V odborném publikování pak mohou ušetřit mnoho rutinní práce – a přinést renesanci vědecké komunikace.
Na letošní <a href="https://www.aeup.eu/conferences/2023-3rd-aeup-conference/">konferenci Asociace evropských univerzitních nakladatelů</a> (AEUP) konané v estonských městech Tallin a Tartu se hodně mluvilo o důsledcích vzestupu umělé inteligence na vydávání odborných knih a časopisů. Důvod je zřejmý: popularita služby ChatGPT a její konkurence jako Bard či Claude.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Umela_inteligence_muze_odbornym_nakladatelstvim_pomoci_Musime_ale_tlacit_na_jeji_otevrenost_a_kvalitu_Asociace_evropskych_univerzitnich_nakladatelu_venovala_estonskou_konferenci_prilezitostem_i_hrozbam_tresku_AI_5a81236c4a/Universitas:-Umela-inteligence-muze-odbornym-nakladatelstvim-pomoci.-Musime-ale-tlacit-na-jeji-otevrenost-a-kvalitu_Asociace-evropskych-univerzitnich-nakladatelu-venovala-estonskou-konferenci-prilezitostem-i-hrozbam-tresku-AI.jpg" alt="Universitas: Asociace evropských univerzitních nakladatelů věnovala estonskou konferenci příležitostem i hrozbám třesku AI"/>
Současné pokročilé jazykové modely se dokázaly celkem dobře naučit syntaxi a sémantiku lidského jazyka. Konverzace s nimi často působí jako rozhovor se skutečným člověkem a jejich výstupy jsou mnohdy k nerozeznání od textů psaných lidmi. 
<blockquote>
AEUP
</blockquote>
<blockquote>
Asociace evropských univerzitních nakladatelství (AEUP) pomáhá svým členům navazovat a prohlubovat vzájemné vztahy, spolupracovat a sdílet znalosti v zájmu sdílených cílů a společně řešit strategické i každodenní záležitosti. Byla založena v roce 2010, nyní má 48 členů z 18 evropských zemí. Každé dva roky pořádá mezinárodní konferenci zaměřenou na aktuální téma z oblasti odborného publikování.
</blockquote>
Pro svět publikování a vědy i pro jejich průnik to má vážné důsledky. Chceme přece vědět, jestli vědeckou publikaci vydanou renomovaným odborným nakladatelstvím napsal člověk, nebo robot. Na druhou stranu s umělou inteligencí běžně pracujeme už teď a nebojíme se toho – využívají ji nástroje na automatické opravy textu, kontrolu pravopisu či automatický překlad. V redakcích se běžně používá software usnadňující různé fáze redakčního procesu, tvorbu anotací nebo rejstříků. Někde se pouštějí ještě dál a nechávají umělou inteligenci <a href="https://www.nature.com/articles/s41599-020-00703-8">pomáhat s posudky</a> na odborné články. 
Všechno výše uvedené dlouho dělali lidé, a pokroky v rozvoji AI proto zcela pochopitelně vzbuzují obavy, že mnoho z nich ztratí práci. Je to <a href="https://denikn.cz/1024217/smirme-se-s-tim-pocitace-nahradi-velkou-cast-toho-co-dnes-pokladame-za-kreativni-praci/">velmi pravděpodobné</a>: podle jedné studie umělá inteligence do roku 2030 <a href="https://www.mckinsey.com/featured-insights/future-of-work/ai-automation-and-the-future-of-work-ten-things-to-solve-for">celosvětově nahradí</a> 15 procent zaměstnanců a zaměstnankyň, tedy až 400 milionů lidí.
Tyto lidi o práci nicméně nepřipraví samotná umělá inteligence, ale spíše jiní lidé, kteří se ji naučí dobře využívat. AI totiž nepracuje sama, i když to tak na první pohled vypadá. Pouze reaguje na napsané zadání, takzvaný prompt. Čím lepší prompt, tím lepší výsledek. A abyste dokázali dobře promptovat (ano, <a href="https://radiozurnal.rozhlas.cz/vznikne-novy-typ-prace-lide-budou-nasazovat-a-obsluhovat-umelou-inteligenci-v-8968068">čeština už toto slovo používá</a>), neobejdete se bez hlubokých znalostí oblasti, v níž se pohybujete. 
Velmi dobře to ukazuje <a href="https://www.theatlantic.com/technology/archive/2023/05/generative-ai-novel-writing-experiment-stephen-marche/673997/">spisovatel Stephen Marche</a>, který se pomocí umělé inteligence pokusil napsat detektivní novelu: „Vím, jak má vypadat dobrý text. Vím, koho by měla Sudowrite (použitý AI nástroj, pozn. red.) napodobovat, a dokážu vysvětlit proč. Vím, jak má vypadat vybroušená věta a odstavec dovedený k dokonalosti. Literární tvorbě nestačí rozumět méně, musíte ji naopak rozumět lépe.“
Můžeme si tedy dovolit předpokládat, že kdyby měla AI psát odborné články, stále by to od lidí vyžadovalo velmi dobrou znalost konkrétní problematiky a navíc velmi dobré prompty.
Není však pochyb o tom, že jde o zcela zásadní proměnu celého prostředí. Jak na jarní konferenci AEUP uvedl přední odborník na otevřenou vědu a vizionář Pierre Mounier, prožíváme největší revoluci v odvětví od Gutenbergova vynálezu knihtisku.
<h3>Roboti útočí. Cíl: odborné publikování</h3>
Účastníci a účastnice zmíněné konference nevěnovali příliš pozornosti obavám, že přijdou o práci. Trápily je spíše jiné věci: budoucnost autorství a copyrightu nebo problém nadbytku textů nepřinášejících nic nového a s tím související potenciální kolaps systému recenzních posudků. Ten je ostatně v krizi už teď. 
AI nicméně pracovní trh promění – a to i v oblasti odborného publikování. Sarah Moorhouse, redaktorka SAGE Publishing, <a href="https://www.thebookseller.com/comment/preparing-for-academic-ai">ve svém článku</a> pro The Bookseller zmiňuje roli odborných asistentů, kteří se často podílejí na odborných publikacích svých školitelů: „Když výzkumníci spolupracují s asistenty, dochází ke vzájemné produktivní výměně myšlenek mezi odborníky na různých úrovních univerzitní hierarchie. Jestliže jim ale první verzi článku vytvoří ChatGPT, akademický ekosystém, jehož je publikovaný článek jen nepatrnou součástí, se tím v mnohém ochudí.“
Dalším a možná ještě palčivějším problémem je hodnocení vědeckých publikací, tedy peer-review. O pozornost recenzentů soupeří obrovské množství rukopisů, což vydání článků výrazně zpomaluje. Recenzenti tuto práci navíc většinou dělají bezúplatně. Nelze se divit, že při zvážení všech ostatních povinností akademických pracovníků jejich motivace psát recenze klesá. <a href="https://scholarlykitchen.sspnet.org/2008/10/06/the-end-of-peer-review/">Už dlouho se mluví</a> o tom, že je takový systém neudržitelný, ačkoli se počty článků zatím neustále zvyšují.
Na vině není jen nastavení systému podle hesla „publish or perish“, ale částečně také automatizace. Je možné, že <a href="https://www.science.org/content/article/fake-scientific-papers-are-alarmingly-common#chart">až čtvrtina rukopisů</a> zaslaných v některých oborech k recenznímu řízení je dílem takzvaných paper mills, tedy společností, které za úplatu produkují plagiáty či zcela smyšlené rukopisy. Ty teď dostaly k ruce nástroje, které takový „vědecký“ článek vygenerují za pár sekund. „Vzhledem k tomu, jak lehkovážně ChatGPT přistupuje k faktům, celý peer-review systém se může brzy ocitnout na velmi tenkém ledě,“ předpovídá Sarah Moorhouse.
Kromě kolapsu systému peer-review představuje tato situace ještě další problém: „Jak budou vědci moci vycházet z dříve publikovaných výsledků, pokud bude celý systém akademického publikování kontaminován tisíci věrohodně působících, ale falešných článků? Jak můžeme trénovat potenciálně užitečné AI výzkumné asistenty, aby čerpali nové poznatky z vědeckých prací, když budou do velké míry nesmyslné?“ <a href="https://scholarlykitchen.sspnet.org/2023/06/27/ssp-conference-debate-ai-and-the-integrity-of-scholarly-publishing/">ptá se Tim Vines</a> z odborného webu The Scholarly Kitchen. 
