Jako laici nijak. Právě proto se už od devadesátých let vyvíjí a používá metoda, která umí posoudit životní cyklus výrobků – Life Cycle Assessment. Ukazuje, jaké dopady má daný výrobek, ale třeba i lidská činnost na životní prostředí.
Jedním z předních českých pracovišť, kde se Life Cycle Assessmentem zabývají, je Fakulta technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT Praha), kterou vede děkan Vladimír Kočí. On a jeho tým se LCA posledních dvanáct let snaží zapojit do byznysu firem i do běžného života lidí. 
LCA hodnotí dopady na životní prostředí takzvaně od kolébky do hrobu: od získávání surovin přes výrobu jednotlivých součástek, používání výrobku až po jeho recyklaci nebo odpad, který vznikne po vyhození. 
„Výhodou LCA je, že neřeší jen jeden konkrétní dopad, například jen uhlíkovou stopu, ale jde napříč různými environmentálními problémy. Řeší úbytek surovin, klimatickou změnu, toxicitu, eutrofizaci (proces, kdy se do vody, ne vždy žádoucně, dostávají živiny, zejména dusík a fosfor, pozn. red.), acidifikaci (okyselování vody nebo půdy, pozn. red.), úbytek vody ve vodních tocích a tak dále. To posouzení je velmi komplexní,“ říká Kočí.
<blockquote>
<h5><a href="https://gcms.cz/article/696">doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA (47 let)</a></h5>
</blockquote>
<blockquote>
<ul>
<li>studoval v Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha. V roce 2008 byl na Fakultě technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha habilitován docentem.</li>
</ul>
</blockquote>
<ul>
<li>od roku 2014 je děkanem Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.</li>
<li>věnuje se rozvoji ekologicky ohleduplného průmyslu, energetiky a hospodaření.</li>
<li>je odborníkem na metodu posuzování životního cyklu materiálů, služeb a výrobků (LCA), kterou v České republice rozvíjí a uplatňuje v řadě projektů vedoucích ke snížení ekologických škod.</li>
<li>kromě práce na vědeckých projektech spolupracuje s mnoha průmyslovými podniky, neziskovými organizacemi i se samosprávou.</li>
<li>jeho koníčky jsou historie, divadlo, outdoorové aktivity, renesanční a barokní tanec.</li>
</ul>
Komplexnost je důležitá pro to, že když se někde něco zlepšuje, třeba se odstraní toxické látky z půdy, někde jinde se něco zhorší. „Třeba na to spotřebujete příliš mnoho elektřiny či paliv. LCA nám dává širší pohled, kdy dokážeme posoudit celkový dopad akcí člověka, ne jen jednu část,“ vysvětluje Kočí. 
<h5>Jak výstupy LCA vypadají v praxi? Mám například brambory a vy mi dokážete říct, že na kilo těchto konkrétních brambor bylo potřeba sto litrů vody, dvacet litrů paliva a půl kila emisí CO2?</h5>
Ano, přesně tak. Zrovna u brambor ta čísla neznám, ale skutečně výstupy mají tuhle formu. V některých odvětvích už začíná být běžnou praxí výrobců, že podle těchto hodnot vybírají své dodavatele. Zažil jsem to třeba u některých firem ve stavebním průmyslu nebo v pivovarnictví. 
<h5>I v Česku?</h5>
I v Česku, ale ne všude. Musí to být firma, která tyto věci chápe, LCA je totiž na dobrovolné bázi. Ale například některé významné pivovary v Česku, velké stavební firmy a automobilky už dopady na životní prostředí u svých výrobků a služeb hodně řeší. Často se sice omezují jen na uhlíkovou stopu, což je jen část dopadů, ale i to se počítá. Při nákupu zohledňují, jakou uhlíkovou stopu mají výrobky, které nakupují u svých subdodavatelů. Pomocí metody LCA můžete určit, jakou uhlíkovou stopu a další environmentální hodnoty má daná cihla, pivní sklenice nebo plechovka a jestli jsou ty hodnoty lepší od jednoho, nebo druhého dodavatele. Výrobce, který chce snižovat environmentální dopady svých výrobků, může vybírat své dodavatele právě i na základě posouzení LCA metodou. A nemusí jít jen o dodavatele materiálu jako třeba u zmíněných plechovek nebo cihel, ale i o dodavatele energií. 
<h5>A proč by firmy vlastně mělo zajímat, jakou mají ekologickou stopu?</h5>
Například v západních zemích řada energetických firem snižuje svou uhlíkovou stopu a snaží se celkově být víc ekologická, protože jejich odběratelé energie, třeba výrobní podniky, chtějí mít environmentálně šetrnější elektřinu nebo teplo. Zjistili totiž, že značnou část jejich environmentálních dopadů má na svědomí třeba elektřina, kterou nakupují. Logicky ji pak chtějí nakupovat od někoho, kdo ji vyrábí šetrněji. A všímám si, že k tomuto zjištění už dochází i řada českých firem. U nás to teprve začíná, ale na západě Evropy, například ve Francii, kde pracujeme pro několik organizací, pokud firma zjistí, že elektřina dělá třeba dvacet procent jejich environmentálních dopadů, začíná ji zajímat, od koho tu elektřinu bere. Už ji nechce odebírat od někoho, kdo používá jen špinavé a neobnovitelné zdroje. Dnes už fungují standardy firemního reportingu, kde se tyhle údaje o dopadech na životní prostředí povinně uvádí. Takže si to každý může lehce dohledat a je to důležitý ukazatel pro reputaci firmy.
Environmentální hodnocení se tak už stávají nástrojem konkurenceschopnosti, což je velmi důležité. Pomáhají předhonit konkurenci, což dříve nebylo. Dříve se životní prostředí v byznysu vnímalo jako takové nutné zlo, říkalo se: Něco tam napíšeme, jen ať to nějak je. Ale dnes už firmy zjišťují, že je to něco, co jim může dát konkurenční výhodu. Jednoduše když víte, že veřejnost a byznys začíná mít zájem o ekologicky šetrnější výrobky a energie, víte také, že se vám vyplatí vyrábět šetrněji, protože své výrobky prodáte za lepší cenu než neekologická konkurence. Sám se s tím začínám mezi firmami setkávat. Naštěstí už to není jen o výkonu a výrobě, ale začínáme si uvědomovat i sociální ekologii, tedy prostředí, které je kolem nás. Do vedení firem se dostává generace manažerů, kteří už s ekologickým povědomím vyrostli a není jim to jedno. 
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_doc_Ing_Vladimir_Koci_Ph_D_MBA_ed66cdf0f9/Universitas-doc.-Ing.-Vladimir-Koci-Ph.D.-MBA.jpg" alt="Universitas/Daniel Hamerník: doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA"/>
<h5>Kdo vlastně LCA počítá a odkud čerpá data?</h5>
Počítá to přímo firma, která má zájem si LCA svých výrobků či služeb zjistit. Může koupit základní databáze dat, které jsou celosvětové. Pro organizaci těch dat se pak používá software, který se dá rovněž koupit, nebo je k dispozici i ve freewarové verzi. Co je ale asi nejvíc potřeba, je mít kontakt na jednotlivé firmy a výrobce z řad subdodavatelů a začít si sbírat svá vlastní data. Protože když to budete počítat jen z nějakých obecných hodnot, tak se asi daleko nedostanete. My na VŠCHT už na LCA výpočtech pracujeme patnáct let, máme data a představu například o tom, co to znamená vyrábět v republice pitnou vodu nebo třeba odstraňovat odpady ve spalovnách. Prostě potřebujete mít data, která jsou validovaná. 
<h5>Tak jsem, dejme tomu, firma vyrábějící nápoje a zajímá mne LCA mých produktů. Takže vyčlením zaměstnance, který bude obvolávat mého dodavatele lahví, obvolá energetiky, dodavatele surovin, dopravce a tak dále a bude se jich ptát, čeho a kolik spotřebují. Pak si stáhnu příslušný software, data do něj nasypu a získám LCA svého nápoje?</h5>
Ano, tak to funguje. 
<h5>Ale jak moc je to přesné? Klidně můžu ta data upravit ve svůj prospěch. Kontroluje to někdo?</h5>
Za prvé z naší zkušenosti vyplývá, že výsledky LCA jsou velmi dobře srovnatelné napříč různými zpracovateli a experty. Já jsem teď třeba dělal studii pro výrobce plastů ve Francii a ten měl svou starší studii LCA. Aniž bych měl jejich vstupní data, naše výsledky se od těch jejich lišily minimálně. Dělali jsme to na jiné databázi a výsledky byly stejně velmi dobře srovnatelné. Takže když se to dělá poctivě, shoda je dobrá. Já jako chemik jsem si to srovnával a high-tech přístroje, které se používají na analýzu materiálu, mají výsledky, které jsou velmi přesné. Variabilita výsledků pro jeden materiál je běžně zhruba 15 procent, což je i odchylka, která se předpokládá v analýzách LCA.
Prostě: příroda je variabilní a nikdy nejsou vzorky přírodních materiálů zcela stejné na deset desetinných čárek. Ve srovnání s jinými analytickými metodami je LCA na podobné úrovni přesnosti a spolehlivosti. Za druhé, pokud chce někdo něco ošidit, tak samozřejmě může, i takové případy známe. Ale naštěstí LCA má postupy validace, tedy ověření dat. Takže když vy jako firma děláte environmentální prohlášení o produktu a je to dokument, který bude veřejný, přichází vždy třetí strana, která to musí zkontrolovat. Dělá se to podle ISO normy a má to přesně stanovené postupy validace. LCA obvykle pro firmu sestavuje externí expert a výsledek kontroluje další nezávislý expert na LCA, který se k tomu vyjádří, řekne, co je dobře a co špatně, a výstupy kontroluje. Je to standardní postup jako u jiných analýz. Samozřejmě když si to děláte jako firma sama pro sebe a chcete se třeba rozhodnout, jestli máte jogurty balit do plastu, nebo do skla, nemáte důvod podvádět.
...
<blockquote>
Video rozhovor Michaela Londesborough: <a href="https://gcms.cz/article/386">Let’s talk about: Hodnocení životního cyklu s Vladimírem Kočím</a>
</blockquote>
<blockquote>
Video rozhovor v Českém rozhlasu: <a href="https://gcms.cz/article/341">Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT</a>
</blockquote>

