<div><div><div><div><p><strong>Plynová chromatografie (GC) je účinná analytická technika používaná k separaci, identifikaci a kvantifikaci jednotlivých složek komplexních směsí. Přesná a spolehlivá separace je nezbytná pro kvalitativní i kvantitativní analýzu v celé řadě oblastí, například ve farmacii, při environmentálních analýzách, kontrole bezpečnosti potravin nebo v petrochemickém průmyslu.</strong></p><p>Plynová chromatografie poskytuje výsledky s vysokým rozlišením, a proto hraje významnou roli při kontrole kvality výrobků, monitorování znečišťujících látek v životním prostředí i ve vědeckém výzkumu. Znalost základních principů GC umožňuje tuto techniku správně a efektivně využívat, získávat přesnější výsledky a dále rozšiřovat možnosti jejího použití.</p><h3><span><strong>Proces a principy separace v GC</strong></span></h3><p>Základem separace v GC jsou rozdíly v těkavosti sloučenin a v jejich interakcích se stacionární fází během průchodu kolonou za pomoci inertního nosného plynu, který tvoří mobilní fázi. Rozdílné chování jednotlivých sloučenin při působení teploty a jejich odlišné interakce se stacionární fází vedou k rozdílným retenčním časům, což umožňuje jejich přesnou identifikaci a analýzu.</p><p>Vzorek se odpaří a zavede do proudu inertního nosného plynu, například helia nebo dusíku, který jej transportuje kolonou obsahující stacionární fázi. Při průchodu kolonou jednotlivé složky vzorku interagují se stacionární fází v různé míře v závislosti na své těkavosti a afinitě ke stacionární fázi. Sloučeniny se silnějšími interakcemi postupují kolonou pomaleji, zatímco sloučeniny se slabšími interakcemi jí procházejí rychleji. Tím dochází k jejich separaci podle fyzikálně-chemických vlastností, zejména bodu varu a polarity.</p><p>V průběhu analýzy sloučeniny eluují z kolony v různých časech a na chromatogramu vytvářejí samostatné píky. Každý pík odpovídá určité sloučenině, přičemž retenční čas lze využít k její identifikaci. Plocha píku pak souvisí s množstvím dané sloučeniny a umožňuje její přesnou kvantifikaci.</p><blockquote><p>Objevte širokou škálu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/techniques/gc"><strong>GC aplikací a metod</strong></a> používaných v různých odvětvích pro přesnou analýzu a separaci sloučenin.</p></blockquote><h3><span><strong>Jednotlivé kroky analýzy pomocí plynové chromatografie</strong></span></h3><p>Analýza pomocí GC zahrnuje nástřik a odpaření vzorku, separaci jeho složek v koloně na základě rozdílných interakcí se stacionární fází a následnou detekci ve formě samostatných píků. Získaná data se poté vyhodnocují za účelem přesné identifikace a kvantifikace jednotlivých sloučenin. Mezi hlavní kroky analýzy pomocí plynové chromatografie patří:</p><h4><strong>Nástřik vzorku</strong></h4><p>Proces plynové chromatografie začíná nástřikem vzorku, při kterém je do systému pomocí stříkačky zavedeno malé a přesně definované množství vzorku. Tento krok je nutné pečlivě kontrolovat, aby nedošlo k přetížení kolony a byla zajištěna přesná a účinná separace.</p><p>Jednotlivé součásti nástřikového systému, například dávkovací stříkačky, autosamplery a injektory, se volí podle konkrétních analytických požadavků. Techniky nástřiku, jako jsou split, splitless nebo on-column, umožňují přizpůsobit způsob zavedení vzorku jeho koncentraci, těkavosti a požadované citlivosti analýzy. Správná volba a konfigurace nástřikového systému jsou zásadní pro dosažení optimální separace, omezení ztrát vzorku a zvýšení přesnosti analýzy.</p><h4><strong>Odpaření vzorku</strong></h4><p>Po vstupu do vyhřívaného injektoru se vzorek odpaří a přejde do plynné fáze. Následně se smísí s nosným plynem, obvykle inertním plynem, jako je helium nebo dusík. Nosný plyn transportuje odpařený vzorek kolonou, napomáhá jeho rovnoměrnému průchodu systémem a zabraňuje kondenzaci nebo ztrátám vzorku během transportu.</p><h4><strong>Separace</strong></h4><p>Při průchodu GC kolonou jednotlivé složky odpařeného vzorku různě interagují se stacionární fází na vnitřním povrchu kolony. Míra těchto interakcí závisí především na těkavosti a polaritě jednotlivých sloučenin. Sloučeniny s vyšší afinitou ke stacionární fázi se pohybují pomaleji, zatímco látky se slabšími interakcemi procházejí kolonou rychleji. Tento rozdílný pohyb vede k rozdělení vzorku na jednotlivé složky a umožňuje jejich samostatnou analýzu.</p><h4><strong>Detekce</strong></h4><p>Po výstupu z kolony procházejí separované sloučeniny detektorem, který zaznamenává a měří jejich přítomnost. Mezi běžně používané detektory patří plamenově ionizační detektor (FID) a hmotnostní spektrometr (MS). Každá sloučenina při průchodu detektorem vytváří signál, který je zaznamenán jako pík na chromatogramu. Jednotlivé píky odpovídají konkrétním sloučeninám a doba, za kterou sloučenina dosáhne detektoru, tedy retenční čas, může sloužit k její identifikaci.</p><h4><strong>Vyhodnocení dat</strong></h4><p>Chromatogram zaznamenaný detektorem se vyhodnocuje za účelem identifikace a kvantifikace sloučenin přítomných ve vzorku. Retenční časy se porovnávají s hodnotami známých standardů, což umožňuje určit identitu jednotlivých sloučenin, zatímco plocha jednotlivých píků souvisí s jejich koncentrací.</p><p>Pokročilé metody zpracování dat tento proces dále rozšiřují využitím matematických algoritmů pro práci s rozsáhlými datovými soubory, rozpoznávání charakteristických vzorců, současnou analýzu více sloučenin a optimalizaci parametrů separace. Díky tomu lze dále zvyšovat přesnost a efektivitu analytického procesu.</p><blockquote><p><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/gas-chromatography"><strong>Prozkoumejte pokročilé techniky plynové chromatografie</strong></a>, které pomáhají zvýšit citlivost, zlepšit rozlišení a optimalizovat analytické postupy.</p></blockquote><h3><strong>Závěr</strong></h3><p>GC systém se skládá ze čtyř hlavních částí: <strong>injektoru</strong>, ve kterém je vzorek zaveden do systému a odpařen. <strong>Nosného plynu</strong>, který transportuje odpařený vzorek kolonou umístěnou v termostatu, <strong>GC kolony</strong>, ve které dochází k separaci jednotlivých složek na základě jejich interakcí se stacionární fází a <strong>detektoru</strong>, který identifikuje a kvantifikuje separované analyty po jejich výstupu z kolony. Společně tyto části umožňují přesnou separaci, detekci a analýzu těkavých látek v široké škále analytických aplikací.</p></div></div></div></div>

