Plynová chromatografie (GC) je široce používaná analytická technika pro separaci a analýzu komplexních směsí v celé řadě průmyslových odvětví. I při použití špičkového vybavení a optimalizovaných metod se však mohou objevit analytické problémy. Mnoho laboratoří se potýká s jevy, jako jsou chvostování píků, ztráta rozlišení nebo pokles intenzity signálu, aniž by měly k dispozici systematický postup pro jejich diagnostiku. Tyto problémy často souvisejí s jednou z klíčových součástí systému – GC kolonou.Správná údržba kolony a schopnost řešit provozní problémy jsou nezbytné pro zajištění přesných dat a konzistentních analytických výsledků. Tento průvodce řešením problémů v GC nabízí praktická řešení běžných problémů v plynové chromatografii a pomáhá minimalizovat prostoje a dlouhodobě zachovat vysokou kvalitu analýz.<h3>Běžné problémy s GC kolonami a co znamenají</h3><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/products?category=7&amp;manufacturerItems=50">GC kolona</a> hraje zásadní roli v chromatografické separaci. Pokud se objeví problémy s kolonou, může být negativně ovlivněna kvalita i spolehlivost analytických dat. Pochopení nejčastějších problémů je proto prvním krokem k jejich účinnému řešení.<h4>Chvostování píků</h4>K chvostování dochází, když chromatografické píky ztrácejí symetrii a postupně se protahují směrem k základní linii. Tento jev obvykle vzniká v důsledku:<ul><li>aktivních míst v systému (např. zbytkových silanolových skupin),</li><li>nedostatečně deaktivovaných linerů,</li><li>přetížení kolony.</li></ul>Chvostování zhoršuje přesnost kvantifikace a snižuje účinnost separace analytů eluujících v těsné blízkosti. Nápravná opatření zahrnují zkrácení vstupního konce kolony, výměnu linerů nebo úpravu množství dávkovaného vzorku.<h4>Ztráta rozlišení</h4>Nedostatečná separace sousedních píků, která často vede k jejich částečnému nebo úplnému překrytí, signalizuje ztrátu rozlišení. Mezi běžné příčiny patří:<ul><li>stárnutí kolony,</li><li>nevhodně nastavený teplotní program,</li><li>nevyhovující průtok nosného plynu.</li></ul>Při poklesu rozlišení se spolehlivá identifikace analytů stává obtížnější. Úprava teplotního programu a tlaku nebo průtoku nosného plynu může pomoci obnovit původní výkon. Pokud ke zlepšení nedojde, může být nutné kolonu zkrátit nebo vyměnit.<h4>Ghost píky</h4>Ghost píky jsou neočekávané signály, které se objevují i při analýze slepého vzorku. Tyto anomálie obvykle vznikají v důsledku kontaminace systému, uvolňování nečistot ze septa nebo přenosu zbytků vzorku z předchozích analýz. Mohou negativně ovlivnit integritu dat a překrýt skutečné píky analytů.Účinným řešením je výměna septa, důkladné vyčištění nebo výměna lineru a kontrola čistoty rozpouštědel. Čistý systém by při analýze slepého vzorku neměl vykazovat žádné píky.<h4>Šum nebo drift základní linie</h4>Nestabilní základní linie může překrývat slabé signály a snižovat poměr signálu k šumu.<ul><li>Mezi možné příčiny patří nestabilita detektoru, netěsnosti nebo použití nedostatečně čistého nosného plynu.</li></ul>Řešení zahrnuje kontrolu těsnosti systému, údržbu nebo výměnu součástí detektoru a použití vysoce čistého nosného plynu s filtry pro odstranění vlhkosti a uhlovodíků.<h4>Snížená citlivost</h4>Pokles odezvy detektoru, zejména u analytů přítomných ve stopových koncentracích, signalizuje problém s citlivostí. Ten bývá často způsoben kontaminací injektoru, znečištěním detektoru nebo degradací kolony.Údržba by měla zahrnovat vyčištění nebo výměnu lineru, kontrolu detektoru a analýzu standardní testovací směsi pro ověření výkonu systému.<h4>Posuny retenčních časů</h4>Nekonzistentní eluční časy vedou k nespolehlivé identifikaci analytů. Posuny retenčních časů mohou být způsobeny nestabilní teplotou pece, kolísáním průtoku nosného plynu nebo změnami tlaku.Při řešení problému je vhodné ověřit stabilitu teplotního programu, zkontrolovat těsnost systému a potvrdit správný průtok pomocí kalibrovaného průtokoměru. Tyto problémy jsou v chromatografické literatuře dobře známé a zdůrazňují význam preventivního monitorování a údržby pro zachování výkonu systému a kvality dat.<h3>Průvodce řešením problémů v GC krok za krokem</h3>Následující postup může snížit časovou náročnost diagnostiky i zbytečné náklady. Tento pětikrokový návod nabízí systematický přístup k identifikaci a odstranění běžných problémů v plynové chromatografii.<h4>Krok 1: Zkontrolujte nedávné změny metody nebo hardwaru</h4>Provozní problémy se často objevují po změně parametrů metody nebo konfigurace přístroje. Nové proměnné mohou do systému vnést například výměna kolony, změna podmínek nástřiku nebo úprava teplotního programu.Doporučený postup: Zkontrolujte všechny nedávné změny analytické metody nebo konfigurace přístroje. Návrat k předchozímu nastavení může problém rychle vyřešit.<h4>Krok 2: Zkontrolujte stav injektoru a detektoru</h4>Kontaminace patří mezi hlavní příčiny chromatografických problémů. Částice z degradovaného septa, zbytky zachycené v lineru nebo usazeniny v detektoru mohou negativně ovlivnit tvar píků i stabilitu základní linie.Doporučený postup: Zkontrolujte septum, liner a detektor z hlediska kontaminace nebo opotřebení. Provádějte pravidelné čištění a podle potřeby jednotlivé součásti vyměňujte, aby byla zachována správná funkce systému.