Jak co nejméně škodit přírodě? Počítá se s mnoha faktory a metodu už máme

Zaujalo vás to?
Zažádejte si také o tříletý start-up grant v celkové výši 6 mil. CZK. 
Deadline je už 15. března. 
<h3>Podmínky:</h3>
<ul>
<li>max. 5 let od ukončení Ph.D. studia</li>
<li>výzkum v oboru organické, bioorganické nebo medicinální chemie </li>
<li>absolvování minimálně roční postdoktorandské výzkumné zahraniční stáže</li>
</ul>
Více najdete na <a href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/start-up-granty/">Start-up granty Nadace Experientia</a>

Video o start-up grantu Nadace Experientia 2021-2023

Karbonylové sloučeniny, a to zejména aldehydy, i ve velmi nízkých koncentracích významně ovlivňují chuť piva, protože u většiny z nich je nízká i prahová koncentrace vnímání. Proto patří v pivovarství mezi nejintenzivněji sledované látky.
Autoři příspěvku se při stanovení karbonylových sloučenin zaměřili na využití kapalinové chromatografie, a to zejména v kombinaci s extrakcí na pevné fázi (SPE) za současné derivatizace 2,4-dinitrofenylhydrazinem (DNPH). Stanovovány byly následující sloučeniny: acetaldehyd, diacetyl, furfural, 2-ethylbutanal, 3-methylbutanal, 2-methylpropanal, pentanal, hexanal a (E)-2-nonenal. Byla změřena spektra jednotlivých hydrazonů, a stanoveny obsahy karbonylových sloučenin ve vybraných běžně komerčně dostupných pivech. Byly zjištěny obsahy jednotlivých látek, které jsou v souladu s dříve publikovanými koncentracemi, stanovenými pomocí jiných analytických metod.
<h3>1 ÚVOD</h3>
Karbonylové sloučeniny, zejména aldehydy, významně ovlivňují chuť piva.Tyto sloučeniny v pivu vznikají během výroby piva řadou cest: Streckerovou degradací aminokyselin, oxidací isohumulonů, oxidací vyšších alkoholů, oxidační degradací lipidů, aldolovou kondenzací aldehydů a sekundární oxidací nenasycených vyšších aldehydů. I když koncentrace těchto látek v pivu je velmi nízká, je u většiny z nich nízká i prahová koncentrace vnímání, a vzhledem k cizím chutím a vůním, které způsobují, patří v pivovarství mezi nejintenzivněji sledované látky.
Běžně se karbonylové sloučeniny měří kombinací mikroextrakce na pevné fázi (SPME) a GC-MS. Autoři příspěvku se však zaměřili na možnosti využití kapalinové chromatografie zejména v kombinaci s extrakcí na pevné fázi (SPE) za současné derivatizace 2,4-dinitrofenylhydrazinem (DNPH), která využívá skutečnosti, že karbonylové sloučeniny selektivně reagují s DNPH za vzniku 2,4-dinitrofenylhydrazonů příslušného karbonylu.
Byly vyzkoušeny dvě metody izolace karbonylových sloučenin ze vzorků: metoda využívající stripování dusíkem a následnou izolaci se současnou derivatizací na SPE kolonce, a destilační metoda využívající derivatizaci v roztoku. Stanovovány byly následující sloučeniny: acetaldehyd, diacetyl, furfural, 2-methylbutanal, 3-methylbutanal, 2-methylpropa-nal, pentanal, hexanal a trans-2-nonenal. Byla změřena spektra jednotlivých hydrazonů a stanoveny obsahy karbonylových sloučenin ve vybraných běžně komerčně dostupných pivech. Byly zjištěny obsahy jednotlivých látek, které jsou v souladu s dříve publikovanými koncentracemi, stanovenými pomocí jiných analytických metod.
<h3>2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST</h3>
Účelem práce bylo vyvinout metodu umožňující izolaci, zakoncentrování a stanovení karbonylových sloučenin ve vzorcích piv.Principem derivatizačního kroku je reakce uvedená na obr. 1.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Obr_1_Schema_reakce_karbonylove_slouceniny_s_2_4_dinitrofenylhydrazinem_6f3072b6fb/Obr.-1-Schema-reakce-karbonylove-slouceniny-s-24-dinitrofenylhydrazinem.png" alt="Obr. 1 Schéma reakce karbonylové sloučeniny s 2,4-dinitrofenylhydrazinem"/>
<h5>2.1 Izolace na SPE kolonce</h5>
Metoda s využitím SPE kolonek a derivatizací 2,4-dinitrofenylhydrazinem byla zatím použita pouze pro stanovení karbonylových sloučenin ve vzduchu nebo jiných plynných směsích. SPE kolonka se skládá z inertního nosiče silikagelu, který je potažen vrstvou derivatizačního činidla 2,4-dinitrofenylhydrazinu. Pro průběh derivatizace je dále nezbytné kyselé prostředí kyseliny fosforečné, která snižuje pH na kolonce až na hodnotu 1. Karbonylové sloučeniny byly vytěsňovány z 250 ml piva dusíkem po dobu 3 hodin, přičemž plyn následně procházel kolonkou, na níž se karbonyly derivatizovaly a po proběhnutí stripovacího kroku byly eluovány 30 ml acetonitrilu. Získaný roztok byl analyzován pomocí HPLC.
<h5>2.2 Izolace destilací s vodní párou</h5>
Vodní párou bylo přeháněno 500 ml vzorku. Odebíráno bylo 60 ml destilátu, ke kterému bylo přidáno 0,25 g 2,4-dinitrofenylhydrazinu a 1 ml kyseliny fosforečné pro úpravu pH. Derivatizace probíhala po dobu 30 minut, pak byl destilát přefiltrován. Sraženina byla rozpuštěna v acetonitrilu a analyzována HPLC.
<h5>2.3 Chromatografický systém</h5>
<ul>
<li>Chromatograf: WATERS Alliance</li>
<li>Detektor: PAD detektor WATERS 2226</li>
<li>Kolona: WATERS Novapak C18 150x3,9 mm</li>
<li>Mobilní fáze: gradient voda:ACN (5–84% ACN)</li>
<li>Teplota: 35 °C</li>
<li>Délka analýzy: 65 min</li>
</ul>
<h3>3 VÝSLEDKY A DISKUSE</h3>
