<p><strong>Chcete studovat přírodovědné obory na vysoké úrovni a mít jistotu budoucího uplatnění? Tak neváhejte a přijďte k nám!</strong></p>
<h5></h5>
<p>Přírodovědecká fakulta UK patří mezi nejúspěšnější výuková i vědecká pracoviště v ČR. Jejími absolventy je mnoho významných osobností, včetně jediného českého nositele Nobelovy ceny za vědní obor – prof. Jaroslava Heyrovského.</p>
<h3><strong>Bakalářské studium na chemické sekci</strong></h3>
<h5><strong>Biochemie</strong></h5>
<p>Bakalářský program Biochemie vás připraví jak na praxi (biochemik pracující v biochemických, biomedicínských i chemických laboratořích), tak i především na dvouleté navazující magisterské studium Biochemie nebo příbuzného programu, kde se již budete moci specializovat na vybranou oblast biochemie.</p>
<h5><strong>Chemie</strong></h5>
<p>Cílem bakalářského programu Chemie je především příprava na navazující magisterské studium, kde se již budete specializovat na vybranou oblast chemie dle svého zájmu. Během bakalářského studia získáte teoretické znalosti a praktické zkušenosti z chemie anorganické, analytické, fyzikální, organické, jaderné i makromolekulární a z biochemie, ale i hluboké znalosti matematiky a fyziky. Zájemci se mohou již od prvního ročníku zapojit do vědecké práce ve výzkumných týmech na jednotlivých katedrách. Výběrem z bohaté nabídky specializovaných volitelných přednášek si můžete doplnit studijní plán na míru svému zájmu i tématu bakalářské práce.</p>
<h5><strong>Chemie a fyzika materiálů</strong></h5>
<p>Bakalářský studijní program Chemie a fyzika materiálů je zaměřený na velmi perspektivní oblast chemie, kde dochází k překryvu chemie s fyzikou a materiálovými vědami. Tato atraktivní vědecko-výzkumná oblast kombinuje možnosti chemie při přípravě nových pokročilých materiálů pro aplikace využívající např. jejich výjimečné elektromagnetické, optické a fotochemické charakteristiky s detailním pochopením jejich fyzikálních a fyzikálně-chemických vlastností.</p>
<h5><strong>Chemie se zaměřením na vzdělávání (jednoobor i dvouobor)</strong></h5>
<p>Chemie se zaměřením na vzdělávání je studijní program určený pro přípravu středoškolských pedagogů. Lze jej studovat buď &quot;jednooborově&quot;, anebo &quot;dvouoborově&quot; s další vybranou pedagogickou aprobací, a to v tzv. sdruženém studiu, kdy jsou vyhlašovány pevné kombinace programů. Chemii lze studovat s biologií, matematikou nebo fyzikou (spolu s MFF UK) nebo geologií, přičemž si již při přihlášce musíte vybrat hlavní (&quot;maior&quot;) zaměření (např. chemie), v němž budete povinně zpracovávat bakalářskou práci. V rámci navazujícího magisterského programu se pak můžete specializovat buď na učitelství a didaktiku chemie (případně i s druhým vybraným oborem), ale i na některou z odborných oblastí chemie.</p>
<h5><strong>Klinická a toxikologická analýza</strong></h5>
<p>Bakalářský studijní program Klinická a toxikologická analýza (KATA) je první částí dvoustupňového vzdělávacího oboru, na kterou navazuje magisterská nadstavba. Vysoká poptávka po kvalifikovaných odbornících v oblasti aplikované analytické chemie a biochemie je důvodem pro přijímání poměrně vysokého počtu studentů do tohoto studijního programu.</p>
<h5><strong>Medicinální chemie</strong></h5>
<p>Medicinální chemie je disciplína na rozhraní chemie a farmakologie zabývající se návrhem, přípravou a vývojem léčiv. Bakalářský studijní program Medicinální chemie je zaměřen na výchovu odborníků s teoretickými i praktickými znalostmi ze všech oblastí chemie. Důraz je kladen zejména na studium chemických dějů probíhajících v organizmu člověka a jejich ovlivnění farmaky. Absolvováním základních biologických přednášek získají posluchači i znalosti o fyziologii živých organizmů a člověka.</p>
<h3><strong>Magisterské studium na chemické sekci</strong></h3>
<h5><strong>Analytická chemie</strong></h5>
<p>Analytická chemie je vědecká disciplína vyvíjející a uplatňující metody, měřicí techniky a strategie vedoucí k získání informací o chemickém složení vymezené části reality a o jeho časových změnách a prostorové distribuci. Úzce spolupracuje s ostatními chemickými obory a dalšími společensky významnými vědními disciplinami (např. medicínou, farmacií, forenzními vědami, ekologií). Studium analytické chemie se řídí doporučeními Divize analytické chemie (DAC) Evropské asociace pro chemické a molekulární vědy (EuCheMS). Zahrnuje obeznámení s teoretickými základy a praktickou výuku tradičních metod chemické analýzy, moderních metod instrumentální analýzy a chemometrie. Studium je dále doplněno o obecné kapitoly o metodologii měření, systémech zabezpečování jakosti, multidimenzionálních technikách a kontinuálním sledování průmyslových procesů i dějů v živých organizmech a v životním prostředí.</p>
<h5><strong>Anorganická chemie</strong></h5>
<p>Anorganická chemie se podobně jako ostatní chemické obory formálně dělí do několika oblastí. Toto rozdělení vyplývá především z charakteru studovaných látek, metodiky práce a také z orientace a návaznosti na další přírodovědné obory. Zmínit lze oblast chemie prvků hlavních skupin, jako je např. bór, křemík nebo fosfor, která nabízí širokou paletu sloučenin volně připomínající chemii organickou. Studium přechodných kovů spadá především do oblasti koordinační chemie. Na tuto oblast úzce navazuje chemie organoprvkových sloučenin, která se zaměřuje na koordinační sloučeniny s organickými ligandy. Z koordinační chemie se oddělila také bioanorganická chemie, která se zabývá úlohou anorganických sloučenin v organismech a jejich potenciálními biomedicínskými aplikacemi. Na pomezí anorganické chemie a fyziky pevné fáze se etablovala chemie anorganických materiálů, kam spadá příprava nových materiálů se zajímavými chemickými, mechanickými či fyzikálními vlastnostmi. V rámci magisterského studia anorganické chemie na Přírodovědecké fakultě UK se studenti mohou zaměřit na kteroukoliv specializovanou oblast zmíněnou výše.</p>
<h5><strong>Biochemie</strong></h5>
<p>Biochemie je multidisciplinární studijní program na pomezí chemie, biologie, biomedicíny a dalších věd úzce souvisejících s procesy v organizmu. Cílem studijního programu Biochemie je vybavit absolventy hlubokými znalostmi z různých oblastí biochemie i molekulární biologie. Seznámit ho s praxí na nejmodernějších přístrojích v biochemických laboratořích a s používáním počítačovým programů a sítí. Biochemie se zabývá studiem základů životních pochodů (fyziologických i patofyziologických) na molekulární úrovni. Jde o životní pochody nejen člověka, ale i jiných organismů. Nachází se na rozhraní věd biologických a chemických a má obrovské dopady v mnoha oblastech, zejména v lékařství, farmacii, zemědělství, veterinární medicíně a v ochraně životního prostředí. Studium je zakončeno státní zkouškou a obhajobou diplomové práce. Počet školených a obhájených diplomových prací studentů programu biochemie na katedře biochemie se v jednotlivých letech pohybuje mezi 45–60 studenty.</p>
