Na tyto otázky hledá odpovědi doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D., ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd České republiky, v. v. i.
<h3>Mikroplasty v pitné vodě</h3>
Nově sledovaným polutantem vyskytujícím se v povrchových vodách jsou mikroplasty (MPs). Jsou definované jako plastové částice do velikosti 5 mm a dle původu je můžeme dělit na primární a sekundární. 
Primární MPs jsou plastové částice přímo využívané ve spotřebních výrobcích, jako je např. kosmetika. 
Jako sekundární MPs jsou pak označovány produkty rozpadu či rozkladu větších plastových předmětů. 
Zdroje plastů ve vodním prostředí zahrnují hlavně vypouštění odpadních vod a rozklad plastového odpadu. Přestože ekologický dopad mikroplastů zatím není uspokojivě objasněn, jsou mikroplasty považovány za významné polutanty s možným vlivem na lidské zdraví. Mají například potenciál vázat na sebe škodlivé perzistentní chemické látky a zároveň jsou vzhledem ke své velikosti snadno pohlcovány biotou, čímž může docházet k přenosu látek mezi trofickými úrovněmi a následné bioakumulaci. 
Význam tohoto výzkumu tedy spočívá především v tom, že mikroplasty jsou mikropolutanty s potenciálním negativním vlivem na lidské zdraví a jejich přítomnost v pitné vodě je nežádoucí. Je tedy důležité zjišťovat jejich přítomnost v pitné vodě a zaměřit se také na možnosti jejich odstraňování během procesu úpravy vody, protože doposud pro jejich eliminaci není navržena žádná technologie.

Co s námi bude? Mikroplasty v pitné vodě

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory.
Festival je určen jak studentům středních škol, pro které připravujeme především přednášky a exkurze v dopoledních hodinách, tak široké veřejnosti, na kterou cílí program v odpoledních a večerních časech.
Devatenáctý ročník s podtitulem &quot;Věda, svoboda, odpovědnost&quot; se uskuteční v termínu 11.–17. listopadu 2019. Hlavním tématem všedních dnů budou globální hrozby, jako jsou klimatické změny, přírodní katastrofy a další. O víkendu program doplní téma 30. výročí sametové revoluce.
Týden vědy a techniky AV ČR koordinuje Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR a Sdružení moravských pracovišť AV ČR. Na organizaci festivalu se podílí všechna pracoviště Akademie věd ČR.
Vstup na všechny akce bude tradičně zdarma.
Přednášky dostupně na YouTube kanálu Akademie věd ČR:
<ul>
<li>Genetické modifikace aneb proč se bojíme vlastních schopností?</li>
<li>Řasy na vidličce</li>
<li>Proč potřebujeme zdravou půdu aneb už nám zvoní hrana</li>
<li>Jak zajistit dostatek zdraví prospěšných potravin?</li>
<li>Hrozí lidstvu v budoucnu nedostatek potravin? Rizika a možná řešení</li>
<li>Udělej něco užitečného nejen pro sebe, ale i pro naši planetu! Přestaň plýtvat potravinami!</li>
<li>Jaderná fúze a globální klimatické změny</li>
<li>Jaderná fúze – budoucnost energetiky</li>
<li>Kosmopolitní Bauhaus</li>
<li>Energie pro budoucnost</li>
<li>Jiskrový výboj – užitečný pomocník při výrobě nanočástic</li>
<li>Polymerní nanočástice pro léčbu intracelulárních bakteriálních infekcí – tuberkulózy a černého kašle</li>
<li>Budeme v České republice vytápět domy geotermální energií?</li>
<li>Nejen na Zemi se blýská</li>
<li>Klimatická změna jako nový typ výzvy pro mezinárodní i vnitrostátní právo</li>
<li>Společnost, rizika a politika klimatické krize v České republice</li>
<li>Co způsobují stromy v ulicích?</li>
<li>Globální změna klimatu – hrozba, či výzva pro českou společnost</li>
<li>Efektivní zpracování odpadu pomocí plazmatu</li>
<li>Co se změnilo v životním prostředí po roce 1989</li>
<li>Globální změna útočí – mýtus nebo realita ve světle Encykliky papeže Františka „LAUDATO SI´“</li>
<li>Jak má fungovat fúzní reaktor ITER?</li>
<li>15 let výzkumu a snižování nebezpčí svahových deformací v Peru</li>
<li>Voda nad zlato</li>
<li>Adaptace lidské společnosti na měnící se klima v paleolitu</li>
<li>Koloběh vody v krajině – rovnováha nebo změna?</li>
<li>Kontaminace vody mikroplasty a jejich toxicita</li>
<li>Disent a dnešek. Panelová diskuse o významu disentu v minulosti a dnes</li>
<li>Proměny české vědy po roce 1989</li>
<li>Přírodní a technické vědy ČSAV v období tzv. přestavby: základní trendy</li>
<li>Sametová revoluce po třiceti letech</li>
<li>Sto studentských (r)evolucí: Vysokoškolští studenti roku 1989 v časosběrné perspektivě</li>
<li>Psychologie demokracie a demokratů – to jsou paradoxy!</li>
<li>Studentské vysílání ´89</li>
<li>Československá televize a sametová revoluce</li>
<li>Cesta ke svobodě – rok 1989 v Archivu ČT</li>
<li>Městský veřejný prostor a politika</li>
<li>Listopad 1989 očima zahraničních bohemistů a historiků</li>
<li>Mezi odpady</li>
<li>Moderní technologie v komunikaci geologických hrozeb široké veřejnosti</li>
</ul>