Při vývoji metody byla optimalizována řada parametrů (doba destilace, pH a doba derivatizace) za účelem maximalizace výtěžků hydrazonů. Bohužel bylo zjištěno, že metoda izolace pomocí SPE je pro naše vzorky nevhodná, takže jsme se soustředili pouze na metodu založenou na destilaci s vodní párou a derivatizaci v roztoku. Standardní roztoky stanovovaných karbonylů byly připravovány pipetováním 10 μl každé čisté standardní látky do příslušného množství 0,2% roztoku derivatizačního činidla DNPH v přítomnosti kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 1 mol/l. Vzniklá sraženina byla z roztoku odfiltrována, promyta vodou a rozpuštěna ve 100 ml acetonitrilu. 
<h5>3.1 Doba destilace</h5>
Pro přípravu roztoků na zjištění výtěžnosti za různých podmínek bylo připraveno 500ml 5% roztoku ethanolu a do něj bylo napipetováno 10 μl každého standardu. Tento roztok byl pak přeháněn s vodní párou. Byla zjišťována výtěžnost pro tyto objemy odebraného destilátu: 15 ml, 30 ml, 60 ml, 90 ml. K odebranému destilátu bylo přidáno potřebné množství DNPH a kyselinou fosforečnou upraveno pH na 3. Směs se nechala reagovat po dobu 30 minut za neustálého míchání. Dále byl odfiltrovaný pevný podíl rozpuštěn v 40 ml acetonitrilu a analyzován. Z výsledků v tab. 1 je jasně patrno, že pro dostatečnou izolaci postačuje doba destilace odpovídající odběru 60 ml destilátu.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Tab_1_Obsah_karbonylovych_sloucenin_ziskanych_ruzne_dlouhymi_destilacemi_b286137c59/Tab.-1-Obsah-karbonylovych-sloucenin-ziskanych-ruzne-dlouhymi-destilacemi.png" alt="Tab. 1 Obsah karbonylových sloučenin získaných různě dlouhými destilacemi"/>
<h5>3.2 Délka derivatizace</h5>
Nezbytná doba derivatizačního kroku byla stanovena pomocí standardních roztoků jednotlivých aldehydů, přičemž byly analyzovány vzorky po proběhlých 10, 20, 25 a 30 minutách derivatizace. Bylo zjištěno, že zatímco některé aldehydy (např. 2-methylbutanal) reagují prakticky okamžitě a se 100% výtěžkem, jiné (trans-2-nonenal) potřebují pro úplné zreagování i několik desítek minut. Na obr. 2 je patrná výrazná časová závislost výtěžku trans-2-nonenalu.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Obr_2_Zavislost_vytezku_trans_2_nonenalu_na_dobe_derivatizace_4bdd5a33aa/Obr.-2-Zavislost-vytezku-trans-2-nonenalu-na-dobe-derivatizace.png" alt="Obr. 2 Závislost výtěžku trans-2-nonenalu na době derivatizace"/>
<h5>3.3 Závislost výtěžku na pH derivatizační reakce</h5>
Protože reakce karbonylových sloučenin s DNPH je silně závislá na pH prostředí, bylo třeba zjistit nejvhodnější pH pro maximalizaci výtěžku. Roztoky standardů byly upraveny kyselinou fosforečnou na pH 1, 2, 3 a 5 a podrobeny reakci s DNPH. Bylo zjištěno (obr. 3), že optimální pH leží v rozmezí 2,5-3,5. V tomto rozmezí pak byly prováděny všechny analýzy reálných vzorků.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Obr_3_Zavislost_vytezku_derivatizace_na_p_H_roztoku_04df4a3e8f/Obr.-3-Zavislost-vytezku-derivatizace-na-pH-roztoku.png" alt="Obr. 3 Závislost výtěžku derivatizace na pH roztoku"/>
<h5>3.4 Stabilita získaných hydrazonů</h5>
Získané hydrazony byly skladovány po dobu 4 dní v lednici respektive při pokojové teplotě. Z hodnot uvedených na obr. 4 a 5 je patrné, že hydrazony jsou za těchto podmínek zcela stálé.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Obr_4_Stabilita_derivatu_za_nizke_teploty_d20e4b13fd/Obr.-4-Stabilita-derivatu-za-nizke-teploty.png" alt="Obr. 4 Stabilita derivátů za nízké teploty"/>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Obr_5_Stabilita_derivatu_za_pokojove_teploty_c40785f758/Obr.-5-Stabilita-derivatu-za-pokojove-teploty.png" alt="Obr. 5 Stabilita derivátů za pokojové teploty"/>
<h5>3.5 Stanovení obsahu karbonylů ve vzorcích piv</h5>
Byly analyzovány vzorky běžně komerčně dostupných výčepních piv. Karbonyly byly z piv izolovány destilací podle metody uvedené výše. Výsledky jsou shrnuty v tab. 2 a je z nich patrné, že obsahy karbonylů jsou u jednotlivých piv v některých případech odlišné, což je vzhledem k rozmanitosti použitých výrobních technologií pochopitelné. Důležitým závěrem pak je, že se hodnoty obsahů rámcově shodují s obsahy změřenými pomocí jiných metod.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Tab_2_Obsah_karbonylovych_sloucenin_ve_vzorcich_vycepnich_piv_4f08bf79c1/Tab.-2-Obsah-karbonylovych-sloucenin-ve-vzorcich-vycepnich-piv.png" alt="Tab. 2 Obsah karbonylových sloučenin ve vzorcích výčepních piv"/>
<h3>4 ZÁVĚR</h3>
2,4-dinitrofenylhydrazony jsou vhodné pro stanovení karbonylových sloučenin díky své vysoké reakční specifitě a poměrně vysoké reakční rychlosti. Molekuly 2,4-dinitrofenylhydrazonů mají charakteristická absorpční spektra v ultrafialové oblasti a lze je podle nich snadno identifikovat. Další výhodou těchto derivátů je jejich stabilita v roztoku minimálně po dobu pěti dnů i při pokojové teplotě. Nevýhodou kapalinové chromatografie pro stanovení 2,4-dinitrofenylhydrazonů je vysoká mez detekce, která neumožňuje spolehlivé stanovení trans-2-nonenalu za daných podmínek separace a detekce. Dále byly zjištěny optimální parametry pro průběh derivatizační reakce: nejvyššího výtěžku bylo dosaženo při pH okolo 3, přičemž derivatizace musí trvat minimálně 30 minut. Byly stanoveny obsahy karbonylů ve vzorcích komerčních piv. Jednotlivá piva se z hlediska obsahu karbonylových sloučenin liší na základě způsobu výroby a následné stabilizace, nicméně hodnoty jsou srovnatelné s hodnotami zjištěnými pomocí GC-MS.