<h5><strong>Chemie a fyzika materiálů</strong></h5>
<p>Navazující magisterský studijní program Chemie a fyzika materiálů je zaměřen na dokončení výchovy odborníků s teoretickými i praktickými znalostmi z oblasti chemie pevných látek a materiálových věd. Díky kombinaci vyučovaných teoretických a praktických předmětů z vybraných oblastí chemie a aplikované fyziky jsou absolventi připravováni především na vědeckou a výzkumnou činnost v interdisciplinárních oborech materiálových věd. Velký důraz je u nich kladen na osvojování si znalostí a dovedností nezbytných k samostatnému výzkumu a vedení vědecko-výzkumných skupin.</p>
<h5><strong>Fyzikální chemie</strong></h5>
<p>Při zápisu do studia si uchazeč volí jednu ze tří specializací: &quot;Biofyzikální chemie&quot;, &quot;Fyzikální chemie&quot; nebo &quot;Modelování chemických vlastností nano- a biostruktur&quot;.</p>
<p>Ve všech třech specializacích studijního programu fyzikální chemie získají absolventi vzdělání v oborech jako je statistická termodynamika, teorie molekulové struktury a spektroskopie, seznámí se s moderními teoretickými a experimentálními metodami fyzikální chemie a získají přehled o důležitých multidisciplinárních vazbách zejména mezi fyzikální chemií a materiálovými vědami a mezi fyzikální chemií a biodisciplínami. Podle zvolené specializace a zaměření diplomového projektu se stanou specialisty buď v teoretické chemii, nebo v moderních experimentálních oblastech. Výchova se zaměřuje na přípravu odborníků pro práci jak v multidisciplinárních vědeckých a vývojových týmech, tak v průmyslu i v medicíně.</p>
<h5><strong>Klinická a toxikologická analýza</strong></h5>
<p>Studijní program KATA zprostředkovává vědomosti a dovednosti v oblastech analytické chemie a biochemie. Získané znalosti mají umožnit nejen řízení vlastního analytického procesu, od získávání reprezentativního vzorku přes jeho úpravu až po provedení náročného analytického experimentu, ale i provedení relevantního vyhodnocení a zobecnění výsledků včetně vypracování interdisciplinárních predikčních modelů. Zatímco bakalářský stupeň studia se soustředí na osvojení si základních vědomostí a návyků, magisterský stupeň se soustředí na interdisciplinární odborné vzdělání pro oblasti mandatorně podléhající pravidlům správné laboratorní praxe (klinické analýzy, analýzy potravinového řetězce a vývoje, výroby a distribuce léčiv).</p>
<h5><strong>Makromolekulární chemie</strong></h5>
<p>Makromolekulární chemie je zhruba od třicátých let 20. století samostatný vědní obor zabývající se přírodními a syntetickými polymery a jejich systémy z pohledu přípravy, struktury, charakterizace, vlastností a využití. Absolvent tohoto studijního programu je vybaven teoretickými a praktickými znalostmi v oblasti makromolekulární chemie a jejích základních přístupů (teoretický popis makromolekul a jejich fázového chování; základní metody počítačových simulací; pokročilé experimentální techniky; reologie a fyzika polymerních materiálů; a polymerní syntéza) a má přehled o interdisciplinárních vazbách na další obory jako fyzikální chemie, organická chemie, nanochemie a medicinální chemie. Díky vyváženému propojení teoretických znalostí z přednášek s praktickou laboratorní výukou umí absolvent využít své znalosti v praxi, je schopen kritického myšlení, identifikovat problémy a navrhnout jejich řešení.</p>
<h5><strong>Medicinální chemie</strong></h5>
<p>Medicinální chemie je disciplína na rozhraní chemie a farmakologie zabývající se návrhem, přípravou a vývojem léčiv. Zahrnuje identifikaci, syntézu a vývoj nových chemických látek vhodných pro terapeutické a diagnostické použití, a studium biologických vlastností již známých látek z hlediska vztahu mezi jejich chemickou strukturou a biologickou funkcí. Studenti tohoto programu musí být z hlediska svého výzkumného zaměření připraveni teoreticky a prakticky v širokém spektru vědních oborů zahrnujících vedle chemických oborů i kvantitativní studium biologických systémů, farmakogenomiku a přístupy personalizované medicíny, molekulární modelování biologických systémů. Z tohoto hlediska budou hlavními studovanými disciplinami organická chemie a syntéza, biochemie, počítačová chemie, farmakologie, molekulární biologie, biostatistika a fyzikální chemie nízkomolekulárních i makromolekulárních chemických systémů.</p>
<h5><strong>Organická chemie</strong></h5>
<p>Studium organické chemie zahrnuje získání široké škály informací v oblasti organické chemie, molekulární spektroskopie a v oboru syntézy organických sloučenin. V návaznosti na projekt diplomové práce je následně studium interně zaměřeno do oblasti syntetické chemie, fyzikální organické chemie, bioorganické chemie či syntézy a využití značených sloučenin. Studijní plán je nezávisle na zaměření profilován tak, aby komplexně pokrýval požadavky, kladené na absolventa programu Organická chemie a umožnil jeho vysokou uplatnitelnost jak ve výzkumu, tak i v praxi. Součástí studijního plánu je i nabídka doporučených volitelných předmětů, které pokrývají mezioborové vztahy, především z hlediska biologické aktivity organických sloučenin, interpretace struktury a analýzy složek ekosystému.</p>
<h5><strong>Učitelství chemie pro střední školy (jednoobor i dvouobor)</strong></h5>
<p>Jednooborové studium je určeno pro posluchače odborného studia chemie, kteří mají možnost získat způsobilost pro výuku chemie na středních školách. Dvojaprobaci lze studovat v kombinaci s biologií, s geologií, ve spolupráci s MFF UK též s matematikou nebo s fyzikou, přičemž si již při přihlášce musíte vybrat hlavní (&quot;maior&quot;) zaměření (např. chemie), v němž budete povinně zpracovávat diplomovou práci.</p>
<p>Cílem dvouletého navazujícího magisterského studia učitelství chemie ve výše uvedených oborech je připravit profesionální středoškolské učitele odborně vzdělané v chemii, didaktice chemie, aplikované pedagogice a psychologii a obecných otázkách chemického vzdělávání v úrovni středoškolské i vysokoškolské. Součástí studia je pedagogická praxe uskutečňovaná převážně na gymnáziích. Studenti učitelského studia se mohou v jeho průběhu zapojit do mezinárodních vzdělávacích projektů, do projektů podporovaných z ESF v oblasti zkvalitňování přírodovědného vzdělávání učitelů a studentů středních škol a do projektů zaměřených na vyhledávání a podporu talentovaných studentů pro studium chemie. Mohou též pracovat ve výzkumných týmech oborových chemických kateder.</p>