Dále tu máme zmíněný problém s autorstvím a citacemi. Z čeho se vlastně umělá inteligence učí? Kdo je autorem textu, který napsala AI? Jak citovat použité zdroje? 
„Je to také otázka plagiátorství. ChatGPT neuvádí, z čeho čerpá, když reaguje na vaše prompty. Používá věty někoho jiného? Parafrázuje něčí myšlenky? Tohle všechno musíme mít na paměti,“ <a href="https://digiday.com/media/editorial-teams-experiment-with-chatgpt-but-few-use-the-ai-technology-in-their-work/">upozorňuje šéfredaktor</a> technologického webu Gizmodo David Ewalt. 
A navíc: AI je natrénovaná na existujících textech, z nichž mnohé jsou plné nejen zavádějících a nepravdivých informací, ale také předsudků a nenávisti. Existují sice omezení, která umělé inteligenci brání produkovat nenávistné texty, ale <a href="https://www.forbes.com/sites/lanceeliot/2023/02/05/how-hard-should-we-push-generative-ai-chatgpt-into-spewing-hate-speech-asks-ai-ethics-and-ai-law/?sh=32248a3c6130">není nijak těžké je obejít</a>. 
Stávající systém odborného publikování závisí mimo jiné na důvěře a osobní integritě. Jenže velké jazykové modely není technicky možné naprogramovat tak, aby psaly pravdu. Pracují tak, aby byli čtenáři s jejich výsledky spokojení, což je něco zcela jiného a přímo to odporuje akademickým zásadám. Namísto pronikavých a zásadních vědeckých poznatků budeme možná brzy čelit nekonečnému množství zcela banálních článků beze stopy invence či kreativity. Když si nedáme pozor, můžeme se snadno ocitnout ve světě <a href="https://www.theverge.com/2023/5/1/23706311/hinton-godfather-of-ai-threats-fears-warnings">„s tolika falešnými texty a obrazy, že už nikdo nedokáže rozlišit, co je vlastně pravda“</a>.
Esejista Nassim Nicholas Taleb ve svém <a href="https://twitter.com/nntaleb/status/1660097318136213505">bonmotu</a> nabízí poněkud zjednodušený pohled na AI jako na „stroj papouškující klišé“ a v komentářích se nevyhnul rozhořčené kritice uživatelů ChatGPT. Faktem ale je, že přijít s něčím novým, co „tady ještě nebylo“, je teď těžké už i pro lidi samotné.
Opačný pohled na perspektivy umělé inteligence nabízí článek britského spisovatele Stephena Marcheho <a href="https://www.theatlantic.com/technology/archive/2023/05/generative-ai-novel-writing-experiment-stephen-marche/673997/">The Future of Writing Is a Lot Like Hip-Hop</a>. 
<blockquote>
Umělá inteligence může přinést únik z šablonovitosti právě tím, že funguje otevřeně derivativně. Není to nic jiného. DJ Kool Herc, první hiphopový DJ, si 11. srpna 1973 přinesl v Bronxu na sestřinu párty u příležitosti zahájení semestru dva gramofony a mikrofon, jaké vídával na diskotékách v centru města. Na nich pak izoloval a následně opakoval funkové beaty a v jistém smyslu provedl vrcholně derivativní věc: v podstatě jen opakoval dobrý motiv z úspěšné nahrávky pořád dokola. Zároveň ale udělal i něco vrcholně originálního: vymyslel break. Hip-hop se tím rozrostl o zcela nový žánr, nový styl, nový přístup k životu. Trvalo asi dvacet let, než lidé uznali, že hip-hop je umění, ale když k tomu došlo, ukázalo se, že jde o nejvýznamnější umění své doby. Kultura často funguje neintuitivně. Umělá inteligence může být lanem, které nás vytáhne z propasti neustálého opakování již řečeného.
</blockquote>
Marcheho text hezky ukazuje, že AI skutečně může nabídnout i nové příležitosti. Hodně už bylo řečeno například o tom, že je nutné změnit současný systém hodnocení vědy, který nutí vědce publikovat stále nové a nové texty. Možná je právě rozmach AI, která to možná brzy dokáže mnohem lépe (a zcela určitě rychleji) než oni, impulsem k reálné změně. A to není všechno. 
<h3>Cesta z pasti</h3>
Je snadné vysypat z rukávu výhody, které nám umělá inteligence může přinést, nebo dokonce už přináší, především z hlediska efektivity a produktivity práce. Editorům a literárním agentům pomáhá rychleji zpracovat přijaté náměty. Rozvíjejí se možnosti digitálních osobních asistentů. Slibná budoucnost čeká analýzu dat: „Nakladatelé mohou využít umělou inteligenci k analýze údajů o čtenářích a rozpoznávání trendů, což jim pomůže lépe rozhodovat o tom, jaké knihy vydávat, jak je uvádět na trh a jak je nacenit,“ <a href="https://bookriot.com/ai-and-publishing-jobs/">říká Red Hilton</a> z Belmont City Press. 
Přímo před očima se zlepšují nástroje automatického překladu. Sarah Elaine Eaton z Committee on Publication Ethics zaujala na konferenci AEUP účastníky svým odhadem, že už brzy bude možné, aby každý mluvil svojí řečí a ostatní ho poslouchali ve svých preferovaných jazycích. Funkční automatické simultánní tlumočení máme na dosah a brzy si budete také moci vybrat z desítek různých jazykových verzí každé odborné publikace. 
Budoucnost možná nakonec nespočívá v několika málo všeobecných velkých jazykových modelech, o kterých se dnes nejvíc mluví, ale spíše v menších a specializovaných řešeních. Je pravděpodobné, že vzniknou odborné jazykové modely trénované na ověřených (a otevřených!) datech, jejichž výstupy budou důvěryhodnější. Společnost Clarivate, provozovatel citační databáze Web of Science, <a href="https://ir.clarivate.com/news-events/press-releases/news-details/2023/Clarivate-Announces-Partnership-with-AI21-Labs-as-part-of-its-Generative-AI-Strategy-to-Drive-Growth/default.aspx">nedávno oznámila spolupráci</a> s týmem AI21 Labs. Jejich cílem je integrovat velké jazykové modely do svých nástrojů a nabídnout tak odborníkům intuitivní vyhledávání a rešerše pomocí konverzační AI speciálně navržené tak, aby „pomáhala výzkumníkům i studentům dosáhnout úspěchu a zároveň zůstala v souladu se základními vědeckými zásadami a hodnotami.“
Aby nám mohla umělá inteligence dobře sloužit, je především nutné nastavit jejímu použití správná pravidla. A to nebude jednoduché. Například Itálie nejprve <a href="https://www.theverge.com/2023/4/28/23702883/chatgpt-italy-ban-lifted-gpdp-data-protection-age-verification">ChatGPT zcela zakázala</a>, ale brzy se ukázalo, že to nebude ta správná cesta. <a href="https://www.computerworld.com/article/3694195/schools-look-to-ban-chatgpt-students-use-it-anyway.html">To stejné platí</a> i v případě používání AI na školách a univerzitách. Žádná všeobecně platná pravidla použití zatím neexistují, ale na některých principech se shodují téměř všichni. Především, že nelze uvádět AI jako spoluautora (takové publikace nepřijímají mimo jiné v <a href="https://www.cambridge.org/news-and-insights/news/cambridge-launches-ai-research-ethics-policy">Cambridge University Press</a> či <a href="https://www.nature.com/articles/d41586-023-00191-1">Springer Nature</a>). Můžete ji však využít pro první draft textu, který potom dále rozpracujete, a hlavně za něj převezmete autorskou odpovědnost.
...