Základní součásti systému plynové chromatografie

<p><strong>Taťána Gazárková v&nbsp;současné době působí jako postdoktorandka v&nbsp;Laboratoři antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky na MBÚ AV ČR. Během doktorského studia se věnovala chromatografii a&nbsp;hmotnostní spektrometrii. Nedávno získala druhé místo v&nbsp;soutěži „Cena Sanofi za farmacii (Sanofi Prize for Pharmacy) 2026“, kterou vyhlašuje Francouzské velvyslanectví v&nbsp;ČR.</strong></p><p><strong>Taťána Gazárková </strong>v&nbsp;současné době působí jako postdoktorandka v&nbsp;<strong>Laboratoři antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky na MBÚ AV ČR</strong>. Během doktorského studia se věnovala chromatografii a&nbsp;hmotnostní spektrometrii. Nedávno získala druhé místo v&nbsp;soutěži <strong>„Cena Sanofi za farmacii (Sanofi Prize for Pharmacy) 2026“</strong>, kterou vyhlašuje <strong>Francouzské velvyslanectví v&nbsp;České republice</strong>, a&nbsp;to za svoji disertační práci s&nbsp;názvem „Analýza steroidů pomocí moderních chromatografických a&nbsp;hmotnostně spektrometrických technik: Od fundamentálních studií k&nbsp;cíleným bioanalytickým aplikacím“ (školitelka: <strong>Lucie Nováková, Univerzita Karlova</strong>).</p><h5><strong>Co dělá tento obor podle Vás obzvláště zajímavým nebo jedinečným?</strong></h5><p>Na analytické chemii mě baví, že je do určité míry detektivní prací. Často hledáte způsob, jak „zviditelnit neviditelné“. Jinými slovy, získat ze složitého vzorku informaci, která vás zajímá, a&nbsp;následně ji správně interpretovat. Na bioanalytické chemii mě navíc oslovuje její mezioborovost. Propojuje analytickou chemii s&nbsp;biochemií, biologií a&nbsp;medicínou, takže člověk musí umět nejen převést biologickou či klinickou otázku do podoby měřitelného analytického experimentu, ale také získaná data zasadit zpět do širšího biologického kontextu. Právě toto propojení různých perspektiv mě na oboru baví asi nejvíc. Zároveň zde zůstává velký prostor i&nbsp;pro základní výzkum, od studia samotných analytických technik přes jejich zdokonalování až po vývoj nových metodických přístupů.</p><h5><strong>Kudy vedla Vaše cesta do </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://mbu.cas.cz/vyzkum/laborator-antibioticke-rezistence-a-mikrobialni-metabolomiky"><strong>Laboratoře antibiotické rezistence a&nbsp;mikrobiální metabolomiky</strong></a><strong> a&nbsp;na jakém projektu právě pracujete?</strong></h5><p>Na MBÚ mě přivedl společný projekt <strong>dr. Zdeňka Kameníka</strong> s&nbsp;<strong>doc. Janem Bobkem</strong> <strong>z&nbsp;1. LF UK</strong>. Pro mě to byla zároveň příležitost posunout se od cílené analýzy a&nbsp;studia chromatografických technik směrem k&nbsp;necílené metabolomice a&nbsp;novým biologickým otázkám.