Týden vědy a techniky Akademie věd CŘ 2019

Prohlídku toho nejzajímavějšího, co budou ve své nové budově zkoumat pracovníci Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR, ocenili v úterý 20. listopadu 2012 hosté slavnostního otevření a představení těchto dalších prostor ÚEB AV ČR v Praze-Lysolajích. Programu se zúčastnili také představitelé Akademie věd ČR v čele s jejím předsedou prof. Jiřím Drahošem. 
Velice inspirativní bylo mimo jiné setkání se šlechtiteli jabloní, jejichž činnost má jasné praktické přínosy -- nové odrůdy jabloní, které jsou odolné proti některým závažným chorobám. Těchto stromků se na celém světě ročně prodá přes milion.
První zastávkou atraktivní exkurze se stal nový elektronový mikroskop, kde dr. Tomáš Moravec pohovořil o rostlinné virologii, fytopatologii (výzkumu nemocí rostlin) a výrobě vakcín v rostlinách i o důležitosti elektronového mikroskopu pro tyto oblasti výzkumu. 
Následovala prohlídka přístroje pro chemickou analýzu vzorků, tzv. plynového chromatografu propojeného s hmotnostním spektrometrem. Zařízení bylo stejně jako elektronový mikroskop zakoupeno z prostředků Operačního programu Praha -- Konkurenceschopnost. Dr. Jan Rezek zde představil analýzu těkavých látek z rostlin (tedy v podstatě rostlinných vůní).
Dr. Miloslav Juříček pak hosty seznámil s prací vědecké skupiny dr. Jaroslava Tupého. Tento tým úspěšně šlechtí jabloně odolné proti některým vážným chorobám. Účastníci exkurze se též dozvěděli podrobnosti o propojení šlechtění jabloní s molekulární biologií a o praktických výstupech tohoto výzkumu, což jsou zejména licence a prodeje odrůd, které má ústav zaregistrovány.

Ústav experimentální botaniky AV ČR otevřel v roce 2012 novou budovu

Týden vědy a techniky, přednáška, 2.11.2011.
Prof. RNDr. Jiří Barek CSc. (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze)