HPLC – Nová cesta pro stanovení karbonylů v pivu

<h3>Kapalinová chromatografie (HPLC/UHPLC)</h3>
<h3>Ústav chemie potravin a biotechnologií, FCH, VUT v Brně</h3>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/products/155">Agilent 1260 Infinity HPLC</a></li>
</ul>
Laboratoř Ústavu chemie potravin a biotechnologií (UCHPBT) na Fakultě chemické VUT v Brně byla vybavena kapalinovým chromatografem <a href="https://lcms.cz/library?search=1260&amp;mainauthorItems=10">Agilent 1260 Infinity</a> v rámci projektu „Modernizace areálu VUT v Brně Purkyňova 118“, který byl financován z prostředků EU a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (prioritní osa 4). V Laboratoři separačních metod na UCHPBT je komplexně řešena problematika analýzy potravin.
V posledních letech ve spolupráci s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy byla charakterizována řada nových odrůd angreštů, rybízů, černého bezu a jiných netradičních druhů ovoce z hlediska obsahu biologicky aktivních látek. Velký důraz je kladen na analýzu polyfenolických látek a organických kyselin ve vínech a v pivě za účelem sledování autenticity těchto potravin, sledovány jsou metabolity vznikající mikrobiálním zpracováním různých druhů odpadů nebo interakce léčiv s hydrogely. Kapalinový chromatograf Agilent 1260 Infinity díky svým parametrům a také díky dvěma detektorům (DAD a ELSD) rozšířil aplikační možnosti laboratoře a celkově zlepšil výkonnostní ukazatele již zavedených metod v laboratoři.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_doc_Ing_Pavel_Divis_Ph_D_Ustav_chemie_potravin_a_biotechnologii_FCH_VUT_v_Brne_bd5f666129/HPST-doc.-Ing.-Pavel-Divis-Ph.D.-Ustav-chemie-potravin-a-biotechnologii-FCH-VUT-v-Brne.jpg" alt="HPST: doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D. (Ústav chemie potravin a biotechnologií, FCH, VUT v Brně)"/>
<h3>Ústav mléka, tuků a kosmetiky, FPBT, VŠCHT v Praze</h3>
<ul>
<li>Agilent 1260 Infinity Bio-inert HPLC</li>
</ul>
Laboratoř fyzikálně chemické analýzy Ústavu mléka, tuků a kosmetiky, Fakulta potravinářské a biochemické technologie, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, je určena pro analýzu a separace širokého spektra přírodních látek jako tuků, cukrů a bílkovin v rámci studentské vědecko-výzkumné činnosti při řešení diplomových a disertačních prací.
Laboratoř lze rozdělit na tři části.
<ul>
<li>První se zabývá pouze analýzou lipidů pomocí systémů plynové chromatografie (GC) s MS a FID detektory. </li>
<li>Druhá část je určena pro analýzu biomolekul s pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). </li>
<li>Třetí část se využívá pro preparativní separace bílkovin.</li>
</ul>
V rámce projektu KvaLab bylo v roce 2015 do laboratoře nainstalováno několik nových systémů, jeden z nich je <a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=10&amp;search=bio&amp;instrumentationItems=27">biokompatibilní HPLC Agilent Infinity 1260</a>. Tento systém umožňuje využití klasických HPLC metod jako RP-HPLC a také separace s pomocí bio SEC kolon a mobilních fází se zvýšenou koncentrací solí. Kromě toho dává kvaternární pumpa a <a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=10&amp;search=Buffer%20Advisor%20Software&amp;instrumentationItems=27">Buffer Advisor Software</a> možnost automatického míchání pufrů pro provedení rychlého screeningu na anion výměnných kolonách. 
Automatický sběrač frakcí a přepínač kolon při takovém screeningu dovoluje udělat následnou rychlou analýzu odebraných frakcí pouze přesunutím držáku se vzorky do autosampleru a jednoduchým přepnutím kolony. 
Pokud je třeba analyzovat vzorky sacharidů nebo triglyceridy, efektivním doplňkem k takovému systému je detektor <a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=10&amp;search=ELSD%201290&amp;instrumentationItems=27">1290 Infinity II ELSD</a>. Díky této multifunkční sestavě je laboratoř schopna pokrýt širokou škálu potřeb laboratoře.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Ing_Jan_Kovar_HPST_Mgr_Volodymyr_Skalka_M_Sc_Ustav_mleka_tuku_a_kosmetiky_FPBT_VSCHT_v_Praze_63ff9dad44/HPST-Ing.-Jan-Kovar-(HPST)-Mgr.-Volodymyr-Skalka-MSc.-Ustav-mleka-tuku-a-kosmetiky-FPBT-VSCHT-v-Praze.jpg" alt="HPST: Ing. Jan Kovář (HPST), Mgr. Volodymyr Skalka, MSc. (Ústav mléka, tuků a kosmetiky, FPBT, VŠCHT v Praze)"/>
<h3>Ústav chemie a biochemie, AF, Mendelova Univerzita v Brně</h3>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/products/157">Agilent 1260 Infinity Analytical SFC</a></li>
</ul>
Laboratoř Metabolomiky sekundárních metabolitů, Ústav chemie a biochemie, CEITEC Mendelova univerzita v Brně, je zaměřena na studium sekundárních metabolitů.
Hlavní část výzkumu je věnována především vývoji nových separačních metod. Laboratoř disponuje moderními extrakčními technikami jako jsou SFE, PLE, MAE. Část výzkumu je věnována kombinovaným technikám SFE/SPE a PLE/SPE. 
Hlavní část výzkumu je směřována do identifikace a kvantifikace sekundárních metabolitů napříč rostlinnou říší. Pro tuto část výzkumu disponuje laboratoř hmotnostní spektrometrií (HRMS, QQQ) doplněnou o ambientní techniky (DART, DESI, AP MALDI). Chromatografická část disponuje systémy rychlé (RRLC), ultra (UHPLC) a 2D chromatografie.
V loňské roce byla laboratoř doplněna o superkritickou fluidní chromatografii <a href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=10&amp;instrumentationItems=38">Agilent 1260 Infinity SFC</a>. V současné době je SFC využívána pro monitoring karotenoidních barviv v řasách. V následujícím období se laboratoř zaměří na separaci vybraných stereoizomerů ve vyšších rostlinách. Superkritická fluidní chromatografie byla instalována začátkem roku 2015 a je využívána pro monitoring vybraných sekundárních metabolitů v rostlinné říši.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Ing_Aneta_Strejckova_prof_RN_Dr_Borivoj_Klejdus_Ph_D_Ing_Jan_Kovar_HPST_Ing_Romana_Bacova_Ustav_chemie_a_biochemie_AF_Mendelova_Univerzita_v_Brne_30a5fbe9a7/HPST-Ing.-Aneta-Strejckova-prof.-RNDr.-Borivoj-Klejdus-Ph.D.-Ing.-Jan-Kovar-(HPST)-Ing.-Romana-Bacova-Ustav-chemie-a-biochemie-AF-Mendelova-Univerzita-v-Brne.jpg" alt="HPST: Ing. Aneta Strejčková; prof. RNDr. Bořivoj Klejdus, Ph.D.; Ing. Jan Kovář (HPST); Ing. Romana Bačová (Ústav chemie a biochemie, AF, Mendelova Univerzita v Brně)"/>
<h3>Ústav konzervace potravin, FPBT, VŠCHT v Praze</h3>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/products/155">Agilent 1260 Infinity HPLC</a></li>
</ul>
Ústav konzervace potravin, Fakulta potravinářské a biochemické technologie, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, se zabývá hlavně problematikou potravin, a to vybranými potravinářskými technologiemi (ovoce, zelenina, maso, vejce, lahůdky aj.), balením potravin, kvalitou a autenticitou potravin, určením doby trvanlivosti výrobků, systémy jakosti v oblasti potravinářství apod. V rámci ústavu působí i nezávislá obalová laboratoř, která zkoumá vlastnosti obalových materiálů, hodnotí jejich zdravotní nezávadnost, provádí celkové i speciální migrační testy aj. 
Významnou aktivitou je pedagogická činnost včetně vedení bakalářských, diplomových a disertačních prací. Ústav konzervace potravin tak vychovává specialisty pro potravinářské závody, kontrolní laboratoře, státní správu, kontrolní orgány apod. Vědecká činnost ústavu je zaměřena zejména na aplikovaný výzkum v oblasti potravinářství. 
Ústav konzervace potravin poskytuje servisní služby v oblasti poradenství, technologických zkoušek, vývoji nových výrobků, zjišťování příčin defektů apod. V neposlední řadě jsou jako servis, zejména pro výrobce potravin, zajišťovány i akreditované analytické a mikrobiologické rozbory.
Kapalinová chromatografie je v laboratořích Ústavu konzervace potravin používána pro akreditované i neakreditované rozbory vybraných složek potravin a kontaminantů. Na přístrojích jsou řešeny vědecké úkoly ústavu včetně bakalářských diplomových a disertačních prací. Mezi vybrané rozbory lze zmínit: konzervanty, organické kyseliny, sacharidy, 5-HMF, floridzin, kofein, theobromin, morfin atd.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_doc_Ing_Ales_Rajchl_Ph_D_Ustav_konzervace_potravin_FPBT_VSCHT_v_Praze_8090fbe91f/HPST-doc.-Ing.-Ales-Rajchl-Ph.D.-Ustav-konzervace-potravin-FPBT-VSCHT-v-Praze.jpg" alt="HPST: prof. Ing. Aleš Rajchl, Ph.D. (Ústav konzervace potravin, FPBT, VŠCHT v Praze)"/>