 Umělá inteligence může odborným nakladatelstvím pomoci. Musíme ale tlačit na její otevřenost a kvalitu 

V týdnu od 6. listopadu na Vás čekají v oblasti atomové a molekulové spektroskopie a spektrometrie následující webináře.
<blockquote>
<h4><a href="https://www.icpms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4>
</blockquote>
<h5>1. Wiley Analytical Science/ZEISS Research Microscopy Solutions: From Deep Space to Deep Learning. State of the Art Imaging of Extraterrestrial Samples</h5>
<ul>
<li>Út, 7.11.2023, 11:00 (CET)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3167">Registrace</a></li>
</ul>
Seznamte se s některými nejnovějšími analytickými technikami, které nám pomáhají porozumět vzniku vesmíru, a s tím, jak nejlépe studovat vzorky z návratových misí.
<h5>2. Agilent Technologies: Identification of Raw Materials in Lithium Ion Batteries Using the Cary 630 FTIR</h5>
<ul>
<li>Čt, 9.11.2023, 19:00 (CET)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3147">Registrace</a></li>
</ul>
Použití FTIR spektrometru Agilent Cary 630 s technologií analýzy na základě zeslabené celkové reflektance (ATR) pro rychlou a spolehlivou identifikaci materiálů solí elektrolytů LIB.
<h5>3. Agilent Technologies: Get the Most Out of Your Flame Atomic Absorption Analysis</h5>
<ul>
<li>Pá, 10.11.2023, 18:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3139">Registrace</a></li>
</ul>
Získejte z plamenové atomové absorpční analýzy maximum.

Webináře LabRulezICPMS týden 45/2023

Pro většinu lidí byl pandemický rok novou nelehkou životní zkouškou. Zatímco jste se uprostřed pandemie snažili chránit bezpečnost a zdraví svých rodin, pokračovali jste v plnění svých každodenních pracovních povinností, na nichž často závisí naše bezpečnost, čistota životního prostředí či bezvadná výroba produktů nutná pro zachování zdravé ekonomiky společnosti i státu, pandemie Vás nezastavila. Nezastavila však ani společnost PreeKem v tom, aby dělala to, co umí nejlépe – tedy vyráběla vysoce kvalitní mikrovlnné rozkladné systémy. Poté, co PreeKem v uplynulém desetiletí úspěšně uvedl na trh řadu velmi oblíbených modelů (Topex+, Coolpex, WX-6000, PREPS), spatřuje světlo světa zbrusu nový model <a href="https://icpms.cz/products/702">PreeKem M6</a>, který je prvním modelem ze zcela nové rodiny PreeKem &#39;M&#39;.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/HPST_Pree_Kem_M6_mikrovlnny_rozkladny_system_4_acf200e70b/HPST-PreeKem-M6-mikrovlnny-rozkladny-system-4.jpg" alt="Altium: PreeKem M6 mikrovlnný rozkladný systém"/>
Mikrovlnný rozkladný systém PreeKem M6 dělá přípravu vzorků jednodušší, rychlejší a bezpečnější. Nové technologie a nové funkce (např. bezkontaktní mid-IR snímače teploty, vertikální rotorový dopravník, individuální regulace teploty v nádobce – vše pro spolehlivý rozkladný výkon) zařazují model M6 do kategorie špičkových mikrovlnných rozkladných systémů nové generace. Navíc M6 přináší i nový neotřelý vnější design, který jen umocňuje charakter moderního instrumentu a snadno zapadá do konceptu moderních laboratoří.
Integrovaná knihovna metod šetří Váš čas při vytváření a optimalizaci metod. Technologie „plovoucích bezpečnostních dvířek“ a řada zakomponovaných bezpečnostních prvků eliminují riziko újmy na zdraví v případě potenciálního výbuchu na nulu. M6 rovněž nevyžaduje prakticky žádný spotřební materiál, takže provoz tohoto zařízení přináší i podstatné provozní úspory, což je jedna z mnoha výhod, které M6 svým uživatelům přináší.
PreeKem pod křídly Altium – tedy silného partnera, který disponuje zkušeným servisním týmem v oblasti analytické chemie, Vám dává jistotu bezproblémových analýz, a to od přípravy vzorků až po jejich analýzu samotnou.
<h5>S PreeKem M6 získáte...</h5>
<ul>
<li>Garantovaný rozkladný výkon</li>
<li>Snadná obsluha a bezpečnost</li>
<li>Přednastavené metody</li>
<li>Garantovaná návratnost investice</li>
<li>Antikorozní záruka 5 let</li>
<li>Patentovaná fokusace mikrovln</li>
<li>Twin Air chlazení - max. 10 minut k dosažení bezpečné manipulační teploty</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_Rychly_mikrovlnny_rozklad_s_Pree_Kem_M6_2_5c014d9f87/Altium-Rychly-mikrovlnny-rozklad-s-PreeKem-M6-2.jpg" alt="Altium: Rychlý mikrovlnný rozklad s PreeKem M6"/>
<h3>Přehled aplikací PreeKem M6 <a href="https://icpms.cz/library?instrumentationItems=97&amp;publicationTypeItems=1&amp;mainauthorItems=278&amp;search=M6">v knihovně LabRulezICPMS</a></h3>
<ul>
<li>M6 microwave digestion system in the digestion of boron nitride (BN) (Aplikace)
</li>
<li>The application of M6 microwave digestion system in RoHS heavy metal detection (Aplikace)
</li>
<li>Microwave digestion in testing of metal elements in lubricating grease (Aplikace)
</li>
<li>HP16 high pressure rotor in the application of digesting platinum-rhodium alloy (Aplikace)
</li>
<li>Application of Microwave Digestion in the Determination of Elements in Coal Fly Ash (Aplikace)
</li>
<li>The digestion of cathode material in lithium-ion battery by M6 microwave digestion system coupled with HP 16 rotor (Aplikace)
</li>
<li>Application of Microwave Digestion in the Determination of Trace Elements in Graphite Anode Materials (Aplikace)
</li>
<li>Microwave digestion system in elemental analysis of rare earth (Aplikace)
</li>
<li>The application of microwave digestion in the testing of elements in Kaoline (Aplikace)
</li>
<li>Application of microwave digestion in the determination of aluminum in vermicelli (Aplikace)
</li>
<li>The application of microwave digestion in the determination of sodium and calcium in milk powder (Aplikace)
</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_mikrovlnny_rozklad_s_Pree_Kem_M6_e08b59394a/Altium-mikrovlnny-rozklad-s-PreeKem-M6.jpg" alt="Altium: Mikrovlnný rozklad s PreeKem M6"/>