Co umí elektroanalytická chemie pro ochranu zdraví a životního prostředí

<h3>Historie</h3>
Historie Ústavu analytické chemie AV ČR, v. v. i., začíná v roce 1956, kdy byla zřízena Laboratoř pro analýzu plynů převedením malé výzkumné skupiny z Ústavu pro výzkum ropy v Brně do bývalé Československé akademie věd. Založení laboratoře bylo z velké části umožněno předvídavostí Františka Šorma, v té době vědeckého tajemníka Československé akademie věd.
Vedoucím původní výzkumné skupiny se stal Jaroslav Janák, který byl až do roku 1980 prvním ředitelem ústavu. Pod jeho vedením získal ústav široké mezinárodní uznání.
Od roku 1956 se ústav rozrůstal jak v oblasti personální, tak i výzkumné. Nárůst byl poznamenán několika formálními milníky, z nichž posledním bylo zřízení Ústavu analytické chemie Akademie věd ČR v roce 1992. Původní předměty vědeckého zájmu - analýza plynu a plynová chromatografie - byly doplněny o kapalinovou chromatografii a elektromigrační metody.
Postupně se oblast vědeckého zájmu zaměřila také na problematiku field-flow frakcionace, superkritickou fluidní chromatografii a extrakci a na vybrané specifické techniky environmentální analytické chemie. Historie ústavu těží z rozsáhlého „křížového opylování“ mezi jednotlivými výzkumnými týmy a tématy. Zejména to platí pro navrhování a vývoj laboratorních přístrojů a nástrojů pro analytické separace a „spojky“ mezi separační metodou a detekční technikou.
V roce 1991 se ústav přestěhoval do nových a větších prostor, které nabízely lepší podmínky pro moderní výzkum.
V roce 1992 došlo v důsledku rozpočtových omezení k výraznému snížení počtu zaměstnanců Akademie věd ČR. V důsledku toho byly zrušeny některé ústavy Akademie, včetně bývalého Ústavu jaderné biologie a radiochemie v Praze. Výzkumná skupina stopové anorganické analýzy z tohoto ústavu se však stala samostatným pracovištěm Ústavu analytické chemie. Tato akce znamenala významnou změnu v rozsahu vědeckého programu ústavu a doplnila některé vybrané metody atomové spektrometrie do bývalého programu ústavu, který se do té doby zabýval výhradně analytickými separacemi.
Mezi nejnovější témata, která obohatila výzkumný program ústavu, patří aplikace hmotnostní spektrometrie a založení dvou nových výzkumných skupin v roce 2001 zaměřených na miniaturizovanou instrumentaci a proteomiku se zaměřením na aplikace hmotnostní spektrometrie. V roce 2010 se obě oddělení sloučila do oddělení bioanalytické instrumentace.
V současné době se úsilí všech pěti oddělení a zaměřuje na využití analytické chemie v nejrůznějších oblastech vědy a techniky, včetně medicíny, ochrany životního prostředí, výroby potravin, a na vysoce čisté materiály.
<ul>
<li><a href="http://www.iach.cz/cs/oddeleni/bioanalyticke-instrumentace/">oddělení bioanalytické instrumentace</a></li>
<li><a href="http://www.iach.cz/cs/oddeleni/elektromigracnich-metod/">elektromigračních metod</a></li>
<li><a href="http://www.iach.cz/cs/oddeleni/analyticke-chemie-zivotniho-prostredi/">separací v tekutých fázích</a></li>
<li><a href="http://www.iach.cz/cs/oddeleni/separaci-v-tekutych-fazich/">analytické chemie životního prostředí</a></li>
<li><a href="http://www.iach.cz/cs/oddeleni/stopove-prvkove-analyzy/">stopové prvkové analýzy</a></li>
</ul>
Zabýváme se vývojem teoretických východisek, aplikací a instrumentací separačních a spektroskopických metod analytické chemie. Vlastní technologie umožňují výrobu a charakterizaci mikrofluidik a nanomateriálů. Specifickou částí našeho výzkumu jsou metody využívající elektrické pole, sorpci, proudění tekutin, silové pole, chemickou reakci a jejich kombinace, které jsou hnací silou separací.
Spektroskopická oblast výzkumu zahrnuje hmotnostní spektrometrii, atomovou spektroskopii a vývoj optických spektroskopických technik a jejich použití v separačních metodách. Teoretická východiska jsou důležitým a neoddělitelným vedlejším produktem a poskytují také nové a originální znalosti použitelné v jiných vědních oborech, především v biochemii a ve fyzikální chemii.

Prezentace Ústavu analytické chemie, CAV, v.v.i, Brno

Výjimečné zařízení, spektrometr iontové pohyblivosti, který pomůže při vývoji nových metod pro včasné odhalení infekčních a metabolických chorob, uvede do provozu ve čtvrtek 10. prosince Mikrobiologický ústav AV ČR za přítomnosti čelných představitelů Akademie věd ČR. Přístroj pomůže v akademickém i aplikovaném sektoru při řešení problémů klinického výzkumu. Spektrometr, který zpřístupní nové instrumentálně-analytické techniky, jež dosud nebyly v ČR k dispozici, byl pořízen v rámci Strategie AV21, jejíž motto zní „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“.

Hmotnostní spektrometr umožní včasné odhalování závažných chorob

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

PFAS

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

Měření alkoholu a kontrola obsahu CO2 a O2 v alkoholických a nealkoholických nápojích

Prezentace Ústavu analytické chemie, CAV, v.v.i, Brno

Co umí elektroanalytická chemie pro ochranu zdraví a životního prostředí

Ústav experimentální botaniky AV ČR otevřel v roce 2012 novou budovu

Týden vědy a techniky Akademie věd CŘ 2019

Co s námi bude? Mikroplasty v pitné vodě

Hmotnostní spektrometr umožní včasné odhalování závažných chorob

Nejbližší akce

Měření alkoholu a kontrola obsahu CO2 a O2 v alkoholických a nealkoholických nápojích

27. Škola hmotnostní spektrometrie 2026

Validace analytické metody a použití programu Excel - 2026

Webináře

Extending the power of LC MS/MS: advanced workflows with QTRAP®

Liner selection and injection techniques in GC

Future Days: Catalysts, What Will Define the Next Decade of Catalysis?