Rozhovor s Veronikou Brychovou, která se zabývá zejména molekulárně specifickým radiouhlíkovým datováním archeologického materiálu a jeho organickou reziduální analýzou.

Tým Jiřího Dědečka popsal nová reakční centra, která dovedou aktivovat kyslík dosud neznámým způsobem a použít ho k oxidaci metanu na metanol. V roce 2020 oceněn Českou hlavou.

Půdní biolog Gerrit Angst z Biologického centra AV ČR převzal 30. října 2023 prestižní prémii Lumina quaeruntur, která cílí na perspektivní vědce a vědkyně mladší a střední generace.

Martin Srnec získal Akademickou prémii 2023, jeho cílem bude vyvinout efektivní nástroj pro pochopení a teoretické předpovězení selektivně řízených chemických reakcí s přenosem protonu a elektronu (H⁺, e¯).

Česká laboratoř v Řeži datuje kosti, led i meteorit. V laboratoři urychlovačové hmotnostní spektrometrie (AMS) mají nově k dispozici zařízení MILEA (Multi-Isotope Low-Energy AMS).

Software JANA k měření a určování krystalových struktur a celoživotní práce Václava Petříčka z Fyzikálního ústavu AV ČR, za vylepšením a vývojem programů Superflip a PETS2 stojí kolega Lukáš Palatinus.

Fyziologický ústav je hlavním koordinátorem výzkumného programu "Preklinické testování potenciálních léčiv", který je zařazen do Strategie Akademie věd ČR AV21: „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“.

Uvádět, že by bez ní neexistoval život na Zemi, je sice ohrané, avšak pravdivé klišé. Martina Pivokonského z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR provází voda celý profesní život. Lze o ní zjistit ještě něco nového?

O hodnocení vědy na základě publikací a pozitivech i problémech, které režim Open Access přináší, referuje Patrik Španěl z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Rozhovor s Mgr. Tomášem Pluskalem, Ph.D. z ÚOCHB AV ČR, vystudoval informatiku a jeho touha zdokonalit se v karate ho zavála až do Japonska a k doktorátu z chemie.