Rychlý mikrovlnný rozklad s PreeKem M6

Shimadzu MAP-100 je zařízení pro automatické zpracování a připravu vzorků pro analýzu mikroplastů.
Přítomnost <a href="https://icpms.cz/library?mainauthorItems=1&amp;search=microplastics">mikroplastů</a> v povrchových vodách životního prostředí, jako jsou oceány, řeky a jezera, přitahuje pozornost celého světa jako environmentální problém, bylo již zaznamenáno mnoho výsledků monitorování.
Analýza <a href="https://gcms.cz/library?mainauthorItems=1&amp;search=microplastics">mikroplastů</a> vyžaduje několik kroků, včetně odběru vzorku, rozkladu a filtrace a kvalitativní a kvantitativní analýzy (velikost, počet částic, hmotnost nebo koncentrace). Pro přesnou analýzu mikroplastů ve vzorcích vody je nezbytným krokem izolace částic od ostatních složek ve vzorku. Tento proces obvykle zahrnuje rozkladné a separační kroky.
Přístroj Shimadzu MAP-100 automatizuje typické kroky potřebné k izolaci mikroplastů. Tím se zlepšuje reprodukovatelnost analytického pracovního postupu, laboranti se mohou soustředit na jiné úkoly a manipulace s činidly je bezpečnější.
<ul>
<li>Úspora práce - Automatizace složitého procesu přípravy výrazně snižuje počet potřebných pracovních hodin.
</li>
<li>Reprodukovatelnost - Manuální činnost obsluhy je snížena, což umožňuje vysoce reprodukovatelnou přípravu a zvyšuje přesnost při porovnávání údajů mezi analytiky a laboratořemi.
</li>
<li>Bezpečnost - Zjednodušená manipulace s činidly ze strany obsluhy.
</li>
</ul>
<blockquote>
Článek <a href="https://gcms.cz/article/2767">Analýza mikroplastů ve vzorcích v okolí silnic pomocí Py-GC-MS</a>
</blockquote>
<h3>Obsluha automatického zařízení pro přípravu</h3>
Vzorek odebraný z povrchové vody ze životního prostředí se umístí do reakční nádoby v automatickém přípravném zařízení. Řídicí software se používá ke konfiguraci podmínek pro jednotlivé kroky přípravy. Po spuštění procesu přípravy se mikroplasty automaticky sbírají procesy - (1) rozklad, (2) separace a (3) filtrace, jak je znázorněno níže.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Shimadzu_Shimadzu_MAP_100_system_Proces_pripravy_vzorku_mikroplastu_v_pristroji_Shimadzu_MAP_100_b832714ee9/Shimadzu-Shimadzu-MAP-100-system_-Proces-pripravy-vzorku-mikroplastu-v-pristroji-Shimadzu-MAP-100.jpg" alt="Shimadzu: MAP-100 systém Proces přípravy vzorků mikroplastů v přístroji Shimadzu MAP-100"/>
<h4>Automatizované kroky přípravy</h4>
<ul>
<li>Proces rozkladu - Rozklad organických sloučenin prostřednictvím roztoku peroxidu vodíku.
</li>
<li>Proces separace - Separace podle hustoty prostřednictvím roztoku jodidu sodného.
</li>
<li>Proces filtrace - Kapalina nad sedimentem odváděná přepadem je odfiltrována sběrným filtrem.
</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Shimadzu_MAP_100_system_Automatizovane_kroky_pripravy_zahrnuji_proces_rozkladu_separace_a_filtrace_86e081308d/Shimadzu-MAP-100-system_-Automatizovane-kroky-pripravy-zahrnuji-proces-rozkladu-separace-a-filtrace.jpg" alt="Shimadzu: Automatizované kroky přípravy zahrnují proces rozkladu, separace a filtrace"/>
<h3>Jednoduchý ovládací software</h3>
Obsluha nakonfiguruje podmínky automatického procesu přípravy v jednoduchém okně softwaru. Průběh přípravy se zobrazuje v monitorovacím okně a odhadovaný čas dokončení lze zkontrolovat v sekci stavu přístroje. Tento uživatelsky přívětivý ovládací software zjednodušuje proces přípravy.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Shimadzu_Jednoduchy_ovladaci_software_3882ab1471/Shimadzu-Jednoduchy-ovladaci-software.jpg" alt="Shimadzu: Jednoduchý ovládací software"/>
<h3>Přehled vybrané literatury Shimadzu pro analýzu mikroplastů v <a href="https://icpms.cz/library?mainauthorItems=1&amp;search=Microplastics">knihovně LabRulezICPMS</a></h3>
<ul>
<li>Shimadzu FTIR TALK LETTER - Vol. 40 (Ostatní | 2023)
</li>
<li>Analysis of Microplastics Using AIRsight Infrared/Raman Microscope (Aplikace | 2022)
</li>
<li>Analysis of Microplastics in Environmental Water Using Microplastic Automatic Preparation Device MAP-100 and FTIR (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Issues in the Analysis of Microplastics (Ostatní | 2023)
</li>
<li>Shimadzu Journal Vol. 07 - Environmental Analysis and more... (Ostatní | 2019)
</li>
<li>Issues in the Analysis of Microplastics (Ostatní | 2021)
</li>
<li>Shimadzu FTIR talk letter vol. 36 (Ostatní | 2021)
</li>
<li>Analytical and Measuring Instruments for Microplastics (Postery | 2020)
</li>
<li>Analysis of Microplastic Polymer Using Pyrolysis GC/MS (Postery | 2021)
</li>
<li>ASMS: PY-GCMS analysis of microplastics in environmental samples using nitrogen as an alternative carrier gas (Postery | 2023)
</li>
<li>How to Kickstart Your Micro- and Nanoplastics PY-GC/MS Analysis (Aplikace | 2022)
</li>
<li>Analysis of Microplastics in Roadside Debris by Py-GC-MS (Aplikace | 2023)
</li>
<li>Analysis of Toxic Chemical Substances Adsorbed on Microplastics (Aplikace | 2020)
</li>
<li>ASMS: Automated PY-GCMS Workflow for the Qualitative and Quantitative Analysis of Microplastics in Environmental Samples (Postery | 2022)
</li>
<li>Analysis of Mixed Polymer Sample as Microplastics using Pyrolysis GC/MS (Aplikace | 2020)
</li>
</ul>