<h4>Krok 3: Zkontrolujte instalaci a fyzický stav kolony</h4>Nesprávná instalace kolony může vést k netěsnostem nebo vzniku mrtvého objemu, zatímco na jejím vstupním konci se mohou postupně hromadit netěkavé látky.Doporučený postup: Zkontrolujte oba konce kolony, zda nevykazují známky změny zbarvení nebo poškození. Pokud jsou na vstupním konci viditelné usazeniny, odřízněte přibližně 10–30 cm kolony a ověřte, že je kolona instalována ve správné hloubce a bez mechanického namáhání.<h4>Krok 4: Proveďte slepou analýzu nebo analyzujte standardní testovací směs</h4>Diagnostické analýzy jsou užitečné pro identifikaci kontaminace a posouzení výkonu kolony. Analýza slepého vzorku může odhalit ghost píky, zatímco standardní testovací směsi poskytují informace o rozlišení, přesnosti retenčních časů a symetrii píků.Doporučený postup: Porovnejte výsledky testu s původním protokolem kontroly kvality kolony a zjistěte, zda nedošlo ke zhoršení jejího výkonu.<h4>Krok 5: Vyměňte podezřelé vadné součásti</h4>Pokud předchozí kroky problém nevyřeší, začněte systematicky vyměňovat jednotlivé součásti, nejprve spotřební materiál.Doporučený postup: Nejdříve vyměňte levnější součásti, jako jsou septa, linery nebo O-kroužky, a teprve poté zvažujte výměnu kolony nebo detektoru. Logický a postupný přístup k výměně dílů zvyšuje efektivitu diagnostiky a zabraňuje zbytečné likvidaci funkčních komponent.Dodržováním tohoto postupu lze účinněji identifikovat běžné zdroje chyb v plynové chromatografii, rychleji je odstranit a dlouhodobě udržet vysoký výkon přístroje.<h3>Tipy pro preventivní údržbu GC kolon</h3>Zavedení pravidelné údržby je zásadní pro zachování výkonu systémů plynové chromatografie (GC) a prodloužení provozní životnosti GC kolon. Následující doporučení představují základní prvky správné péče o kolony.<h4>Zajistěte správné skladování kolon</h4>Kolony, které se právě nepoužívají, by měly být skladovány s oběma konci bezpečně uzavřenými, aby nedošlo ke kontaminaci. Prostředí pro skladování by mělo být čisté, suché a s kontrolovanou teplotou. Kontakt s okolním vzduchem a vlhkostí může vést k degradaci stacionární fáze a zkrácení životnosti kolony.<h4>Používejte ochranné kolony a linery</h4>Ochranné kolony fungují jako bariéra, která zachycuje kontaminanty dříve, než se dostanou do analytické kolony. Linery obdobně pomáhají zachytávat částice a omezují hromadění netěkavých zbytků vzorku v systému.Pravidelná výměna ochranných kolon a linerů je doporučena zejména při analýze komplexních vzorků nebo matric s vysokým obsahem rušivých složek.<h4>Pravidelně zkracujte vstupní konec kolony</h4>Vstupní konec kolony je nejvíce vystaven kontaminaci zbytky vzorků a netěkavými látkami. Pravidelné odříznutí několika centimetrů kolony může významně obnovit její výkon a zlepšit kvalitu píků.<h4>Pravidelně kontrolujte těsnost a vyměňujte septa</h4>Netěsnosti mohou do systému přivádět kyslík a vlhkost, které negativně ovlivňují životnost kolony. Doporučuje se proto pravidelně kontrolovat těsnost systému pomocí vhodných nástrojů a v předepsaných intervalech měnit septa.Změna zbarvení, praskliny nebo deformace septa po opakovaných nástřicích jsou známkou toho, že je čas na jeho výměnu.<h4>Používejte čistý nosný plyn</h4>Čistota nosného plynu hraje zásadní roli při ochraně kolony i detektoru. Je nezbytné používat plyny s velmi vysokou čistotou a vhodné filtry pro odstranění vlhkosti a uhlovodíků, které pomáhají zabránit kontaminaci.Výzkum, včetně práce Groba a Barryho (2004), ukázal, že čistota plynů je obzvlášť důležitá při stopové analýze a v aplikacích GC-MS, kde mohou i malé koncentrace nečistot vést k významným analytickým chybám.Dodržování těchto postupů preventivní údržby pomáhá uživatelům GC zachovat stabilní výkon, omezit neplánované odstávky a zajistit konzistentní kvalitu analytických dat.<h3>Kdy GC kolonu vyměnit</h3>Rozpoznání konce životnosti GC kolony je zásadní pro zachování kvality dat a spolehlivosti systému. Zhoršující se výkonnostní charakteristiky často ukazují, že se kolona blíží ke konci své životnosti. Mezi běžné příznaky patří přetrvávající chvostování nebo rozšiřování píků i po zkrácení kolony a také nekonzistentní nebo posouvající se retenční časy.Výrazný nárůst šumu základní linie nebo krvácení kolony, snížené rozlišení navzdory provedené údržbě a opakovaný výskyt ghost píků či nestabilní základní linie jsou dalšími známkami toho, že kolona již neposkytuje optimální výkon.Z fyzického hlediska může změna zbarvení nebo poškození vstupního konce kolony signalizovat nahromadění kontaminantů, často v důsledku analýzy znečištěných vzorků nebo reaktivních sloučenin. Zkrácení kolony může její výkon dočasně obnovit, ale pokud se problémy opakují, je pravděpodobně nutná kompletní výměna.Při výběru nové kolony je důležité zachovat odpovídající specifikace – typ stacionární fáze, délku, vnitřní průměr a tloušťku filmu – aby byla zajištěna konzistence analytických výsledků. GC kolony Zebron od společnosti Phenomenex nabízejí spolehlivý výkon a dlouhou životnost pro širokou škálu aplikací. K dispozici jsou také <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/techniques/improved-performance">praktické materiály pro řešení problémů v GC</a>, které pomáhají s optimalizací metod a diagnostikou případných problémů.