Zpátky do minulosti: HPLC systémy Agilent Technologies u našich zákazníků

<h3>Kapalinová chromatografie s hmotnostní spektrometrií</h3>
<h3>Všeobecná fakultní nemocnice v Praze</h3>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/products/163">Agilent 6470 LC/QQQ</a></li>
</ul>
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK je jedním z největších ústavů 1. LF UK a VFN Praha. Provádí základní a specializovaná laboratorní vyšetření a zajišťuje konzultační a konsiliární služby v oborech klinická biochemie, cytogenetika, hematologie, klinická mikrobiologie, imunologie. Ústav je akreditován podle normy ČSN EN ISO 15189. V objemu zpracovávaných vzorků, i co se týká nabídky vzácných vyšetření, je ústav jedním z největších pracovišť v České republice.
Referenční laboratoř pro klinickou biochemii při Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky je zkušební laboratoří akreditovanou Českým institutem pro akreditaci o.p.s. a je akreditována dle normy ČSN EN ISO/IEC 17025.
Nový LC-MS/MS systém s trojitým kvadrupólem byl instalován v prosinci 2015 a bude sloužit pro stanovení steroidních a tyreoidálních hormonů pro výzkumné účely. Později se předpokládá i jeho rutinní využití.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Ing_Jitka_Zrostlikova_Ph_D_HPST_Mgr_Zuzana_Hrochova_Ing_Drahomira_Springer_Ph_D_Kveta_Omastova_624a2fa06f/HPST-Ing.-Jitka-Zrostlikova-Ph.D.-(HPST)-Mgr.-Zuzana-Hrochova-Ing.-Drahomira-Springer-Ph.D.-Kveta-Omastova.jpg" alt="HPST: Ing. Jitka Zrostlíková, Ph.D. (HPST), Mgr. Zuzana Hrochová, Ing. Drahomíra Springer, Ph.D., Květa Omastová"/>
<h3>Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, MU</h3>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/products/135">Agilent 6495 LC/QQQ</a></li>
</ul>
<a href="https://lcms.cz/companies/19">Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX)</a> je samostatné výzkumné pracoviště působící v rámci Přírodovědecké fakulty <a href="https://lcms.cz/companies/12">Masarykovy univerzity</a>. Pracoviště realizuje výzkum, vývoj, výuku a expertní činnost a podporu v oblasti znečištění životního prostředí a nakládání s toxickými látkami na národní i mezinárodní úrovni. Laboratoře centra RECETOX disponují analytickou a experimentální technikou pro studium osudu a toxických účinků chemických látek v environmentálních matricích a biotě. Výzkumné projekty jsou zaměřeny na monitoring toxických látek, jejich transport v prostředí, transformace a na studium účinků toxických látek na živé organismy.
Kapalinový chromatograf s tandemovým hmotnostním spektrometrem byl instalován v prosinci 2015 a je využíván pro stopovou analýzu organických látek v environmentálních a biotických matricích, jako např. pesticidy, léčiva, hormony, alkylfenoly, polyfluorované organické sloučeniny a další polární polutanty.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_doc_RN_Dr_Zdenek_Simek_C_Sc_Mgr_Jiri_Kohoutek_Ph_D_8ff54c61b3/HPST-doc.-RNDr.-Zdenek-Simek-CSc.-Mgr.-Jiri-Kohoutek-Ph.D..jpg" alt="HPST: doc. RNDr. Zdeněk Šimek, CSc., Mgr. Jiří Kohoutek, Ph.D."/>
<h3>Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL)</h3>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/products/135">Agilent 6495 LC/QQQ</a></li>
</ul>
Laboratoř pro sledování reziduí cizorodých látek Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) v Brně je Národní referenční laboratoří pro analýzy látek zakázaných při výkrmu hospodářských zvířat určených k produkci potravin. Laboratoř je akreditována Českým institutem pro akreditaci v oblasti stanovení hormonálně účinných látek a nepovolených léčiv v biologických materiálech živočišného původu. Evropská legislativa vyžaduje provádění nezpochybnitelných analýz těchto látek na takových koncentračních úrovních, které jsou dosažitelné jen těmi nejcitlivějšími přístroji dostupnými na světovém trhu.
Přístroj LC/QQQ, instalovaný v roce 2015 v laboratoři ÚSKVBL, je využíván ke konfirmačním analýzám hormonálních látek se steroidní strukturou v komplexních biologických matricích.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Mgr_Martina_Rejtharova_Mgr_Ales_Cirkva_Ing_Katarina_Cackova_Ing_Jitka_Zrostlikova_Ph_D_HPST_15ebf6a8ff/HPST-Mgr.-Martina-Rejtharova-Mgr.-Ales-Cirkva-Ing.-Katarina-Cackova-Ing.-Jitka-Zrostlikova-Ph.D.-(HPST).jpg" alt="HPST: Mgr. Martina Rejtharová, Mgr. Aleš Církva, Ing. Katarína Čačková, Ing. Jitka Zrostlíková, Ph.D. (HPST)"/>
<h3>Ústav analýzy potravin a výživy, FPBT, VŠCHT v Praze</h3>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/products/135">Agilent 6495 LC/QQQ</a></li>
</ul>
<a href="https://lcms.cz/companies/58">Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT</a> je zapojen v řadě výzkumných projektů v oblasti bezpečnosti a autenticity potravin. Jsou zde vyvíjeny a aplikovány pokročilé analytické postupy pro analýzu různých skupin kontaminantů v potravinách, krmivech a vzorcích životního prostředí. V oblasti autenticity a falšování potravin se pracoviště zabývá výzkumem metabolomu potravin, biologicky aktivních a aromatických látek s využitím nejmodernějších analytických technik (LC/MS, GC/MS) a softwarových nástrojů. Laboratoř také nabízí provádění akreditovaných i neakreditovaných zkoušek a poskytování konzultací a expertíz v oblasti analýzy potravin, lihovin, potravních doplňků, zemědělských produktů, krmiv, složek životního prostředí a biologicky aktivních přírodních látek, včetně látek návykových.
LC/MS QQQ Agilent 6495, instalovaný v roce 2015 v laboratoři Ústavu analýzy potravin a výživy <a href="https://lcms.cz/companies/11">VŠCHT</a>, je využíván k vysoce citlivému měření polárních pesticidů, mykotoxinů a dalších kontaminantů v potravinových matricích.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Ing_Jitka_Zrostlikova_Ph_D_HPST_Ing_Marie_Suchanova_Ph_D_prof_Ing_Jana_Hajslova_C_Sc_4491311edb/HPST-Ing.-Jitka-Zrostlikova-Ph.D.-(HPST)-Ing.-Marie-Suchanova-Ph.D.-prof.-Ing.-Jana-Hajslova-CSc..jpg" alt="HPST: Ing. Jitka Zrostlíková, Ph.D. (HPST), Ing. Marie Suchanová, Ph.D., prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc."/>
<h3>Ústav analýzy potravin a výživy, FPBT, VŠCHT v Praze</h3>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/products/167">Agilent 6560 ion mobility Q-TOF</a></li>
</ul>
Unikátní instrumentální platforma s integrovanou třetí separační dimenzí, iontovou mobilitou, je využívána pro analýzy komplexních matric. V současné době se instrument využívá především pro řešení projektů zaměřených na autentikaci, resp. odhalování falšování potravin a potravních doplňků. Zajímavé jsou v tomto kontextu i aplikace pro forenzní analýzu. Statistické zpracování generovaných dat ´fingerprintů´ získaných pomocí necílového screeningu umožní vyhledávání charakteristických markerů, na základě kterých lze neznámý vzorek klasifikovat. Identifikace těchto sloučenin je možná nejenom díky vysokému rozlišení hmotnostního analyzátoru, ale i díky vysoce sofistikovanému softwarovému vybavení. Obdobná strategie je aplikována při metabolomických studiích zabývajících se hledáním biomarkerů v plasmě pacientů s různými typy onemocnění.
Díky možnosti rozlišení izomerních a isobarických sloučenin pomocí iontové mobility lze získat cenné informace o biologicky aktivních látkách, které v systému LC/MS nebylo možné ani chromatograficky ani spektrálně separovat. Vedle necílového screeningu je instrument používán i pro vysoce selektivní a citlivou analýzu některých toxických sloučenin včetně jejich metabolitů.
LC/MS ion mobility Q-TOF, instalovaný v roce 2015 v laboratoři <a href="https://lcms.cz/companies/58">Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT</a>, je využíván k řešení projektů zaměřených na autentikaci potravin.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Ing_Vit_Kosek_prof_Ing_Jana_Hajslova_C_Sc_Ing_Jitka_Zrostlikova_Ph_D_HPST_7d8d5c52f8/HPST-Ing.-Vit-Kosek-prof.-Ing.-Jana-Hajslova-CSc.-Ing.-Jitka-Zrostlikova-Ph.D.-(HPST).jpg" alt="HPST: Ing. Vít Kosek, prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc., Ing. Jitka Zrostlíková, Ph.D. (HPST)"/>