Chemie na Přírodovědecké fakultě UK

<p><strong>Připojte se a zeptejte na vše, co vás k programu zajímá. Na vaše dotazy bude odpovídat nejenom tým Nadace Experientia, ale také držitel start-up grantu <a href="https://gcms.cz/article/417">Ondřej Baszczyňski</a>, který v roce 2019 založil vlastní výzkumnou skupinu na <a href="https://gcms.cz/companies/16">Přírodovědecké fakultě UK v Praze</a>.</strong></p>
<p>Online meeting se bude konat na Google Meet. Pro pozvánku s odkazem si napište nejpozději do <strong>7. února</strong> na email experientia@experientia.cz</p>
<p>Setkání je určené pro <strong>mladé vědkyně a vědce</strong> (do 5 let od ukončení Ph.D. studia), kteří mají minimálně <strong>roční zahraniční zkušenost</strong> a zájem o založení <strong>nezávislé výzkumné skupiny</strong> zde v ČR v oboru organické, bioorganické nebo medicinální chemie.</p>
<p>Více info o programu hledejte na <a href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/start-up-granty/">Start-up granty Nadace Experientia.</a></p>


Pořádáme online meeting pro zájemce o start-up granty

<p><strong>Vědecká konference zaměřená na vývoj v oboru analytické chemie a představení diskutovaných témat jako Vitaminy, Antioxidanty, Terapeutické monitorování léčiv, Drogy, Alkohol a Toxicita látek kolem nás v „době jedové“.</strong></p>
<blockquote>
<p><strong>Konference byla z organizačních důvodů přesunuta na nový termín 4. - 6. 10. 2021. Aktuální informace a program naleznete v příspevku <a href="https://gcms.cz/article/1544">VITATOX 2021 - program konference</a></strong></p>
</blockquote>
<p>Letošní ročník konference VITATOX se bude opět věnovat toxikologii, monitorování léčiv, vitaminům a antioxidantům.</p>
<p>Ovšem tento rok je ve spolupráci s <strong>RNDr. Josefem Reitmajerem Ph.D.</strong> z Celně technické laboratoře v rámci konference chystán nový blok. </p>
<p>V tomto bloku bude prostor pro prezentace složek <strong>IZS</strong> a dalších pracovišť nakládajících s <strong>OPL</strong> (omamné a psychotropní látky), <strong>NPS</strong> (nové psychoaktivní látky) a jinými <strong>nebezpečnými látkami</strong>.</p>
<p><strong>Plánovaný termín konání</strong>: 24. –26. května 2021</p>
<p><strong>Místo konání:</strong> Penzion Za Vodou, Poděbradova 2014, Dvůr Králové nad Labem</p>
<p>Seznam přednášek, abstrakty a momentky z VITATOX 2020 naleznete v příspěvcích níže.</p>
<h5><a href="https://gcms.cz/article/641"><strong>VITATOX 2020 - den 1</strong></a></h5>
<p>První den konference je za námi a viděli celkově 15 zajímavých přednášek. Podívejte se na přednášky z prvního dne.</p>
<h5><a href="https://gcms.cz/article/644"><strong>VITATOX 2020 - den 2</strong></a></h5>
<p>Druhý den konference je za námi a viděli celkově 8 zajímavých přednášek. Podívejte se na přednášky z druhého dne.</p>
<h5><a href="https://gcms.cz/article/646"><strong>VITATOX 2020 - den 3</strong></a></h5>
<p>Třetí den konference je za námi a viděli celkově 7 zajímavých přednášek. Podívejte se na přednášky z třetího dne.</p>
<h3><strong>Přednášky ke stažení</strong></h3>
<ul>
<li><p><strong>21 LC a LCMS přednášek</strong> z ročníku 2020 <a href="https://lcms.cz/library?search=vitatox&amp;date=2020-2021"><strong>ke stažení v knihovně LabRulezLCMS</strong></a></p>
</li>
<li><p><strong>8 GC a GCMS přednášek</strong> z ročníku 2020 <a href="https://gcms.cz/library?search=vitatox&amp;date=2020-2021"><strong>ke stažení v knihovně LabRulezGCMS</strong></a></p>
</li>
</ul>


Konference VITATOX 2021

<h3><strong>Diskutující:</strong></h3>
<ul>
<li><strong>prof. PhDr. Olga Lomová, CSc</strong>. (sinoložka, členka etické komise Filozofické fakulty UK)</li>
<li><strong>prof. Ing. Jaroslav Petr, CSc.</strong> (vývojový biolog, VÚŽV)</li>
<li><strong>prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D.</strong> (fyzikální chemik, VŠCHT)</li>
<li><strong>Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D.</strong> (přednosta Ústavu etiky na 3. LF UK)</li>
</ul>
<h3><strong>Moderuje:</strong></h3>
<ul>
<li><strong>RNDr. Ivo Starý, CSc.</strong> (ÚOCHB, předseda chemické sekce Učené společnosti)</li>
</ul>
<h3><strong>Do diskuse se zapojili mimo jiné:</strong></h3>
<ul>
<li><strong>prof. Michal Hocek</strong></li>
<li><strong>prof. Michal Anděl</strong></li>
<li><strong>prof. Helena Illnerová</strong></li>
<li><strong>prof. Cyril Höschl</strong></li>
<li><strong>prof. Jan Royt</strong></li>
<li><strong>prof. Pavel Jungwirth</strong></li>
<li><strong>prof. Vojtěch Novotný</strong></li>
<li><strong>prof. Petr Vorel</strong></li>
</ul>


Etika vědecké práce

<p><strong>Jsou dosud vyvinuté vakcíny uspěchané nebo jim lze důvěřovat? Jak dlouhou ochranu nám mohou očkovací látky poskytnout? Jaké jsou aktuální možnosti akutní léčby během nákazy koronavirem? Je vakcinace nejspolehlivější cestou k dosažení kolektivní imunity? V rámci cyklu (Ne)známé souvislosti hovořili o aktuálních vakcínách, rozdílech mezi COVID-19 a chřipkou, akutní léčbě i kolektivní imunitě virolog Lukáš Pekárek s epidemiologem prof. Jiřím Beranem.</strong></p>
<p>Zajímají-li vás jen některá vybraná témata, zde jsou jejich pozice:</p>
<ul>
<li><strong>00:00:00 - 00:32:05</strong> - aktuální vakcíny proti COVID-19,</li>
<li><strong>00:32:05 - 00:44:00</strong> - porovnání COVID-19 s chřipkou,</li>
<li><strong>00:44:00 - 00:58:35</strong> - akutní léčba COVID-19,</li>
<li><strong>00:58:36 - 01:28:00</strong> - promořenost ČR a kolektivní imunita,</li>
<li><strong>01:28:00 - 01:40:00</strong> - česká vakcína; mýty a fakta spojené s vakcinací.</li>
</ul>
<blockquote>
<p><strong>Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.</strong>, epidemiolog, praktik, vysokoškolský učitel,  expert v oblasti diagnostiky, prevence a očkování, autor mnoha mezinárodně oceňovaných publikací a mimo jiné také Mezinárodního očkovacího průkazu používaného v ČR a na Slovensku. V současné době je vedoucím Centra očkování a tropické medicíny IPVZ. Patří k nejvíce citovaným autorům v Evropě a v USA především za svůj inovativní přístup k provádění efektivních studií v oblasti vakcinace.</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p><strong>Ing. Lukáš Pekárek, PhD.</strong>, absolvent VŠCHT Praha v oboru biotechnologie léčiv a vítěz soutěže v popularizaci vědy FameLab 2018 v ČR. V současné době je PhD studentem v prestižní vědecké výzkumné instituci HIRI v německém Würsburgu (Helmholtz Institute for RNA based Infection Research), kde se zabývá studiem infekční biologie.</p>
</blockquote>


Jiří Beran, Lukáš Pekárek - (Ne)známé souvislosti: Vakcíny proti COVID-19 (ÚMKP, BC 7.1.2021)

