila natolik, že chystají podrobnější zkoumání. A spotřebitelům doporučují jediné – citrusy oloupat, nebo používat kůru z ovoce v biokvalitě.</p>


Chemikálie se na kůře citrusů udrží i po omytí, zjistili vědci

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

PFAS

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Česká televize je jedinou českou veřejnoprávní televizí poskytující své vysílání celoplošně na území Česka. Jako médium veřejné služby má zajišťovat všem občanům přístup k informacím, kultuře, vzdělání a zábavě.

Česká televize

V současné době vysílá Český rozhlas na vlnách čtyř celoplošných a čtyř speciálních stanic a provozuje síť regionálního vysílání ve všech krajích České republiky. Nedílnou součástí je vysílání do zahraničí v šesti světových jazycích. Obsah ale nešíří pouze po radiových vlnách. Pohodlný poslech zpravodajství z domova i ze světa, publicistiky, hudby a mnoho dalšího umožňují také webové stránky a mobilní aplikace.

Chemikálie se na kůře citrusů udrží i po omytí, zjistili vědci

Konec podvodům s potravinami? Čína spojila síly s Evropskou unií

Prodávat se může různá kvalita potravin. Nefér je, když se tváří stejně, říká Pivoňka z VŠCHT

Světoví experti řeší v Praze kvalitu potravin. Problém trápí Evropu i Asii

Den s vědcem: Chemička potravin Hajšlová si nekontroluje každé sousto a na trzích moc nenakupuje

Špičková vědecká skupina je jako start-up

Určit lokality, kde jsou ryby nejvíce kontaminované, je prý hodně složité - 7. února

Nejbližší akce

Měření alkoholu a kontrola obsahu CO2 a O2 v alkoholických a nealkoholických nápojích

27. Škola hmotnostní spektrometrie 2026

Validace analytické metody a použití programu Excel - 2026

Webináře

Extending the power of LC MS/MS: advanced workflows with QTRAP®

Liner selection and injection techniques in GC

Future Days: Catalysts, What Will Define the Next Decade of Catalysis?