Zpátky do minulosti: LC/MS/MS systémy Agilent Technologies u našich zákazníků

Financování life sciences v ČR: Seniorní vedoucí skupin 

Fluor v organických sloučeninách

Ti mají chuť dělat vědu, ale zatím nejsou připraveni vést svůj vlastní tým. Výzkumní asistenti mají značné know-how a zkušenosti, proto jsou většinou pravou rukou vedoucího skupiny.
Ukončili jste PhD studium a máte za sebou zahraniční postdok. Chcete dělat vědu, ale zatím nechcete být vedoucím výzkumné skupiny a mít zodpovědnost za další lidi. Žádali jste o pozici vedoucího skupiny a vlastní výzkumný grant, ale neuspěli jste. Byli jste vedoucím výzkumné skupiny, ale v rámci evaluací mezinárodním panelem bylo doporučeno ukončit vaši výzkumnou skupinu pro nedostatek výstupů. Ve všech těchto případech zastáváte pozici výzkumného asistenta ve výzkumné skupině nějakého juniorského nebo seniorního vedoucího skupiny.
Mnoho vedoucích skupin cíleně hledá do své skupiny šikovného, spolehlivého, samostatného výzkumného asistenta. Takový člověk vnáší do výzkumné skupiny stabilitu a kontinuitu. Má velké know-how a zkušenosti, je garantem metodik a postupů, vyvíjí nové přístupy, řeší dílčí části projektů, je dobrým mentorem studentů a postdoků. Pomáhá s přípravou grantových žádostí, měřením, vyhodnocováním a interpretací dat, psaním odborných publikací, prezentací výsledků na mezinárodních konferencích. Je pravou rukou vedoucího skupiny.
<a href="https://www.avcr.cz/cs/o-nas/pravni-predpisy/karierni-rad-vysokoskolsky-vzdelanych-pracovniku-av-cr/">Kariérní řád</a> Akademie věd ČR vymezuje kariérní stupeň postdoktorand maximální délkou 5 let od obhájení PhD titulu. Poté musí projít atestacemi a prokázat svou vědeckou samostatnost jako vědecký pracovník. Očekává se od něj, že pravidelně publikuje vědecké práce v domácích i zahraničních recenzovaných časopisech a obvykle je řešitelem grantových nebo programových projektů. Pokud se toto ale nedaří, neznamená to, že musí vědu opustit. Může zůstat jako člen týmu právě v kvalifikačním stupni „vědecký asistent“. Zároveň má možnost získat čas, postupně se vypracovat a pak postoupit v kariéře dále.
Výzkumní asistenti nachází uplatnění také ve sdílených servisních laboratořích (core facilities). Ty dnes existují již téměř na všech výzkumných institucích. Výzkumní asistenti jsou nositeli praktických zkušeností a know-how pro vývoj inovativních metod, měření a analýz. Jsou schopní bravurně ovládat sofistikované přístroje, vymýšlet nové přístupy měření, analyzovat a interpretovat data. Svou expertízou jsou proto žádaní různými výzkumnými skupinami, podílejí se na různých výzkumných projektech. Z mnoha výzkumných spoluprací mají mnoho spoluautorských článků.
Tím, jak velmi zřídka a nepravidelně otevírají české výzkumné instituce pozice vedoucích skupin, jak obtížné a vzácné je dostat šanci založit si vlastní nezávislou výzkumnou skupinu, zůstává v šedé zóně skryto ve výzkumných skupinách ostřílených vědeckých es mnoho výzkumných asistentů. Píší grantové žádosti, ale podávají je raději pod jménem svého šéfa, aby zvýšili šanci na získání grantu. Předpokládáme, že v grantových soutěžích kvůli vysoké konkurenci budou úspěšní především renomovaní vedoucí skupin.
Vedení českých výzkumných institucí postupně začíná upřednostňovat a podporovat existenci většího množství malých samostatných výzkumných skupin do maximální velikosti deseti lidí. Takovýto trend umožní zvýšit rozmanitost výzkumných témat, řešit více znalostních mezer (knowledge gaps), realizovat více nových riskantních (high-risk high-gain) projektů. Více perspektivních mladých výzkumníků tak dostane šanci ukázat svůj talent a své schopnosti. Mezinárodní inzercí dostupných pozic a otevřeným výběrovým řízením lze přitáhnout tvůrčí mozky, obsadit více pozic vedoucích skupin a přitom zachovat nejvyšší vědeckou excelenci.
<h3>Granty</h3>
Výzkumní asistenti pomáhají připravovat grantové žádosti svým juniorským vedoucím skupin (<a href="https://gcms.cz/article/899">díl šestý</a>) nebo seniorním vedoucím skupin (<a href="https://gcms.cz/article/1434">díl sedmý</a>). Doporučujeme se domluvit se svým vedoucím a zkoušet podat vlastní návrhy projektů. Především do národních výzev: <a href="https://gacr.cz/zakladni-informace/">GAČR Standardní</a> granty, <a href="https://gacr.cz/zakladni-informace/">GAČR Mezinárodní – bilaterální</a> granty, <a href="https://gacr.cz/zakladni-informace/">GAČR Mezinárodní – LA („Lead Agency“)</a> granty, <a href="https://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/inter-action?lang=1">MŠMT INTER-ACTION</a>, <a href="https://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/inter-cost">MŠMT INTER-COST</a>, programy aplikovaného výzkumu <a href="https://www.tacr.cz/wp-content/uploads/documents/2020/11/26/1606390320_harmonogram%20VS%202021_horizontal.pdf">TAČR</a>, <a href="https://www.narodniprogramzp.cz/">Národní program Životní prostředí</a>, <a href="http://www.azvcr.cz/aktuality/vyhlaseni-jednostupnove-verejne-souteze-o-ucelovou-podporu-mz-na-leta-2021-2024">Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu</a> (AZV), program <a href="http://eagri.cz/public/web/mze/poradenstvi-a-vyzkum/vyzkum-a-vyvoj/narodni-agentura-pro-zemedelsky-vyzkum/program-zeme-1/">ZEMĚ</a> Ministerstva zemědělství ČR. Dostupné národní programy jsou podrobně popsány v předchozích dvou dílech.
V mezinárodních soutěžích mají výzkumní asistenti šanci se zapojit do běžících <a href="https://www.cost.eu/cost-actions-event/browse-actions/">COST Akcí</a>. Uspět mohou také v programech <a href="https://www.interregeurope.eu/about-us/2021-2027/">Interreg</a> přeshraniční spolupráce. Podpořené projekty implementují inteligentní řešení, která přinášejí odpovědi na regionální výzvy v oblasti inovací, nízkouhlíkové ekonomiky, životního prostředí, kultury a dopravy. Důležitý je bezprostřední dopad projektu na specifický region. Česká republika je zapojena do programů <a href="https://www.interregeurope.eu/">Interreg Europe</a>, <a href="https://www.interreg-central.eu/Content.Node/home.html">Interreg Central Europe</a>, <a href="http://www.interreg-danube.eu/">Interreg Danube</a>, <a href="https://www.at-cz.eu/cz">Interreg V-A Austria – Czech Republic</a>, <a href="https://www.cz-pl.eu/">Interreg V-A Czech Republic – Poland</a>, <a href="https://www.by-cz.eu/aktuelles/">Interreg V-A Germany/Bavaria – Czech Republic</a>, <a href="https://www.sn-cz2020.eu/de/index.jsp">Interreg V-A Germany/Saxony – Czech Republic</a> a <a href="http://www.sk-cz.eu/">Interreg V-A Slovakia – Czech Republic</a>. Pro Interreg projekty je typická úzká spolupráce s místní samosprávou a uživateli výstupů projektů (stakeholdery). Regionální kontaktní místa (obvykle krajské úřady) mají rozhodující vliv na výběr projektů. S kontaktními místy je nezbytné konzultovat již samotný projektový záměr a získat jejich souhlas a podporu s realizací projektu a prosazováním výsledků do praxe. Nejbližší uzávěrka žádostí na tříleté projekty Interreg Rakousko – ČR je 15. 1. 2021, Bavorsko – ČR je 19. 1. 2021.