<p><strong>Rozhovor proběhl v roce 2020.</strong></p>
<p><strong>Otec byl hutník, ale on se už jako dítě zajímal o výbušniny a rakety. Kromě lásky k chemii si našel na vysoké škole v Pardubicích i svoji životní partnerku.</strong></p>
<h5><strong>Kdy jste byl naposled na univerzitě?</strong></h5>
<p>Minulý týden.</p>
<h5><strong>Ještě učíte?</strong></h5>
<p>To ne. Mám tu ale kamarády-chemiky, se kterými se rád vidím. Chodím sem pravidelně každý týden a ve spojení s fakultou zůstávám pořád. Teď nám to setkávání s kolegy překazila pandemie. Ale jinak se scházíme každý týden v takovém kroužku. Každý jsme z jiného oboru, někdo je z organiky, někdo z anorganiky nebo fyzikální chemie. Odborně se spolu můžeme hádat a diskutovat (smích). Je dobré mít rozhled přes jiné disciplíny než jen ty, kterým se věnujete. A tím také udržuji i sociální vazby, když je mi doma smutno.</p>
<h5><strong>Kudy vedla vaše cesta k chemii?</strong></h5>
<p>Nepocházím z rodiny, kde by někdo dělal chemii. Můj otec byl hutník. Ale už na základní škole v Ostravě jsem se zajímal o výbušniny a rakety, měl jsem i domácí minilaboratoř v předsíni malého bytu. Lákalo mě to. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu chemickou a jít na vysokou školu zaměřenou na chemii se přímo nabízelo. Byla to pro mě jediná a jasná volba. Praha byla daleko a na vysokou školu v Pardubicích byly dobré reference.</p>
<h5><strong>Jaká byla studentská léta?</strong></h5>
<p>Šlo nás tenkrát do Pardubic ze střední školy osm. Nastoupil jsem do prvního ročníku v roce 1962 a končil jsem v roce 1967 na katedře organické chemie. Vzpomínám na to moc rád, protože jsem se tady seznámil se svou budoucí manželkou. Měli jsme chemické manželství, moje žena studovala anorganickou chemii. Navíc jsem od 2. ročníku začal na katedře organické chemie vařit, tedy provádět chemickou syntézu, připravovat nové sloučeniny, zprvu pro budoucího kolegu Mirka Kaválka a později pro svého velkého učitele prof. Vojeslava Štěrbu, který mému chemickému rozvoji přispěl nejvíce.</p>
<h5><strong>Čemu jste se ve svém profesním životě věnoval?</strong></h5>
<p>Po absolvování vysoké školy jsem šel na vojnu a v roce 1968 jsem se ze základní vojenské služby vrátil rovnou na katedru. Byla to doba, kdy tady na škole zaváděla metodika nukleární magnetické rezonance. Tuto metodiku bude většina lidí znát spíše z medicíny, ale v chemii se uplatnila podstatně dříve než v medicíně. Byla to metodika, kterou jsem si nesmírně oblíbil. A při vší skromnosti jsem ji tady pomáhal na škole zavést a věnoval jsem se jí řadu let. Kromě toho jsem se zaměřoval na organickou syntézu, zpočátku to byla barviva, azolátky. Studovali jsme jejich vznik a chování metodami reakční kinetiky, to znamená stanovením rychlostí a rovnovah. Od chemie azolátek, ke které jsme se čas od času vraceli, jsme přešli k chemii polynitrosloučenin a jejich reakci s nukleofily. Pracovali jsme na hranici mezi organickou a fyzikální chemií, proto se náš přístup nazývá fyzikální organickou chemií.</p>
<h5><strong>Sledujete, jak se chemie a výzkum proměňuje?</strong></h5>
<p>Celou dobu jsem byl u toho, tedy od toho roku 1967. Doba se posunula, výzkum je více orientován na praxi. Méně se člověk dle mého názoru věnuje základnímu výzkumu, ale spíše aplikacím. Ale právě ze základního výzkumu vychází řada nápadů a podnětů pro budoucí využití. Fascinuje mě rozvoj experimentálních metod, které umožňují nahlédnout do nitra hmoty detailněji, než to bylo možné před nedávnem.</p>
<h5><strong>Která jména se vám s fakultou spojí?</strong></h5>
<p>Tím, že patřím na fakultě k těm nejstarším, pamatuji si také nejstarší kolegy. Rád například vzpomínám na profesora Miroslava Večeřu, byl to takový náš doyen nejen jedné katedry a skvělý manažer. Z Výzkumného ústavu organických syntéz si v letech 1963-64 přivedl skupinu lidí, která měla katedru obrodit a změnit. A povedlo se mu to.</p>
<p>Skupinu tvořili profesor Štěrba, což byl „chemický ideolog“, doc. Panchartek, skvělý pedagog, a Ing. Šlosar, zkušený syntetik a praktik. Na katedře působili i bývalí rektoři, prof. Večeřa, zvolený, leč nejmenovaný několikadenní rektor, doc. Josef Panchartek, ten byl také prvním absolventem s inženýrským titulem z roku 1954 a prvním porevolučním rektorem. Dále to byli prof. Oldřich Pytela a současný prorektor prof. Mirek Ludwig. Vybaví se mi řada starších kolegů, Ing. Socha, doc. Kaválek, doc. Klicnar, doc. Vetešník, RNDr. Kalfus, RNDr. Schreiber, prof. Čegan. Někteří již nejsou mezi námi, odešli do chemického nebe. Bylo by ale chybou uvrhnout je do věčného zapomnění, vždyť na katedře žili, pracovali, učili studenty, bádali. Byť za podmínek daleko odlišných od těch současných.</p>
<h5><strong>Žádná vědkyně mezi vámi nebyla?</strong></h5>
<p>Má manželka mě nazvala misogynem. Myslím, že v tomto ohledu ale neměla pravdu. K ženám jsem měl vždy kladný vztah, ale ta organika opravdu dost páchne. Nyní jsem nejvíce v kontaktu s prof. Milošem Sedlákem, vedoucím Ústavu organické chemie a technologie. Vídám se i s mým doktorandem doc. Petrem Šimůnkem. Petrovi jsem také předal výzkum v oblasti  nukleární magnetické rezonance. Máme spolu řadu publikací v  oboru tautomerie azolátek. Rád vidím svou bývalou spolupracovnici Ing. Markétu Svobodovou.</p>
<h5><strong>Škola letos slaví 70 let. Co byste vzkázal na fakultu?</strong></h5>
<p>Protože jsem jejím fandou, přál bych jí jen samé úspěchy. Aby byla mezi těmi nejlepšími. A hlavně jí přeju hodně nadšených studentů.</p>
<blockquote>
<p><strong>prof. Ing. Vladimír Macháček, DrSc.</strong></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích (organická technologie, studijní zaměření organická chemie, 1967), disertační práci obhájil v roce 1969 a habilitoval se na VŠCHT v Pardubicích v oboru organická chemie v roce 1983. Titul doktora chemických věd obhájil na Ústavu organické chemie a biochemie v Praze v roce 1991 a profesorem organické chemie byl jmenován na VŠCHT v Praze také v roce 1991. Zabýval se studiem mechanismů organických reakcí metodami reakční kinetiky a využitím nukleární magnetické rezonance. Je spoluautorem více než 120 původních prací publikovaných v mezinárodních časopisech.</p>
</blockquote>
<p>Tento text najdete v exkluzivním vydání 100. vydání univerzitního Zpravodaje v tištěné i <a href="https://www.upce.cz/sites/default/files/public/luva3059/zpravodaj-100_154047.pdf">on-line podobě</a>.</p>