GC kolony – řešení problémů a údržba

Ceny helia se od začátku konfliktu s Íránem na počátku roku 2026 přibližně zdvojnásobily a globální dodávky z Kataru – který zajišťuje přibližně jednu třetinu světové produkce – byly vážně narušeny. Pro laboratoře využívající plynovou chromatografii a další přístroje závislé na heliu nelze finanční ani provozní dopady přehlížet.<h3>Část 1: Krize cen helia – co se stalo a proč je to důležité pro vaši laboratoř</h3><h4>Dokonalá bouře na trhu s heliem</h4>Helium nikdy nebylo levnou komoditou, ale situace, které laboratoře čelí v roce 2026, představuje skutečný zlom. Kombinace eskalujícího konfliktu na Blízkém východě, narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu a strukturálních omezení dodávek vytvořila nejzávažnější situaci v oblasti cen helia za poslední roky – a nic nenasvědčuje tomu, že by se měla rychle zvrátit.Abychom pochopili, proč jsou laboratorní rozpočty pod tlakem, je užitečné vědět, odkud helium skutečně pochází. Na rozdíl od většiny průmyslových plynů nelze helium vyrábět. Vzniká jako vedlejší produkt radioaktivního rozpadu hluboko v zemské kůře a musí být zachyceno z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://businessanalytiq.com/procurementanalytics/index/helium-price-index/">ložisek zemního plynu</a> dříve, než unikne do atmosféry. Praktickým důsledkem je, že veškeré komerční dodávky helia na světě pocházejí z malého počtu produkčních oblastí – především ze Spojených států a Kataru.<h4>Katar: Kritické místo globálních dodávek helia</h4>Katar zajišťuje přibližně <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.expertmarketresearch.com/price-forecast/helium-price-trends">jednu třetinu světové produkce helia</a>. Helium se zpracovává v rozsáhlém čisticím závodě společnosti QatarEnergy LNG v průmyslovém městě Ras Laffan, který využívá zemní plyn z ložiska North Field – největšího ložiska neasociovaného zemního plynu na světě. Za běžného provozu je tento závod nejvýznamnějším zdrojem stability na globálním trhu s heliem. Jakékoli narušení jeho provozu proto pocítí celý svět.Na začátku roku 2026 byl jeho běžný provoz narušen. Íránské raketové útoky poškodily klíčovou průmyslovou infrastrukturu v Kataru a následné omezení provozu v Ras Laffanu způsobilo okamžitý výpadek dodávek. Situaci dále komplikovalo dění v Hormuzském průlivu – klíčovém dopravním koridoru, kterým prochází katarský vývoz LNG a helia. Zvýšené příplatky za válečná rizika a logistické komplikace zde vedly k prudkému růstu nákladů na přepravu.<h4>Nejde jen o cenu: Problém se spolehlivostí dodávek</h4>Pro vedoucí laboratoří není krize helia pouze rozpočtovým problémem – je to problém kontinuity provozu. Laboratoř, která nedokáže získat helium, nemůže provozovat své přístroje pro plynovou chromatografii (GC), nemůže provádět údržbu nebo kalibraci MRI a nemůže dokončit analytickou práci, na níž závisejí klienti a výzkumní pracovníci.Zpřísnění alokací, nedostatek helia na spotovém trhu a zpoždění v přístavech obsluhujících přepravní trasy z Blízkého východu vytvořily novou situaci: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.procurementresource.com/resource-center/helium-price-trends">výpadky dodávek</a> zaznamenávají i laboratoře s dlouhodobými dodavatelskými smlouvami. Plyn, který bylo dříve možné objednat a spolehlivě obdržet v předvídatelném termínu, je nyní dodáván se zpožděním způsobeným geopolitickou situací mimo kontrolu laboratoří.To představuje zásadní změnu v míře rizika, kterému je laboratorní provoz vystaven. Hodnota helia pro laboratoř vždy spočívala v kombinaci technických vlastností a spolehlivé dostupnosti. Druhý pilíř této hodnoty byl nyní výrazně oslaben.<h4>Koho se situace v laboratořích dotýká nejvíce?</h4>Přestože prudký růst cen helia ovlivňuje každou organizaci, která tento plyn používá, laboratoře čelí obzvláště závažné podobě tohoto problému z několika důvodů:<ul><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.labrulez.com/products?category=98&amp;manufacturerItems=540">Spotřeba nosného plynu pro GC:</a> Plynová chromatografie patří k nejvýznamnějším oblastem průmyslového využití vysoce čistého helia. Analytické laboratoře s nepřetržitým provozem GC – například v oblasti environmentálních analýz, farmaceutické kontroly kvality, bezpečnosti potravin nebo petrochemických analýz – spotřebovávají helium ve vysokém a předvídatelném množství. Zdvojnásobení ceny helia tak přímo a výrazně zvyšuje variabilní náklady každé jednotlivé analýzy.</li><li>Žádná krátkodobá náhrada: Na rozdíl od některých průmyslových aplikací, kde lze helium dočasně nahradit jiným plynem, jsou GC metody validovány pro konkrétní nosné plyny. Přechod vyžaduje revalidaci – časově i zdrojově náročný proces, který nelze dokončit jako okamžitou reakci na náhlý výpadek dodávek.</li><li>Smluvní a regulační povinnosti: Laboratoře pracující v rámci akreditací, klientských smluv nebo regulačních požadavků mohou čelit důsledkům nesouladu s požadavky, pokud jim výpadky dodávek zabrání dokončit požadované analýzy. Náklady spojené s nedostatkem helia tak výrazně přesahují cenu samotného plynu.</li></ul><h3>Část 2: Strategické důvody pro přechod na vodík – a instalaci generátoru</h3><h4>Vodík jako nosný plyn: Odborné poznatky jsou jednoznačné</h4>Argumenty pro použití <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/hydrogen-generators-for-chromatography">vodíku jako nosného plynu pro GC</a> nejsou nové a nejsou založeny pouze na ekonomických důvodech. Pro mnoho aplikací je vodík z technického hlediska lepší než helium. Jeho vyšší difuzivita v koloně vede k rychlejšímu pohybu analytů, což umožňuje zkrátit dobu analýzy a zvýšit průchodnost bez ztráty rozlišení. Van Deemterova křivka je u vodíku plošší v širším rozsahu průtoků, což analytikům poskytuje větší provozní flexibilitu.Použití <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/hydrogen-generators-for-chromatography">vodíku jako nosného plynu pro GC</a> není novou myšlenkou a důvody pro jeho využití nejsou pouze ekonomické. Pro mnoho aplikací je vodík z technického hlediska výhodnější než helium. Jeho vyšší difuzivita v koloně vede k rychlejšímu pohybu analytů, což umožňuje zkrátit dobu analýzy a zvýšit průchodnost bez ztráty rozlišení. Van Deemterova křivka je u vodíku plošší v širším rozsahu průtoků, což analytikům poskytuje větší flexibilitu při volbě provozních podmínek.Stručně řečeno: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/transitioning-from-helium-to-hydrogen-what-you-need-to-know">přechod z helia na vodík</a> při GC není experimentálním ani neověřeným postupem. Jde o zavedenou a široce validovanou praxi, na kterou již přešly tisíce laboratoří po celém světě. <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.cruxinvestor.com/posts/helium-prices-surge-400-to-record-highs-as-global-supply-shortage-persist-in-the-rise-of-ai">Současná cenová situace</a> pouze zvyšuje naléhavost tohoto rozhodnutí a činí jeho ekonomické zdůvodnění přesvědčivějším než kdykoli předtím.**<h4>Proč tlakové lahve nejsou řešením</h4>Mohlo by být lákavé vnímat přechod na vodík jednoduše jako výměnu jednoho dodavatele tlakových lahví za jiného. Tento přístup však nebere v úvahu ani skutečnou podstatu problému, ani příležitost, kterou změna nabízí. Vodík dodávaný v tlakových lahvích přináší vlastní logistické problémy: požadavky na manipulaci a skladování lahví, pravidelné harmonogramy dodávek, stejný typ závislosti na dodavatelském řetězci, který se v případě helia ukázal být tak nákladný, a – což je zásadní – bezpečnostní otázky související se skladováním vysokotlakého vodíku v laboratorních prostorách.Správným řešením, které přijímají nejprogresivnější vedoucí laboratoří, je instalace generátoru vodíku přímo v místě použití. Toto jediné rozhodnutí mění dodávku plynu v laboratoři z proměnlivého nákladu závislého na externích dodavatelích na stabilní, interně kontrolovaný zdroj – podobně jako rozdíl mezi nákupem balené vody a instalací systému pro přípravu čištěné vody.