Automatická příprava vzorků mikroplastů (Shimadzu MAP-100)

Podle Jakuba Sedláčka z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy může AI časem sloužit i jako první krok k peer review, podobně jako dnes procházejí závěrečné práce detekcí plagiátů. Zároveň ale usnadní šíření dezinformací: „Tuhle pandořinu skříňku už nelze zavřít.“
Neuronovou síť Stable Diffusion si každý uživatel může zdarma stáhnout a dotrénovat na vlastních datech, a tedy naučit generovat cokoli a kohokoli v jakémkoli kontextu. I dezinformace. Nicméně manipulace obrazu není nic nového, vymazávat lidi z fotografií nechával už přinejmenším Stalin, připomíná Jakub Sedláček. Ilustrační fotky k článku vytvořil právě pomocí Stable Diffusion.
<h4>Jak se AI za rok etablovala ve vědě?</h4>
Poctivá odpověď by vyžadovala široký průzkum. Ale co vidím kolem sebe i online, velké jazykové modely (angl. zkratka LLM, large language models, tedy nástroje generující texty, jako je například ChatGPT, pozn. red.) se pomalu etablují v několika rolích. Používají se k parafrázování a reformulaci myšlenek, například lepší angličtinou; ke krácení a sumarizaci textů; jako generátory hezké „vaty“ třeba v grantových žádostech a závěrečných zprávách; jako programovací asistenti při analýze dat. 
Méně známá je schopnost pokročilejších modelů s delším kontextovým oknem (např. GPT-4) provádět zpracování a analýzu dat v podstatě přímo. Nahrajeme data, řekneme LLM, co s nimi má udělat a ať vrátí například hotové vizualizace. Zde pochopitelně narážíme na jistou inherentní nespolehlivost současných LLMs, která nikdy neumožňuje takovéto analýze věřit na 100 procent. Jistější tedy bývá cesta využití LLM jako programovacího asistenta, případně v kombinaci s prostředím, které LLM umožňuje kód rovnou spouštět a provádět analýzu s jeho pomocí. Jde například o plugin Advanced Data Analysis pro ChatGPT nebo volně dostupný Open Interpreter.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Ilustracni_fotky_k_clanku_vytvoril_Jakub_Sedlacek_pomoci_Stable_Diffusion_55af3fd00b/Universitas:-Ilustracni-fotky-k-clanku-vytvoril-Jakub-Sedlacek-pomoci-Stable-Diffusion.jpg" alt="Universitas: Ilustrační fotky k článku vytvořil Jakub Sedláček pomocí Stable Diffusion"/>
<h4>Z minulosti také známe kauzy s falšováním dat ve vědeckých článcích. Bude jeho odhalení nyní obtížnější? Jak se tomu bránit?</h4>
Podobně jako u šíření a potírání dezinformací, i zde může AI sloužit na obou stranách. Ano, bude například možné nahrát soubor s daty a říct LLM, ať je nenápadně upraví tak, aby z nich vyplývalo něco, co z nich v původním stavu nevyplývá. To pochopitelně vždy šlo provést i ručně, ale zde to může jít rychleji a přesvědčivěji. A teoreticky i u médií, kde to dříve nebylo tak snadné – například u vizuálních a zvukových záznamů. Co se obrany týče, věřil bych v existující nástroje. Například při peer review může AI obrovsky urychlit a ulehčit srovnání s existujícím výzkumem, a tedy i napovědět, kde něco nehraje. Dokonce si dovedu velmi dobře představit, že časem bude první krok review vypadat tak, že výzkum projde nějakým automatickým nástrojem, který bude mít „v hlavě“ všechnu oborovou literaturu. Podobně jako dnes procházejí třeba závěrečné práce detekcí plagiátů.
<h4>V roli vědce se zabýváte mimo jiné právě dezinformacemi. Už jsme si zvykli na hoaxy a poplašné zprávy, ale co fotky vytvořené AI?</h4>
Revoluce v generování obrazu „umělou inteligencí“ nastala teprve v minulém roce, takže jsme si skutečně ještě tak docela zvyknout nemohli. Třeba známá služba Midjourney dnes skutečně dovede generovat velice přesvědčivé fotky. Neuronovou síť Stable Diffusion si dokonce každý uživatel může zdarma stáhnout a dotrénovat na vlastních datech, a tedy naučit generovat cokoli a kohokoli v jakémkoli kontextu. Na druhou stranu je dobré připomenout, že manipulace obrazu není nic nového. Třeba vymazávat lidi z fotografií nechával už přinejmenším Stalin a takřka všechno, co dnes umožňují nejnovější generativní nástroje umělé inteligence, zvládne trénovaný uživatel Photoshopu už desítky let. Rozdíl je hlavně v dostupnosti takových nástrojů. Přestávají být zapotřebí roky praxe s Photoshopem, stačí mobilní aplikace poháněná strojovým učením. 
<blockquote>
Mgr. Jakub Sedláček, Ph.D.
</blockquote>
<blockquote>
Je doktorem sociologie, magistrem nových médií a bakalářem translatologie. Působí na FF Univerzity Karlovy a zároveň i v Národním institutu SYRI. Zabývá se big social daty, digitální stopou, influencery a celebritami. Poslední roky tráví nejvíc času s generativní umělou inteligencí a tím, jak mění kreativní profese a celý svět.
</blockquote>
<blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Expert_Umela_inteligence_nam_casem_pomuze_s_peer_review_Mgr_Jakub_Sedlacek_Ph_D_82b6164d61/Universitas:-Expert:-Umela-inteligence-nam-casem-pomuze-s-peer-review_Mgr.-Jakub-Sedlacek-Ph.D..jpg" alt="Universitas: Mgr. Jakub Sedláček, Ph.D."/>
</blockquote>
<h4>Jak se to dá regulovat?</h4>
Regulovat obsah vytvářený AI se obecně prakticky nedá. Můžeme lokálně regulovat služby, které takovou možnost nabízejí, například zakazovat konkrétní aplikace v Evropské unii. Velká část z nich ale stejně staví na nástrojích, které vznikly v rámci výzkumných projektů a autoři je buď sdíleli se světem přímo, nebo přinejmenším publikovali postupy, které může komunita replikovat. Například provést trénink neuronové sítě ve vlastní režii a následně ji sdílet se světem. Velice přesvědčivou fotku si tak dnes můžete s trochou digitální gramotnosti vygenerovat doma na výkonnějším počítači s pomocí nástrojů, které jsou k dispozici zdarma. Tuhle pandořinu skříňku už nelze zavřít. 
<h4>Na co si dát pozor, abychom nenaletěli?</h4>
Pokud jde o fake news a dezinformace, ještě zásadnější roli než kdy dřív dostávají důvěryhodné informační zdroje. Jestli jsou fotka, audionahrávka nebo videozáznam skutečné, nemá už laik, a mnohdy dokonce ani profesionál moc šanci poznat. Otázka tedy především zní, jestli věříme zdroji, ze kterého se k nám obsah dostal. A pokud je tím zdrojem mail od souseda začínající „fwd: fwd: fwd:“, preventivně mu nevěřme rovnou, protože soused na tom lépe nebude. Trénovaný člověk dnes ještě obvykle může poznat třeba takzvaný deepfake, tedy výměnu obličeje ve videu, ale především v situaci, kdy bude nějaký podvod očekávat, a bude tedy na pozoru. Při běžné rychlokonzumaci obsahu na sociálních sítích spíše nikoli. 
<h4>Kam až se to může vyvinout?</h4>
...