Výzkumní asistenti se mohou ve spolupráci s neziskovými organizacemi zapojovat do projektů aplikovaného výzkumu <a href="https://wayback.archive-it.org/12090/20210412123959/https://ec.europa.eu/easme/en/">Programu LIFE</a>. Podporují se projekty v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu. Zapojování českých žadatelů do programu LIFE podporuje Ministerstvo životního prostředí ČR <a href="https://www.program-life.cz/financovani/narodni-vyzva-life/">Národní výzvou LIFE</a>. Uspěla např. vědecká asistentka <a href="https://www.ibot.cas.cz/cs/labs/oddeleni-populacni-ekologie/?team=pankova-hana&amp;lang=cs">Hana Pánková</a> z Botanického ústavu AVČR spolu s ČSOP Vlašim a Ministerstvem životního prostředí ČR společným projektem <a href="http://www.kuricka.cz/cs/1465-projekt-life">„LIFE for Minuartia“</a>. Cílem projektu je zvýšit velikost populace kuřičky hadcové nejen revitalizací stanovišť a vybudováním genofondové banky ale i nově vytvořeným programem Záchranného pěstování v soukromých zahradách ve spolupráci s místními obyvateli. Další výzva LIFE bude vyhlášena na jaře 2021.
<h3>Stipendia</h3>
Výzkumní asistenti mohou rozvíjet svou vědeckou kariéru krátkodobými nebo dlouhodobými zahraničními výzkumnými stážemi. <a href="https://www.embo.org/funding/fellowships-grants-and-career-support/">EMBO Short-Term Fellowship</a> pokryje 7–90denní výzkumnou stáž, úspěšnost žadatelů je kolem 50 %, výsledky hodnocení projektu dostane žadatel do tří měsíců od podání žádosti, lze podat během celého roku. <a href="http://www.mif-japan.org/fellowship/announcement/?hl=en">Matsumae Fellowship</a> umožňuje financovat 3-6 měsíční stáž výzkumníka do věku 49 let v Japonsku. Poslední uzávěrka žádostí byla 30. 6. 2020, příští uzávěrku očekáváme v červnu 2021. Jeden akademický rok (3–10 měsíců) lze strávit na výzkumné stáži v USA díky <a href="https://www.fulbright.cz/stipendia/stipendium-pro-vedce-a-prednasejici/">Fulbright stipendiu pro vědce a přednášející</a> nebo díky <a href="https://www.fulbright.cz/stipendia/fulbright-masarykovo-stipendium/">Fulbright-Masarykovu stipendiu</a>. Stipendium pokrývá životní náklady ve formě kapesného, příspěvek na zpáteční letenku, základní zdravotní pojištění a příspěvek na výzkum a další profesní rozvoj. Grant zahrnuje i menší příspěvky pro rodinné příslušníky. Online přihlášky se každoročně podávají do 1. listopadu. Uzávěrka 1. 11. 2020 je určena na stáže v akademickém roce 2021/2022. Úspěšnost českých žadatelů je 25 %. <a href="https://ec.europa.eu/research/mariecurieactions/actions/staff-exchanges">MSCA Staff Exchange</a> (v H2020 známý jako MSCA RISE) podpoří mezisektorové a mezioborové sítě s přesahem do mimoevropských zemí prostřednictvím financování nákladů na mobility odborníků, kteří prohlubují spolupráci a získávají nové znalosti a dovednosti vedoucí k dosažení společného výzkumného cíle konsorcia. Mobilita jednotlivého zaměstnance je 1–12 měsíců. Nejsou pokryty personální náklady (mzdy a odvody). MSCA přispívá 2 100 EUR měsíčně na každou mobilitu, 1800 EUR měsíčně dotace na výzkum a 700 EUR měsíčně dotace na administrativu a nepřímé náklady. Nová MSCA výzva bude zveřejněna na jaře 2021.
<h3>Ostatní</h3>
Výzkumní asistenti mají možnost navázat spolupráci s firmami a společný aplikovaný výzkum financovat pomocí <a href="https://www.agentura-api.org/cs/programy-podpory/inovacni-vouchery/inovacni-vouchery-vyzva-vi/">inovačního voucheru</a> od Agentury pro podnikání a inovace (API). Malé a střední firmy si mohou koupit expertní know-how. Šestá výzva s 85% financováním je otevřena do 31. 12. 2022. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) má otevřenu pátou výzvu programu <a href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/mpo-podpori-vyzkum-a-vyvoj--vypsalo-vyzvu-z-programu-proof-of-concept--257884/">Proof of Concept</a>. V rámci této výzvy mohou firmy získat podporu na ověření aplikačního potenciálu nových výsledků výzkumu a vývoje před jejich možným uplatněním v praxi. Uzávěrka žádostí o podporu je otevřena do 15. 3. 2021.
Výzkumní asistenti mohou být také nositeli smluvního výzkumu, kdy jsou pověřeni vedoucím týmu, aby výzkumnou činnost nebo metodiky realizovali na objednávku podniku, nebo jiné instituce (např. správy CHKO), která obvykle stanoví výzkumné zadání. Tato práce vědeckého asistenta má pak přímý finanční přínos pro vědecký tým.
V příštím díle představíme grantové programy a výzvy, o které žádají výzkumné instituce.
<blockquote>
<h5>Na seriálu se podílejí:</h5>
<ul>
<li>Pavla Růžková, <a href="https://www.ibot.cas.cz/cs/">Botanický ústav AV ČR</a>, Pavla.Ruzkova@ibot.cas.cz</li>
<li>Ladislav Čoček, <a href="https://www.muni.cz/">Masarykova univerzita</a>, cocek@rect.muni.cz</li>
<li>Michal Hojdekr, <a href="https://www.jcu.cz/">Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích</a>, hojdekr@frov.jcu.cz</li>
<li>Tomáš Mozga, <a href="https://www.bc.cas.cz/">Biologické centrum AV ČR, v.v.i.</a>, tomas.mozga@umbr.cas.cz</li>
<li>Veronika Palečková, <a href="https://www.uochb.cz/cs">Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.</a>, veronika.paleckova@uochb.cas.cz</li>
<li>Martina Pokorná, <a href="https://www.ceitec.cz/">CEITEC MU</a>, martina.pokorna@ceitec.muni.cz</li>
<li>Hana Štěpánková, <a href="https://www.vscht.cz/">Vysoká škola chemicko-technologická v Praze</a>, hana.stepankova@vscht.cz</li>
<li>Jakub Zeman, <a href="https://www.muni.cz/">Masarykova univerzita</a>, zeman@rect.muni.cz</li>
</ul>
</blockquote>