Prof. Vladimír Macháček: Škola mi dala dvě lásky

<p><strong>V sobotu 6. února proběhne den otevřených dveří online. Ač nás to velmi mrzí, původně plánované klasické dny otevřených dveří (pátek 22. a sobotu 23. ledna 2021), jsou zrušeny z důvodu aktuální epidemiologické situace.</strong></p>
<p>Online den otevřených dveří (<a href="https://www.facebook.com/events/1064694204033635">FB událost</a>) nabídne <strong>25 interaktivních místností</strong>. V některých <strong>potkáte pouze studenty</strong> a budete se moci bavit o tom, jak studium na naší škole probíhá, jinde poradí pracovníci školy s náležitostmi podání přihlášky. Samozřejmostí jsou <strong>prezentace fakult a 19 studijních programů</strong>, včetně nových ekonomických programů. K dispozici bude i <strong>virtuální prohlídka školy</strong>, <strong>videa z laboratoří</strong>, přednáška doktora <strong><a href="https://gcms.cz/article/629">Petra Holzhausera</a></strong> o smyslu studia přírodních věd a nádavkem také vystoupení vycházející hvězdy české hudební scény Tey Sofie.</p>
<p>Další <strong>desítky novinek</strong> z VŠCHT Praha, <strong>příběhů</strong> jejich vědců, <strong>přednášek</strong> nebo informací k <strong>výsledkům badání</strong> naleznete v <a href="https://gcms.cz/companies/11"><strong>Profilu VŠCHT Praha</strong> na portálech LabRulez</a>.</p>
<p><strong>Ze studijních programů, kde budete studovat a využívat také analytickou chemii vybíráme:</strong></p>
<h3><strong>Bakalářské studium: <a href="https://studuj.vscht.cz/studijni-programy/program/B403">Analytická a forenzní chemie</a> na fakultě chemicko-inženýrské (FCHI)</strong></h3>
<p>Klasický analyticky zaměřený program, který umožňuje v průběhu studia volit mezi dvěma specializacemi – Analytickou chemií a Forenzní analytickou chemií. Důraz je kromě teoretických předmětů kladen na procvičení získaných znalostí a praktickou práci v laboratořích. V rámci specializačních přednášek se seznámíte s prací kriminalistů, zajišťováním kriminalistických stop a jejich vyhodnocováním. Získáte poznatky z oblasti forenzní identifikace osob a věcí. Vše se vám bude hodit pro budoucí kariéru v kriminalistických týmech, forenzních a analytických laboratoří nebo farmaceutickém průmyslu. </p>
<h5><strong>Uplatnění</strong></h5>
<ul>
<li>Navazující magisterské studium – Forenzní chemie</li>
<li>Forenzní laboratoře</li>
<li>Kriminalistické laboratoře Policie ČR</li>
<li>Analytické laboratoře</li>
<li>Farmaceutické firmy</li>
<li>Výzkumné organizace</li>
</ul>
<h5><strong>Analytická chemie</strong></h5>
<p>Kromě přírodovědného a chemického základu je značná pozornost věnována procvičení získaných znalostí a praktické práci v laboratořích. Detailněji jsou probírány metody spektroskopické, elektrochemické, bioanalytické a separační, hlavně chromatografické a elektroforetické. Dostatečná pozornost je věnována i základům interpretace spekter naměřených různými technikami, především infračervenou spektroskopií, nukleární magnetickou rezonancí a hmotnostní spektrometrií. Budete mít dobrý základní přehled ve všeobecných fyzikálně-chemických disciplínách a základních analytických metodách, včetně odběru vzorku, jeho přípravy k analýze, provedení měření, zpracování dat a základní interpretace výsledků. V rámci této specializace je možno se během studia pomocí povinně volitelných předmětů zaměřit směrem ke klasické analytické chemii a jakostnímu inženýrství nebo na analýzu léčiv. </p>
<h5><strong>Forenzní analytická chemie</strong></h5>
<p>V rámci specializačních přednášek se seznámíte s prací kriminalistů, zajišťováním kriminalistických stop a jejich vyhodnocováním. Získáte poznatky z oblasti forenzní identifikace osob a věcí. Pozornost bude věnována i otázkám trestního práva a trestné činnosti v digitálním prostoru, ochraně dat a také problematice forenzních databází. Těšit se můžete na předměty vysvětlující speciální analytické techniky a otázky spojené s padělky léčiv, kosmetických přípravků a dalších materiálů. Podrobněji budou probírány metody spektroskopické a separační se zaměřením na stopové a ultrastopové analýzy malých množství vzorků. Při své práci budete hojně používat výpočetní techniku. </p>
<h3><strong>Magisterské studium: <a href="https://studuj.vscht.cz/studijni-programy/program/N403">Analytická chemie</a> na fakultě chemicko-inženýrské (FCHI)</strong></h3>
<p>Ovládnete špičkové analytické metody teoreticky i prakticky – konkrétně metody separační, molekulovou spektrometrii a elektroanalytické metody včetně chemometrického vyhodnocení analytických měření. Praktická laboratorní výuka se opírá o moderní vybavení laboratoří umožňující práci studentů v malých (1–3členných) skupinách. V rámci jednotlivých specializací je společný základ dále profilován. Na druhou stranu možnost výběru volitelných předmětů umožňuje studujícím značnou míru individualizace vlastního vzdělání.</p>
<h5><strong>Uplatnění</strong></h5>
<ul>
<li>Nejmodernější analytické laboratoře</li>
<li>Vývojář pokročilých analytických technik</li>
<li>Výzkum, vývoj a výroba léčiv</li>
<li>Farmaceutické firmy</li>
<li>Vědecké instituce</li>
<li>Kriminalista -  forenzní chemik</li>
<li>Forenzní laboratoře</li>
<li>Soudní znalec</li>
<li>Doktorské studium</li>
</ul>
<h5><strong>Analýza léčiv</strong></h5>
<p>Výzkum, vývoj a analýza léčiv bude vaše cesta. Specializace reaguje na aktuální potřeby farmaceutického průmyslu v oblasti analýzy léčiv. Zabývat se budete předměty orientovanými na separační a spektroskopické metody a na strukturní analýzu látek, což vás naučí rychlé a snadné adaptaci na prostředí výzkumu a výroby farmaceutických substancí a léčivých přípravků. Budete znát i principy uplatňované při registraci léčiv a jejich patentové ochraně. Zvládnete požadavky správné výrobní/laboratorní praxe, jištění kvality a validace analytických metod. Sylaby odborně zaměřených předmětů jsou obohaceny prezentacemi specialistů v rámci spolupráce s průmyslovými partnery. </p>
<h5><strong>Forenzní chemie</strong></h5>