Expert: Umělá inteligence nám časem pomůže s peer review

Sekce hmotnostní spektrometrie SSJMM vyhlašuje soutěž na návrh loga <a href="https://lcms.cz/companies/174">Školy hmotnostní spektrometrie</a>.
<h4>Škola hmotnostní spektrometrie:</h4>
Výuková akce pořádaná <a href="https://lcms.cz/companies/7">Spektroskopickou společností Jana Marka Marci</a> určená pro začínající i zkušené odborníky v oblasti hmotnostní spektrometrie.
<h4>Podmínky soutěže:</h4>
<ul>
<li>Použitá grafika musí mít jasnou souvislost s hmotnostní spektrometrií (např. spektrum, píky, elektrosprej, kvadrupól apod.). Grafiku (její vhodnost pro logo, souvislost s hmotnostní spektrometrií apod.) lze během přípravy návrhu konzultovat se Zadavatelem.
</li>
<li>Název lze použít ve formě „Škola hmotnostní spektrometrie“, „Škola MS“, nebo (nejméně preferovaná varianta) „MS Škola“.
</li>
<li>Nebudou použity barevné přechody.
</li>
<li>Pokud bude návrh v barevném provedení, bude zpracována i černobílá verze.
</li>
<li>Logo musí být univerzálně použitelné v různých velikostech (web, tašky, propagační předměty…).
</li>
</ul>
<h4>Logo by podle účastníků 24. Školy MS mělo být:</h4>
Jednoduché, minimalistické, zapamatovatelné, srozumitelné, rozpoznatelné, nadčasové, elegantní, výstižné - na první pohled související s hmotnostní spektrometrií, barevné, ale ne příliš.
<h4>Formát:</h4>
Návrh bude odevzdán v elektronické podobě ve formě vektorové grafiky a současně ve formě náhledu v pdf souboru, kde bude logo zobrazeno ve dvou velikostech (velké, v průměru aspoň 15 cm, a malé, v průměru cca 2 cm). Pokud je barevné řešení jiné než černobílé, odevzdá soutěžící taktéž černobílou mutaci loga.
<h4>Termín:</h4>
Soutěžní návrhy je nutno doručit na adresu tajemníka Spektroskopické společnosti JMM Tomáše Vašiny (<a href="mailto:immss@spektroskopie.cz">immss@spektroskopie.cz</a>) nejpozději do 29. února 2024.
<h4>Cena pro vítěze:</h4>
Peněžitá odměna 20 000,- Kč.
<h4>Další podmínky:</h4>
Vyhlašovatel si vyhrazuje právo nevybrat žádný z předložených návrhů a neudělit cenu.
Autor vítězného návrhu dává SSJMM souhlas k plnému využití díla a přenechává jim veškerá práva z díla plynoucí.
<h3>Podívejte se na atmosféru a odborný program posledních 4 ročníků Školy hmotnostní spektrometrie prostřednictvím fotografii a reportáží</h3>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/articles?search=%C5%A0kola+hmotnostn%C3%AD+spektrometrie+2023">24. Škola hmotnostní spektrometrie 2023</a></li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_24_Skola_MS_2023_den_1_f2194a4170/SSJMM-24.-Skola-MS-2023-den-1.jpg" alt="SSJMM: 24. Škola hmotnostní spektrometrie 2023"/>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/articles?search=23.+%C5%A0kola+hmotnostn%C3%AD+spektrometrie+2022">23. Škola hmotnostní spektrometrie 2022</a></li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_23_Skola_hmotnostni_spektrometrie_2022_den_2_f1dff79f06/SSJMM-23.-Skola-hmotnostni-spektrometrie-2022-den-2.webp" alt="SSJMM: 23. Škola hmotnostní spektrometrie Den 2"/>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/articles?search=22.+%C5%A0kola+hmotnostn%C3%AD+spektrometrie+2021">22. Škola hmotnostní spektrometrie 2021</a></li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Skola_MS_2021_den_1_01_3bb657125a/Skola-MS-2021-den-1-01.webp" alt="SSJMM - 22. Škola hmotnostní spektrometrie Den 1"/>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/articles?search=21.+%C5%A0kola+hmotnostn%C3%AD+spektrometrie">21. Škola hmotnostní spektrometrie</a></li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Skola_MS_den_1_1_fd4e766f5d/Skola_MS_den_1_1.webp" alt="SSJMM - 21. Škola hmotnostní spektrometrie Den 1"/>