<h4>Výhody generátoru vodíku: Šest důvodů, proč přejít na vodík</h4><h5>1. Úplná nezávislost na dodávkách</h5>Generátor vodíku vyrábí plyn podle potřeby z deionizované vody pomocí elektrolýzy. Neexistuje zde žádný dodavatelský řetězec, který by mohl být narušen konfliktem na Blízkém východě. Neexistuje žádný přepravní kontejner, který by se mohl zpozdit v přístavu. Neexistuje žádná tlaková lahev, která by došla uprostřed analýzy. Spolehlivost dodávek vodíku v laboratoři je tak srovnatelná se spolehlivostí dodávek elektrické energie, která je ve většině zařízení velmi vysoká.Pro vedoucí laboratoří, kteří během uplynulého roku řešili nejistotu spojenou s příděly helia, vysvětlovali klientům výpadky dodávek a přeplánovávali analytickou práci kvůli zpožděným dodávkám, představuje tato změna zásadní zlepšení provozu.<h5>2. Dlouhodobá předvídatelnost nákladů a úspory</h5>Generátory vodíku vyrábějí plyn za náklady, které jsou primárně určovány spotřebou elektrické energie. Ceny elektřiny sice rovněž podléhají určitým výkyvům, jsou však výrazně stabilnější než spotové ceny helia a nepodléhají geopolitickým výpadkům takového typu, jaký během několika měsíců vedl ke zdvojnásobení cen helia.Analýza celkových nákladů na vlastnictví generátoru vodíku ve srovnání s nákupem helia v tlakových lahvích – se započtením současných cen helia, poplatků za pronájem lahví, nákladů na dopravu a manipulaci – nyní jednoznačně vyznívá ve prospěch výroby vodíku pro každou laboratoř, která provozuje jeden nebo více GC přístrojů na plný úvazek. Vzhledem k tomu, že se ceny helia od začátku konfliktu s Íránem zdvojnásobily, se doba návratnosti investice do generátoru výrazně zkrátila.<h5>3. Vyšší čistota a konzistence plynu</h5><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.labrulez.com/products?category=98&amp;manufacturerItems=540">Moderní generátory vodíku</a> produkují plyn o čistotě 99,9999 % nebo vyšší – tedy nad úrovní požadavků na čistotu pro nejnáročnější analytické GC aplikace. Zásadní je, že tato čistota zůstává konzistentní od prvního mililitru vyrobeného plynu až po poslední. Neexistují rozdíly mezi jednotlivými šaržemi, nehrozí riziko dodání kontaminované tlakové lahve a není nutné kontrolovat kvalitu dodávaného plynu.Pro laboratoře pracující podle přísných systémů kvality – ISO 17025, GMP nebo v souladu s metodami EPA – může přechod na generátor dokonce zlepšit kvalitu dat a zjednodušit požadavky na kvalifikaci dodavatelů spojené se správou měnícího se okruhu dodavatelů tlakových lahví.<h5>4. Vyšší úroveň bezpečnosti v laboratoři</h5>Vodík vyžaduje odpovídající řízení bezpečnosti – dostatečné větrání, armatury kompatibilní s vodíkem a základní postupy pro detekci netěsností. Tyto požadavky jsou jednoduché, dobře známé a v běžném prostředí analytické laboratoře zcela zvládnutelné. Moderní generátory vodíku zahrnují integrované bezpečnostní systémy včetně automatického vypnutí při detekci netěsnosti, omezení tlaku a elektroniky navržené tak, aby při poruše přešla do bezpečného stavu.Často se přehlíží skutečnost, že generátor vodíku zvyšuje celkovou bezpečnost laboratoře ve srovnání s použitím tlakových lahví, protože odstraňuje potřebu skladovat a manipulovat s vysokotlakými lahvemi se stlačeným plynem. Generátor obsahuje v každém okamžiku pouze malé množství vodíku – výrazně méně než standardní tlaková lahev – a dodává jej přímo do přístroje krátkým pevným potrubím.<h5>5. Přínosy pro životní prostředí a udržitelnost</h5>Získávání helia je energeticky náročný průmyslový proces. Helium musí být odděleno z proudů zemního plynu, stlačeno, zkapalněno a přepravováno po celém světě – často po moři z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://businessanalytiq.com/procurementanalytics/index/helium-price-index/">Kataru nebo Spojených států</a>. Každý krok tohoto řetězce je spojen s dopadem na životní prostředí.Výroba vodíku elektrolýzou vody má z hlediska dopadu na životní prostředí zásadně odlišný charakter, zejména v laboratořích, které mají přístup k elektřině z obnovitelných zdrojů. S rostoucím významem programů udržitelnosti v laboratořích – podporovaným institucionálními závazky ESG, očekáváním klientů a regulatorními trendy – představuje možnost využívat nízkouhlíkový zdroj plynu přímo v místě použití významný odlišující prvek.<h5>6. Příprava na budoucnost v podmínkách pokračující nestability trhu s heliem</h5>Současný nárůst cen není anomálií, která by se měla rychle vrátit k normálu. Strukturální faktory stojící za růstem cen helia – koncentrace produkce v geopoliticky exponovaných regionech, rostoucí poptávka ve výrobě polovodičů a v oblasti MRI a skutečnost, že helium po úniku do atmosféry nelze znovu získat – budou přetrvávat. Nové projekty v Jihoafrické republice, Kanadě a dalších zemích ve střednědobém horizontu zvýší dostupnou kapacitu, prognózy však obecně počítají s tím, že ceny helia zůstanou ve srovnání s historickými úrovněmi zvýšené.Laboratoř, která dnes nainstaluje generátor vodíku, neřeší pouze problém roku 2026. Přijímá strategické rozhodnutí, které organizaci umožní být nezávislou na tom, jak bude vypadat příští výpadek dodávek helia.Stručné srovnání: Tlakové lahve s heliem vs. výroba vodíku přímo na místě<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Organomation_The_Helium_Crisis_Is_Here_Why_Laboratories_Should_Switch_to_Hydrogen_Now_3_dc1b656c19.jpg" alt="LabRulez/AI: Krize helia je tady: Proč by laboratoře měly přejít na vodík už nyní" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Organomation_The_Helium_Crisis_Is_Here_Why_Laboratories_Should_Switch_to_Hydrogen_Now_3_dc1b656c19.jpg 208w," sizes="100vw" width="1448" height="1086"><h4>Jak vám Organomation pomůže s přechodem na vodík</h4>Společnost Organomation již více než šest desetiletí podporuje analytické laboratoře zařízeními pro přesnou manipulaci s plyny a koncentračními zařízeními. Chápeme, že rozhodnutí o změně nosného plynu není jednoduché – zahrnuje opětovnou kvalifikaci přístrojů, validaci metod, školení pracovníků a změny v oblasti nákupu, které vyžadují plánování a podporu.Náš tým ve spolupráci se společností <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://claind.it/">Claind srl</a> může laboratořím pomoci v každé fázi přechodu na vodík: od počátečního posouzení proveditelnosti a kompatibility přístrojů přes optimalizaci průtoku plynu a volbu odpovídající velikosti generátoru až po průběžnou technickou podporu po instalaci. Spolupracujeme s předními výrobci generátorů vodíku a můžeme vám pomoci vybrat vhodný systém podle vašeho přístrojového vybavení a požadované kapacity.Současná situace na trhu s heliem vytvořila omezené časové období, během něhož mohou laboratoře, které se rozhodnou jednat, získat dlouhodobou výhodu v oblasti nákladů a spolehlivosti oproti těm, které budou nadále nést rostoucí náklady na helium. Zveme vás, abyste s námi tuto možnost začali řešit již dnes.Kontaktujte tým Organomation, domluvte si bezplatné posouzení zásobování vaší laboratoře plyny a začněte s přechodem na výrobu vodíku přímo v místě použití. Navštivte organomation.com nebo nám zavolejte a poraďte se s aplikačním specialistou.<h4>Čas jednat je právě teď</h4>Krize helia v roce 2026 není dočasnou komplikací – jde o strukturální změnu globálního trhu s dodávkami plynů, urychlenou geopolitickým konfliktem, jehož časový horizont řešení zůstává nejistý. Laboratoře, které k situaci přistupují jako k přechodnému narušení, jehož náklady lze jednoduše absorbovat úpravami rozpočtu, pravděpodobně zjistí, že tyto náklady budou nést dlouhodobě.Argumenty pro přechod na vodík jako nosný plyn a instalaci generátoru vodíku přímo na místě nikdy nebyly přesvědčivější. Technologie je ověřená, její výkonnost validovaná, bezpečnostní požadavky jsou zvládnutelné a ekonomika – výhodná již před současným nárůstem cen – je nyní jednoznačně příznivá.Laboratoře, které z této krize vyjdou v nejsilnější pozici, budou ty, které ji využijí jako impuls ke změně, kterou měly provést již před lety. Otázkou již není, zda tuto změnu provést – ale jak rychle ji dokážete uskutečnit.