<p>Rozšiřuje studijní program analytické chemie o předměty zaměřené na legislativu potřebnou při práci soudního znalce a forenzního analytického chemika pracujícího se stopami, které mohou sloužit jako důkazní materiál. Důraz klademe na metody, které umožňují stopové analýzy malých množství vzorků, na profilování z hlediska původu vzorku, na analýzy stop výbušnin, drog a jiných sledovaných (bio)materiálů. Seznámíte se s praktickou odorologií, s drogovou problematikou, s problematikou výbušnin, s prací soudních znalců, s metodami zajišťování kriminalistických stop a jejich vyhodnocováním pro důkazní prostředky. Získáte také znalosti o nezbytném chemometrickém zpracování výsledků, abyste dokázali přiřadit správnou váhu příslušným analýzám. V potřebném rozsahu získáte také široké znalosti a dovednosti při využití výpočetní techniky při práci s kriminalistickými databázemi, relačními databázemi, simulacemi analýz apod. </p>
<h5><strong>Analytická chemie a jakostní inženýrství</strong></h5>
<p>Specializace zahrnuje disciplíny zaměřené na analytické metody, chemometriku a příbuzné disciplíny. Důraz klademe na spektroskopické, elektrochemické a separační metody, v potřebném rozsahu se seznámíte také se statistickými, bioanalytickými, radioanalytickými a dalšími metodami. Získáte široké znalosti a dovednosti při využití výpočetní techniky v analytické chemii. V neposlední řadě získáte praktické laboratorní dovednosti (laboratorní práce v malých 1-3členných skupinách) a návyky správného měření, neboť velkou pozornost věnujeme metodám zabezpečování a řízení jakosti, statistickým metodám a správné laboratorní praxi. </p>
<h5><strong>Molekulární chemická analýza</strong></h5>
<p>Specializace probíhá ve spolupráci s ústavy Akademie věd České republiky (ÚFCH Jaroslava Heyrovského a ÚOCHB), aby vám umožnila rozvinout své znalosti nad rámec vzdělání běžného analytického chemika. Získáte přehled o nejmodernějších trendech a metodách, které nacházejí uplatnění v pokročilé instrumentální analytické chemii a základním výzkumu na molekulární úrovni. Naučíme vás teoretické základy vycházející z kvantové chemie a molekulové fyziky. Pochopíte principy pokročilých experimentálních metod analytické chemie, a to nejen s metodami rozšířenými v praxi (např. LC-MS, GC-MS, IČ a UV-VIS spektroskopie), ale také s technikami a postupy, které jsou dnes používány ve špičkovém, hraničním a mezioborovém výzkumu a které mohou v blízké době obohatit pokročilé chemické analýzy. Jedná se např. vysoce rozlišenou spektroskopii (infračervenou, mikrovlnnou, terahertzovou nebo radiofrekvenční), vícerozměrnou spektroskopii nebo cirkulárně dichroické metody, specifické metody zpracování signálu, modulační techniky, metody využití molekulových paprsků, interferometrické metody a mnoho dalších. </p>
<h3><strong>Bakalářské studium: <a href="https://studuj.vscht.cz/studijni-programy/program/B302">Forenzní analýza a analýza potravin</a> na fakultě potravinářské a biochemické technologie (FPBT)</strong></h3>
<p>Získáte důkladné znalosti jak chemie, tak biologie, s důrazem na analytické dovednosti. Stanete se žádanými experty v praxi i ve výzkumu. V rámci programu si budete volit ze dvou specializací – Forenzní analýzy a Chemie a analýzy potravin. Forenzní analýza v sobě kombinuje kriminalistickou praxi s vědeckým přístupem k řešení problémů, soudním lékařstvím a základy právního systému. Analýza potravin z vás udělá špičkové odborníky v oblasti, která zajímá každého a hýbe celým světem. Obě specializace vyučují největší experti na dané oblasti v ČR, můžete se také těšit na řadu profilujících předmětů, jejichž přehled získáte v odkazech na studijní plány. </p>
<h5><strong>Uplatnění</strong></h5>
<ul>
<li>Navazující magisterské studium</li>
<li>Kriminalistické laboratoře</li>
<li>Výzkumné laboratoře</li>
<li>Potravinářské a biotechnologické firmy</li>
<li>Zdravotnické a veterinární firmy</li>
<li>Management kvality a bezpečnosti potravin</li>
<li>Farmaceutické firmy</li>
</ul>
<h3><strong>Magisterské studium: <a href="https://studuj.vscht.cz/studijni-programy/program/N307/">Chemie a analýza potravin a přírodních produktů</a> na fakultě potravinářské a biochemické technologie (FPBT)</strong></h3>
<p>Stanete se experty v oblasti hodnocení jakosti a autenticity potravin/přírodních produktů. Dokážete stanovit vliv složení diety na zdraví konzumentů s přihlédnutím k bioaktivním složkám. Dostanete k dispozici špičkové vybavení odpovídající světovému standardu i šanci zapojit se do mezinárodních expertních týmů. Díky širokým interdisciplinárním znalostem i vysokému odbornému kreditu vyučujících je po absolventech oboru mimořádná poptávka v ČR i zahraničí. Program je bez dalších specializací. V rámci studia získáte hluboké teoretické i praktické znalosti v klíčových disciplínách oboru, kterými jsou moderní chemie a analýza potravin, přírodních surovin, případně biologických matric. Seznámíte se s nejmodernějšími izolačními, separačními a detekčními technikami umožňujícími nejen charakterizaci složení potravin, použitých surovin, doplňků stravy apod., ale i prokázání falšování či potvrzení autenticity. Příkladem další unikátní aplikace moderních instrumentálních metod je screening markerů expozice populace různými typy kontaminantů či toxinů nebo hledání rizikových/psychotropních chemických sloučenin při forenzních šetřeních. Pro realizaci laboratorních experimentů je k dispozici špičková instrumentace, v řadě případů se studenti ve spolupráci se světovými firmami podílí na vývoji nových aplikací, včetně těch, které jsou vyvolány aktuálními krizovými situacemi. Diplomové práce, kterými je studium zakončeno a které řeší aktuální problémy v daném oboru, jsou součástí tuzemských i mezinárodních projektů. </p>
<h5><strong>Uplatnění</strong></h5>
<ul>
<li>Výzkumné organizace</li>
<li>Vědecká a akademická pracoviště</li>
<li>Potravinářské a chemické firmy</li>
<li>Farmaceutické firmy</li>
<li>Státní instituce</li>
<li>Forenzní pracoviště</li>
<li>Analytické a kontrolní laboratoře</li>
<li>Oddělení kontroly kvality</li>
<li>Manažerské pozice</li>
</ul>