Soutěž na logo Školy hmotnostní spektrometrie - 2. kolo

Navrhované změny reagují na pět prioritních oblastí, mezi které patří transfer, zlepšení podmínek pro vědkyně a vědce, snížení administrativní zátěže, strategický přístup k řízení vědy a ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu.
„Musíme reagovat na nedostatky, který současný systém má. Jde v první řadě o velkou byrokratickou zátěž pro výzkumníky a jednotlivé instituce, jež doprovázejí zastaralé postupy. Celý tento systém je nedostatečně koordinován. Dále převládá nízká spolupráce mezi výzkumnými organizacemi, podniky a státní správou. Výsledky detailního srovnávání s dalšími evropskými zeměmi ukazují, že jejich podíl soukromých zdrojů, které jdou do výzkumu, je ve srovnání s ČR výrazně vyšší. Při utváření návrhu změn jsme dále postupovali v souladu s evropskými dokumenty, jež byly v oblasti vědy a výzkumu přijaty v posledních letech. Jedná se zejména o podporu inovací a vyhodnocování výsledků výzkumu, podporu lidí ve vědě a v neposlední řadě bezpečnostní a etické zásady, které dodneška dopodrobna řešeny nebyly,“ uvedla v úvodu setkání ministryně Helena Langšádlová hlavní důvody a impulzy pro přípravu a předložení novely zmíněného zákona. Klíčové změny byly na akci následně představeny v pěti prioritních oblastech.
<h3>Transfer znalostí a podpora inovací</h3>
Podle slov ministryně Langšádlové návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nahlíží právě na transfer znalostí jakožto na nedílnou součást výzkumu a vývoje.
V této souvislosti ministryně poukázala na určité indikátory zhodnocování výzkumu a inovační výkonnosti – jako je například počet podaných patentů ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, zakládání spin-offů či umístění ČR v žebříčku <a href="https://vedavyzkum.cz/inovace/inovace/european-innovation-scoreboard-cesko-je-ke-standardu-eu-v-inovacich-o-krok-bliz">European Innovation Scoreboard</a> –, které naznačují, že Česká republika má v této oblasti prostor ke zlepšení.
Podle nového návrhu zákona se má stát ústředním orgánem státní správy pro inovace Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento krok je reakcí na skutečnost, že v rámci české legislativy doposud nebyl stanoven ústřední orgán státní správy, který by nesl odpovědnost za segment inovací.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Lab_Rulez_AI_Novy_zakon_ma_ambici_zlepsit_pracovni_podminky_pro_vedce_i_spolupraci_vedy_a_byznysu_9e8bdd3bfb/LabRulez-AI-Novy-zakon-ma-ambici-zlepsit-pracovni-podminky-pro-vedce-i-spolupraci-vedy-a-byznysu.jpg" alt="LabRulez/AI: Nový zákon má ambici zlepšit pracovní podmínky pro vědce i spolupráci vědy a byznysu"/>
Další ambicí v rámci zákona, která podle slov ministryně vychází z evropského prostředí, je financování testbedů, tedy testovacích a demonstračních laboratoří pro zavádění pokročilých technologií do malých a středních podniků. „Podporou testbedů posílíme spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a firmami. To nám dá potenciál posunout se mezi nejsilnější inovátory v rámci Evropy,“ uvedla Langšádlová.
Stejně tak podle ministryně povede k posílení inovací i změna v rámci návrhu zákona, jež projektům zajistí flexibilitu. Tedy tím způsobem, aby návrhy projektů bylo možné přijímat, hodnotit a jejich financování zahájit průběžně, nikoliv pevně k určitému datu. Zároveň například tato úprava, která řeší i otázky financování vědy a výzkumu, umožní to, aby výdaje podle rozhodnutí poskytovatele bylo možné hradit zálohově, zpětně nebo kombinovaně.
<h3>Zlepšení podmínek pro vědkyně a vědce</h3>
„To nejcennější, co v našem systému vědy a výzkumu máme, jsou lidé. Proto se nový zákon zaměřuje na ně a na jejich specifickou situaci na trhu práce,“ zmínila k návrhu zákona ministryně Langšádlová s tím, že cílem návrhu je dále také zlepšit podmínky pro vědce a vědkyně.
Kromě toho, že podle návrhu bude každá výzkumná organizace v rámci své koncepce rozvoje mít plán, jak konkrétně rozvíjet kariéru výzkumných pracovníků – a to jak ve fázi výzkumníků začínajících, po přerušení kariéry, tak i výzkumníků navrátivších se ze zahraničí –, se návrh také zaměří na harmonizaci osobního a pracovního života výzkumníků. Dalšími body návrhu v této oblasti je pak i mobilita – projekty bude možné na základě dohody prodloužit nebo přenést na jiné pracoviště – a návratová politika.
<h3>Snížení administrativní zátěže</h3>
„Návrh nového zákona vychází z dokumentu Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, jehož vznik inicioval Svaz průmyslu a dopravy. Tento rozsáhlý dokument mapuje celý proces od podání první žádosti o účelovou podporu až po controlling. Na základě doporučení vyplývajících z tohoto dokumentu jsme udělali návrhy úprav v zákoně tak, aby se v maximální míře snížila administrativní zátěž. Nutné je tedy zřízení sjednoceného místa, kam se budou žádosti podávat a kde se budou administrovat,“ popsala ministryně genezi úprav v oblasti administrativy.
Za tímto účelem by tak podle návrhu měla vzniknout jednotná online platforma pro podávání návrhů projektů výzkumu a jejich administrací, která bude součástí stávajícího informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Zároveň platforma bude napojena na ostatní agendové informační systémy a základní registry, tak aby se požadovaná data automaticky uložila a stát je opakovaně nechtěl doložit. V této souvislosti se tak bude vyžadovat pouze to, co státní správa nemá.
K usnadnění administrativního procesu bude také možné některé skutečnosti prokazovat pouze čestným prohlášením. V návaznosti na tuto změnu však podle návrhu budou zavedeny i sankce za uvedení nepravdivých údajů.
<h3>Strategický přístup k řízení vědy</h3>
„Důvodem k posílení strategického řízení vědy je skutečnost, že v České republice je na počet obyvatel unikátně velký počet výzkumných organizací, tedy 183. Plus dalších sto výzkumných organizací je registrováno na ministerstvu školství. Jedná se o organizace, které sice jsou v registru, avšak nedostávají institucionální podporu DKRVO. V souvislosti s těmito vysokými čísly je potřeba posílit nejen koordinaci, ale i vyšší efektivitu a transparentnost,“ uvedla ke čtvrté prioritě návrhu zákona ministryně.
Krok k tomuto cíli podle ministryně představují koncepční dokumenty – zejména na národní úrovni u poskytovatelů podpory (ministerstva, agentury, Akademie věd ČR) – a jejich provázanost. Ministryně v tomto bodě poznamenala, že u dvou velkých poskytovatelů – ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva školství – tyto dokumenty absentují.
Ministryně Langšádlová dále dodala, že v této oblasti bude dále podle návrhu zákona kladen větší důraz na vyhodnocování plnění cíle programů.
<h3>Ochrana bezpečnostních zájmů země</h3>
„Jedná se zejména o pronikání vnitřních nepřátelských entit do akademického prostředí. Příkladů z médií byla celá řada. Toto téma je pravidelně součástí veřejné zprávy od Bezpečnostní informační služby, a proto, i po dohodě se zástupci bezpečnostní komunity, je v návrhu řešena otázka ochrany bezpečnostních zájmů státu v akademické oblasti a ve výzkumu. Zavádí se princip předběžné opatrnosti a institucionální odolnosti. A samozřejmě jednotlivé instituce musejí přijmout taková opatření, aby nedocházelo ke zneužívání duševního vlastnictví a aby byly odolné vůči těmto neblahým skutečnostem,“ vyjádřila se k poslední prioritě ministryně a vyzdvihla v této souvislosti Univerzitu Karlovu, která již tato opatření přijala.
Zároveň v rámci oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu přináší návrh zákona, po zkušenosti s koronavirovou krizí a konfliktem na Ukrajině, také uvedení možnosti flexibilní rychlé přípravy nového programu účelové podpory pro řešení aktuální krize. V tomto případě bude možné uvést flexibilní změnu stávajícího programu, „tak aby segment vědy a výzkumu dokázal pomoci při řešení těchto nepředvídatelných událostí“.