</p><p>V projektu se snažíme najít nové biologicky aktivní látky, které by byly účinné zejména vůči patogenním houbám. Jako jejich potenciální zdroj studujeme streptomycety, tedy bakterie známé svou schopností vytvářet velké množství biologicky aktivních sloučenin, včetně řady dnes používaných antibiotik. Zaměřujeme se přitom na méně prozkoumané streptomycety asociované s&nbsp;hostitelskými organismy, u&nbsp;nichž jsme již v&nbsp;předchozích experimentech pozorovali antifungální aktivitu. Zajímají nás zejména kmeny aktivní proti Candida albicans, u&nbsp;nichž tuto aktivitu nedokážeme vysvětlit přítomností již známé bioaktivní látky. Právě tyto kmeny mohou být zajímavým zdrojem nových sloučenin. Výsledky necílené metabolomické analýzy pak dále propojujeme také s&nbsp;geonomickými analýzami, což nám umožňuje získat komplexnější pohled na biosyntetický potenciál vybraných kmenů.</p><h5><strong>Zapojila jste se také do letošního Vědafestu, popularizační akce pro veřejnost. Jaké to bylo?</strong></h5><p>S popularizací vědy už mám určité zkušenosti z&nbsp;<strong>Noci vědců </strong>nebo <strong>Veletrhu vědy</strong> ze svého předchozího pracoviště, ale letošní <strong>Vědafest </strong>pro mě byl přesto v&nbsp;něčem nový. Tentokrát jsem totiž představovala oblast, do které jsem sama relativně nedávno vstoupila. Bylo proto náročnější najít správné analogie a&nbsp;vysvětlit podstatu tématu jednoduše a&nbsp;zároveň přesně a&nbsp;správně. Právě to ale bylo inspirativní. Člověka to nutí podívat se na vlastní práci z&nbsp;jiné perspektivy. A&nbsp;nejhezčí pro mě byla bezprostřednost a&nbsp;zvídavost dětí, které často přicházely s&nbsp;otázkami, jež by dospělého ani nenapadly.</p><h5><strong>Nedávno jste dokončila doktorské studium. Co jsou pro Vás největší výzvy na vědecké cestě a&nbsp;co Vám je pomáhá překonat?</strong></h5><p>Jednou z&nbsp;největších, ale zároveň i&nbsp;nejzajímavějších výzev je podle mě nejistota, která je s&nbsp;výzkumem neoddělitelně spojená. Člověk často dlouhou dobu neví, zda se při řešení dané otázky vydal správným směrem a&nbsp;zda se mu nakonec podaří najít ten pomyslný poslední dílek skládačky. Právě tato nejistota je pro mě ale současně tím, co dělá vědu vzrušující.</p><p>Další velkou výzvou, kterou vnímám zejména u&nbsp;mezioborových projektů, je komunikace. Je důležitá už při formulaci hypotézy a&nbsp;plánování experimentů, ale stejně tak při interpretaci výsledků (včetně těch negativních) a&nbsp;jejich zasazení do širšího kontextu. Každý obor má do určité míry svůj vlastní jazyk a&nbsp;najít společné porozumění není vždy samozřejmé.</p><p>Mně osobně velmi pomáhá možnost problémy průběžně konzultovat s&nbsp;kolegy, ať už individuálně nebo na pravidelných laboratorních seminářích. Velkou výhodou naší současné skupiny je její mezioborovost; díky ní mám možnost vidět jeden problém z&nbsp;několika různých úhlů. A&nbsp;důležité je pro mě také neztratit zvědavost, protože právě ta člověka vede k&nbsp;dalším otázkám.</p><h5><strong>Jaké máte po doktorátu plány?</strong></h5><p>Po doktorátu jsem se rozhodla, že nemusím mít hned přesně nalinkované, co bude následovat. Ráda bych si nějakou dobu nechala otevřené dveře k&nbsp;různým možnostem a&nbsp;dál stavěla na zkušenostech z&nbsp;analytické chemie, ale zároveň je propojovala s&nbsp;dalšími oblastmi s&nbsp;biologickým nebo medicínským přesahem. Věřím, že se člověk může učit celý život, takže jsem vlastně sama zvědavá, kam mě další cesta zavede.</p><p><i>Děkujeme za rozhovor!</i></p>