Prozkoumej VŠCHT online - den otevřených dvěří 6. 2. 2021

<p><strong>Minulému roku dominovala především témata spojená s koronavirem, jeho léčbou, či efektivitou ochranných opatření. Do žebříčku se dostala ale také kontroverzní esej Tomáše Hudlického.</strong></p>
<p>Známá a sledovaná statistika společnosti Altmetric <strong>TOP 100</strong>, kterou firma zveřejňuje od roku 2013, představuje seznam stovky nejdiskutovanějších vědeckých článků, které upoutaly mezinárodní pozornost a vyvolaly veřejnou diskuzi. Statistika je založena hlavně na <strong>četnosti zmínek</strong> daných vědeckých textů na různých platformách – od registrovaných patentů a vládních dokumentů až po mainstreamová média, blogy, Wikipedii nebo sociální sítě, jako je Twitter nebo Reddit.</p>
<p>Statistika Altmetric TOP 100 <strong>nevyjadřuje kvalitu ani faktický dopad</strong> samotných výzkumných výsledků, ale funguje jako <strong>alternativa tradičního bibliometrického hodnocení</strong> založeného na citovanosti nebo impaktu vědeckých žurnálů.</p>
<p><em>„Tyto statistiky měří popularitu výsledků mezi veřejností. Čím je také článek populárnější, tím větší je pravděpodobnost, že se dostane i k odborníkům v daném oboru,“</em> vysvětlil v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz smysl těchto alternativních statistik <a href="https://vedavyzkum.cz/rozhovory/rozhovory/eduard-petiska-tomas-gavlas-scientometricka-skore-nejsou-jen-cisla-mohou-prakticky-pomoci">Eduard Petiška</a>, jeden ze zakladatelů vědecké komunikační agentury Sciencecom Agency. Podle něj jsou právě čtenost a podobné alternativní statistiky stále významnějším indikátorem hodnocení vědecké práce. <em>„Dnes už ono okřídlené ‚publish or perish&#39; není tak zásadní. Dnes je to spíše ‚be cited or perish&#39; . Jinými slovy, nejde jen o to vydat publikaci, ale o to, jaký impakt získá.“</em></p>
<h3><strong>Covid, Venuše i chytré toalety</strong></h3>
<p>Žebříčku, podobně jako <a href="https://gcms.cz/article/285">předešlé roky</a>, dominují články z oboru medicíny a lidského zdraví. Tato tendence je v letošním žebříčku vzhledem k šíření koronavirové pandemie ještě silnější. Na prvním místě se umístil článek <em>„The proximal origin of SARS-CoV-2“</em> z Nature Medicine, podle nějž genetický kód koronaviru SARS-CoV-2 vznikl přirozenou cestou a nebyl vytvořen uměle v laboratoři.</p>
<p>K pandemii se vztahuje také druhý nejdiskutovanější článek <em>„Effectiveness of Adding a Mask Recommendation to Other Public Health Measures to Prevent SARS-CoV-2 Infection in Danish Mask Wearers“.</em> Ten prezentuje výsledky dánského pokusu, jehož cílem bylo zjistit, jak efektivně <strong>brání distancování a odstupy přenosu viru</strong>. Výsledky naznačily, že pomáhají méně, než se myslelo.</p>
<p>Třetí příčku mezi nejdiskutovanějšími vědeckými články za rok 2020 získal editorský článek z New England Journal of Medicine, v němž editoři kritizovali administrativu bývalého amerického prezidenta <strong>Donalda Trumpa za neschopnost řešit nastalou krizi</strong>. Podle autorů článku se američtí politici ukázali jako „nebezpečně nekompetentní“ a vyzvali americké občany, aby je znovu nevolili.</p>
<p>Čtvrtý článek se taktéž soustředil na koronavirus. <em>„Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1“</em> měřil, <strong>jak dlouho tento virus přežije mimo lidské tělo</strong>. Podle závěru článku je virus zjistitelný na povrchu plastů a nerezové oceli až tři dny, 24 hodin na lepenkovém povrchu. Virus přežije také čtyři hodiny na měděném povrchu a tři hodiny vydrží ve formě aerosolu. Pátým nejdiskutovanějším článkem byl dnes již stažený text, podle kterého chlorochin a hydroxychlorochin nemají při léčbě koronaviru významné účinky.</p>
<p>Prvním nemedicínským článkem v žebříčku byl na šestém místě umístěný text z Nature Astronomy. Široce diskutovaný text <em>„Phosphine gas in the cloud decks of Venus“</em> na základě <strong>nálezu fosfanu v atmosféře Venuše</strong> spekuluje, že by se na planetě mohly nacházet stopy mikrobiálního života.</p>
<p>Široký zájem veřejnosti pak podle statistiky vyvolala také otázka chytrých toalet. Článek <em>„A mountable toilet system for personalized health monitoring via the analysis of excreta“</em>, který se letos umístil na sedmém místě, přichází s návrhem hardwarového a softwarového řešení, které <strong>chytré toaletě umožní analyzovat produkty lidského vyměšování</strong> a pomáhat při léčbě střevních, močových nebo ledvinových onemocnění.</p>
<p>Osmý nejdiskutovanější vědecký text je otevřený dopis 239 vědců z 32 zemí, ve kterém kritizují Světovou zdravotnickou organizaci za to, že <strong>zlehčovala rizika přenosu COVID-19 vzduchem</strong>. Vědci v otevřeném dopise volali po přísnějších opatřeních, které by měly tyto riziko zmenšit. Vášnivou diskuzi na Twitteru vyvolal také devátý článek z žebříčku, který se zabýval dopady mentorských vztahů na akademickou kariéru. Dnes je článek již stažený.</p>
<p>První desítku pak uzavírá článek <em>„Remdesivir and chloroquine effectively inhibit the recently emerged novel coronavirus (2019-nCoV) in vitro“,</em> který potvrzuje <strong>účinnost léčiva chlorochinu a Remdesiviru</strong> u pacientů trpícím COVID-19.</p>
<h3><strong>Spánek, maskulinita i česká stopa</strong></h3>
<p>I <strong>další ostře diskutované články</strong> se letos zabývaly koronavirem nebo jeho dopady – ať už se jednalo o různé typy léčby u pacientů trpících koronavirem, analýzu efektivity ochranných opatření, jako bylo například zavírání škol, nebo testování rizika přenosu koronaviru mezi jednotlivými živočišnými druhy. Další diskutované články se zabývaly mírou znečištění oxidu uhličitého během globální pandemie nebo účinností různých ekonomických opatření.</p>
<p>Přestože koronavirus očividně v minulém roce dominoval zájmu společnosti, mezi stovku nejdiskutovanějších textů se dostala i řada dalších témat. Patří mezi ně také článek, který na novém archeologickém objevu ukazuje, že ženy v lovecko-sběračských společnostech působily i v roli lovkyň. Třináctý nejdiskutovanější článek se zase zabýval vztahem mezi spánkovou deprivací a genderovými stereotypy o mužích. Z provedených experimentů vyplývá, že muži, kteří spí méně, jsou považování za maskulinnější. To má podle autorů článků významné dopady na očekávání výkonu v povoláních, ve kterých primárně dominují právě muži.</p>
<p>Na 49. příčce se umístil také ostře diskutovaný text <strong>Tomáše Hudlického</strong> z časopisu Angewandte Chemie. Esej diskutovala otázku diverzity v akademickém prostředí a její následky. Článek vyvolal diskuzi i v českém prostředí – na Vědavýzkum.cz si k tématu můžete přečíst například příspěvky Marcely Linkové (<a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/marcela-linkova-mame-vest-vedecke-diskuze-o-prekonanych-teoriich">1</a>, <a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/marcela-linkova-tri-argumentacni-fauly-v-kauze-hudlicky">2</a>), <a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/lenka-zakova-jedine-co-ma-rozhodovat-je-nase-kompetence">Lenky Žákové</a>, <a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/ondrej-vrtiska-pozor-nazor">Ondřeje Vrtišky</a>, <a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/peter-strop-mame-diskutovat-nad-takovym-materialem">Petera Stropa</a> a <a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/helena-storchova-bez-ambic-neni-spickova-veda">Heleny Štorchové</a>.</p>
<p>Celý žebříček včetně originálního datasetu naleznete <a href="https://www.altmetric.com/top100/2020/">zde</a>.</p>