Krize helia je tady: Proč by laboratoře měly přejít na vodík už nyní

V týdnu od 31. srpna na Vás čekají v oblasti plynné/pevné fáze a především GC, GC/MS, Raman a FTIR následující webináře.<blockquote><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.gcms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4></blockquote><blockquote>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi s více než 5 500 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři.</blockquote><h5>1. Technology Networks: Modern Methods for Faster Microbial Analysis</h5><ul><li>Út, 1.9.2026 11:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/webinar/6454">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak moderní analytické metody urychlují mikrobiologickou analýzu a identifikaci mikroorganismů. Webinář porovná možnosti MALDI-TOF, FTIR a DNA/RNA elektroforézy a jejich využití pro efektivní identifikaci a klasifikaci.<h5>2. SciY/Mestrelab Research: From Legacy Workflows to Paperless Labs: Track Every Sample, Process, and Decision</h5><ul><li>Čt, 3.9.2026 17:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://labrulez.com/cs-cz/all/webinar/6425">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak digitalizace a LIMS pomáhají přejít od tradičních pracovních postupů k bezpapírové laboratoři, zlepšit sledovatelnost vzorků a procesů a efektivněji spravovat laboratorní data.

Webináře LabRulezGCMS týden 36/2026

Webináře

Akademie

Článek

Produkt

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Společnost Phenomenex je celosvětovým technologickým lídrem, který se zabývá vývojem nových řešení v oblasti analytické chemie, jež řeší požadavky analytiků na separace a purifikace v průmyslových, vládních a akademických laboratořích.

Phenomenex

Společnost Organomation, založená v roce 1959, navrhuje a vyrábí vysoce kvalitní dusíkové koncentrátory a extrakční systémy. Jejich laboratorní přístroje, známé svou inovativností a odolností, se používají po celém světě pro efektivní přípravu vzorků a jsou doprovázeny silnou zákaznickou podporou.