Nový zákon má ambici zlepšit pracovní podmínky pro vědce i spolupráci vědy a byznysu

V týdnu od 13. listopadu na Vás čekají v oblasti atomové a molekulové spektroskopie a spektrometrie následující webináře.
<blockquote>
<h4><a href="https://www.icpms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4>
</blockquote>
<h5>1. Wiley Analytical Science/ZEISS Research Microscopy Solutions: AI-powered X-ray Microscope Reconstruction Technologies for Gamechanging Capabilities in Battery and Fuel Cell Research</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 08:00 (CET)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3171">Registrace</a></li>
</ul>
Jak může 3D rentgenová mikroskopie ve spojení s rekonstrukčními technologiemi založenými na umělé inteligenci pomoci překonat tyto výzvy při zobrazování a simulaci procesů v bateriích a palivových článcích.
<h5>2. Wiley Analytical Science/TESCAN: From Lab to Market: Accelerating Next Generation Battery Development with Plasma FIB-SEM and TOF-SIMS Workflows</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 17:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3176">Registrace</a></li>
</ul>
Úloha rastrovacího elektronového mikroskopu vybaveného fokusovaným iontovým svazkem (FIB-SEM) v jedinečné kombinaci s kompaktním hmotnostním spektrometrem sekundárních iontů s dobou letu (ToF-SIMS).
<h5>3. Agilent Technologies: Determination of Arsenic Species in Accordance with US FDA EAM 4.10 and 4.11 by HPLC-ICP-MS Methods</h5>
<ul>
<li>Út, 14.11.2023, 21:30 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3201">Registrace</a></li>
</ul>
Tento webinář se bude zabývat nejnovějším vývojem metodiky speciace arsenu se zaměřením na robustní, validované metody stanovení arsenu v aplikacích pro bezpečnost potravin.
<h5>4. Bruker Daltonics: From Manufacturing to Recycling: Benefits and Use Cases of XRF along the Battery Values Chain</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 09:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3131">Registrace</a></li>
</ul>
Jak pracovat s našimi spektrometry a poskytuje cenné tipy a triky.
<h5>5. Mestrelab Research: Advanced NMR Strategies for Pharmaceutical Molecule Characterization and Structure Analysis</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 17:30 (CET)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3181">Registrace</a></li>
</ul>
Měření anizotropních dat RDC pro stereochemickou charakterizaci molekul. Kombinace metodiky CASE-3D a DFT pro strukturní analýzu API AMGEN. StereoFitter - NMR stereochemická analýza.
<h5>6. Agilent Technologies: Bright Path for Portable Infrared Spectroscopy Devices – From Safeguarding Foods to Disease Diagnosis for Point-Of-Care</h5>
<ul>
<li>St, 15.11.2023, 20:00 (CEST)</li>
<li><a href="https://icpms.cz/webinar/3128">Registrace</a></li>
</ul>
Technologie infračervené spektroskopie poskytuje jedinečné informace o molekulárním složení vzorků, které umožňují rychlý a účinný dohled nad potravinami, detekci kontaminantů a diagnostiku nemocí.

Webináře LabRulezICPMS týden 46/2023

Maximální produktivita a robustnost při ICP-MS analýze vzorků se složitou matricí s využitím pokročilého systému diskrétního vzorkování – Agilent ISIS 3

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

PFAS

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Škola hmotnostní spektrometrie je odborná vzdělávací akce pořádaná od roku 1986, která vedle zajímavých přednášek a kurzů nabízí i nespočet příležitostí k přátelským setkáním a diskusím.

Škola hmotnostní spektrometrie

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Naším posláním je šířit informace o produktech firmy Shimadzu v oblasti instrumentálních analytických přístrojů, přístrojů pro testování materiálů a speciálních přístrojů pro life science, jejich prodej a následně - instalace, zaškolení, záruční a pozáruční servis, ověřování a validace a aplikační podpora.

Maximální produktivita a robustnost při ICP-MS analýze vzorků se složitou matricí s využitím pokročilého systému diskrétního vzorkování – Agilent ISIS 3

Webináře LabRulezICPMS týden 46/2023

Nový zákon má ambici zlepšit pracovní podmínky pro vědce i spolupráci vědy a byznysu

Automatická příprava vzorků mikroplastů (Shimadzu MAP-100)

Expert: Umělá inteligence nám časem pomůže s peer review

Rychlý mikrovlnný rozklad s PreeKem M6

Soutěž na logo Školy hmotnostní spektrometrie - 2. kolo

Webináře LabRulezICPMS týden 45/2023

Umělá inteligence může odborným nakladatelstvím pomoci. Musíme ale tlačit na její otevřenost a kvalitu

Nejbližší akce

27. Škola hmotnostní spektrometrie 2026

Validace analytické metody a použití programu Excel - 2026

Altium Podzimní semináře na Moravě 2026

Webináře

From Cleared Tissue to Quantitative 3D Insights: Integrated Bruker and Translucence Biosystems Workflows for Whole-Organ Imaging

Automatic ICP-OES Analysis of Lubricating Oils Using SPECTRO GENESIS DSOI and ACAROS Automation

Detection and Identification of Microplastics in Water and Other Matrices Using the Agilent Laser Infrared Spectroscopy Microscope