Rozhovor: Čím zaujala analytická chemie postdoktorandku Taťánu Gazárkovou

<p><strong>Milí uživatelé chromatografických systémů,</strong></p><p>také zažíváte údiv nad tím, proč různé přístroje v laboratoři, byť od stejného výrobce, pracují pod různým SW? Nechcete ztrácet čas učením se různých softwarů? Potřebujete kompletně splnit požadavky regulované laboratoře pro všechny Vaše chromatografické a MS přístroje? Chcete jednoduše řešit bezpečnost a zálohy dat a updaty software?</p><p><strong>Pak je tu pro Vás nový OpenLab CDS 3.0! Umožní laboratořím sjednotit softwarové platformy, zefektivnit každodenní práci a zachovat přehled i kontrolu nad laboratorními daty.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_International_Openlab_CDS_3_0_33d8295300.jpg" alt="Altium International: OpenLab CDS 3.0" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Altium_International_Openlab_CDS_3_0_33d8295300.jpg 245w," sizes="100vw" width="1549" height="436"></p><p>Software je navržen pro <strong>moderní farmaceutické a biofarmaceutické laboratoře </strong>a nabízí:</p><ul><li><strong>Sjednocenou softwarovou platformu pro různé typy přístrojů LC, LC/MS, GC, GC/MS, LC/HRMS i preparativní HPLC:</strong> řízení přístroje, sběr dat a jejich vyhodnocení</li><li><strong>Splnění všech regulatorních požadavků pro GMP prostředí:</strong> bezpečnost, zálohování a dohledatelnost dat, přehlednou správu uživatelských oprávnění a „audit trail“</li><li>Zachování plné funkcionality pro pokročilé zpracování dat včetně HRMS</li><li><strong>Multi-attribute-method (MAM) workflow</strong> pro biopharma laboratoře</li><li><strong>Automatizaci rutinních činností </strong>a méně manuální práce</li><li><strong>Vylepšené možnosti vyhodnocení dat: </strong>možnost vyhodnotit MS nebo UV/VIS spektrum „živě“ během analýzy, možnost řazení dle analytu, vyšší flexibilita práce s qualifier ions atd.</li><li><strong>Možnost ekonomicky výhodného rozšíření podle potřeb laboratoře:</strong> Architektura klient–server umožňuje systém postupně rozšiřovat a současně podporuje bezpečnou a centralizovanou správu dat a updaty softwaru.</li></ul><blockquote><h5><strong>Neváhejte nás kontaktovat!</strong></h5><p><strong>Jana Hepner</strong></p><ul><li><a href="mailto:jana.hepner@altium.net">jana.hepner@altium.net</a></li><li>+420 734 601 174</li></ul></blockquote>

Nová verze softwaru OpenLab CDS 3.0

Akademie

Osobnosti

Software

Video

Článek

Produkt

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Společnost Phenomenex je celosvětovým technologickým lídrem, který se zabývá vývojem nových řešení v oblasti analytické chemie, jež řeší požadavky analytiků na separace a purifikace v průmyslových, vládních a akademických laboratořích.

Phenomenex

Binder VD 23 Vakuová sušárna (Bazar)

Binder VD 23 je nejmodernější vakuová sušárna speciálně navržená pro průmyslové a vědecké aplikace vyžadující přesné a šetrné sušení. Sušárna obsahuje pokročilé funkce, jako jsou patentované expanzní rošty pro optimální přenos tepla, komplexní bezpečnostní konstrukce a uživatelsky přívětivé možnosti programování. 

Bazar produkty z kategorie Laboratorní sušárny a inkubátory ve stavu repasovaný - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Rozhovor: Čím zaujala analytická chemie postdoktorandku Taťánu Gazárkovou

Nová verze softwaru OpenLab CDS 3.0

Základní součásti systému plynové chromatografie