Organomation

Počátky a historie Československé kapalinové chromatografie

Dostáváte do ruky druhý díl knižní edice, která si vzala za úkol popsat skrze vyprávění pamětníků vývoj instrumentálních metod analytické chemie v bývalém Československu.

Po prvním díle zaměřeném na hmotnostní spektrometrii následuje nyní kapalinová chromatografie. Pořadí v naší edici je tedy opačné, než v experimentálním uspořádání LC-MS, které dnes představuje dominantní analytickou techniku pro celou řadu aplikací. Považujte to prosím z naší strany za jemný „cimrmanovský vtip“.
<blockquote>
Chromatografie je jako v medicíně antibiotika
</blockquote>
<blockquote>
Jaroslav Franc
</blockquote>
První chromatografické experimenty prováděl Cvět jen pár let před tím, než Thomson a Aston vypracovali metodu hmotnostní spektrometrie. Další vývoj byl ale už časově poměrně odlišný. Zatímco na instrumentaci náročná a nákladná vakuová technika hmotnostní spektrometrie se v prvních letech rozvíjela pomalu a na oddělených specializovaných pracovištích, což platí jak pro svět, tak i pro Československo, chromatografické metody se postupně staly standardním vybavením chemických laboratoří. Hmotnostní spektrometrie se až teprve nyní stává součástí běžných laboratoří a až v současné generaci se setkáváme s kompaktními hmotnostními spektrometry na obyčejných laboratorních stolech, na kterých pracují specialisté z jiných oborů, než je sama hmotnostní spektrometrie. V (nejen) kapalinové chromatografii nastala podobná situace mnohem dříve, což je dobře vidět i na vzpomínkách třinácti pamětníků zahrnutých v této publikaci. Oproti prvnímu dílu jsou pamětníci kapalinové chromatografie více rozeseti po větším počtu odlišných pracovišť a jejich aplikační působení je pestřejší. Také v této knize máme možnost ochutnat z dobové atmosféry laboratoří, kdy badatelé pracovali mnohdy na přístrojíchvyrobených ve vlastních dílnách, anebo ve Vývojových dílnách ČSAV. Může to být právě tato skutečnost, která činila dobu pionýrskou, a o to vzácnější jsou tyto vzpomínky v dnešní době, kdy prakticky všechna přístrojová technika je komerčně dostupná a bádání se posunulo více do oblastí aplikací.
Více než v prvním díle se vzpomíná na dobové problémy politické, společenské vztahy a dokonce i na českou a slovenskou národnostní otázku. To je ale pochopitelné. Vědecký pracovník nepůsobí ve vakuu či uzavřený v koloně (ani tehdy když s vakuem a kolonou pracuje) a okolní prostředí je nedílnou součástí vzpomínek na vědecký vývoj v kapalinové chromatografii.
Byl to T.S. Elliot, který pravil „Sometimes things become possible if we want them bad enough” a na životě pamětníků v této knize je vidět, že v souladu s tímto citátem dokázali i přes nezanedbatelné okolní obtíže vydobýt ve svém poli působení značný pokrok. Za to jim patří velký dík a zaslouží si, abychom se do jejich vzpomínkového vyprávění ponořili s velkou a ničím nerušenou pozorností.
Příjemné čtení. 
Jaroslav Pól (ThermoFisher Scientific, Praha) 
Michael Volný (MassInsight, San Diego)
<h3>Obsah seriálu o počátcích a historii Československé kapalinové chromatografie</h3>
<ul>
<li>Díl 1. DUŠAN BEREK
</li>
<li>Díl 2. MIROSLAV FLIEGER
</li>
<li>Díl 3. JAROSLAV FRANC
</li>
<li>Díl 4. VÁCLAV INEMAN
</li>
<li>Díl 5. PAVEL JANDERA
</li>
<li>Díl 6. JOZEF LEHOTAY
</li>
<li>Díl 7. MIREK MACKA
</li>
<li>Díl 8. MILAN MINÁRIK
</li>
<li>Díl 9. MILAN POPL
</li>
<li>Díl 10. ZBYNĚK PLZÁK
</li>
<li>Díl 11. KAREL ŠLAIS
</li>
<li>Díl 12. FRANTIŠEK ŠVEC
</li>
<li>Díl 13. STANISLAV VOZKA
</li>
</ul>
<blockquote>
Tato kniha vznikla za vzájemné spolupráce <a href="https://lcms.cz/companies/21">České společnosti pro hmotnostní spektrometrii</a>, české pobočky firmy Thermo Fisher Scientific a firmy <a href="https://lcms.cz/companies/42">Pragolab</a>. Vydání bylo realizováno za sponzorského přispění firem Thermo Fisher Scientific a <a href="https://lcms.cz/companies/42">Pragolab</a>.
</blockquote>
<blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Ceska_spolecnost_pro_hmotnostni_spektrometrii_ceska_pobocka_firmy_Thermo_Fisher_Scientific_firma_Pragolab_eedddc1dbd/CSHS-Ceska-spolecnost-pro-hmotnostni-spektrometrii-ceska-pobocka-firmy-Thermo-Fisher-Scientific-firma-Pragolab..jpg" alt="ČSHS: Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii, česká pobočka firmy Thermo Fisher Scientific, firma Pragolab."/>
</blockquote>

Počátky a historie Československé hmotnostní spektrometrie

Díky spolupráci České společnosti pro hmotnostní spektrometrii a lokální pobočky firmy Thermo Fisher Scientific se v roce 2012 podařilo připravit publikaci složenou z přímých výpovědí žijících účastníků raného vývoje hmotnostní spektrometrie v Česku i na Slovensku.