Nejdiskutovanější vědecké články za rok 2020

<p><strong>Jako laici nijak. Právě proto se už od devadesátých let vyvíjí a používá metoda, která umí posoudit životní cyklus výrobků – Life Cycle Assessment. Ukazuje, jaké dopady má daný výrobek, ale třeba i lidská činnost na životní prostředí.</strong></p>
<p>Jedním z předních českých pracovišť, kde se Life Cycle Assessmentem zabývají, je Fakulta technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT Praha), kterou vede děkan Vladimír Kočí. On a jeho tým se LCA posledních dvanáct let snaží zapojit do byznysu firem i do běžného života lidí. </p>
<p>LCA hodnotí dopady na životní prostředí takzvaně od kolébky do hrobu: od získávání surovin přes výrobu jednotlivých součástek, používání výrobku až po jeho recyklaci nebo odpad, který vznikne po vyhození. </p>
<p>„Výhodou LCA je, že neřeší jen jeden konkrétní dopad, například jen uhlíkovou stopu, ale jde napříč různými environmentálními problémy. Řeší úbytek surovin, klimatickou změnu, toxicitu, eutrofizaci (proces, kdy se do vody, ne vždy žádoucně, dostávají živiny, zejména dusík a fosfor, pozn. red.), acidifikaci (okyselování vody nebo půdy, pozn. red.), úbytek vody ve vodních tocích a tak dále. To posouzení je velmi komplexní,“ říká Kočí.</p>
<blockquote>
<h5><strong><a href="https://gcms.cz/article/696">doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA (47 let)</a></strong></h5>
</blockquote>
<blockquote>
<ul>
<li>studoval v Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha. V roce 2008 byl na Fakultě technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha habilitován docentem.</li>
</ul>
</blockquote>
<ul>
<li>od roku 2014 je děkanem Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.</li>
<li>věnuje se rozvoji ekologicky ohleduplného průmyslu, energetiky a hospodaření.</li>
<li>je odborníkem na metodu posuzování životního cyklu materiálů, služeb a výrobků (LCA), kterou v České republice rozvíjí a uplatňuje v řadě projektů vedoucích ke snížení ekologických škod.</li>
<li>kromě práce na vědeckých projektech spolupracuje s mnoha průmyslovými podniky, neziskovými organizacemi i se samosprávou.</li>
<li>jeho koníčky jsou historie, divadlo, outdoorové aktivity, renesanční a barokní tanec.</li>
</ul>
<p>Komplexnost je důležitá pro to, že když se někde něco zlepšuje, třeba se odstraní toxické látky z půdy, někde jinde se něco zhorší. „Třeba na to spotřebujete příliš mnoho elektřiny či paliv. LCA nám dává širší pohled, kdy dokážeme posoudit celkový dopad akcí člověka, ne jen jednu část,“ vysvětluje Kočí.  </p>
<h5><strong>Jak výstupy LCA vypadají v praxi? Mám například brambory a vy mi dokážete říct, že na kilo těchto konkrétních brambor bylo potřeba sto litrů vody, dvacet litrů paliva a půl kila emisí CO2?</strong></h5>
<p>Ano, přesně tak. Zrovna u brambor ta čísla neznám, ale skutečně výstupy mají tuhle formu. V některých odvětvích už začíná být běžnou praxí výrobců, že podle těchto hodnot vybírají své dodavatele. Zažil jsem to třeba u některých firem ve stavebním průmyslu nebo v pivovarnictví. </p>
<h5><strong>I v Česku?</strong></h5>
<p>I v Česku, ale ne všude. Musí to být firma, která tyto věci chápe, LCA je totiž na dobrovolné bázi. Ale například některé významné pivovary v Česku, velké stavební firmy a automobilky už dopady na životní prostředí u svých výrobků a služeb hodně řeší. Často se sice omezují jen na uhlíkovou stopu, což je jen část dopadů, ale i to se počítá. Při nákupu zohledňují, jakou uhlíkovou stopu mají výrobky, které nakupují u svých subdodavatelů. Pomocí metody LCA můžete určit, jakou uhlíkovou stopu a další environmentální hodnoty má daná cihla, pivní sklenice nebo plechovka a jestli jsou ty hodnoty lepší od jednoho, nebo druhého dodavatele. Výrobce, který chce snižovat environmentální dopady svých výrobků, může vybírat své dodavatele právě i na základě posouzení LCA metodou. A nemusí jít jen o dodavatele materiálu jako třeba u zmíněných plechovek nebo cihel, ale i o dodavatele energií.  </p>
<h5><strong>A proč by firmy vlastně mělo zajímat, jakou mají ekologickou stopu?</strong></h5>
<p>Například v západních zemích řada energetických firem snižuje svou uhlíkovou stopu a snaží se celkově být víc ekologická, protože jejich odběratelé energie, třeba výrobní podniky, chtějí mít environmentálně šetrnější elektřinu nebo teplo. Zjistili totiž, že značnou část jejich environmentálních dopadů má na svědomí třeba elektřina, kterou nakupují. Logicky ji pak chtějí nakupovat od někoho, kdo ji vyrábí šetrněji. A všímám si, že k tomuto zjištění už dochází i řada českých firem. U nás to teprve začíná, ale na západě Evropy, například ve Francii, kde pracujeme pro několik organizací, pokud firma zjistí, že elektřina dělá třeba dvacet procent jejich environmentálních dopadů, začíná ji zajímat, od koho tu elektřinu bere. Už ji nechce odebírat od někoho, kdo používá jen špinavé a neobnovitelné zdroje. Dnes už fungují standardy firemního reportingu, kde se tyhle údaje o dopadech na životní prostředí povinně uvádí. Takže si to každý může lehce dohledat a je to důležitý ukazatel pro reputaci firmy.</p>
<p>Environmentální hodnocení se tak už stávají nástrojem konkurenceschopnosti, což je velmi důležité. Pomáhají předhonit konkurenci, což dříve nebylo. Dříve se životní prostředí v byznysu vnímalo jako takové nutné zlo, říkalo se: Něco tam napíšeme, jen ať to nějak je. Ale dnes už firmy zjišťují, že je to něco, co jim může dát konkurenční výhodu. Jednoduše když víte, že veřejnost a byznys začíná mít zájem o ekologicky šetrnější výrobky a energie, víte také, že se vám vyplatí vyrábět šetrněji, protože své výrobky prodáte za lepší cenu než neekologická konkurence. Sám se s tím začínám mezi firmami setkávat. Naštěstí už to není jen o výkonu a výrobě, ale začínáme si uvědomovat i sociální ekologii, tedy prostředí, které je kolem nás. Do vedení firem se dostává generace manažerů, kteří už s ekologickým povědomím vyrostli a není jim to jedno.  </p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_doc_Ing_Vladimir_Koci_Ph_D_MBA_ed66cdf0f9/Universitas-doc.-Ing.-Vladimir-Koci-Ph.D.-MBA.jpg" alt="Universitas/Daniel Hamerník: doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA"/></p>
<h5><strong>Kdo vlastně LCA počítá a odkud čerpá data?</strong></h5>
<p>Počítá to přímo firma, která má zájem si LCA svých výrobků či služeb zjistit. Může koupit základní databáze dat, které jsou celosvětové. Pro organizaci těch dat se pak používá software, který se dá rovněž koupit, nebo je k dispozici i ve freewarové verzi. Co je ale asi nejvíc potřeba, je mít kontakt na jednotlivé firmy a výrobce z řad subdodavatelů a začít si sbírat svá vlastní data. Protože když to budete počítat jen z nějakých obecných hodnot, tak se asi daleko nedostanete. My na VŠCHT už na LCA výpočtech pracujeme patnáct let, máme data a představu například o tom, co to znamená vyrábět v republice pitnou vodu nebo třeba odstraňovat odpady ve spalovnách. Prostě potřebujete mít data, která jsou validovaná. </p>
<h5><strong>Tak jsem, dejme tomu, firma vyrábějící nápoje a zajímá mne LCA mých produktů. Takže vyčlením zaměstnance, který bude obvolávat mého dodavatele lahví, obvolá energetiky, dodavatele surovin, dopravce a tak dále a bude se jich ptát, čeho a kolik spotřebují. Pak si stáhnu příslušný software, data do něj nasypu a získám LCA svého nápoje?</strong></h5>
<p>Ano, tak to funguje. </p>
<h5><strong>Ale jak moc je to přesné? Klidně můžu ta data upravit ve svůj prospěch. Kontroluje to někdo?</strong></h5>
<p>Za prvé z naší zkušenosti vyplývá, že výsledky LCA jsou velmi dobře srovnatelné napříč různými zpracovateli a experty. Já jsem teď třeba dělal studii pro výrobce plastů ve Francii a ten měl svou starší studii LCA. Aniž bych měl jejich vstupní data, naše výsledky se od těch jejich lišily minimálně. Dělali jsme to na jiné databázi a výsledky byly stejně velmi dobře srovnatelné. Takže když se to dělá poctivě, shoda je dobrá. Já jako chemik jsem si to srovnával a high-tech přístroje, které se používají na analýzu materiálu, mají výsledky, které jsou velmi přesné. Variabilita výsledků pro jeden materiál je běžně zhruba 15 procent, což je i odchylka, která se předpokládá v analýzách LCA.</p>
<p>Prostě: příroda je variabilní a nikdy nejsou vzorky přírodních materiálů zcela stejné na deset desetinných čárek. Ve srovnání s jinými analytickými metodami je LCA na podobné úrovni přesnosti a spolehlivosti. Za druhé, pokud chce někdo něco ošidit, tak samozřejmě může, i takové případy známe. Ale naštěstí LCA má postupy validace, tedy ověření dat. Takže když vy jako firma děláte environmentální prohlášení o produktu a je to dokument, který bude veřejný, přichází vždy třetí strana, která to musí zkontrolovat. Dělá se to podle ISO normy a má to přesně stanovené postupy validace. LCA obvykle pro firmu sestavuje externí expert a výsledek kontroluje další nezávislý expert na LCA, který se k tomu vyjádří, řekne, co je dobře a co špatně, a výstupy kontroluje. Je to standardní postup jako u jiných analýz. Samozřejmě když si to děláte jako firma sama pro sebe a chcete se třeba rozhodnout, jestli máte jogurty balit do plastu, nebo do skla, nemáte důvod podvádět.</p>
<p>...</p>
<blockquote>
<p>Video rozhovor Michaela Londesborough: <a href="https://gcms.cz/article/386"><strong>Let’s talk about: Hodnocení životního cyklu s Vladimírem Kočím</strong></a></p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Video rozhovor v Českém rozhlasu: <a href="https://gcms.cz/article/341"><strong>Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT</strong></a></p>
</blockquote>


Jak co nejméně škodit přírodě? Počítá se s mnoha faktory a metodu už máme

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

PFAS

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Přírodovědná fakulta UK poskytuje bakalářské a magisterské studium biologických, geografických, geologických, chemických a environmentálních předmětů.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Sedm fakult, sedm tisíc studentů. Skvěle vybavené učebny a laboratoře, špičkové vědecké týmy a institucionální akreditace v klíčových oborech. Studují u nás chemici i ekonomové, filozofové a historici, zdravotníci, dopravní experti, elektrotechnici a informatici, nebo restaurátoři. Připraveni ke spolupráci, nakročeni k velkým změnám. To jsme my. To je Univerzita Pardubice.

Univerzita Pardubice

VITATOX je vědecká konference zaměřená na vývoj v oboru analytické chemie a představení diskutovaných témat jako Vitaminy, Antioxidanty, Terapeutické monitorování léčiv, Drogy, Alkohol a Toxicita látek kolem nás v „době jedové“.

VITATOX

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

LLionTV se snaží svou dokumentární náplní o propojení protilehlých i stejnolehlých oborů přírodovědných, společenskovědních, filozofických a duchovních, pokud možno na bázi zdravého rozumu.

LLionTV

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky tzv. start-up grantům Nadace Experientia.

Nadace Experientia

Učená společnost České republiky sdružuje významné vědce působící na českém území. Jejím hlavním cílem je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků.

Jak co nejméně škodit přírodě? Počítá se s mnoha faktory a metodu už máme

Nejdiskutovanější vědecké články za rok 2020

Prozkoumej VŠCHT online - den otevřených dvěří 6. 2. 2021

Prof. Vladimír Macháček: Škola mi dala dvě lásky

Jiří Beran, Lukáš Pekárek - (Ne)známé souvislosti: Vakcíny proti COVID-19 (ÚMKP, BC 7.1.2021)

Konference VITATOX 2021

Etika vědecké práce

Pořádáme online meeting pro zájemce o start-up granty

Chemie na Přírodovědecké fakultě UK

Nejbližší akce

27. Škola hmotnostní spektrometrie 2026

Validace analytické metody a použití programu Excel - 2026

Altium Podzimní semináře na Moravě 2026

Webináře

Why fast, reliable trace‑element analysis starts with triple‑quad ICP‑MS

Vial Selection, Qualification, and the Evidence Behind the Decision

Reliable Asbestos Screening with Aeris XRD: Improving Confidence in Trace-Level Detection