Financování life sciences v ČR: Výzkumní asistenti 

Návštěvníci proplouvají laboratořemi, přednáškovými místnostmi, vybuchujícími experimenty a jdou do hloubky aktuálních témat. Děti, dospělí, senioři, každý zapálený pro vědu je vítaný. Setkejte se s našimi vědci a oni už vás naučí vědu milovat.
V České republice se Noc vědců koná od roku 2005 a je zastoupena českými univerzitami, vědeckými ústavy, hvězdárnami a dalšími institucemi. V současnosti probíhá akce pod národní koordinací Ostravské univerzity a VŠB – Technické univerzity v Ostravě. V roce 2020 se právě zmíněným univerzitám podařilo získat prestižní evropský projekt Marie Curie-Skłodowská, díky kterému se česká Noc vědců dostává i na evropskou mapu.
<h3>Svůj program ze světa chemie připravují např.:</h3>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/12">Masarykova Univerzita</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/masarykova-univerzita">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Vzduch vědcům mezi prsty neproklouzne</li>
<li>Působení toxických látek v čase</li>
<li>Chemické pokusy I. + II. + III. + IV. - záleží na čase?</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/10">Akademie věd ČR</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/akademie-ved-ceske-republiky">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Borany včera, dnes a zítra</li>
<li>Prezentace izotopové laboratoře</li>
<li>Bára Komárková: Čas na TiO2</li>
<li>Komentovaná prohlídka Centra ALGATECH v Třeboni</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/11">Vysoká škola chemicko-technologická v Praze</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/vysoka-skola-chemicko-technologicka-v-praze">Program organizátora</a></h4>
<ul>
<li>Procházka labyrintem VŠCHT Praha v PŘÍTOMNOSTI 17:00</li>
<li>Promítání historických chemických filmů</li>
<li>Chemický sekáč</li>
<li>Byla jednou jedna Neutralizace</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/15">Univerzita Pardubice</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/univerzita-pardubice">Program organizátora</a></h4>
<ul>
<li>Modré hodiny (ovlivnění rychlosti reakce koncentrací výchozích látek)</li>
<li>Manganistanový chameleon</li>
<li>Rozkládání různých typů materiálů (plast – PET, PS aj., kov, papír apod.) v různých rozpouštědel</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/17">Univerzita Palackého v Olomouci</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/univerzita-palackeho-v-olomouci">Program organizátora</a></h4>
<ul>
<li>Pestrá fyzikální chemie v pokusech</li>
<li>Jaký má vliv čas na chemické reakce?</li>
<li>Exkurze v laboratořích vědeckého centra</li>
<li>Vývoj laboratorních přístrojů v čase</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/16">Univerzita Karlova</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/univerzita-karlova">Program organizátora</a></h4>
<ul>
<li>Pokusy s dusíkem</li>
<li>Luminiscence a hra barev</li>
<li>Interaktivní periodická soustava prvků</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/23">Česká zemědělská univerzita v Praze</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/ceska-zemedelska-univerzita-v-praze">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Ukázka laboratoří</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/18">Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/jihoceska-univerzita-v-ceskych-budejovicich">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Čas v analytické chemii</li>
<li>Historie pivovarnictví a současné technologie vaření piva</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4>Vysoké učení technické v Brně - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/vysoke-uceni-technicke-v-brne">Program organizátora</a></h4>
<ul>
<li>Čas ukazatelem reakční doby</li>
<li>Dobrodružná chemická výprava útrobami fakulty a laboratořemi</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4>Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/univerzita-tomase-bati-ve-zline">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Prohlídky Centra polymerních systémů</li>
<li>Pokusy a experimenty ve Zlíně</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/62">Ústav organické chemie a biochemie AV ČR</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/misto/410-ustav-organicke-chemie-a-biochemie-av-cr">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Procházka tajnými chodbami ústavu organické chemie a biochemie AV ČR</li>
<li>Síla přírodních látek a jejich molekulární svět</li>
<li>Molekulární stroje – vzdálená sci-fi, nebo blízká budoucnost?</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4>Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/univerzita-jana-evangelisty-purkyne-v-usti-nad-labem">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Chemie hrou</li>
<li>Experimentální chemická show</li>
<li>Exkurze po laboratořích katedry chemie PřF UJEP</li>
<li>Exkurze do laboratoří katedry environmentální chemie a technologie (KECHT)</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4><a href="https://gcms.cz/companies/8">Výzkumný ústav pivovarský a sladařský</a> - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/vyzkumny-ustav-pivovarsky-a-sladarsky-as">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Co ČAS udělá s pivem - stárnutí piva</li>
<li>ČAS - nejdůležitější parametr pro výrobu kvalitního ležáku</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4>Mendelova univerzita v Brně - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/mendelova-univerzita-v-brne">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Chemie je všude kolem nás</li>
<li>...</li>
</ul>
<h4>VŠB – Technická univerzita Ostrava - <a href="https://www.nocvedcu.cz/organizace/vsb-technicka-univerzita-ostrava">Program organizátor</a></h4>
<ul>
<li>Čas v termochemických procesech</li>
<li>Čas na katalýzu</li>
<li>...</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Noc_Vedcu_2019_a86c79a8f5/Noc-Vedcu-2019.jpg" alt="Noc Vedců 2019"/>

Noc vědců 2021 a chemie

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

PFAS

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Časopis Vesmír vychází od roku 1871, nyní jako tištěný měsíčník rozšířený o průběžně aktualizovaný on-line obsah. Obrací se na čtenáře se zájmem o přírodní vědy s přesahem k dalším oborům.

Vesmír

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Vědecký recenzovaný online časopis Kvasný průmysl (eISSN 2570-8619), vychází jako samostatné periodikum v angličtině. Od ročníku 2015 je obsah indexovaný databází Web of Science (edice ESCI), dále je indexován v databázích CAS, CAB Abstracts, DOAJ.
Časopis je publikovaný v režimu otevřeného přístupu Platinum Open Access s licencí Creative Commons. 

Kvasný průmysl

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky tzv. start-up grantům Nadace Experientia.

Nadace Experientia

Noc vědců, akce oživující v jeden večer stovky vědeckých budov, do kterých se běžný smrtelník nedostane. Návštěvníci proplouvají laboratořemi, přednáškovými místnostmi, vybuchujícími experimenty a jdou do hloubky aktuálních témat. 

Noc vědců 2021 a chemie

Financování life sciences v ČR: Výzkumní asistenti

Fluor v organických sloučeninách

Financování life sciences v ČR: Seniorní vedoucí skupin

Zpátky do minulosti: LC/MS/MS systémy Agilent Technologies u našich zákazníků

Zpátky do minulosti: HPLC systémy Agilent Technologies u našich zákazníků

HPLC – Nová cesta pro stanovení karbonylů v pivu

Video o start-up grantu Nadace Experientia 2021-2023

Jak co nejméně škodit přírodě? Počítá se s mnoha faktory a metodu už máme

Nejbližší akce

27. Škola hmotnostní spektrometrie 2026

Měření alkoholu a kontrola obsahu CO2 a O2 v alkoholických a nealkoholických nápojích

Validace analytické metody a použití programu Excel - 2026

Webináře

Unlocking the Solid Form: XRD Solutions for Pharmaceutical Development and Manufacturing

XFlash® FlatQUAD 2L: Step Into The Future of SEM Elemental Analysis

Extending the power of LC MS/MS: advanced workflows with QTRAP®