Díky spolupráci České společnosti pro hmotnostní spektrometrii a lokální pobočky firmy Thermo Fisher Scientific se v roce 2012 podařilo připravit publikaci složenou z přímých výpovědí žijících účastníků raného vývoje hmotnostní spektrometrie v Česku i na Slovensku.
<blockquote>
Pokud jste měli v té době něco znamenat v oblasti reakcí iontů s molekulami, museli jste být podepsání na jisté stěně v Praze.
<h5>R. Graham Cooks</h5>
<h5>Purdue University</h5>
</blockquote>
Hlavní poděkování za vznik publikace patří především zbývajícím pamětníkům, kteří se převedení svých vzpomínek do psané podoby zhostili s velkým nadšením a zodpovědností. Nutno také podotknout, že nápad uspořádat takovouto kompilaci příspěvků zajiskřil poprvé nad sklenicí dobrého ležáku mezi elektrodami hlav Petra Vernera a Jaroslava Póla. Původní idea byla shromáždit žijící koryfeje československé hmotnostní spektrometrie do jedné uzavřené místnosti o známé teplotě a tlaku, do které by se kontrolovaně zaváděly alkoholické nápoje, a nechat je reagovat. V čase T0 by se potom debata začala zaznamenávat. Experiment byl plánován jako celonoční a výsledky se měly následně přepsat a opublikovat. Tato nesmírně originální (Petrova) myšlenka byla ale později zavržena a nahrazena více konzervativní off-line technikou při které byli pamětníci osloveni, aby sami připravili vlastní text formou kapitoly o libovolném stylu. Seznam oslovených pamětníků, kteří působili vesměs na pracovištích v Praze, v Bratislavě a v Pardubicích, navrhl na naši žádost František Tureček a doplnil jej Vladimír Havlíček, oběma tedy patří ještě zvláštní poděkování. Rádi bychom také poděkovali Helence a Pavlovi Řehulkovým, kteří ochotně pomohli s konečnou jazykovou úpravou textu.
Příspěvků se nám nakonec sešlo od dvanácti pamětníků. Ty předkládáme tak, jak jsme je obdrželi, pouze s minimální pravopisnou korekturou, abychom nechali plně zaznít originalitu autorova výraziva. Příspěvky autorů z Bratislavy jsme ponechali ve slovenském jazyce. Na závěr knihy jsme zařadili kresby známých postav světové hmotnostní spektrometrie od Zdeňka Hermana, které podle našeho názoru nejen symbolicky dotvářejí obraz provázanosti českoslovanské a světové hmotnostní spektrometrie. Pomyslný most, po kterém bude čtenář kráčet, vede od 50. let minulého století až do současnosti a poskytne příležitost nahlédnout do dění a vývoje v hmotnostně-spektrometrické komunitě.
Československá hmotnostní spektrometrie vděčí za svůj vznik nadhledu a světovosti Jaroslava Heyrovského. Byl to on, kdo mladé talentované aspiranty svého ústavu vyzval k tomu, aby se namísto elektrochemii, která v té době pochopitelně tvořila hlavní náplň ústavu, začali věnovat zcela jinému výzkumnému směru. Schopnost dohlédnout dále než ke dveřím vlastní laboratoře, katedry či ústavu je známkou vědecké osobnosti, jaké se v naší malé zemi nevyskytují ve vysokých koncentracích. Právě takový byl ale Jaroslav Heyrovský, který umožnil vznik československé hmotnostně-spektrometrické školy v rámci svého pracoviště. Podrobnosti může laskavý čtenář nalézt v samotném textu publikace, především pak v kapitole napsané Zdeňkem Hermanem. I přesto ale považujeme za správné i v této předmluvě zdůraznit, že některé práce hmotnostně-spektrometrické skupiny na Heyrovského ústavu, například jedno z prvních zařízení pro ionizaci málo těkavých látek, patřily ve své době k naprosto průlomovým a nijak nezaostávaly za výzkumem v nejlepších světových laboratořích své doby, a dokonce ho v některých oblastech předbíhaly. O tom svědčí i výše uvedený výrok Graham Cookse, který se vztahuje ke stěnám laboratoře v Heyrovského ústavu, na které se podepisovali světově významní představitelé oboru při četných návštěvách tohoto vědeckého pracoviště. (Původní sbírka podpisů z let 1966-1988 existovala na stropě staré laboratoře v Máchově ulici. Ta ale zanikla při stěhování ústavu a dnes existuje již jen na fotografiích).
Vzpomínky jsou zároveň výpovědí o vědě ve zcela jiné době a za zcela jiných podmínek. Nejmladším čtenářům z řad studentů mohou zmínky o poválečném využití kořistného materiálu na stavbu hmotnostního spektrometru v padesátých letech či o problémech s cestováním do zahraničí, znít stejně jako vzpomínky na chronický nedostatek banánů či dokonce na dobu kamennou. Základní popis vědecké práce v oboru hmotnostní spektrometrie ovšem zůstává stejný. Z tohoto hlediska by nás všechny mohli Vladimír Čermák či Vladimír Hanuš rozhodně učit i dnes.
V současnosti zažívá česká, a věříme že i slovenská, hmotnostní spektrometrie období velkého rozvoje, který v podstatě kopíruje vítězné tažení hmotnostní spektrometrie všude ve světě. Díky přílivu peněz do výzkumu se dnes na českých a slovenských pracovištích již zavedly, nebo v současnosti zavádějí, nejmodernější hmotnostní spektrometry, které slouží v celé řadě aplikačních odvětví. Ovládání hmotnostních spektrometrů se naprosto zásadním způsobem zjednodušilo a na hmotnostních spektrometrech dnes pracují nejen specialisté, ale třeba i biologové, farmaceuti a v některých oblastech i lékaři. I z tohoto hlediska je zajímavá exkurze do doby, kdy byla hmotnostní spektrometrie instrumentálně náročnou disciplínou a doménou expertů, ne-li přímo mágů. Ne náhodou vzniklo vysvětlení zkratky MS jako magické signály. Rostoucí popularita hmotnostní spektrometrie v naší zemi budiž také doložena odborně-společenskými akcemi jako je již tradiční Škola hmotnostní spektrometrie a, nedávno vzniklá, Česká konference hmotnostní spektrometrie.
Jsouce pouhými juniory nemůžeme se k minulosti našeho oboru sami vyjadřovat. S radostným úsilím, se kterým jsme se do práce na této knize zakousli, si pouze dovolujeme vzdát obrovskou úctu zakladatelům naší hmotnostní spektrometrie, ať již to byli Češi nebo Slováci. Ti často pracovali v obtížných podmínkách daných nejen situací v tehdejší ČSSR, ale i situací v hmotnostní spektrometrii obecně. Stojí za zmínku, že v době, o níž publikace pojednává, řada instrumentálních konceptů, které dnes v hmotnostní spektrometrii používáme a které považujeme za samozřejmé, buď vůbec neexistovala, nebo byla ve svých počátcích. Naopak se používala řada technik, které jsou dnes zapomenuty. Líčení Františka Turečka o jeho soubojích s pyrolýzní sondou, vyrobenou dnes již legendárním panem Protivou, nechť hovoří za vše.
Přijměte tedy prosím tento poněkud neobvyklý nakladatelský počin jako snahu uchovat písemný a obrazový doklad o snažení celé řady nadšených výzkumníků, díky které máme dnes v České i Slovenské republice na co navazovat.
Příjemné čtení.
<h5>Jaroslav Pól</h5>
Thermo Fisher Scientific, Praha
<h5>Michael Volný</h5>
University of Washington, Seattle
<blockquote>
Tato kniha vznikla za vzájemné spolupráce <a href="https://lcms.cz/companies/21">České společnosti pro hmotnostní spektrometrii</a> a české pobočky firmy Thermo Fisher Scientific. Vydání bylo realizováno za sponzorského přispění firem Thermo Fisher Scientific. Vydání této knihy dále podpořili QUINTA-ANALYTICA a Qprinter.cz.
</blockquote>
<blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Ceska_spolecnost_pro_hmotnostni_spektrometrii_ceska_pobocka_firmy_Thermo_Fisher_Scientific_QUINTA_ANALYTICA_a_Qprinter_cz_6de78e9c1d/CSHS-Ceska-spolecnost-pro-hmotnostni-spektrometrii-ceska-pobocka-firmy-Thermo-Fisher-Scientific-QUINTA-ANALYTICA-a-Qprinter.cz.webp" alt="ČSHS: Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii, česká pobočka firmy Thermo Fisher Scientific, QUINTA-ANALYTICA a Qprinter.cz"/>
</blockquote>
<h3>Obsah seriálu o počátcích a historii Československé hmotnostní spektrometrie</h3>
<ol>
<li>Zdeněk Herman: Začátky hmotnostní spektrometrie u nás a hmotnostní spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie Akademie věd</li>
<li>Zdeněk Dolejšek: Přesmyky iontů a má spolupráce s Vladimírem Hanušem v Ústavu fyzikální chemie ČSAV (1957-1964)</li>
<li>Vladislav Kubelka: První kombinovaný přístroj GC- MS v Česku</li>
<li>Pavel Matoušek: Počátky hmotnostní spektrometrie v Pardubicích</li>
<li>Miroslav Ryska: Hmotnostní spektrometrie – můj osud</li>
<li>Vladimír Kováčik: História hmotnostnej spektrometrie v Slovenskej Akadémii vied</li>
<li>Tibor Jakubík: História hmotnostnej spektrometrie na Fakulte chemickej a potravinárskej technológie STU v Bratislave</li>
<li>Robert Mistrik: MS story</li>
<li>Karel Ubik: Historie hmotnostní spektrometrie v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR</li>
<li>Petr Verner: Hmotová spektrometrie ve Fakultní nemocnici Univerzity Karlovy</li>
<li>František Tureček: Pohledy zpět na dění kolem hmotové spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV v 70.-80. letech</li>
<li>Vladimír Havlíček: Molekulární struktura v Mikrobiologickém ústavu</li>
</ol>
<h3>PŘEDMLUVA</h3>
Pro společnost Thermo Scientific je velkou výsadou a potěšením podílet se jako sponzor na vydání teto knihy, která se vám dostává do rukou.
Podobně, jako tato kniha přibližuje historii hmotnostní spektrometrie (MS) v Čechách a na Slovensku, tak je historie firmy Thermo součásti světové historie MS. Součástí skupiny Thermo jsou výrobci jako Finnigan (první kvadrupólový GCMS, první kompletně počítačově řízený MS, první komerční iontová past), MAT (sektorové MS systémy pro organickou i anorganickou a isotopovou analýzu, první z nich v roce 1948 sektorový CH1 s magnetem usazeným na dřevěném rámu) nebo Proxeon (zařízení pro nano-ESI a proteomiku). Každá z těchto firem byla u toho, když se psaly dějiny MS. Ovšem i Thermo, jako jednotící prvek, je společností veskrze historickou. Vzniká krátce po 2. světové válce, kdy zakladatel firmy pan Hatsopoulos, který získal první podnikatelské zkušenosti výrobou rádiových přijímačů se zakázanou frekvenci VKV na území Německem okupovaného Řecka, přesídlil do USA kde založil firmu Thermo. Firma potom prošla různými peripetiemi vývoje, aby vznikla globální skupina, zahrnující tak rozdílné komerční aktivity, jako je vývoj, prodej a podpora hmotnostních spektrometru na jedné straně, dodávky rozsáhlých technologických celků pro testování kvality na straně druhé a výroba a dodávky reagencii, rozpouštědel či drobných laboratorních potřeb.
Přes tento globální rozměr mateřské firmy si česká pobočka zachovala filozofii malé, téměř rodinné firmy Spectronex, ze které vznikla. Filosofii orientace na zákazníka a jeho potřeby, na dodávky kompletních řešení, zahrnujících často i subdodávky třetích firem, a na doplnění nabídky o aplikační podporu na počátku a spolehlivý servis po celou dobu provozu dodaného systému.
Jsme rádi, že jsme mohli být, osobně i jako firma, u toho, když se historie MS tvořila. Jsme rádi, že i dnes jsme u toho, když se píší její nové stránky, například stránky o analyzátoru FTMS Orbitrap. A můžeme jen popřát čtenářům, aby jim tato kniha přiblížila kořeny, ze kterých MS v Čechách a na Slovensku vyrostla do současné podoby. Jak říká Cicero: Historie je učitelkou života. A jak dodává Indira Ghandi ....Učitelkou nejlepší s obzvlášť nepozornými žáky.
Ať jsme těmi pozornými.
<h5>Ing. Petr Verner, CSc.</h5>
jednatel firmy Thermo Fisher Scientific (Praha) s.r.o.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Venovano_pamatce_Vladimira_Cermaka_1920_1980_a_Vladimira_Hanuse_1923_2009_6f12ea46fc/CSHS-Venovano-pamatce-Vladimira-Cermaka-(19201980)-a-Vladimira-Hanuse-(19232009).webp" alt="ČSHS: Věnováno památce Vladimíra Čermáka (1920–1980) a Vladimíra Hanuše (1923–2009)"/>

Mohlo by Vás zajímat

Webináře LabRulezGCMS týden 36/2026

Krize helia je tady: Proč by laboratoře měly přejít na vodík už nyní

GC kolony – řešení problémů a údržba